Nelegální zaměstnávání a „zastřené“ agentury práce.* 

Od 30. září 2025 je zrušena povinnost povinných pracovnělékařských prohlídek u prací na DPP/DPČ v druhé nerizikové kategorii.* 

Ochrana zdraví před azbestem nově.* 

Výpomoc manžela/manželky v podnikání.* 

Nelegální zaměstnávání a „zastřené“ agentury práce.

17.10.2025, Zdroj: Finanční správa

Finanční správa na základě své analytické činnosti zjišťuje pokračující šíření nelegálních forem zaměstnávání včetně tzv. „zastřeného“ zprostředkování pracovní síly.

Tyto praktiky využívané některými firmami poškozují ostatní zaměstnavatele, vedou ke krácení daní a pojistných odvodů a často jsou spojeny i se špatnými pracovními podmínkami využívaných pracovníků.

Nelegální zaměstnávání má bezesporu více příčin – mezi nimi lze vedle „úspor“ daní a pojistných odvodů motivovaných vysokými náklady práce vyjmenovat i nedostatek pracovní síly, vysoký podíl zahraničních pracovníků v určitých sektorech a náročnost administrativy spojené s jejich získáváním. Vyhýbání se pracovněprávním povinnostem se často skrývá za formálními smlouvami o dílo či pronájmy výrobních prostor, fiktivními „agenturami“ a složitými řetězci právnických osob. Finanční správa proto v rámci svých kontrolních pravomocí i v úzké součinnosti s dalšími institucemi cíleně odhaluje případy, kdy se za smluvními vztahy ve skutečnosti skrývá závislá činnost podle zákona o daních z příjmů. Nejužší spolupráce přirozeně probíhá se Státním úřadem inspekce práce, který při své činnosti odhaluje a postihuje nelegální zaměstnávání a zastřený výkon závislé práce.

„Finanční správa aktivně bojuje proti nelegálnímu zaměstnávání a ‚zastřenému‘ zprostředkování pracovníků. Úzce přitom spolupracuje zejména s orgány inspekce práce. Nedávná diskuse u kulatého stolu pořádaná na půdě Hospodářské komory ukázala, že máme se zástupci podnikatelů společný zájem na zajištění férových podmínek pracovního trhu. Vedle cílených kontrol proto i za pomoci profesních organizací provádíme osvětu mezi uživateli pracovní síly a sdílíme informace ohledně znaků rizikového chování i typické modelové případy, abychom zvýšili schopnost firem takové situace včas rozpoznat a při svém podnikání se jim vyhnout.“ sděluje Simona Hornochová, generální ředitelka Finanční správy ČR.

Dodavatelé různými schématy maskují závislou práci

Z kontrolní praxe vyplývá několik opakujících se schémat. Typické jsou například umělé smluvní vztahy v řetězcích firem včetně formálních agentur práce, ve kterých často není možné dohledat právního zaměstnavatele poskytnutých pracovníků, kteří pracují pod vedením uživatele. Dále řetězce právnických osob, které fakturují dodání díla, zatímco zaměstnanci vykonávají práci pod vedením uživatele. Všechny tyto praktiky mají významné fiskální dopady spojené s krácením daní i pojistných odvodů – odhady z různých analýz ukazují škody v řádu desítek miliard korun. Finanční správa při své analytické práci a v rámci prováděných kontrol posuzuje ekonomickou realitu obchodních vztahů, faktické znaky vykonávané práce a ověřuje plnění daňových povinností.

Řetězce smluv a platební agenti: kdo nese odpovědnost za zákonné odvody

V oblasti přijímání pracovní síly mimo zákonný rámec finanční správa identifikuje řadu struktur, které se liší zapojením subjektů i formálním nastavením vztahů. Jedním z častých schémat je zastřené zprostředkování, navenek formálně prezentované jako poskytování služeb – například plnění na základě smlouvy o dílo. V praxi pak dodavatel formálně vystupující jako poskytovatel díla, tzv. „pseudoagentura práce“, reálně zajišťuje pracovníky pro uživatele, přičemž ti jsou plně pod kontrolou uživatele: uživatel provádí skutečné organizační vedení a zadávání úkolů, poskytuje všechny pracovní pomůcky, nářadí, stroje, materiál, kontroluje a řídí výrobu a podobně. Z právního hlediska se jedná o relativní simulaci právního jednání. Tyto konstrukce bývají často doplněny dalšími smluvními vztahy, například nájemní smlouvou o pronájmu výrobních prostor nebo strojního zařízení mezi uživatelem a „pseudoagenturou“. V případech, kdy nejsou v takových uspořádáních řádně odváděny povinné odvody, tedy daň ze závislé činnosti, sociální a zdravotní pojištění, nese riziko doměrků subjekt vykonávající reálnou kontrolu nad pracovní silou – tedy uživatel. Fakt, že odměna je vyplácena prostřednictvím třetí osoby (reálně v postavení platebního agenta) není pro posouzení odpovědnosti relevantní.

Transformace mzdy do nenárokových náhrad: jak zaměstnavatelé obcházejí zdanění

Snahy o snižování nákladů na pracovní sílu bývají v praxi doprovázeny i případy, kdy zaměstnavatelé formálně „transformují“ část zdanitelné mzdy do různých nenárokových nebo paušálních náhrad, které nepodléhají zdanění – typicky cestovní náhrady, náhrady na údržbu pracovního oblečení nebo náhrady za opotřebení vlastního nářadí. Tyto náhrady jsou někdy vypláceny neoprávněně (například cestovní náhrady, přestože zaměstnanec nikam necestoval) nebo jsou za pomoci paušalizace silně nadhodnoceny (například náhrady za praní pracovních oděvů jsou stanoveny podle ceníku čistírny, i když si je zaměstnanec pere doma). Kromě toho se objevují i další „optimalizační“ konstrukce – část mzdy vyplacená formou dohody mimo pracovní poměr, přes propojené zahraniční subjekty nebo úplně mimo systém (černé výplaty). V takových případech zůstává odpovědnost za správné odvedení daně ze závislé činnosti a pojistných na zaměstnavateli.

Finanční správa doporučuje firmám, jak být obezřetné a jaké rizikové znaky prověřovat

Finanční správa doporučuje firmám provádět konkrétní opatření, která výrazně snižují riziko zapojení do nelegálních struktur. Považujeme za důležité prověřovat reálnou povahu sjednané spolupráce a vždy vyhodnocovat ekonomickou realitu smluvních vztahů. V rámci smlouvy s agenturou práce doporučujeme sjednat povinnost agentury vedle řádného povolení MPSV doložit i skutečnost, že odvádí povinné odvody za své zaměstnance poskytnuté uživateli a poskytnutí pracovníci jsou skutečně jejími zaměstnanci. V rámci diskuse u kulatého stolu zaznělo, že například členové Asociace poskytovatelů personálních služeb taková ujištění svým obchodním partnerům standardně poskytují a často přikládají i potvrzení o bezdlužnosti vůči státním institucím, v praxi tedy nejde o nic neobvyklého. Mezi další doporučení patří aktivní zájem o pracovní podmínky agenturních zaměstnanců, reference dodavatelů i fakt, zda se ve skutečnosti nejedná o „prázdné schránky“. Jelikož se na trhu objevují placené „optimalizační produkty“, které zaměstnavatelům nabízejí různé modely cílící na snížení nákladů práce, doporučuje finanční správa být i v takových případech obezřetní vůči umělým konstrukcím a v případě nejistoty konzultovat postup s vhodným specialistou.

---

Od 30. září 2025 je zrušena povinnost povinných pracovnělékařských prohlídek u prací na DPP/DPČ v druhé nerizikové kategorii.

20.10.2025, Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Od 30. září 2025 už nemusí zaměstnanci pracující na dohodu o provedení práce (DPP) nebo dohodu o pracovní činnosti (DPČ) absolvovat vstupní lékařské prohlídky, pokud jejich práce spadá do druhé nerizikové kategorie podle zákona o ochraně veřejného zdraví.

Společné stanovisko Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) a Ministerstva zdravotnictví (MZD) tak přináší úlevu tisícům „dohodářů“. Povinnost lékařských prohlídek zůstává zachována pouze u prací zařazených do druhé rizikové kategorie a vyšších.

Vstupní lékařské prohlídky jsou povinné pouze u prací zařazených do druhé rizikové kategorie a výše (druhá riziková, třetí a čtvrtá kategorie). U pracovních poměrů zůstává dosavadní režim beze změny – vstupní lékařské prohlídky jsou nepovinné pouze u první kategorie prací. Povinnost prohlídky však nadále platí vždy, pokud o ni požádá zaměstnavatel nebo zaměstnanec (uchazeč).

Zvláštní režim platí i nadále pro mladistvé zaměstnance bez ohledu na typ pracovněprávního vztahu. Pro jejich vstupní lékařské prohlídky je možné využít i pediatry, pokud jde o lehké práce zařazené do první kategorie a nevyžadují zvláštní zdravotní způsobilost stanovenou zákonem.

Praktický návod krok za krokem na zavedení jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele získáte zde.

---

Ochrana zdraví před azbestem nově.

28.10.2025, JUDr. Eva Dandová, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Došlo k nějakým změnám v právní úpravě ochrany zdraví zaměstnanců před azbestem. O co se přesně jedná?

Odpověď:

Právní základ ochrany zdraví zaměstnanců před škodlivými účinky azbestu jsou obsaženy v zákoně č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a ve vyhlášce č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli. Tato vyhláška bude s účinností od 1. ledna 2026 novelizována vyhláškou č. 402/2025 Sb.

Ochrana zaměstnanců před expozicí azbestu je rovněž klíčovou prioritou Evropského parlamentu. Evropský parlament ve svém usnesení z října 2021 stanovil komplexní přístup k řešení z minulosti zděděných problémů týkajících se azbestu. Komise v reakci na to přijala sdělení o směřování k budoucnosti bez azbestu: evropský přístup k řešení zdravotních rizik spojených s azbestem. Uvedené sdělení se komplexním způsobem zabývá rizikem pro veřejné zdraví plynoucím z azbestu. Směrnicí 2023/2668 je zavedena revidovaná limitní hodnota pro azbest s cílem posílit ochranu zdraví pracovníků. Česká republika tak musí přistoupit k úpravě hygienického limitu pro pracovní ovzduší, tedy k jeho zpřísnění. Zároveň je řešena oblast metod měření azbestu. Směrnice 2023/2668 stanovuje povinnost pro podniky, které budou provádět demoliční práce nebo odstraňování azbestu, pravidelně proškolovat své zaměstnance a za tímto účelem nově získají proškolení zaměstnanci osvědčení o absolvování školení zaměstnanců o uplatňování správné prevence ohrožení zdraví při nakládání s azbestem. Avšak směrnicí dochází k úpravě i toho, co je povinen zaměstnavatel hlásit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví. V souladu s čl. 4 odst. 3 směrnice 2009/148/ES, ve znění směrnice 2023/2668, respektive s čl. 1 bodem 4 směrnice 2023/2668, je v rámci náležitostí hlášení prací s azbestem rozšířena povinnost o hlášení seznamu zaměstnanců, kteří budou pravděpodobně na dotčené místo přiděleni, jejich osobního osvědčení o proškolení a data posledního posouzení zdravotního stavu zaměstnanců.

Z těch důvodů došlo ke změnám v § 5 vyhlášky č. 432/2003 Sb. V § 5 odst. 1 písm. a) dochází k rozšíření o údaje u fyzických osob (konkrétně o její jméno, případně jména a příjmení, datum narození a adresu místa bydliště), neboť v souladu s návrhem novely zákona č. 258/2000 Sb., provedenou zákonem č. 290/2025 Sb., dochází k rozšíření povinnosti hlásit práce s azbestem i pro fyzické osoby. K doplnění došlo také u podnikajících fyzických osob, které jsou mimo jiné povinny rovněž uvést své jméno, případně jména a příjmení.

V ustanovení § 5 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 432/2003 Sb., dochází ke změně hlášení o provádění prací s azbestem a jiných prací, které mohou být zdrojem expozice azbestu, včetně prací při odstraňování staveb nebo jejich částí, konstrukcí, zařízení, instalací nebo výrobků, jejichž součástí je azbest. Nově musí dle implementované směrnice 2023/2668 obsahovat též hlášení seznamu zaměstnanců, kteří budou pravděpodobně na dotčené místo přiděleni, jejich osobního osvědčení o proškolení a data posledního posouzení zdravotního stavu zaměstnanců.

V § 5 písm. k) dochází k přesunu části věty do nového písmene l), neboť z důvodu dostatečné ochrany osob (zaměstnanců či komunálního prostředí) je nutné provádět způsob zajištění kontroly koncentrace azbestu v pracovním prostředí vždy, u všech osob, které jsou povinny hlášení prací s azbestem provádět. Naopak část „způsob zajištění dokumentace o evidenci expozice jednotlivých osob“ povinna pro všechny osoby z právních předpisů není, tudíž není vyžadována ani v hlášení prací s azbestem. Změna reaguje na rozšíření povinnosti hlásit práce s azbestem orgánu ochrany veřejného zdraví, jak vyplývá z návrhu novely zákona č. 258/2000 Sb., provedenou zákonem č. 290/2025 Sb., kdy hlášení nově jsou povinny provádět i osoby uvedené v § 12 zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci).

Povinnosti OSVČ při práci s azbestem

Jaké jsou povinnosti OSVČ při práci s azbestem?
Ochranu zdraví zaměstnanců před škodlivými účinky azbestu jsou obsaženy v zákoně č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a ve vyhlášce č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli. Tato vyhláška bude s účinností od 1. ledna 2026 novelizována vyhláškou č. 402/2025 Sb., a upraví i povinnosti pro OSVČ, resp. pro osoby uvedené v § 12 písm. a) až c) a e) zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Jedná se o tyto osoby:

• zaměstnavatele, který je fyzickou osobou a sám též pracuje,
• fyzickou osobou, která provozuje samostatně výdělečnou činnost podle zvláštního právního předpisu,
• spolupracujícího manžela nebo dítě osoby uvedené v písmenu a) nebo b),
• další členy rodiny, kteří jsou zúčastněni na provozu rodinného závodu podle zvláštního právního předpisu,

Náležitosti hlášení prací s azbestem u osob uvedených v § 12 písm. a) až c) a e) zákona č. 309/2006 Sb.

• obchodní firmu nebo název, identifikační číslo, u právnické osoby, a u podnikající fyzické osoby její jméno, případně jména a příjmení, popřípadě obchodní firmu a místo podnikání, a u fyzické osoby její jméno, případně jména a příjmení, datum narození, adresu místa bydliště,
• počet exponovaných osob, jejich jmenný seznam, včetně doložení osvědčení o absolvování školení o uplatňování správné prevence ohrožení zdraví při nakládání s azbestem u každé exponované osoby,
• místo výkonu prací, jejich povahu, termín započetí prací a pravděpodobnou dobu jejich trvání, druh a množství azbestu, vymezení kontrolovaného pásma a způsob zajištění místa výkonu prací proti vstupu nepovolaných osob,
• technologické postupy, které budou používány v zájmu omezení expozice osob prachu azbestu,
• technická a organizační opatření k zajištění ochrany zdraví osob vykonávajících práci s azbestem a materiály obsahujícími azbest a jiných osob přítomných na pracovišti a v blízkosti pracoviště, kde dochází nebo může docházet k expozici azbestu,
• vybavení osob pracujících v kontrolovaném pásmu ochranným pracovním oděvem a osobními ochrannými pracovními prostředky k zamezení expozice azbestu dýchacím ústrojím, místo a způsob jejich ukládání, zajištění jejich čištění, praní a kontroly jejich funkčnosti po použití, popřípadě způsob jejich likvidace,
• rozsah a způsob uplatňování režimových opatření, zejména zákazu jídla, pití a kouření v prostorech, kde je nebezpečí expozice azbestu,
• způsob manipulace s odpady obsahujícími azbest, popis určených prostředků a způsob technologie jejich sbírání a odstraňování z pracoviště,
• způsob zajištění kontroly koncentrace azbestu v pracovním ovzduší.

Vzhledem k tomu, že v souladu s novelou zákona č. 258/2000 Sb., provedenou zákonem č. 290/2025 Sb., osoby uvedené v § 12 písm. d) zákona č. 309/2006 Sb., nejsou povinny absolvovat školení o uplatnění správné prevence ohrožení zdraví při nakládání s azbestem, nejsou vzhledem k uvedenému povinny k hlášení dokládat osvědčení o jeho absolvování. Zároveň jako další osoby v § 12 zákona č. 309/2006 Sb. nejsou povinny dokládat datum vydání posledního lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k práci a dále náležitosti uvedené v § 5 odst. 1 písm. i) až k) novely vyhlášky č. 432/2003 Sb.

Náležitosti hlášení prací s azbestem jsou tedy obdobné jako u osob uvedených v § 12 písm. a) až c) a e) zákona č. 309/2006 Sb., navíc však nejsou povinni dokládat osvědčení o školení ve věci azbestu.

Z toho důvodu bylo nutno zohlednit skutečnost, že oproti tomu fyzické osoby nemohou disponovat stejnými požadavky, které mají odborné společnosti provádějící odstraňování materiálů s obsahem azbestu, tj. nemají zaměstnance, nejsou povinni mít poskytovatele pracovnělékařských služeb, aj. Jedná se u nich o jednorázovou „akci“. To vše bylo nutné do právního řádu České republiky promítnout. Zároveň bylo doplněno, že „azbestová směrnice“ neuvádí fyzické osoby, nýbrž se týká pouze zaměstnavatelů/podnikajících subjektů. Avšak vzhledem k opakovaným podnětům bylo nutné chránit zdraví jak těchto osob, tak komunálního prostředí, neboť správné postupy při pracích s azbestem snižují možnou zvýšenou koncentraci azbestu v ovzduší a správná přijatá preventivní opatření snižují zdravotní rizika.

---

Výpomoc manžela/manželky v podnikání.

21.10.2025, Zdroj: SUIP

Je možné využít výpomoci manžela či manželky v podnikání, aniž by toto jednání bylo hodnocené jako výkon nelegální práce?

Dle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), a zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, platí, že se samostatně podnikající fyzickou osobou (OSVČ), může manžel (manželka) a registrovaný partner (tj. registrovaný partner stejného pohlaví) spolupracovat  bez uzavřeného pracovněprávního vztahu.

Výkon práce v základním pracovněprávním vztahu mezi manžely a partnery  vylučuje ust.  § 318 zákoníku práce, dle kterého základní pracovněprávní vztah uvedený v ust. § 3 zákoníku práce nemůže být mezi manžely nebo partnery. Při kontrole inspekce práce by manželce postačilo prokázat svou totožnost a manželství.

Toto však neplatí, pokud by firma byla právnickou osobou, např. s.r.o., i kdyby byl manžel jediným jednatelem a společníkem. Pak by manželka musela mít se společností uzavřený pracovněprávní vztah.

Další možností je, že spolupráce manželů má charakter provozování rodinného závodu podle ust. § 700 zákona č. 89/20012 Sb., občanský zákoník, kdy se za rodinný považuje závod, ve kterém společně pracují manželé nebo alespoň s jedním z manželů i jejich příbuzní až do třetího stupně nebo osoby s manžely sešvagřené až do druhého stupně a který je ve vlastnictví některé z těchto osob. Na ty z nich, kteří trvale pracují pro rodinu nebo pro rodinný závod, se hledí jako na členy rodiny zúčastněné na provozu rodinného závodu.

Ke vzniku rodinného závodu se nevyžaduje žádného zvláštního úkonu, jako např. zakládací listiny apod. Rodinný závod není právnickou osobou a není nikde evidován. O rodinný závod se však nebude jednat v případě, kdy mezi členy bude existovat společenská nebo pracovní smlouva. Účast na rodinném závodu může vzniknout pouze členu rodiny, pokud trvale pracuje pro rodinný závod. Podle převažujících právních názorů se jedná o právní institut, akceptující bezesmluvní výpomoc rodinných příslušníků s podnikáním člena rodiny jako právem aprobované jednání, které by nemělo být hodnoceno jako výkon nelegální práce.