BOZP – Informace nejen pro podnikatele.
Nová právní úprava povinností zaměstnavatele při vzniku pracovního úrazu.*
Novinky v pracovnělékařských službách a novela vyhlášky č. 79/2013 vyhláškou 449/2025 Sb.*
Nová právní úprava povinností zaměstnavatele při vzniku pracovního úrazu.
10.12.2025, Tomáš Neugebauer, Zdroj: Verlag Dashöfer
V září letošního roku vyšlo ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv několik právních předpisů nově upravujících podmínky pro zajišťování BOZP. Jedním z nich je nařízení vlády č. 322/2025 Sb., o povinnostech zaměstnavatele při pracovních úrazech, jež od 1. ledna 2026 nahrazuje nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, ve znění pozdějších předpisů.
Nové nařízení vlády č. 322/2025 Sb.,m přináší zásadní změnu do ohlašování pracovních úrazů, kterou je částečná digitalizace tohoto procesu. To však není jediná změna. Podívejme se tedy na přehled toho nejpodstatnějšího, co nové nařízení vlády přináší.
| Členění pracovních úrazů (§ 2) |
Oficiálně jsou pracovní úrazy rozčleněny do čtyř kategorií – na smrtelné, závažné (hospitalizace více než 5 po sobě jdoucích kalendářních dnů, nebo předpoklad takové doby, jakož i životu nebezpečný nebo hromadný pracovní úraz v hornictví), s dočasnou pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny, přičemž se nejedná o úraz závažný nebo smrtelný a na pracovní úraz, u kterého nebyla způsobena dočasná pracovní neschopnost nebo nepřesahující 3 kalendářní dny. |
| Kniha úrazů (§ 3) | Z knihy úrazů se vypouští jako požadovaný údaj „počet hodin odpracovaných bezprostředně před vznikem úrazu“. |
| Ohlášení pracovního úrazu a zaslání záznamu o pracovním úrazu (§ 4) | Ohlášení pracovního úrazu a zaslání záznamu o pracovním úrazu příslušnému OIP nebo OBÚ se provede elektronicky prostřednictvím portálu SÚIP (formuláře záznamu jsou zrušeny). |
| Ohlášení pracovního úrazu (§ 5) | Závažný nebo smrtelný pracovní úraz se bez zbytečného odkladu ohlásí OIP nebo OBÚ prostřednictvím portálu SÚIP. |
| Ohlášení pracovního úrazu odborové organizaci, zástupci pro oblast BOZP, Policii ČR a zdravotní pojišťovně, u které je postižený pojištěn se nově může provést elektronicky nebo v listinné podobě (náležitosti stanovuje příloha č. 2). | |
| Zaslání záznamu o pracovním úrazu (§ 6 až § 8) | Zaslání záznamu o pracovním úrazu na OIP nebo OBÚ se provádí prostřednictvím portálu SÚIP nejpozději do 15 pracovních dnů (netýká se bez dočasné pracovní neschopnosti či nepřesahující 3 kalendářních dnů). |
| Z portálu se vytiskne záznam o pracovním úrazu a opatří se podpisy. Musí být uchován po dobu 10 let. | |
| Do 15 pracovních dnů se záznam o pracovním úrazu zašle v elektronické nebo listinné podobě Policii ČR (smrtelný pracovní úraz nebo spáchán trestný čin) a zdravotní pojišťovně. | |
| Aktualizace záznamu o pracovním úrazu (§ 9) | Při změně údajů uvedených v odeslaném záznamu o pracovním úrazu se bez zbytečného odkladu provede aktualizace záznamu v portálu SÚIP. |
| Aktualizovat je nezbytné i zaslané záznamy o pracovním úrazu podle ustanovení § 6 až § 8. | |
| Příloha č. 2 Náležitosti ohlášení pracovního úrazu | Nově je stanoveno, co ohlášení pracovního úrazu musí obsahovat. |
| Příloha č. 3 Náležitosti záznamu o pracovním úrazu | Již není uveden vzor záznamu, ale pouze požadované náležitosti. Není požadován počet hodin odpracovaných bezprostředně před vznikem úrazu. |
Nejpodstatnější změnou, kterou nařízení vlády č. 322/2025 Sb., přináší, je bezesporu elektronické ohlášení na Státní úřad inspekce práce (SÚIP). I když, bohužel, v současné době není podrobně znám celý proces ohlášení zaměstnavatelem, uveďme si k němu již známé skutečnosti:
- Od 1. ledna 2026 nebude již možné zvolit jiný způsob ohlášení a zaslání záznamu o úrazu než přes portál SÚIP, tedy elektronicky (netýká se úrazů, ke kterým došlo před 1. 1. 2026, neboť u nich pro zaměstnavatele platí povinnosti vyplývající ze starého nařízení vlády). Proto nebude nadále možné využívat e-mailů, poštovních služeb, ani datových schránek. Bohužel, ohlášení pracovního úrazu na portál, resp. do příslušné aplikace, není možné si vyzkoušet (zatím není funkční ani pro zkušební účely). Přihlášení do portálu musí provést statutární zástupce zaměstnavatele, a to prostřednictvím své identity (státních prostředků [eObčanka atd.], bankovní identity, MojeID, I. CA Identity nebo IIG). Může určit, kdo se bude do portálu přihlašovat a ohlašovat vzniklé pracovní úrazy (zplnomocnit další osoby k jeho zastupování v portálu).
- Po vstupu do portálu SÚIP bude nutné si vybrat aplikaci „Hlášení pracovního úrazu“, přihlásit se pomocí identity, vybrat si firmu, za kterou se hlášení provádí (zastupuje-li osoba více firem) a vyplnit požadované údaje, včetně komu má být zasláno (OIP, OBÚ).
Novinky v pracovnělékařských službách a novela vyhlášky č. 79/2013 vyhláškou 449/2025 Sb.
10.12.2025, Tomáš Neugebauer, Zdroj: Verlag Dashöfer
Od 1. ledna 2026 se mění znění vyhlášky č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. Tímto dnem nabývá účinnosti vyhláška č. 449/2025 Sb.
Novelizující vyhláška č. 449/2025 Sb. upravuje celé znění vyhlášky č. 79/2013 Sb. Zde se však zaměříme pouze na podstatné změny, které se týkají zajišťování BOZP.
| Organizace a rozsah pracovnělékařských služeb a dokumentace o pracovnělékařských službách (§ 5) | Do dokumentace o pracovnělékařských službách se nově zahrnují kopie evidence rizikových prací, vyžádá-li si je poskytovatel pracovnělékařských služeb. |
| Organizace a rozsah pracovnělékařských služeb a dokumentace o pracovnělékařských službách (§ 5a) | Do vyhlášky se vkládá nový § 5a, který řeší náhradní postupy, organizaci a provádění pracovnělékařských služeb při vyhlášení nouzového stavu, stavu ohrožení státu, válečného stavu nebo při nařízení mimořádného opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku. |
| Pracovnělékařské prohlídky… (§ 10) | Ruší se požadavek na vstupní prohlídky před převedením zaměstnance na jinou práci, pokud jde o práci vykonávanou za odlišných podmínek, než ke kterým byla posouzena zdravotní způsobilost zaměstnance. |
| Pracovnělékařské prohlídky… (§ 12) | Je rozšířen výčet případů, kdy se prování mimořádná prohlídka. Zrušená dřívější vstupní prohlídka je přesunuta do výčtu mimořádných prohlídek. |
| Upraveno je znění, kdy se mimořádná prohlídka provádí z důvodu přerušení výkonu práce [§ 12 odst. 2 písm. f) bod 3]. | |
| Lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k práci… (§ 16) | U požadavků na lékařský posudek se vypouštějí údaje o zaměstnavateli a údaje o pracovním zařazení posuzované osoby, údaje o druhu práce a o konkrétní pracovní činnosti, režimu pracovní doby, o rizikových faktorech a jejich míře. Vzor lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k práci je nově stanoven v příloze č. 2. |
| Příloha | U některých položek dochází k úpravám (část I. bod 2.1, 2.1.2, 2.21, 3.10, 4.1). Doplněn je bod Lékařské prohlídky u prací, jež nejsou zařazeny mezi rizikové pro olovo. |
| Dosavadní příloha se označuje jako příloha č. 1. | |
| Přílohy č. 2 a č. 3 | Doplňují se dvě nové přílohy, a to příloha č. 2 Vzor lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k práci a příloha č. 3 Vzor lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k praktickému vyučování a praktické přípravě. |
Novela obsahuje i přechodné ustanovení. V něm uvádí: Osoba uznaná za zdravotně způsobilou podle vyhlášky č. 79/2013 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, a která současně vykonává práci, jejíž součástí je činnost, při níž je exponována rizikovým faktorům, které při svém výskytu vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k práci podle přílohy č. 1 k vyhlášce č. 79/2013 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, kdy k takovým rizikovým faktorům dosud nebyla u osoby provedena lékařská prohlídka za účelem posouzení zdravotní způsobilosti k práci, se považuje za zdravotně způsobilou podle vyhlášky č. 79/2013 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky do uplynutí 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky.
PBŘ hracího koutku.
11.12.2025, Ing. Radek Brabec, DiS., Zdroj: Verlag Dashöfer
Dotaz:
Ze sponzorského daru vzniknul v areálu naší organizace hrací koutek pro děti, převážně v dřevěném provedení. Je zde instalován několik let. PBŘ, kde by tento hrací prvek byl zohledněn není k dispozici. Jak máme tuto situaci řešit?
Odpověď:
Problematice požárně bezpečnostního řešení se věnuje § 41 vyhlášky č. 246/2001 Sb., o požární prevenci, a z hlediska technických požadavků, lze předpokládat, že u vás se jedná o stavbu nebo její část určenou k činnosti školy, školského zařízení nebo k zajištění předškolní péče, tedy § 23, vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb. Pokud jste výrobní společnost či jinak zaměřená organizace, tak se na vás bude vztahovat jiný paragraf vyhlášky.
Posouzení stavu, by měla provést osoba s autorizací, dle zákona č. 360/1992 Sb., autorizační zákon, uvedená v § 18, s oborem autorizace uvedeném v § 5, písmeno j) požární bezpečnost staveb.
Posoudí velikost koutku, dále zda neovlivňuje požární zatížení objektů, evakuaci z objektu či zda je dostatečná stávající instalace požárně bezpečnostního zařízení. Zároveň vám případně vypracuje změnu požárně bezpečnostního řešení stavby.
Úraz zaměstnance jiné firmy.
11.12.2025, JUDr. Eva Dandová, Zdroj: Verlag Dashöfer
Dotaz:
Jak se postupuje při pracovním úrazu zaměstnance jiné firmy na společném pracovišti? Jsou v novém nařízení vlády č. 322/2025 Sb., nějaké změny oproti úpravě podle nařízení vlády č. 201/2010 Sb.?
Odpověď:
Zákonná zásada, že „O pracovním úrazu zaměstnance jiného zaměstnavatele je zaměstnavatel podle věty první povinen bez zbytečného odkladu uvědomit zaměstnavatele úrazem postiženého zaměstnance, umožnit mu účast na objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu a seznámit ho s výsledky tohoto objasnění.“ (§ 105 odst. 1 věta druhá ZP) platí i nadále a v souvislosti s přijetím nového nařízení vlády č. 322/2025 Sb., o povinnostech zaměstnavatele při pracovních úrazech nebyla měněna.
V praxi často dochází k situacím, kdy u zaměstnavatele dojde k pracovnímu úrazu zaměstnance jiného zaměstnavatele. Jestliže tato situace nastane, musí být tato skutečnost neprodleně oznámena „prvním“ zaměstnavatelem „druhému“ zaměstnavateli, jehož zaměstnanec byl postižen pracovním úrazem, tak aby zaměstnavatel úrazem postiženého zaměstnance mohl participovat na objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu.
Dále má první zaměstnavatel povinnost seznámit druhého zaměstnavatele s výsledky ojasnění příčin a okolností pracovního úrazu. Praktický význam má takový postup zejména v procesu určení odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech.
Plnění této povinnosti má zvláštní význam např. u agenturních zaměstnanců. Podle § 103 odst. 1 písm. f) zákoníku práce má sice první zaměstnavatel (uživatel) povinnost zajistit zaměstnancům agentury práce dočasně přiděleným k výkonu práce k jinému zaměstnavateli, podle potřeb vykonávané práce dostatečné a přiměřené informace a pokyny o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci podle tohoto zákona a podle zvláštních právních předpisů, zejména formou seznámení s riziky, výsledky vyhodnocení rizik a s opatřeními na ochranu před působením těchto rizik, která se týkají jejich práce a pracoviště.
Odpovědný za škodu z titulu pracovní úrazu je však vždy za všech okolností agentura práce, protože to je zaměstnavatel zaměstnance a jedině on s ním může právně jednat ve smyslu zákoníku práce. Agentura práce pak má samozřejmě všechny povinností související s evidencí úrazů, jejich hlášením a sepisováním záznamu o úrazu, protože ona je zaměstnavatel postiženého zaměstnance.