Hlášení pracovních úrazů nově pouze elektronicky prostřednictvím Portálu inspekce práce.* 

Pověření odpovědností za VTZ.* 

Obsluha kotelny a jiné úkoly.* 

Dlouhé sezení a stání připravuje české pracovníky zbytečně o zdraví.* 

Hlášení pracovních úrazů nově pouze elektronicky prostřednictvím Portálu inspekce práce.

16.1.2026, Zdroj: Státní úřad inspekce práce (www.suip.cz)

Od 1. 1. 2026 nabylo účinnosti nařízení vlády č. 322/2025 Sb., o povinnostech zaměstnavatele při pracovních úrazech.

Od tohoto data budou zaměstnavatelé nově ohlašovat pracovní úrazy a zasílat záznamy o pracovních úrazech prostřednictvím portálu Státního úřadu inspekce práce, a to výhradně elektronicky.

Hlavním cílem je digitalizace agend Státního úřadu inspekce práce ve vztahu k zaměstnavatelům a občanům. Digitalizované procesy umožní subjektům komunikovat s úřadem primárně online. Jedná se o vybudování klientské zóny, jejímž prostřednictvím budou moci zaměstnavatelé plnit právními předpisy stanovené povinnosti.

Hlavními přínosy pro zaměstnavatele jsou především:

• Snížení administrativní zátěže: elektronické hlášení je mnohem jednodušší a rychlejší než vyplňování papírových formulářů. To vede k úspoře času a financí.
• Zvýšení přehlednosti: zaměstnavatelé budou mít přehled o všech hlášených pracovních úrazech na jednom místě, a to v online prostředí portálu Státního úřadu inspekce práce.
• Zvýšení rychlosti vyřizování: elektronické zpracování dat je mnohem rychlejší než manuální zpracování papírových formulářů.
• Snížení rizika chyb: elektronické formuláře jsou opatřeny kontrolními mechanismy, které minimalizují riziko chyb při vyplňování.

Po přihlášení do portálu budou zaměstnavatelé schopni:

• Ohlásit pracovní úraz na příslušný úřad (oblastní inspektorát práce/obvodní báňský úřad).
• Vyplnit a zaslat záznam o pracovním úrazu na příslušný úřad (oblastní inspektorát práce/obvodní báňský úřad).
• Uložit a vytisknout záznam o pracovním úrazu.
• Aktualizovat data v již odeslaném záznamu o pracovním úrazu.
• Mít přehled o všech pracovních úrazech zaměstnavatele na jednom místě.

Portál je dostupný na webových stránkách Státního úřadu inspekce práce (www.suip.cz), přičemž hlášení pracovních úrazů bude zpřístupněno od 1. 1. 2026. Přihlašovat se do portálu budou za zaměstnavatele jejich statutární zástupci, a to jednoduše prostřednictvím státních prostředků, bankovní identity, MojeID nebo I. CA Identity. Statutární zástupce zaměstnavatele může už nyní v portálu zplnomocnit (přidat) další fyzické osoby k zastupování zaměstnavatele v portálu.

Na portál je možné se dostat i přes webové stránky Ministerstva práce a sociálních věcí, a to přes odkaz „Ohlášení pracovního úrazu a zaslání záznamu o pracovním úrazu“ nebo přímo zde: SUIP Portal.

---

Pověření odpovědností za VTZ.

13.1.2026, Ing. Radek Brabec, DiS., Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Musí být odpovědnost pracovníka k jednotlivým vyhrazeným technickým zařízením dána samostatným pověřením dané vedením společnosti a prohlášením dotčeného pracovníka, že pověření za uvedených podmínek přijímá, nebo stačí, aby toto pověření bylo součástí pracovní náplně uvedené v pracovní smlouvě?

Odpověď:

1. Vymezení odpovědné osoby

Pro účely nařízení vlády č. 194/2022 Sb., o požadavcích na odbornou způsobilost k výkonu činnosti na elektrických zařízeních a na odbornou způsobilost v elektrotechnice (dále jen nařízení vlády č. 194/2022 Sb.), se odpovědnou osobou rozumí pověřená osoba právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, která provozuje elektrické zařízení.
Mezi její povinnosti patří zejména:

• zajištění bezpečného provozu elektrického zařízení,
• stanovení pravidel při výkonu jednotlivých činností na zařízení,
• organizace a uspořádání místa výkonu těchto činností.

2. Povinnosti odpovědné osoby

Odpovědná osoba kontroluje, aby činnosti na elektrických zařízeních a v jejich blízkosti, v případech stanovených právními předpisy, vykonávaly pouze osoby odborně způsobilé podle § 4–8 nařízení vlády č. 194/2022 Sb. Některé činnosti odpovědné osoby uvedené v § 2 písm. f) tohoto nařízení mohou být delegovány na další osoby.

3. Povinnosti zaměstnavatele podle NV č. 101/2005 Sb.

Povinnost zaměstnavatele určit osobu odpovědnou za provádění kontrol, zkoušek, revizí, stanovení termínů údržby a oprav technického vybavení pracoviště vyplývala již dříve z nařízení vlády č. 101/2005 Sb., a nadále se vztahuje na tzv. nevyhrazená technická zařízení.

Podle § 3 odst. 4 tohoto nařízení zaměstnavatel zajistí zejména:

• a) stanovení termínů, lhůt a rozsahu kontrol, zkoušek, revizí, údržby, oprav a rekonstrukcí technického vybavení s ohledem na provedení zařízení, doporučení výrobce, způsob používání a výsledky předchozích kontrol,
• b) dodržování stanovených termínů a lhůt a určení osoby odpovědné za jejich zajištění,
• c) vedení kontrolních a revizních záznamů v písemné nebo elektronické podobě tak, aby byly k dispozici osobám vykonávajícím činnosti na zařízení i kontrolním orgánům.

4. Odpovědná osoba pro VTZ

S platností od 1. 7. 2022 musí mít každý provozovatel vyhrazených technických zařízení (VTZ) písemně (nebo elektronicky) pověřenu osobu odpovědnou za bezpečný provoz konkrétních VTZ a zajistit její řádné proškolení z právních a ostatních předpisů.
Není-li tato osoba písemně pověřena statutárním zástupcem nebo jím zplnomocněnou osobou, odpovídá za provoz VTZ přímo statutární zástupce provozovatele.

5. Požadavky na kvalifikaci

Právní předpisy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nestanoví konkrétní požadavky na vzdělání ani stupeň odborné způsobilosti odpovědné osoby. Tyto požadavky určuje zaměstnavatel, který musí vyhodnotit rozsah činností odpovědné osoby a odpovídající potřebné znalosti (viz § 103 odst. 1 písm. a) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce).

6. Forma pověření

Správnou formou dle platné legislativy je písemné (nebo elektronické) pověření osoby odpovědné, které:

• je podepsáno statutárním zástupcem provozovatele (nebo jím pověřenou osobou),
• je podepsáno osobou odpovědnou, že pověření přijímá.

Pověření vzniká na základě § 166, § 430 a § 431 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

---

Obsluha kotelny a jiné úkoly.

15.1.2026, Ing. Radek Brabec, DiS., Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Obracím se na Vás s dotazem k obsluze kotle. Může topič vykonávat i jinou práci, než je obsluha kotle, pokud by to znamenalo opuštění prostoru kotelny?

Odpověď:

V této oblasti bych Vás odkázal na nařízení vlády č. 192/2022 Sb. a ČSN 07 0710. Kotelny, bez trvalé obsluhy mají podmínky pro provoz stanoveny v místním provozním předpise a předpisech od výrobce.

Nařízení vlády č. 192/2022 Sb., příloha č. 3 uvádí následující;

3. Obsluha tlakových nádob stabilních a parních nebo kapalinových kotlů

Fyzická osoba pověřená obsluhou musí zejména:

1. a)znát, ovládat a obsluhovat všechna zařízení na svém pracovišti sloužící k zajištění bezpečného a hospodárného provozu a úspěšně zasáhnout i za mimořádných okolností, aby bezpečnost byla zajištěna; řídit se příkazy nadřízeného zaměstnance, pokud nejsou v rozporu s příslušnými předpisy a povinnostmi zaměstnance pověřeného obsluhou,
2. b) hlásit neprodleně každou poruchu, závadu nebo neobvyklý jev při provozu kotle nebo nádoby a jejího příslušenství nadřízenému zaměstnanci, ihned odstavit kotel nebo nádobu z provozu při nebezpečí z prodlení nebo nepodnikne-li nadřízený zaměstnanec opatření k okamžitému odstranění hrozícího nebezpečí podle právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
3. c)zúčastnit se, pokud je to možné, revizí a kontrol kotle nebo nádoby tak, aby sám znal jejich stav a stav plnění návrhů revizního technika,
4. d)v předepsaném rozsahu kontrolovat a zkoušet výstroj kotle nebo nádoby a o výsledku kontrol a zkoušek provést záznam,
5. e)dbát o pořádek, čistotu a přístupnost v prostoru umístění kotle nebo nádoby,
6. f)dbát, aby se v pracovním okolí, například v kotelně, nezdržovaly nepovolané osoby,
7. g)při směnném provozu nádob nebo kotlů řádně předat podle provozních pokynů po ukončení směny zařízení svému nástupci nebo nadřízenému zaměstnanci a hlásit mu všechny neobvyklé jevy a mimořádné okolnosti, které se vyskytly během směny u kotlů nebo nádob,
8. h)při nevolnosti nebo jiné překážce ohlásit neschopnost další obsluhy nadřízenému zaměstnanci,
9. i) nevzdalovat se od obsluhovaného kotle nebo skupiny kotlů, s výjimkou krátkodobého zdržení v blízkosti kotelen nutného v zájmu obsluhy kotle nebo při použití hygienického zařízení; za krátkodobé vzdálení se považuje doba do 5 minut kromě případů kotlů vybavených zařízením pro občasnou obsluhu kotle podle právních a jiných předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
10. j)provádět předepsané záznamy do provozního deníku zařízení,
11. k)podrobit se ve stanovených případech nejméně jednou za 3 roky prověrce odborné způsobilosti,
12. l)podrobit se lékařským prohlídkám stanoveným jinými předpisy.

Přítomnost nadřízeného zaměstnance na pracovišti obsluhy kotlů nebo nádob nezbavuje obsluhu zodpovědnosti za obsluhu vyhrazeného tlakového zařízení.

Na základě výše uvedeného lze říct, že obsluha kotelny se má věnovat obsluze kotle, pokud není výrobcem stanoveno jinak. Nelze tedy určit jiné povinnosti pro obsluhu, jako je například výroba či obsluha jiného zařízení.

---

Dlouhé sezení a stání připravuje české pracovníky zbytečně o zdraví.

19.1.2026, Zdroj: Svaz průmyslu a dopravy ČR (www.spcr.cz)

Čeští zaměstnanci churaví. Naše statistiky nemocnosti a zdravotních problémů obyvatelstva jsou v evropském srovnání podprůměrné. Máme nadprůměrný výskyt nádorových onemocnění, málo využíváme screeningové programy, opomíjíme preventivní zdravotní prohlídky. Dříve se u nás rozvíjejí zdravotní problémy, kterým by se dalo v některých případech úplně předejít.

Seminář Svazu průmyslu a jeho partnerů, který se odehrál na konci roku v Liberci, se zaměřil na jednu z primárních příčin našich zdravotních problémů – dlouhé sezení a stání při práci.

„Pilotní studie, která proběhla na naší KHS, potvrdila náš předpoklad, že zaměstnanci nekompenzují své sedavé zaměstnání dostatečně. Dokonce ani ti, kteří pracují v terénu, i když jejich pohybová aktivita byla výrazně lepší než u zaměstnanců pracujících trvale v kanceláři. Téměř tři čtvrtiny zaměstnanců potvrdily, že sedí 2 hodiny bez přerušení nebo sedí více jak 5 hodin denně. Čtvrtina zaměstnanců potvrdila, že sedí více jak 10 hodin denně,“ popsala Jana Loosová, ředitelka Krajské hygienické stanice Libereckého kraje (KHS LK).

Při dlouhém sezení a stání se správně neprokrvuje organismus, ochabuje svalstvo a dochází k degenerativním změnám v oblasti páteře. Zvyšuje se hlavně riziko kardiovaskulárních chorob.

„Ideálně by pracovníci měli být schopni při práci zaujímat různé polohy a střídat sezení, stání a pohyb. Opakem sezení není stání, ale pohyb. Lidé by měli v práci sedět, když je to nutné, stát, když chtějí, a chodit nebo se pohybovat, když mohou,“ podotýká Kateřina Forysová, ředitelka odboru hygieny práce KHS LK.

Podle doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) by dospělí jedinci měli být aktivní alespoň 150 minut střední intenzity nebo 75 minut vysoké intenzity pohybové aktivity týdně, případně vhodně kombinovat obě intenzity. Denně se jedná o 20 minut střední nebo 10 minut intenzivní pohybové aktivity, jakákoliv aktivita navíc už se počítá k podpoře zdraví.

„Střední intenzitu pozná laik tak, že se mírně zadýchává a obecně již není schopen mluvit v dlouhých větách. Převažujícím typem pohybu by měla být aerobní aktivita. Vhodnými příklady jsou svižná chůze, rekreační jízda na kole či plavání. WHO dále doporučuje alespoň dvakrát týdně rozvíjet při cvičení sílu hlavních svalových skupin. V kontextu sedavého chování je obecně doporučeno redukovat sezení, jak jen je to možné, a nahrazovat dobu strávenou sezením alespoň mírnou intenzitou pohybové aktivity,“ apeluje Lukáš Rubín, vedoucí katedry tělesné výchovy a sportu Technické univerzity v Liberci.

Od roku 2025 jsou v české legislativě zařazeny takzvané programy podpory zdraví, na základě, kterých mohou zaměstnavatelé dobrovolně pečovat o zdraví zaměstnanců i nad rámec povinných předpisů BOZP. Dlouhodobé sezení a stání tak představují ideální příležitost k vytvoření první podobné strategie pro podniky, které se podpoře zdraví svých pracovníků ještě nevěnují.

Zdroj: https://www.spcr.cz/dlouhe-sezeni-stani-pripravuje-ceske-pracovniky-zbytecne-o-zdravi