Změny v hlášení pracovních úrazů od 1. 1. 2026.* 

Záznam o úrazu vs ohlášení pracovního úrazu.* 

Využití výsledků evidence pracovních úrazů pro prevenci rizik.* 

Postihy za nelegální práci, předložení průkazu totožnosti.* 

Změny v hlášení pracovních úrazů od 1. 1. 2026.

26.11.2025, Zdroj: SUIP

Za účelem omezení administrativní zátěže, zvýšení přehlednosti pro zaměstnavatele a sjednocení nahlašovaných údajů dojde od 1. 1. 2026 k digitalizaci hlášení pracovních úrazů.

Od 1. 1. 2026 budou zaměstnavatelé nově ohlašovat pracovní úrazy a zasílat záznamy o pracovních úrazech prostřednictvím portálu Státního úřadu inspekce práce, a to výhradně elektronicky.

Portál je dostupný jednoduše přes www.suip.cz, případně na tomto odkazu: https://www.mpsv.cz/app/suip-portal/. Hlášení pracovních úrazů bude zpřístupněno od 1. 1. 2026.

Přihlašovat se do portálu budou za zaměstnavatele jejich statutární zástupci, a to jednoduše prostřednictvím státních prostředků, bankovní identity, MojeID nebo I. CA Identity.

Statutární zástupce zaměstnavatele může už nyní v portálu zplnomocnit (přidat) další fyzické osoby k zastupování zaměstnavatele v portálu.

Od 1. 1. 2026 tedy nebude možné pracovní úrazy ohlašovat prostřednictvím datových schránek, e-mailu či poštovních služeb.

Po přihlášení do portálu budou zaměstnavatelé schopni:

• Ohlásit pracovní úraz na příslušný úřad (oblastní inspektorát práce/obvodní báňský úřad).
• Vyplnit a zaslat záznam o pracovním úrazu na příslušný úřad (oblastní inspektorát práce/obvodní báňský úřad).
• Uložit a vytisknout záznam o pracovním úrazu.
• Aktualizovat data v již odeslaném záznamu o pracovním úrazu.
• Mít přehled o všech pracovních úrazech zaměstnavatele na jednom místě.

---

Záznam o úrazu vs ohlášení pracovního úrazu.

16.11.2025, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Jaký je rozdíl mezi záznamem o pracovním úrazu a ohlášením pracovního úrazu? Změnily se tyto dva dokumenty v novém nařízení vlády č. 322/2025 Sb., oproti předchozí úpravě?

Odpověď:

Ohlášení pracovního úrazu byla a i do budoucna bude prvotní informace orgánům a institucím uvedeným v § 5 nařízení vlády č. 322/2025 Sb., o povinnostech zaměstnavatele při pracovních úrazech o závažných a smrtelných pracovních úrazech. Podle dosud platné právní úpravy nebylo závazně stanoveno, jakým způsobem mají být stanovené instituce informovány. Český báňský úřad měl tuto otázku již několik let vyřešenou – měl k dispozici nepřetržitě (denně i v noci) dvě telefonní čísla, kam se závažné a smrtelné pracovní úrazy hlásily. Ve vztahu k oblastním inspektorátům práce však takový postup zaveden nebyl a bylo ponecháno na vůli zaměstnavatele – zda úraz nahlásí telefonicky, e mailem či jiným způsobem.

Z toho důvodu nové nařízení vlády digitalizuje i hlášení pracovních úrazů Státní úřadu inspekce práce a Českému báňskému úřadu. Nově budou tyto úkony vůči těmto orgánům prováděny pouze elektronicky prostřednictvím portálu Státního úřadu inspekce práce. Státní úřad inspekce práce zatím samozřejmě nezpřístupnil vstup do nového ePortálu (dosud platí nařízení vlády č. 201/2010 Sb.). Nové nařízení vlády zatím pouze stanoví v příloze č. 2 povinné náležitosti hlášení. Formát a struktura těchto podání budou zveřejněny Státním úřadem inspekce práce na novém ePortálu. Zatím však musíme vyčkat.

Podle § 5 nařízení vlády má samozřejmě zaměstnavatel nadále povinnost ohlásit odborové organizaci nebo zástupci zaměstnanců pro oblast bezpečnosti práce každý úraz, to se ale bude v praxi dít stejně jako dosud. Stejně tak i nadále platí, že zaměstnavatel hlásí pracovní úraz bez zbytečného odkladu územně příslušnému útvaru Policie České republiky podle místa, kde k pracovnímu úrazu došlo, nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že v souvislosti s pracovním úrazem byl spáchán trestný čin, nebo v případě smrtelného pracovního úrazu. Ani to nebude probíhat prostřednictvím ePortálu SÚIP, ale stejně jako dosud buď telefonicky, nebo e mailem.

V případě smrtelných úrazů je ještě navíc povinnost hlásit smrt zaměstnance zdravotní pojišťovně, protože tím končí zdravotní pojištění. I zde se bude postupovat stejným způsobem jako dosud – hlášení se bude provádět nejlépe e mailem nebo datovou schránkou.

Nařízení vlády připouští i listinnou formu hlášení uvedeným institucím (odborům, Policii a zdravotní pojišťovně), ale s ohledem na obecnou digitalizaci těchto úkonů se zajisté bude doporučovat elektronická forma hlášení.

Pokud se týká záznamu o úrazu, tak zákonný základ povinnosti zaměstnavatele vyhotovovat záznamy o všech pracovních úrazech, jejichž následkem došlo ke zranění zaměstnance s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny, nebo k úmrtí zaměstnance. To vyplývá z § 105 odst. 3 zákoníku práce a ten se neměnil. Zaslání záznamu o pracovním úrazu oproti stávající právní úpravě doznalo změn zejména ve změně formy zasílání a v termínech, do kdy má zaměstnavatel záznam o pracovním úrazu odeslat. Tato povinnost se netýká pracovních úrazů, u kterých nebyla způsobena dočasná pracovní neschopnost nebo byla způsobena dočasná pracovní neschopnost nepřesahující 3 kalendářní dny. V souvislosti se zavedením digitalizace této agendy, stejně jako u ohlášení pracovního úrazu, zaměstnavatel zašle záznam o pracovním úrazu oblastnímu inspektorátu práce nebo obvodnímu báňskému úřadu elektronicky prostřednictvím ePortálu, a to nejpozději do 15 pracovních dnů ode dne, kdy se o pracovním úrazu dozvěděl nebo dozvědět měl a mohl.

I zde platí, že Státní úřad inspekce práce zatím samozřejmě nezpřístupnil vstup do nového ePortálu (dosud platí nařízení vlády č. 201/2010 Sb.). Nové nařízení vlády zatím pouze stanoví v příloze č. 3 povinné náležitosti záznamu o úrazu. Formát a struktura těchto podání budou zveřejněny Státním úřadem inspekce práce na novém ePortálu. Zatím však musíme vyčkat.

Praktická rada všem zaměstnavatelům

Vzhledem k tomu, že digitalizace začne platit 1. ledna 2026, proto se vyplatí připravit s předstihem. Nestačí jen „vědět o tom“. Je potřeba mít nastavené procesy, přístupy i odpovědné osoby. Státní úřad inspekce práce zatím z pochopitelných důvodů (dosud platí nařízení vlády č. 201/2010 Sb.) nezveřejnil a neumožnil přístup na nový Portál evidence pracovních úrazů, nicméně je vhodné, aby si každý zaměstnavatel

• zajistil přístup na portál SÚIP (datová schránka, eObčanka),
• určil zodpovědnou osobu pro podávání hlášení (např. personalista, mzdová účetní nebo vedoucí BOZP),
• aktualizoval interní postupy – kdo úraz hlásí, kdo kontroluje a kdo odesílá formulář,
• zkontroloval kontakty na zdravotní pojišťovny všech zaměstnanců,
• proškolil zaměstnance a především vedoucí zaměstnance na všech úsecích, aby věděli, kdy a jak úraz nahlásit.

---

Využití výsledků evidence pracovních úrazů pro prevenci rizik.

16.11.2025, JUDr. Eva Dandová, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Jak může zaměstnavatel využít výsledky evidence pracovních úrazů pro prevenci rizik?

Odpověď:

Na danou otázku je odpověď jednoduchá. Výsledky evidence pracovních úrazů musí zaměstnavatel využít především při školeních zaměstnanců. Obecně platí, že školení jako taková se musí dotýkat činností, které zaměstnanci vykonávají, neboť by nebylo smysluplné poskytovat školení a informace. Ve své podstatě mají školení rozšířit předpoklady zaměstnance pro bezpečný výkon práce a poskytnout mu základní právní a faktický rámec v oblasti BOZP, kterým samozřejmě získá větší představu o potenciálních rizicích, a dojde tak k částečně eliminaci rizik, respektive přípravě zaměstnance na možnost vzniku rizika a tím zmenšení vzniku negativní události.

Je ponecháno na zaměstnavateli, aby ve vztahu k zhodnocení různých faktorů stanovil optimální intervaly školení a kontrol – naplňující s ohledem na konkrétní pracoviště a práce a jejich rizikovost.

Samozřejmě informace o pracovních úrazech, ke kterým došlo v poslední době na pracovištích zaměstnavatele, musí být pravidelnou součástí každého školení. Nejedná se pouze o to vysvětlit, k čemu konkrétně došlo a jak dané rizikové situaci předcházet. Důležité je vysvětlit zaměstnancům, že zaměstnavatel se podle § 270 zákoníku práce zprostí povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zcela nebo zčásti, pokud se prokáže, že škoda vznikla tím, že postižený zaměstnanec svým zaviněním (byť z nedbalosti) porušil právní, nebo ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. A to vše je podstata prevence rizik.

---

Postihy za nelegální práci, předložení průkazu totožnosti.

7.11.2025, Zdroj: Státní úřad inspekce práce (www.suip.cz)

Odpověď na dva dotazy: Jaký finanční postih hrozí podnikateli, u kterého zjistíte, že zaměstnává nelegálně („na černo“)? A další: Pokud při kontrole inspektorátu práce odmítnu ukázat svou občanku, hrozí mi za to nějaký postih?

Postihy za nelegální práci

Dotaz:

Chci se zeptat, jaký finanční postih hrozí podnikateli, u kterého zjistíte, že zaměstnává nelegálně („na černo“).

Odpověď:

Právnické osobě (firmě) nebo podnikající fyzické osobě (OSVČ), která umožní výkon nelegální práce (tj. zaměstná někoho nelegálně, bez pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, případně zaměstná cizince bez povolení k pobytu nebo bez povolení k zaměstnání nebo v rozporu s povolením k zaměstnání), lze v případě prokázání uložit pokutu za přestupek až do výše 10 000 000 Kč, nejméně však 50 000 Kč.

Pokuta za přestupek může být uložena i osobě, která nelegální práci vykonává, a to až do výše 100 000 Kč.

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti: § 139, § 140

Předložení průkazu totožnosti

Dotaz:

Pokud při kontrole inspektorátu práce odmítnu ukázat svou občanku, hrozí mi za to nějaký postih?

Odpověď:

Pokud se zdržujete na pracovišti zaměstnavatele a vykonáváte práci, jste povinen prokázat se orgánům kontroly občanským nebo cestovním dokladem. Pokud svou totožnost odmítnete prokázat, jedná se o přestupek, za který Vám může být uložena pokuta až do výše 200 000 Kč.

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti: § 132, § 139