Přeprava zaměstnanců na (elektro) kole/koloběžce v souvislosti s výkonem práce.* 

Vypínací prvky elektrických zařízení v oblasti požární ochrany.* 

Přeprava zaměstnanců na (elektro) kole/koloběžce v souvislosti s výkonem práce.

26.1.2026, Ing. Radek Brabec, DiS., Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Zaměstnavatel chce umožnit, aby zaměstnanci k přepravě mezi objekty (provozovnami zaměstnavatele ve městě) používali kola, koloběžky včetně elektro, zpravidla se bude jednat o vlastní prostředky zaměstnanců, ve městě jsou ale i stojany se sdílenými koly. Jaká opatření musí zaměstnavatel z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví přijmout?

Odpověď:

Problematiku jízdy na kole a koloběžce upravuje zákon č. 361/2000 Sb., o silničním provozu a vyhláška č. 153/2023 Sb., o schvalování technické způsobilosti vozidel a technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích.

• § 57 odstavec 2 zákona o silničním provozu uvádí že: Na pozemní komunikaci se na jízdním kole jezdí při pravém okraji vozovky; nejsou-li tím ohrožováni ani omezováni chodci, smí se jet po pravé krajnici. Jízdním kolem se z hlediska provozu na pozemních komunikacích rozumí i koloběžka.

Pravidla pro provoz jízdních kol a koloběžek jsou tedy podobná. Podmínky a požadavky na použití jízdních kol a koloběžek by pak měl stanovit ve své vnitřní směrnici nebo v místním provozním bezpečnostním předpise.

Všichni zaměstnanci používající kolo nebo koloběžku si musí uvědomit, že se stávají účastníky silničního provozu a musí dodržovat všechny právní a ostatní předpisy týkající se provozu na pozemních komunikacích.

Pokud zaměstnavatel povolí používat jízdní kola a koloběžky, musí dbát i na jejich technický stav a povinnou výbavu, blíže uvedenou v příloze č. 8 k vyhlášky č. 153/2023 Sb.

Technické požadavky na bezpečnost jízdních kol, potahových vozidel a ručních vozíků pro jejich užití v provozu na pozemních komunikacích

1. Jízdním kolem se rozumí i koloběžka, jízdní kolo s pedály, které je vybaveno přídavným elektrickým motorem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování vozidel kategorie L2), tříkolka a vícekolka, stejně jako vícesedadlové jízdní kolo a jim podobné vozidlo poháněné lidskou silou. 

1. Jízdní kola musí
   a) být vybavena dvěma na sobě nezávislými účinnými brzdami s odstupňovatelným ovládáním brzdného účinku; jízdní kola pro děti předškolního věku vybavená volnoběžným nábojem s protišlapací brzdou nemusí být vybavena přední brzdou,
   b) mít volné konce trubek řídítek zaslepeny například zátkami, rukojeťmi,
   c) mít hrany zakončení ovládacích páček brzd a volných konců řídítek obalené materiálem pohlcujícím energii, nebo, jsou-li použity tuhé materiály, musí mít hrany o poloměru zakřivení nejméně 3,2 mm; páčky měničů převodů, křídlové matice, rychloupínače nábojů kol, držáky a konce blatníků musí mít hrany obaleny materiálem pohlcujícím energii, nebo, jsou-li použity tuhé materiály, musí mít hrany o poloměru nejméně 3,2 mm v jedné rovině a v druhé rovině na ni kolmé nejméně 2 mm,
   d) mít uzavřené matice nábojů kol, pokud nejsou křídlové, rychloupínací nebo v kombinaci s krytkou konce náboje,
   e) být vybaveno zadní odrazkou červené barvy, která může být kombinována se zadní svítilnou vyzařující světlo červené barvy nebo nahrazena odrazovými materiály obdobných vlastností, které mohou být umístěny i na oděvu či obuvi cyklisty; plocha odrazky nesmí být menší než 2000 mm2, přičemž vepsaný čtyřúhelník musí mít jednu stranu dlouhou nejméně 40 mm, odrazka musí být pevně umístěna v podélné střední rovině jízdního kola nebo po levé straně co nejblíže k ní ve výšce 250 – 900 mm nad rovinou vozovky; činná plocha odrazky musí být kolmá k rovině vozovky v toleranci +/- 15 st. a kolmá k podélné střední rovině jízdního kola s tolerancí +/- 5 st., činná plocha odrazky musí být viditelná v úhlu +/- 30 st. v horizontálním a +/- 15 st. ve vertikálním směru,
   f) být vybaveno přední odrazkou bílé barvy, tato odrazka může být nahrazena odrazovými materiály obdobných vlastností, které mohou být umístěny i na oděvu či obuvi cyklisty; odrazka musí být umístěna v podélné střední rovině nad povrchem pneumatiky předního kola u stojícího kola; plocha odrazky nesmí být menší než 2000 mm2, přičemž vepsaný čtyřúhelník musí mít jednu stranu dlouhou nejméně 40 mm, činná plocha odrazky musí být kolmá k rovině vozovky s tolerancí +/- 15 st. a kolmá k podélné střední rovině jízdního kola s tolerancí +/- 5 st., činná plocha odrazky musí být viditelná v úhlu +/- 30 st. v horizontálním a +/- 15 st. ve vertikálním směru,
   g) být vybaveno odrazkami oranžové barvy na obou stranách pedálů, které mohou být nahrazeny odrazovými materiály obdobných vlastností umístěnými na obuvi cyklisty nebo v její blízkosti a
   h) mít na paprscích předního nebo zadního kola nebo obou kol nejméně jednu boční odrazku oranžové barvy na každé straně kola, které mohou být nahrazeny odrazovými materiály umístěnými na bocích kola nebo na bocích plášťů pneumatik nebo na koncích blatníků nebo bočních částech oděvu cyklisty; plocha odrazky nesmí být menší než 2000 mm2, přičemž vepsaný čtyřúhelník musí mít jednu stranu dlouhou nejméně 20 mm. 

1. Přesahuje-li šířka jízdního kola 1,0 m, musí být vybavena zdvojeným osvětlením podle bodu 2 písmen e) a f) a bodu 4 písmen a) a b), které musí být umístěno symetricky k podélné ose vozidla, v maximální vzdálenosti 0,2 m od podélné roviny vyznačující šířku vozidla.
2. Jízdní kola pro jízdu za snížené viditelnosti musí být dále vybavena
   a) světlometem svítícím dopředu bílým světlem, který musí být seřízen a upraven trvale tak, aby referenční osa světelného toku protínala rovinu vozovky ve vzdálenosti nejdále 20 m od světlometu a aby se toto seřízení nemohlo samovolně nebo neúmyslným zásahem cyklisty měnit; je-li vozovka dostatečně a souvisle osvětlena, může být světlomet nahrazen svítilnou vyzařující světlo bílé barvy s přerušovaným světlem,
   b) zadní svítilnou vyzařující světlo červené barvy, která může být kombinována se zadní odrazkou červené barvy podle odstavce 1 písm. e) nebo která může být nahrazena svítilnou s přerušovaným světlem červené barvy; zadní svítilnou vyzařující světlo červené barvy, která musí být pevně umístěna v podélné střední rovině jízdního kola nebo po levé straně co nejblíže k ní ve výšce 250 – 900 mm nad rovinou vozovky; činná plocha odrazky musí být kolmá k rovině vozovky v toleranci +/- 15 st. a kolmá k podélné střední rovině jízdního kola s tolerancí +/- 5 st. a
   c) zdrojem elektrického proudu; jde-li o zdroj se zásobou energie, musí svou kapacitou zajistit svítivost světel podle písmen a) a b) po dobu nejméně 1,5 hodiny bez přerušení.
3. Je-li jízdní kolo vybaveno pomocným sedadlem pro dopravu dítěte, musí být toto sedadlo pevně připevněno a opatřeno pevnými podpěrami pro nohy dítěte. Sedadlo a podpěry musí být provedeny a umístěny tak, aby nemohlo dojít ke zranění dítěte při jízdě ani k ohrožení bezpečnosti jízdy. Je-li jízdní kolo vybaveno nosičem zavazadel, musí být tento nosič řádně a spolehlivě připevněn a nesmí ovlivňovat bezpečnost jízdy.
4. Pneumatiky a ráfky nesmí vykazovat trhliny, praskliny a jiné zjevné deformace, které by narušovaly bezpečnost jízdy.
5. Jízdní kola uváděná na trh musí mít na snadno dostupném místě rámu trvanlivě vyznačeno dobře čitelné výrobní číslo nebo být vybavena zařízením jej spolehlivě nahrazujícím. Za zařízení, které spolehlivě nahrazuje výrobní číslo, se považuje například i elektronický nosič takové informace, který bude pevně spojen s rámem jízdního kola.
6. Jízdní kolo se považuje za jízdní kolo i v případě, že je dodatečně vybaveno pomocným motorkem, jestliže
   a) bude nadále zachován původní charakter jízdního kola,
   b) jeho výkon nepřesáhne 1 kW,
   c) v případě použití spalovacího motoru, nebude mít takový motor objem válce nebo válců větší než 50 cm3,
   d) maximální konstrukční rychlost nebude vyšší než 25 km.h-1 a
   e) montáž pohonného systému – motor, nádrž paliva nebo akumulátor na jízdní kolo si nevyžádá zásah na jeho nosných částech.
7. Potahová vozidla musí být vybavena
   a) alespoň jednou brzdou snadno, rychle a bezpečně ovladatelnou,
   b) vpředu dvěma bílými a vzadu dvěma červenými odrazkami shodnými a shodně umístěnými jako odrazky předepsané pro přívěsy a
   c) za snížené viditelnosti vpředu svítilnou s bílým světlem na straně přivrácené ke středu vozovky nebo dvěma svítilnami s bílým světlem na každé straně vozidla vyznačujícími jeho největší obrysovou šířku; vzadu dvěma svítilnami s červeným světlem na každé straně vozidla vyznačujícími jeho největší obrysovou šířku.
8. Ruční vozík, jehož šířka přesahuje 0,6 m, musí být vybaven červenými odrazkami netrojúhelníkového tvaru umístěnými symetricky co nejblíže k bočním obrysům vozíku ve stejné výši nad vozovkou.

Dále by měl určit osobu odpovědnou za provádění kontrol a údržby a zajistit minimálně jednou ročně provedení servisu a kontroly jízdních kol a koloběžek, které jsou v jeho vlastnictví.

Správné používání jízdních kol a koloběžek, včetně zákazů a omezení spojených s jejich používáním, je nezbytné zahrnout do školení BOZP a zaměstnance s těmito pravidly prokazatelně seznámit.

Vypínací prvky elektrických zařízení v oblasti požární ochrany.

24.3.2026, Ing. Radek Brabec, DiS., Zdroj: Verlag Dashöfer

Novelizace vyhlášky č. 246/2001 Sb., o požární prevenci přinesl úpravu § 2, odstavce 4, písmeno g, v následujícím znění;

(4) Druhy požárně bezpečnostních zařízení se rozumí

1. g) náhradní zdroje a prostředky určené k zajištění provozuschopnosti požárně bezpečnostních zařízení, zdroje nebo zásoba hasebních látek u zařízení pro potlačení požáru nebo výbuchu a zařízení pro zásobování požární vodou, zdroje vody určené k hašení požárů, vypínací prvek Central stop a Total stop,

Tlačítka CENTRAL STOP a TOTAL STOP slouží k odpojení vybraných elektrických zařízení v případě požáru, čímž dochází k uvedení objektu do beznapěťového stavu. Technické požadavky jsou podrobně upraveny v ČSN 73 0848 Požární bezpečnost staveb – Elektrická zařízení, elektrické instalace a rozvody. Tato norma stanoví, že hlavní vypínač musí vždy zajistit bezpečné a spolehlivé odpojení elektrické energie v objektu.

Objekty se z hlediska požadavků normy dělí na dvě základní skupiny podle přítomnosti zařízení, která musí zůstat funkční i při požáru, tedy mají požadovanou funkci při požáru. V objektech bez těchto zařízení postačuje standardní hlavní vypínač elektrické energie. Naopak v objektech, kde jsou instalována zařízení s požadovanou funkcí při požáru, musí být hlavní vypínač řešen ve dvoustupňovém provedení, tedy jako CENTRAL STOP a TOTAL STOP. Konkrétní požadavky na dobu vypnutí, umístění a způsob provedení těchto prvků stanoví požárně bezpečnostní řešení stavby.

U technologicky náročných objektů nebo složitých výrobních provozů je možné požadavky normy upravit, pokud je takové řešení řádně zdůvodněno a zapracováno v požárně bezpečnostním řešení. Použití CENTRAL STOP a TOTAL STOP se nevyžaduje u zařízení pracujících s bezpečným napětím.

Bližší vysvětlení prvků CENTRAL STOP a TOTAL STOP můžeme chápat jako, CENTRAL STOP představuje vypínací prvek určený k hromadnému odpojení elektrických zařízení v objektu nebo jeho části, jejichž provoz není v průběhu požáru nezbytný. Současně musí zůstat zachováno napájení požárně bezpečnostních zařízení, a to ze dvou na sobě nezávislých zdrojů elektrické energie.

TOTAL STOP je vypínací prvek určený k úplnému odpojení veškerých elektrických zařízení v objektu nebo jeho části, včetně zařízení, která mají při požáru zachovat svou funkčnost, čímž je dosaženo celkového beznapěťového stavu. Pod napětím mohou zůstat pouze zařízení pracující s bezpečným napětím nebo zařízení, která uvádí příslušná norma.

Vypínací prvek CENTRAL STOP může být aktivován velitelem zásahu jednotky požární ochrany nebo poučenou osobou z řad uživatelů objektu při provádění prvotního zásahu. Naproti tomu TOTAL STOP je určen výhradně k použití velitelem zásahu jednotky požární ochrany, a to za účelem úplného odpojení elektrické energie a zajištění bezpečného zásahového prostředí.

S ohledem na význam těchto zařízení pro bezpečnost zásahu i provoz objektu je nezbytné jejich jednoznačné zařazení mezi požárně bezpečnostní zařízení a stanovení pravidel pro jejich provoz, kontrolu a údržbu. Ověření provozuschopnosti vypínacích prvků CENTRAL STOP a TOTAL STOP přitom nemusí být založeno pouze na fyzickém stisku tlačítka. Funkčnost lze kontrolovat také nepřímými metodami, například sledováním provozních parametrů, průběžným monitorováním systému nebo simulací poruchových stavů.

Historické souvislosti použití obdobných vypínacích prvků sahají až k požáru v Pentagonu v roce 1959, který způsobil škody přesahující 6 milionů dolarů. Požár vznikl v počítačové místnosti statistické agentury letectva a trval více než pět hodin, přičemž byl výrazně podporován hořením magnetických pásek. Objekt nebyl vybaven sprinklerovým zařízením, což vedlo k rozsáhlému poškození přibližně 4 000 čtverečních stop prostoru a škodám na budově i výpočetní technice v hodnotě kolem 30 milionů dolarů. V reakci na tuto událost vydala Národní asociace požární ochrany o tři roky později první standard zaměřený na ochranu elektronických počítačových systémů.