BOZP – Informace nejen pro podnikatele.
Elektronické podávání podnětů inspekci práce.*
Povinnosti podnikatelů v souvislosti s používáním zdravotnických prostředků.*
Pracovní úraz v důsledku výbuchu pentanu při skladování napěněného polystyrenu.*
Zdravotní prohlídka jeřábníků a vazačů pro obsluhu nevyhrazených zdvihacích zařízení.*
Elektronické podávání podnětů inspekci práce.
4.9.2025, Zdroj: ČTK
Podněty ke kontrole při podezření na porušování pracovních předpisů mohou lidé nově podávat inspekci práce i elektronicky.
Podněty ke kontrole při podezření na porušování pracovních předpisů mohou lidé nově podávat inspekci práce i elektronicky. Poslat jí je mohou přes její nový portál. Na něm mohou požádat také o potvrzení o neuložení sankce či získat poradenství.
Nový Portál inspekce práce usnadňuje komunikaci mezi zaměstnanci, zaměstnavateli a orgány úřadu… Vše probíhá on-line prostřednictvím přehledných formulářů. Občané mohou po přihlášení přes Identitu občana využít naplno všechny funkce portálu.
Portál nabízí na dálku poradenství, podání žádosti o potvrzení o neuložení sankce i neporušení předpisů či podnětu ke kontrole při podezření na porušování pracovních pravidel. Službu je možné využívat i bez přihlášení přes elektronickou identitu, není ale pak možné po odeslání podněty či žádosti už doplňovat, sledovat stav jejich vyřizován či dostávat notifikace. Nedají se také přidávat k účtu další uživatelé.
Podle tiskového oddělení inspekce zprovoznila loni od července v první etapě své digitalizace registrační portál pro ohlašování vysílání pracovníků po EU. Od spuštění eviduje 29.000 nahlášených zahraničních sil. Původně agendu vyřizovaly úřady práce. Od příštího roku pak budou zaměstnavatelé elektronicky hlásit pracovní úrazy svých zaměstnanců. Upraví se i evidence pracovních zranění či zasílání záznamů o nich. Nařízení, které to upravuje, schválila v srpnu vláda. Podle ministerstva práce se jedná o třetí digitalizační etapu.
Povinnosti podnikatelů v souvislosti s používáním zdravotnických prostředků.
10.9.2025, Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu
Povinnosti vyplývající ze zákona o zdravotnických prostředcích a diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro dopadají i na osoby podnikající podle živnostenského zákona.
Podnikatelé provozující živnosti, v jejichž rámci jsou využívány zdravotnické prostředky k neléčebným účelům, tj. především k péči o tělo a zdraví (např. kosmetické služby, masérské, rekondiční a regenerační služby, činnosti, při kterých je porušována integrita lidské kůže), jsou v souladu s § 39 odst. 7 zákona č. 375/2022 Sb., o zdravotnických prostředcích a diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, ve znění pozdějších předpisů, povinni plnit obdobné povinnosti vztahující se k použití zdravotnického prostředku jako poskytovatelé zdravotních služeb – a to zejména povinnosti v oblastech používání zdravotnického prostředku, jeho servisu a vigilance (tzn. povinnosti v rámci šetření nežádoucích příhod souvisejících s použitím zdravotnického prostředku). V případě nedodržení povinností stanovených zákonem hrozí postihy až do výše 30 000 000 Kč.
Ministerstvo zdravotnictví vydalo ve spolupráci se Státním ústavem pro kontrolu léčiv k této problematice informativní leták (ke stažení zde). Podrobné informace k uvedeným povinnostem jsou k dispozici na webových stránkách Ministerstva zdravotnictví v sekci Metodiky a stanoviska.
Pracovní úraz v důsledku výbuchu pentanu při skladování napěněného polystyrenu.
4.9.2025, Zdroj: Státní úřad inspekce práce (www.suip.cz)
Na příkladech z naší kontrolní praxe, upravených za účelem větší názornosti a samozřejmě dostatečně anonymizovaných, Vám chceme ukázat, jak došlo k haváriím či porušením zákonných povinností v oblasti bezpečnosti práce, bezpečného provozu vyhrazených technických zařízení, v pracovněprávní oblasti či v oblasti zaměstnanosti.
Identifikujeme si, jak k tomu došlo, co bylo příčinou, a ukážeme si, co dělat, abyste se podobných situací v budoucnu vyvarovali. Budeme rádi, když si z našich kazuistik vezmete ponaučení a pokud přispějeme k tomu, že tímto způsobem zabráníme i třeba jen jedné havárii na pracovišti, těžkému pracovnímu úrazu či závažnému porušení zákona, tak tato naše činnost bude mít smysl.
SHRNUTÍ
Na tomto případu si ukážeme, jaké důsledky může mít ignorování vlastností zpracovávaného materiálu, jež vyústilo ve výbuch nahromaděné směsi hořlavého plynu se vzduchem.
CÍLEM TOHOTO TEXTU JE:
• podat vysvětlení, jak došlo k chybě vedoucí k mimořádné události spojené s úrazem,
• ukázat, že nevyhodnocení rizika možného výbuchu vede k následným navazujícím negativním důsledkům,
• nabídnout rady, jaké podniknout kroky, aby se něco podobného nestalo u vás.
Podnik zabývající se mj. výrobou izolačních desek z expandovaného polystyrenu (dále jen EPS) zadal stavební společnosti výstavbu nové výrobní haly. Ještě před dokončením stavby, pro kterou v tu dobu ani nebylo vydáno stavební povolení, byla zahájena výroba. Na jednom pracovišti byly od tohoto okamžiku plněny úkoly dvou zaměstnavatelů bez toho, aniž by byla vyhodnocena rizika plynoucí z prolínání činností stavebních a výrobních. Nebyla tak nijak zabezpečena koordinace zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví (dále jen BOZP) pro více subjektů fungujících na společném pracovišti.
Zásadním rizikem při výrobě izolačních desek z EPS je riziko výbuchu pentanu, kdy k uvolňování pentanu dochází ve všech fázích výrobního procesu. Ačkoliv zaměstnavatel o této skutečnosti věděl (bezpečnostní list, výstražné nápisy na obalech suroviny, odborný posudek o uvolňování emisí do ovzduší), nijak tyto skutečnosti nezohlednil a riziko výbuchu nevyhodnotil.
Zaměstnanci stavební společnosti prokazatelně využívali prostor provzdušňovacích sil, které sloužily pro skladování napěněného polystyrenu, jako odpočívárnu např. při poledních pauzách. Při pohybu jednoho ze zaměstnanců v blízkosti sila se zapálenou cigaretou došlo k iniciaci směsi par pentanu se vzduchem, k výbuchu a následnému požáru vnitřního prostoru sila. Zaměstnanec byl působením tlakové vlny výbuchu odhozen a v důsledku expanzivního hoření popálen na rukou a zádech.
| Proces výroby izolačních desek probíhá v několika fázích.
1. V první fázi dochází k předpěnění základní suroviny (zpěňovatelný polystyren ve formě perlí) působením syté vodní páry v předpěňovacích zařízeních. Během tohoto procesu zvětší perle mnohonásobně svůj objem, a to díky 4-7 % obsahu tzv. nadouvadla (pentan). 2. Materiál je dále přesouván do provzdušňovacích sil, ve kterých dochází k uvolňování pentanu. Perle získávají větší mechanickou pružnost, zlepšuje se jejich další zpracovatelnost a zároveň se suší. 3. V poslední fázi se za působení syté vodní páry perle tvarují do forem, kde změknou a nafouknou se, a poté se vzájemně svaří a vytvoří tak kompaktní výrobek. V případě bloku se dále rozřežou teplým drátem na desky požadovaných rozměrů. |
Zjištění při kontrole
Při kontrole prováděné místně příslušným oblastním inspektorátem práce byly zjištěny zásadní skutečnosti, které vyplývají z nesplnění povinnosti vyhledat a vyhodnotit riziko výbuchu uvolňovaného pentanu, který je vysoce hořlavý a za určitých podmínek i výbušný.
- Zaměstnavatel nezpracoval dokumentaci o ochraně před výbuchem.
- Zaměstnavatel neučinil žádná opatření k omezení působení rizika výbuchu tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců bylo minimalizováno.
- Zaměstnanci ani další osoby zdržující se na pracovišti uvedeného podniku nebyli informováni o riziku výbuchu.
Jak zabránit podobné události či jejímu opakování?
- Důsledně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťovat jejich příčiny a zdroje. Na základě tohoto zjištění vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich odstranění. –> § 102 odst. 3, zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
- Posuzovat rizika výbuchu zejména se zřetelem na pravděpodobnost výskytu výbušné atmosféry a její trvání a pravděpodobnost výskytu zdrojů iniciace. –> nařízení vlády č. 406/2004 Sb., o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu
- Při spolupráci více zaměstnavatelů na jednom pracovišti se vzájemně informovat o možných rizicích, které by mohly ohrozit život a zdraví zaměstnanců. –> § 101 odst. 3, zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
Ponaučení
Ponaučením z této mimořádné události je skutečnost, že zaměstnavatel nemůže spoléhat na zavedenou praxi se zdůvodněním, že k obdobné mimořádné události v podobných provozech nikdy nedošlo, nebo dokonce popírat a bránit se zjevným faktům (informace z bezpečnostních či technických listů), ale musí důsledně vyhledávat a hodnotit rizika vycházející z vlastností materiálu, se kterým každodenně pracuje. Nelze se tvářit, že problém neexistuje a riziko opatřeními neminimalizovat. Zaměstnanci stavební společnosti na základě neinformovanosti nezměnili své chování na pracovišti stavby poté, kdy došlo k souběhu s výrobou, a nadále porušovali vyslovený zákaz kouření v areálu, nyní ale již ve výbušném prostředí.
| PAMATUJ!
Zaměstnavatel je povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům. Při uplatňování zásad prevence rizik nebo k zajištění ochrany před výbuchem přijímá zaměstnavatel technická nebo organizační opatření přiměřená povaze provozu v souladu se zásadami, které uplatňuje podle charakteru činnosti v následujícím pořadí 1. předcházení vzniku výbušné atmosféry, 2. zabránění iniciace výbušné atmosféry, 3. snížení škodlivých účinků výbuchu tak, aby bylo zajištěno zdraví a bezpečnost zaměstnanců. Zaměstnavatel posuzuje rizika výbuchu zejména se zřetelem na 1. pravděpodobnost výskytu výbušné atmosféry a její trvání, 2. pravděpodobnost výskytu zdrojů iniciace, včetně možných výbojů statické elektřiny a na pravděpodobnost, zda jsou aktivní a účinné, 3. používaná zařízení včetně instalace, látky, technologické procesy, pracovní postupy a jejich možné vzájemné působení, 4. rozsah předpokládaných účinků výbuchu.
Zaměstnavatel po provedení technických nebo organizačních opatření a posouzení rizika výbuchu 1. klasifikuje prostory s prostředím nebezpečí výbuchu na prostory s nebezpečím výbuchu a prostory bez nebezpečí výbuchu, 2. zabezpečí v prostorech klasifikovaných podle písmene a) plnění dalších požadavků, 3. označí místa vstupu do prostorů s nebezpečím výbuchu bezpečnostními značkami výstrahy s černými písmeny EX označujícími „nebezpečí – výbušné prostředí“, 4. zabezpečí vypracování písemné dokumentace o ochraně před výbuchem a její vedení tak, aby odpovídala skutečnosti. |
Zdravotní prohlídka jeřábníků a vazačů pro obsluhu nevyhrazených zdvihacích zařízení.
22.9.2025, Ing. Radek Brabec, DiS., Zdroj: Verlag Dashöfer
Dotaz:
Ráda bych se zeptala, jak je to s prohlídkou u zaměstnanců, kteří občas používají kladkostroj a dílenský jeřáb (obojí třídy O, nosnost 1 000 kg), které nespadají do kategorie VTZ a u kterých výrobce v návodu nevyžaduje zdravotní způsobilost.
Musí mít tito pracovníci platnou lékařskou prohlídku pro jeřábníky a vazače?
Odpověď:
Povinnost provádět lékařské prohlídky prošla za poslední léta řadou změn. V současné době stále platí § 103 zákona č. 262/2006 Sb.;
(1) Zaměstnavatel je povinen
- a) nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti,
Z toho lze vyvodit, že jako zaměstnavatel máte povinnost nepřipustit výkon práce osobou, která není zdravotně způsobilá. U nerizikových kategorií práce je způsob, jak tuto povinnost zajistit, ponechán na Vašem uvážení.
Bohužel neznám bližší podmínky Vašeho provozu ani konkrétní zařazení práce Vašich zaměstnanců. Domnívám se však, že i ve Vašem případě je třeba zachovat jak vstupní, tak periodické pracovnělékařské prohlídky. Tyto povinnosti vyplývají z vyhlášky č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče. V části II jeji přílohy se mezi profesními riziky uvádějí i práce obsluhy jeřábu mimo jiné:
Obsluha jeřábů, opraváři jeřábů, vazači jeřábových břemen, obsluha transportních zařízení, regálových zakladačů, pracovních plošin, důlních těžních strojů, stavebních a jim obdobných strojů, trvalá obsluha nákladních výtahů
- Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
- vertigo
2. záchvatovité stavy a zvýšená pohotovost k jejich vzniku
3. prognosticky závažné duševní poruchy a poruchy chování
4. závažné nekorigovatelné poruchy zraku
5. těžká nedoslýchavost
6. prokázaná současná alkoholová nebo drogová závislost - Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
- záchvatové a kolapsové stavy v anamnéze
2. závažné duševní poruchy a poruchy chování
3. závažné poruchy zraku
4. závažné poruchy sluchu
5. drogová a alkoholová závislost v anamnéze
6. funkční poruchy pohybového aparátu, zejména končetin znesnadňující ovládání řídících prvků
Vstupní prohlídka: základní vyšetření
Periodická prohlídky: základní vyšetření
Výstupní prohlídka: vyšetření v rozsahu periodické prohlídky
Následné prohlídky: 0
Doporučuji proto zachovat provádění pracovnělékařských prohlídek i u obsluhy zařízení, které sice není vyhrazeným zdvihacím zařízením, ale přesto představuje určité riziko. I občasná obsluha dílenského jeřábu může v případě zdravotních obtíží zaměstnance vést k vážné krizové situaci nebo pracovnímu úrazu. Nevyhrazená technická zařízení rovněž představují míru ohrožení života, zdraví a bezpečnosti a jejich provoz vyžaduje zajištění odpovídající ochrany.