Vstupní prohlídky v roce 2025.* 

Nová právní úprava zdravotních výpovědních důvodů.* 

Výpověď pro pracovní úraz a nová jednorázová náhrada při skončení pracovního poměru.* 

Vstupní prohlídky v roce 2025.

3.9.2025, Ing. Radek Brabec, DiS., Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Jak je to v současné době se vstupní zdravotní prohlídkou u zaměstnanců?

Odpověď:

V současné době je platná úprava zákona č. 373/2011 Sb. o specifických zdravotních službách, který v § 59 uvádí;

1. b) zaměstnavatel vstupní lékařskou prohlídku zajistí vždy, má-li být osoba ucházející se o zaměstnání zařazena k práci, která je zařazena do kategorie druhé, druhé rizikové, třetí nebo čtvrté podle zákona o ochraně veřejného zdraví nebo je součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny prováděcím právním předpisem podle 60 nebo jinými právními předpisy, před vznikem
2. pracovního poměru,
   2. právního vztahu založeného dohodou o pracích konaných mimo pracovní poměr, nebo
   3. vztahu obdobného vztahu pracovněprávnímu,
3. c) osoba ucházející se o zaměstnání se považuje za zdravotně nezpůsobilou k výkonu práce, k níž má být zařazena, jestliže se nepodrobí vstupní lékařské prohlídce, pokud k ní je vyslána,
4. d) zaměstnavatel má právo vyžadovat vstupní lékařskou prohlídku u osoby ucházející se o práci, která je zařazena v kategorii první podle zákona o ochraně veřejného zdraví a jejíž součástí není činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny prováděcím právním předpisem podle § 60 nebo jinými právními předpisy; nevyžaduje-li zaměstnavatel vstupní lékařskou prohlídku, považuje se osoba ucházející se o práci za zdravotně způsobilou k výkonu práce, k níž má být zařazena, a to do té doby, než je provedením prohlídky prokázán opak; vyžaduje-li vstupní prohlídku zaměstnanec, vystaví zaměstnavatel žádost o provedení této prohlídky.

Na základě výše uvedeného lze uzavřít, že osoby uchazející se o zaměstnání ve jakékoliv kategorii práce, kromě prací zařazených v kategorii 1, u nihž nejsou žádná profesní rizika, která jsou uvedena ve vyhlášce č. 79/2013 Sb. o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče, se musí podrobit vstupní lékařské prohlídce.

Nová právní úprava zdravotních výpovědních důvodů.

27.8.2025, JUDr. Eva Dandová, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Slyšel jsem, že od 1. června 2025 došlo ke změně výpovědních důvodů spočívající ve zdravotní nezpůsobilosti zaměstnance k práci. Prosím, můžete to blíže objasnit?

Odpověď:

Ano máte pravdu. Právní úprava platná do 31. května 2025 rozlišovala dva výpovědní důvody, pro které bylo společné, že zaměstnanec pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost konat práci (viz § 52 písm. d) a e) ZP. Rozdíl spočíval pouze v tom, že v případě výpovědního důvodu podle § 52 písm. d) ZP bylo příčinou dlouhodobé zdravotní nezpůsobilosti pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo ohrožení touto nemocí (případně zaměstnanec dosáhl nejvyšší přípustné expozice), zatímco u výpovědního důvodu podle § 52 písm. e) ZP příčina pozbytí zdravotní způsobilosti s prací jako takovou nesouvisela, resp. šlo o obecnou příčinu (zaměstnanec např. utrpěl mimopracovní úraz).

Ačkoliv se oba výpovědní důvody odlišovaly v zásadě jen v příčině dlouhodobé zdravotní nezpůsobilosti zaměstnance, Nejvyšší soud dlouhodobě rozhodoval, že záměna těchto výpovědních důvodů zaměstnavatelem zakládá vadu neplatnosti předmětné výpovědi (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 2. 2012, sp. zn. 21 Cdo 4468/2010).

Výpověď ze strany zaměstnavatele tak mohla být shledána soudem neplatnou jen proto, že zaměstnavatel, potažmo poskytovatel pracovnělékařských služeb nesprávně odhadl příčiny tohoto pozbytí zdravotní způsobilosti, což je důsledek v právním státě naprosto nepřijatelný.

Novela zákoníku práce zákonem č. 120/2025 Sb., s účinností od 1. června 2025 (tzv. flexinovela zákoníku práce) předmětný problém odstranila tím, že sloučila výpovědní důvody spojené s dlouhodobým pozbytím zdravotní způsobilosti zaměstnance obsažené v § 52 písm. d) a e) do ustanovení § 52 písm. d) zákoníku práce, které nově upravuje jediný výpovědní důvod spočívající v tom, že zaměstnanec pozbyl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu dlouhodobě způsobilosti konat dosavadní práci.

V této souvislosti nebude nezbytně nutné, aby výpověď daná zaměstnavatelem obsahovala odůvodnění nad rámec znění § 52 písm. d) ZP, neboť rozlišení příčiny ztráty zdravotní způsobilosti je podstatné až pro následnou aplikaci § 271ca zákoníku práce, tedy poskytnutí jednorázové náhrady nemajetkové újmy. Odlišný výpovědní důvod, který byl vyčleněn z dosavadního § 52 písm. d) do § 52 písm. e) zákoníku práce, je pak spojen s velmi specifikou situací, kdy zaměstnanec dosáhl na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice.

Výpověď pro pracovní úraz a nová jednorázová náhrada při skončení pracovního poměru.

27.8.2025, JUDr. Eva Dandová, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Platí od 1.6.2025, že když dá zaměstnavatel zaměstnanci výpověď např. protože u něho utrpěl pracovní úraz a on už pro něj nemá vhodnou práci, že mu nemusí vyplatit odstupné?

Odpověď:

Je to tak jen částečně – odstupné je nahrazeno tzv. jednorázovou náhradou mzdy při skončení pracovního poměru podle § 271ca ZP.

Všichni zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají alespoň jednoho zaměstnance, jsou ze zákona pojištěni pro případ povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, a to buď u České pojišťovny a.s., k 31. 12. 1992, nebo u Kooperativa pojišťovny, a.s., Vienna Insurance Group, podle podmínek stanovených v § 1 vyhlášky č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, (to neplatí, pokud jde o organizační složky státu).

Z tohoto pojištění vzniká zaměstnavatelům právo, aby za ně pojišťovna uhradila škodu a nemajetkovou újmu, která vznikla zaměstnanci při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Pojištění však nekrylo až do 31. května 2025 nárok zaměstnance na odstupné v případě, že ke skončení pracovního poměru došlo výpovědí podle § 52 písm. d) ZP nebo na základě dohody uzavřené z týchž důvodů.

Podle § 67 do té doby platného zákoníku práce také platilo, že zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. d) ZP, nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku. Výše odstupného podle této právní úpravy, které odpovídala cca ročnímu příjmu zaměstnance, přitom mohla být pro některé zaměstnavatele (a to zejm. menší zaměstnavatele) doslova likvidační. V praxi to pak nezřídka vedlo k tomu, že zaměstnavatelé všemožně usilovali o to, aby se povinnosti vyplatit odstupné vyhnuli, o čemž mj. svědčí judikatura Nejvyššího soudu, který např. musel řešit případ, kdy z důvodu nečinnosti zaměstnavatele musel pracovní poměr nakonec rozvázat dotyčný zaměstnanec sám, přičemž podle Nejvyššího soudu to nebylo na překážku tomu, aby zaměstnanci vzniklo právo na zákonné odstupné.

Tato právní úprava vykazovala i další nedostatky, kdy např. nebylo zohledněno, pokud se zaměstnavatel dle § 270 odst. 2 ZP liberoval (částečně či plně) ze své odpovědnosti, odstupné zaměstnanci i tak náleželo v plné výši, a také zde chyběla obdobná úprava, která je obsažena v § 271n ZP.

Na výše uvedené reagovala flexinovela zákoníku práce zákonem č. 120/2025 Sb., tím, že zčásti zrušila právo na odstupné a v novém § 271ca ZP zavedla zcela nový druh jednorázové náhrady nemajetkové újmy při pracovním úrazu, nemoci z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, a to jednorázovou náhradu při skončení pracovního poměru, která se bude poskytovat ve výši 12násobku průměrného měsíčního výdělku zaměstnance.

Jde o určitou satisfakci – jednorázové odškodnění poskytované zaměstnanci, jehož pracovní poměr skončil z důvodu dlouhodobé ztráty způsobilosti konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí. Nebýt pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, ke skončení pracovního poměru by nedošlo. Takto poskytnuté plnění přitom bude „pokryto“ pojištěním zaměstnavatele, při částečné liberaci zaměstnavatele bude i tato jednorázová náhrada nemajetkové újmy poměrně snížena atd.