Nové normy BOZP a PO – leden 2026.* 

Tepelný komfort na pracovišti.* 

Novela vyhlášky č. 79/2013 o pracovnělékařských službách.* 

Požadavky na plynovou přípojku.* 

Nové normy BOZP a PO – leden 2026.

15.1.2026, Zdroj: Věstník ÚNMZ (www.unmz.cz/obecne/vestnik-unmz)

Nové normy související s BOZP a PO, které vyšly ve věstníku ÚNMZ leden 2026.

ČSN EN 13223+A1 (27 3019)
Bezpečnostní požadavky na osobní lanové dráhy – Poháněcí a další mechanická zařízení;
kat. č. 522633

ČSN CLC IEC/TS 63074 (33 2203)
Bezpečnost strojních zařízení – Bezpečnostní aspekty vztahující se k funkční bezpečnosti bezpečnostních řídicích systémů; (idt IEC/TS 63074:2023);
kat. č. 522024

ČSN EN IEC 60335-2-104 (36 1050)
Elektrické spotřebiče pro domácnost a podobné účely – Bezpečnost – Část 2-104: Zvláštní požadavky na spotřebiče pro zachytávání a/nebo recyklování chladiva z klimatizátorů vzduchu a chladicích zařízení; (idt IEC 60335-2-104:2021);
kat. č. 522742

ČSN EN IEC 60335-2-4 ed. 5 (36 1055)
Elektrické spotřebiče pro domácnost a podobné účely – Bezpečnost – Část 2-4: Zvláštní požadavky na odstředivky prádla; (idt IEC 60335-2-4:2023);
kat. č. 522751

ČSN EN IEC 60335-2-28 ed. 3 (36 1055)
Elektrické spotřebiče pro domácnost a podobné účely – Bezpečnost – Část 2-28: Zvláštní požadavky na šicí stroje; (idt IEC 60335-2-28:2021);
kat. č. 522746

ČSN EN IEC 60335-2-106 ed. 2 (36 1055)
Elektrické spotřebiče pro domácnost a podobné účely – Bezpečnost – Část 2-106: Zvláštní požadavky na vyhřívané koberce a na topné jednotky pro vytápění instalované pod odnímatelné podlahové krytiny; (idt IEC 60335-2-106:2021);
kat. č. 522754

ČSN EN IEC 60086-4 ed. 5 (36 4110)
Primární baterie – Část 4: Bezpečnost lithiových baterií*); (idt IEC 60086-4:2025); Vydání: Leden 2026 S účinností od 2028-03-31 se zrušuje ČSN EN IEC 60086-4 ed. 4 (36 4110) Primární baterie – Část 4: Bezpečnost lithiových baterií; Vydání: Prosinec 2019
kat. č. 521542

ČSN EN ISO 13943 (73 0801)
Požární bezpečnost – Slovník; (idt ISO 13943:2023);
kat. č. 521437

ČSN EN ISO 13855 (83 3303)
Bezpečnost strojních zařízení – Umístění ochranných zařízení s ohledem na přiblížení lidského těla; (idt ISO 13855:2024);
kat. č. 522785

ZMĚNY ČSN

ČSN 34 3085 ed. 2
Elektrická zařízení – Ustanovení pro zacházení s elektrickým zařízením při požárech nebo záplavách; Vydání: Listopad 2013 Změna Z1; Vydání: Leden 2026
kat. č. 522279

ČSN EN 60335-2-28 ed. 2 (36 1045)
Elektrické spotřebiče pro domácnost a podobné účely – Bezpečnost – Část 2-28: Zvláštní požadavky na šicí stroje; Vydání: Březen 2004 Změna Z1; Vydání: Leden 2026
kat. č. 522749

ČSN EN 60335-2-106 (36 1045)
Elektrické spotřebiče pro domácnost a podobné účely – Bezpečnost – Část 2-106: Zvláštní požadavky na vyhřívané koberce a na topné jednotky pro vytápění instalované pod odnímatelné podlahové krytiny
kat. č. 522755

ČSN EN IEC 60335-2-4 ed. 4 (36 1050)
Elektrické spotřebiče pro domácnost a podobné účely – Bezpečnost – Část 2-4: Zvláštní požadavky na odstředivky prádla; Vydání: Květen 2024 Změna Z1; Vydání: Leden 2026
kat. č. 522752

ČSN EN IEC 60335-2-82 ed. 3 (36 1050)
Elektrické spotřebiče pro domácnost a podobné účely – Bezpečnost – Část 2-82: Zvláštní požadavky na zábavní a osobní obslužné stroje; Vydání: Červenec 2022 Změna A1; (idt IEC 60335-2-82:2017/AMD1:2020); Vydání: Leden 2026
kat. č. 522750

ČSN EN IEC 60335-2-104 (36 1050)
Elektrické spotřebiče pro domácnost a podobné účely – Bezpečnost – Část 2-104: Zvláštní požadavky na spotřebiče pro zachytávání a/nebo recyklování chladiva z klimatizátorů vzduchu a chladicích zařízení; Vydání: Leden 2026 Změna A11; Vydání: Leden 2026
kat. č. 522743

ČSN EN IEC 60335-2-4 ed. 5 (36 1055)
Elektrické spotřebiče pro domácnost a podobné účely – Bezpečnost – Část 2-4: Zvláštní požadavky na odstředivky prádla; Vydání: Leden 2026 Změna A11; Vydání: Leden 2026
kat. č. 522753

ČSN EN IEC 60335-2-28 ed. 3 (36 1055)
Elektrické spotřebiče pro domácnost a podobné účely – Bezpečnost – Část 2-28: Zvláštní požadavky na šicí stroje; Vydání: Leden 2026 Změna A11; Vydání: Leden 2026
kat. č. 522747

ČSN EN IEC 60335-2-106 ed. 2 (36 1055)
Elektrické spotřebiče pro domácnost a podobné účely – Bezpečnost – Část 2-106: Zvláštní požadavky na vyhřívané koberce a na topné jednotky pro vytápění instalované pod odnímatelné podlahové krytiny; Vydání: Leden 2026 Změna A11; Vydání: Leden 2026
kat. č. 522756

ČSN EN 50580 (36 1551)
Bezpečnost elektrického ručního nářadí – Zvláštní požadavky na stříkací pistole; Vydání: Listopad 2012 Změna Z1; Vydání: Leden 2026
kat. č. 522257

ČSN EN IEC 60086-4 ed. 4 (36 4110)
Primární baterie – Část 4: Bezpečnost lithiových baterií; Vydání: Prosinec 2019 Změna Z1; Vydání: Leden 2026
kat. č. 521543

ČSN 73 0802 ed. 2
Požární bezpečnost staveb – Nevýrobní objekty; Vydání: Září 2023 Změna Z2; Vydání: Leden 2026
kat. č. 523031

ČSN 73 0804 ed. 2
Požární bezpečnost staveb – Výrobní objekty; Vydání: Září 2023 Změna Z1; Vydání: Leden 2026
kat. č. 523024

ČSN 73 0834
Požární bezpečnost staveb – Změny staveb; Vydání: Březen 2011 Změna Z3; Vydání: Leden 2026
kat. č. 523052

ČSN 73 0835 ed. 2
Požární bezpečnost staveb – Budovy zdravotnických zařízení a sociální péče; Vydání: Září 2020 Změna Z1; Vydání: Leden 2026
kat. č. 523029

OPRAVY ČSN

ČSN CLC IEC/TS 60079-47 (33 2320)
Výbušné atmosféry – Část 47: Ochrana zařízení pomocí koncepce dvouvodičového jiskrově bezpečného Ethernetu (2-WISE) (Výbušné plynné atmosféry – Část 47: Zařízení chráněné dvouvodičovým jiskrově bezpečným Ethernet systémem); Vydání: Leden 2022 Oprava 2; Vydání: Leden 2026 (Oprava je vydána tiskem)
kat. č. 522999

ČSN EN IEC 62841-2-7 (36 1510)
Elektromechanické ruční nářadí, přenosné nářadí a žací a zahradní stroje – Bezpečnost – Část 2-7: Zvláštní požadavky na ruční stříkací pistole; Vydání: Květen 2025 Oprava 1; Vydání: Leden 2026 (Oprava je vydána tiskem)
kat. č. 522256

EVROPSKÉ NORMY SCHVÁLENÉ K PŘÍMÉMU POUŽÍVÁNÍ JAKO ČSN

ČSN EN ISO 22359 (01 2320)
Bezpečnost a odolnost – Pokyny pro zpevněné ochranné přístřešky; EN ISO 22359:2025; ISO 22359:2024; Účinnost od 2026-02-01
kat. č. 522533

ČSN EN ISO 23063 (04 6510)
Slévárenská strojní zařízení – Bezpečnostní požadavky pro jednotky na lití kovů pod tlakem; EN ISO 23063:2025; ISO 23063:2024; Účinnost od 2026-02-01
kat. č. 522529

ČSN EN ISO 14555 (05 0324)
Svařování – Obloukové přivařování svorníků z kovových materiálů; EN ISO 14555:2025; ISO 14555:2025; Účinnost od 2026-02-01
kat. č. 522528

ČSN EN ISO 10286 (07 8301)
Lahve na plyny – Slovník+); EN ISO 10286:2025; ISO 10286:2025; Účinnost od 2026-02-01
kat. č. 522524

ČSN EN ISO 13341 (07 8520)
Lahve na přepravu plynů – Montáž ventilů na lahve na plyn; EN ISO 13341:2025; ISO 13341:2025; Účinnost od 2026-02-01
kat. č. 522525

ČSN EN 18061 (30 6050)
Silniční vozidla – Dobíjecí akumulátory s vnitřním zásobníkem energie – Kroky, podmínky a protokoly pro bezpečné opravy a opětovné použití a přípravu na nové použití modulů a akumulátorů určených pro použití v elektrických vozidlech; EN 18061:2025; Účinnost od 2026-02-01
kat. č. 522517

ČSN EN IEC 62909-1 ed. 2 (35 1547)
Obousměrné měniče výkonu připojené do sítě – Část 1: Obecné a bezpečnostní požadavky; EN IEC 62909-1:2025; IEC 62909-1:2025; Účinnost od 2026-02-01
kat. č. 522991

ČSN EN 14204 (66 5214)
Chemické dezinfekční přípravky a antiseptika – Kvantitativní zkouška s použitím suspenze ke stanovení mykobaktericidního účinku chemických dezinfekčních přípravků a antiseptik používaných v oblasti veterinární péče – Zkušební metoda a požadavky (fáze 2 / stupeň 1); EN 14204:2025; Účinnost od 2026-02-01
kat. č. 522460

ČSN ETSI EN 319 421 V1.3.1 (87 4011)
Elektronické podpisy a důvěryhodné infrastruktury (ESI) – Požadavky politiky a bezpečnosti na poskytovatele důvěryhodných služeb vydávající časová razítka; ETSI EN 319 421 V1.3.1:2025; Účinnost od 2026-02-01
kat. č. 522445

---

Tepelný komfort na pracovišti.

20.1.2026, Ing. Radek Brabec, DiS., Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Obracím se na Vás s dotazem ohledně proudění vzduchu na pracovišti. V zimním období není možné zavřít dveře na rampu a na pracoviště proudí mrazivý vzduch. Jaké jsou právní možnosti na nápravu?

Odpověď:

Zaměstnavatel má ze zákona povinnost vytvářet a udržovat bezpečné a zdraví neohrožující pracovní podmínky. Tato obecná povinnost vyplývá zejména z ustanovení § 101 a následujících zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů.

Požadavek na bezpečné pracoviště je dále konkretizován v dalších právních předpisech, které stanovují jasná pravidla pro pracovní prostředí, včetně mikroklimatických podmínek. Zaměstnavatel je povinen tyto podmínky zajistit zejména podle zákona č. 309/2006 Sb. Problematiku zátěže chladem na pracovišti upravuje nařízení vlády č. 361/2007 Sb., konkrétně § 6 až § 8, zatímco otázkám proudění vzduchu se věnují § 41, § 42 a § 44 tohoto nařízení.

• 41

Větrání pracovišť

(1) Na pracovišti musí být k ochraně zdraví zaměstnance zajištěna dostatečná výměna vzduchu přirozeným, nuceným nebo kombinovaným větráním. Množství vyměňovaného vzduchu se určuje s ohledem na vykonávanou práci a její fyzickou náročnost tak, aby bylo, pokud je to možné, zajištěno dodržování požadavků upravených v příloze č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulce č. 2 již od počátku směny.

(2) Minimální množství venkovního vzduchu přiváděného na pracoviště musí být

1. a) 25 m³/h na jednoho zaměstnance vykonávajícího práci zařazenou do třídy I nebo IIa podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulky č. 1 na pracovišti bez přítomnosti chemických látek, prachů nebo jiných zdrojů znečištění,
2. b) 50 m³/h na jednoho zaměstnance vykonávajícího práci zařazenou do třídy I nebo IIa podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulky č. 1 na pracovišti s přítomností chemických látek, prachů nebo jiných zdrojů znečištění,
3. c) 70 m³/h na jednoho zaměstnance vykonávajícího práci zařazenou do tříd IIb, IIIa nebo IIIb podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulky č. 1,
4. d) 90 m³/h na jednoho zaměstnance vykonávajícího práci zařazenou do tříd IVa, IVb nebo V podle přílohy č. 1, části A, tabulky č. 1.

Třída práce	Druh práce	M (W.m-2)
	Práce vsedě s minimální celotělovou pohybovou aktivitou, kancelářské administrativní práce, kontrolní činnost v dozornách a velínech, psaní na stroji, práce s PC, laboratorní práce, sestavovaní nebo třídění drobných lehkých předmětů,	≤ 80
IIa	Práce převážně vsedě spojená s lehkou manuální prací rukou a paží, řízení osobního vozidla, a některých drážních vozidel, přesouvání lehkých břemen nebo překonávání malých odporů, automatizované strojní opracovávání a montáž malých lehkých dílců, kusová práce nástrojářů a mechaniků, pokladní.	81 až 105
IIb	Práce spojená s řízením nákladního vozidla, traktoru, autobusu, trolejbusu, tramvaje a některých drážních vozidel a práce řidičů spojená s vykládkou a nakládkou. Převažující práce vstoje s trvalým zapojením obou rukou, paží a nohou – dělnice v potravinářské výrobě, mechanici, strojní opracování a montáž středně těžkých dílců, práce na ručním lisu. Práce vstoje s trvalým zapojením obou rukou, paží a nohou spojená s přenášením břemen do 10 kg prodavači, lakýrníci, svařování, soustružení, strojové vrtání, dělník v ocelárně, valcíř hutních materiálů, tažení nebo tlačení lehkých vozíků. Práce spojená s ruční manipulací s živým břemenem, práce zdravotní sestry nebo ošetřovatelky u lůžka.	106 až 130
IIIa	Práce vstoje s trvalým zapojením obou horních končetin občas v předklonu nebo vkleče, chůze -údržba strojů, mechanici, obsluha koksové baterie, práce ve stavebnictví – ukládání panelů na stavbách pomocí mechanizace, skladníci s občasným přenášením břemen do 15 kg, řezníci na jatkách, zpracování masa, pekaři, malíři pokojů, operátoři poloautomatických strojů, montážní práce na montážních linkách v automobilovém průmyslu, výroba kabeláže pro automobily, obsluha válcovacích tratí v kovoprůmyslu, hutní údržba, průmyslové žehlení prádla, čištění oken, ruční úklid velkých ploch, strojní výroba v dřevozpracujícím průmyslu.	131 až 160
IIIb	Práce vstoje s trvalým zapojením obou horních končetin, trupu, chůze, práce ve stavebnictví při tradiční výstavbě, čištění menších odlitků sbíječkou a broušením, příprava forem na 15 až 50 kg odlitky, foukači skla při výrobě velkých kusů, obsluha gumárenských lisů, práce na lisu v kovárnách, chůze po zvlněném terénu bez zátěže, zahradnické práce a práce v zemědělství.	161 až 200
IVa	Práce spojená s rozsáhlou činností svalstva trupu, horních i dolních končetin – práce ve stavebnictví, práce s lopatou ve vzpřímené poloze, přenášení břemen o váze 25 kg, práce se sbíječkou, práce v lesnictví s jednomužnou motorovou pilou, svoz dřeva, práce v dole – chůze po rovině a v úklonu do 15°, práce ve slévárnách, čištění a broušení velkých odlitků, příprava forem pro velké odlitky, strojní kování menších kusů, plnění tlakových nádob plyny.	201 až 250
IVb	Práce spojené s rozsáhlou a intenzivní činností svalstva trupu, horních i dolních končetin – práce na pracovištích hlubinných dolů – ražba, těžba, doprava, práce v lomech, práce v zemědělství s vysokým podílem ruční práce, strojní kování větších kusů.	251 až 300
	Práce spojené s rozsáhlou a velmi intenzivní činností svalstva trupu, horních i dolních končetin- transport těžkých břemen např. pytlů s cementem, výkopové práce, práce sekerou při těžbě dřeva, chůze v úklonu 15 až 30°, ruční kování velkých kusů, práce na pracovištích hlubinných dolů s ruční ražbou v nízkých profilech důlních děl.	301 a více

(3) Minimální množství venkovního vzduchu podle odstavce 2 musí být zvýšeno při další zátěži větraného prostoru pracoviště, například teplem nebo pachy. V takovém případě se zvyšuje množství přiváděného venkovního vzduchu o 10 m³/h podle počtu přítomných zaměstnanců.

(4) Proudění vzduchu musí zabezpečovat dobré provětrávání pracoviště a nesmí přispívat k šíření škodlivin na jiné pracoviště.

(5) Na pracovišti, na kterém může v důsledku mimořádné události dojít k úniku těkavé chemické látky v míře, která může způsobit akutní poškození zdraví, musí být zřízeno havarijní větrání. Havarijní větrání musí být zajištěno tak, aby jeho spouštění bylo snadno dostupné před vstupem na pracoviště. Havarijní větrání musí být podtlakové tak, aby při jeho chodu nemohla těkavá chemická látka pronikat do prostor jiných pracovišť. Množství odváděného vzduchu musí být voleno tak a výduch umístěn v takové výši, aby při chodu havarijního větrání nemohlo dojít k ohrožení zdraví osob na ostatních pracovištích a ve venkovním prostoru.

Tepelný komfort pracovníků je významně ovlivňován také rychlostí proudění vzduchu. Proudění vzduchu člověk vnímá vždy, avšak při nevhodných podmínkách může vyvolávat pocit nepohody. Nadměrné ochlazování povrchu těla v důsledku proudícího vzduchu, zejména při zvýšeném pocení, může vést k prochladnutí organismu. K dalšímu zvyšování pocitu chladu dochází i vlivem podráždění teplotních receptorů kůže nepravidelným prouděním vzduchu, což zesiluje vnímání chladového diskomfortu. Současně se narušuje ochranná vrstva ohřátého vzduchu u povrchu těla, čímž se zvyšuje přenos tepla konvekcí a dochází k dalšímu ochlazování.

V případech, kdy není možné nerovnoměrné proudění odstranit, je nutné zajistit možnost odpočinku v denní místnosti s odlišným způsobem větrání, případně zvážit změnu pracovního místa. Pro zaměstnance pracující v zátěži chladem se zřizuje na pracovišti ohřívárna, která musí být vytápěna nejméně na 22 °C.

Z výše uvedeného plyne, že stav na Vašem pracovišti se jeví jako nevyhovující. Zaměstnavatel by měl přijmout podmínky pro zajištění tepelného komfortu a omezení proudění vzduchu za využití stavebních či technických prostředků.

---

Novela vyhlášky č. 79/2013 o pracovnělékařských službách.

30.12.2025, Ing. Radek Brabec, DiS., Zdroj: Verlag Dashöfer

Dne 1. ledna 2026 nabývá účinnosti novela vyhlášky č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách. Tato úprava přináší jednoznačnější vymezení postupů u vstupních, periodických i mimořádných lékařských prohlídek a zároveň zpřesňuje způsob komunikace mezi zaměstnavatelem a poskytovatelem pracovnělékařských služeb. Nově bude mít lékař oprávnění vyžádat si kopii evidence rizikových prací, která se stane součástí zdravotnické dokumentace zaměstnance. Změny se dále dotýkají obsahu jednotlivých prohlídek, vymezení profesních rizik i zavedení jednotných vzorů lékařských posudků.

Novela reaguje rovněž na mimořádné situace, jako jsou krizové nebo nouzové stavy. V těchto obdobích umožňuje odklad některých prohlídek a výkon dohledu a zároveň zavádí možnost poskytování odborného poradenství distanční formou. Cílem těchto opatření je zajistit kontinuitu provozu zaměstnavatelů i za nestandardních podmínek.

Mimořádné prohlídky

Zásadní změny se promítají především do oblasti mimořádných lékařských prohlídek. Zaměstnavatel bude mít nově povinnost zajistit mimořádnou prohlídku při každém převedení zaměstnance na jinou práci, a to i v případě, že se nemění druh práce. Vyhláška zároveň přesněji vymezuje důvody pro jejich provedení, zejména při zvýšení míry rizika, zavedení nového rizikového faktoru nebo při návratu zaměstnance po delší pracovní absenci.

Mimořádná prohlídka se provádí za účelem posouzení zdravotního stavu zaměstnance zejména v případech, kdy existuje důvodné podezření na ztrátu nebo změnu zdravotní způsobilosti, kdy je zaměstnanec zařazen k dosud nezohledněnému rizikovému faktoru, dochází ke zvýšení již hodnoceného rizika, nebo je převeden na práci vykonávanou za odlišných pracovních podmínek. Za odlišné podmínky se považuje zejména navýšení počtu rizikových faktorů alespoň o jeden, jejich změna nebo nově zařazení k rizikové práci.

(1)  Mimořádná prohlídka se provádí za účelem zjištění zdravotního stavu posuzovaného zaměstnance v případě

1. a) důvodného předpokladu, že došlo ke ztrátě nebo změně zdravotní způsobilosti k práci,
   b) zařazení zaměstnance k dosud nezohledněnému rizikovému faktoru,
   c) zvýšení míry rizika již zohledněného rizikového faktoru, nebo
   d) převedení zaměstnance na jinou práci, která je vykonávána za odlišných podmínek, než ke kterým byla posouzena zdravotní způsobilost zaměstnance; odlišnými podmínkami se rozumí navýšení rizikových faktorů nejméně o jeden nebo jejich změna, popřípadě zařazení k výkonu rizikové práce.

Periodické prohlídky

U periodických prohlídek dochází ke změně zejména v první a druhé kategorii prací. Tyto prohlídky budou nově prováděny pouze tehdy, pokud o ně zaměstnavatel nebo zaměstnanec písemně požádají. V první kategorii se periodická prohlídka provádí jednou za šest let, u zaměstnanců starších 50 let jednou za čtyři roky. Ve druhé kategorii je interval stanoven na čtyři roky, u osob nad 50 let na dva roky. U druhé kategorie rizikové a třetí kategorie zůstává interval dvouletý, zatímco u čtvrté kategorie se prohlídky provádějí každoročně.

Periodická prohlídka u zaměstnanců vykonávajících práci zařazenou podle zákona o ochraně veřejného zdraví

1. a) v kategorii první se provádí, pokud ji to zaměstnavatel nebo zaměstnanec písemně vyžadují 
2. jednou za 6 let, nebo
   2. jednou za 4 roky, jde-li o zaměstnance, který dovršil 50 let věku; poprvé se provede v návaznosti na periodickou prohlídku podle bodu 1,
3. b) v kategorii druhé se provádí, pokud ji to zaměstnavatel nebo zaměstnanec písemně vyžadují
4. jednou za 4 roky, nebo
   2. jednou za 2 roky, jde-li o zaměstnance, který dovršil 50 let věku; poprvé se provede v návaznosti na periodickou prohlídku podle bodu 1,
5. c) v kategorii druhé rizikové a kategorii třetí se provádí jednou za 2 roky,

   d) v kategorii čtvrté jednou za 1 rok.

Změny v rozsahu vyšetření u některých rizikových faktorů

Změny se dotýkají také rozsahu vyšetření u vybraných rizikových faktorů, například při expozici olovu v první a druhé kategorii, při chladové zátěži nebo při celkové fyzické zátěži. Významnou úlevou pro zaměstnavatele je zrušení povinnosti provádět zátěžové EKG u zaměstnanců nad 50 let věku u posledních dvou uvedených rizik.

2.1.1. Lékařské prohlídky u prací zařazených do rizikových kategorií pro olovo
2.1.2. Lékařské prohlídky u prací, jež nejsou zařazeny mezi rizikové pro olovo

Vstupní prohlídka: základní vyšetření a další odborná vyšetření podle charakteru a míry příslušného rizika

Periodická prohlídka: základní vyšetření a další odborná vyšetření podle charakteru a míry příslušného rizika, plumbémie; při vyšetření plumbémie se postupuje podle právního předpisu, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci18)

Lhůty periodických prohlídek: 1× za 2 roky

Výstupní prohlídka: vyšetření v rozsahu periodické prohlídky včetně vyšetření plumbémie

Následné prohlídky: 0

V oblasti profesních rizik dochází k revizi hodnocení chemických látek, kdy je opuštěn jmenovitý seznam látek a nově se vychází z jejich klasifikace podle H-vět. Úpravy se týkají také lokální svalové zátěže ve druhé kategorii, kde je nově stanovena povinnost pravidelných periodických prohlídek.

Úprava Diisokyanátů

2.21. Diisokyanáty bez ohledu na kategorii práce, pokud je látka nebo směs označena EUH204

1. Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
2. prokázaná přecitlivělost na některý z diisokyanátů,
   2. prognosticky závažné nemoci dýchacího systému, včetně alergických.
3. Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
4. chronické nemoci dýchacího systému,
   2. alergické kožní nemoci,
   3. závažné kardiální nemoci s levostrannou dekompenzací.

Vstupní prohlídka: základní vyšetření, spirometrie, RTG hrudníku

Periodická prohlídka: základní vyšetření, spirometrie

Lhůty prohlídek: poprvé za 3 měsíce po nástupu k výkonu práce s diisokyanáty, dále 1x za 1 rok

Výstupní prohlídka: vyšetření v rozsahu periodické prohlídky

Následné prohlídky: 0

Rentgenové vyšetření hrudníku nově bude součástí vstupní prohlídky u vybraných uchazečů ze zemí s výskytem tuberkulózy přesahujícím 40 případů na 100 000 obyvatel.

Změny v žádosti o pracovnělékařskou prohlídku

Změny se promítají i do podoby žádosti o pracovnělékařskou prohlídku, která bude muset nově obsahovat podrobnější údaje o pracovním zařazení, pracovním režimu, směnnosti, rizikových faktorech a délce expozice. Současně novela zavádí nové jednotné vzory lékařských posudků.

---

Požadavky na plynovou přípojku.

6.1.2026, Ing. Radek Brabec, DiS., Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Jaké jsou v současnosti požadavky na plynové přípojky?

Odpověď:

Plynovodní přípojka je určena k napojení odběrného místa na distribuční síť zemního plynu. Jejím hlavním účelem je zajistit dopravu plynu z existujícího distribučního plynovodu k hlavnímu uzávěru plynu (HUP), který bývá zpravidla umístěn na hranici pozemku. Od HUP směrem k napojenému objektu se již jedná o vnitřní plynovod ve vlastnictví odběratele.

Distribuční síť je provozována jako středotlaká s maximálním přetlakem do 0,4 MPa. Přípojka se navrhuje pro přenos zemního plynu G20 (metan, skupina H) s výhřevností přibližně 10,5 kWh/m³. K její realizaci se používá polyetylenové potrubí PE 100 RC SDR 11 žlutého provedení, splňující požadavky příslušné normy a technického pravidla TPG 702 01. Spojování potrubí se má provést pomocí elektrotvarovek nebo svařovaných spojů dle zvoleného technologického systému. V místech prostupů stavebními konstrukcemi a při křížení s ostatními inženýrskými sítěmi je třeba potrubí opatřit chráničkou z materiálu HDPE nebo PVC.

Nebezpečí práce ve výkopu při stavbě přípojky

Bezpečnost a ochranu zdraví při práci ve výkopech upravuje nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích.

Důležité je zajištění stability stěn výkopů. Nařízení vlády k tomu uvádí následující:

Svislé boční stěny ručně kopaných výkopů musí být zajištěny pažením při hloubce výkopu větší než 1,3 m v zastavěném území a 1,5 m v nezastavěném území. V zeminách nesoudržných, podmáčených nebo jinak náchylných k sesutí a v místech, kde je nutno počítat s opakovanými otřesy, musí být stěny těchto výkopů zabezpečeny podle stanoveného technologického postupu i při hloubkách menších, aby se zabránilo sesunutí výkopu.

Svislé boční stěny strojně hloubených výkopů musí být v místech, do kterých vstupují osoby, zajištěny proti sesutí pažením nebo ochranným rámem, bezpečnostní klecí, rozpěrnou konstrukcí nebo jinou technickou konstrukcí při hloubce výkopu větší než 0,8 m. V zeminách nesoudržných, podmáčených nebo jinak náchylných k sesutí a v místech, kde je nutno počítat s opakovanými otřesy, musí být stěny těchto výkopů zabezpečeny podle stanoveného technologického postupu i při hloubkách menších, než je stanoveno ve větě první. Při hloubce do 1,3 m v zastavěném území a do 1,5 m v nezastavěném území lze na základě geologického posouzení nebo geologického průzkumu zpracovaného geologem s odbornou způsobilostí v oboru inženýrská geologie s ohledem na druh zeminy a posouzení rizik stanovit v projektové dokumentaci hloubku pažení odchylně od hloubky uvedené ve větě první; povinnost podle věty druhé tím není dotčena. Pokud je určen koordinátor, zpracovává posouzení rizik podle věty třetí.

Nejmenší světlá šířka výkopů se svislými stěnami, do kterých vstupují fyzické osoby, při hloubce výkopu nad 0,8 m do 1,2 m včetně činí 0,6 m a při hloubce výkopu nad 1,2 m činí 0,8 m. Rozměry výkopů musí být voleny tak, aby umožňovaly bezpečné provedení všech návazných montážních prací spojených zejména s uložením potrubí, osazením tvarovek a armatur, napojením přípojek, provedením spojů nebo svařováním.

Přípojka má být uložena do země v hloubce minimálně 0,8 m pod povrchem v nezpevněných plochách a nejméně 1,0 m pod úrovní vozovek. Pod i nad potrubím je třeba zřídit pískové lože o minimální tloušťce 0,1 m. Přibližně 0,3 m nad uloženým potrubím bude instalována výstražná žlutá fólie s označením POZOR PLYN. Je třeba dodržet odstupy od ostatních inženýrských sítí v souladu s platnými normami, přičemž minimální vzdálenost od elektrických kabelů musí činit alespoň 0,2 m ve svislém směru a 0,4 m ve směru vodorovném. Od vodovodních a kanalizačních vedení je třeba zachovat odstup alespoň 0,4 m. V místech křížení musí být potrubí vedeno v chráničce s přesahem minimálně 0,5 m na obě strany křížení.

Hlavní uzávěr plynu musí být osazen do plastového nebo zděného pilíře umístěného při hranici pozemku tak, aby byl volně přístupný z veřejného prostranství pro potřeby zásahu pracovníků distribuční společnosti. Uvnitř pilíře se nachází hlavní uzávěr, případně také regulátor tlaku a plynoměr dle požadavků provozovatele distribuční soustavy. Uzávěr má být proveden jako kulový ventil o dimenzi DN 25 až DN 40 z mosazi nebo oceli, s tlakovou třídou PN 5 až PN 16. Doporučená výška osy uzávěru nad terénem je v rozmezí 0,6 až 1,2 m. Celé zařízení musí být řádně uzemněno vodičem FeZn o průřezu 10 mm².

Zapojení plynové přípojky a dokončení montážních prací

Provádí se podle projektové dokumentace. Montáž a zapojení může provádět osoba dle nařízení vlády č. 191/2022 Sb. Propojovací práce na distribučním plynovodu smí provádět výhradně firma odborně způsobilá pro práce na vyhrazených plynových zařízeních.

Po dokončení montážních prací je třeba provést tlakovou zkoušku pevnosti potrubí při zkušebním tlaku odpovídajícím 1,5násobku provozního tlaku, minimálně však 100 kPa. Zkouška musí trvat nejméně 30 minut bez poklesu tlaku a uskuteční se před zásypem potrubí. Následně, po provedení zásypu, musí být provedena tlaková zkouška těsnosti při tlaku 15 kPa v délce trvání 10 minut. Obě zkoušky se provádějí v souladu s TPG 702 01 a normou ČSN 38 6441. O úspěšném provedení zkoušek je nutné vyhotovit protokol a revizní zprávu.

Po dokončení stavebních prací a úspěšném provedení všech zkoušek je plynovodní přípojka předána provozovateli distribuční soustavy, který ji po splnění všech technických a legislativních podmínek uvede do provozu a připojí k distribuční síti. Odběratel následně uzavře smlouvu o připojení a smlouvu o distribuci plynu. Přípojka se zpravidla stává majetkem provozovatele distribuční soustavy, který odpovídá za její provoz a údržbu. Zařízení umístěné za hlavním uzávěrem plynu je již ve vlastnictví odběratele, jenž je povinen zajistit jeho pravidelné revize a kontroly.

Veškeré práce musí být prováděny v souladu s platnými technickými normami a předpisy. V blízkosti výkopu a plynového potrubí je nutno nastavit bezpečnostní opatření, zejména zákaz kouření a manipulace s otevřeným ohněm.

Po dokončení stavby je zpracována dokumentace skutečného provedení přípojky, která obsahuje zakreslení skutečného vedení potrubí a veškeré protokoly o provedených zkouškách, revizní zprávy a doklady o použitých materiálech.