Tisková zpráva - novela Nařízení vlády č. 75/2005 Sb.

Podporujeme Stanovisko ředitelů středních odborných škol k návrhu novely Nařízení vlády č. 75/2005 Sb.

HRADEC KRÁLOVÉ (30.4.2019) – Představenstvo...

Od |9. května 2019|

První složenky pro zaplacení daně z nemovitých věcí dorazí v těchto dnech do schránek poplatníků

Finanční správa v těchto dnech zahájila rozesílku celkem cca 3,3 mil. obálek se složenkami na zaplacení daně z nemovitých věcí na rok 2019. Lhůta pro zaplacení daně (nebo její první splátky) končí 31. května. Fyzické osoby, které ne...

Od |3. května 2019|

Příspěvek na péči se zvyšuje

Navýšení příspěvku na péči ve III. a IV. stupni závislosti vstupuje v účinnost. Legislativní proces dlouho očekávané změny zákona o sociálních službách byl dokončen. Zákon č. 47/2019 Sb., kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách...

Od |26. dubna 2019|

Specifika zaměstnávání mladistvých

Když se na pracovišti objeví zaměstnanci mladší 18 let, měl by zaměstnavatel zpozornět, protože na tuto skupinu se vztahují některé pracovněprávní odlišnosti.

Mladistvými zaměstnanci se rozumějí zaměstnanci mladší 18 let (§ 350 odst. 2 ZP). Způsobilost fyzické osoby jako zaměstnance mít v pracovněprávních vztazích práva a povinnosti, jakož i způsobilost vlastními právními úkony nabývat těchto práv a brát na sebe tyto povinnosti vzniká dnem, kdy fyzická osoba dosáhne 15 let věku. Zaměstnavatel však s ní nesmí sjednat jako den nástupu do práce den, který by předcházel dni, kdy tato fyzická osoba ukončí povinnou školní docházku. Znamená to, že pokud žák základní školy prokáže, že má ukončenou povinnou školní docházku (vysvědčení z posledního ročníku základní školy, v němž je na zadní straně uvedeno, zda má žák ukončenou povinnou školní docházku) a současně dosáhl věku 15 let, může s ním zaměstnavatel uzavřít pracovněprávní vztah. Uzavření pracovněprávnímu vztahu s mladistvým zaměstnancem nebrání skutečnost, že mladistvý občan nemá ukončené základní vzdělání, má-li ukončenou povinnou školní docházku. Zákonem č. 561/2004 Sb. je stanovena devítiletá povinná školní docházka.

Pracovní podmínky mladistvých zaměstnanců upravují § 243 až 247 ZP směřující k vytváření příznivých podmínek pro všestranný rozvoj jejich tělesných a duševních schopností. Podle těchto ustanovení zaměstnavatelé smějí mladistvé zaměstnávat jen pracemi, které jsou přiměřené jejich fyzickému a rozumovému rozvoji. Posouzení, zda práce sjednaná s mladistvým zaměstnancem odpovídá tomuto požadavku, je vždy na zaměstnavateli, který však musí vycházet z individuálního hodnocení jednotlivých zaměstnanců a nesmí přeceňovat ani jejich schopnosti nebo fyzickou kondici a především se řídit lékařským posudkem vydaným poskytovatelem pracovnělékařských služeb. Tento posudek se vydává na základě vyšetření, které zabezpečuje zaměstnavatel na své náklady před vznikem pracovního poměru, před převedením na jinou práci a dále podle potřeby, nejméně jednou za rok. Mladiství zaměstnanci jsou povinni se takovému vyšetření podrobit.

Zaměstnavatelé nesmějí zaměstnávat mladistvé zaměstnance (§ 245 a 246 ZP):

  • prací přesčas a prací v noci (výjimečně mohou mladiství zaměstnanci starší než 16 let konat noční práci nepřesahující 1 hodinu, jestliže je to třeba pro jejich výchovu k povolání, a to pod dohledem zaměstnance staršího 18 let, je-li tento dohled pro ochranu mladistvého zaměstnance nezbytný; noční práce musí bezprostředně navazovat na práci připadající podle rozvrhu směn na denní dobu),
  • prací pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol,
  • pracemi, které jsou pro ně nepřiměřené, nebezpečné nebo škodlivé jejich zdraví,
  • pracemi, při nichž jsou vystaveni zvýšenému nebezpečí úrazu nebo při jejichž výkonu by naopak mohli ohrozit bezpečnost a zdraví spoluzaměstnanců.

Dále musí zaměstnavatelé respektovat ustanovení vyhlášky č. 180/2015 Sb., kde jsou v § 5 a 6 podrobněji vymezeny práce zakázané mladistvým.

Zaměstnavatel je povinen převést mladistvého zaměstnance do doby, než bude moci konat práci, pro kterou se mu dostalo výchovy k povolání, protože zatím podle lékařského posudku ohrožuje jeho zdraví, na jinou přiměřenou práci odpovídající v rámci možností jeho kvalifikaci.

Pracovní doba mladistvých zaměstnanců je stanovena na 40 hodin týdně s tím, že v jednotlivých dnech nesmí přesáhnout 8 hodin. Pokud mladistvý uzavře více pracovněprávních vztahů, platí omezení týdenní pracovní doby na 40 hodin pro všechny tyto vztahy v souhrnu (§ 79a ZP). Přestávku v práci musí zaměstnavatel mladistvému poskytnout vždy, a to nejdéle po 4,5 hodinách nepřetržité práce v délce nejméně 30 minut (§ 88 odst. 1 ZP). Případné rozdělení této přestávky na více částí by mělo být upraveno buď kolektivní smlouvou, nebo vnitřním předpisem zaměstnavatele, u něhož odborová organizace nepůsobí, a to v souladu s provozními potřebami. Nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami v trvání alespoň 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích nesmí být mladistvému zkrácen (§ 90 odst. 2 ZP). Obdobně nesmí být mladistvému zkrácen, resp. kumulován, nepřetržitý odpočinek v týdnu (§ 92 odst. 3 ZP).

S mladistvými zaměstnanci nesmí zaměstnavatel uzavřít dohodu o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených k vyúčtování (§ 252 odst. 2 ZP), ani dohodu o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí (§ 255 odst. 3 ZP).

Odměňování mladistvých zaměstnanců se řídí týmiž zásadami, které platí pro ostatní zaměstnance a které jsou vymezeny v § 110 ZP. Je však přirozené, že mzda těchto zaměstnanců bude obyčejně nižší než mzda ostatních plně výkonných zaměstnanců, i když budou vykonávat stejný druh práce. Výše mzdy totiž závisí též na pracovní výkonnosti a u mladistvého zaměstnance lze těžko očekávat, že bude stejně výkonný jako plně zapracovaný zaměstnanec. Na druhé straně obtížnost pracovních podmínek vyjádřených ve mzdě různými příplatky bude třeba posuzovat u mladistvého zaměstnance stejně, protože např. práce v neděli nebo ve svátek je pro něho stejně nevýhodná jako pro ostatní zaměstnance, takže není důvod rozlišovat výši těchto případných příplatků pro zaměstnance mladistvé a ostatní. Kromě toho je nutno brát v úvahu skutečnost, že při případném sjednání kratší týdenní pracovní doby s mladistvým zaměstnancem musí i jeho výdělek odpovídat sjednané kratší pracovní době.

Odměňování se řídí kromě některých ustanovení zákoníku práce také nařízením vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí. I u mladistvých zaměstnanců musí být uplatněna alespoň základní sazba minimální mzdy, respektive základní sazba nejnižší úrovně zaručené mzdy jako u ostatních zaměstnanců.

Zdroj citace: Verlag Dashöfer

Od |25. dubna 2019|

Zaveďte přísná pravidla pro účetní, volají podnikatelé i seriózní firmy z oboru

Situace v oboru účetnictví přestává být v Česku udržitelná. Poté, co se v jiných sektorech podnikání situace postupně kultivuje, začaly se právě do oblasti účetnictví stahovat různé neseriózní či podvodné firmy. Obor v Česku bojuje o dobrou pověst. ...

Od |19. dubna 2019|

Podnikatelé jsou v šoku. Založení s.r.o. tiše zdražilo o desítky procent!

Živnostníci, kteří se rozhodli založit společnost s ručením omezeným, musí platit soudům nový, tisícikorunový poplatek. Někteří mylně pokládají těžko srozumitelný dopis za další útok podvodných „šmejdů“. Založení společnosti s ručením omezeným v Čes...

Od |12. dubna 2019|

Pokuty za GDPR jen pro firmy a podnikatele? Nepřijatelné, říká Hospodářská komora

Hospodářská komora se ostře vymezuje proti schválené podobě zákona o zpracování osobních údajů, kdy poslanci odsouhlasili senátní verzi normy – tedy plošnou výjimku ze sankcí pro všechny orgány veřejné moci a všechny veřejné subjekty. Naproti tomu podnikatelé se za nedodržování ochrany osobních údajů ukládané evropským nařízením GDPR žádného zvýhodnění nedočkají.

Sankce by se neměly vztahovat například na školy, stanice technické kontroly, Českou televizi, Český rozhlas, nebo jakékoliv obce, státní úřady, které přitom s osobními údaji dnes a denně pracují – a to v mnohem větší míře než řada podnikatelů.

„Schválené znění tzv. adaptačního zákona k GDPR považujeme za flagrantní příklad nerovného přístupu státu. Odůvodnění, že například centrální úřady musí podléhat ochraně nebo že se sankce, a to i ty nejnižší, musí stejně platit z peněz daňových poplatníků, neobstojí. Zejména proto, že se podnikatelé, kteří velkou měrou financují chod tohoto státu, žádných garantovaných úlev nedočkají,“ vysvětluje prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Podle Hospodářské komory se jedná o další z řady příkladů, kdy stát podnikatele znevýhodňuje oproti ostatním právním subjektům v České republice. Kontrolní orgány by měly při udělování pokut postupovat selektivně. „Správný přístup k sankcím za porušení GDPR by měl stanovit obecný strop pro každé dílčí porušení zákona. Orgán ukládající pokutu by teprve při stanovení její konkrétní výše měl přihlížet k okolnostem, zejména k míře společenské nebezpečnosti, způsobené újmě, míře subjektivního zavinění i finanční způsobilosti viníka,“ dodává Dlouhý.

Hospodářská komora dlouhodobě usiluje o to, aby dozorový orgán – Úřad pro ochranu osobních údajů – při kontrolách podnikatelů postupoval zdrženlivě. Podle Komory by úřad měl na možné pochybení při zpracování osobních údajů zpočátku upozornit a dát podnikateli lhůtu na nápravu.

Komora již dříve na základě svých šetření upozornila, že za zavádění opatření souvisejících s GDPR podnikatelé utratí celkem zhruba 25 miliard korun, které mohli investovat do svého rozvoje a technologií za účelem zvýšení produktivity ve výrobě či ve službách.

Zdroj citace: https://www.businessinfo.cz/cs/clanky/pokuty-za-gdpr-jen-pro-firmy-a-podnikatele-neprijatelne-rika-hospodarska-komora-119206.html

 

Od |5. dubna 2019|

OSVČ a zálohy na zdravotní pojištění

Více než 50 % podnikatelů si musí počínaje lednovou zálohou změnit výši odváděné platby. Jsou to všichni ti, kdo mají povinnost dodržet minimální vyměřovací základ a platí zálohu nižší než 2 208 Kč. Minimální záloha OSVČ na pojistné na zdravotní p...

Od |29. března 2019|

Minimální mzda v roce 2019 - doplatky

Počínaje 1. 1. 2019 se tak jako I v posledních několika letech znovu navyšuje minimální mzda a to z 12.200,- Kč na 13.350,- Kč (+1.150,- Kč). Tato měsíční hodnota minimální mzdy je pak stanovena s přihlédnutím k průměrnému počtu pracovních hodin v ka...

Od |22. března 2019|

Digitální revoluce: Drobní podnikatelé budou mít problémy

Moderní digitální technologie využívají v Česku dvě třetiny firem. Drobní živnostníci a řemeslníci ale zaspali. Cestu k digitálním nástrojům si zatím nenašli a neřeší ani kybernetickou bezpečnost. Jenže se budou muset probudit, upozorňuje Asociace m...

Od |8. března 2019|

Mýto CZ

Kontaktní místo: Škroupova 957,  500 02 Hradec Králové 2,  II.p.
Pracovní doba:
Po - Pá od 07:30 do 16:00
přestávka denně od 12:00 do 12:30
Kontakt:
tel.: +420 495 530 569
tel.: +420 495 530 568
email
myto@komora-khk.cz


Krajská hospodářská komora Královéhradeckého kraje poskytuje služby v systému Mýta,
tj. v Systému výkonového zpoplatnění pozemních komunikací v České republice, a to zejména:
  • uzavírání dohod s následným placením včetně vydávání OBU jednotek
  • evidence vozidel pro režim placení předem
  • výdej OBU jednotek, jejich personalizace a předplácení mýtného
  • vracení OBU jednotek se současným zabezpečením vrácení záloh a neprojetého mýtného
  • umožnění dodatečného zaplacení mýtného v případě poruchy  systému nebo OBU jednotky
  • zabezpečení výpisu mýtných transakcí
  • příjem hlášení o ztrátě a odcizení OBU jednotek
  • výdej informačních materiálů
  • poskytování poradenství a informací o systému
  • příjem stížností, přání a podnětů uživatelů systému
Podrobné informace a materiály ke stažení o systému Mýta naleznete na www.mytocz.cz.

Certifikáty o původu zboží

Pracovní doba:
Po – Pá od 07:30 do 15:00
přestávka denně od 12:30 do 13:30
Kontaktní osoba:
Lamichová Veronika tel.: +420 495 537 493 lamichova@komora-khk.cz

Certifikát o původu zboží je základním předpokladem pro přiznání jakéhokoli celního zvýhodnění. Tyto doklady jsou určeny podnikatelům v České republice, kteří potřebují prokázat skutečnosti potřebné pro mezinárodní obchod, získat celní zvýhodnění, preference apod. Vystavení tohoto osvědčení vyplývá z dovozních předpisů cílové země nebo z podmínek kontraktu uzavřeného s příjemcem zboží.

Potvrzujeme i doklady obchodní povahy, vystavené na území České republiky (např.obchodní faktury nebo firemní prohlášení).

Bližší informace:
http://www.komora.cz/sluzby/overovani-a-certifikace/certifikaty-o-puvodu-zbozi.aspx

PREZENTACE STŘEDNÍCH ŠKOL A ZAMĚSTNAVATELŮ 2018

Nadcházející akce

Říj 04