Nové normy ČSN pro BOZP a PO – březen 2026.* 

Práce v noci.* 

Označení zábrany / zábradlí.* 

Nové normy ČSN pro BOZP a PO – březen 2026.

12.3.2026, Zdroj: Věstník ÚNMZ (www.unmz.cz/obecne/vestnik-unmz)

Nové normy související s BOZP a PO, které vyšly ve věstníku ÚNMZ březen 2026.

VYDANÉ ČSN

ČSN EN 45545-3 (28 0160)
Drážní aplikace – Protipožární ochrana drážních vozidel – Část 3: Požadavky na požární odolnost požárních zábran; Vydání: Březen 2026
kat. č. 523418

ČSN EN IEC 62305-4 ed. 3 (34 1390)
Ochrana před bleskem – Část 4: Elektrické a elektronické systémy ve stavbách; (idt IEC 62305-4:2024); Vydání: Březen 2026
kat. č. 522605

ZMĚNY ČSN

ČSN EN 60204-1 ed. 3 (33 2200)
Bezpečnost strojních zařízení – Elektrická zařízení strojů – Část 1: Obecné požadavky; Vydání: Únor 2019 Změna A1; (idt IEC 60204-1:2016/AMD1:2021); Vydání: Březen 2026
kat. č. 523430

OPRAVY ČSN

EVROPSKÉ NORMY SCHVÁLENÉ K PŘÍMÉMU POUŽÍVÁNÍ JAKO ČSN

ČSN EN ISO 19085-13 (49 6070)
Dřevozpracující stroje – Bezpečnost – Část 13: Několikakotoučové rozřezávací pily s ručním zakládáním a/nebo odebíráním; EN ISO 19085-13:2025; ISO 19085-13:2025; Účinnost od 2026-04-01
kat. č. 522910

ČSN EN 16474 (69 1730)
Stroje na zpracování plastů a pryže – Stroje na vulkanizaci pneumatik – Bezpečnostní požadavky; EN 16474:2025; Účinnost od 2026-04-01
kat. č. 522847

ČSN EN 13501-3 (73 0860)
Požární klasifikace stavebních výrobků a konstrukcí staveb – Část 3: Klasifikace podle výsledků zkoušek požární odolnosti výrobků a prvků provozních instalací: požárně odolná potrubí a požární klapky a/nebo silové řídící a komunikační kabely; EN 13501-3:2025; Účinnost od 2026-04-01
kat. č. 522844

ČSN EN 15269-4 (73 0868)
Rozšířená aplikace výsledků zkoušek požární odolnosti a/nebo kouřotěsnosti dveří, uzávěrů a otevíravých oken včetně jejich prvků stavebního kování – Část 4: Požární odolnost otočných skleněných dveří; EN 15269-4:2025;
kat. č. 522839

ČSN EN 14135 (73 0889)
Obklady – Stanovení požárně ochranné účinnosti; EN 14135:2025; Účinnost od 2026-04-01
kat. č. 522846

Práce v noci.

26.1.2026, JUDr. Eva Dandová, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Chtěla bych se zeptat na několik situací vztahujících se k práci v noci.

Vykonává zaměstnanec v době od 5 do 6 h noční práci z pohledu ZP a profesních rizik (V. 79/2013 Sb.)?

Měla by dostávat příplatek za práci v noci?

Odpověď:

Musíme rozlišovat definici pojmu „noční doby“ a „zaměstnance pracujícího v noci (§ 78 odst. 1 písm. j) a k) zákoníku práce). Definice noční doby tuto dobu vymezuje jako dobu mezi 22:00 a 6:00. Ačkoliv směrnice 2003/88/ES o některých aspektech úpravy pracovní doby připouští i kratší minimální dobu noční doby, a to až do minimálního rozsahu 7 hodin, která vždy musí zahrnovat dobu mezi půlnocí a pátou hodinou ranní, český zákonodárce již tradičně v daném ohledu drží vyšší standard v rozsahu 8 hodin. Přesné vymezení této doby je velmi důležité jak z hlediska zvýšených bezpečnostních standardů, které se musí aplikovat na zaměstnance pracující v noci, tak i z hlediska finančního, a to zejména s ohledem na příplatky za noční práci (§ 116 a § 125 zákoníku práce). Ohledně noční práce je třeba si uvědomit, že ne každý zaměstnanec, který vykonává práci v noční době, se považuje automaticky za zaměstnance pracujícího v noci. Aby se totiž zaměstnanec mohl považovat za zaměstnance pracujícího v noci, musí splnit definici zaměstnance pracujícího v noci, která v § 78 odst. 1 zákoníku práce bezprostředně následuje po definici noční práce. Jen pokud tuto definici zaměstnanec naplní, dostane se mu ochrany a zvláštních pracovních podmínek stanovených v § 94 zákoníku práce. Pokud ji nenaplní, má nárok „pouze“ na příplatky za noční práci podle § 116 či § 125 zákoníku práce, nikoliv na ochranu a zvláštní pracovní podmínky podle § 94 zákoníku práce.

Zaměstnance, který odpracuje během noční doby nejméně 3 hodiny ze své pracovní doby v rámci 24 hodin po sobě jdoucích v průměru alespoň jednou týdně v období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích, je nutné kvalifikovat jako zaměstnance pracujícího v noci, kterému přísluší zvláštní ochrana a pracovní podmínky podle § 94 zákoníku práce.

Z uvedeného vyplývají odpovědi na Vaše dotazy:

1. Zaměstnanec, který pracuje 3x týdně 1 hodinu v noční době (od 5:00 do 6:00) není zaměstnancem pracujícím v noci ve smyslu definice uvedené v § 78 odst. 1 písm. j) zákoníku práce, neboť neodpracuje nejméně 3 hodiny ze své pracovní doby v rámci 24 hodin po sobě jdoucích. Aby byl zaměstnancem pracujícím v noci, musel by alespoň jednou týdně pracovat např. od 3:00 hod., aby byla naplněna podmínka, že odpracuje během jednoho dne 3 hodiny v noci (takto odpracuje jen jednu hodinu). Tudíž mu nepřísluší ochrana podle § 94 ZP (zejména pravidelné periodické prohlídky jednou za dva roky podle vyhlášky č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče). Příplatek za práci v noci mu samozřejmě přísluší, odpracoval jednu hodinu v noční době a příplatek se poskytuje, i kdyby např. odpracoval jen půl hodiny v noční době.
2. I zde jde „pouze“ o zaměstnance, který odpracoval v noční době jednu hodinu (lhostejno jestli jednou nebo pětkrát týdně) a kterému přísluší „pouze“ příplatek za práci v noci. Zaměstnancem pracujícím v noci, na kterého se vztahuje ochrana § 94 zákoníku práce, však není.
3. I zaměstnancům vykonávajícím práci na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce či dohoda o pracovní činnosti) přísluší příplatky ke mzdě jako zaměstnancům pracujícím na základě pracovního poměru (§ 77 odst. 2 písm. e) zákoníku práce). Proto i zaměstnankyně, která uklízí v době od 5:00 hod., má nárok na onu jednu hodinu na příplatek za práci v noci.

Označení zábrany / zábradlí.

26.1.2026, JUDr. Petr Kožmín, LL.M., Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Prosím o informaci, zda ustanovení o označení rizika střetu osob s překážkami značkou dle NV č. 375/2017 Sb. (červené a bílé pruhy pod úhlem 45°) se uplatňuje i u zábradlí, resp. zábran apod., které znemožní vstup do prostor, kde může dojít např. ke střetu s drážním vozidlem?

Uvedené prosím zejména v souvislosti s ČSN EN 16704-2-2 (736395)

Železniční aplikace – Kolej – Bezpečnost při práci v koleji – Část 2-2: Společná řešení a technologie – Požadavky na zábrany, kde je sice uveden i obrázek se šrafováním pod úhlem 45°, přesto mnozí kolegové argumentují, že tento požadavek nemusí být zcela naplněn. Že i jiná zábradlí jsou označena červeno bílou barvou, bez sklonu 45° a nebo již i nejsou označena žádnou výraznou (červenou, bílou, žlutou, černou) barvou, např. na mostech apod, kde rovněž hrozí zejména pád.

Odpověď:

Základním právním předpisem upravujícím vzhled a umístění bezpečnostních značek v České republice je nařízení vlády č. 375/2017 Sb., o vzhledu, umístění a provedení bezpečnostních značek a značení a zavedení signálů. Toto nařízení vlády implementuje příslušné evropské směrnice a stanovuje závazná pravidla pro pracoviště a veřejné prostory, kde hrozí rizika ohrožení života nebo zdraví. Uvedené nařízení vlády je prováděcím právním předpisem k zákonu č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci který v ustanovení § 5 odst. 1 písm. d) stanoví, že zaměstnanci nesmějí být na pracovišti ohroženi dopravou. Dále je v ustanovení § 6 uložena povinnost, že na pracovištích, na kterých jsou vykonávány práce, při nichž může dojít k poškození zdraví, je zaměstnavatel mj. povinen umístit bezpečnostní značky a značení a zavést signály, které poskytují informace nebo instrukce, týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Neméně důležité je ustanovení odst. 2, kde je zakotveno, že vzhled, umístění a provedení bezpečnostních značek a zavedení signálů stanoví prováděcí právní předpis, tedy nařízení vlády č. 375/2017 Sb. Podle základních zásad BOZP musí být místa, kde hrozí riziko střetu s překážkami nebo pád osob a předmětů, jasně a srozumitelně označena. Nařízení vlády č. 375/2017 Sb., v této souvislosti definuje specifický vizuální styl:

1. Barevnou kombinaci (střídavé žluté a černé nebo červené a bílé pruhy)
2. Geometrické uspořádání (pruhy musí být stejné velikosti a vedeny pod úhlem 45°)
3. Účel (toto bezpečnostní značení slouží k upozornění na pevnou překážku nebo na nebezpečnou zónu, kde by mohlo dojít k úrazu)

V samotném kontextu zábran, které znemožňují vstup do nebezpečného prostoru (např. do kolejiště), se toto značení uplatňuje tehdy, pokud je samotná zábrana považována za prvek, který má varovat před rizikem, nebo pokud by samotná zábrana mohla v daném prostředí představovat překážku. V prostředí drážní dopravy jsou požadavky na bezpečnost často specifikovány technickými normami, které doplňují obecné právní předpisy. Norma ČSN EN 16704-2-2 (736395) se zaměřuje na bezpečnost při práci v kolejišti a požadavky na zábrany.

Skutečnost, že technická norma ČSN EN 16704-2-2 obsahuje vyobrazení zábran se šrafováním pod úhlem 45° není náhodná. Odkazuje na požadavky na bezpečnost práce definované v nařízení vlády č. 375/2017 Sb., a mezinárodních standardech (např. ISO 3864). Argumentace některých, že tento požadavek nemusí být naplněn, naráží na několik právních a technických skutečností:

1. Závaznost technických norem: Ačkoliv platí, že jsou technické normy obecně nezávazné, neplatí to zejména v oblasti BOZP, kde je toto definováno např. v ustanovení § 349 odst. 1 zákoníku práce, kdy jde o bezpečnostní předpisy.
2. Soulad s nařízením vlády: Pokud je zábrana instalována za účelem eliminace nebo snížení rizika střetu nebo pádu na pracovišti, musí splňovat požadavky nařízení vlády č. 375/2017 Sb., které úhel 45° výslovně předpokládá pro označení rizik.

Častým důvodem vzniklých nejasností bývá záměna „bezpečnostního značení“ (dočasné nebo doplňkové varovné prvky) a „stavebního prvku“ (např. trvalá zábradlí).

Pokud půjde o trvalé zábradlí na mostech, pak se primárně postupuje podle norem pro navrhování místních objektů (např. ČSN 73 6201). Tato zábradlí často nejsou značena šrafováním, protože jejich existence je v daném místě standardní, je to součást konstrukce a případná barva bývá volena s ohledem na jiné než bezpečností požadavky (trvanlivost, estetičnost atd.).

Pokud jde o bezpečnostní zábrany v kolejišti, pak jde o prvek, který bývá instalován z důvodu vymezení bezpečného prostoru při práci nebo k případnému zabránění vstupu do nebezpečného prostoru dráhy, tedy zde převažuje jeho bezpečnostní funkce – upozornění na riziko. V takovém případě je pak dodržení šikmého šrafování (45°) klíčové pro rychlou identifikaci druhu rizika.

V případě, že tazatel zmiňuje existenci zábradlí označených červeno-bílou barvou bez sklonu 45° (např. vodorovné pruhy), pak z hlediska požadavků BOZP platí, že vodorovné pruhy nebo jiné, které nejsou pod úhlem 45° neodpovídají stanovenému požadavku nařízení vlády č. 375/2017 Sb. Takové označení může být považováno pouze za tzv. informativní nebo zvýrazňující, ale v žádném případě za odpovídající právním a ostatním předpisům k zajištění BOZP. V případě soudního sporu nebo kontroly ze strany OIP by mohlo být shledáno jako nedostatečné, pokud předpis (NV, ČSN) vyžaduje standardizovanou bezpečnostní značku. Závěrem lze konstatovat, že aplikace nařízení vlády č. 375/2017 Sb., na zábrany v drážním prostředí je standardním požadavkem všude tam, kde je zábrana instalována jako bezpečnostní opatření proti riziku střetu nebo pádu. Ačkoliv u trvalých infrastrukturních staveb (mosty) existují výjimky dané stavebními normami, u prvků řešících bezpečnost práce (podle ČSN EN 16704-2-2) je dodržení standardizovaného šrafování nezbytným požadavkem bezpečnostních předpisů.

Použité právní předpisy

• Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění
• Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, v platném znění
• Nařízení vlády č. 375/2017 Sb., o vzhledu, umístění a provedení bezpečnostních značek a značení a zavedení signálů
• ČSN EN 16704-2-2 (736395) Železniční aplikace – Kolej – Bezpečnost při práci v koleji – Část 2-2: Společná řešení a technologie – Požadavky na zábrany
• ČSN 73 6201 (736201) Projektování mostních objekt