Zaměstnanost v dotazech a odpovědích.* 

Posouzení úrazu, který vznikl z důvodu jiného onemocnění.* 

Zaměstnanost v dotazech a odpovědích.

16.4.2026, Zdroj: SUIP

Prokazování pracovněprávního vztahu, povinnosti vůči inspektorátu práce, posuzování, zda jde o švarcsystém či nikoliv, a výpomoc rodinných příslušníků – tato témata jsou předmětem následujícího příspěvku.

Dotaz č. 1 – Prokázání pracovněprávního vztahu na pracovišti

Zaměstnávám osoby na pracovní smlouvu, DPP a DPČ. Je mojí povinností zajistit, aby zaměstnanci měli pracovní smlouvu nebo dohody o provedení práce, dohody o pracovní činnosti v místě pracoviště?

Podle zákona o zaměstnanosti je právnická nebo fyzická osoba jako zaměstnavatel povinna mít v místě pracoviště kopie dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu. Splnění povinnosti se nevyžaduje, splnil-li zaměstnavatel povinnost oznámit okresní správě sociálního zabezpečení den nástupu zaměstnance do zaměstnání, které mu založilo účast na nemocenském pojištění podle zákona o nemocenském pojištění.

Dotaz č. 2 – Předložení průkazu totožnosti

Pokud při kontrole inspektorátu práce odmítnu ukázat svou občanku, hrozí mi za to nějaký postih?

Pokud se zdržujete na pracovišti zaměstnavatele a vykonáváte práci, jste povinen prokázat se orgánům kontroly občanským nebo cestovním dokladem. Pokud svou totožnost odmítnete prokázat, jedná se o přestupek, za který Vám může být uložena pokuta až do výše 200 000 Kč.

Dotaz č. 3 – Jedná se o tzv. švarcsystém?

Zajímám se o postihy a kontroly „švarcsystému“. Máme pro tento rok nasmlouváno více zakázek, které nebudeme schopni pokrýt naší kapacitou. Jednáme proto s řemeslníky, kteří pracují na živnostenský list a máme zájem o tuto spolupráci na období cca půl roku, možná i déle. Jedná se o živnostníky, kdy každý z nich bude za dané období a zakázku fakturovat předem dohodnutou smluvní cenu. Tito řemeslníci disponují vlastním vybavením, nářadím apod. Pro naši firmu budou mít pouze za úkol zrealizovat zadané dílo v dohodnuté ceně, termínu a kvalitě. Chci se zeptat, zda se nedopustím nezákonného jednání.

Za tzv. švarcsystém je z pohledu pracovního práva považováno zastření faktického pracovněprávního vztahu jinou smlouvou. Nejčastěji se v této souvislosti setkáváme se smlouvou o dílo, o obchodním zastoupení, mandátní smlouvou, smlouvou o zprostředkování. Od 1.1.2012 se tzv. švarcsystém ztotožňuje s pojmem nelegální práce. Nelegální práce je vymezena Zákonem č- 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (dále jen „zákon o zaměstnanosti“) jako výkon závislé práce fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah a v případě cizince výkon práce bez povolení (nebo v rozporu s povolením) k zaměstnání nebo k pobytu.

Závislou práci definuje Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“) jako práci, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně, což jsou hlavní znaky závislé práce. Závislá práce musí být vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě.

Zároveň podle zákoníku práce platí, že závislá práce může být vykonávána výlučně v základním pracovněprávním vztahu, tj. na základě pracovní smlouvy nebo na dohodu o provedení práce nebo na dohodu o pracovní činnosti.

Z uvedeného vyplývá, že pokud výkon práce fyzickou osobou („zaměstnancem“) splňuje současně všechny výše uvedené hlavní znaky závislé práce a osoba zároveň tuto práci vykonává za mzdu, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době stanovené zaměstnavatelem a na pracovišti zaměstnavatele, pak může fyzická osoba tuto práci vykonávat výlučně v pracovněprávních vztazích podle zákoníku práce (tj. na pracovní smlouvu, dohodu o provedení práce, o pracovní činnosti).

Ustanoveními zákona o zaměstnanosti a zákoníku práce o nelegální práci a o závislé práci není a priori vyloučen výkon práce na základě smluv uzavřených podle obchodního, popř. občanského zákoníku, ovšem za předpokladu, že na základě těchto smluv nebude vykonávána práce naplňující znaky a podmínky závislé práce, jak bylo výše popsáno. Práce vykonávaná na základě těchto jiných (ne – pracovněprávních) smluv např. formou jednorázových zakázek, při kterých dodavatel prací odpovídá za výsledek vlastním jménem, používá své vlastní pracovní prostředky (nářadí apod.), nepodléhá pokynům objednatele práce ohledně pracovních postupů a pracovní doby, zakázek poskytovaných tímto způsobem více firmám, apod. znaky závislé práce nenaplňuje a je možno ji vykonávat i v obchodněprávním nebo občanskoprávním smluvním vztahu.

Při kontrole, ke které jsou oprávněni inspektoři oblastních inspektorátů práce, bude každý jednotlivý případ inspektorem pečlivě posuzován podle všech konkrétních okolností a inspektor se vždy bude zabývat otázkou, zda živnostník pracující pro „zaměstnavatele“ na živnostenský list nevykonává ve skutečnosti závislou práci, podle výše popsaných znaků. Podpůrnou informací pro posouzení výkonu závislé práce může být i skutečnost, zda u objednatele díla pracují na totožných pozicích vedle osob pracujících na základě smlouvy o dílo i zaměstnanci objednatele s pracovními smlouvami nebo dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Dotaz č. 4 – Výpomoc rodinných příslušníků

Jsem živnostník (OSVČ) a vlastním malý krámek. Já sám tam nepracuji. Moje manželka je v současné době na rodičovské dovolené a občas potřebuji, aby tam vypomáhala. Jak mám postupovat, abych se nedostal do rozporu se zákonem.

Dle Zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), a Zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, platí, že se samostatně podnikající fyzickou osobou (OSVČ), může manžel (manželka) a registrovaný partner (tj. registrovaný partner stejného pohlaví) spolupracovat  bez uzavřeného pracovněprávního vztahu.

Výkon práce v základním pracovněprávním vztahu mezi manžely a partnery  vylučuje ust.  § 318 zákoníku práce, dle kterého základní pracovněprávní vztah uvedený v ust. § 3 zákoníku práce nemůže být mezi manžely nebo partnery.

Při kontrole inspekce práce by manželce postačilo prokázat svou totožnost a manželství s Vámi (majitelem obchodu), ve kterém vykonává práci.

Toto však neplatí, pokud by firma byla právnickou osobou, např. s.r.o., i kdyby byl manžel jediným jednatelem a společníkem. Pak by manželka musela mít se společností uzavřený pracovněprávní vztah.

Další možností je, že spolupráce manželů má charakter provozování rodinného závodu podle ust. § 700 Zákona č. 89/20012 Sb., občanský zákoník, kdy se za rodinný považuje závod, ve kterém společně pracují manželé nebo alespoň s jedním z manželů i jejich příbuzní až do třetího stupně nebo osoby s manžely sešvagřené až do druhého stupně a který je ve vlastnictví některé z těchto osob. Na ty z nich, kteří trvale pracují pro rodinu nebo pro rodinný závod, se hledí jako na členy rodiny zúčastněné na provozu rodinného závodu.

Ke vzniku rodinného závodu se nevyžaduje žádného zvláštního úkonu, jako např. zakládací listiny apod. Rodinný závod není právnickou osobou a není nikde evidován. O rodinný závod se však nebude jednat v případě, kdy mezi členy bude existovat společenská nebo pracovní smlouva. Účast na rodinném závodu může vzniknout pouze členu rodiny, pokud trvale pracuje pro rodinný závod. Podle převažujících právních názorů se jedná o právní institut, akceptující bezesmluvní výpomoc rodinných příslušníků s podnikáním člena rodiny jako právem aprobované jednání, které by nemělo být hodnoceno jako výkon nelegální práce.

Posouzení úrazu, který vznikl z důvodu jiného onemocnění.

23.4.2026, JUDr. Eva Dandová, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Dobrý den, prosím o informaci, zda lze za úraz pracovní považovat i situaci, kdy zaměstnanec např. řídí auto a z důvodu nevolnosti následně nabourá, přičemž si způsobí další poranění, nebo někdy bohužel i smrtelná zranění? Obdobně může dojít i v jiném případu, např. zaměstnanci se zamotá hlava, náhlá nevolnost apod. a díky pádu si např. zlomí ruku… Je možné uvedené úrazy uznat jako úrazy pracovní, i když příčinou je zdravotní stav zaměstnance?

Dále prosím o informaci, zda lze v rámci povinného ručení viníka odškodnit pracovní úraz postiženého a pokud ano, tak zda je to pro zaměstnance výhodnější, než uplatnění škody u Kooperativy? Zde předpokládám, že nelze uplatnit škodu (bolestné apod.) u obou institucí – tj. Kooperativa a pojišťovna (povinné ručení/havarijní pojištění)?

Odpověď:

Zde je třeba zopakovat, že odpovědnost zaměstnavatele zjednodušeně řečeno za škodu z titulu pracovních úrazů a nemocí (slovy zákona povinnost zaměstnavatele k náhradě majetkové a nemajetkové újmy vzniklé zaměstnanci) je – jak známo – objektivní, to je rozdíl od náhrady majetkové a nemajetkové újmy podle občanského zákoníku. Při řešení škody podle občanského zákoníku se vždy škůdci (tomu, kdo způsobil škodu) musí prokázat zavinění (zavinění nemusí být úmyslné, stačí nedbalostní – třeba při nehodě na silnici nedbalost řidiče, který se nevěnoval se řízení, koukal do mobilu apod.)

V případě odpovědnosti zaměstnavatele tomu tak není, zaměstnavatel odpovídá v plném rozsahu za bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců po celu dobu jejich přítomnosti na pracovišti (s výjimkou kdyby se tam zdržoval přes zákaz zaměstnavatele), a proto také musí odpovídat za každou škodu, která se jim stane při výkonu práce, a to i bez ohledu na případné vlastní zavinění zaměstnance.

Tuto otázku vyřešil před 63 lety judikát tehdejšího Nejvyššího soudu NS 4 Cz 88/61 (Rc 1/1963):

Pracovním úrazem se rozumí poškození zdraví, které bylo zaměstnanci způsobeno v přímé souvislosti s výkonem jeho zaměstnání nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů. Toto zevní působení, označované také jako úrazový děj, je zpravidla takovou událostí, která vyvolává u postiženého subjektivní potíže, které mu nedovolují pokračovat v obvyklé práci nebo jen s určitými potížemi anebo jej dokonce z práce vyřazují. O úrazový děj může jít i v případech náhlého poškození zdraví, které nastalo při náhlém vypětí sil, velké námaze, nezvyklém úsilí, kdy pracovní výkon přesahuje hranice obvyklé namáhavé práce, pro kterou však organizmus pracovníka není přizpůsoben nebo na kterou svými schopnostmi nestačí. Existence určitého chorobného stavu, byť latentního, nemůže vyloučit závěr, že mezi úrazovým dějem a jím vyvolaným následným stavem je přímá příčinná souvislost a že tedy vyvolání tohoto chorobného stavu bylo způsobeno jako jednou z hlavních příčin, které je vyvolaly pracovním úkonem zaměstnance, při jehož provádění k němu došlo. Na tom nemůže ničeho měnit skutečnost, že na vznik poškození zdraví vyvolaného úrazovým dějem spolupůsobily i jiné vnitřní faktory, vrozené nebo získané, jež vyvolávají pro organismus neobvyklé podmínky jako je tomu u dispozice vyvolané dříve vzniklým chorobným stavem.

To znamená, že pracovním úrazem může být i úraz, ke kterému dojde při epileptickém záchvatu zaměstnance, když se prokáže, že zaměstnanec např. zvedl nadměrné břemeno apod. Judikatura nakonec připustila, že pracovním úrazem může být i náhlá mozková cévní příhoda – musí se ovšem prokázat nějaká předchozí námaha spojená s prací (např. práce přesčas, zvýšené pracovní úsilí při zpracování nějakého naléhavého úkolu apod.). U řidičů většinou půjde o pracovní úraz, neboť se prokáže např. jeho únava z dlouhé cesty, která způsobila mikrospánek nebo náhlé vypětí sil, když se řidič něčeho lekne (možnost střetu s jiným vozidlem apod.). Samozřejmě zaměstnavatel se může deliberovat ze své odpovědnosti, když se prokáže, že zaměstnanec porušil bezpečnostní předpisy – např. nebyl připoutaný, v takovém případě by o pracovní úraz šlo, ale zaměstnavatel by se deliberoval z odpovědnosti zcela, neboť zaměstnanec porušil zvlášť závažným způsobem bezpečnostní předpisy. Odškodnění se řeší pouze jednou z titulu zákonného pojištění zaměstnavatele u Kooperativy nebo České pojišťovny. Pojišťovny si případnou refundaci škody provedou s pojistkou povinného ručení. Zaměstnanci se však poskytují pouze škody podle zákoníku práce.