Nové normy BOZP – říjen 2025.* 

Legální agenturní zaměstnávání vs. nelegální zastřené zprostředkování zaměstnání.* 

Dodržování léčebného režimu při pracovní neschopnosti a konzumace alkoholu.* 

Barometr BOZP nyní obsahuje údaje o rizicích digitalizace na pracovišti.* 

Nové normy BOZP – říjen 2025.

9.10.2025, Zdroj: Věstník ÚNMZ (www.unmz.cz/obecne/vestnik-unmz)

Nové normy související s BOZP a PO, které vyšly ve Věstníku ÚNMZ září 2025.

VYDANÉ ČSN

Značka normy	Kat. č.	Plný název normy
ČSN EN 12929-1+A1 (27 3016)	522224	Bezpečnostní požadavky na osobní lanové dráhy – Obecné požadavky – Část 1: Požadavky na všechna zařízení
ČSN EN IEC 62305-1 ed. 3 (34 1390)	522096	Ochrana před bleskem – Část 1: Obecné principy (idt IEC 62305-1:2024)
ČSN EN IEC 62305-2 ed. 3 (34 1390)		Ochrana před bleskem – Část 2: Management rizika (idt IEC 62305-2:2024)
ČSN EN IEC 62752 ed. 2 (34 1591)	522078	Zařízení pro ovládání a ochranu umístěné v kabelu pro režim nabíjení 2 elektrických silničních vozidel (IC-CPD) (idt IEC 62752:2024)
ČSN EN IEC 61557-10 ed. 3 (35 6230)	522172	Elektrická bezpečnost v nízkonapěťových rozvodných sítích – Část 10: Kombinovaná měřicí zařízení ke zkoušení, měření a sledování činnosti prostředků ochrany (idt IEC 61557-10:2024)
ČSN EN IEC 61557-13 ed. 2 (35 6230)	522174	Elektrická bezpečnost v nízkonapěťových rozvodných sítích – Část 13: Proudové kleště a snímače držené v ruce a ručně ovládané pro měření unikajícího proudu (idt IEC 61557-13:2023)
ČSN EN 12965+A1 (47 0210)	522258	Zemědělská a lesnická strojní zařízení a traktory – Kloubové hřídele a jejich ochranné kryty – Bezpečnost
ČSN EN 15180 (51 3090)	522259	Potravinářská strojní zařízení – Dávkovače potravin – Bezpečnostní a hygienické požadavky
ČSN EN 17885+A1 (65 0125)	521920	Příslušenství svíček – Specifikace požární bezpečnosti a bezpečnostní štítky výrobků
ČSN 73 0895	522081	Požární bezpečnost staveb – Zachování funkčnosti kabelových tras v podmínkách požáru – Požadavky, zkoušky, klasifikace Px-R, PHx-R a aplikace výsledků zkoušek

ZMĚNY ČSN

Značka normy	Kat. č.	Plný název normy
ČSN EN 62305-1 ed. 2 (34 1390)	522097	Ochrana před bleskem – Část 1: Obecné principy; Změna Z1
ČSN EN 62305-2 ed. 2 (34 1390)	522250	Ochrana před bleskem – Část 2: Řízení rizika; Změna Z1
ČSN EN 161 (06 1803)	522388	Samočinné uzavírací ventily pro hořáky na plynná paliva a spotřebiče plynných paliv; Změna Z1

EVROPSKÉ NORMY SCHVÁLENÉ K PŘÍMÉMU POUŽÍVÁNÍ JAKO ČSN

Značka normy	Kat. č.	Plný název normy
ČSN EN ISO 22324 (01 2310)	522010	Bezpečnost a odolnost – Management mimořádných situací – Směrnice pro barevně kódované výstrahy (EN ISO 22324:2025; ISO 22324:2022)
ČSN EN 126 (06 1806)	522004	Bezpečnostní a řídicí přístroje pro hořáky a spotřebiče na plynná paliva – Vícefunkční řídicí přístroje (EN 126:2025)
ČSN EN 397 (83 2141)	521927	Průmyslové ochranné přilby (EN 397:2025)

---

Legální agenturní zaměstnávání vs. nelegální zastřené zprostředkování zaměstnání.

3.9.2025, Zdroj: SUIP

Další z pravidelných kazuistik SUIP vysvětluje rozdíl mezi agenturním zaměstnáváním a zastřeným zprostředkováním zaměstnání a poukazuje na možný dopad při rozhodnutí poptávat pracovní sílu u podnikatelského subjektu, který není agenturou práce.

Shrnutí

Zaměstnáváte lidi a občas potřebujete nárazově vykrýt dočasný nedostatek pracovních sil? Tato kazuistika by Vám měla pomoci zvolit správné (a legální) řešení, a „otevřít oči“ těm zaměstnavatelům, kteří nedostatek pracovních sil, ale někdy i snahu minimalizovat své náklady, řeší spoluprací se subjekty, které jim chybějící zaměstnance nabízejí doslova na stříbrném podnose. Zdánlivě výhodná nabídka může mít ale mnoho otazníků a ještě více vykřičníků.

Se zprostředkováním zaměstnání, tzn. agenturním zaměstnáváním, tak i s jeho zastřenou podobou, se inspektoři setkávají prakticky ve všech oblastech pracovních činností (výroba, služby, stavebnictví…), nelze tedy upozornit jen na jeden segment trhu či na jedno konkrétní odvětví národního hospodářství.

Popis

Většina zaměstnavatelů se občas dostane do situace, kdy nárazově přijde větší zakázka, kterou není možné pokrýt kmenovými zaměstnanci a je potřeba problém s nedostatkem pracovní síly vyřešit co možná nejrychleji.

Správnou možností je spolupráce s oficiální agenturou práce. Zprostředkováním zaměstnání, které taková agentura nabízí, se rozumí vyhledávání práce pro toho, kdo práci hledá, vyhledávání vhodných zaměstnanců pro zaměstnavatele a dále zaměstnávání osob za účelem jejich přidělování k jinému zaměstnavateli, tzv. agenturní zaměstnávání. Tuto formu mohou provádět pouze agentury práce na základě povolení ke zprostředkování zaměstnání. Povolení ke zprostředkování zaměstnání vydává Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky (dále i „ministerstvo“) na základě žádosti, kdy podmínky pro udělení licence k provozování agentury práce jsou upraveny v § 60, § 60a a § 60b zákona o zaměstnanosti.

Agenturní zaměstnávání je model, kdy agentura práce, na základě dohody o dočasném přidělení, přidělí svého vlastního zaměstnance k výkonu práce u uživatele. Agentura práce pak ve vztahu k přidělenému zaměstnanci nadále vystupuje v pozici zaměstnavatele a nese vůči němu veškerá práva a povinnosti z pracovněprávního vztahu. Za výkon práce přiděleného zaměstnance pak uživatel agentuře hradí odměnu, která mj. pokryje mzdové náklady tohoto zaměstnance.

Naopak špatným řešením je přijmout nelegální nabídku nějakého podnikatelského subjektu, který ústy svého výřečného, zplnomocněného zástupce, koordinátora apod. přináší zdánlivě výhodnou nabídku dodávky lidí na práci. Že subjekt nemá povolení ke zprostředkování zaměstnání, to takový jedinec taktně zamlčí, ale o to více s jiskrou v oku a se zápalem v srdci vypráví o mnoha firmách, kam své lidi už běžně dodává, a to na základě rámcových smluv o dílo, nájemních smluv, pronájmu strojů, prostor apod.

Ale pozor! Zastřeným zprostředkováním zaměstnávání, dle zákona o zaměstnanosti, se totiž rozumí činnost právnické osoby nebo fyzické osoby, spočívající v pronájmu pracovní síly jiné právnické osobě nebo fyzické osobě, aniž by byly dodrženy podmínky pro zprostředkování zaměstnání. Zastřeného zprostředkování zaměstnávání se může dopustit i subjekt disponující povolením ke zprostředkování zaměstnání, a to když svou činnost zastírá obchodními smlouvami, ale především se tak stává u subjektů, které toto oprávnění nemají. Vzhledem k vysoké společenské nebezpečnosti, závažným dopadům do odměňování zaměstnanců, do oblasti odvodových povinností zaměstnavatele v oblasti zdravotního a sociálního pojištění, a záloh na daň z příjmů, je možné za zastřené zprostředkování zaměstnávání uložit pokutu ve výši až 10 000 000,- Kč, minimálně však 50 000,- Kč. Přestupek za zastřené zprostředkování zaměstnávání je v zákoně o zaměstnanosti již od roku 2017, v roce 2021 byl do legislativy zaveden přestupek umožnění zastřeného zprostředkování zaměstnání, který by měl být jedním ze zmiňovaných vykřičníků, když se podnikatel chystá přijmout zdánlivě neodolatelnou nabídku ke spolupráci. Je to totiž právě ten tzv. uživatel, který se snadno může dopustit popsaného umožnění zastřeného zprostředkování zaměstnání, a to se všemi důsledky z toho plynoucími.

Zjištění při kontrole

Podnikatelský subjekt z naší kazuistiky je firma vyrábějící komponenty, jež jsou pak dále dodávány do automobilového průmyslu. Pro názornost ji budeme nazývat Subjekt A.  Je větším zaměstnavatelem a má více výrobních provozů. V rámci plnění nasmlouvaných zakázek není schopen výrobu pokrýt vlastními zaměstnanci. Z tohoto důvodu využívá služeb „agentur“. Jen majitel, jednatel, ředitel nebo ekonom ví, zda za tímto rozhodnutím byl pouhý nedostatek kmenových zaměstnanců, nebo ho k tomu vedly i jiné, řekněme ekonomické, důvody.

V průběhu fyzické kontroly pracoviště bylo zjištěno, že zaměstnanci kontrolovaného Subjektu A v provoze pracují společně jak s agenturními zaměstnanci, tak i zaměstnanci subdodavatele. Zaměstnanci subdodavatele všichni shodně uvedli, že pracují pro agenturu, název neznají (pozn. nejedná se ovšem o níže specifikovanou legální agenturu práce, kterou pro naše účely dále nazýváme Agenturou práce). Práci všem pracovníkům v provoze zadávali mistři Subjektu A, odvedenou práci taktéž kontrolovali. Tito řídili jejich práci, ke všem přistupovali naprosto stejně, např. v případě chybně odvedené práce. Práce jednotlivých pracovníků na sebe navazovala. Dále bylo zjištěno, že žádná část provozu nebyla nijak označena, ohraničena, všichni pracovníci se pohybovali a pracovali ve stejných prostorách.

Podstatné, zda se jedná o zprostředkování zaměstnání práce agenturou práce je posouzení skutečností, a to jednak, zda se jedná o pronájem pracovní síly, nebo poskytnutí služby, a zda je to zaměstnavatel nebo uživatel, který ukládá zaměstnancům pracovní úkoly, řídí a kontroluje jejich práci, dává jim pracovní úkoly atd. V rozsudku KS v Brně č.j. 29 Ad 2/2021-71, ze dne 27.10.2021, je uvedeno „Z § 14 odst. 1 písm. b) zákona o zaměstnanosti vyplývá, že základním znakem zprostředkování zaměstnání je výkon práce pro osobu odlišnou od formálního zaměstnavatele, která práci přiděluje a dohlíží na její provedení.“ V rozsudku stejného soudu, č.j. 30 Ad 10/2018-65, ze dne 22.12.2020, je uvedeno: „Z rozsudku Nejvyššího právního soudu ze dne 30.6.2015, č. j. 2 Ads 173/2014-28, vyplývá, že pronájem pracovní síly se vyznačuje zejména tím, že pronajímatel (agentura práce) nenese odpovědnost za výsledek práce a své pronajaté zaměstnance při výkonu práce neřídí.“

Z dokumentů doložených Subjektem A bylo při kontrole zjištěno, že Agentuře práce, jež poskytuje své zaměstnance kontrolovanému Subjekt A, bylo vydáno ministerstvem Povolení ke zprostředkování zaměstnání. Dále pak byly doloženy rámcová smlouva o dílo a nájemní smlouva, včetně dokladů o naplnění uvedených vztahů, jež byly uzavřeny se subdodavatelem (dále jen „Subjekt B“).

Subjekt B, jehož zaměstnanci pracovali na daném pracovišti uvedl, že část těchto lidí nejsou jeho zaměstnanci, ale zaměstnanci jeho subdodavatele (dále jen „Subjekt C“). Subjekt B v rámci kontroly doložil smlouvu o dílo a nájemní smlouvu, včetně dokladů o naplnění uvedených vztahů, jež byly uzavřeny s kontrolovaným Subjektem A a se subdodavatelem (dále jen „Subjekt C“).

Subjekt C, v rámci kontroly doložil Smlouvu o dílo a Nájemní smlouvu, včetně dokladů o naplnění uvedených vztahů, jež byly uzavřeny se Subjektem B.

Pro lepší názornost uvádíme schéma smluvně zainteresovaných subjektů:

Základním rozdílem mezi smlouvou o dílo a smlouvou o dílo zastírající agenturní zaměstnávání spočívá ve skutečném zachování nezávislosti, samostatnosti a odpovědnosti zhotovitele za dílo jako výsledku činnosti. Při zhotovování díla zhotovitel provádí vymezené dílo na svůj náklad a nebezpečí, vlastními zaměstnanci, s potřebnou péčí (vystupuje z pozice odborníka na danou problematiku), pod vlastním vedením a nezávisle. Pro zastřené agenturní zaměstnávání je naopak typické, že objednatel dle smlouvy o dílo přiděluje zaměstnancům zhotovitele práci, pracovní úkoly, organizuje je, řídí a vykonanou práci kontroluje, případně jsou tyto činnosti zjištěny inspektory přímo při kontrole.

Pro posouzení dané věci je tak rozhodující skutečný stav, nikoli stav deklarovaný obchodněprávními smlouvami. K tomuto KS v Brně, č.j. 30 Ad 20/2020-52, ze dne 28.3.2022, uvedl: „V případě sporů o zastřené agenturní zaměstnávání soud vždy zajímá skutečný stav na pracovišti, tj. jak se reálně chovali zaměstnanci žalobce, nikoliv smluvní úprava jejich práce“, stejně i v dalším rozsudku, č.j. 62 Ad 17/2019-116, ze dne 7.11.2021, „podstatným pro posouzení toho, zda se v daném případě jednalo o provádění díla či o zastřené agenturní zaměstnávání, byl zjištěný skutkový stav a nikoli jeho smluvní vymezení.“

Na základě všech informací zjištěných v rámci fyzické kontroly pracoviště, ze všech jednotlivých předložených a doručených dokumentů, z informací zjištěných od jiných orgánů státní moci, v souladu s platnou judikaturou bylo zjištěno a jednoznačně prokázáno, že:

Kontrolovaný Subjekt A – ukládal na daném pracovišti pracovní úkoly zaměstnancům Agentury práce, Subjektu B a Subjektu C, organizoval, řídil a kontroloval jejich práci, dával jim k tomu účelu pokyny, vytvářel příznivé pracovní podmínky a zajišťoval BOZP.

K zaměstnancům Agentury práce s platným povolením ke zprostředkování zaměstnání se choval jako uživatel, kdy toto vyplývalo z uzavřené dohody o dočasném přidělení zaměstnanců.

K zaměstnancům Subjektu B a Subjektu C se choval jako uživatel, přestože byl pronájem pracovníků zastřen obchodní smlouvou a tím umožnil výkon zastřeného zprostředkování zaměstnání.

Agentura práce – této bylo ministerstvem vydáno Povolení ke zprostředkování zaměstnání, které bylo v den fyzické kontroly pracoviště platné a uvedená agentura poskytovala své zaměstnance, na základě dohody o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce k uživateli, tzn. kontrolovanému Subjektu A.

Subjekt B – zprostředkovával zaměstnání svým zaměstnancům a umožnil zprostředkovat práci zaměstnancům Subjektu C, choval se tedy jako agentura práce, ačkoli nedisponuje platným povolením k příslušné formě zprostředkování zaměstnání.

Subjekt C – zprostředkovával zaměstnání svým zaměstnancům, choval se tedy jako agentura práce, ačkoli nedisponuje platným povolením k příslušné formě zprostředkování zaměstnání.

Všem zúčastněným, tzn. kontrolovanému subjektu (Subjekt A), Subjektu B i Subjektu C, je možné za nedodržení zákona o zaměstnanosti uložit sankci od 50 000,- Kč do 10 000 000,- Kč, což se také v daném případě stalo.

Jak zabránit podobné události či jejímu opakování?

Objednávám opravdu samostatnou službu či dílo, jehož provedení vůbec neřídím? Nebo naopak ve skutečnosti objednávám pronájem pracovní síly? Pokud si chci pracovní sílu pronajmout, pak jedině přes licencovanou agenturu práce a uzavírám s ní dohodu o dočasném přidělení. V této dohodě pak specifikuji řadu informací včetně srovnatelných pracovních podmínek, aby agenturní zaměstnanci na tom nebyli hůře než mí vlastní kmenoví zaměstnanci.

Každou společnost, která přijde nabídnou své služby, byť její zástupce vypadá slušně, zdvořile a jeho nabídka je ve své podstatě neodolatelná, si je dobré ověřit. Varováním je i pokud bude pronájem zaměstnanců levnější než zaměstnávání vlastních zaměstnanců na srovnatelné pozici. Také osobní jednání se statutárním zástupcem podnikatelského subjektu je alespoň o trochu více vypovídající, než s člověkem vybaveným generální plnou mocí.

Zaměstnavatel by si měl uvědomit, že nedodržování ustanovení zákona o zaměstnanosti, týkající se zprostředkování zaměstnání, mu může přinést nejen citelný finanční postih, ale záznam o příslušném přestupku se za ním potáhne jako ona pověstná červená nit. Opakování stejného přestupku vede totiž mimo jiné i k vyšším sankcím v zákonném rozpětí.

---

Dodržování léčebného režimu při pracovní neschopnosti a konzumace alkoholu.

3.9.2025, JUDr. Eva Dandová, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Může dechovou zkoušku provádět kontrola při nemocenské? Jaký předpis jí k tomu dává oprávnění?

Odpověď:

To nemůže, dechovou zkoušku mohou provádět pouze tři subjekty: zaměstnavatel policie lékař

Zaměstnavatel

Zaměstnavatel provádí dechovou zkoušku z důvodu, aby se ujistil, že zaměstnanec nepřichází do práce nebo není v průběhu výkonu práce pod vlivem alkoholu nebo návykových látek, protože základní povinností zaměstnance je podle § 106 odst. 4 písm. e) zákoníku práce nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat jiné návykové látky na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní době i mimo tato pracoviště, nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele a nekouřit na pracovištích a v jiných prostorách, kde jsou účinkům kouření vystaveni také nekuřáci. Zaměstnavatel však musí k tomu účelu písemně určit oprávněného vedoucího zaměstnance písemně, který může provádět zjištění, zda zaměstnanec není pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek. V pracovním právu však nestačí pouhé zjištění alkoholu u zaměstnance, byť pomocí moderních alkohol testerů (s polovodičovým čidlem nebo s elektrochemickým čidlem), to je vždy pouze orientační, vždy je třeba následně vyzvat zaměstnance, aby se podrobil odběru krve, který zjistí přítomnost alkoholu v krvi stoprocentně. To vše z toho důvodu, že takové zjištění má pro zaměstnavatele i zaměstnance dalekosáhlé důsledky. Může dojít k rozvázání pracovního poměru z důvodu porušení povinností vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci nebo – co bývá horší – v případě, kdy se zjistí přítomnost alkoholu u zaměstnance v okamžiku pracovního úrazu, může se zaměstnavatel ze své odpovědnosti částečně nebo zcela deliberovat a zaměstnanci je pak poskytnuta v souvislosti s úrazem pouze částečná nebo dokonce vůbec žádná náhrada majetkové a nemajetkové újmy.

Policie

V druhém případě provádí dechové zkoušky Policie, a to jak Policie ČR podle zákona č. 273/2008 Sb., o Policii ČR, tak obecní policie podle zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii. V současné době silniční policie provádí dechové zkoušky pravidelně při každé kontrole (byť by se jednalo např. „jen“ o překročení rychlosti. Ale i policie v zásadních případech žádá potvrzení přítomnosti alkoholu odběrem krve – např. když dotyčnému hrozí trest (např. účast ve rvačce. Jinak při silniční kontrole každá hlídka vykonávající dohled nad bezpečností a plynulostí provozu je povinna mít u sebe detekční zařízení na zjišťování ovlivnění řidiče alkoholem. Využívány jsou různé typy detekce (alkoholtestery – „trubičky“, elektronické přístroje – Lion, Dräger). K orientačnímu měření je možné využít kterékoliv z těchto zařízení. K provedení odborného měření (tedy opakovaného provádění dechové zkoušky) jsou však využívány přístroje Dräger, jejich výstup lze použít jako důkaz v dalším řízení. To znamená, že řidič nemusí již podstoupit odborné lékařské vyšetření spojené s odběrem krve. Měřiče jsou dokupovány postupně.
Lékař ten také může provádět vyšetření na přítomnost alkoholu v krvi, ale ten to většinou provádí přímo odběrem krve ne dechovou zkouškou. K tomu má řadu oprávnění, např. je stanoveno, že při pobytu v nemocnici nesmí pacienti požívat alkohol apod.

Kontrolu v době dočasné pracovní neschopnosti může provádět zaměstnavatel (podle § 192 odst. 6 zákoníku práce) nebo orgán nemocenského pojištění (podle § 76 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění.) Zaměstnavatel ten podle uvedeného § 192 odst. 6 zákoníku práce „pouze“ kontroluje, zda zaměstnanec, který byl uznán dočasně práce neschopným, dodržuje v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce, pokud jde o povinnost stanovenou zvláštním právním předpisem zdržovat se v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek. Zaměstnavatel nehodnotí, zda je zaměstnanec pod vlivem alkoholu nebo ne, ale může dát podnět ÚSSZ, aby provedl kontrolu orgán nemocenského pojištění a ta je povinna ji neprodleně provést.

Orgán nemocenského pojištění však již provádí tzv. kontrolu dodržování léčebného režimu, a to není jen otázka, že se zdržuje v místě pobytu a že dodržuje dobu a rozsah povolených vycházek. Léčebný režim je mnohem širší pojem. Léčebný režim je obecný soubor opatření stanovených lékařem, která pacient musí dodržovat k dosažení úspěšné léčby nemoci nebo úrazu, přičemž může zahrnovat jak užívání léků, tak i změny v životním stylu, jako je odpočinek, strava, pohybová aktivita nebo zákaz kouření či alkoholu. Důležitou součástí léčebného režimu je také dodržování dočasné pracovní neschopnosti a vycházek, které stanovuje ošetřující lékař.

Tato kontrola však také nespočívá v tom, že by dotyčný kontrolor prováděl dechové zkoušky. O kontrole dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce se sepisuje záznam v listinné nebo elektronické podobě, ve kterém se uvede výsledek kontroly a popíše se, zda např. byl kontrolovaný pojištěnec zjevně pod vlivem alkoholu nebo zda byl zastižen, že si vyměňuje střechu na domě.

Pokud bylo při kontrole dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce zjištěno porušení tohoto režimu, zasílá orgán nemocenského pojištění záznam o kontrole dočasně práce neschopnému pojištěnci, ošetřujícímu lékaři a zaměstnavateli. Orgán nemocenského pojištění se pak spojí s ošetřujícím lékařem, který vydal neschopenku a stanovil dotyčnému tzv. léčebný režim a budou společně zjišťovat, zda např. lékař předepsal dotyčnému antibiotika, protože obecně platí, že kombinace alkoholu a antibiotik snižuje účinnost antibiotik a zvyšuje riziko vedlejších účinků, zatížit játra a zpravidla prodlouží dobu pracovní neschopnosti, čímž tedy dotyčný porušil léčebný režim a mohou mu být podle zákona o nemocenském pojištění sníženy nebo dokonce odebrány dávky nemocenského pojištění. Orgány nemocenského pojištění běžně snižují či odebírají dávky často v případech, jako když dotyčný práce neschopný je zastižen Policií v nočních hodinách (mimo doby vycházek) v hospodě jako účastník rvačky apod.

---

Barometr BOZP nyní obsahuje údaje o rizicích digitalizace na pracovišti.

27.8.2025, Zdroj: Verlag Dashöfer

Barometr BOZP, nástroj pro vizualizaci dat poskytující statistiky a poznatky získané na základě průzkumů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci (BOZP) v celé Evropě, má nyní novou sekci věnovanou rizikům digitalizace na pracovišti.

Vychází ze zjištění z průzkumů Situace v oblasti BOZP a Eurostatu zahrnujících všechny členské státy EU, Island a Norsko a nabízí různé grafy, které znázorňují, jak může digitalizace ovlivnit aspekty, jako je pracovní tempo, autonomie nebo pracovní zátěž. Zaměřuje se rovněž na to, jak digitální technologie ovlivňují práci na dálku, výkonnost a monitorování životního prostředí a zdraví.

Prohlédněte si tuto novou sekci a další prvky nástroje pro vizualizaci dat Barometr BOZP

Tiskové materiály EU-OSHA