Školení stávajících zaměstnanců při vzniku nového pracovněprávního vztahu.* 

Dotaz: Přelévání chlornanu sodného.* 

Školení stávajících zaměstnanců při vzniku nového pracovněprávního vztahu.

26.1.2026, JUDr. Eva Dandová, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Rád bych se zeptal na školení zaměstnanců při nástupu do práce podle zákoníku práce. Souvisí nástup do práce vždy se vznikem každého pracovního poměru nebo dohody?

Uvedu na příkladu: zaměstnanec pracuje jako brigádník na dohodu. Zaměstnavatel se rozhodne, že s ním uzavře pracovní poměr. Je vznik pracovního poměru nový nástup do práce, i když se jedná o totožnou práci, kterou před tím vykonával na dohodu a musí být znovu školený? Zohledňuje se případně nějaká časová prodleva (např. konec dohody v pátek nástup do práce dle pracovního poměru v pondělí)?

Další příklad: zaměstnankyně pracuje u zaměstnavatele na zkrácený úvazek např. jako personalistka. Během tohoto pracovněprávního vztahu uzavře zaměstnavatel se zaměstnankyní další pracovní poměr např. jako mzdová účetní. Pracovní podmínky v obou pracovních poměrech jsou totožné, vykonávané na stejném pracovním místě.

Jedná se u druhého pracovního poměru opět o nástup do práce s nutností školení?

Odpověď:

Z hlediska plnění povinností zaměstnavatele zajistit svým zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech BOZP je nepodstatné, kolik zaměstnavatel zaměstnává zaměstnanců a tato povinnost se vztahuje na každého zaměstnavatele, byť by zaměstnával jen jediného zaměstnance. Je zřejmé, že způsob a forma školení musí být vždy určena zaměstnavatelem, neboť důležité je spolu s obsahovou dostatečností i jeho průkaznost pro případ kontroly.

V § 103 odst. 2 zákoníku práce jsou taxativně uvedeny případy, kdy se takového školení musí každému zaměstnanci dostat, avšak nic nebrání tomu, a naopak bude vzhledem k povaze BOZP vhodné, aby školení probíhala vždy v určitých periodách, jak ostatně předpokládá § 103 odst. 3 zákoníku práce v návaznosti na povahu rizik a jejich závažnost. Okamžiky, kdy zákoník práce předpokládá provedení dalšího školení v oblasti BOZP, jsou kromě nástupu zaměstnance do zaměstnání také změna druhu práce, zavedení nových technologií a výrobních prostředků, a dále v situacích, jež se mohou zásadně projevit v oblasti BOZP. Ačkoli to zákoník páce neukládá, je zřejmé, že příslušného školení by se mělo zaměstnanci dostat při vzniku výše uvedených situací, případně s minimálním odstupem od jejich vzniku, neboť s delším časovým odstupem se zvyšuje riziko nebezpečí vzniku negativní události. Školení BOZP jako taková se musí dotýkat činnosti, kterou bude zaměstnanec vykonávat, neboť by nebylo smysluplné poskytovat školení a informace o činnostech, které vůbec nejsou předmětem zaměstnancem vykonávané práce. Ve své podstatě mají školení rozšířit předpoklady zaměstnance pro bezpečný výkon práce a poskytnout mu základní a faktický rámec v oblasti BOZP, kterým samozřejmě získá větší představu o potencionálních rizicích, a dojde tak k částečně eliminaci rizik, resp. přípravě zaměstnance na možnost vzniku rizika a tím zmenšení vzniku negativní události. Jedná se o rizika, která jsou spjata s vykonávanou činností v návaznosti například na technická zařízení. Z pohledu soustavného ověřování znalostí v oblasti BOZP, vyžadování a kontroly dodržování pravidel BOZP zaměstnavatel jedná (i v návaznosti na § 101 odst. 2 ZP) prostřednictvím svých vedoucích zaměstnanců, kteří mají důrazně dbát plnění povinností podřízených zaměstnanců a kontrolovat jejich plnění průběžně. Pokud vedoucí zaměstnanec zjistí stav v rozporu se správnou praxí (s tím, s čím byl zaměstnanec v rámci školení o právních předpisech vztahujících se k BOZP seznámen), musí vyžadovat taková opatření, která budou v souladu s obsahem školení a dalšími zásadami BOZP, když o neplnění povinnosti zaměstnance, které na základě školení o právních předpisech vztahujících se k BOZP získal, může provést záznam.

V dotaze uvádíte příklady prací v tzv. první kategorii (práce v administrativě), kde většinou školení při vstupu do zaměstnání probíhá tak, že zaměstnavatel seznámí zaměstnance s vnitřními bezpečnostními (příp. požárními) předpisy a o tom provede záznam. Na pracovišti pak provede školení příslušný vedoucí zaměstnanec – seznámí zaměstnance s případnými riziky (obsluha kopírek, tiskáren apod.) a také s požárními předpisy (únikové východy apod.). Pokud se týká situace, kdy dohodář uzavírá pracovní poměr, tak tam bych na proškolení kladla větší důraz, protože nevím, v jakém rozsahu probíhalo školení při uzavírání dohody. Zákon nestanoví časové prodlevy mezi uzavřením jednoho a druhého pracovněprávního vztahu, musíte ale vzít v úvahu především obsah školení při nástupu zaměstnance na dohodu, zda bude stačit i pro zaměstnance v pracovním poměru.

V případě zaměstnankyně účetní a personální se jedná o stejné pracoviště se stejnými riziky. Tam by podle mého názoru obstálo, když bude uvedeno, že zaměstnanec byl s předpisy vztahujícími se k jeho pracovišti seznámen při uzavření prvního pracovního poměru a že s dalšími podrobnostmi bude seznámen vedoucí.

Jiné by to bylo, kdyby zaměstnanec měl vykonávat práci na jiném pracovišti (např. v jiné budově) téhož zaměstnavatele, tak tam musí být proškolen např. o požárních předpisech (únikových východech) vztahujících se k tomuto pracovišti. Zvláštní pozornost je třeba věnovat případům, kdy dochází ke změně druhu práce a třeba k převedení na práci v jiném riziku.

Dotaz: Přelévání chlornanu sodného.

20.1.2026, Ing. Radka Vokurková, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Ráda bych se informovala, jaké technické a bezpečnostní požadavky je nutné splnit při manipulaci a přelévání chlornanu sodného do nádob určených pro automatické dávkovací zařízení.

Odpověď:

Jedná se o silně žíravou alkalickou kapalinu, tedy důležitá je osobní ochrana pracovníků – oči, dýchací cesty a kůže. OOPP musí být vhodné pro manipulaci s žíravinami dle normy EN 374. Vzhledem k tomu, že se jedná o jednorázovou činnost, ne kontinuální operaci, není potřeba stálé odvětrání provozu.
Pokud připravujete roztok, tak je nutno dbát na pomalé přilévání kyseliny do vody – nikdy ne vodu do kyseliny!! Dochází k exotermní reakci a tvorbě mlhy/aerosolů šířících se do okolí a ohrožujících bezpečnost zaměstnance.

Výrobci v registrační dokumentaci uvádí tyto informace:

Osobní ochranné prostředky:

• Ochrana dýchacích cest: V případě nedostatečného větrání používejte vhodný dýchací přístroj.
• V případě nebezpečných výparů používejte izolační dýchací přístroj.
• Ochrana rukou: Rukavice z PVC odolné proti postříkání, občasné a dlouhodobé použití. Tloušťka rukavic: 1,2 mm.
• Ochrana očí: Ochranné brýle s bočními štíty.
• Ochrana kůže a těla: Na pracovišti: nepropustný oblek, boty.
• Zásah v případě nehody: Kompletní chemický ochranný oblek, boty.

Stabilita a reaktivita

• Stabilita roztoku klesá působením tepla, světla a v přítomnosti nečistot (stopy železa, niklu, mědi, kobaltu, hliníku, manganu)
• Podmínky, kterým je třeba se vyhnout: Skladujte při teplotách mezi: 15 – 25 °C. Produkt je citlivý na světlo a vlhkost.
• Materiály, kterým je třeba se vyhnout: Kyseliny (prudký rozklad za uvolňování chloru), Kovy (rozklad za vzniku kyslíku), Hořlavý materiál
• Nebezpečné produkty rozkladu: Chlor, Kyselina chlorná, Chlorečnan sodný
• Tepelný rozklad: Teplota rozkladu: 111 °C