Nové normy ČSN pro BOZP a PO – březen 2026.* 

Úraz zaměstnankyně na podnikovém parkovišti.* 

Krátké kalhoty na stavbě.* 

Nové normy ČSN pro BOZP a PO – březen 2026.

12.3.2026, Zdroj: Věstník ÚNMZ (www.unmz.cz/obecne/vestnik-unmz)

Nové normy související s BOZP a PO, které vyšly ve věstníku ÚNMZ březen 2026.

VYDANÉ ČSN

ČSN EN 45545-3 (28 0160)
Drážní aplikace – Protipožární ochrana drážních vozidel – Část 3: Požadavky na požární odolnost požárních zábran; Vydání: Březen 2026
kat. č. 523418

ČSN EN IEC 62305-4 ed. 3 (34 1390)
Ochrana před bleskem – Část 4: Elektrické a elektronické systémy ve stavbách; (idt IEC 62305-4:2024); Vydání: Březen 2026
kat. č. 522605

ZMĚNY ČSN

ČSN EN 60204-1 ed. 3 (33 2200)
Bezpečnost strojních zařízení – Elektrická zařízení strojů – Část 1: Obecné požadavky; Vydání: Únor 2019 Změna A1; (idt IEC 60204-1:2016/AMD1:2021); Vydání: Březen 2026
kat. č. 523430

OPRAVY ČSN

EVROPSKÉ NORMY SCHVÁLENÉ K PŘÍMÉMU POUŽÍVÁNÍ JAKO ČSN

ČSN EN ISO 19085-13 (49 6070)
Dřevozpracující stroje – Bezpečnost – Část 13: Několikakotoučové rozřezávací pily s ručním zakládáním a/nebo odebíráním; EN ISO 19085-13:2025; ISO 19085-13:2025; Účinnost od 2026-04-01
kat. č. 522910

ČSN EN 16474 (69 1730)
Stroje na zpracování plastů a pryže – Stroje na vulkanizaci pneumatik – Bezpečnostní požadavky; EN 16474:2025; Účinnost od 2026-04-01
kat. č. 522847

ČSN EN 13501-3 (73 0860)
Požární klasifikace stavebních výrobků a konstrukcí staveb – Část 3: Klasifikace podle výsledků zkoušek požární odolnosti výrobků a prvků provozních instalací: požárně odolná potrubí a požární klapky a/nebo silové řídící a komunikační kabely; EN 13501-3:2025; Účinnost od 2026-04-01
kat. č. 522844

ČSN EN 15269-4 (73 0868)
Rozšířená aplikace výsledků zkoušek požární odolnosti a/nebo kouřotěsnosti dveří, uzávěrů a otevíravých oken včetně jejich prvků stavebního kování – Část 4: Požární odolnost otočných skleněných dveří; EN 15269-4:2025;
kat. č. 522839

ČSN EN 14135 (73 0889)
Obklady – Stanovení požárně ochranné účinnosti; EN 14135:2025; Účinnost od 2026-04-01
kat. č. 522846

---

Úraz zaměstnankyně na podnikovém parkovišti.

11.3.2026, Bc. Zdeněk Šenk, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Zaměstnankyně jela z domova do práce na běžnou pracovní směnu autobusovou dopravou, kterou zajišťuje a hradí zaměstnavatel. Konečnou zastávkou svozového autobusu je naše firemní uzavřené parkoviště. Vjezd na parkoviště je možný jen na zaměstnaneckou kartu. Autobus po projetí závory na firemní parkoviště musel náhle zastavit kvůli neukázněnému chodci. Při prudkém zastavení autobusu si zaměstnankyně způsobila úraz. Pro doplnění uvádím, že další průběh cesty z firemního parkoviště do areálu naší firmy probíhá přes venkovní (volně přístupné) prostory, které jsou v majetku města a následně vstupují zaměstnanci přes vrátnici do uzavřeného areálu naší firmy. Dle našeho názoru se o pracovní úraz nejedná, protože v době úrazu vykonávala zaměstnankyně cestu do zaměstnání. Úraz se stal v autobusu, v civilním oděvu a zaměstnankyně nebyla v době úrazu v areálu firmy a neměla označený příchod do zaměstnání (nevykonávala pracovní činnost pro zaměstnavatele). Prosím o posouzení úrazu, zda se jedná nebo nejedná o pracovní úraz?

Odpověď:

Po zvážení právních ustanovení k pracovním úrazům zaměstnanců a s přihlédnutím k judikatuře vyšších soudů jsem došel k závěru, že vámi popsaný úrazový děj, je nutné posoudit jako pracovní úraz. 

Pro vysvětlení širších souvislostí, uvedu několik příkladů úrazů zaměstnanců při cestě zaměstnance do zaměstnání a ze zaměstnání.

Cesta zaměstnance do zaměstnání končí vstupem:

• do objektu, kde zaměstnanec vykonává pracovní činnost, nebo
• do objektu, kde se musí začít řídit dispozicemi usměrňujícími chování zaměstnance, nebo
• příchodem na určené shromaždiště, nebo
• vstupem do prostoru, kde má zaměstnanec vykonávat pracovní činnost, která je předmětem pracovní cesty.

Cesta zaměstnance k výše uvedeným prostorům je cestou zaměstnance do zaměstnání – nejedná se o pracovní úraz. 

Jiné místo určené k plnění pracovních úkolů.

V případě pracovní cesty končí cesta do zaměstnání vstupem na dočasné pracoviště (budova zákazníka, v níž zaměstnanec vykonává pracovní činnost, která je předmětem pracovní cesty). Úraz zaměstnance na cestě před vstupem do budovy zákazníka nebo před vstupem do zabezpečeného areálu, v němž působí zákazník nebo před vstupem např. na staveniště (při pracovní cestě) – nejedná se o pracovní úraz.

Hlavní a rozhodující zásadou pro posuzování úrazu zaměstnance při cestě do zaměstnání je určení místa, kde cesta do zaměstnání končí a kde se zaměstnanec musí začít řídit dispozicemi zaměstnavatele, včetně zprostředkovaných pokynů usměrňujících jeho jednání. „Určení místa“ ovšem neznamená, že si toto místo určí zaměstnavatel sám odlišně od shora uvedené definice. Pro určení místa, kde končí cesta do zaměstnání, je bezvýznamné, jak si jej stanovil zaměstnavatel. Rozhodující je, kde se toto místo ve skutečnosti nachází. „Místo“ se nachází v prostoru, kde se zaměstnanec musí začít řídit dispozicemi zaměstnavatele, včetně dispozic zprostředkovaných, např. ostrahou areálu.

Podmínkou pro výše uvedené není, aby budova nebo areál byl v majetku zaměstnavatele, a ostraha areálu nemusí být přímo řízena zaměstnavatelem. Úraz zaměstnance na cestě na „místo“, kde končí cesta do zaměstnání – nejedná se o pracovní úraz.

Nepřesně může být vykládán i vlastní pojem „vstup do objektu“ nebo také pojem „vstup do prostoru“:

Vstup do objektu – jsou dveře/vrata budovy nebo závora. Jinak řečeno, vstup do budovy je tam, kde je „první překážka“, oddělující vnitřní prostor firmy od prostoru venkovního.

Vstup do objektu – nejsou schody před dveřmi budovy anebo turniket/píchačky umístěné za dveřmi/vraty budovy nebo za závorou.

Vstup do prostoru – je místo, kde začíná prostor „dozorovaný firmou“, do kterého mají přístup jen oprávněné osoby (zaměstnanci/návštěvy s povolením firmy). Místo vstupu do prostoru nemá fyzickou překážku (dveře/závoru), ale je dozorováno pověřenou osobou nebo kamerovým systémem.

Úskalí

1. Místo, kde si má zaměstnanec označit příchod do zaměstnání, je pro posouzení skutečnosti, kde končí cesta do zaměstnání, naprosto nepodstatné. Jedná se o technické zařízení, s kterým zákonodárce posuzování úrazu zaměstnance nespojuje.
2. Pro úskalí č. 1 platí výjimka v případě, kdy zaměstnavatel určí zaměstnanci povinnost označovat si příchod do zaměstnání, např. v budově B sousedící s budovou A (v nezabezpečeném areálu). Zaměstnanec pracuje v budově A, která je ve směru příchodu do práce vzdálenější než budova B, kde má zaměstnanec povinnost si označit příchod do zaměstnání. V tomto případě končí cesta do zaměstnání v budově B přesto, že by ve standardní situaci končila až v budově A, kde zaměstnanec pracuje. Úraz zaměstnance na cestě k budově B – nejedná se o pracovní úraz.

Úraz zaměstnance na cestě mezi budovou B (kde si zaměstnanec splnil stanovenou povinnost – označit si příchod do práce) a budovou A (kde zaměstnanec pracuje) – jedná se o pracovní úraz.

1. V uzavřeném střeženém areálu je bezpředmětné, v jakém místě stanovil zaměstnavatel zaměstnancům, např. pracovním řádem, kudy mají do areálu vstupovat. Pro posouzení úrazu zaměstnance není rozhodující, kudy zaměstnanec do areálu vstoupil, ale zda k úrazu došlo v prostoru, kde se již musel řídit dispozicemi zaměstnavatele, včetně dispozic zprostředkovaných. Úraz zaměstnance ve střeženém/uzavřeném areálu – jedná se o pracovní úraz.

Jednotlivé praktické příklady úrazových dějů a jejich posouzení – zda se jedná o pracovní úraz: 

• Cesta zaměstnance z bydliště (nebo z jiného místa) do zaměstnání – nejedná se o pracovní úraz.
• Vstup do nezabezpečeného areálu, např. areál bývalé velké výrobní organizace, kde je v současné době několik zaměstnavatelů, kteří mají jednotlivé budovy/prostory oploceny a zabezpečeny, ale areál jako celek je volně přístupný (úraz ve volném nezabezpečeném prostoru areálu) – nejedná se o pracovní úraz.
• Vstup přes vrátnici (recepci, vstupní dveře s ostrahou apod.) do zabezpečeného areálu (úraz zaměstnance v areálu), kde se zaměstnanec musí řídit dispozicemi svého zaměstnavatele nebo dispozicemi zprostředkovanými např. ostrahou areálu – jedná se o pracovní úraz.
• Příjezd zaměstnance soukromým vozidlem na parkoviště před budovu zaměstnavatele (úraz na parkovišti). Parkoviště je volně přístupné i pro ostatní osoby, tzn. jedná se o parkoviště bez závory nebo jiného (technického) zabezpečení – nejedná se o pracovní úraz.
• Příjezd zaměstnance soukromým vozidlem na parkoviště zaměstna­vatele před budovu zaměstnavatele (úraz na parkovišti). Parkoviště je vybaveno závorou nebo jiným (technickým) zabezpečením, které umožňuje vjezd jen zaměstnancům zaměstnavatele nebo jiným osobám na základě povolení zaměstnavatele (např. obchodní návštěvy) – jedná se o pracovní úraz.

Poznámka: Tento případ dopadá na vámi popsaný úrazový děj.

• Cesta ze zabezpečeného parkoviště po chodníku umístěného mimo uzavřený areál firmy (chodník ve vlastnictví města nebo i ve vlastnictví zaměstnavatele), úraz zaměstnance na chodníku do budovy zaměstnavatele – nejedná se o pracovní úraz.
• Cesta z nezabezpečeného parkoviště po chodníku umístěného mimo uzavřený areál firmy (chodník ve vlastnictví města nebo i ve vlastnictví zaměstnavatele), úraz zaměstnance na chodníku do areálu zaměstnavatele – nejedná se o pracovní úraz.
• O cestu do zaměstnání se nejedná v případě, že má zaměstnanec uloženo zaměstnavatelem odvést po skončení pracovní cesty (druhý den ráno) služební vozidlo (úraz při jízdě vozidlem) ze svého bydliště do sídla zaměstnavatele (např. po nočním příjezdu z pracovní cesty) – jedná se o pracovní úraz. 

Závěrečné odůvodnění stanoviska, k úrazu zaměstnankyně na uzavřeném parkovišti zaměstnavatele:

Na případ dopadá především 271k odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb.:

Pracovním úrazem pro účely tohoto zákona je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním (§ 273 a § 274).

Dáke pak 271k odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb.:

Pracovním úrazem není úraz, který se zaměstnanci přihodil na cestě do zaměstnání a zpět.

Poznámka:

Následující právní ustanovení definuje, v kterém místě končí cesta do zaměstnání a v jakém místě začíná cesta zaměstnance ze zaměstnání.

274a odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb.:

Cestou do zaměstnání a zpět se rozumí cesta (1) z místa zaměstnancova bydliště (ubytování) (2) do místa vstupu do objektu zaměstnavatele (3) nebo na jiné místo určené k plnění pracovních úkolů a zpět (4) u zaměstnanců v lesnictví, zemědělství a stavebnictví také cesta na určené shromaždiště a zpět.

Z uvedených právních ustanovení vyplývá:

• pro posouzení úrazu je rozhodující, v jakém prostoru k úrazu došlo,
• ve vašem případě se jednalo o uzavřený prostor zaměstnavatele (uzavřené podnikové parkoviště),
• není rozhodující, zda zaměstnanec vstoupí do areálu jako chodec nebo prostřednictvím dopravního prostředku,
• není rozhodující, že zaměstnankyně byla v době úrazu v civilním oděvu a na posouzení úrazu nemá žádný vliv ani okolnost, že zaměstnankyně ještě neměla označený příchod do zaměstnání,
• důležité je, že vstup/vjezd zaměstnankyně na podnikové parkoviště spadá do úkonů v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů, protože se jedná o první etapu (vstup do areálu), aby mohla zaměstnankyně začít plnit pracovní úkoly pro zaměstnavatele (druhá etapa je převlečení do pracovní úboru, atd.),
• do posuzování úrazu zaměstnance vůbec nevstupuje okolnost vámi zajišťované dopravy, protože tuto záležitost zákonodárce s posuzováním úrazu zaměstnance nespojuje,
• jinak řečeno, není rozhodující, jak se zaměstnanec na parkoviště dostane, ale zda na tuto aktivitu navazují další aktivity směřující k zahájení práce pro zaměstnavatele,
• současně není rozhodující, že v určité části cesty z uzavřeného parkoviště zaměstnavatele, musí zaměstnankyně přejít přes volně přístupný prostor (v majetku města), protože v této části cesty (mezi parkovištěm a vstupem do areálu) by případný úraz zaměstnankyně nebyl úrazem pracovním.

---

Krátké kalhoty na stavbě.

26.1.2026, Ing. Radek Brabec, DiS., Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Je možné povolit na stavbě používání krátkých kalhot? Jedná se například o práce:

1. Betonáž základních dílů – obsluha skluzu pro beton, vibrování betonu

2. Montáž základní dílů stožárů

3. Řízení traktoru

4. Montážní práce prováděny z pracovní plošiny

5. Zapojování rozvaděče, práce na rozvodnách

Odpověď:

Oblast Osobních ochranných pracovních prostředků upravuje § 104 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, kde se uvádí;

(1) Není-li možné rizika odstranit nebo dostatečně omezit prostředky kolektivní ochrany nebo opatřeními v oblasti organizace práce, je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky. Osobní ochranné pracovní prostředky jsou ochranné prostředky, které musí chránit zaměstnance před riziky, nesmí ohrožovat jejich zdraví, nesmí bránit při výkonu práce a musí splňovat požadavky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie.

(2) V prostředí, v němž oděv nebo obuv podléhá při práci mimořádnému opotřebení nebo znečištění nebo plní ochrannou funkci, přísluší zaměstnanci od zaměstnavatele jako osobní ochranné pracovní prostředky též pracovní oděv nebo obuv.

(3) Zaměstnavatel je povinen poskytovat zaměstnancům mycí, čisticí a dezinfekční prostředky na základě rozsahu znečištění kůže a oděvu; na pracovištích s nevyhovujícími mikroklimatickými podmínkami, v rozsahu a za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem, též ochranné nápoje.

(4) Zaměstnavatel je povinen udržovat osobní ochranné pracovní prostředky v použivatelném stavu a kontrolovat jejich používání.

(5) Osobní ochranné pracovní prostředky, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje přísluší zaměstnanci od zaměstnavatele bezplatně podle vlastního seznamu zpracovaného na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce. Poskytování osobních ochranných pracovních prostředků nesmí zaměstnavatel nahrazovat finančním plněním.

(6) Vláda stanoví nařízením bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků a ochranných nápojů.

Bližší podmínky naleznete v nařízení vlády č. 390/2021 Sb., o bližších podmínkách poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků.

Z výše uvedeného lze uvést, že za přidělení vhodných osobních ochranných pracovních prostředků odpovídá zaměstnavatel. Rozhodující je, o jaký výkon práce se jedná a za jakých podmínek je vykonáván. Současně je nutné posoudit, zda se jedná o občanské oblečení, nebo o pracovní oděv přidělovaný zaměstnavatelem.

V případě pracovního oděvu je dále třeba vyhodnotit, zda je poskytován jako osobní ochranný pracovní prostředek, či nikoliv. Pokud ano, je nutné specifikovat z jakého důvodu je poskytován, respektive proti jakým rizikům má zaměstnance chránit.

V úvahu berete hodnocení rizik, zaznamenané pracovní úrazy a pracovní postupy a používané nástroje a materiály při práci. Osobně bych byl opatrný, na stavbě hrozí řada zranění a úrazů, které mohou zasáhnout zaměstnance v místech, kde je mají chránit dlouhé kalhoty.