Nové normy BOZP a PO duben 2026.* 

Povinné zasílání záznamu o pracovním úrazu zdravotní pojišťovně.* 

Požadavek legislativy a normové hodnoty.* 

Nové normy BOZP a PO duben 2026.

9.4.2026, Zdroj: Česká agentura pro standardizaci (www.agentura-cas.cz)

Nové normy související s BOZP a PO, které vyšly ve věstníku ÚNMZ duben 2026.

VYDANÉ ČSN

ČSN EN IEC 61557-9 ed. 4 (35 6230)
Elektrická bezpečnost v nízkonapěťových rozvodných sítích se střídavým napětím do 1 000 V a se stejnosměrným napětím do 1 500 V – Zařízení ke zkoušení, měření nebo sledování činnosti prostředků ochrany – Část 9: Zařízení k lokalizování místa poruchy izolace v rozvodných sítích IT;
kat. č. 521746

ČSN EN ISO 11680 (47 0198)
Lesnická strojní zařízení – Bezpečnostní požadavky a zkoušení motorových vyvětvovacích pil na tyči; (idt ISO 11680:2025);
kat. č. 523591

ČSN EN ISO 19932-1 (47 4425)
Zařízení na ochranu rostlin – Zádové postřikovače – Část 1: Bezpečnostní a environmentální požadavky; (idt ISO 19932-1:2025);
kat. č. 523568

EVROPSKÉ NORMY SCHVÁLENÉ K PŘÍMÉMU POUŽÍVÁNÍ JAKO ČSN

ČSN EN ISO 22300 (01 2301)
Bezpečnost a odolnost – Slovník+); EN ISO 22300:2025; ISO 22300:2025; Účinnost od 2026-05-01
kat. č. 523191

ČSN EN 1175 (26 8830)
Bezpečnost motorových vozíků – Požadavky na elektrické a elektronické systémy; EN 1175:2025; Účinnost od 2026-05-01
kat. č. 523177

ČSN EN 81-82 (27 4003)
Bezpečnostní předpisy pro konstrukci a montáž výtahů – Existující výtahy – Část 82: Zlepšení přístupnosti existujících výtahů pro osoby včetně osob se zdravotním postižením; EN 81-82:2025; Účinnost od 2026-05-01
kat. č. 523176

ČSN EN 81-83 (27 4003)
Bezpečnostní předpisy pro konstrukci a montáž výtahů – Existující výtahy – Část 83: Předpisy pro zvýšení odolnosti proti vandalismu; EN 81-83:2025; Účinnost od 2026-05-01
kat. č. 523175

ČSN EN 12492 (83 2170)
Horolezecká výstroj – Přilby pro horolezce – Bezpečnostní požadavky a zkušební metody; EN 12492:2025; Účinnost od 2026-05-01
kat. č. 523101

ČSN EN 18100 (83 2173)
Horolezecká výstroj – Přilby pro skialpinisty – Bezpečnostní požadavky a zkušební metody; EN 18100:2025; Účinnost od 2026-05-01
kat. č. 523102

ČSN EN ISO 24232 (83 2761)
Ochranné oděvy – Ochrana proti dešti; EN ISO 24232:2025; ISO 24232:2024; Účinnost od 2026-05-01
kat. č. 523100

ČSN EN 15051-1 (83 3620)
Ovzduší na pracovišti – Měření prášivosti sypkých materiálů – Část 1: Požadavky a výběr zkušebních metod; EN 15051-1:2025; Účinnost od 2026-05-01
kat. č. 523105

ČSN EN 15051-3 (83 3620)
Ovzduší na pracovišti – Měření prášivosti sypkých materiálů – Část 3: Metoda kontinuálního sypání; EN 15051-3:20;25; Účinnost od 2026-05-01
kat. č. 523104

ČSN EN 17199-5 (83 3642)
Expozice pracoviště – Měření prašnosti sypkých materiálů, které obsahují nebo uvolňují dýchatelný NOAA a jiné dýchatelné částice – Část 5: Metoda vířivého třepání; EN 17199-5:2025; Účinnost od 2026-05-01
kat. č. 523099

Povinné zasílání záznamu o pracovním úrazu zdravotní pojišťovně.

13.3.2026, Mgr. Adriana Kvítková, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Trochu se mi rozchází informace o termínech pro povinné zasílání záznamů o úrazu na zdravotní pojišťovny. Viz níže – info ze zákona a z NV. Pokud by se k tomu pan právník mohl vyjádřit.

Odpověď:

Lhůty pro povinné zasílání záznamů zdravotní pojišťovně se skutečně na první pohled liší. Po prostudování obou odkazů na právní předpisy a mnou provedeným výkladem uvedených norem mám za to, že se jedná o dvě různé zákonné povinnosti, které musí být splněny vedle sebe, tedy de facto duplicitně. Připouštím, že skutečná praxe může být odlišná, nicméně výše uvedený závěr vyplývá z jazykového výkladu předmětné zákonné (a podzákonné) úpravy.
Povinnost stanovená zaměstnavateli v ust. § 48 odst. 4 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, tj. zasílat příslušné zdravotní pojišťovně kopie záznamů o pracovních úrazech najednou za uplynulý kalendářní měsíc, vždy nejpozději do pátého dne následujícího měsíce, se vztahuje k povinnostem zaměstnavatelů dle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění.
Povinnost stanovená zaměstnavateli v ust. § 7 nařízení vlády č. 322/2025 Sb., o povinnostech zaměstnavatele při pracovních úrazech, v platném znění, tj. zaslat zdravotní pojišťovně, u které byl pracovním úrazem postižený zaměstnanec při vzniku pracovního úrazu pojištěn, záznam o pracovním úrazu podle § 6 odst. 2 elektronicky nebo v listinné podobě nejpozději do 15 pracovních dnů ode dne, kdy se o pracovním úrazu dozvěděl, se vztahuje k ust. § 105 odst. 4 a 7 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, dle kterého je zaměstnavatel povinen ohlásit pracovní úraz a zaslat záznam o úrazu stanoveným orgánům a institucím, přičemž vláda stanoví nařízením způsob ohlášení pracovního úrazu a jeho náležitosti, způsob zasílání záznamu o úrazu a jeho náležitosti, okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu. Nařízení vlády č. 322/2025 Sb. je tedy prováděcí právní předpis k zákoníku práce a zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie a upravuje způsob a náležitosti evidence úrazů, ohlášení pracovního úrazu a zaslání záznamu o pracovním úrazu, členění pracovních úrazů a okruh orgánů a osob, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o pracovním úrazu.
S ohledem na výše uvedené doporučuji respektovat obě lhůty a ohlášení provést jak v souladu s ust. § 48 odst. 4 zákona č. 48/1997 Sb., tak v souladu s nově účinným (od 1. 1. 2026) nařízením vlády č. 322/2025 Sb. Jelikož se jedná o nový právní předpis, může dojít ještě ke sjednocení postupů dle obou norem, což ovšem nyní z platné právní úpravy nevyplývá.

Požadavek legislativy a normové hodnoty.

26.1.2026, JUDr. Petr Kožmín, LL.M., Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Mají normové hodnoty dle ČSN přednost před požadavky legislativy? Např. dle legislativy – nutnost zřídit zábradlí u pracovišť a komunikací o nestejné úrovni, je-li rozdíl úrovní vyšší než 0,5 m, zatímco dle ČSN je povinnost zřídit zábradlí u vybraných míst (pochůzná plocha ve stanici), před nímž je volný prostor, až např. od 1,5 m.

Odpověď:

V českém právním řádu existuje jasná hierarchie, ve které stojí obecně závazné právní předpisy (zákony, nařízení vlády, vyhlášky) nad technickými normami. Technické normy nejsou samy o sobě obecně závaznými právními předpisy a mají primárně charakter doporučení nebo tzv. návodů na nejlepší technické řešení. Ačkoliv jsou technické normy v základu dobrovolné a nezávazné, jejich závaznost může být založena několika způsoby. Jednak to může být například odkazem v právním předpisu, když zákon nebo prováděcí právní předpis (např. nařízení vlády, vyhláška) výslovně odkazuje na konkrétní ČSN, stává se tato norma (nebo její část) v daném rozsahu právně závaznou nebo odkazuje na normovou hodnotu, která je obsažena v konkrétní technické normě. Dále se může zezávaznit i smluvním ujednáním, například v rámci smlouvy (smlouvy o dílo), když si strany stanoví, že dílo bude odpovídat konkrétním technickým normám atd.

V oblasti BOZP je vztah mezi legislativou a technickými normami specificky upraven zákoníkem práce (např. § 349). Podle uvedeného ustanovení jsou technické normy považovány za tzv. „ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci“. Pokud dojde k situaci, kterou popisujete, tedy k rozporu mezi požadavkem právního předpisu a technickou normou, platí následující zásady:

1. Právní předpisy mají přednost před ostatními předpisy. Legislativní požadavek (např. nařízení vlády stanovující zábradlí od 0,5 m) je závazný a má přednost před požadavkem technické normy (ostatní předpis).
2. Právní předpis stanoví minimální standard. Právní předpis tak stanoví minimální zákonnou hranici ochrany. Pokud legislativa vyžaduje zábradlí již při rozdílu úrovní 0,5 m, nelze se odvolávat na technickou normu, která by povolovala volný prostor až do 1,5 m. Takový postup by byl porušením zákonné povinnosti zaměstnavatele (provozovatele)
3. Vztah legislativy a technických norem – Technické normy by měly být v souladu s právními předpisy. Pokud je technická norma zastaralá anebo není v souladu s požadavkem právního předpisu, musí se postupovat podle zákona nebo prováděcích právních předpisů (vyšší právní síla).

Nový stavební zákon rovněž pracuje s konceptem „určených technických norem“. Ministerstva mohou připravovat seznamy těchto norem, které obsahují podrobnější technické požadavky na stavby. Pokud právní předpis odkazuje na normovou hodnotu obecně (tzn. bez konkrétního čísla normy), pak je hodnota (tzv. normová hodnota) určující. Pokud však sám právní předpis obsahuje konkrétní stanovený limit (např. 0,5 m), je tento limit nepřekročitelný. A to bez ohledu na to, co uvádí technická norma pro specifické případy.

V případě soudního sporu nebo kontroly ze strany OIP by bylo posuzováno splnění zákonné povinnosti. Pokud zákon stanoví povinnost instalovat zábradlí při rozdílu 0,5 m, pak splnění požadavku technické normy (1,5 m) by bylo klasifikováno jako porušení bezpečnosti práce, neboť nebyl dodržen právní předpis. Závěrem lze konstatovat, že normové hodnoty ČSN nemají přednost před požadavky legislativy.

Použité právní, ostatní předpisy a odborné zdroje:

• Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění
• Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů
• Nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí
• Metodický list pro práci s technickými normami v oblasti BOZP Znaleckého ústavu pro bezpečnost a ochranu zdraví >>ZDE<<