BOZP – Informace nejen pro podnikatele.
Nové normy – BOZP a PO – listopad 2025.*
Pravidla pro odškodnění pracovního úrazu.*
Prokazatelné převzetí revizní zprávy.*
Zrušení povinných pracovnělékařskéch prohlídek.*
Nové normy – BOZP a PO – listopad 2025.
20.11.2025, Zdroj: Věstník ÚNMZ (www.unmz.cz/obecne/vestnik-unmz)
Nové normy související s BOZP a PO, které vyšly ve věstníku ÚNMZ listopad 2025.
VYDANÉ ČSN
| Značka normy | Kat. č. | Plný název normy |
| ČSN ISO 12480-1 (27 0143) | 521919 | Jeřáby – Bezpečné používání – Část 1: Obecně |
| ČSN EN IEC 61558-2-1 ed. 3 (35 1330) | 522592 | Bezpečnost transformátorů, tlumivek, napájecích zdrojů – Část 2-1 |
| ČSN EN 12621 (82 3002) | 522421 | Strojní zařízení pro dodávání a cirkulaci tekutých nátěrových hmot – Bezpečnostní požadavky |
| ČSN EN 1953 ed. 2 (82 4001) | 522419 | Zařízení pro nanášení nátěrových hmot – Bezpečnostní požadavky |
ZMĚNY ČSN
| Značka normy | Kat. č. | Plný název normy |
| ČSN EN IEC 62040-1 ed. 2 (36 9066) | 521534 | UPS – Část 1: Bezpečnostní požadavky; Změna A2 |
| ČSN EN 12621+A1 (82 3002) | 522423 | Stroje pro nátěrové hmoty – Bezpečnostní požadavky; Změna Z1 |
| ČSN EN 1953 (82 4001) | 522420 | Stříkací zařízení – Bezpečnostní požadavky; Změna Z1 |
OPRAVY ČSN
| Značka normy | Kat. č. | Plný název normy |
| ČSN EN ISO 22301 (01 2306) | 522398 | Systémy managementu kontinuity podnikání – Požadavky; Oprava 1 |
EVROPSKÉ NORMY SCHVÁLENÉ K PŘÍMÉMU POUŽÍVÁNÍ JAKO ČSN
| Značka normy | Kat. č. | Plný název normy |
| ČSN EN 415-2 (26 7600) | 522196 | Bezpečnost balicích strojů – Část 2 (EN 415-2:2025) |
| ČSN EN 13155+A1 (27 0139) | 522193 | Jeřáby – Volně zavěšené prostředky pro uchopení břemen (EN 13155+A1:2025) |
| ČSN EN 17076+A1 (27 0585) | 522194 | Věžové jeřáby – Antikolizní systémy (EN 17076+A1:2025) |
OPRAVY ČSN
| Značka normy | Kat. č. | Plný název normy |
| ČSN EN ISO 8611-1 (26 9118) | 522579 | Palety – Část 1: Zkušební metody; Oprava 1 |
| ČSN EN ISO 8611-2 (26 9118) | 522583 | Palety – Část 2: Požadavky; Oprava 1 |
Pravidla pro odškodnění pracovního úrazu.
4.11.2025, Zdroj: SUIP
Pravidla pro odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání určuje především zákoník práce a další právní předpisy. Zákoník práce jasně stanoví, kdy má zaměstnanec na náhradu škody nárok, kdo ji vyplácí i kdy se může zaměstnavatel zprostit odpovědnosti.
Kde je odškodňování pracovních úrazů řešeno?
Odškodňování pracovních úrazů je především řešeno v části jedenácté – Náhrada majetkové a nemajetkové újmy zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“).
Mimo uvedený zákoník práce se problematikou odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání zabývá i např. vyhláška č. 104/2012 Sb., o stanovení bližších požadavků na postup při posuzování a uznávání nemocí z povolání a okruh osob, kterým se předává lékařský posudek o nemoci z povolání, podmínky, za nichž nemoc nelze nadále uznat za nemoc z povolání, a náležitosti lékařského posudku (vyhláška o posuzování nemocí z povolání) a nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů. Uvedená vyhláška a nařízení vlády však nejsou v působnosti orgánů inspekce práce.
Na koho se obrátit s nárokem na odškodnění?
Každý zaměstnavatel, který zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance, musí být pro případ své odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání ze zákona pojištěn. Případné odškodnění za pracovní úraz či nemoc z povolání pak pojišťovny proplácí zaměstnavateli, nikoliv přímo zaměstnanci. K odškodnění zaměstnance je zodpovědný zaměstnavatel. Možnosti, kdy se může zaměstnavatel zcela, nebo zčásti zprostit povinnosti nahradit škodu postiženému zaměstnanci, vyplývají ze zákoníku práce.
Ve věcech odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání vystupuje na straně zaměstnavatele do této záležitosti zpravidla další subjekt, tj. pojišťovna. V České republice jsou ze zákona oprávněny zajišťovat povinné pojištění odpovědnosti zaměstnavatelů za škodu a s ním spojené plnění pouze 2 subjekty – Generali Česká pojišťovna a.s. a Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group.
Pro všechny typy náhrad dále uvedených níže tak platí, že je nezbytné je nejdříve kvalifikovaně uplatnit u zaměstnavatele. Pokud zaměstnavatel, případně jeho pojišťovna nereagují anebo odmítají plnit, nezbývá než se obrátit na soud, neboť jen ten může posuzovat a autoritativně rozhodovat o pracovněprávních sporech, tedy i o oprávněnosti nároku zaměstnance na odškodnění pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.
Komu a kdy náhrady škody za pracovní úraz náleží?
Zaměstnavatel je dle ust. § 269 odst. 1 zákoníku práce povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda nebo nemajetková újma vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Zaměstnavatel je také povinen nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu, která zaměstnanci vznikla v důsledku pracovního úrazu i v případě dočasného převedení zaměstnance s jeho souhlasem k jiné firmě nebo společnosti, pokud došlo k pracovnímu úrazu zaměstnance u firmy nebo společnosti, ke které byl zaměstnanec dočasně převeden.
Náhrada náleží i za pracovní úrazy, které si nevyžádaly dočasnou pracovní neschopnost zaměstnance, nebo jen pracovní neschopnost do 3 kalendářních dnů.
Zaměstnavatel je dle ust. § 269 odst. 4 zákoníku práce povinen nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu, i když dodržel povinnosti vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen „BOZP“), pokud se povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zcela nebo zčásti nezprostí.
Zaměstnavatel je povinen se zaměstnancem, kterému se stal pracovní úraz, projednat odškodnění jeho pracovního úrazu, a to bez zbytečného odkladu (ust. § 271r zákoníku práce).
Může se zaměstnavatel zprostit povinnosti nahradit škodu za pracovní úraz?
Zaměstnavatel se může v souladu s ust. § 270 odst. 1 zákoníku práce zcela zprostit povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu v těchto případech:
- postižený zaměstnanec svým zaviněním porušil právní, nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění BOZP, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány
- v důsledku opilosti postiženého zaměstnance nebo v důsledku zneužití jiných návykových látek a zaměstnavatel nemohl škodě nebo nemajetkové újmě zabránit
- a tyto skutečnosti byly jedinou příčinou škody nebo nemajetkové újmy. V těchto případech nevzniká postiženému zaměstnanci žádný nárok na náhradu vzniklých škod nebo nemajetkové újmy.
Zaměstnavatel se může dále v souladu s ust. § 270 odst. 2 zákoníku práce zčásti zprostit povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu v případě, že:
- by se zaměstnavatel mohl zprostit své povinnosti zcela, avšak tyto skutečnosti nebyly jedinou příčinou vzniku škody nebo nemajetkové újmy,
- si zaměstnanec počínal v rozporu s obvyklým způsobem chování tak, že je zřejmé, že ačkoliv neporušil právní nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění BOZP, jednal lehkomyslně, přestože si musel vzhledem ke své kvalifikaci a zkušenostem být vědom, že si může způsobit újmu na zdraví; za lehkomyslné jednání není možné považovat běžnou neopatrnost a jednání vyplývající z rizika práce.
Zprostí-li se zaměstnavatel své povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zčásti, je povinen určit část, kterou nese zaměstnanec a to podle míry jeho zavinění. V případě částečného zproštění z důvodu lehkomyslného jednání je povinen uhradit alespoň jednu třetinu škody nebo nemajetkové újmy.
Zaměstnavatel se však nemůže zprostit povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu v případě, že k pracovnímu úrazu došlo při odvrácení škody hrozící zaměstnavateli nebo nebezpečí přímo hrozící životu nebo zdraví, pokud zaměstnanec tento stav úmyslně nevyvolal.
Prokazatelné převzetí revizní zprávy.
29.10.2025, Ing. Radek Brabec, DiS., Zdroj: Verlag Dashöfer
Dotaz:
Při kontrolách narážíme na fakt, že je revizní zpráva uložena v PC v PDF, ale není námi (provozovatelem) podepsána. Je někde napsáno, co znamená prokazatelné převzetí revizní zprávy? Když bychom v interním předpise popsali, že uložením revizní zprávy do dané složky manažer zprávu převzal a seznámil se s jejími výsledky, bylo by to dostatečné?
Odpověď:
Nařízení vlády č. 190/2022 Sb., o vyhrazených technických elektrických zařízeních a požadavcích na zajištění jejich bezpečnosti uvádí v § 10 v písmenu d):
jméno, popřípadě jména, a příjmení, podpis a evidenční číslo osvědčení revizního technika, který revizi provedl; v případě elektronického předání zprávy o revizi musí být elektronický dokument podepsán uznávaným elektronickým podpisem a v písmenu o) potvrzení o převzetí nebo předání zprávy o revizi.
Převzetí revizní zprávy by mělo být spojeno s prokazatelným seznámením s obsahem revizní zprávy, tedy, aby osoba odpovědná za provoz daného VTZ věděla o daných zjištění uvedených v revizní zprávě. Doporučuji daný postup převzetí uvést ve vnitřní směrnici a ošetřit smluvně s daným revizním technikem. Za prokazatelné převzetí revizní zprávy považuji její doručení do datové schránky společnosti, ovšem, osoba, která je odpovědná za dané VTZ musí mít přístup ke zprávě.
Provoz technických zařízení, zde tedy vyhrazených technických zařízení, musí být bezpečný, což musí zaměstnavatel – provozovatel v případě kontrolní činnosti ze strany orgány inspekce práce vždy prokazatelně doložit.
V případě opatření revizní zprávy elektronickým podpisem upozorňuji na § 5 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce.
K podepisování elektronickým podpisem lze použít pouze kvalifikovaný elektronický podpis, podepisuje-li elektronický dokument, kterým
- a) činí úkon nebo právně jedná stát, územní samosprávný celek, právnická osoba zřízená zákonem nebo právnická osoba zřízená nebo založená státem, územním samosprávným celkem nebo právnickou osobou zřízenou zákonem nebo jejich orgán anebo jiná jejich součást (dále jen „veřejnoprávní podepisující“), nebo
- b) činí úkon osoba neuvedená v písmenu a) při výkonu své působnosti
Zrušení povinných pracovnělékařskéch prohlídek.
20.10.2025, Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí
Od 30. 9. 2025 už nemusí zaměstnanci pracující na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti absolvovat vstupní lékařské prohlídky, pokud jejich práce spadá do druhé nerizikové kategorie podle zákona o ochraně veřejného zdraví.
Společné stanovisko Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva zdravotnictví tak přináší úlevu tisícům „dohodářů“. Povinnost lékařských prohlídek zůstává zachována pouze u prací zařazených do druhé rizikové kategorie a vyšších.
Vstupní lékařské prohlídky jsou povinné pouze u prací zařazených do druhé rizikové kategorie a výše (druhá riziková, třetí a čtvrtá kategorie). U pracovních poměrů zůstává dosavadní režim beze změny – vstupní lékařské prohlídky jsou nepovinné pouze u první kategorie prací. Povinnost prohlídky však nadále platí vždy, pokud o ni požádá zaměstnavatel nebo zaměstnanec (uchazeč).
Zvláštní režim platí i nadále pro mladistvé zaměstnance bez ohledu na typ pracovněprávního vztahu. Pro jejich vstupní lékařské prohlídky je možné využít i pediatry, pokud jde o lehké práce zařazené do první kategorie a nevyžadují zvláštní zdravotní způsobilost stanovenou zákonem.