Dálková doprava v letních vedrech: Spánek za volantem přichází plíživě.* 

Firmy zaměstnávající studenty se musejí řídit novými pravidly bezpečnosti práce.* 

Dálková doprava v letních vedrech: Spánek za volantem přichází plíživě.

29.5.2026, Zdroj: LESENSKY.CZ (www.lesensky.cz)

• Horko zpomaluje reakce podobně jako únava
• Profesionální řidiči čelí kombinaci horka a časového tlaku
• Mikrospánek nemusí přijít jen v noci
• Horko mění chování všech řidičů

Podle meteorologů už má Česko za sebou první tropické dny. Horké počasí může znamenat zvýšené riziko pro řidiče, přestože mu mnozí na rozdíl od zimních podmínek takovou pozornost nevěnují. Právě horko přitom podle odborníků výrazně ovlivňuje koncentraci, reakční dobu i únavu. Významnou zátěž potom představuje pro profesionální řidiče, kteří tráví na cestách dlouhé hodiny.

Organismus se při vysokých teplotách rychleji vyčerpává, roste riziko dehydratace a klesá schopnost dlouhodobého soustředění. V kombinaci s monotónní jízdou po dálnicích nebo časovým tlakem v logistice může jít o nebezpečný mix.

„Horké počasí je pro silniční dopravu podceňované riziko, protože řidičům rychleji ubírá pozornost, prodlužuje reakční dobu a zvyšuje únavu. V logistice proto vnímáme jako zásadní správné plánování tras, pravidelné přestávky i důsledný pitný režim. Bezpečnost nesmí ustoupit tlaku na rychlost doručení, protože právě během parných dnů může i drobná nepozornost vést k vážné nehodě,“ říká Ondřej Stöhr, jednatel přepravní společnosti CONTI-RSC.

Horko zpomaluje reakce podobně jako únava

Na souvislost mezi vysokými teplotami a zhoršením pozornosti upozorňují i odborné studie. Výzkum publikovaný v odborném časopise Ergonomics zjistil, že při teplotě 27 °C přehlédli řidiči o polovinu více podnětů než při 21 °C a jejich reakční doba byla o 22 % delší.

Podle odborníků je problém hlavně v tom, že únava z horka nastupuje postupně. Řidič často nemá pocit, že by ztrácel koncentraci, ale jeho mozek pracuje pomaleji a organismus věnuje více energie ochlazování těla.

Na zvýšené riziko dopravních nehod během horkých dnů upozornil také institut pro globální zdraví ISGlobal. „Analýza ukázala, že vysoké teploty zvyšují počet nehod souvisejících s nepozorností, únavou nebo chybou řidiče,“ upozorňuje organizace v článku.

Profesionální řidiči čelí kombinaci horka a časového tlaku

Dálkoví řidiči jsou podle dopravních firem jednou z nejohroženějších skupin. Vedle samotného vedra totiž pracují i pod tlakem harmonogramů, dopravní situace nebo časů nakládek. Právě v logistice se proto stále častěji řeší, jak plánovat trasy během letních měsíců. Některé firmy přesouvají delší úseky jízd do ranních nebo večerních hodin, kdy nejsou teploty tak extrémní.

Klimatizace už přitom není vnímána jen jako komfortní výbava. Podle odborníků jde přímo o bezpečnostní prvek, který pomáhá řidiči udržet koncentraci během dlouhé jízdy. „Do doby, než bylo běžné mít v kabinách klimatizaci, byly letní jízdy pro řidiče utrpením. Pomáhali jsme si mokrými ručníky nebo poléváním oblečení na benzínových pumpách. S příchodem klimatizace jako základního vybavení se situace zlepšila. Bohužel není možné mít klimatizaci zapnutou celou cestu. Už tak jsou kvůli ní řidiči často nastydlí a častěji přes léto onemocní,“ říká dlouholetý řidič a stěhovák na dlouhé trasy Ondřej Veselý.

Mikrospánek nemusí přijít jen v noci

Podle Policie ČR patří únava dlouhodobě mezi významné faktory dopravních nehod. Riziko se přitom během horkých dnů ještě zvyšuje. Policisté doporučují řidičům nepodceňovat odpočinek, dostatečně pít a při prvních známkách únavy zastavit.

„Je potřeba si uvědomit, že vysoké teploty mají negativní vliv na psychiku řidičů. Navíc v létě bývá větší výskyt řidičů s menší praxí v řízení a stoupá i počet dalších účastníků silničního provozu,“ upozorňuje Jaroslav Matoušek z oddělení prevence.

Únava způsobená vedrem se navíc může projevovat podobně jako mikrospánek – zpomalenými reakcemi, horším rozhodováním nebo krátkodobými výpadky pozornosti. Rizikové jsou hlavně dlouhé dálniční úseky, kde řidič jede dlouhou dobu v monotónním režimu.

Další studie zaměřené na profesionální řidiče upozorňují, že vysoké teploty zvyšují fyziologický stres a zkracují dobu, po kterou je člověk schopný bezpečně udržet plnou pozornost.

Horko mění chování všech řidičů

Vysoké teploty ale neovlivňují jen profesionály. V létě bývají řidiči obecně podrážděnější, méně trpěliví a hůře zvládají stresové situace. Silnice jsou navíc plnější kvůli dovoleným a delším cestám.

Právě kombinace hustší dopravy, únavy a vedra vytváří prostředí, ve kterém roste riziko chyb. Podle odborníků proto nestačí řešit počasí jen z pohledu technického stavu vozidel nebo klimatizace. Stejně důležitá je i práce s lidským faktorem.

Dopravní firmy tak stále častěji pracují s počasím podobně jako s dopravní situací – jako s proměnnou, která přímo ovlivňuje výkon řidiče i bezpečnost celé přepravy. „Právě schopnost přizpůsobit provoz extrémním teplotám může být v letních měsících jedním z klíčových rozdílů mezi bezpečnou cestou a vážnou nehodou,“ dodává Ondřej Stöhr z CONTI-RSC.

---

Firmy zaměstnávající studenty se musejí řídit novými pravidly bezpečnosti práce.

Letní brigády studentů a praxe žáků ve firmách letos poprvé probíhají podle nových pravidel platných od 1. ledna 2026. Změny v oblasti lékařských prohlídek a bezpečnosti práce se týkají klasických brigád mladistvých i studentských praxí na pracovištích zaměstnavatelů.

29.05.2026 | BusinessInfo.cz

Firmy musejí od letošního roku mnohem pečlivěji rozlišovat, zda jde o brigádu či praktické vyučování, kdo zajišťuje lékařské prohlídky, kdo je platí a za jakých podmínek mají studenti nárok na odměnu.

V letních měsících se ve firmách běžně potkávají dvě skupiny mladých lidí – brigádníci a studenti na odborné praxi. Z právního hlediska jde ale o dva odlišné režimy.

Zatímco brigádník pracuje v pracovněprávním vztahu (typicky na dohodu), student na praxi je stále primárně žákem či studentem školy a jeho činnost ve firmě je součástí vzdělávání, nikoli výkonem závislé práce. Řízení studentů na praxi proto zůstává v zásadě na pedagogických pracovnících školy, i když výuka probíhá přímo na pracovišti zaměstnavatele.

Zákoník práce: Firma je zodpovědná za bezpečnost studentů

Ani v jednom případě se však zaměstnavatel nevyhne odpovědnosti za bezpečnost. Podle zákoníku práce musí firma zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci vůči všem osobám, které se s jejím vědomím na pracovišti pohybují – tedy i vůči studentům na praxi a letním brigádníkům.

„Školy nesou hlavní díl odpovědnosti za organizaci a obsah praktického vyučování, firmy se ale nevyhnou povinnosti zajistit bezpečné podmínky na svých pracovištích a spolupracovat se školou na dodržování standardů BOZP,“ vysvětluje analytik pracovního portálu JenPráce.cz Michal Španěl.

Přibývá kontrol nelegální práce. Inspektoři loni odhalili o třetinu víc případů

Zvláštní pravidla se právě v letních měsících výrazně promítají do zajišťování zdravotní způsobilosti mladých lidí, kteří do firem přicházejí buď na letní brigádu, nebo na povinnou odbornou praxi.

Vstupní prohlídky mladistvých: platí přísnější pravidla 

Pro firmy nabírající na léto mladistvé brigádníky je zásadní, že ani po loňských změnách v pracovnělékařských prohlídkách nedošlo k uvolnění pravidel právě u nezletilých. Obecně dnes zaměstnavatel zajišťuje vstupní prohlídku především tam, kde jde o práci v druhé a vyšší kategorii nebo tam, kde se vyskytuje profesní riziko, a u dohod je úprava ještě mírnější.

U mladistvých ale platí přísnější režim: firma musí uchazeče mladšího 18 let vždy před vznikem pracovněprávního vztahu poslat na vstupní lékařskou prohlídku, a to bez ohledu na to, zda jde o rizikovou či nerizikovou práci a zda je uzavírána pracovní smlouva nebo dohoda. Veškeré náklady na prohlídku hradí zaměstnavatel a nesmí je přenášet na mladistvého brigádníka.

Firmy musejí počítat s tím, že jakmile chtějí uzavřít pracovní vztah s osobou mladší 18 let – ať už jde o pracovní smlouvu, DPP nebo DPČ – neobejdou se bez vstupní prohlídky hrazené z vlastních prostředků

Michal Španěl, JenPráce.cz

Vláda sice v programovém prohlášení avizovala, že úprava pro mladistvé brigádníky by se mohla do budoucna zjednodušit, ale do letošní letní sezóny k žádné konkrétní změně nedošlo.

„Firmy proto musejí i v létě 2026 počítat s tím, že jakmile chtějí uzavřít pracovní vztah s osobou mladší 18 let – ať už jde o pracovní smlouvu, DPP nebo DPČ – neobejdou se bez vstupní prohlídky hrazené z vlastních prostředků. To platí bez ohledu na kategorii vykonávané práce,“ doplňuje Michal Španěl.

Praxe studentů: nový režim zdravotní způsobilosti 

U studentů, kteří jsou ve firmách „pouze“ na povinné odborné praxi v rámci studia, platí od začátku roku 2026 upravená pravidla posuzování zdravotní způsobilosti ke vzdělávání.

Základní posouzení zdravotní způsobilosti žáka či studenta provádí jeho registrující poskytovatel zdravotních služeb a tento posudek obvykle postačuje i pro praxi ve firmě, pokud se odehrává v podmínkách práce zařazené do první kategorie nebo do druhé nerizikové kategorie a nevyskytuje se u ní profesní riziko podle příslušné vyhlášky.

Jakmile však škola ve spolupráci s firmou zařadí studenta na pracoviště, kde se vykonává riziková práce nebo činnosti, pro něž jsou zdravotní požadavky stanoveny vyhláškou č. 79/2013 Sb., nastupuje jiný režim.

Srážková daň z příjmů se ruší, brigádníci ale přiznání podávat nebudou

V těchto případech musí zdravotní způsobilost posoudit smluvní poskytovatel lékařských služeb daného zaměstnavatele, tedy lékař, který zná konkrétní pracoviště a jeho rizika. Prohlídka se má uskutečnit ještě před tím, než je student na takovou praxi zařazen.

„Smyslem nových pravidel je, aby v situacích, kdy studenti přicházejí do rizikovějších provozů, posuzoval jejich zdravotní způsobilost lékař, který dobře zná podmínky na daném pracovišti, a ne pouze jejich praktický lékař,“ popisuje Michal Španěl. Pro firmy to v praxi znamená nutnost už při plánování letní praxe vyhodnotit kategorie prací a typ činností, které budou studenti vykonávat.

Kdo platí lékařské prohlídky lidí na praxi 

Z pohledu nákladů je pro zaměstnavatele důležité rozlišovat, zda mladý člověk nastupuje do firmy jako brigádník, nebo jako student na školní praxi. Zatímco u brigádníků, zejména mladistvých, nese náklady na povinné lékařské prohlídky vždy zaměstnavatel, u studentů na praktickém vyučování je situace jiná.

Jestliže zdravotní způsobilost k praxi posuzuje smluvní lékař zaměstnavatele, má firma povinnost poskytovat škole potřebnou součinnost – například předat kontakty na poskytovatele pracovnělékařských služeb či pomoci se zprostředkováním komunikace. Samotnou finanční zátěž za tyto prohlídky ale nést nemá.

Jednodušší a rychlejší administrativa při hlášení pracovních úrazů. Nově digitálně

Náklady na posuzování zdravotní způsobilosti žáků středních škol a studentů vyšších odborných škol, včetně lékařských prohlídek nutných pro praktické vyučování, hradí podle zákona právnická osoba vykonávající činnost školy nebo školského zařízení.

Pro firmy to v praxi znamená, že u letních praxí v rámci studia se mají zaměřit hlavně na spolupráci se školou a smluvním poskytovatelem pracovnělékařských služeb, zatímco u klasických brigádníků musejí počítat s přímými náklady na povinné vstupní prohlídky.

Produktivní činnost a odměna pro studenty 

Během léta se ve firmách často stává, že praktické vyučování studentů má faktický charakter běžné pracovní činnosti, která přináší firmě reálný hospodářský efekt. Školský zákon takovou činnost označuje jako produktivní, pokud z ní plyne příjem.

To, zda konkrétní praxe tento charakter naplňuje, posuzuje především zaměstnavatel – zvažuje, zda výstupy práce studentů vytvářejí skutečný ekonomický přínos.

Pro firmy je klíčové si uvědomit, že i když studentům za letní praxi vyplácejí odměnu a jejich práce jim přináší příjem, nejedná se o standardní pracovní poměr

Michal Španěl, JenPráce.cz

Pokud společnost spolu se školou vyhodnotí, že jde o produktivní činnost, vzniká žákům a studentům nárok na odměnu. Tu může vyplácet buď škola z prostředků získaných touto činností, nebo přímo zaměstnavatel, u něhož praxe probíhá. Minimální měsíční odměna za produktivní činnost při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin činí třicet procent minimální mzdy. Při kratší týdenní době nebo pokud student nepracoval celý měsíc, se částka úměrně krátí.

Ani v případě, že student v létě ve firmě vykonává produktivní činnost a dostává za ni zaplaceno, se jeho postavení automaticky nemění na klasický pracovněprávní vztah. Stále jde o součást studia s vlastními pravidly.

„Pro firmy je klíčové si uvědomit, že i když studentům za letní praxi vyplácejí odměnu a jejich práce jim přináší příjem, nejedná se o standardní pracovní poměr. Rozhodující je nadále režim praktického vyučování a role školy, včetně pravidel pro zdravotní způsobilost a BOZP,“ uzavírá Michal Španěl.

Redakčně upravená tisková zpráva JenPráce.cz