Směrnice BOZP.* 

Kdo je koordinátor BOZP na staveništi a kdy ho budete potřebovat.* 

Kancelář jako past? Co vás může v práci zranit a jak se tomu vyhnout.* 

Směrnice BOZP.

Směrnice v oblasti BOZP by měla vždy fungovat jako pravidlo, kterým se musí osoby řídit. Je chápána také jako návod, jak například s daným strojem zacházet, či jak se v určitých situacích chovat. Určuje, jak práci provádět tak, aby bylo ochráněno zdraví a zajištěna potřebná bezpečnost. Jakou podobu musí mít, kde všude je třeba směrnice stanovit a jak si s jejich poměrně složitou agendou poradit?

26.05.2015 | BusinessInfo.cz

Kde nesmí směrnice BOZP chybět

Směrnice BOZP je třeba vytvořit v každé společnosti. Fungují jako vnitřní soubor pravidel, zákazů i příkazů. Musí existovat ve firmách bez rozdílu oboru činnosti. Vnitřní směrnice BOZP obecnějšího rázu (jako je například požární poplachová směrnice) musí mít i OSVČ, které pracují samostatně např. jako lékaři apod. Směrnice se v rámci firmy vztahují i na osoby, které v ní nepracují, ale zdržují se na pracovišti.

Na formě směrnice BOZP záleží

U každé směrnice je extrémně důležitá její forma. Měla by být napsána stručně a jasně tak, aby byla pochopitelná. Nutné je, přesně definovat všechna případná rizika a současně podat návod, jak se jich vyvarovat. Forma směrnice může hrát významnou roli například při řešení pracovních úrazů, její podoba rozhodně nesmí být brána na lehkou váhu. V případě směrnic BOZP je třeba, aby v ní byly přesně definovány všechny možné varianty činnosti. Musí přesně stanovit kompetence, pověřené a zodpovědné osoby atd. Pokud je směrnice sepsána zodpovědně, může být i způsobem, jak zaměstnancům zjednodušit práci.

Obsah směrnice BOZP musí být vždy v souladu se zákonem, jinými nařízeními a normami, které se k dané činnosti vztahují. V České republice je to určitě Zákoník práce, zákon o zajištění dalších podmínek BOZP, zákon o ochraně veřejného zdraví i směrnice EU, jako je Směrnice Rady 89/391/EHS o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci aj.

Kolik má směrnic BOZP být?

Počet směrnic není nikde stanoven, vždy se jejich množství odvíjí od vnitřních potřeb společnosti. Měly by se ale vždy vztahovat na veškeré činnosti, které se na daném místě provozují. V praxi to znamená, že firma může mít třeba jen několik směrnic, zatímco jiná bude mít soubor i tisíců nařízení.

Jak si se směrnicemi BOZP poradit?

Napsat směrnici není jednoduchý úkol. Při jejich sepisování je proto určitě výhodnější, když se obrátíte na odborníky a necháte si vytvořit originální vnitřní směrnice. Tím nejvíce předejdete případným problémům.

Převzato z portálu BezpecnostPrace.info, autor: Ing. Martin Šimek

---

Kdo je koordinátor BOZP na staveništi a kdy ho budete potřebovat.

Pojem koordinátor BOZP, případně koordinace BOZP, by měl znát v dnešní době už každý řemeslník, stavebník, investor, projektant a každá osoba, která se účastní stavby nebo se aktivně podílí na jakékoliv práci na staveništi. Úkolem koordinátora BOZP na staveništi je koordinovat bezpečnost práce více účastníků jedné stavby, a to v etapě přípravy stavby samotné i realizace stavby. Jaké je znění zákona, kdo a kdy ho bude potřebovat, jakou přesně činnost vykonává, a jak vybrat toho správného? To vše se dozvíte v následujícím článku.

28.03.2014 | BusinessInfo.cz

Kdy je koordinátor povinný – limity a podmínky

Povinnost zajistit koordinátora BOZP na staveništi nařizují zadavatelům staveb (investorům) takzvané limity, které jsou uvedeny ve dvou zákonech. Tyto limity představují následující podmínky:

Předpis č. 309/2006 Sb.

• Předpokládané trvání stavebních prací je delší než 30 pracovních dnů. Zároveň s touto délkou bude na stavbě pracovat současně více jak 20 osob po dobu delší než 1 den.
• Všechny stavby, jejichž plánovaný objem prací přesáhne 500 pracovních dnů s podmínkou přepočtu na jednoho pracovníka.

Předpis č. 591/2006 Sb. – Práce se zvýšeným rizikem

• Tam, kde hrozí pád z výšky nebo do hloubky nad 10 metrů
• Při práci, ve které je vyšší riziko sesuvu zeminy při výkopových pracích o hloubce větší než 5 metrů s následkem ohrožení zdraví.
• Při manipulaci s těžkými stavebními díly a konstrukcemi z kovů, betonu nebo dřeva, které zůstanou zabudované v díle.
• V případě práce nad i pod vodou či v její blízkosti, když je vyšší riziko utonutí.
• Práce s výbušninami, které upravuje zvláštní zákon.
• Při práci s nebezpečnou látkou nebo chemickou či jinak toxickou látkou nebo přípravkem.
• V případě, že se při práci mohou vyskytovat biologičtí činitelé, které upravuje zvláštní zákon.
• Při pracovní činnosti, kde je zdroj ionizujícího záření.
• Při práci s technickým zařízením a v ochranném pásmu energetického vedení.
• Při zemních pracích, ale také vrtných, tunelových a studnařských, kde dochází k protlačování a mikrotunelování.
• V případě pracovních úkonů, kde je vyšší tlak vzduchu.

Kdo má povinnost zajistit koordinátora BOZP

Povinnost zajistit koordinaci BOZP spadá vždy na zadavatele stavby, který může být též investorem.
Koordinátora BOZP může provádět pouze odborně způsobilá osoba, a to dle zákona č. 309/2006 Sb.
Koordinaci BOZP nikdy nesmí provádět hlavní zhotovitel stavby!

Co koordinátor BOZP nesmí

Koordinátor BOZP nesmí být pod vlivem zájmů jednotlivých účastníků stavby a nesmí být jednostranný ku prospěchu nikoho jiného.
Stejně tak nesmí zasahovat do správného plnění projekčních, technologických, technických a jiných činností.
Koordinátor pouze koordinuje bezpečnost práce mezi jednotlivými pracovníky a dodavateli stavby a nenahrazuje tak činnost odborně způsobilých osob (“bezpečáka“) jednotlivých zhotovitelů.

Jaké jsou fáze a jak koordinace BOZP probíhá

Výkon koordinace BOZP na staveništi je rozdělen na dvě fáze, které obsahují další pracovní činnost, jež jsou uvedeny níže.

1. Přípravná fáze (předrealizační)

• Zpracování plánu bezpečnosti práce na staveništi.
• Zpracování právních předpisů o rizicích na stavbě.
• Celkové posouzení zajištění BOZP a PO při pracovních postupech.
• Zajištění ohlášení stavby na inspektorát práce.

2. Realizační fáze

• Koordinování bezpečnosti při práci všech zhotovitelů a spolupracovníků.
• Kontrolování celkového zabezpečení staveniště.
• Sledování a dokumentování dodržování zpracovaného plánu BOZP.
• Pozorování a vyhodnocování všech pracovních činností při stavbě.
• Příprava a organizace kontrolních dnů BOZP.
• Vyhledávání nedostatků a navrhování jejich odstranění.
• Podílení se na přípravě harmonogramu jednotlivých prací.

Podle čeho vybrat koordinátora BOZP na staveništi

Několik praktických a ověřených rad, jakým způsobem vybírat koordinátora bezpečnosti práce na staveništi a jaké základní kritéria by měl splňovat.

• Koordinátor BOZP musí být vždy odborně způsobilý a musí mít k této činnosti platný certifikát. Certifikát má platnost 5 let a je nutné jeho pravidelné obnovení. V případě, že certifikát pozbyl platnosti, koordinátor nemůže koordinace provádět.
• Pokud chcete mít jistotu, aby byla koordinace BOZP provedena s maximální kvalitou, podívejte se na reference společnosti.
• Někdy je také dobré udělat výběr několika referenčních firem a zeptat se na spokojenost s daným koordinátorem.
• Pokud hledáte spolehlivost a garance, chtějte znát délku praxe v oboru koordinace BOZP.
• Dobrá komunikace, příjemné a vstřícné vystupování už při prvním jednáním může být též známkou kvalitně poskytovaných služeb.
• Částečně můžete hledět také na to, zda váš partner používá pro zvýšení efektivity své i vaší práce moderní technologie, jako například stavební software pro koordinaci BOZP – REPORT-SYSTEM.
• Koordinátor by nikdy neměl být ovlivněn ostatními účastníky stavby.

Odkazy na zákony, které upravují povinnost koordinátora BOZP

Povinnost koordinátora BOZP upravují dva zákony: Předpis č. 309/2006 Sb. a Předpis č. 591/2006 Sb.

Předpis č. 309/2006 Sb.

Zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ze dne 23.05.2006 s účinností od 01.01.2007.

• Konkrétní povinnosti jsou popsány ve Třetí části “Další úkoly zadavatele stavby … a koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi” v § 14, 15, 16, 17, 18.

Předpis č. 591/2006 Sb.

Nařízení vlády o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích ze dne 12. prosince 2006.

• Přesné znění jednotlivých zákonů naleznete v § 1, 7, 8.

Převzato z portálu BezpecnostPrace.info, autor: Michal Šiška

---

Kancelář jako past? Co vás může v práci zranit a jak se tomu vyhnout.

Čvc 15, 2025 | BOZP | 0 | https://www.bezpecnostprace.info/bozp/kancelar-jako-past/

Když se řekne nebezpečná práce, většina lidí si představí stavbu, průmyslový provoz nebo třeba dílnu. Kancelář rozhodně ne. A přitom se podle statistik Státního úřadu inspekce práce stane ročně v českých kancelářích několik tisíc úrazů. Zakopnutí, pád ze židle, zranění zad při zvedání – to všechno zní banálně, dokud se to nestane právě vám.

Obsah článku

• Školení není ztráta času
• Kabel jako překážka
• Židle není žebřík
• Záda nejsou jeřáb
• Sezení jako maraton
• Elektřina si říká o respekt
• Světlo a vzduch nejsou detail
• Stres
• Společná odpovědnost

„Lidé si myslí, že v kanceláři se jim nemůže nic stát. Je to omyl, který se může pořádně prodražit,“ říká Tomáš Novák specialista na bezpečnost práce, která každoročně řeší stovky případů. Co tedy hrozí v běžné kanceláři a jak se tomu dá vyhnout?

Při výběru kanceláří se čím dál více firem ptá na bezpečnostní opatření,“ potvrzuje Jan Dufek, realitní makléř z webu Donajmu.cz. „Ergonomické vybavení, kvalitní osvětlení nebo protiskluzové podlahy už nejsou jen ‚nice to have‘, ale často rozhodují o tom, zda si kancelář pronajmou.“

Školení není ztráta času

Často vidíme, že zaměstnanci berou školení jako formalitu. Sedí tam, podepíšou papír a nic si z toho neodnášejí. Přitom kvalitní školení odhalí rizika, která běžný zaměstnanec ani nevidí. Například to, že nejčastější příčinou kancelářských úrazů jsou obyčejné pády. A že většinu z nich způsobuje nepozornost nebo podcenění situace.

Kabel jako překážka

Mezi nejbanálnější, ale zároveň nejčastější příčiny úrazů patří nepořádek. Kabel natažený přes chodbu, krabice postavená „jen na chvilku“ vedle stolu, rozlitá káva na podlaze.

„Viděl jsem kolegyni, která si při pádu přes kabel natrhla vazy v kotníku. Byla měsíc doma a dodnes má problémy,“ vzpomíná jeden z účastníků nedávného školení BOZP.

Řešení je přitom jednoduché – průchozí cesty nechat volné a rozlité kapaliny ihned utřít.

Židle není žebřík

Dalším častým zdrojem úrazů je improvizace. Potřebujete něco z horní police? Mnoho lidí automaticky sáhne po kancelářské židli. Často té na kolečkách.

„Nejhorší případ, který jsem řešil, byl muž, který spadl z kolečkové židle a zlomil si žebra. Přitom ve skladě byl normální žebřík,“ říká vzpomíná Novák.

Správné vybavení prostě nic nenahradí. A investice do solidního žebříku se vyplatí mnohem víc než návštěva pohotovosti.

Záda nejsou jeřáb

Bolesti zad trápí podle průzkumů každého druhého kancelářského pracovníka. Často za to může špatná technika při zvedání těžších věcí.

Základní pravidlo je jednoduché: při zvedání pracují nohy, ne záda. Udržujte rovnou páteř, pokrčte kolena a předmět držte co nejblíž k tělu. Těžké věci navíc ukládejte do spodních polic – jednak se vám budou lépe brát, jednak nehrozí jejich pád.

Sezení jako maraton

Moderní kancelářská práce často znamená osm hodin denně u počítače. Pro tělo je to ale stejná zátěž jako běžet maraton. Jenom jinak.

„Vidím stále více mladých lidí s problémy, které dřív měli jen padesátníci. Bolesti zad, syndrom karpálního tunelu, problémy s krkem,“ popisuje fyzioterapeutka, která se specializuje na problémy kancelářských pracovníků.

Ergonomické nastavení pracoviště proto není žádný luxus. Monitor ve výšce očí, správně nastavená židle, rovná zápěstí při psaní. A hlavně pravidelné pauzy – tělo potřebuje každých padesát minut aspoň chvilku pohybu.

Elektřina si říká o respekt

S elektrickými spotřebiči si řada zaměstnanců pohrává úplně zbytečně

Pravidlo je jasné: s elektřinou si nehrajte. Před manipulací zařízení vypněte a odpojte ze sítě. A rozhodně nenechávejte elektrické spotřebiče zapnuté bez dozoru – zejména varné konvice nebo přenosné radiátory.

Světlo a vzduch nejsou detail

Špatné osvětlení a vydýchaný vzduch působí pomalu, ale jistě. Únava očí, bolesti hlavy, snížená koncentrace – to všechno má původ v nevhodných podmínkách.

Ideální je kombinace denního světla s dobře nastaveným umělým osvětlením. V létě pak rozumné používání klimatizace – příliš velké teplotní rozdíly mezi venkem a kanceláří způsobují častější nachlazení.

Stres

Dlouhodobý stres není jen psychický problém. Má dopad na celé tělo – způsobuje bolesti hlavy, poruchy spánku, zvyšuje riziko srdečních onemocnění.

Stres dnes patří mezi hlavní příčiny dlouhodobé pracovní neschopnosti. Řešením je realistické plánování úkolů, klidné pracovní prostředí a otevřená komunikace s nadřízenými.

Společná odpovědnost

Bezpečné pracoviště nevytvoří jen vedení firmy. Každý zaměstnanec má svůj díl odpovědnosti – sledovat okolí a upozorňovat na problémy.

Kontrola únikových cest, stav hasicích přístrojů, funkčnost elektroinstalace. To všechno jsou věci, které dokáže zkontrolovat každý. A včasné upozornění zabrání vážným problémům.

Bezpečnost v kanceláři není o dodržování předpisů kvůli kontrole. Je o zdravém rozumu a ohleduplnosti k sobě i kolegům. Většinu problémů lze vyřešit prevencí – a ta začíná u každého z nás.