Vstupní lékařská prohlídka.* 

Profesní riziko č. 12 podle vyhlášky č. 79/2013 Sb. v platném znění (TBC).* 

Vstupní lékařská prohlídka.

24.3.2026, JUDr. Eva Dandová, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Dobrý den, můj dotaz směřuje k povinnosti provádění vstupních lékařských prohlídek. Pokud si zaměstnavatel vnitřním předpisem stanoví, že nebude požadovat provádění vstupních lékařských prohlídek u pracovníků zařazených v kategorii 1, je oprávněn přesto u některých zaměstnanců tuto prohlídku požadovat? Děkuji předem za vaši odpověď.

Odpověď:

V žádném případě bych takový postup nedoporučovala. Vnitřní předpis se může týkat třeba některých práv zaměstnanců (např. mzdový nebo platový předpis) nebo se týká záležitostí organizačně-technické povahy (organizační řád nebo různé předpisy týkající se BOZP – např. předpis o poskytování OOPP či Vámi uváděný předpis o provádění pracovnělékařských prohlídek (ty se v praxi nazývají akty řízení). Třetím, zvláštním druhem vnitřního předpisu je pracovní řád, ten však jsou povinni vydat zaměstnavatelé uvedení v § 306 zákoníku práce, ostatní zaměstnavatelé ho mohou vydat dobrovolně.

Všechny tyto předpisy musí však být považovány (zaměstnavatelem i zaměstnanci) za „vnitřní zákony“ zaměstnavatele a – jak obecně platí – zákony se musí dodržovat, tak se musí dodržovat i vnitřní předpisy zaměstnavatele, vždyť pro ně platí stejné legislativně technické zásady jako při vydávání obecně závazných předpisů (zákonů, vyhlášek apod.). Tím, že by sám zaměstnavatel porušil svůj vnitřní předpis, dal by najevo, že jeho vnitřní předpisy není třeba dodržovat, a to je samozřejmě především vůči zaměstnancům nevhodné z hlediska dodržování pokynů zaměstnavatele, a obecně i z hlediska dodržování pracovní kázně,

Pokud se týká vstupních lékařských prohlídek, považuji za zcela nevhodné vydávat vnitřní předpis, kterým zaměstnavatel stanoví, že nebude požadovat provádění vstupních lékařských prohlídek u pracovníků zařazených v kategorii 1. Žádný právní předpis mu to neukládá. Navíc i při přijímání zaměstnanců, jejichž práce bude zařazena do kategorie 1, se může vyskytnout zaměstnanec, u kterého bude mít zaměstnavatel pochybnost, jestli danou práci zvládne (např. zaměstnanec zdravotně postižený) a vyšle ho na vstupní prohlídku. Takový postup skutečně nedoporučuji. V takových otázkách si má zaměstnavatel nechat tzv. „volnou ruku“ a rozhodovat případ od případu.

Profesní riziko č. 12 podle vyhlášky č. 79/2013 Sb. v platném znění (TBC).

31.3.2026, Mgr. Aneta Kovářová, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Mám dotaz na nově přidané profesní riziko č. 12.: Vyšetření na tuberkulózu při posuzování zdravotní způsobilosti u osob ucházejících se o zaměstnání ze zemí s výskytem tuberkulózy vyšším než 40 případů na 100 tisíc obyvatel, bez ohledu na kategorii práce

Vstupní prohlídka: skiagram hrudníku.

Na stránkách MZd ČR jsem našla seznam zemí, jejichž uchazečů o zaměstnání by se tato povinnost měla nově týkat. Je tato povinnost vstupní lékařské prohlídky vztažena pouze na uchazeče o zaměstnání od 1. 1. 2026 bez ohledu na délku pobytu v ČR nebo se týká například jen nově příchozích na trh práce? Jak postupovat v případě, že uchazeč o zaměstnání již toto vyšetření absolvovat v letošním roce u jiného zaměstnavatele? Je v tomto případě možná výjimka pro absolvování této lékařské prohlídky u registrujícího poskytovatele (praktického lékaře uchazeče) nebo je v tomto ohledu potřeba absolvovat toto vyšetření u smluvního poskytovatele zaměstnavatele (tedy PPLS) jak je tomu u všech ostatních profesních rizik? A jak tuto informaci uvést správně na žádosti o lékařskou prohlídku?

Odpověď:

Profesní riziko tuberkulózy (dále jen TBC) je nutno vykládat ve vztahu k osobám nově přicházejícím ze zemí s vyšším výskytem TBC. Pokud však osoba pocházející z takové země dlouhodobě pobývá na území České republiky, nelze ji automaticky považovat za osobu vystavenou tomuto profesnímu riziku, neboť Česká republika nepatří mezi státy se zvýšeným výskytem TBC. Vyhláška současně blíže neupřesňuje pojem „dlouhodobý pobyt“ v nerizikové zemi. Z tohoto důvodu je třeba vycházet z individuálního posouzení konkrétní situace, zejména s ohledem na skutečnost, zda se jedná o osobu nově přicházející ze země s vyšším výskytem TBC, či o osobu, která se již po delší dobu zdržuje na území České republiky a je začleněna do běžného života.

Pokud se jedná o osobu, která dosud na území České republiky nepracovala a vzniká jí zde první pracovněprávní vztah, je zaměstnavatel povinen zajistit provedení vstupní pracovnělékařské prohlídky, jejíž součástí je skiagram hrudníku. Pokud však osoba již na území České republiky žije a Vy nejste jejím prvním zaměstnavatelem (tzn. skiagram hrudníku již podstoupila u jiného zaměstnavatele), uvedené vyšetření se dále neprovádí, neboť není splněna podmínka „nově příchozí osoby ze země s vyšším výskytem TBC“. Uchazeč o zaměstnání by měl umět tuto skutečnost doložit.

Tato nová povinnost se vztahuje na všechny nové pracovněprávní vztahy vzniklé po nabytí účinnosti vyhlášky, a to bez ohledu na kategorii práce. Vztahuje i na práce v kategorii první, jelikož je bod 12 části II přílohy č. 1 vyhlášky č. 79//2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“), zařazen mezi profesní rizika. Vyhláška současně stanovuje pouze specifickou náplň vstupních prohlídek u těchto osob, dále se již specifické vyšetření nevztahuje na prohlídky periodické ani mimořádné. Vyšetření se neprovádí retrospektivně.

Vzhledem k tomu, že se jedná o profesní riziko, nelze aby vstupní prohlídku v tomto případě provedl registrující poskytovatel uchazeče o zaměstnání, ale smluvní poskytovatel pracovnělékařských služeb. Zároveň vyhláška v příloze zavádí nový vzor lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k práci, který zároveň obsahuje i žádost o provedení lékařské prohlídky, kde je možnost označení profesního rizika včetně jeho specifikace.