BOZP – Informace nejen pro podnikatele.
Brýle proti modrému světlu jako OOPP.*
Povinný příspěvek na produkty spoření na stáří.*
Co přinášejí normy nového?
26.2.2026, Ing. Radek Brabec, DiS., Zdroj: Verlag Dashöfer
Aktualizace technických norem v roce 2025 přinášejí významné změny v oblasti bezpečnosti strojních zařízení, bateriových systémů i požární ochrany staveb. Nové požadavky reagují na technologický vývoj, zpřesňují metodiky a kladou větší důraz na reálné provozní podmínky i ochranu uživatelů.
Bezpečnost strojních zařízení – Umístění ochranných zařízení s ohledem na přiblížení lidského těla
Významnou změnu představuje nová verze normy ČSN EN ISO 13855:2025, která vstoupila v platnost 1. června 2025 a plně nahradila vydání z roku 2010. Norma upravuje umístění ochranných zařízení s ohledem na přiblížení lidského těla a stanovuje pravidla pro výpočet bezpečnostních vzdáleností tak, aby byl nebezpečný pohyb stroje zastaven dříve, než se osoba dostane do rizikové zóny. Oproti předchozí verzi přináší zpřísnění požadavků a podstatné rozšíření metodiky výpočtů. Nový přístup více zohledňuje dynamické chování strojních zařízení, proměnlivost lidského jednání i využití moderních bezpečnostních technologií v reálných průmyslových podmínkách. Cílem je zvýšit účinnost ochranných systémů a minimalizovat riziko pracovních úrazů.
Úprava v oblasti lithiových baterií
Změny se dotýkají také oblasti bateriových technologií. Norma ČSN EN IEC 60086-4 ed. 5, která se zaměřuje na bezpečnost lithiových primárních baterií, přináší řadu technických úprav a zpřesnění. Byly doplněny definice týkající se úniku elektrolytu, odvětrávání a zkušebních metod, upravena byla také zkouška nadměrného vybití a rozšířeny požadavky na značení. Revizí prošla kritéria zkoušek obalů odolných proti otevření dětmi a příloha F byla změněna z informativní na normativní. Nově byla doplněna příloha G, která stanovuje dodatečná opatření proti nesprávnému použití baterií neurčených pro spotřebitelskou výměnu. Do normy byl rovněž zapracován obsah interpretačního listu 1 (IEC 60086-4:2019/ISH1:2020). Terminologie v kapitole 3 byla systematicky přeuspořádána podle funkčních oblastí a v článku 6.4.4 došlo ke zpřísnění výjimky pro rázové zrychlení u lithiových primárních baterií, aby odpovídala požadavkům zkoušky T-4 podle normy IEC 62281.
ČSN 73 0802 ed. 2, Požární bezpečnost staveb – Nevýrobní objekty
Úpravy se nevyhnuly ani oblasti požární bezpečnosti staveb. Aktualizovaná norma ČSN 73 0802 ed. 2 přináší změny zejména v řešení požárního odvětrávání výtahových šachet, kde je nově kladen důraz na zajištění dostatečného odvětrání šachty bez negativního ovlivnění chráněných únikových cest. Norma dále zpřesňuje pravidla pro použití stavebních hmot na povrchu konstrukcí s cílem zabránit šíření požáru. Doplněna byla také příloha J, která stanovuje specifické požadavky pro školy, školská zařízení a zařízení předškolní péče. Zvláštní pozornost je věnována bezpečné evakuaci osob nejen při požáru, ale i při dalších mimořádných událostech, přičemž důraz je kladen zejména na zvýšenou ochranu dětí.
Nové verze norem tak reflektují aktuální technologický vývoj i rostoucí nároky na bezpečnost. Společným jmenovatelem všech změn je snaha o vyšší úroveň ochrany osob, větší přesnost technických požadavků a lepší provázání teoretických pravidel s praxí.
Úprava ČSN 73 0804 ed. 2, Požární bezpečnost staveb – Výrobní objekty
Norma se věnuje úpravě odvětrávání výtahových šachet. Norma se snaží sjednotit požadavky na odvětrávání výtahové šachty a chráněné únikové cesty.
Úprava ČSN 73 0835 ed. 2 – Budovy zdravotnických zařízení a sociální péče
Dochází k úpravě u kapitol týkající se kojeneckých ústavů a dětských domovů pro děti do 3 let. Návrhy těchto zařízení se odvíjí podle počtu lůžek pro děti.
ČSN 34 3085 ed. 2 Elektrická zařízení – Ustanovení pro zacházení s elektrickým zařízením při požárech nebo záplavách. Dochází ke zrušení přílohy A bez náhrady. Norma upravuje práci a bezpečnost při požáru či záplavě. Věnuje se první pomoci, ochranným a hasebním prostředkům a pomůckám. Zároveň se věnuje postupu prací při hašení požáru elektrického zařízení.
Brýle proti modrému světlu jako OOPP.
26.1.2026, Ing. Radek Brabec, DiS., Zdroj: Verlag Dashöfer
Dotaz:
Lze zaměstnancům, kteří pracují většinu směny s počítačem (monitorem) poskytnout jako osobní ochranný pracovní prostředek brýle, které chrání proti modrému světlu?
Odpověď:
Oblast osobních ochranných pracovních prostředků upravuje § 104 zákona č. 262/2006 Sb.
(1) Není-li možné rizika odstranit nebo dostatečně omezit prostředky kolektivní ochrany nebo opatřeními v oblasti organizace práce, je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky. Osobní ochranné pracovní prostředky jsou ochranné prostředky, které musí chránit zaměstnance před riziky, nesmí ohrožovat jejich zdraví, nesmí bránit při výkonu práce a musí splňovat požadavky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie.
(2) V prostředí, v němž oděv nebo obuv podléhá při práci mimořádnému opotřebení nebo znečištění nebo plní ochrannou funkci, přísluší zaměstnanci od zaměstnavatele jako osobní ochranné pracovní prostředky též pracovní oděv nebo obuv.
(3) Zaměstnavatel je povinen poskytovat zaměstnancům mycí, čisticí a dezinfekční prostředky na základě rozsahu znečištění kůže a oděvu; na pracovištích s nevyhovujícími mikroklimatickými podmínkami, v rozsahu a za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem, též ochranné nápoje.
(4) Zaměstnavatel je povinen udržovat osobní ochranné pracovní prostředky v použivatelném stavu a kontrolovat jejich používání.
(5) Osobní ochranné pracovní prostředky, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje přísluší zaměstnanci od zaměstnavatele bezplatně podle vlastního seznamu zpracovaného na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce. Poskytování osobních ochranných pracovních prostředků nesmí zaměstnavatel nahrazovat finančním plněním.
(6) Vláda stanoví nařízením bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků a ochranných nápojů.
…. a nařízení vlády č. 390/2021 Sb., o bližších podmínkách poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků.
Modré světlo je část viditelného spektra. Zrakovou zátěž upravuje nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, § 34 – § 35.
- 34 Vymezení zrakové zátěže
(1) Prací se zrakovou zátěží se rozumí trvalá práce
- a) spojená s náročností na rozlišení detailů,
b) vykonávaná za zvláštních světelných podmínek,
c) spojená s používáním zvětšovacích přístrojů, sledováním monitorů nebo se zobrazovacími jednotkami,
d) spojená s neodstranitelným oslňováním.
(2) Prací spojenou s náročností na rozlišení detailů se rozumí práce, při níž je vidění zaměstnance ztíženo velikostí či tvarem detailu, jeho pohybem nebo jasovým či barevným kontrastem v místě zrakového úkolu.
(3) Prací vykonávanou za zvláštních světelných podmínek se rozumí práce vykonávaná při určené barvě světla nebo při neodstranitelném kolísání jasu v prostoru zrakového úkolu nebo jeho okolí.
(4) Prací se zobrazovací jednotkou se rozumí práce vykonávaná zaměstnancem jako pravidelná součást jeho obvyklé pracovní činnosti na soustavě zařízení, které obsahuje zobrazovací jednotku, klávesnici nebo jiné vstupní zařízení, software nebo další volitelné příslušenství.
- 35 Minimální opatření k ochraně zdraví při práci
Práce se zrakovou zátěží musí být v zájmu omezení jejího nepříznivého vlivu na zdraví zaměstnance přerušována bezpečnostními přestávkami v trvání 5 až 10 minut nejpozději po každých 2 hodinách od započetí výkonu práce nebo musí být zajištěno střídání činností nebo zaměstnanců; dojde-li ke střídání činností, nesmí být zaměstnanec exponován faktoru zařazenému v rizikové kategorii podle zákona o ochraně veřejného zdraví, pro který se zajišťuje střídání. Poslední bezpečnostní přestávka nesmí být zařazena později než 1 hodinu před ukončením směny.
Výběr OOPP pro zaměstnance stanovuje zaměstnavatel na základě hodnocení rizik pro dané pracoviště. Modré světlo a jeho vliv na zdraví člověka patří do problematiky řešené již několik let a na jeho vliv a člověka je řada názorů.
Redakční výběr komentářů:
3.3.2026 – Věra Výborná
Ještě, že je zde uvedeno slovo lze. Z mého pohledu je nákup brýlí pro kancelářské zaměstnance hodně vysoký nadstandard, obzvláště když zde může být stanovena přestávka. Už jsem s tím měla zkušenost a zaměstnanci brýle v konečném důsledku nepoužívali.
Brýle jako OOPP bych pochopila u velínů a dispečerských pracovišť.
Povinný příspěvek na produkty spoření na stáří.
26.2.2026, Ing. Radek Brabec, DiS., Zdroj: Verlag Dashöfer
Od 1. ledna 2026 nabyl účinnosti zákon č. 324/2025 Sb., o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří. Tento zákon ukládá zaměstnavatelům novou povinnost přispívat na penzijní spoření zaměstnancům, jejichž práce je zařazena do třetí kategorie rizikovosti u faktorů vibrace, zátěž chladem, zátěž teplem nebo celková fyzická zátěž, pokud se jedná o dynamickou fyzickou práci vykonávanou velkými svalovými skupinami.
Povinný příspěvek je poskytován buď na penzijní připojištění se státním příspěvkem, nebo na doplňkové penzijní spoření. Cílem zákona je umožnit těmto zaměstnancům postupně si vytvářet dodatečnou finanční rezervu, která jim pomůže překlenout období před odchodem do důchodu a zajistí větší jistotu v době, kdy již nebudou schopni nebo ochotni pracovat v náročných podmínkách.
Výše povinného příspěvku činí 4 % z vyměřovacího základu za rozhodné období, jestliže zaměstnanec v tomto období (tj. v kalendářním měsíci, ve kterém vykonával rizikovou práci) odpracoval alespoň tři směny rizikové práce.
Zaměstnavatel může zaměstnanci poskytovat i vyšší příspěvek na produkty spoření na stáří, než stanoví právní úprava. Může tak učinit dobrovolně, nebo mu tato povinnost může vyplývat z pracovní smlouvy, kolektivní smlouvy, kolektivní dohody či vnitřního předpisu. Část příspěvku převyšující zákonem stanovenou výši však nemá povahu povinného příspěvku.
O tom, zda je práce zařazena do třetí kategorie rizika u stanovených faktorů, rozhoduje příslušná krajská hygienická stanice.
Zaměstnavatel je povinen zaměstnance písemně informovat o právu na povinný příspěvek a o způsobu jeho uplatnění ještě před zahájením výkonu rizikové práce. Je-li informační povinnost plněna elektronicky, musí být informace zaměstnanci dostupná tak, aby si ji mohl uložit a vytisknout.
Základní podmínkou vzniku práva na povinný příspěvek je odpracování alespoň tří směn rizikové práce v daném kalendářním měsíci.
Další podmínkou je, aby zaměstnanec:
- u zaměstnavatele uplatnil právo na povinný příspěvek a
- sdělil mu údaje o svém penzijním připojištění nebo doplňkovém penzijním spoření.
V takovém případě vzniká právo na povinný příspěvek od počátku následujícího kalendářního měsíce.
Směnou rizikové práce se rozumí směna, při níž zaměstnanec vykonává rizikovou práci po převážnou část směny, tedy déle než její polovinu. Nerozlišuje se přitom, zda jde o práci plánovanou nebo o práci přesčas.
Směny kratší nebo delší, než osm hodin se započítávají poměrně; za každou započatou hodinu směny se do celkového počtu započítává jedna osmina směny.
V případě souběhu výkonu rizikové práce ve čtvrté kategorii s výkonem práce zařazené ve třetí kategorii podle zákona č. 324/2025 Sb. je zaměstnavatel povinen evidovat a vykazovat odpracované směny rizikové práce i ve čtvrté kategorii. Tyto směny se započítávají do celkového počtu směn rozhodných pro vznik nároku na snížený důchodový věk. Jedná se o výjimku, kdy jsou směny započítány i bez úhrady zvýšeného pojistného na důchodové pojištění.
Zájem zaměstnanců o tuto možnost postupně roste. Řada z nich však dosud nemá sjednáno penzijní spoření.