Hlášení pracovních úrazů podle nařízení vlády č. 322/2025 Sb.* 

Nelegální zaměstnávání v dotazech a odpovědích.* 

Reflexní oblečení – nezbytnost při práci nejen v dopravě.* 

Valorizace náhrady za ztrátu na výdělku po pracovním úrazu a nemoci z povolání.* 

Hlášení pracovních úrazů podle nařízení vlády č. 322/2025 Sb.

5.11.2025, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Je pravda, že se pracovní úraz s pracovní neschopností nad 3 dny nově nebude muset ohlašovat bez zbytečného odkladu, ale bude stačit jenom do 15 dne, od nějž se o úrazu zaměstnavatel dozvěděl zaslat Záznam na příslušné instituce? Bude se nově bez zbytečného odkladu ohlašovat pouze smrtelný a závažný PÚ – a následně zasílat do 15. dne Záznam?

Odpověď:

Je to tak.

V ustanovení § 4 nového nařízení vlády č. 322/2025 Sb., se oproti stávající právní úpravě stanoví povinnost digitalizovat ohlášení pracovního úrazu a zasílání záznamu o pracovním úrazu orgánům inspekce práce a orgánům státní báňské správy.

Nově budou tyto úkony vůči těmto orgánům prováděny pouze elektronicky prostřednictvím portálu Státního úřadu inspekce práce vedeného podle zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce. Jedná se tak o zásadní změnu oproti stávající právní úpravě, která umožňovala i listinnou podobou zasílání záznamu o úrazu.

S uvedenou změnou je spojena i další zásadní změna, kterou je zrušení vzorů záznamů o úrazu a záznamů o úrazu – hlášení změn. Stanovení vzorů v podobě formulářů by již s ohledem na vyplňování údajů přímo do portálu, který navíc za zaměstnavatele bude „předvyplňovat“ známé údaje, nebylo nadále relevantní.

Nově jsou nařízením vlády stanoveny pouze povinné náležitosti ohlášení pracovního úrazu a záznamů o pracovním úrazu. Tyto náležitosti jsou obsaženy v příloze č. 2 pro ohlášení pracovního úrazu a v příloze č. 3 pro zaslání záznamu o pracovním úrazu. Formát a struktura těchto podání budou zveřejněny Státním úřadem inspekce práce a bude je tedy možné v případě potřeby např. v souvislosti s novými technickými řešeními měnit, aniž by bylo nutné vždy novelizovat nařízení vlády.

Uvedené bude mít za následek zjednodušení celého procesu pro zaměstnavatele a též zjednodušení a zrychlení vyřizování agendy pracovních úrazů pro orgány inspekce práce a orgány státní báňské správy.

Ustanovení § 5 řeší ohlášení pracovního úrazu různým subjektům, přičemž stanoví, ve kterých případech se pracovní úraz ohlašuje a jakou formou. Náležitosti ohlášení jsou uvedeny v příloze č. 2 nařízení vlády. Ohlášení pracovních úrazů provádí zaměstnavatel vždy bez zbytečného odkladu, jelikož pro další šetření pracovních úrazů je nutné, aby o nich byly příslušné orgány informovány co nejdříve.

Oblastním inspektorátům práce a obvodním báňským úřadům se ohlašují závažné a smrtelné pracovní úrazy, a to prostřednictvím portálu Státního úřadu inspekce práce bez zbytečného odkladu. Oblastním inspektorátům práce ohlásí zaměstnavatel závažný a smrtelný pracovní úraz, pokud se podle jiného právního předpisu na něj, zaměstnance, fyzickou nebo právnickou osobu anebo na jejich činnost vztahuje působnost orgánů inspekce práce.

Dále se pracovní úrazy hlásí odborové organizaci a zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práce, pokud u zaměstnavatele působí, a v případě, že zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že byl v souvislosti s pracovním úrazem spáchán trestný čin nebo pokud byl pracovní úraz smrtelný, hlásí se takový pracovní úraz též Policii ČR. V případě smrtelného úrazu má navíc zaměstnavatel povinnost ohlásit ho i zdravotní pojišťovně, u které byl zaměstnanec v době vzniku úrazu pojištěn. Toto ohlášení neprovádí zaměstnavatel prostřednictvím portálu úřadu, ale je možné jej provést elektronicky či v listinné podobě. Je však nutné, aby ohlášení mělo náležitosti uvedené v příloze č. 2.

Ustanovení § 6 o zaslání záznamu o pracovním úrazu oproti stávající právní úpravě doznalo změn zejména ve změně formy zasílání a v termínech, do kdy má zaměstnavatel záznam o pracovním úrazu odeslat. Tato povinnost se netýká pracovních úrazů podle § 2 písm. d), tedy pracovních úrazů, u kterých nebyla způsobena dočasná pracovní neschopnost nebo byla způsobena dočasná pracovní neschopnost nepřesahující 3 kalendářní dny.

Uvedené je v souladu s § 105 odst. 3 zákoníku práce. V souvislosti se zavedením digitalizace této agendy, stejně jako u ohlášení pracovního úrazu, dojde-li k pracovnímu úrazu, zaměstnavatel, záznam o pracovním úrazu zašle oblastnímu inspektorátu práce nebo obvodnímu báňskému úřadu elektronicky prostřednictvím portálu, a to nejpozději do 15 pracovních dnů ode dne, kdy se o pracovním úrazu dozvěděl nebo dozvědět měl a mohl. Oblastním inspektorátům práce zašle zaměstnavatel záznam o pracovním úrazu, pokud se podle jiného právního předpisu na něj, zaměstnance, fyzickou nebo právnickou osobu anebo na jejich činnost vztahuje působnost orgánů inspekce práce.

---

Nelegální zaměstnávání v dotazech a odpovědích.

6.11.2025, Zdroj: SUIP

Nelegální zaměstnávání je v hledáčku kontrolních orgánů už řadu let. Podívejme se na několik postřehů z praxe.

Dotaz č. 1 – Práce bez smlouvy

Pokud pracuji pro zaměstnavatele a nemám s ním uzavřenou pracovní smlouvu ani dohodu, dostane pokutu jen zaměstnavatel nebo můžu dostat pokutu i já?

Pokud zaměstnavatel zaměstnává fyzické osoby bez uzavřené pracovní smlouvy či některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, dopouští se přestupku. Za tento přestupek lze zaměstnavateli uložit pokutu do výše 10 000 000 Kč, nejméně však 50 000 Kč.

Nejen zaměstnavatel, ale i fyzické osoby svým výkonem nelegální práce spáchaly přestupek, za který by jim mohla být dle zákona o zaměstnanosti uložena pokuta až do výše 100 000 Kč.

Dotaz č. 2 – Otazníky kolem tzv. švarcsystém?

Zajímám se o postihy a kontroly „švarcsystému“. Máme pro tento rok nasmlouváno více zakázek, které nebudeme schopni pokrýt naší kapacitou. Jednáme proto s řemeslníky, kteří pracují na živnostenský list a máme zájem o tuto spolupráci na období cca půl roku, možná i déle. Jedná se o živnostníky, kdy každý z nich bude za dané období a zakázku fakturovat předem dohodnutou smluvní cenu. Tito řemeslníci disponují vlastním vybavením, nářadím apod. Pro naši firmu budou mít pouze za úkol zrealizovat zadané dílo v dohodnuté ceně, termínu a kvalitě. Chci se zeptat, zda se nedopustím nezákonného jednání.

Za tzv. švarcsystém je z pohledu pracovního práva považováno zastření faktického pracovněprávního vztahu jinou smlouvou. Nejčastěji se v této souvislosti setkáváme se smlouvou o dílo, o obchodním zastoupení, mandátní smlouvou, smlouvou o zprostředkování. Od 1.1.2012 se tzv. švarcsystém ztotožňuje s pojmem nelegální práce. Nelegální práce je vymezena Zákonem č- 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (dále jen „zákon o zaměstnanosti“) jako výkon závislé práce fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah a v případě cizince výkon práce bez povolení (nebo v rozporu s povolením) k zaměstnání nebo k pobytu.

Závislou práci definuje zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“) jako práci, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně, což jsou hlavní znaky závislé práce. Závislá práce musí být vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě.

Zároveň podle zákoníku práce platí, že závislá práce může být vykonávána výlučně v základním pracovněprávním vztahu, tj. na základě pracovní smlouvy nebo na dohodu o provedení práce nebo na dohodu o pracovní činnosti.

Z uvedeného vyplývá, že pokud výkon práce fyzickou osobou („zaměstnancem“) splňuje současně všechny výše uvedené hlavní znaky závislé práce a osoba zároveň tuto práci vykonává za mzdu, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době stanovené zaměstnavatelem a na pracovišti zaměstnavatele, pak může fyzická osoba tuto práci vykonávat výlučně v pracovněprávních vztazích podle zákoníku práce (tj. na pracovní smlouvu, dohodu o provedení práce, o pracovní činnosti).

Ustanoveními zákona o zaměstnanosti a zákoníku práce o nelegální práci a o závislé práci není a priori vyloučen výkon práce na základě smluv uzavřených podle obchodního, popř. občanského zákoníku, ovšem za předpokladu, že na základě těchto smluv nebude vykonávána práce naplňující znaky a podmínky závislé práce, jak bylo výše popsáno. Práce vykonávaná na základě těchto jiných (ne – pracovněprávních) smluv např. formou jednorázových zakázek, při kterých dodavatel prací odpovídá za výsledek vlastním jménem, používá své vlastní pracovní prostředky (nářadí apod.), nepodléhá pokynům objednatele práce ohledně pracovních postupů a pracovní doby, zakázek poskytovaných tímto způsobem více firmám, apod. znaky závislé práce nenaplňuje a je možno ji vykonávat i v obchodněprávním nebo občanskoprávním smluvním vztahu.

Při kontrole, ke které jsou oprávněni inspektoři oblastních inspektorátů práce, bude každý jednotlivý případ inspektorem pečlivě posuzován podle všech konkrétních okolností a inspektor se vždy bude zabývat otázkou, zda živnostník pracující pro „zaměstnavatele“ na živnostenský list nevykonává ve skutečnosti závislou práci, podle výše popsaných znaků. Podpůrnou informací pro posouzení výkonu závislé práce může být i skutečnost, zda u objednatele díla pracují na totožných pozicích vedle osob pracujících na základě smlouvy o dílo i zaměstnanci objednatele s pracovními smlouvami nebo dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Dotaz č. 3 – Obchodní vztah nebo tzv. „švarcsystém“

Pracuji jako živnostník pro jednu stavební firmu. Stále čekám na pracovní smlouvu, ceník za práci, ale hlavně na vyplacení peněz za zhotovenou práci. Žádal jsem je o peníze, ale nic mi neposlali. Potřeboval bych poradit, co mám dělat.

Odpověď:

Pokud jste pro stavební firmu vykonával práci jako živnostník, osoba samostatně výdělečně činná (dále jen OSVČ), na základě (zřejmě ústní) obchodní smlouvy (pravděpodobně smlouvy o dílo), potom je mezi Vámi jako OSVČ a stavební firmou vztah obchodní, tj. vztah mezi dvěma podnikatelskými subjekty. Cena za vykonané dílo je pak čistě na Vaší dohodě. V případě sporů o nároky z obchodní smlouvy je pak jedinou možností obrátit se na rozhodce sjednaného v obchodní smlouvě (byla-li sjednána rozhodčí doložka nebo smlouva o rozhodci, což ovšem u ústní smlouvy nepředpokládáme) nebo s žalobou na soud. Zasahovat do obchodního vztahu dvou podnikatelských subjektů nemají orgány inspekce práce ve své kontrolní působnosti. Kontrolní působnost orgánů inspekce práce se vztahuje na zaměstnavatele a dodržování jejich povinností dle pracovněprávních předpisů vůči svým zaměstnancům, nikoli na obchodní vztahy firem. Ve vztahu firma – živnostník nemá Váš obchodní partner vůči Vám povinnosti, které má zaměstnavatel vůči zaměstnanci dle zákoníku práce.

Druhou možností je, že ve skutečnosti jste fakticky zaměstnancem dané firmy, a Váš pracovněprávní vztah je zastřený fingovanou obchodní smlouvou, tj. navenek vystupujete jako zadavatel díla a OSVČ, avšak ve skutečnosti jste zaměstnanec. V tom případě by se jednalo o tzv. „švarcsystém“, tedy o nelegální zaměstnávání, nebo o výkon práce na základě písemně neuzavřené pracovní smlouvy nebo dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. V takovém případě by bylo na místě podat podnět k provedení kontroly. Příslušný oblastní inspektorát práce by pak na základě Vašeho podnětu mohl provést na stavbě kontrolu. Pokud však již pro firmu práci nevykonáváte, popř. již práce na pracovišti, na kterém mělo k nelegální práci docházet (na stavbě) skončily, nezbývá, než aby ve vztahu k Vaší osobě inspektor při kontrole vycházel z dokladů, předložených kontrolovaným zaměstnavatelem.

Orgány inspekce práce nemají v pravomoci provádět vyšetřování, pátrání, vyslýchat v rámci kontroly svědky, rozhodovat spory ani vymáhat dlužná plnění. Z tohoto pohledu je třeba se připravit na to, že zpětná kontrola nemusí vždy přinést očekávaný efekt (tj. například prokázání, zda jste vůbec pro firmu pracoval, kolik hodin jste pro firmu odpracoval, kolik činí dlužná odměna z dohody apod.).

Za nelegální zaměstnávání lze v případě prokázání uložit zaměstnavateli pokutu do 10 mil. Kč (a osobě, která nelegální práci vykonávala lze uložit pokutu až do výše 100 000 Kč). Za neuzavření pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce písemně, hrozí zaměstnavateli rovněž pokuta až do výše 10 mil. Kč.

Pokud ani případná sankce ze strany orgánů inspekce práce nepřiměje zaměstnavatele zaplatit dlužné mzdy, zaměstnancům opět nezbývá, nežli se se svými nároky obrátit na soud.

---

Reflexní oblečení – nezbytnost při práci nejen v dopravě.

16.11.2025, Zdroj: Otavan Workwear s.r.o. (www.otavan.cz)

Při výkonu práce na silnicích, letištích i na železnici musí být zaměstnanec vybaven reflexním oděvem. Pro něj se používá také označení signální či výstražné oblečení, protože jeho hlavním cílem je upozornit na přítomnost pracovníka v daném prostoru. Zejména jsou tyto oděvy využívány v prostředí se sníženou viditelností. Dobře poslouží ve dne i v noci, při práci pod širým nebem, ale i v halách a uzavřených objektech.

Reflexní oblečení odráží dopadající světlo, funguje na bázi retroflexe. Používané barvy jsou fluorescenční oranžová, jak to požaduje norma ČSN EN 471.

Jak poznáme správný reflexní oděv?

• musí odpovídat dané normě
• poskytuje ochranu potřebného stupně pro konkrétní činnost
• kromě reflexních vlastností poskytuje i doplňující ochranu při práci
• má praktický a elegantní design: oděv neomezuje při práci a dobře vypadá

Stupně ochrany

Stupeň 1 (nejnižší)
Reflexní pruhy jsou široké minimálně 50 mm
Minimální množství podkladového materiálu je 0,14 m² a reflexního materiálu 0,10 m²

Stupeň 2 (střední)
Reflexní pruhy jsou široké minimálně 50 mm
Minimální množství podkladového materiálu je 0,50 m² a reflexního materiálu 0,13 m²

Stupeň 3 (nevyšší)
Reflexní pruhy jsou široké minimálně 50 mm
Minimální množství podkladového materiálu je 0,80 m² a reflexního materiálu 0,20 m²

V praxi pak míra reflexních vlastností hraje důležitou roli při využití oděvu v konkrétních pracovních činnostech. Například při práci na pozemních komunikacích je nezbytný výstražný pracovní oděv, který splňuje standard EN 471 (ochrana stupně 2 a 3). Musí mít dva vodorovné pruhy z retroreflexního materiálu o minimální šířce 50 mm a svislé pruhy z retroreflexního materiálu v oblasti ramen. Při práci na rychlostních silnicích a dálnicích jsou podmínkou vhodného oděvu dlouhý rukáv a nohavice.

Helios tričko, reflexní červené (4395)

Velikostí podkladového materiálu a umístěním signálních prvků odpovídají modely ochranným třídám:

• obvod hrudníku 88 – 92, třída ochrany 1
• obvod hrudníku 96 – 100, třída ochrany 2

Tričko s krátkým rukávem. Termoaktivní reflexní pruh se nanáší termotiskem. Díky členěné pásce se tričko při praní a nošení neroztahuje.

Helios polokošile, reflexní červené (4395)
Velikostí podkladového materiálu a umístěním signálních prvků odpovídají modely ochranným třídám:

• obvod hrudníku 88 – 92, třída ochrany 1
• obvod hrudníku 96 – 100, třída ochrany 2

Polokošile s krátkým rukávem. Termoaktivní reflexní pruh se nanáší termotiskem. Díky členěné pásce se tričko při praní a nošení neroztahuje.
Tkanina: úplet (50 % bavlna, 50 % polyester)
Reflexní prvky: reflexní nažehlovací segmentovaný pruh široký 6 cm

Helios pánský letní komplet (4503, 4527, 4502)
Bunda + kalhoty + polokombinéza

Komplet odpovídá požadavkům pro 2. třídu signálních oděvů se zvýšenou viditelností spolu s kalhotami pro 3. třídu signálních oděvů.

Skryté zapínání na zip brání vniknutí doplňků do pohyblivých částí přístrojů, manžety na rukávech znemožňují vtažení látky při práci se stroji.

Mnoho kapes: na telefon, dokumenty, ID kartičku, psací potřeby a nástroje. Ergonomický střih rukávů. Reflexní pásky na ramenech
dělají pracovníka viditelného shora i při absenci osvětlení. Kalhoty se zapínáním na dvojitý zip a knoflík. Mnoho funkčních kapes, poutka na opasek v pase, nastavení šířky pomocí druků. Zesílené nákoleníky z tkaniny CORDURA, slouží jako kapsy na chrániče.

Kombinéza nabízí prodloužený ergonomický střih, větší volnost v oblasti kolen. Šle s elastickou gumou a nastavitelnou délkou a 7 kapes.

Tkanina: Luminex, smíšená (85 % polyester, 15 % bavlna), hmotnost 245 g/m2, voduodpudivý a olejofobní povrch, výrobce: Klopman, Itálie

Základní materiál: „Indestructible“, smíšená (65 % polyester, 35 % bavlna), hmotnost 245 g/m², nemačkavá, výrobce: Klopman (Itálie)

Signální prvky: páska o šířce 6 cm, reflexní lem o šířce 3 mm

Helios pánský zimní komplet (2515, 2516, 4515)
Bunda + kalhoty + větrovka

Komplet odpovídá požadavkům pro 2. třídu signálních oděvů se zvýšenou viditelností spolu s kalhotami pro 3. třídu signálních oděvů a větrovkou pro 2. třídu voděodolnosti.

Třívrstvé zateplení Shelter Micro, 2 vrstvy přišité, 1 odepínací. prodloužený zadní díl, zateplená kapuce na zip, stojatý límec s fleecem. Středové zapínání s pevným dvojitým zipem a dvěma légami (chrání před větrem). Náplety na rukávech, poutka na vysílačku, boční a vnitřní kapsy. Kalhoty se zateplením Shelter Micro (2 vrstvy), ergonomický střih. Zapínání na zip a dva knoflíky, všitá elastická guma zezadu. Rozparek na zip na spodku nohavic pro přizpůsobení šíři bot.

Větrovka s odepínací fleecovou vložkou a podlepenými hermatickými švy. Kapuci s kšiltem lze nosit i přes přilbu. Pevný dvojitý zip chrání před větrem, stahování šňůrkou s brzdičkou na spodku bundy. Poutka na vysílačku.

Tkanina: 100 % polyester, Hipora – Chelsea“: 74 % polyamid, 26 % polyester

• membránová, voděodolnost (vodní sloupec 5 000 mm), prodyšnost 5 000 g/m²/24 h
• mrazuvzdorná
• s vodoodpudivou a olejofobní úpravou

Podšívka: 100 % polyester
Fleece: 100 % polyester

Signální prvky: retroreflexní termoaktivní segmentovaný pruh o šířce 60 mm, plochý retroreflexní proužek, šedý, o šířce 3 mm.

Otavan Workwear s.r.o.
Jeremiášova 2722/2a
Praha 5 – Stodůlky
155 00
E-mail: info@otavan.cz
Telefon: +420 222 360 137
www.otavan.cz

---

Valorizace náhrady za ztrátu na výdělku po pracovním úrazu a nemoci z povolání.

5.11.2025, Zdroj: ČTK

Od ledna dojde ke zvýšení náhrady za ztrátu výdělku po pracovním úrazu či po nemoci z povolání.

Vláda schválila příslušné nařízení s úpravou výše průměrného příjmu. Růst by měly stejně jako důchody. Ty se při valorizaci na začátku příštího roku zvednou všem penzistům a penzistkám o 240 korun a k tomu se jim navýší zásluhový díl penze o 2,6 procenta.

Náhrady se valorizují pravidelně. Představují rozdíl mezi průměrným příjmem před úrazem či onemocněním a příjmem po nemoci, který zahrnuje vydělanou částku i případný invalidní důchod. Tento rozdíl se pak dorovnává. Pro pozůstalé po člověku, který zemřel v práci či po nemoci z povolání, odpovídá náhrada části jeho průměrného výdělku před úmrtím. Pokud zemřelý pracovník živil jednu osobu, rovná se částka polovině příjmu. U víc vyživovaných je to 80 procent.

Náhrady se zvyšují stejně jako procentní část důchodů. Od ledna mají vzrůst o 2,6 procenta. Stejně by se měl zvednout i příjem, z něhož se pak kompenzace počítají. Ministerstvo práce navrhlo ale připočítat ještě 240 korun, o které vzroste od ledna solidární část penzí.