BOZP – Informace nejen pro podnikatele.
Novinky v oblasti uznávání nemocí z povolání.*
Osobní ochranné pracovní prostředky v dotazech a odpovědích.*
Digitální technologie – chytrý pomocník v bezpečnosti a ochraně zdraví při práci.*
Klimatická rizika: Podle nového průzkumu Situace v oblasti BOZP je každý třetí pracovník vystaven riziku a má obavy z dopadů na zdraví a bezpečnost.
23.9.2025, Zdroj: Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (cz.osha.europa.eu)
Z průzkumu Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) vyplynulo, že jedna třetina pracovníků v EU je vystavena rizikům souvisejícím se změnou klimatu, například extrémním horku, extrémním povětrnostním jevům nebo špatné kvalitě ovzduší. 31 % pracovníků je zároveň znepokojeno dopadem environmentálních rizik na jejich bezpečnost a zdraví při práci.
Tyto poznatky jsou součástí nejnovějšího průzkumu agentury EU-OSHA Situace v oblasti BOZP 2025 mezi pracovníky: Bezpečnost a ochrana zdraví v éře klimatické a digitální změny, která přináší aktuální přehled výzev a rizik vyplývajících ze změny klimatu, digitalizace a psychosociálního pracovního prostředí, se kterými se dnes evropští pracovníci potýkají. Průzkum také ukazuje, jak pracoviště reagují na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců.
Změna klimatu a bezpečnost a ochrana zdraví pracovníků
33 % pracovníků v EU je vystaveno nejméně jednomu rizikovému faktoru souvisejícímu se změnou klimatu, přičemž 20 % uvádí, že jsou vystaveni extrémnímu horku a 19 % špatné kvalitě ovzduší. Vystavení horku je nejvyšší v odvětvích závislých na práci ve venkovním prostředí: 35 % pracovníků v zemědělství, zahradnictví, lesnictví nebo rybolovu uvádí, že pracují v extrémním horku, stejně jako každý čtvrtý pracovník ve stavebnictví a energetice. Téměř každý desátý pracovník upozorňuje na příznaky nebo onemocnění související s horkem, jako je úpal, závrať nebo křeče. Více než jeden z deseti pracovníků je navíc při práci vystaven prudkému slunci, což je považováno za rizikový faktor vzniku nádorových onemocnění.
Pochopitelné jsou regionální rozdíly, přičemž nejvyšší expozici jsou vystaveni pracovníci v jižní Evropě, neboť to odráží častější vlny veder a zhoršování stavu životního prostředí. Přestože více než 50 % zaměstnavatelů zavedlo preventivní opatření, například zastíněné prostory pro odpočinek nebo rozvrhy pracovní doby přizpůsobené teplotám, provádění není rovnoměrné a zdůrazňuje potřebu plánování a investic odolných vůči změně klimatu ve všech odvětvích.
Kromě toho se každý pátý pracovník obává, že jeho současné zaměstnání či úkoly se v důsledku opatření zavedených za účelem prevence rizik spojených se změnou klimatu změní. To odráží rostoucí pocit ekologické úzkosti ─ strachu nebo pocitu ohrožení způsobených změnami životního prostředí a jejich možným dopadem na zdraví.
Stres a duševní zdraví na pracovišti: přetrvávající tlak a stigmatizace
Problémy s pracovní zátěží zůstávají i nadále v celé Evropě rozšířené, neboť 44 % pracovníků poukazuje na silný časový tlak nebo pracovní přetížení. V odvětví zdravotnictví a sociální péče tento počet narůstá na 50 %, přičemž 41 % respondentů uvádí, že jejich úsilí není dostatečně uznáváno ani odměňováno, což odráží dlouhodobé obavy z vyhoření a nedostatku zaměstnanců v tomto odvětví.
Zjištění rovněž poukazují na přetrvávající stigmatizaci v oblasti duševního zdraví. 48 % respondentů se domnívá, že zveřejnění informací o duševním zdravotním stavu by mohlo poškodit jejich kariéru. Toto vnímání převládá zejména u mladších pracovníků a u pracovníků v hůře placených nebo nejistých pozicích. Nicméně většina pracovníků by se při rozhovoru o svém duševním zdraví s nadřízeným nebo vedoucím pracovníkem cítila dobře, což naznačuje, že stigmatizace spojená s duševním zdravím klesá.
Liší se také přístup k podpoře: 66 % pracovníků ve velkých podnicích má přístup k informacím a školením o stresu a pohodě, zatímco v mikropodnicích je to jen 42 %. Země severní a západní Evropy obecně vykazují lepší podporu a aktivnější přístup, zatímco jiné země se duševním zdravím teprve začínají strukturovaně zabývat.
Digitalizace a autonomie na pracovišti
Digitální transformace práce je v plném proudu: devět z deseti pracovníků v EU využívá ve své práci alespoň jednu digitální technologii a přibližně každý třetí používá pokročilé nástroje, jako jsou systémy poháněné umělou inteligencí, nositelná zařízení nebo roboti.
25 % pracovníků uvádí, že digitální technologie jsou využívány ke sledování jejich práce a chování, a 27 % jich uvádí, že úkoly jsou automaticky přidělovány prostřednictvím těchto systémů. Takovéto postupy vyvolávají otázky týkající se využívání dat, důvěry pracovníků a rizika nadměrné kontroly a nadměrného řízení. Souvisejí také se stresem a problémy v oblasti duševního zdraví.
Digitalizace může navíc významně měnit pracovní role. Někteří pracovníci se cítí izolovaní, mají méně příležitostí využívat své dovednosti nebo rozhodovat o své práci. To podtrhuje potřebu větší transparentnosti, sociálního dialogu a účasti pracovníků při rozhodování o zavádění technologií.
William Cockburn, výkonný ředitel agentury EU-OSHA, uvedl:
„Tato zjištění ukazují, že pracovníci v celé Evropě čelí složitým a měnícím se výzvám. Téměř tři z deseti se potýkají se stresem, depresí nebo úzkostí v souvislosti s jejich zaměstnáním. Přibližně jedna třetina se obává, že by změna klimatu mohla ohrozit jejich bezpečnost a zdraví. Nejvyšší prioritou musí zůstat ochrana bezpečnosti, zdraví a důstojnosti evropské pracovní síly, a to od přizpůsobení pracovišť fyzickým dopadům změny klimatu až po snížení stigmatizace duševního zdraví a zajištění etického zavádění digitálních nástrojů. To je obzvláště důležité vzhledem k tomu, že procházíme souběžně klimatickou transformací a digitální změnou.“
Aby agentura EU-OSHA podpořila rozhodování založené na důkazech, vydala balíček zdrojů, jejichž cílem je proměnit data v opatření. Jedná se například o:
|
Novinky v oblasti uznávání nemocí z povolání.
24.9.2025, Zdroj: ČTK
Vláda schválila změny v uznávání nemocí z povolání, za které pracovníkům náleží odškodnění.
Přísnější budou pravidla pro covid-19, který v posledních letech tvoří více než 80 procent případů. Mírnější podmínky budou pro chronické bolesti bederní páteře, které jako nemoc z povolání prakticky nebylo možné prokázat. Vyplývá to z výsledků jednání vlády. Loni lékaři uznali nemoc z povolání více než 4500 pracovníkům, bez covidu-19 jich bylo 633.
Nařízení vejde v platnost 15 dní po vyhlášení ve sbírce zákonů. „Pouze nemoci, které jsou explicitně vyjmenovány v tomto seznamu, mohou být uznány za nemoc z povolání a následně odškodněny,“ píše se v materiálu. Covid je na seznamu od roku 2020, v prvním roce ho lékaři uznali pracovníkům ve více než 5300 případů, v následujících dvou letech bylo případů přes 6000 za rok, loni více než 4600, u některých lidí opakovaně.
„Opakovaně stovky zdravotníků žádají o uznání a odškodnění nemoci z povolání pro covid-19, většinově s lehkým průběhem, dokladovaným často pouze pozitivním antigenním testem,“ uvedlo ministerstvo zdravotnictví v odůvodnění změny. Nově musí být závažnost nejméně středně těžká nebo s komplikacemi.
Důvody pro přísnější posuzování jsou podle MZd i ekonomické, současná situace je podle něj dlouhodobě neudržitelná. Pojišťovny platí za uznané nemoci z povolání vysoké částky a střediska nemocí z povolání nemají kapacity na administrativně náročné posuzování a ověřování nároku.
V důsledku aktualizace evropské směrnice musí Česko do seznamu nemocí z povolání zařadit také další choroby, které může vyvolávat vdechování vláken azbestu. Kromě takzvané azbestózy, tedy zjizvení plicní tkáně způsobují potíže s dýcháním, rakoviny plic, hrtanu a vaječníků do seznamu přibude karcinom žaludku, tlustého střeva a konečníku.
V lednu 2023 na seznam přibylo chronické onemocnění bederní páteře způsobené dlouhodobým přetěžováním těžkou fyzickou prací. Loni ho lékaři uznali prvnímu nemocnému. „Bylo zjištěno, že současná kritéria pro uznání nemoci z povolání pro toto onemocnění se jeví až příliš přísně nastavená, a mnohým žadatelům není status nemoci z povolání přiznán, byť faktické poškození středního stupně závažnosti z práce mají,“ uvedlo MZd. Hospodářská komora a Svaz průmyslu a dopravy v připomínkách k návrhu nařízení žádaly zachování původního znění.
Vedle covidu patří mezi nejčastěji uznané nemoci z povolání různá poškození způsobená fyzikálními faktory, jako jsou hluk, vibrace nebo přetěžování. Loni lékaři evidovali přes 180 případů syndromu karpálního tunelu, u více než 100 případů bylo přetěžování příčinou onemocnění šlach a kloubů. Před deseti lety bylo případů uznaných nemocí z povolání kolem tisícovky za rok, jejich počet až do pandemie covidu postupně klesal.
Osobní ochranné pracovní prostředky v dotazech a odpovědích.
6.10.2025, Zdroj: SUIP
Helma, rukavice nebo ochranné brýle nejsou jen „doplněk“ na pracovišti.
Zákoník práce a další právní předpisy přesně specifikují, kdy a jak je má zaměstnavatel poskytovat. Přesto se v praxi vyskytuje řada situací, kdy zaměstnavatelé váhají. Podívejme se na některé z nich.
Dotaz č. 1 – Povinnosti zaměstnavatele u OOPP
Jaké má povinnosti zaměstnavatel vůči svým zaměstnancům u osobních ochranných pracovních prostředků (OOPP)?
Jednou ze základních povinností zaměstnavatele je dle ust. § 102 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“): „Zaměstnavatel je povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům.“
Jedním z přijatých opatření ze strany zaměstnavatele k předcházení vyhodnocených rizik mohou být právě OOPP. Ust. § 104 odst. 1 zákoníku práce uvádí, že: „Není-li možné rizika odstranit nebo dostatečně omezit prostředky kolektivní ochrany nebo opatřeními v oblasti organizace práce, je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky. Osobní ochranné pracovní prostředky jsou ochranné prostředky, které musí chránit zaměstnance před riziky, nesmí ohrožovat jejich zdraví, nesmí bránit při výkonu práce a musí splňovat požadavky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie.“
Z výše uvedené citace lze tak konstatovat, že pokud nelze rizika omezit či eliminovat prostředky kolektivní ochrany (tím je např. zábradlí na pracovišti, které může zamezit pádu z výšky nebo do hloubky většímu počtu zaměstnanců na daném pracovišti), opatřeními v oblasti organizace práce (např. nastavenými pracovními postupy ze strany zaměstnavatele, kterými lze co nejvíce eliminovat působení rizik), je povinností zaměstnavatele poskytnout svým zaměstnancům OOPP. Samozřejmě i samotné OOPP musí plnit svoji základní funkci, a to je chránit zaměstnance před konkrétními riziky při výkonu pracovní činnosti na daném pracovišti. Pokud tak např. hrozí tepelné riziko s možným popálením některých lidských části těla zaměstnance, je na místě, aby zaměstnavatel zvolil vhodné OOPP proti jeho působení.
Pro určení a výběr vhodných OOPP musí zaměstnavatel vycházet z povinnosti vyplývající z ust. § 104 odst. 5 zákoníku práce: „Osobní ochranné pracovní prostředky, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje přísluší zaměstnanci od zaměstnavatele bezplatně podle vlastního seznamu zpracovaného na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce. Poskytování osobních ochranných pracovních prostředků nesmí zaměstnavatel nahrazovat finančním plněním.“
Prováděcí právní předpis k OOPP, tj. nařízení vlády č. 390/2021 Sb., o bližších podmínkách poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků (dále jen „nařízení vlády“) dále specifikuje podmínky k problematice OOPP. Dle ust. § 4 odst. 1 tohoto nařízení vlády: „Při určování rizik pro výběr a použití osobního ochranného pracovního prostředku zaměstnavatel postupuje zejména podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení, přičemž vychází z vyhledávání a vyhodnocování rizik.“ Samotná příloha tak v sobě zahrnuje tabulku pro vyhodnocení rizik pro výběr a použití ochranných prostředků, a to podle základního rozdělení na výčet možných rizik a částí lidského těla, na která rizika mohou působit.
Pokud budeme vycházet z předpokladu, že zaměstnavatel poskytl zaměstnanci např. OOPP pro ochranu očí/zrak v podobě ochranných brýlí, je jeho povinností dle ust. § 104 odst. 4 zákoníku práce je udržovat v použivatelném stavu a kontrolovat jejich používání. V praxi tak samotné přidělování OOPP je zpravidla u zaměstnavatelů řešeno v rámci vnitřní organizační směrnice a výdejovými kartami u jednotlivých zaměstnanců s uvedením seznamu a datem přidělení daných OOPP s podpisem příslušného zaměstnance. Případně i s doplněním doby, po kterou budou OOPP využívány.
Dále je také nutno uvést, že dle ust. § 3 odst. 3 nařízení vlády: „Zaměstnanec musí být s používáním osobního ochranného pracovního prostředku prokazatelně seznámen. Používání osobního ochranného pracovního prostředku více zaměstnanci je možné pouze v případě, že byla učiněna opatření, která zamezí ohrožení infekčními onemocněními.“ V případě používání OOPP více zaměstnanci na pracovištích (provozech) tak musí být dodržena jistá hygienická opatření. Samozřejmě i v této situaci má stále zaměstnavatel povinnost udržovat je v použivatelném stavu.
Samotné přidělování OOPP zaměstnancům zaměstnavatelem, a to i v rámci např. počtu přidělených kusů, musí vycházet ze základního principu, a to, aby přijaté opatření v podobě OOPP nadále odstraňovalo, nebo omezilo působení rizik. Pokud tedy přidělený OOPP ztratil svoji funkčnost, je zaměstnavatel povinen jej nahradit novým odpovídajícím kusem.
Zaměstnavatel je také povinen zaměstnance seznámit s používáním OOPP a současně stanovit způsob, četnost, podmínky a dobu jejich používání. Zaměstnavatel uvedené stanoví na základě četnosti vyskytujících se rizik, charakteru a druhu práce i pracoviště a s přihlédnutím k vlastnostem samotných OOPP.
Na závěr je nutno zdůraznit, že dle ust. § 3 odst. 1 písm. a) a b) nařízení vlády musí OOPP: „být po dobu používání účinný proti vyskytujícím se rizikům a jeho používání nesmí představovat další riziko“ a „odpovídat podmínkám na pracovišti“. Právě i tyhle vlastnosti a podmínky používání OOPP by měl zaměstnavatel zhodnotit pro výběr vhodných OOPP k daným pracovním činnostem u svých zaměstnanců.
Dotaz č. 2 – Poskytování OOPP návštěvám a kontrolním orgánům
Musím jako zaměstnavatel poskytovat OOPP i návštěvám a kontrolním orgánům, které se pohybují na mých pracovištích? Nejčastěji se jedná o fyzické osoby externích auditorů, odborně způsobilých osob k zajišťování úkolů v prevenci rizik (tzv. OZO), k požární ochraně, nebo z řad kontrolních orgánů (např. oblastního inspektorátu práce, krajské hygienické stanice, hasičského záchranného sboru apod.). Určuje tuto povinnost k OOPP i nedávno vydané nařízení vlády č. 390/2021 Sb.?
Dle ust. § 101 odst. 5 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), se povinnost zaměstnavatele zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci vztahuje na všechny fyzické osoby, které se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovištích. Mezi tyto fyzické osoby patří i zástupci Vámi uvedených návštěv a kontrolních orgánů.
Zaměstnavatel je dle ust. § 102 zákoníku práce povinen soustavně vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich odstranění. Není-li možné rizika odstranit, je zaměstnavatel povinen je vyhodnotit a přijmout opatření k omezení jejich působení tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců bylo minimalizováno.
Ust. § 104 odst. 1 zákoníku práce dále uvádí, že není-li možné rizika odstranit nebo dostatečně omezit prostředky kolektivní ochrany nebo opatřeními v oblasti organizace práce, je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky (dále jen „OOPP“). Jejich základní funkcí je tedy ochrana zaměstnanců před danými riziky.
Pokud zaměstnavatel při vyhledávání a vyhodnocování rizik zjistí, že mohou být těmito riziky ohroženy i další fyzické osoby, které se s jeho vědomím vyskytují na jeho pracovištích, tzn. návštěvy a kontrolní orgány, je povinností zaměstnavatele vybavit tyto fyzické osoby příslušnými OOPP, které je před vyhledanými riziky chrání.
Uvedená povinnost poskytování OOPP pro zástupce z řad návštěv či kontrolních orgánů vyplývá ze zákonných požadavků ze zákoníku práce. Vydáním nařízení vlády č. 390/2021 Sb., o bližších podmínkách poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků, se na této povinnosti nic nezměnilo. Uvedené nařízení vlády je prováděcím právním předpisem k problematice OOPP, které vyplývá z ust. § 104 odst. 6 zákoníku práce.
Dotaz č. 3 – Poskytování OOPP u agenturního zaměstnávání
Kdo má v rámci agenturního zaměstnávání povinnost poskytovat OOPP dočasně přiděleným zaměstnancům agentury práce k uživateli?
Zajištění BOZP dočasně přiděleným zaměstnancům na pracovišti uživatele je do jisté míry fakticky závislé na samotném realizačním přístupu uživatele. Agentura práce by tak ve vlastním zájmu měla v dohodě s uživatelem o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce (dále jen „dohoda“) stanovit podrobnou úpravou vzájemných práv a povinností [např. poskytnutí osobních ochranných pracovních prostředků (dále jen „OOPP“) na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce], neboť zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“) neobsahuje úpravu, která by plnění těchto povinností pro zaměstnavatele (agenturu práce) po dobu dočasného přidělení zaměstnance výslovně suspendovala.
Zákoník práce zcela nezprošťuje agenturu práce od jejich povinností souvisejících s oblastí BOZP. Agentura práce stále nese svoji odpovědnost v oblasti BOZP, a to spíše v její obecnější rovině. Nicméně i na základě upřesnění v již výše uvedené dohodě o dočasném přidělení by uživatel měl následně zaměstnance seznámit a proškolit s konkrétními podmínkami BOZP na pracovišti včetně požadavků pro výkon práce, příslušnými riziky a opatřeními apod. Z dohody také může vyplývat i povinnost poskytnutí OOPP, pokud tyto byly zvoleny jako opatření k odstranění, nebo omezení rizik působících na pracovišti na zaměstnance agentury práce. Vzhledem k tomu, že tento zaměstnanec bude vykonávat svoji práci na pracovišti uživatele, tak i z praxe vyplývá, že OOPP jsou nejčastěji poskytovány podle vlastních seznamů zpracovaných na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce ze strany uživatele.
Na závěr je nutno podotknout, že z ust. § 309 odst. 5 zákoníku práce vyplývá, že základní podmínkou realizace agenturního zaměstnávání je však zajistit, aby pracovní a mzdové podmínky agenturního zaměstnance u uživatele nebyly horší, než přísluší srovnatelným zaměstnancům uživatele. Ty pracovní tak mohou v sobě zahrnovat i problematiku BOZP blíže specifikovanou v dohodě. Bližší informace k problematice agenturního zaměstnávání uvádí rozmezí ust. §§ 307a-309a zákoníku práce, kde je uveden např. i povinný obsah dohody a povinnosti uživatele.
Dotaz č. 4 – Nárok brigádníka na OOPP
Má brigádník u zaměstnavatele nárok na firemní oblečení, nebo musí používat své – přinesené z domu?
Jako „brigáda“ bývá označován takový druh pracovní činnosti, který má charakter výpomocné, často krátkodobé práce. V zákoně č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“) a vůbec v platné legislativě České republiky se tento pojem nevyskytuje, nicméně v praxi je běžně používán.
Na „brigádníka“, se kterým je uzavřen pracovněprávní vztah, nejčastěji ve formě práce na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce nebo dohoda o pracovní činnosti), se tedy ve smyslu zákoníku práce pohlíží jako na zaměstnance, který má stejná práva a povinnosti jako zaměstnanec.
Poskytování osobních ochranných pracovních prostředků (dále jen „OOPP“) je především řešeno v ust. § 104 zákoníku práce a nařízením vlády č. 390/2021 Sb., o bližších podmínkách poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků.
Z těchto právních předpisů vyplývá, že OOPP přísluší zaměstnanci od zaměstnavatele bezplatně podle vlastního seznamu (např. dle Směrnice pro poskytování OOPP) zpracovaného na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek pro jednotlivé pracovní činnosti. Poskytování OOPP nesmí zaměstnavatel nahrazovat finančním plněním.
Neradi trávíte čas něčím, co již vymysleli jiní? Pak jistě oceníte vzorově vypracované vnitropodnikové směrnice! Stačí jen upravovat pro Vaše konkrétní potřeby. Využijte více než 200 komentovaných vzorových směrnic z oblasti pracovněprávní, mzdové, účetní a BOZP.
Stohování palet.
2.10.2025, Ing. Radek Brabec, DiS., Zdroj: Verlag Dashöfer
Dotaz:
Máme postavený nový sklad, který má 4 poschodí, výška každého poschodí je 230 cm. Chtěla jsem se zeptat, jestli můžeme dát do patra nastohované palety na sobě. Jedna paleta má výšku cca 90 cm. Nosnost regálu by byla splněna. Na každé paletě je krabice, která má půdorys stejný jako paleta, tedy 120*80 cm. Můžeme tedy takové dvě palety dát na sebe a do patra?
Odpověď:
K uvedené problematice lze sdělit následující. Bezpečné stohování je spojeno problematikou skladování, která patří z hlediska bezpečnosti práce mezi vysoce rizikové činnosti.
Dle zákona č. 262/2006 Sb. platí, že podle § 102 odst. 2 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí. Podle § 5 odst. 1 písm. b) zákona č. 309/2006 Sb.
5 Požadavky na organizaci práce a pracovní postupy
(1) Zaměstnavatel je povinen organizovat práci a stanovit pracovní postupy tak, aby byly dodržovány zásady bezpečného chování na pracovišti a aby zaměstnanci
- a) nevykonávali činnosti jednotvárné a jednostranně zatěžující organismus. Nelze-li je vyloučit, musí být přerušovány bezpečnostními přestávkami; v případech stanovených zvláštními právními předpisy3) musí být doba výkonu takové činnosti v rámci pracovní doby časově omezena,
- b) nebyli ohroženi padajícími nebo vymrštěnými předměty nebo materiály,
- c) byli chráněni proti pádu nebo zřícení,
- d) nebyli ohroženi dopravou na pracovištích,
- e) na pracovišti se zvýšeným rizikem nepracovali osamoceně bez dohledu dalšího zaměstnance, pokud jejich ochranu nezajistí jinak,
- f) nevykonávali ruční manipulaci s břemeny, která může poškodit zdraví, zejména páteř.
(2) Bližší požadavky na způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit, stanoví prováděcí právní předpis.
Požadavky na skladování a manipulaci s materiálem a břemeny jsou rovněž stanoveny v Příloze nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí, v bodě 10.2
Rozměry a druh manipulačních jednotek a způsob jejich bezpečného zakládání do regálu musí odpovídat požadavkům uvedeným v průvodní dokumentaci regálu. Regály musí být trvale označeny štítky s uvedením největší nosnosti buňky a nejvyššího počtu buněk ve sloupci. Manipulační jednotky, materiál a předměty musí být skladovány a stohovány tak, aby se i při ukládání, manipulaci nebo odebírání nemohly sesunout.
Podle technické normy ČSN 26 9030 Manipulační jednotky – Zásady pro tvorbu, bezpečnou manipulaci a skladování musí být pro každý sklad zpracován Místní řád skladu. Stanovuje odpovědnou osobu za provoz skladu, údržbu, opravy a prohlídky skladovacích zařízení a prostředků, termíny kontrol, vybavení a použití osobních ochranných prostředků.
Norma ČSN 26 9030 stanovuje také zásady bezpečného stohování manipulačních jednotek. Klíčová ustanovení lze shrnout následovně:
- Stohování musí být prováděno v souladu s platnými technickými a bezpečnostními požadavky a nesmí překročit stanovenou stohovací nosnost, výšku ani počet vrstev.
- Manipulační jednotky bez těchto údajů není dovoleno stohovat.
- Při vidlicové manipulaci musí být mezi jednotlivými vrstvami mezera alespoň 60 mm pro bezpečné zasunutí vidlic.
- Stabilitu stohu nelze zajišťovat provazováním, podpíráním nebo vzájemným opíráním jednotek.
- Je zakázáno stohovat poškozené nebo znečištěné manipulační jednotky.
- Stoh nesmí být vychýlen od svislice o více než 2 %.
- Při ručním prokládání nesmí spodní hrana nejvyšší vrstvy přesáhnout výšku 1 800 mm nad bezpečným stanovištěm pracovníka.
- Odebírání materiálu z nastohovaných jednotek musí být prováděno bezpečně, nejvýše do výšky 1 800 mm.
Výška bezpečného stohování by měla být stanovena v návodu od výrobce konkrétního typu palety. Podle technické normy jsou orientační maximální hodnoty následující:
- EUR palety prosté: max. 6 000 mm (nejvýše 5 vrstev)
- Palety prosté 600 × 800 mm: max. 2 000 mm (nejvýše 4 vrstvy)
- Palety prosté 800 × 1200 mm: max. 5 500 mm (nejvýše 4 vrstvy)
Maximální povolená výška současně manipulovaného stohu palet je 2 000 mm dle normy ČSN 26 9041 – Manipulační jednotky. Jednotné modulové řady.
Závěrem: Danou otázku Vám nejlépe zodpoví návod od výrobce k uvedeným paletám. Důležité je, zda manipulace a Vámi zvolený způsob stohování odpovídají daným požadavkům výrobce. Je však nezbytné zpracovat místní řád skladu, zajistit dodržování všech výše uvedených technických a bezpečnostních požadavků a ověřit stabilitu a bezpečnost celého systému skladování.
Digitální technologie – chytrý pomocník v bezpečnosti a ochraně zdraví při práci.
8.10.2025, Zdroj: Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (cz.osha.europa.eu)
V současnosti jsme svědky enormně rychlého nástupu digitalizace a rychle se zdokonalujících digitálních technologií. Ty na jednu stranu propojují celou planetu a pomáhají sociálně a ekonomicky vyčleněným jedincům i skupinám, ale na druhou stranu vytvářejí nové prostředí a nečekané situace, které musíme řešit nejen v soukromí, ale také na pracovištích. Právě proto byla na tuto problematiku zaměřena i úspěšná kampaň Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA), která probíhala v minulých třech letech.
Již za několik týdnů završí Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) úspěšnou kampaň, která spadá do série kampaní známých pod souhrnnými zastřešujícími názvy „Zdravé pracoviště“. Na období 2023–2025 bylo zvoleno téma „Bezpečná a zdravá práce v digitálním věku“. Tato aktivita stále zvyšuje povědomí o dopadu nových digitálních technologií na práci a pracoviště a souvisejících výzvách a příležitostech v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP).
V souladu s přístupem stanoveným ve Strategickém rámci EU pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na období 2021–2027 a cíli Evropské digitální strategie tato kampaň stále usiluje o zahrnutí problematiky BOZP do širší politické rozpravy na úrovni EU a zohledňuje potřeby specifických skupin pracovníků vystavených zvýšenému riziku.
Kampaň „Bezpečná a zdravá práce v digitálním věku“ je agenturou EU-OSHA rozdělena do pěti prioritních oblastí, které byly a jsou v průběhu kampaně šířeny prostřednictvím speciálních komunikačních a propagačních balíčků. Každá oblast se zabývala konkrétním tématem souvisejícím s dopadem nových digitálních technologií na práci a pracoviště. V praxi to znamenalo, že každé tři až čtyři měsíce byla a stále je vydávána řada materiálů, včetně zpráv, informačních listů, infografik a případových studií, aby byla zachována přitažlivost kampaně.
Obsah této kampaně postupně tvořilo pět prioritních oblastí:
- Práce prostřednictvím digitálních platforem
- Pokročilá robotika a umělá inteligence
- Práce na dálku
- Chytré digitální systémy
- Řízení pracovníků pomocí umělé inteligence
Výzkum pomáhá veřejnosti i firmám
Česká republika drží krok a aktivně se zapojuje do tohoto dění, příkladem je průřezový strategický dokument Digitální Česko, který se zabývá dopady digitalizace na hospodářství a společnost. Tato strategie stanovuje cíle pro digitalizaci české společnosti a ekonomiky a zajišťuje konkurenceschopnost a prosperitu ČR do roku 2030. Strategie reaguje na světové trendy a usiluje o posílení digitálních dovedností lidí, optimalizaci jednání občanů s úřady i o podporu podniků v procesu digitální transformace. Česká republika cílí na zvyšování digitální gramotnosti mezi obyvatelstvem. Existují různé iniciativy zaměřené na školení a kurzy pro veřejnost, ale i pro zaměstnance ve firmách, aby byly lépe připraveny na digitální transformaci.
Téma digitálních dovedností a jejich integrace do vzdělávacích systémů je velmi aktuální. Výzkumný institut práce a sociálních věcí (RILSA) se mimo jiné též zabývá výzkumem, jak digitalizace ovlivňuje pracovní trh, jaké nové profesní dovednosti jsou potřeba a jakým způsobem mohou firmy, zaměstnanci i stát reagovat na rychlé technologické změny.
Moderní technologie pomáhají sociálně slabým a vyloučeným
V oblasti sociálních věd a pracovního trhu má mnoho potenciálních aplikací virtuální realita, a to jak pro analýzu, tak pro praktické využití. „Právě ona může být velmi efektivním nástrojem pro výcvik a vzdělávání pracovníků v různých profesních oblastech. Pomocí virtuální reality lze simulovat pracovní prostředí a situace, které by bylo těžké nebo nákladné realizovat v reálném světě. Lze ji využít i pro trénink měkkých dovedností, jako je komunikace, rozhodování nebo týmová spolupráce,“ uvádí Ing. Petr Mráz z oddělení inspekce práce Ministerstva práce a sociálních věcí.
Virtuální realita může sloužit k simulaci práce v nepříznivém pracovním prostředí a za ztížených podmínek (např. při práci ve zdraví nebezpečném prostředí nebo při práci s klienty v oblasti sociálních služeb). Může rovněž pomoci analyzovat, jak různé faktory (např. pracovní stres, ergonomie, bezpečnostní podmínky) ovlivňují výkon a pohodu pracovníků. Taktéž může pomoci k rychlejší adaptaci při práci po změně pracovních podmínek nebo ve zcela novém pracovním prostředí. Studie vlivu prostředí na produktivitu a stres pracovníků může vést k novým doporučením pro politiky, příslušné rezorty a další zainteresované odborníky v oblasti pracovního práva nebo ochrany zdraví při práci.
Virtuální realita rovněž přispívá ke vzdělávání znevýhodněných skupin. Jedná se například o experimenty s různými formami virtualizace školení pro osoby se zdravotním postižením nebo o simulace interakcí mezi různými sociálními skupinami, což by mohlo přispět k lepší integraci těchto skupin do společnosti. Jako konkrétní příklad je v této souvislosti možno zmínit projekt, který se týká využití virtuální reality ve stavebnictví a v současné době ho řeší RILSA. „Pro oblast stavebnictví jsou připravovány školicí a vzdělávací moduly, jejichž cílem je zlepšit odbornou přípravu pracovníků a tím přispět ke snížení pracovní úrazovosti v tomto odvětví,“ vysvětluje Ing. Petr Mráz.
V příštím období zacíleno na duševní zdraví
Jedna úspěšná kampaň se blíží ke svému závěru, nicméně agentura EU-OSHA již připravuje kampaň novou, která bude slavnostně zahájena v příštím roce a bude věnována duševnímu zdraví na pracovišti, tedy tématu, které úzce souvisí i s šířící se digitalizací. Již teď je tedy zřejmé, že zaměření obou na sebe navazujících témat poskytuje příležitost využít velké množství vědomostí a poznatků z aktuální kampaně a v budoucnu je dále smysluplně rozvíjet.
Více informací o kampaních i dalších aktivitách naleznete na stránkách EU-OSHA, Ministerstva práce a sociálních věcí, českého Focal Pointu i na stránkách oborového portálu BOZPinfo.cz.
Tiskové materiály