Nové normy ČSN pro BOZP a PO – únor 2026.* 

Novela vyhlášky č. 79/2013 o pracovnělékařských službách.* 

Technik IT – elektro kvalifikace a zdravotní způsobilost.* 

Nové normy ČSN pro BOZP a PO – únor 2026.

19.2.2026, Zdroj: Věstník ÚNMZ (www.unmz.cz/obecne/vestnik-unmz)

Nové normy související s BOZP a PO, které vyšly ve věstníku ÚNMZ únor 2026.

ČSN EN ISO 9612 (01 1622)
Akustika – Určování expozice hluku na pracovišti – Metodika; (idt ISO 9612:2025); Vydání: Únor 2026
kat. č. 522799

ČSN EN 81-41 ed. 2 (27 4003)
Bezpečnostní předpisy pro konstrukci a montáž výtahů – Zvláštní výtahy pro dopravu osob a nákladů – Část 41: Svislé zdvihací plošiny pro dopravu osob s omezenou schopností pohybu; Vydání: Únor 2026
kat. č. 523012

ČSN EN 397 (83 2141)
Průmyslové ochranné přilby; Vydání: Únor 2026
kat. č. 523071

ZMĚNY ČSN

ČSN EN ISO 10993-23 (85 5220)
Biologické hodnocení zdravotnických prostředků – Část 23: Zkoušky dráždivosti; Vydání: Říjen 2021
kat. č. 523236

OPRAVY ČSN

ČSN ISO 3864-1 (01 8011)
Grafické značky – Bezpečnostní barvy a bezpečnostní značky – Část 1: Zásady navrhování bezpečnostních značek a bezpečnostního značení; Vydání: Prosinec 2012
kat. č. 523196

ČSN EN ISO 13849-1 ed. 2 (83 3205)
Bezpečnost strojních zařízení – Bezpečnostní části ovládacích systémů – Část 1: Obecné zásady pro konstrukci; Vydání: Září 2024 Oprava 1; Vydání: Únor 2026 (Oprava je vydána tiskem)
kat. č. 523232

EVROPSKÉ NORMY SCHVÁLENÉ K PŘÍMÉMU POUŽÍVÁNÍ JAKO ČSN

ČSN EN IEC 63322 (36 4804)
Bezpečnost zdravotnických elektrických přístrojů obsahujících vysokoaktivní uzavřené radioaktivní zdroje; EN IEC 63322:2025; IEC 63322:2025; Účinnost od 2026-03-01
kat. č. 522675

ČSN EN 15004-2 (38 9250)
Stabilní hasicí zařízení – Plynová hasicí zařízení – Část 2: Fyzikální vlastnosti a návrh plynových hasicích zařízení s hasivem FK-5-1-12; EN 15004-2:2025; Účinnost od 2026-03-01
kat. č. 522674

ČSN EN ISO 15382 (40 4307)
Radiační ochrana – Postupy pro monitorování dávky v oční čočce, kůži a končetinách; EN ISO 15382:2025; ISO 15382:2025; Účinnost od 2026-03-01
kat. č. 522673

ČSN EN ISO 374-6 (83 2310)
Ochranné rukavice proti nebezpečným chemikáliím a mikroorganismům – Část 6: Ochranné rukavice pro kadeřníky; EN ISO 374-6:2025; ISO 374-6:2025; Účinnost od 2026-03-01
kat. č. 522654

ČSN EN ISO 23908 (85 4000)
Ochrana před poraněním ostrými předměty – Mechanismus pro ochranu před ostrými předměty pro injekční jehly pro jedno použití, zavaděče katetrů a jehly používané pro testování, monitorování, odběr vzorků krve a podávání léčivých látek – Požadavky a zkušební metody; EN ISO 23908:2025; ISO 23908:2024; Účinnost od 2026-03-01
kat. č. 522651

---

Novela vyhlášky č. 79/2013 o pracovnělékařských službách.

30.12.2025, Ing. Radek Brabec, DiS., Zdroj: Verlag Dashöfer

Dne 1. ledna 2026 nabývá účinnosti novela vyhlášky č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách. Tato úprava přináší jednoznačnější vymezení postupů u vstupních, periodických i mimořádných lékařských prohlídek a zároveň zpřesňuje způsob komunikace mezi zaměstnavatelem a poskytovatelem pracovnělékařských služeb. Nově bude mít lékař oprávnění vyžádat si kopii evidence rizikových prací, která se stane součástí zdravotnické dokumentace zaměstnance. Změny se dále dotýkají obsahu jednotlivých prohlídek, vymezení profesních rizik i zavedení jednotných vzorů lékařských posudků.

Novela reaguje rovněž na mimořádné situace, jako jsou krizové nebo nouzové stavy. V těchto obdobích umožňuje odklad některých prohlídek a výkon dohledu a zároveň zavádí možnost poskytování odborného poradenství distanční formou. Cílem těchto opatření je zajistit kontinuitu provozu zaměstnavatelů i za nestandardních podmínek.

Mimořádné prohlídky

Zásadní změny se promítají především do oblasti mimořádných lékařských prohlídek. Zaměstnavatel bude mít nově povinnost zajistit mimořádnou prohlídku při každém převedení zaměstnance na jinou práci, a to i v případě, že se nemění druh práce. Vyhláška zároveň přesněji vymezuje důvody pro jejich provedení, zejména při zvýšení míry rizika, zavedení nového rizikového faktoru nebo při návratu zaměstnance po delší pracovní absenci.

Mimořádná prohlídka se provádí za účelem posouzení zdravotního stavu zaměstnance zejména v případech, kdy existuje důvodné podezření na ztrátu nebo změnu zdravotní způsobilosti, kdy je zaměstnanec zařazen k dosud nezohledněnému rizikovému faktoru, dochází ke zvýšení již hodnoceného rizika, nebo je převeden na práci vykonávanou za odlišných pracovních podmínek. Za odlišné podmínky se považuje zejména navýšení počtu rizikových faktorů alespoň o jeden, jejich změna nebo nově zařazení k rizikové práci.

(1)  Mimořádná prohlídka se provádí za účelem zjištění zdravotního stavu posuzovaného zaměstnance v případě

1. a) důvodného předpokladu, že došlo ke ztrátě nebo změně zdravotní způsobilosti k práci,
   b) zařazení zaměstnance k dosud nezohledněnému rizikovému faktoru,
   c) zvýšení míry rizika již zohledněného rizikového faktoru, nebo
   d) převedení zaměstnance na jinou práci, která je vykonávána za odlišných podmínek, než ke kterým byla posouzena zdravotní způsobilost zaměstnance; odlišnými podmínkami se rozumí navýšení rizikových faktorů nejméně o jeden nebo jejich změna, popřípadě zařazení k výkonu rizikové práce.

Periodické prohlídky

U periodických prohlídek dochází ke změně zejména v první a druhé kategorii prací. Tyto prohlídky budou nově prováděny pouze tehdy, pokud o ně zaměstnavatel nebo zaměstnanec písemně požádají. V první kategorii se periodická prohlídka provádí jednou za šest let, u zaměstnanců starších 50 let jednou za čtyři roky. Ve druhé kategorii je interval stanoven na čtyři roky, u osob nad 50 let na dva roky. U druhé kategorie rizikové a třetí kategorie zůstává interval dvouletý, zatímco u čtvrté kategorie se prohlídky provádějí každoročně.

Periodická prohlídka u zaměstnanců vykonávajících práci zařazenou podle zákona o ochraně veřejného zdraví

1. a) v kategorii první se provádí, pokud ji to zaměstnavatel nebo zaměstnanec písemně vyžadují 
2. jednou za 6 let, nebo
   2. jednou za 4 roky, jde-li o zaměstnance, který dovršil 50 let věku; poprvé se provede v návaznosti na periodickou prohlídku podle bodu 1,
3. b) v kategorii druhé se provádí, pokud ji to zaměstnavatel nebo zaměstnanec písemně vyžadují
4. jednou za 4 roky, nebo
   2. jednou za 2 roky, jde-li o zaměstnance, který dovršil 50 let věku; poprvé se provede v návaznosti na periodickou prohlídku podle bodu 1,
5. c) v kategorii druhé rizikové a kategorii třetí se provádí jednou za 2 roky,

   d) v kategorii čtvrté jednou za 1 rok.

Změny v rozsahu vyšetření u některých rizikových faktorů

Změny se dotýkají také rozsahu vyšetření u vybraných rizikových faktorů, například při expozici olovu v první a druhé kategorii, při chladové zátěži nebo při celkové fyzické zátěži. Významnou úlevou pro zaměstnavatele je zrušení povinnosti provádět zátěžové EKG u zaměstnanců nad 50 let věku u posledních dvou uvedených rizik.

2.1.1. Lékařské prohlídky u prací zařazených do rizikových kategorií pro olovo
2.1.2. Lékařské prohlídky u prací, jež nejsou zařazeny mezi rizikové pro olovo

Vstupní prohlídka: základní vyšetření a další odborná vyšetření podle charakteru a míry příslušného rizika

Periodická prohlídka: základní vyšetření a další odborná vyšetření podle charakteru a míry příslušného rizika, plumbémie; při vyšetření plumbémie se postupuje podle právního předpisu, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci18)

Lhůty periodických prohlídek: 1× za 2 roky

Výstupní prohlídka: vyšetření v rozsahu periodické prohlídky včetně vyšetření plumbémie

Následné prohlídky: 0

V oblasti profesních rizik dochází k revizi hodnocení chemických látek, kdy je opuštěn jmenovitý seznam látek a nově se vychází z jejich klasifikace podle H-vět. Úpravy se týkají také lokální svalové zátěže ve druhé kategorii, kde je nově stanovena povinnost pravidelných periodických prohlídek.

Úprava Diisokyanátů

2.21. Diisokyanáty bez ohledu na kategorii práce, pokud je látka nebo směs označena EUH204

1. Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
2. prokázaná přecitlivělost na některý z diisokyanátů,
   2. prognosticky závažné nemoci dýchacího systému, včetně alergických.
3. Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
4. chronické nemoci dýchacího systému,
   2. alergické kožní nemoci,
   3. závažné kardiální nemoci s levostrannou dekompenzací.

Vstupní prohlídka: základní vyšetření, spirometrie, RTG hrudníku

Periodická prohlídka: základní vyšetření, spirometrie

Lhůty prohlídek: poprvé za 3 měsíce po nástupu k výkonu práce s diisokyanáty, dále 1x za 1 rok

Výstupní prohlídka: vyšetření v rozsahu periodické prohlídky

Následné prohlídky: 0

Rentgenové vyšetření hrudníku nově bude součástí vstupní prohlídky u vybraných uchazečů ze zemí s výskytem tuberkulózy přesahujícím 40 případů na 100 000 obyvatel.

Změny v žádosti o pracovnělékařskou prohlídku

Změny se promítají i do podoby žádosti o pracovnělékařskou prohlídku, která bude muset nově obsahovat podrobnější údaje o pracovním zařazení, pracovním režimu, směnnosti, rizikových faktorech a délce expozice. Současně novela zavádí nové jednotné vzory lékařských posudků.

---

Technik IT – elektro kvalifikace a zdravotní způsobilost.

26.1.2026, Ing. Radek Brabec, DiS., Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Musí mít technik IT odbornou způsobilost dle NV č. 194/2022 Sb., pokud otevře PC, vyčistí od prachu, vymění potřebné komponenty a opět PC uzavře? Pokud ano, jakou úroveň kvalifikace musí mít? Vztahuje se na tohoto technika povinná lékařská prohlídka pro profesní riziko?

Odpověď:

Podle § 2 písm. a) bodu 2 vyhlášky č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče, ve znění pozdějších předpisů, se rizikovým faktorem rozumí jak rizikový faktor pracovních podmínek, tak i riziko ohrožení života a zdraví zaměstnance nebo jiných osob při výkonu práce (dále jen „profesní riziko“), včetně rizik vyplývajících z jiných právních předpisů. Konkrétní rizikové faktory jsou vymezeny v příloze č. 1 této vyhlášky, a to v části I., která obsahuje rizikové faktory pracovních podmínek ve vztahu k pracovnělékařským prohlídkám u rizikových prací, nestanoví-li vyhláška jinak, a v části II., jež uvádí profesní rizika. Rizikové faktory pracovních podmínek jsou dále specifikovány v § 7 zákona č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a rovněž ve vyhlášce č. 432/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pro účely kategorizace prací.

Odborná způsobilost dle nařízení vlády č. 194/2022 Sb. Upravuje požadavky kladené na odbornou způsobilost fyzických osob, které vykonávají obsluhu a práci na elektrických zařízeních bez napětí, v blízkosti elektrických zařízení pod napětím a na elektrických zařízeních pod napětím.

Pokud by technik pracoval na elektrickém zařízení bez napětí či za specifických podmínek, lze uvést ustanovení § 4 Osoba poučená;

(1) Osoba poučená je odborně způsobilá osoba podle § 19 zákona, která byla v rozsahu své činnosti školena o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro činnost na elektrických zařízeních a v jejich blízkosti, dále byla školena v oblasti možných zdrojů a příčin rizik na elektrických zařízeních a v jejich blízkosti, upozorněna na možné ohrožení elektrickými zařízeními, seznámena s postupy pro poskytnutí první pomoci při úrazech elektrickým proudem a byly u ní tyto znalosti ověřeny; za osobu poučenou se považuje rovněž osoba znalá, jejíž přezkoušení podle tohoto nařízení pozbylo platnosti, přičemž tato osoba může po úspěšném složení zkoušky o způsobilosti k výkonu činností v elektrotechnice opět získat stupeň odborné způsobilosti osoby znalé.

(2) Obsah a časový rozsah poučení podle odstavce 1 jsou stanoveny právnickou osobou nebo podnikající fyzickou osobou, která provozuje elektrické zařízení nebo provádí činnosti na elektrických zařízeních podle § 3 odst. 1, s ohledem na charakter a rozsah činnosti na elektrických zařízeních, kterou mají osoby poučené vykonávat.

(3) O poučení a ověření znalostí musí být proveden zápis, který vyhotoví osoba znalá, která poučení a ověření provedla. V zápisu musí být přesně vymezen rozsah poučení a specifikace pracoviště.

(4) Rozsah činností, které může osoba poučená vykonávat, stanoví právní a ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro činnost na elektrických zařízeních včetně místních provozních bezpečnostních předpisů. Osoba poučená zejména vykonává

1. a) samostatnou obsluhu elektrického zařízení bez omezení napětí, s omezením, že se může dotýkat jen těch částí zařízení, které jsou pro obsluhu určeny,
2. b) práci podle pokynů na elektrických zařízeních malého a nízkého napětí bez napětí a v jejich blízkosti,
3. c) práci s dohledem na elektrických zařízeních vysokého napětí bez napětí a v jejich blízkosti,
4. d) práci s dohledem osoby znalé v blízkosti nekrytých živých částí elektrických zařízení nízkého napětí pod napětím, v bezpečné vzdálenosti od nich, nebo až na dotyk s izolačním krytem chránícím před nahodilým dotykem s živou částí,
5. e) práci pod dozorem osoby znalé v blízkosti nekrytých živých částí elektrických zařízení vysokého napětí pod napětím,
6. f) práci na elektrickém zařízení ve zvláštních případech, na které právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která provozuje elektrické zařízení, zpracovala a vydala zvláštní pracovní postup, se kterým byla osoba poučená předem a opakovaně ve stanovených lhůtách seznámena a byla prakticky zacvičena k této činnosti; o seznámení se vyhotoví zápis, který podepíše osoba poučená spolu s osobou, která seznámení provedla.

Pokud technik splní požadavky vzdělání a odborné praxe, tak lze použít ustanovení § 5 Osoba znalá

(1) Osobou znalou je

a)osoba znalá pro samostatnou činnost (dále jen „elektrotechnik“),

b)osoba znalá pro řízení činnosti (dále jen „vedoucí elektrotechnik“) a

c)revizní technik.

(2) Osoba znalá je odborně způsobilá vykonávat veškeré práce na elektrickém zařízení v rozsahu vydaného dokladu o úspěšném složení zkoušky z odborné způsobilosti k výkonu činností v elektrotechnice podle § 19 zákona.

(3) Revize vyhrazených elektrických zařízení vykonává na základě zákona revizní technik s osvědčením o odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených elektrických zařízeních příslušného rozsahu pro provádění revizí.

Posouzení konkrétní situace záleží na pracovních podmínkách, vzdělání technika, délce praxe a činnosti, které vykonává.