Nové normy ČSN pro BOZP a PO – srpen 2025.* 

Tepelný stres z pohledu BOZP.* 

Nemoci z povolání v České republice v roce 2025.* 

Evidence úrazů ve školách po novele vyhlášky č. 64/2005 Sb.* 

Nové normy ČSN pro BOZP a PO – srpen 2025.

26.8.2026, Zdroj: Věstník ÚNMZ (www.unmz.cz/obecne/vestnik-unmz)

Nové normy související s BOZP a PO, které vyšly ve věstníku ÚNMZ srpen 2026.

VYDANÉ ČSN

ČSN EN IEC 60335-2-26 ed. 3 (36 1055)
Elektrické spotřebiče pro domácnost a podobné účely – Bezpečnost – Část 2-26: Zvláštní požadavky na hodiny
(idt IEC 60335-2-26:2024); Vydání: Srpen 2026
S účinností od 2029-02-28 se zrušuje ČSN EN 60335-2-26 ed. 2 (36 1045); Vydání: Duben 2004
kat. č. 524445

ČSN EN IEC 60335-2-32 ed. 4 (36 1055)
Elektrické spotřebiče pro domácnost a podobné účely – Bezpečnost – Část 2-32: Zvláštní požadavky na masážní spotřebiče
(idt IEC 60335-2-32:2024); Vydání: Srpen 2026
S účinností od 2029-02-28 se zrušuje ČSN EN IEC 60335-2-32 ed. 3 (36 1050); Vydání: Říjen 2021
kat. č. 524442

ČSN EN IEC 62841-2-18 (36 1510)
Elektromechanické ruční nářadí, přenosné nářadí a žací a zahradní stroje – Bezpečnost – Část 2-18: Zvláštní požadavky na ruční páskovací nářadí
(idt IEC 62841-2-18:2024); (idt IEC 62841-2-18:2024/COR1:2025); Vydání: Srpen 2026
S účinností od 2030-03-31 se zrušuje ČSN EN 60745-2-18 ed. 2 (36 1551); Vydání: Červen 2010
kat. č. 524283

ČSN EN 13124-2 (74 6028)
Okna, dveře, okenice a lehké obvodové pláště – Odolnost proti výbuchu – Zkušební metoda – Část 2: Zkouška na volném prostranství
Vydání: Srpen 2026
K datu její účinnosti se zrušuje ČSN EN 13124-2 (74 6028); Vyhlášena: Březen 2026
kat. č. 524273

ČSN EN ISO 10993-1 (85 5220)
Biologické hodnocení zdravotnických prostředků – Část 1: Požadavky a obecné zásady hodnocení biologické bezpečnosti v rámci procesu managementu rizik
(idt ISO 10993-1:2025); Vydání: Srpen 2026
K datu její účinnosti se zrušuje ČSN EN ISO 10993-1 (85 5220); Vydání: Duben 2021
kat. č. 524308

ZMĚNY ČSN

ČSN EN 62198 (01 0694)
Management rizik v projektech – Směrnice pro použití
Vydání: Září 2014
Změna Z1; Vydání: Srpen 2026
kat. č. 524031

ČSN EN 61770 ed. 2 (36 1020)
Elektrické spotřebiče připojené k vodovodní síti – Zabránění zpětnému sání a poruchám hadicových soustav
Vydání: Duben 2010
Změna A13; Vydání: Srpen 2026
kat. č. 524438

ČSN EN 60335-2-26 ed. 2 (36 1045)
Elektrické spotřebiče pro domácnost a podobné účely – Bezpečnost – Část 2-26: Zvláštní požadavky na hodiny
Vydání: Duben 2004
Změna Z1; Vydání: Srpen 2026
kat. č. 524446

ČSN EN IEC 60335-2-32 ed. 3 (36 1050)
Elektrické spotřebiče pro domácnost a podobné účely – Bezpečnost – Část 2-32: Zvláštní požadavky na masážní spotřebiče
Vydání: Říjen 2021
Změna Z1; Vydání: Srpen 2026
kat. č. 524443

ČSN EN IEC 60335-2-26 ed. 3 (36 1055)
Elektrické spotřebiče pro domácnost a podobné účely – Bezpečnost – Část 2-26: Zvláštní požadavky na hodiny
Vydání: Srpen 2026
Změna A11; Vydání: Srpen 2026
kat. č. 524447

ČSN EN IEC 60335-2-32 ed. 4 (36 1055)
Elektrické spotřebiče pro domácnost a podobné účely – Bezpečnost – Část 2-32: Zvláštní požadavky na masážní spotřebiče
Vydání: Srpen 2026
Změna A11; Vydání: Srpen 2026
kat. č. 524444

ČSN EN IEC 62841-2-18 (36 1510)
Elektromechanické ruční nářadí, přenosné nářadí a žací a zahradní stroje – Bezpečnost – Část 2-18: Zvláštní požadavky na ruční páskovací nářadí
Vydání: Srpen 2026
Změna A11; Vydání: Srpen 2026
kat. č. 524285

ČSN EN 60745-2-18 ed. 2 (36 1551)
Ruční elektromechanické nářadí – Bezpečnost – Část 2-18: Zvláštní požadavky na páskovací nářadí
Vydání: Červen 2010
Změna Z1; Vydání: Srpen 2026
kat. č. 524284

ČSN EN 12899-1 (73 7030)
Stálé svislé dopravní značení – Část 1: Stálé dopravní značky
Vydání: Říjen 2008
Změna Z2; Vydání: Srpen 2026
K datu její účinnosti se zrušuje Změna Z1; Vydání: Srpen 2017
kat. č. 524423

EVROPSKÉ NORMY SCHVÁLENÉ K PŘÍMÉMU POUŽÍVÁNÍ JAKO ČSN

ČSN EN 17931 (05 2101)
Zařízení pro plamenové svařování – Ruční plynová zařízení pro svařování, ohřev a řezání – Periodická kontrola
EN 17931:2026; Účinnost od 2026-09-01
kat. č. 523941

ČSN EN ISO 9809-4 (07 8521)
Lahve na plyny – Návrh, konstrukce a zkoušení znovuplnitelných bezešvých ocelových lahví a velkoobjemových lahví na plyny – Část 4: Lahve z korozivzdorné oceli s hodnotou Rm menší než 1 100 MPa
EN ISO 9809-4:2026; ISO 9809-4:2026; Účinnost od 2026-09-01
K datu její účinnosti se zrušuje ČSN EN ISO 9809-4 (07 8521); Vyhlášena: Červen 2023
kat. č. 523939

ČSN EN 13807 (07 8552)
Lahve na přepravu plynů – Bateriová vozidla a vícečlánkové kontejnery na plyn (MEGC) – Konstrukce, výroba, identifikace a zkoušení
EN 13807:2026; Účinnost od 2026-09-01
K datu její účinnosti se zrušuje ČSN EN 13807 (07 8552); Vyhlášena: Srpen 2017
kat. č. 523940

ČSN EN 17192 (12 0520)
Větrání budov – Vzduchovody – Nekovová potrubí – Požadavky a zkušební metody
EN 17192:2026; Účinnost od 2026-09-01
K datu její účinnosti se zrušuje ČSN EN 17192 (12 0520); Vydání: Únor 2022
kat. č. 523938

ČSN EN ISO 15957 (12 5007)
Zkušební prachy pro hodnocení filtračních zařízení
EN ISO 15957:2026; ISO 15957:2026; Účinnost od 2026-09-01
K datu její účinnosti se zrušuje ČSN EN ISO 15957 (12 5007); Vyhlášena: Září 2015
kat. č. 523935

ČSN EN ISO 14644-13 (12 5301)
Čisté prostory a příslušná řízená prostředí – Část 13: Čištění povrchů pro dosažení definovaných úrovní čistoty povrchů klasifikovaných podle koncentrace částic a chemických látek
EN ISO 14644-13:2026; ISO 14644-13:2026; Účinnost od 2026-09-01
K datu její účinnosti se zrušuje ČSN EN ISO 14644-13 (12 5301); Vyhlášena: Říjen 2018
kat. č. 523936

ČSN EN ISO 14644-14 (12 5301)
Čisté prostory a příslušné řízené prostředí – Část 14: Posuzování vhodnosti použití zařízení podle koncentrace částic ve vzduchu
EN ISO 14644-14:2026; ISO 14644-14:2026; Účinnost od 2026-09-01
K datu její účinnosti se zrušuje ČSN EN ISO 14644-14 (12 5301); Vyhlášena: Duben 2017
kat. č. 523937

ČSN P CEN ISO/TS 18683 (38 6612)
Pokyny pro bezpečnost a posuzování rizik pro tankování LNG paliva do lodí
CEN ISO/TS 18683:2026; ISO/TS 18683:2021; Účinnost od 2026-09-01
kat. č. 523971

ČSN EN ISO 15883-6 (84 7150)
Mycí a dezinfekční zařízení – Část 6: Požadavky a zkoušky mycích a dezinfekčních zařízení pro tepelnou dezinfekci nekritických zdravotnických prostředků a vybavení pro zdravotní péči
EN ISO 15883-6:2026; ISO 15883-6:2026; Účinnost od 2026-09-01
K datu její účinnosti se zrušuje ČSN EN ISO 15883-6 (84 7150); Vydání: Leden 2017
kat. č. 523853

ZMĚNY ČSN

ČSN EN IEC 60519-4 ed. 4 (33 5002)
Bezpečnost u zařízení pro elektroohřev a elektromagnetické zpracování – Část 4: Zvláštní požadavky na obloukové pece
Vyhlášena: Červenec 2022
Změna A1; (idt EN IEC 60519-4:2022/A1:2026); (idt IEC 60519-4:2021/AMD1:2026); Účinnost od 2026-09-01
kat. č. 523898

OPRAVY ČSN

ČSN EN 13155+A1 (27 0139)
Jeřáby – Bezpečnost – Volně zavěšené prostředky pro uchopení břemen
Vyhlášena: Listopad 2025
Oprava 1; (idt EN 13155+A1:2025/AC:2026); Účinnost od 2026-09-01
kat. č. 523833

---

Tepelný stres z pohledu BOZP.

4.8.2026, Zdroj: ČTK

Změny klimatu výrazně dopadnou i na bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Potřeba bude změna pracovní doby, úprava pracovišť, nové materiály a technologie i ochranné pomůcky.

Vyplývá to ze studie o možném vývoji v příštích deseti až 25 letech, na kterou upozornil na svém webu o bezpečnosti práce Výzkumný institut práce a sociálních věcí (RILSA).

„V důsledku změny klimatu jsou extrémní vedra stále častější a intenzivnější. Opakované vlny veder, které letos v létě zasáhly celou Evropu, poukazují na rostoucí rizika pro pracovníky. Vysoké teploty na pracovišti ovlivňují bezpečnost, zdraví a produktivitu, zejména u osob pracujících venku nebo v horkém vnitřním prostředí,“ uvedl institut.

Podle nich mohou zaměstnavatelé rizika snížit úpravou pracovní doby, zajištěním chlazení i tím, že se naučí rozpoznat příznaky onemocnění z horka.

Podle agentury EU pro ochranu a bezpečnost zdraví při práci (EU-OSHA) kvůli vysokým teplotám, UV záření a znečistění ovzduší roste riziko nemocí z horka, infekcí, úrazů, alergií i nádorů, dopad může být i na duševní zdraví. Snižuje se produktivita a kvalita práce, rostou náklady na zdravotní péči.

Takzvaný tepelný stres zvyšuje riziko úrazů. U fyzické práce se tělo ještě víc zahřívá. Ve vyhřátých bytech, které se neochladí ani v noci, si pracovníci dostatečně neodpočinou. Situaci zhoršuje znečistěné ovzduší a vyšší množství alergenů. Přibývá i požárů a povodní. Objevují se nemoci, které přenáší hmyz.

Vedra se nejvíc dotýkají pracovníků v zemědělství a na stavbách či hasičů, policistů a zdravotníků, kteří v terénu zasahují. Ohroženi jsou i pracovníci v horkých provozech a špatně větraných budovách. Agentura připravila pokyny k postupu při úpalu, tepelném stresu, závrati, křečích či vyrážce z horka.

Na dopady na BOZP se zaměřuje studie, v níž EU-OSHA rozpracovává možné scénáře vývoje v příštích deseti až 25 letech. Vychází ze shody vědců na tom, že se klima mění. Poukazuje na to, že práci ovlivňují vlny veder, sucha, povodně, požáry i nové nemoci šířené hmyzem. Bude nutné upravit pracovní organizaci a rozvrh i pracoviště. Změní se materiály. Potřeba budou školení a nové ochranné pomůcky.

Podstatný bude i výzkum a vývoj nových technologií a inovace, které by měly bezpečnost pracovníků zvýšit a práci v nových podmínkách usnadnit. Stát by měl vývoj podpořit. Ministerstva by měla na návrzích kroků k ochraně při změnách klimatu spolupracovat. Vlády by měly přijímat flexibilní předpisy, které je možné změnám přizpůsobit, uvádí studie. Podle ni by mohla posílit i role odborů. Měly by se zapojit do přípravy nových pravidel na pracovištích i do osvěty.

Studie upozorňuje i na to, že kvůli klimatickým změnám můžou být některé části světa neobyvatelné. Vyvolá to migraci. Proměnit by se tak mohla i pracovní síla, přibýt by mohlo neformální práce a problémů s jazykovou bariérou. Dopady to může mít na BOZP.

Méně rutiny, rychlejší procesy a víc času na lidi. Umělá inteligence v HR přináší konkrétní návody, praktické ukázky ve videích i profesionálně připravené prompty, díky kterým začnete AI využívat hned od první kapitoly.

---

Nemoci z povolání v České republice v roce 2025.

21.5.2026, JUDr. Eva Dandová, Zdroj: Verlag Dashöfer

Pravidelně každý rok vydává Státní zdravotní ústav – Centrum hygieny práce a pracovního lékařství souhrnnou zprávu o výskytu nemocí z povolání v uplynulém roce. Nejinak je tomu i letos.

Předmětná zpráva je k dispozici ZDE. Je ovšem velice podrobná, zejména pokud se týká tabulkové a grafické části. Z toho důvodu se v následujícím textu zaměříme jen na nejdůležitější údaje o nemocech z povolání uznaných v loňském roce – i ty jsou velice zajímavé.

Nemoc z povolání

Termín „nemoc z povolání“ (na rozdíl pojmu „pracovní úraz“) není v zákoníku práce definován. Podle § 271k odst. 4 zákoníku práce jsou  nemocemi z povolání nemoci uvedené ve zvláštním právním předpisu a tím zvláštním předpisem je nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání. Uvedené nařízení vlády nemoci z povolání definuje, jako nemoci z povolání jsou nemoci vznikající nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických nebo jiných škodlivých vlivů, pokud vznikly za podmínek uvedených v seznamu nemocí z povolání. Nemocí z povolání se rozumí též akutní otrava vznikající nepříznivým působením chemických látek a dále také nemoc, která byla uvedena v seznamu nemocí z povolání platném k 31. prosinci 1995 (tj. v Příloze vyhlášky č. 149/1988, kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení) a vznikla před dnem účinnosti uvedeného nařízení za podmínek uvedených v seznamu nemocí z povolání platném k 31. prosince 1995.

V seznamu nemocí z povolání je dnes uvedeno celkem 88 položek rozřazených do šesti kapitol, podle toho, zda se jedná o nemoci z povolání způsobené chemickými látkami, nemoci z povolání způsobené fyzikálními faktory, nemoci z povolání týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice, nemoci z povolání kožní, nemoci z povolání přenosné a parazitární a nemoci z povolání způsobené ostatními faktory a činiteli.  U každé položky jsou rovněž definovány podmínky, za nichž nemoc z povolání vzniká.

V březnu roku 2020 se poprvé objevilo nové infekční onemocnění – covid-19, způsobené koronavirem SARS-CoV-2. Toto onemocnění se hlásí jako nemoc z povolání v rámci V. kapitoly Seznamu nemocí z povolání a značným způsobem zasáhlo do statistiky nemocí z povolání v posledních pěti letech. Dlouhá leta předtím totiž platilo, že mezi nejčastěji hlášené nemoci z povolání patří syndrom karpálního tunelu.

S účinností od 1. ledna 2023 do seznamu přidána položka umožňující za stanovených podmínek uznat za nemoc z povolání chronické onemocnění bederní páteře způsobené těžkou fyzickou prací.

V roce 2025 došlo s účinností od 8. listopadu 2025 k dalším změnám nařízení vlády, a to poměrně zásadním. Jedná se o nařízení vlády č. 428/2025 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů. Nejdůležitější změny byly implementovány do číselníků položek a evidenčních kódů. Aplikace Národního registru nemocí z povolání se však projeví až na nemocech z povolání hlášených v roce 2026. Následkem tohoto nařízení došlo ke změnám v číselnících u několika položek a evidenčních kódů a byly zavedeny dvě nové nemoci z povolání – akutní a subakutní silikóza a rakovina žaludku, tlustého střeva a konečníku. Dále se změnila klinická kritéria pro posuzování nemoci z povolání u onemocnění covid-19 dle Metodického návodu ve Věstníku MZ ČR částka 19/2025. Ve výsledku to znamená, že onemocnění covid-19 zjištěná před datem 8. listopadu 2025 se hlásí ještě podle původních podmínek pod položkami 5.1 resp. 5.3 a onemocnění vzniklá po tomto datu se hlásí již podle nových klinických kritérií pod položkou 5.4, a to v případě nákazy v ČR pod kódem 5. 4. 01, resp. 5. 4. 02 u nákazy vzniklé v zahraničí.

Vzhledem k tomu, že zákoník práce obsahuje pravidlo, že jako nemoc z povolání se odškodňuje i nemoc vzniklá před jejím zařazením do seznamu nemocí z povolání, a to od jejího zařazení do seznamu a za dobu nejvýše 3 let před jejím zařazením do seznamu, budou se nově zavedená onemocnění– akutní a subakutní silikóza a rakovina žaludku, tlustého střeva a konečníku lze šetřit od 8. 11. 2025 zpětně 3 roky do minulosti a následně nově hlásit.

Z hlediska zákoníku práce je v této souvislosti též třeba zdůraznit, že v případě, že zaměstnanec před uznáním nemoci z povolání pracoval u více zaměstnavatelů za podmínek, za nichž vznikla nemoc z povolání, kterou byl postižen, nese odpovědnost za odškodnění nemoci z povolání ten zaměstnavatel, u kterého zaměstnanec pracoval naposledy před vznikem nemoci z povolání za podmínek, za nichž nemoc z povolání vzniká, a to i když zde pracoval jen krátkou dobu a je tedy objektivně vyloučeno, aby zde došlo k takové změně zdravotního stavu, která by měla za následek onemocnění nemocí z povolání (např. usnesení NS sp. zn. 21 Cdo 4265/2009 ze dne 12. října 2010).  Nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy vzniklý nemocí z povolání se proto uplatňuje u tohoto posledního zaměstnavatele, přičemž se prokazuje pouze, že u tohoto zaměstnavatele objektivně existovaly podmínky pro vznik nemoci z povolání.

Ohrožení nemocí z povolání

Podle § 347 odst. 1 zákoníku práce se „ohrožením nemocí z povolání“ rozumí takové změny zdravotního stavu, jež vznikly při výkonu práce nepříznivým působením podmínek, za nichž vznikají nemoci z povolání, avšak nedosahují takového stupně poškození zdravotního stavu, který lze posoudit jako nemoc z povolání, a další výkon práce za stejných podmínek by vedl ke vzniku nemoci z povolání. Lékařský posudek o ohrožení nemocí z povolání vydává poskytovatel zdravotních služeb příslušný k vydání lékařského posudku o nemoci z povolání. Tato definice vychází z pojmu „nemoc z povolání“. U ohrožení nemocí z povolání se jedná z lékařského hlediska o určitý předstupeň před zjištěním, že u zaměstnance vznikla nemoc z povolání. K naplnění definice ohrožení nemocí z povolání je nezbytné, aby ke změně zdravotního stavu došlo při výkonu práce, a to působením nepříznivých podmínek, za nichž vznikají nemoci z povolání.

Uznávání nemocí z povolání a ohrožení nemocí z povolání

Pravidla pro posuzování nemocí z povolání jsou obsažena zejména v zákoně č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, a dále ve vyhlášce č. 104/2012 Sb., o stanovení bližších požadavků na postup při posuzování a uznávání nemocí z povolání a okruh osob, kterým se předává lékařský posudek o nemoci z povolání, podmínky, za nichž nemoc nelze nadále uznat za nemoc z povolání, a náležitosti lékařského posudku (vyhláška o posuzování nemocí z povolání). Na základě posouzení zdravotního stavu a výsledků odborných vyšetření posuzovaného zaměstnance vydá příslušný poskytovatel pracovnělékařských služeb lékařský posudek o uznání nemoci z povolání, příp. o ohrožení nemocí z povolání. Výčet poskytovatelů, kterým bylo ministerstvem zdravotnictví uděleno povolení uznávat nemoci z povolání (tzv. střediska nemocí z povolání) a oblast jejich působnosti, jsou k dispozici na webu Ministerstva zdravotnictví ČR: https://www.mzcr.cz/seznam-poskytovatelu-kterym-bylo-udeleno-povoleni-uznavat-nemoci-z-povolani/.

Hlavní údaje roku 2025

V roce 2025 bylo u 2 909 osob (2 131 žen a 778 mužů) diagnostikováno celkem 3 396 profesionálních onemocnění, z toho bylo 3 329 nemocí z povolání a 67 ohrožení nemocí z povolání. Ve srovnání s rokem 2024 klesl v roce 2025 celkový počet hlášených profesionálních onemocnění o 1894, tj. o 35,8 % případů, což představuje jeden z nejvýraznějších propadů za poslední roky. Přesto zůstal nejčastěji hlášeným onemocněním covid-19 – celkem bylo evidováno 2 505 případů.

K tomu je třeba uvést, že pouze dva případy onemocnění covid-19 skutečně vznikly v roce 2025, zatímco zbývající případy se týkaly nákaz z let 2020 až 2024. Důvodem bylo nedokončené odborné posuzování velké části případů covid-19 z období pandemie, předpokládá se, že mnoho těchto onemocnění se do evidence dostane ještě až v roce 2026. Tento posun je důsledkem náročného procesu hodnocení na střediscích nemocí z povolání. Současně se však očekává, že v následujících letech bude počet uznaných případů covid-19 klesat. Hlavním důvodem je zavedení přísnějších klinických kritérií, která začala platit 8. listopadu 2025 na základě výše uvedeného Metodického návodu Ministerstva zdravotnictví zveřejněného ve Věstníku MZ ČR, částka 19/2025. Podle nové metodiky a seznamu nemocí z povolání již nebude postačovat lehký průběh onemocnění – uznání bude možné jen u případů alespoň střední tíže nebo u onemocnění doprovázených vybranými komplikacemi.

Odhlédneme-li od infekčních přenosných chorob uznaných v roce 2025, musíme konstatovat, že se výrazně proměnila také struktura jiných diagnóz. Ve srovnání s rokem 2024, kdy byl uznán pouze jediný případ chronického onemocnění bederní páteře z přetěžování (tato nemoc byla zařazena do Seznamu až v roce 2023), bylo v roce 2025 potvrzeno již šest takových diagnóz. Tento nárůst lze vysvětlit především pokračující přítomností fyzicky náročných profesí v manuálně orientovaných odvětvích a stárnutím pracovní populace.

Za pozornost stojí také výrazný nárůst pneumokonióz u pracovníků v černouhelném hornictví. Trend je pravděpodobně spojen s intenzivnějším zdravotním sledováním horníků v souvislosti s ukončováním jejich pracovních poměrů, neboť na začátku roku 2026 došlo k uzavření posledního černouhelného dolu v České republice. Vyšetřování dlouhodobě exponovaných pracovníků před ukončením hlubinné těžby přirozeně přineslo vyšší detekci chronických prachových onemocnění.

Nejčastěji onemocněli zaměstnanci ve zdravotnictví a sociálních službách (sekce ekonomické činnosti CZ-NACE Q „Zdravotní a sociální péče“), kde bylo hlášeno celkem 2 495 případů. U nich převládala přenosná a parazitární onemocnění – celkem 2 478 případů. Z toho bylo 2 375 případů covid-19, 63 případů svrabu, 19 případů dávivého kašle a 6 případů tuberkulózy plic nebo krčních uzlin. Další infekční onemocnění byla hlášena v počtu 1 až 4 případy. Dále bylo zaznamenáno 12 profesionálních dermatóz, 3 případy syndromu karpálního tunelu vzniklého z přetěžování horních končetin a 2 případy chronického onemocnění bederní páteře z dlouhodobé těžké fyzické zátěže.

Nemoci z povolání podle kategorie práce

Úvodem pouze připomeňme, že podle § 103 odst. 1 písm. b) ZP je zákonnou povinností zařadit zaměstnance do kategorie prací podle § 37 a násl. zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a vyhlášky č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli.

Podle kategorizace práce stanovené zaměstnavatelem vzniklo nejvíce nemocí z povolání u pracovníků vykonávajících nerizikovou práci, zařazenou do kategorie 1 nebo 2, jednalo se celkem o 1 585 případů, což představuje 47,6 % všech onemocnění. Při práci zařazené zaměstnavatelem do rizikových kategorií 2R až 4 bylo zjištěno pouze 647 případů, tedy 19,4 %.

Z hlediska BOZP je však velice důležitým zjištěním, že u 1 097 případů (33,0 %) nebyla kategorizace práce zaměstnavatelem dosud provedena. Tomu je třeba při kontrolách BOZP věnovat zvýšenou pozornost.

Při pracích, které byly zaměstnavatelem zařazeny jako nerizikové, tedy 1 nebo 2 kategorie, vznikaly zejména přenosné a parazitární nemoci (celkem 1 359 případů), dále kožní onemocnění (67 případů) a alergické nemoci plic (5 případů). U těchto skupin není možné vznik onemocnění vždy předvídat, protože významnou roli hraje individuální vnímavost jednotlivých osob.

Z hlediska kontroly, jakým způsobem zaměstnavatelé provádějí prevenci rizik a zařazují zaměstnance do kategorií, nadále přetrvává problém nemocí z povolání způsobených fyzikálními faktory (hluk, vibrace, přetěžování končetin), které vznikly u prací původně zaměstnavatelem zařazených do nerizikových kategorií 1 nebo 2. Těchto případů bylo celkem 141. V rámci šetření nemocí z povolání provedeného KHS bylo ověřeno, že podmínky vzniku nemocí z povolání byly v těchto případech splněny, což znamená, že původní kategorizace práce provedená zaměstnavatelem byla nesprávná. I tomu je třeba věnovat zvýšenou pozornost.

Členění nemocí z povolání podle kapitol Seznamu nemocí z povolání

Kapitola I – Nemoci z povolání způsobené chemickými látkami

V roce 2025 vyvolaly chemické látky dvě intoxikace – jednu akutní po inhalaci kyseliny azidovodíkové a jednu chronickou po expozici léčivu mesalazinu.  Dále byl diagnostikován jeden případ nádoru plic způsobeného směsí karcinogenních látek. 

Kapitola II – Nemoci z povolání způsobené fyzikálními faktory

Fyzikální faktory způsobily v roce 2025 celkem 383 nemocí z povolání.

V rámci položky 1 byla 1 nemoc způsobená ionizujícím zářením diagnostikována u bývalého pracovníka uranových dolů, který byl exponován ionizujícímu záření v letech 1969–1984.

Pravidelně častější jsou poruchy sluchu. Percepční kochleární porucha sluchu způsobená hlukem byla hlášena u 10 pracovníků, kteří pracovali v riziku hluku v různých profesích a odvětvích ekonomické činnosti.

Dalším častou nemocí z povolání jsou nemocí z povolání vzniklé v důsledku práce s vibrujícími nástroji a zařízeními. V roce 2025 bylo evidováno celkem 151 těchto nemocí z povolání. Onemocněli především zámečníci, svářeči a brusiči kovů.

Nemoci z přetěžování končetin byly v roce 2025 hlášeny celkem ve 215 případech. Nejčastěji onemocněli montážní dělníci (51 případů) a operátoři výroby (45 případů). Jednalo se hlavně o nemoci šlach, šlachových pochev, tíhových váčků nebo úponů svalů či kloubů končetin z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování a o artrózu kloubů horních končetin z přetěžování. Z toho syndrom karpálního tunelu byl diagnostikován 146krát.

Chronické onemocnění bederní páteře způsobené dlouhodobým přetěžováním těžkou fyzickou prací bylo v roce 2025 uznáno celkem v 6 případech. Šlo konkrétně o sanitářku, pečovatelku v sociálních službách, montážní dělnici, horníka – raziče, doručovatele balíků a vedoucího posunu na železnici.

Kapitola III – Nemoci z povolání způsobené týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice, pobřišnice a gastrointestinálního traktu

Nemoci dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice byly v roce 2025 hlášeny celkem ve 212 případech.

Pneumokoniózy způsobené prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého byly zaznamenány u 172 osob. Nejčastějším onemocněním byla pneumokonióza uhlokopů, která byla hlášena ve 162 případech. Onemocněli zejména pracovníci při těžbě a dobývání nerostných surovin.

Azbest vyvolal v roce 2025 onemocnění plic a pohrudnice celkem v 10 případech. U dvou pracovníků došlo ke vzniku expozice azbestovému prachu v letech 1973–1995. V 6 případech byli pracovníci exponováni azbestu dokonce v letech 1965–2025.

Další nemoc týkající se dýchacích cest – pneumokonióza ze svařování byla diagnostikována u pracovníka po 24 letech práce v prostředí s expozicí svářečským dýmům.

Další nemoc – spinocelulární karcinom hlasivky z působení koksárenských plynů byl uznán u pracovníka exponovaného této noxe v letech 1988–2022.

Exogenní alergická alveolitida byla v hodnoceném období hlášena třikrát – ve dvou případech po expozici diizokyanátům a v jednom případě po kontaktu s prachem drůbežího peří.

Bronchiální astma bylo diagnostikováno u 21 osob. Nejčastějšími původci profesionálního astmatu byly diizokyanáty a moučný prach (žitná nebo pšeničná mouka). V roce 2025 nebyl zaznamenán žádný případ profesionální alergické rýmy.

Rakovina plic ve spojení s pneumokoniózou způsobenou prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého byla diagnostikována u čtyř pracovníků, kteří byli této noxe exponováni v období let 1963 až 2006.

Kapitola IV – Nemoci z povolání kožní

Kožních nemocí z povolání bylo hlášeno celkem 81 případů. Nejčastější nemocí byla kontaktní alergická dermatitida (byla diagnostikována v 70 případech). Nejčastějším vyvolavatelem kožních nemocí byly ropné výrobky a plastické hmoty.

Kapitola V – nemoci z povolání přenosné a parazitární

 V roce 2025 bylo hlášeno celkem 2 646 případů přenosných a parazitárních nemocí což představuje pokles o 2 104 případů oproti roku 2024. Z tohoto počtu bylo 2 595 případů nemocí přenosných z člověka na člověka nebo šířených jinými způsoby přenosu. Nejčastěji onemocněli pracovníci ve zdravotnictví a sociální péči, u nichž bylo evidováno celkem 2477 případů.

Nejčastěji hlášeným onemocněním byl covid-19, s celkovým počtem 2 488 případů. Naprostá většina z nich vznikla v období od března 2020 do konce roku 2024. V roce 2025 byly zaznamenány pouze dva nové případy. Toto onemocnění se nejčastěji vyskytovalo v odvětví „Zdravotní a sociální péče“, kde byly nejvíce postiženy tyto profesní skupiny: zdravotní sestry, sanitáři a ošetřovatelé a pracovníci sociálních služeb a přímé obslužné péče v sociálních zařízeních.

Mimo oblast zdravotní a sociální péče bylo onemocnění zachyceno ještě ve třech dalších odvětvích, vždy v rozmezí 1 až 91 případů. Zajímavé je, že v odvětví „Vzdělávání“ byli nejčastěji postiženi učitelé mateřských škol, učitelé 1. stupně základních škol, asistenti pedagoga, vychovatelky a speciální pedagogové.

Ve většině případů probíhalo onemocnění Covid-19 pod obrazem běžné virózy s chřipkovými příznaky nebo jako zánět horních cest dýchacích. U části pacientů dominovaly také dyspeptické obtíže. Ze závažnějších komplikací byla v 70 případech diagnostikována virová pneumonie, z nichž 6 bylo provázeno respiračním selháním a jeden případ i selháním ledvin. K dalším závažnějším komplikacím patřily těžké bronchitidy, následný rozvoj astma bronchiale, žilní trombózy, plicní embolie, myokarditidy, tromboflebitidy, infarkt myokardu a paréza lícního nervu.

Naopak v sestupném pořadí byly zaznamenány infekční nemoci přenosné z člověka na člověka. Šlo o scabies, dávivý kašel  nebo o tuberkulóza plic nebo krčních uzlin.

Ve sledovaném období bylo také hlášeno 20 případů onemocnění přenosných ze zvířat na člověka, a to jak přímým kontaktem, tak prostřednictvím přenašečů. Nejčastěji se vyskytla lymeská borelióza, z toho jeden případ s postižením srdce a dva s postižením kloubů.

Během pracovního pobytu v zahraničí vzniklo 31 případů přenosných a parazitárních onemocnění. K onemocněním došlo v jedenácti zemích (Mali, Slovensko, Litva, Lotyšsko, Nigérie, Kambodža, Kamerun, Indonésie, Konžská demokratická republika, Dánsko a Indie). Většina případů se týkala vojáků z povolání, kteří onemocněli při plnění úkolů v rámci zahraničních misí. Nejčastěji byl hlášen Covid-19.

Ohrožení nemocí z povolání

V roce 2025 bylo zaznamenáno celkem 67 případů ohrožení nemocí z povolání – u 39 mužů a 28 žen. Ohrožení se nejčastěji týkalo pracovníků ve výrobě kovových konstrukcí a kovodělných výrobků.

Nejčastěji byla hlášena ohrožení nemocí z povolání související s poškozením periferních nervů v důsledku dlouhodobé nadměrné jednostranné zátěže končetin dále ohrožení poškozením periferních nervů způsobeným vibracemi. V rámci těchto dvou položek byl nejčastěji diagnostikován lehký syndrom karpálního tunelu.

Ohrožení nemocí z povolání bylo nejčastěji diagnostikováno u pracovníků zařazených do hlavní třídy „Obsluha strojů a zařízení, montéři“.

Nejvíce případů ohrožení nemocí z povolání bylo hlášeno u pracovníků, jejichž práce byla zaměstnavatelem zařazena do některé z rizikových kategorií 2R až 4 V nerizikových kategoriích 1 a 2 bylo zaznamenáno celkem 15 případů.

Podle posudků vypracovaných KHS bylo zjištěno, že u nerizikové kategorie 2 zůstávají problémem případy ohrožení nemocí z povolání, které vznikly vlivem hluku, vibrací nebo přetěžování končetin u prací původně zaměstnavatelem zařazených do nerizikových kategorií 1 nebo 2. Vzhledem k tomu, že v rámci šetření KHS bylo splnění podmínek vzniku ohrožení nemocí z povolání potvrzeno, znamená to, že u těchto případů byla původní kategorizace práce provedena zaměstnavatelem nesprávně.

Závěr

Z hlediska prevence rizik je klíčovým zjištěním rozpor mezi kategorizací práce stanovenou zaměstnavatelem a následnými posudky KHS, neboť u 768 případů nemocí z povolání (23,1 %) bylo šetřením KHS prokázáno, že práce splňovala kritéria rizikových kategorií 2R až 4, ačkoli zaměstnavatel ji takto neoznačil. Ukazuje to, že problém zařazení zaměstnanců do správné kategorie přetrvává, přestože vyhláška č.432/2003 Sb. nabyla účinnosti před 22 lety.

Naopak v 1 466 případech (44 %) zůstala kategorie nerizikové i po ověření KHS — tyto případy zahrnují především infekční nemoci a kožní alergie, kde individuální vnímavost znemožňuje plně predikovat vznik onemocnění.

Pro praxi BOZP z toho plyne několik doporučení:

• revize kategorizace u prací s expozicí hluku, vibracím a manipulaci s břemeny zejména v sekcích NACE C 24–C 29 (hutní zpracování kovů, strojírenství a automobilový průmysl);
• důsledná evidence historických expozic azbestu, krystalickému SiO₂ a koksárenským plynům i u bývalých zaměstnanců;
• cílená cestovní medicína u pracovníků vysílaných do zahraničí;
• sledování kožních a respiračních alergických onemocnění u pracovníků s expozicí ropným výrobkům, plastům, diizokyanátům a moučnému prachu;
• průběžné sledování psychického a hlasového zatížení u učitelů — v roce 2025 byly hlášeny 4 profesionální poruchy hlasivek.

Souhrnná tabulka — klíčové ukazatele 2023 až 2025

Ukazatel	2025	2024	2023	Změna 2025 vs 2024
Nemoci z povolání celkem	3 329	5 240	6 937	−36,5 %
Ohrožení nemocí z povolání	67	50	64	+34,0 %
Profesionální onemocnění úhrnem	3 396	5 290	7 001	−35,8 %
Incidence (na 100 tis. pojištěnců)	71,4	108,7	147,3	−34,3 %
Postižené osoby (počet)	2 909	4 530	6 156	−35,8 %
z toho ženy / muži	2 131 / 778	— / —	— / —	—
Kapitola V – přenosné a parazitární	2 646	4 750	6 405	−44,3 %
z toho covid-19	2 505	4 620	—	−45,8 %
Kapitola II – fyzikální faktory	383	318	336	+20,4 %
Kapitola III – respirační (plíce, pohrudnice)	212	94	122	+125,5 %
Kapitola IV – kožní	81	69	71	+17,4 %
Nejvíce postižený kraj	MSK – 671	—	—	20,2 %
Nejvíce postižené odvětví (CZ-NACE)	Q – Zdrav. a soc. péče	—	—	74,9 %

Vývoj nejčastějších diagnóz 2024 → 2025

Diagnóza / kategorie	2025	2024	Trend
Covid-19 (V.1.45 + V.3.36)	2 505	4 620	↓↓
Pneumokonióza uhlokopů (prostá)	162	36	↑↑↑
Syndrom karpálního tunelu (z přetěžování)	146	105	↑
Syndrom karpálního tunelu (z vibrací)	127	≈80	↑
Kontaktní alergický ekzém	69	≈60	↑
Svrab (V.1.09)	65	95	↓
Astma bronchiale	21	23	→
Dávivý kašel	20	8	↑↑
Chron. onemocnění bederní páteře (II.11)	6	1	↑↑
Mezoteliom (azbest, III.2.c)	7	5	↑
Malárie (V.3.05, ze zahraničí)	9	2	↑↑

 

---

Evidence úrazů ve školách po novele vyhlášky č. 64/2005 Sb.

15.6.2026, Ing. Lucie Mrázová, Zdroj: Verlag Dashöfer

Novela vyhlášky č. 64/2005 Sb.

Velkým problémem všech škol jsou úrazy dětí, žáků a studentů. S ohledem na věk dětí a žáků přinášejí s sebou neodčinitelné následky z hlediska psychiky dětí, rodičů a samozřejmě i učitelů školy.

Dne 22. 5. 2025 byla ve Sbírce zákonů publikována vyhláška č. 150/2025 Sb., kterou se mění vyhláška č. 64/2005 Sb., o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů, ve znění pozdějších předpisů. Tato vyhláška má tzv. dělenou účinnost, z větší části nabyla účinnosti 1. září 2025, nová příloha – vzor záznamu o úrazu však nabude účinnosti až 1. září 2026.

Hlavním cílem vyhlášky je důsledná evidence školních úrazů. Další cíle novely:

• snížení administrativní zátěže škol,
• odstranění nejasností ve výkladu,
• redukce zbytečně evidovaných údajů,
• zvýšení ochrany osobních údajů.

Hlavní změny (podrobněji budou rozebrány níže):

• záznamy o úrazech budou povinně zpracovávány pouze v případech závažných úrazů (např. smrtelný úraz, nepřítomnost ve škole alespoň 2 dny, náhrada za bolest),
• zrušení povinnosti zpracovávat záznamy na žádost zákonného zástupce nebo jiných subjektů, pokud nejde o závažný úraz,
• k povinným důvodům pro zápis přibývá úraz, u kterého je pravděpodobný vznik nároku na náhradu za bolest nebo ztížení společenského uplatnění,
• zrušení některých údajů ve formuláři (např. třída, jméno osoby, která úraz způsobila, místo trvalého pobytu u cizinců),
• zpřesnění výčtu činností a míst, při nichž k úrazu došlo, pro lepší statistické zpracování,
• zrušení požadavku na podpis v knize úrazů, pokud je evidence vedena elektronicky. Místo podpisu se uvádí jméno a příjmení zapisujícího,
• změna způsobu zasílání aktualizací – nově průběžně přes systém InspIS, nikoli jednou ročně.