BOZP – Informace nejen pro podnikatele.
Povinnosti zaměstnavatele při poskytování OOPP.*
Mladistvý a pracovnělékařská prohlídka.*
Hlášení pracovních úrazů digitálně.*
Nové normy BOZP – září 2025.
17.9.2025, Zdroj: Věstník ÚNMZ (www.unmz.cz/obecne/vestnik-unmz)
Nové normy související s BOZP a PO, které vyšly ve Věstníku ÚNMZ září 2025.
VYDANÉ ČSN
| Značka normy | Kat. č. | Plný název normy |
| ČSN EN 16005+A1 (74 7040) | 522076 | Motoricky ovládané dveře – Bezpečnost při používání – Požadavky a zkušební metody |
ZMĚNY ČSN
| Značka normy | Kat. č. | Plný název normy |
| ČSN EN IEC 61557-1 ed. 3 (35 6230) | 520886 | Elektrická bezpečnost v nízkonapěťových rozvodných sítích se střídavým napětím do 1 000 V a se stejnosměrným napětím do 1 500 V – Zařízení ke zkoušení, měření nebo sledování činnosti prostředků ochrany – Část 1: Obecné požadavky |
EVROPSKÉ NORMY SCHVÁLENÉ K PŘÍMÉMU POUŽÍVÁNÍ JAKO ČSN
| Značka normy | Kat. č. | Plný název normy |
| ČSN EN 12385-5+A1 (02 4302) | 521759 | Ocelová drátěná lana – Bezpečnost – Část 5: Pramenná lana pro výtahy (EN 12385-5+A1:2025) |
| ČSN EN IEC 62541-15 (18 4004) | 521834 | Sjednocená architektura OPC – Část 15: Bezpečnost (EN IEC 62541-15:2025; IEC 62541-15:2025) |
| ČSN EN ISO 10218-1 ed. 2 (18 6502) | 521652 | Robotická zařízení – Bezpečnostní požadavky – Část 1: Průmyslové roboty (EN ISO 10218-1:2025; ISO 10218-1:2025) |
| ČSN EN ISO 10218-2 ed. 2 (18 6502) | 521651 | Robotická zařízení – Bezpečnostní požadavky – Část 2: Aplikace průmyslových robotů a robotické buňky (EN ISO 10218-2:2025; ISO 10218-2:2025) |
| ČSN EN ISO 16089 (20 0717) | 521833 | Obráběcí stroje – Bezpečnost – Stacionární brusky (EN ISO 16089:2025; ISO 16089:2025) |
| ČSN EN 1459-1 (26 8804) | 521827 | Terénní vozíky – Bezpečnostní požadavky a ověření – Část 1: Vozíky s proměnným vyložením (EN 1459-1:2025) |
| ČSN EN 1459-4+A1 (26 8804) | 521826 | Terénní vozíky – Bezpečnostní požadavky a ověření – Část 4: Dodatečné požadavky na manipulační vozíky s proměnným vyložením manipulující s volně zavěšenými břemeny (EN 1459-4+A1:2025) |
| ČSN EN 1459-5+A1 (26 8804) | 521829 | Terénní vozíky – Bezpečnostní požadavky a ověření – Část 5: Rozhraní pro připojení (EN 1459-5+A1:2025) |
| ČSN EN 81-43 ed. 2 (27 4003) | 521641 | Bezpečnostní předpisy pro konstrukci a montáž výtahů – Zvláštní výtahy pro dopravu osob a nákladů – Část 43: Výtahy pro jeřáby (EN 81-43:2025) |
| ČSN EN IEC 62868-2-4 (36 0701) | 521783 | Organické LED světelné zdroje (OLED) pro všeobecné osvětlování – Bezpečnost – Část 2-4: Zvláštní požadavky – Neohebné OLED dlaždice a panely (EN IEC 62868-2-4:2025; IEC 62868-2-4:2025) |
| ČSN EN 12586 ed. 2 (94 3428) | 521765 | Výrobky pro péči o dítě – Držáky šidítek – Bezpečnostní požadavky a metody zkoušení (EN 12586:2025) |
OPRAVY ČSN
| Značka normy | Kat. č. | Plný název normy |
| ČSN EN IEC 60519-6 ed. 3 (33 5002) | 521912 | Bezpečnost u zařízení pro elektroohřev a elektromagnetické zpracování – Část 6: Zvláštní požadavky na vysokofrekvenční dielektrické a mikrovlnné ohřívací a zpracovatelské zařízení (EN IEC 60519-6:2024/AC:2025) |
Povinnosti zaměstnavatele při poskytování OOPP.
15.8.2025, Zdroj: SUIP
Pokud nelze rizika na pracovišti odstranit jinak, zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnancům vhodné osobní ochranné pracovní prostředky.
Jednou ze základních povinností zaměstnavatele je dle ust. § 102 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP“): „Zaměstnavatel je povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům.“
Jedním z přijatých opatření ze strany zaměstnavatele k předcházení vyhodnocených rizik mohou být právě OOPP. Ust. § 104 odst. 1 ZP, že: „Není-li možné rizika odstranit nebo dostatečně omezit prostředky kolektivní ochrany nebo opatřeními v oblasti organizace práce, je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky. Osobní ochranné pracovní prostředky jsou ochranné prostředky, které musí chránit zaměstnance před riziky, nesmí ohrožovat jejich zdraví, nesmí bránit při výkonu práce a musí splňovat požadavky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie.“
Z výše uvedené citace lze tak konstatovat, že pokud nelze rizika omezit či eliminovat prostředky kolektivní ochrany (tím je např. zábradlí na pracovišti, které může zamezit pádu z výšky nebo do hloubky většímu počtu zaměstnanců na daném pracovišti), opatřeními v oblasti organizace práce (např. nastavenými pracovními postupy ze strany zaměstnavatele, kterými lze co nejvíce eliminovat působení rizik), je povinností zaměstnavatele poskytnout svým zaměstnancům OOPP. Samozřejmě i samotné OOPP musí plnit svoji základní funkci, a to je chránit zaměstnance před konkrétními riziky při výkonu pracovní činnosti na daném pracovišti. Pokud tak např. hrozí tepelné riziko s možným popálením některých lidských části těla zaměstnance, je na místě, aby zaměstnavatel zvolil vhodné OOPP proti jeho působení.
Pro určení a výběr vhodných OOPP musí zaměstnavatel vycházet z povinnosti vyplývající z ust. § 104 odst. 5 ZP: „Osobní ochranné pracovní prostředky, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje přísluší zaměstnanci od zaměstnavatele bezplatně podle vlastního seznamu zpracovaného na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce. Poskytování osobních ochranných pracovních prostředků nesmí zaměstnavatel nahrazovat finančním plněním.“
Prováděcí právní předpis k OOPP, tj. nařízení vlády č. 390/2021 Sb., o bližších podmínkách poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků (dále jen „nařízení vlády“) dále specifikuje podmínky k problematice OOPP. Dle ust. § 4 odst. 1 tohoto nařízení vlády: „Při určování rizik pro výběr a použití osobního ochranného pracovního prostředku zaměstnavatel postupuje zejména podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení, přičemž vychází z vyhledávání a vyhodnocování rizik.“ Samotná příloha tak v sobě zahrnuje tabulku pro vyhodnocení rizik pro výběr a použití ochranných prostředků, a to podle základního rozdělení na výčet možných rizik a částí lidského těla, na která rizika mohou působit.
Pokud budeme vycházet z předpokladu, že zaměstnavatel poskytl zaměstnanci např. OOPP pro ochranu očí/zrak v podobě ochranných brýlí, je jeho povinností dle ust. § 104 odst. 4 zákoníku práce je udržovat v použivatelném stavu a kontrolovat jejich používání. V praxi tak samotné přidělování OOPP je zpravidla u zaměstnavatelů řešeno v rámci vnitřní organizační směrnice a výdejovými kartami u jednotlivých zaměstnanců s uvedením seznamu a datem přidělení daných OOPP s podpisem příslušného zaměstnance. Případně i s doplněním doby, po kterou budou OOPP využívány.
Dále je také nutno uvést, že dle ust. § 3 odst. 3 nařízení vlády: „Zaměstnanec musí být s používáním osobního ochranného pracovního prostředku prokazatelně seznámen. Používání osobního ochranného pracovního prostředku více zaměstnanci je možné pouze v případě, že byla učiněna opatření, která zamezí ohrožení infekčními onemocněními.“ V případě používání OOPP více zaměstnanci na pracovištích (provozech) tak musí být dodržena jistá hygienická opatření. Samozřejmě i v této situaci má stále zaměstnavatel povinnost udržovat je v použivatelném stavu.
Samotné přidělování OOPP zaměstnancům zaměstnavatelem, a to i v rámci např. počtu přidělených kusů, musí vycházet ze základního principu, a to, aby přijaté opatření v podobě OOPP nadále odstraňovalo, nebo omezilo působení rizik. Pokud tedy přidělený OOPP ztratil svoji funkčnost, je zaměstnavatel povinen jej nahradit novým odpovídajícím kusem.
Zaměstnavatel je také povinen zaměstnance seznámit s používáním OOPP a současně stanovit způsob, četnost, podmínky a dobu jejich používání. Zaměstnavatel uvedené stanoví na základě četnosti vyskytujících se rizik, charakteru a druhu práce i pracoviště a s přihlédnutím k vlastnostem samotných OOPP.
Na závěr je nutno zdůraznit, že dle ust. § 3 odst. 1 písm. a) a b) nařízení vlády musí OOPP: „být po dobu používání účinný proti vyskytujícím se rizikům a jeho používání nesmí představovat další riziko“ a „odpovídat podmínkám na pracovišti“. Právě i tyhle vlastnosti a podmínky používání OOPP by měl zaměstnavatel zhodnotit pro výběr vhodných OOPP k daným pracovním činnostem u svých zaměstnanců.
Mladistvý a pracovnělékařská prohlídka.
20.8.2025, JUDr. Eva Dandová, Zdroj: Verlag Dashöfer
Dotaz:
Musím na lékařskou prohlídku letos znovu poslat 17ti letého brigádníka, který byl u nás zaměstnán na dohodu o provedení práce a na prohlídce loni byl? Letos v srpnu bude opět zaměstnán na dohodu o provedení práce.
Odpověď:
Odpověď je jednouchá. Z ustanovení § 247 odst. 1 písm. a) zákoníku práce jednoznačně vyplývá, že zaměstnavatel je povinen zabezpečit na své náklady, aby mladiství zaměstnanci byli vyšetřeni poskytovatelem pracovnělékařských služeb před vznikem pracovního poměru nebo právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti a před převedením na jinou práci. To znamená, že před vznikem každého pracovněprávního vztahu uzavírané s mladistvým je podmínkou pracovnělékařská prohlídka.
Uložením výslovné povinnosti zaměstnavateli zabezpečit na své náklady povinné ověřování zdravotního stavu mladistvých zaměstnanců ve stanovených případech a lhůtách je sledována ochrana mladistvých zaměstnanců. Požadavek na pravidelné ověřování zdravotní způsobilosti mladistvých je považován za tak významný, že jej upravuje – na rozdíl od ostatních zaměstnanců – přímo zákoník práce.
Ověřování zdravotní způsobilosti ostatních zaměstnanců je ponecháno na úpravě zvláštními právními předpisy, tj. od 1. 4. 2012 zákonem č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách a od 1. 4. 2013 vyhláškou č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče). Podle nové právní úpravy § 59 zákona č. 373/2011 Sb., se u zaměstnanců, kteří mají být zařazeni k výkonu práce do kategorie první, vstupní lékařskou prohlídka provádět nemusí, záleží pouze na rozhodnutí zaměstnavatele. Podle § 59 odst. 2 zákona č. 373/2011 Sb., si osoba ucházející se o zaměstnání hradí vstupní prohlídku sama. Zaměstnavatel osobě ucházející se o zaměstnání vstupní lékařskou prohlídku uhradí, jestliže s ní uzavře pracovněprávní nebo obdobný vztah. Osoba ucházející se o zaměstnání se však může s případným zaměstnavatelem dohodnout o úhradě vstupní lékařské prohlídky i v případě neuzavření pracovněprávního nebo obdobného vztahu.
U mladistvých zaměstnanců je ale právní úprava jiná. Za mladistvého zaměstnance musí zaměstnavatel lékařské vyšetření vždy uhradit na základě § 247 zákoníku práce bez ohledu na to, do které kategorie má být práce, kterou budou vykonávat, zařazena. Toto ustanovení se vztahuje nejenom na výkon práce v pracovním poměru, ale i na výkon práce na základě některé z dohod o pracích konaným mimo pracovní poměr. Do 31. 5. 2025 se to dovozovalo z § 77 odst. 2 zákoníku práce, podle kterého se i na výkon práce konané na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr vztahuje úprava pro výkon práce v pracovním poměru. Novela provedená zákonem č. 120/2025 Sb., nově v § 247 odst. 1 písm. a) zákoníku práce explicitně uvádí povinnost zaměstnavatele zabezpečit na své náklady vyšetření mladistvého zaměstnance poskytovatelem pracovnělékařských služeb před vznikem pracovněprávního vztahu založeného některou z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Nejde přitom o věcnou změnu, ale legislativní zpřesnění, neboť už podle stávající právní úpravy by měli mladiství zaměstnanci vždy absolvovat vstupní lékařskou prohlídku [tj. bez ohledu na to, zda tato povinnost plyne z § 59 odst. 1 písm. b) zákona č. 373/2011 Sb., neboť ustanovení § 247 zákoníku práce, které je ve vztahu k mladistvým zaměstnancům lex specialis, se podle § 77 odst. 2 zákoníku práce vztahuje i na právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr.
U mladistvých zaměstnanců proto bez ohledu na to, jaký pracovněprávní vztah sjednají, zaměstnavatel musí náklady spojené s lékařským vyšetřením vyžadovaným v případech a stanovené periodě hradit vždy na základě zákona sám.
Hlášení pracovních úrazů digitálně.
21.8.2025, Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí
Vláda schválila nařízení, které významně zjednodušuje a urychluje proces ohlašování pracovních úrazů.
Nově budou zaměstnavatelé ohlašovat pracovní úrazy Státnímu úřadu inspekce práce a Českému báňskému úřadu výhradně elektronicky, čímž dojde k výraznému zjednodušení administrativy.
Zaměstnavatelé budou ohlašovat pracovní úraz a zasílat záznam o něm (včetně jeho případné aktualizace) jednoduše elektronicky prostřednictvím portálu Státního úřadu inspekce práce, který již sám zajistí odeslání na příslušný úřad. Díky tomuto kroku dojde k výraznému omezení administrativní zátěže nejen pro samotné zaměstnavatele, ale také pro zmíněné instituce.
Nařízení stanovuje, jaké náležitosti musí ohlášení a záznamy o pracovních úrazech obsahovat. Jasně dané postupy zajistí přehlednější správu a efektivní statistiku pracovních úrazů, což v důsledku přinese i lepší ochranu práv zaměstnanců. Nařízení vstoupí v účinnost dne 1. ledna 2026.
Spolu s tímto nařízením vláda schválila i nařízení upřesňující pravidla pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništích. Novela mimo jiné upravuje roli koordinátora BOZP či pravidla bezpečného pohybu po staveništi.
Další přijaté nařízení vlády se týká úpravy sazeb poplatků za odbornou činnost Technické inspekce ČR. Cílem je zajistit finanční soběstačnost této organizace a reagovat na legislativní změny, včetně rozšíření její působnosti o vzdělávání odborné veřejnosti.
Další schválené nařízení vlády pak konkretizuje a zjednodušuje podmínky pro akreditaci a provádění zkoušek odborné způsobilosti v oblasti BOZP. Zavádí jasnější pravidla pro činnost akreditovaných subjektů i zkušebních komisí a zohledňuje dosavadní zkušenosti z praxe.