Způsob hlášení pracovních úrazů a změn, ke kterým došlo v závěru roku 2025.* 

HZS ČR zahájí celorepublikové kontroly nočních podniků.* 

Požadavky na přípojku nízkého elektrického napětí.* 

Kontroly a revize tepelných čerpadel.* 

Způsob hlášení pracovních úrazů a změn, ke kterým došlo v závěru roku 2025.

18.12.2025, Bc. Zdeněk Šenk, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Jak mám postupovat u pracovních úrazů zaměstnanců, které vznikly v průběhu měsíce prosince 2025? Mohu ještě prosincové úrazy zaslat mailem před koncem roku 2025 na Oblastní inspektorát práce, nebo musím již postupovat podle nového nařízení vlády č. 322/2025 Sb., a nahlásit prosincové úrazy prostřednictvím nového portálu úřadu?

Jak mám postupovat, když u pracovního úrazu se vznikem úrazu v roce 2025 dojde k zásadní změně a bude nutné změnu ohlásit na Oblastní inspektorát práce? Jakou cestou mám změnu ohlásit, jaký mám použít formulář a jaká platí pro tento případ časová lhůta?

Odpověď:

Na vámi položený dotaz dopadá především § 10 nařízení vlády č. 322/2025 Sb., a další relevantní ustanovení tohoto předpisu.

Z ustanovení § 10 nařízení vlády č. 322/2025 Sb., vyplývá, že rozhodující pro postup zaměstnavatele u úrazů vzniklých v roce 2025 je den vzniku pracovního úrazu.

Na úrazy vzniklé před 1. lednem 2026 dopadá výhradně nařízení vlády č. 201/2010 Sb., kdy současně nesmíme opomenout ustanovení uvedená v zákoníku práce, především § 105 zákona č. 262/2006 Sb.

Doporučený postup pro pracovní úrazy vzniklé do konce roku 2025:

• všechny úrazy za prosinec 2025 nahlásíte do pátého dne následujícího měsíce (nejpozději 5. ledna 2026) způsobem, který jste používali v roce 2025 (formulář podle nařízení vlády č. 201/2010 Sb.).
• současně platí, že odeslání se neprovádí přes portál úřadu, ale způsobem používaným v roce 2025 (podle nařízení vlády č. 201/2010 Sb.).
• případné změny u pracovního úrazu s dopadem na dříve zaslané údaje (nová pracovní neschopnost, hospitalizace v nemocnici, …) se budou v roce 2026 a případně v dalších letech (u úrazů vzniklých před 1.1.2026) řešit podle pravidel stanovených nařízením vlády č. 201/2010 Sb.,
• pro zaznamenání změny u dříve odeslaného záznamu o úrazu (rok 2025), musíte použít formulář Záznam o úrazu-hlášení změn podle nařízení vlády č. 201/2010 Sb.
• zaslání formuláře na Oblastní inspektorát práce bude probíhat „historickým“ způsobem (mimo portál úřadu), podle nařízení vlády č. 201/2010 Sb.
• ohlášení musí být provedeno do pátého dne následujícího měsíce,

Příklad: Změna u úrazu vzniklého v roce 2025, která se projevila v průběhu května 2026 se zašle na Oblastní inspektorát práce (mimo portál úřadu) formulářem Záznam o úrazu-hlášení změn do 5. června 2026. 

---

HZS ČR zahájí celorepublikové kontroly nočních podniků.

12.1.2026, Zdroj: GŘ HZS ČR (www.hzscr.cz)

Od pondělí 12. ledna 2026 zahájí Hasičský záchranný sbor ČR celorepublikovou tematickou kontrolní akci zaměřenou na požární bezpečnost v nočních podnicích. Kontrolní úkol reaguje na tragický požár v nočním klubu ve švýcarském středisku Crans-Montana a byl zahájen na základě zadání ministra vnitra ČR.

Kontroly budou probíhat po celém území České republiky po dobu téměř osmi měsíců, od 12. ledna do 31. srpna 2026. Provádět je budou krajské hasičské záchranné sbory v rámci výkonu státního požárního dozoru. Hasiči se zaměří na provozovatele nočních podniků, barů, hudebních a tanečních klubů, diskoték, vináren a dalších zařízení určených k zábavním a společenským účelům, zejména těch, které se nacházejí v podzemních prostorech.

Na základě místních znalostí budou jednotlivé hasičské záchranné sbory krajů do kontrol zahrnovat i další obdobné provozy, které lze z hlediska požární bezpečnosti považovat za rizikové například svým umístěním, vysokým počtem návštěvníků nebo složitými podmínkami pro zásah jednotek požární ochrany. Kontroly budou probíhat zpravidla za provozu zařízení a v odůvodněných případech také ve spolupráci s Policií ČR, obecní policií a místně příslušnými stavebními úřady, případně dalšími dotčenými orgány státní správy.

„Největší problémy dlouhodobě evidujeme v oblasti tzv. legality užívání staveb. Kontrolní praxe HZS ČR opakovaně ukazuje, že řada provozů je užívána v rozporu s kolaudačním rozhodnutím nebo v nich byly provedeny nepovolené stavební úpravy. Tyto skutečnosti zásadně mění požární rizika a mohou mít v případě požáru přímý dopad na možnost bezpečného úniku osob. Následky pak mohou být nesmírně tragické, jak se koneckonců ukázalo právě ve švýcarské Crans-Montaně,“ uvedl generální ředitel HZS ČR, genpor. Ing. Vladimír Vlček. 

Hasiči se proto v rámci kontrolního úkolu zaměří zejména na: 

• soulad skutečného způsobu užívání stavby s kolaudačním rozhodnutím nebo kolaudačním souhlasem,
• plnění podmínek požární bezpečnosti stavby podle požárně bezpečnostního řešení, především povolenou kapacitu osob, počet, druh a provedení únikových cest a volnou průchodnost,
• značení a vybavení únikových cest.

Kontrolovat ale budou také vybavení objektu požárně bezpečnostními zařízeními a věcnými prostředky požární ochrany a jejich provozuschopnost, dodržování technických podmínek a návodů vztahujících se k požární bezpečnosti výrobků a činností, provádění pravidelných preventivních požárních prohlídek, dokumentaci požární ochrany, například požární řád, požárně poplachovou směrnici nebo evakuační plán a vytváření podmínek pro rychlý a účinný zásah jednotek požární ochrany, zejména zajištění příjezdových komunikací, nástupních ploch a zásahových cest.

„Výstupy z kontrolní akce umožní objektivně vyhodnotit skutečný stav požární bezpečnosti v těchto typech provozů a vytvoří odborný podklad pro další preventivní a případně i legislativní opatření. Současně má ale kontrolní činnost i bezprostřední preventivní význam, protože zvyšuje zájem provozovatelů o plnění povinností na úseku požární ochrany. Odpovědnost za plnění povinností v oblasti požární ochrany nese koneckonců podle zákona vždy provozovatel zařízení, a nejedná se o jednorázovou povinnost, například při otevření provozu, ale o průběžnou odpovědnost, která trvá po celou dobu provozování zařízení,“ uvedl generální ředitel HZS ČR genpor. Ing. Vladimír Vlček.

MgA. Klára Ochmanová, tisková mluvčí
MV – generální ředitelství HZS ČR, Mobil: 775 474 763, e-mail: grh.media@hzscr.cz

---

Požadavky na přípojku nízkého elektrického napětí.

6.1.2026, Ing. Radek Brabec, DiS., Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Jaké jsou v současnosti požadavky na elektrické přípojky?

Odpověď:

Elektrická přípojka je zařízení, které propojuje distribuční soustavu provozovatele s odběrným zařízením zákazníka. Jejím účelem je zajistit bezpečný, spolehlivý a měřitelný přívod elektrické energie. Z pohledu legislativy a technických norem tvoří přípojka samostatnou část elektrického zařízení, která se řídí jak obecnými pravidly bezpečnosti, tak i specifickými požadavky provozovatelů distribučních soustav (PDS).

V případě nízkého napětí (NN) obvykle mluvíme o napěťové hladině do 1 000 V střídavých.

Základní rozdělení elektrických přípojek

Rozdělení podle způsobu provedení

Elektrické přípojky se zhotovují několika základními způsoby:

Přípojky venkovním vedením – jsou vedeny vzduchem, nejčastěji pomocí izolovaných vodičů nebo závěsných kabelů.
Přípojky kabelové – jsou vedeny pod povrchem země v ochranných vrstvách, chráničkách nebo přímo uloženým kabelem.
Přípojky kombinované – část vedení je vzduchem, část v zemi. Používá se tam, kde to vyžadují technické nebo prostorové podmínky.

Rozdělení podle napěťové hladiny

Napěťové hladiny se u přípojek obecně člení takto:

NN – nízké napětí
VN – vysoké napětí
VVN – velmi vysoké napětí
ZVN – zvlášť vysoké napět

Dále se věnujeme pouze přípojkám NN

Kde přípojka začíná a kde končí

Začátek elektrické přípojky

Elektrická přípojka začíná odbočením od zařízení provozovatele distribuční soustavy.

Tím se rozumí:

• odbočení od venkovního vedení NN
• odbočení od kabelového vedení NN
• odbočení od přípojnic nebo spínacích prvků v trafostanici (pokud je přípojka vedena přímo z ní)

Odbočení je tedy první bod, kde se zařízení odběratele fyzicky napojí na zařízení distribuční soustavy. Vše, co je za tímto bodem směrem k odběrateli, je již součástí přípojky.

Přípojka může začínat například:

• svorkou na vodiči venkovního vedení
• odbočnou spojkou na kabelu
• odbočovacím prvkem v elektrické stanici

Ukončení elektrické přípojky

U přípojek nízkého napětí končí vedení obvykle v přípojkové skříni, která se nachází na hranici nebo v blízkosti nemovitosti.

Přípojková skříň může být:

• hlavní domovní pojistková skříň (HDPS) – pro venkovní vedení
• hlavní domovní kabelová skříň (HDKS) – pro kabelové vedení

Skříň musí být uzamykatelná plombovatelným nebo schváleným zámkem PDS.

Obecné zásady

• pro jeden objekt se standardně zřizuje jedna přípojka. Více přípojek lze realizovat jen se souhlasem PDS
• přípojka musí být provedena tak, aby byla technicky vhodná pro dané prostředí a odpovídala charakteru sítě v místě připojení
• veškeré části musí odpovídat příslušným technickým normám

Venkovní přípojky nízkého napětí

Konstrukce a provedení

Venkovní přípojky NN jsou vedeny nejčastěji pomocí:

– izolovaných samonosných vodičů
– závěsných kabelů
– historicky holých vodičů (v současnosti už jen výjimečně).

Minimální průřezy vodičů:

16 mm² AlFe (holé vodiče),
10 mm² Al (izolované vodiče a závěsné kabely).

Vedení musí být mechanicky stabilní, bezpečné, respektovat minimální výškové vzdálenosti nad terénem a nad veřejnými prostory podle norem.

Přípojková skříň pro venkovní vedení

Přípojková skříň se umísťuje:

– zpravidla na hranici pozemku
– na místě přístupném i bez přítomnosti vlastníka
– minimálně 2 m od vstupu na pozemek (doporučení norem)
– v takové výšce, aby byla snadno ovladatelná.

V přípojkové skříni se nachází hlavní jištění přípojky. Toto jištění musí být o jeden stupeň vyšší než hlavní jistič před elektroměrem

Kabelové přípojky nízkého napětí

Provedení kabelových přípojek

Kabelové přípojky se provádějí pomocí silových kabelů, nejčastěji:

4×16 mm² Al (CYKY, AYKY, NA2XY) – minimální průřez
4×10 mm² Cu – při použití měděných vodičů

Kabel bývá uložen:

• v zemi,
  • chráničce
  • v kabelovém kanálu
  • v zemních konstrukcích určených PDS.

Uložení musí odpovídat požadavkům na hloubku, krytí, vytyčení tras a bezpečné odstupy podle technických norem.

Přípojková skříň

Umísťuje se tak, aby:

• byla přístupná bez účasti odběratele
  • nezasahovala do evakuačních cest
  • spodní hrana byla přibližně 0,6 m nad terénem
  • měl pracovník volný manipulační prostor alespoň 0,8 m

Uvnitř se nachází hlavní jištění, opět o jeden stupeň vyšší než jištění elektroměrem.

Kombinované přípojky

V případě, že prostorové nebo technické podmínky neumožňují celé vedení vést stejným způsobem, lze přípojku kombinovat:

• část vzduchem,
• část kabelem.

Typické příklady:

• když nelze vést venkovní vedení až na objekt,
• když kabel nelze vést celou trasou kvůli terénním překážkám.

Přívodní vedení (od přípojky dále do objektu)

Část vedení, která pokračuje za přípojkovou skříní směrem do objektu, už není přípojkou, ale vnitřním elektrickým rozvodem nemovitosti.

Patří sem:

• hlavní domovní vedení,
• odbočky k elektroměrům,
• vedení od elektroměrů k podružným rozvaděčům,
• vnitřní rozvody za podružnými rozvaděči.

Hlavní domovní vedení

• Začíná v přípojkové skříni a vede k poslední elektroměrové odbočce.
• Musí být provedeno tak, aby znemožnilo neoprávněný odběr elektřiny.
• Jištění musí být o dva stupně vyšší než jištění před jednotlivými elektroměry.

Odbočky k elektroměrům

• Minimální průřezy: 16 mm² Al nebo 6 mm² Cu.
• Musí být umístěny tak, aby byly vyměnitelné bez stavebních prací

Bezpečnost a ochranná opatření

Elektrické přípojky musí splňovat požadavky na:

• bezpečnost osob a majetku,
• ochranu proti zkratu, přetížení i přepětí,
• uzemnění a ochranu před nebezpečným dotykovým napětím,
• selektivitu jištění.

Všechna zařízení a prvky musí být kompatibilní se standardy PDS.

Přípojky pro domácnosti

Financování

• přípojku hradí ten, v jehož prospěch byla zřízena.
• pokud přípojka NN do 50 m slouží pro zásobování domácností, hradí její zřízení provozovatel distribuční soustavy (dle energetického zákona).

Majetkové vztahy

• přípojka může být ve vlastnictví PDS nebo žadatele.
• u přípojek ve vlastnictví PDS se zřizuje věcné břemeno.
• u přípojek ve vlastnictví žadatele PDS věcné břemeno zřizovat nemusí.

Závěr

Přípojky nízkého napětí představují důležitý a často podceňovaný prvek napojení odběrných míst na distribuční síť. Jejich provedení musí odpovídat nejen technickým normám, ale i pravidlům jednotlivých provozovatelů distribučních soustav. Správné provedení přípojky má zásadní vliv na:

• bezpečnost provozu,
• spolehlivost dodávky elektřiny,
• snadnou údržbu,
• možnost budoucích úprav či rekonstrukcí.

Čemu věnovat zvýšenou pozornost!

Častým problémem je nedostatečné a řemeslně neodborné postavení přípojkových pilířů a skříní, tzv. Antoníčka. Řemeslník musí dbát zvýšenou pozornost na správné provedení vstupních dveří dle požadovaných rozměrů. Dvířka se musí bez problémů otevírat a vnitřní prostory musí být dobře přístupné. Nutná je opatrnost při manipulaci s materiálem jako je těsnící pěna či omítková směs, jejíž větší vrstvy mohou vést ke kondenzaci vlhkosti uvnitř.

Umístění elektrické přípojky je nutné zvážit již ve fázi projektování. Přípojka musí být veřejně přístupná.

Neméně důležitá je dostatečná a správně provedená izolace. Vlivem mrazu by zatékající voda mohla rozrušovat zdivo, a to by vedlo k výskytu prasklin a trhlin, které ohrožují stabilitu celé konstrukce.

V závislosti na délce a provedení domovní přípojky provést správné uzemnění, bez přerušení a s dodržením kvality práce.

---

Kontroly a revize tepelných čerpadel.

7.1.2026, Mgr. Adriana Kvítková, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Mohu požádat o seznam všech povinných i doporučených kontrol revizí v rámci tepelného čerpadla instalovaného v bytovém domě?

Odpověď:

Z povinných kontrol tepelného čerpadla instalovaného v bytovém domě je zde v prvé řadě kontrola těsnosti chladícího okruhu, jejíž frekvence je závislá na objemu a typu chladiva (stručně řečeno). Podrobnosti jsou upraveny v článku 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/573 ze dne 7. února 2024 o fluorovaných skleníkových plynech, o změně směrnice (EU) 2019/1937 a o zrušení nařízení (EU) č. 517/2014. Zde doporučuji obrátit se na odborníka, který po sdělení parametrů tepelného čerpadla instalovaného v bytovém domě bude schopen kvalifikovaně posoudit, jak často musí proběhnout povinná kontrola (z nařízení vyplývá frekvence 1x za 3 měsíce/6 měsíců/12 měsíců/24 měsíců). Dále je zde povinná kontrola systému vytápění vyplývající z ust. § 6a odst. 1 písm. a) zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o hospodaření energií“). Společenství vlastníků jednotek je u provozovaného systému vytápění budovy povinno zajistit pravidelnou kontrolu přístupných částí tohoto systému, jejímž výsledkem je písemná zpráva o kontrole systému vytápění a kombinovaného systému vytápění a větrání. Dle ust. § 6a odst. 6 písm. b) a c) zákona o hospodaření energií prováděcí právní předpis stanoví (mimo jiné) rozsah, četnost a způsob provádění kontroly, a vzor a obsah zprávy o kontrole systému vytápění a kombinovaného systému vytápění a větrání a zprávy o kontrole systému klimatizace a kombinovaného systému klimatizace a větrání.

Prováděcím předpisem je zde vyhláška ministerstva průmyslu a obchodu č. 38/2022 Sb., o kontrole provozovaného systému vytápění a kombinovaného systému vytápění a větrání (dále jen „vyhláška“). Z vyhlášky pak vyplývá, že kontrola systému vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání se vztahuje na přístupné části zdroje tepla s výjimkou zdroje tepla, který je výhradně využíván pro technologické procesy, systém rozvodu a sdílení tepelné energie, systém regulace a automatizační a řídicí systém (ust. § 4 odst. 1 vyhlášky). Podklady k provozování systému vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání si vyžádá energetický specialista od vlastníka budovy, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, od správce (ust. § 5 odst. 4 vyhlášky). Kontrola musí být prováděna pravidelně, a to za typických podmínek provozu, u systému vytápění nově uvedeného do provozu musí být provedena do 3 let od uvedení do provozu, následné kontroly pak musí být prováděny pravidelně nejméně jednou za 5 let (ust. § 4 vyhlášky).

Dále se doporučuje pravidelný servis tepelného čerpadla 1x za rok.