Přestávka při práci.* 

Hlášení pracovních úrazů odborové organizaci.* 

Zvedání břemen v sedě – hygienický limit po ženy.* 

Přestávka při práci.

14.7.2026, JUDr. Eva Dandová, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Zaměstnanec pracuje na pokladně, má 10hodinové směny a práci na směně vykonává sám. Náplní práce je prodávat vstupenky za hotové i bezhotovostně. Práce je náročná z pohledu stále se opakujících dotazů zákazníků a občas se tvoří na pokladně fronty. Během směny je mu poskytnuta přestávka na jídlo a oddech v délce min. 30 minut. Má ze zákona zaměstnanec nárok na další přestávky?

Odpověď:

Podle § 88 odst. 1 zákoníku práce platí, že zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce přestávku na jídlo platí, že zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce přestávku na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut. Toto ustanovení (§ 88 odst. 1 a 2 zákoníku práce) je vyjmenováno v § 363 zákoníku práce, v ustanovení, které obsahuje taxativní výčet ustanovení, kterými se do zákoníku práce zapracovávají předpisy Evropské unie a od kterých se lze odchýlit ve prospěch zaměstnance.

Z ustanovení tedy vyplývá, že zaměstnanec pracující ve směně dlouhé 10 hodin má nárok minimálně na jednu přestávku v práci v rozsahu 30 minut, to je zákonné minimum.

Jak z citované první věty § 88 odst. 1 zákoníku práce, která stanoví „nejdéle po 6 hodinách“ tak z § 363 zákoníku práce vyplývá, že od této zákonné povinnosti zaměstnavatele se lze odchýlit ve prospěch zaměstnance. Zaměstnavatel by sám měl zhodnotit náročnost práce a zvážit kolik a jak dlouhých přestávek zaměstnanci poskytne. Zaměstnavatel odpovídá za bezpečnost a ochranu zdraví při práci a přestávka v práci je de facto určitou prevencí z hlediska rizika pracovních úrazů způsobených únavou a vyčerpáním zaměstnance.

Hlášení pracovních úrazů odborové organizaci.

17.7.2026, Ing. Radek Brabec, DiS., JUDr. Eva Dandová, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Jak zorganizovat hlášení PÚ naší nově vzniklé odborové organizaci? Máme několik poboček, kde se o PÚ starají zástupci vedoucího a hledáme způsob jak zapojit hlášení odborům. Stačí, že odborové organizaci dáme přístup do databáze PÚ s tím, že jim budou chodit notifikace ke každému PÚ nebo ještě musíme konat něco jiného?

Odpověď:

Ing. Radek Brabec, DiS.: 

Děkujeme za dotaz, uvádíme k němu následující:

• 105 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práceuvádí následující;

• Zaměstnavatel, u něhož k pracovnímu úrazu došlo, je povinen objasnit příčiny a okolnosti vzniku tohoto úrazu za účasti zaměstnance, pokud to zdravotní stav zaměstnance dovoluje, svědků a za účasti odborové organizace a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bez vážných důvodů neměnit stav na místě úrazu do doby objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu. O pracovním úrazu zaměstnance jiného zaměstnavatele je zaměstnavatel podle věty první povinen bez zbytečného odkladu uvědomit zaměstnavatele úrazem postiženého zaměstnance, umožnit mu účast na objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu a seznámit ho s výsledky tohoto objasnění.

Dále nařízení vlády č. 322/2025 Sb., o povinnostech zaměstnavatele při pracovních úrazech uvádí v § 5 a § 6 tyto informace;

(1) Zaměstnavatel úrazem postiženého zaměstnance ohlásí pracovní úraz bez zbytečného odkladu odborové organizaci a zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pokud u zaměstnavatele působí.

(2) Pro účely zajištění podpisu úrazem postiženého zaměstnance, svědků, zástupce zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, zástupce odborové organizace a zaměstnavatele zaměstnavatel zaslaný záznam o pracovním úrazu podle odstavce 1 vytiskne z portálu úřadu a nechá jej podepsat nebo jej v elektronické podobě uloží a zajistí jeho podepsání uznávanými elektronickými podpisy. Zaměstnavatel je povinen uchovávat podepsaný záznam o pracovním úrazu zaměstnance po dobu 10 let.

(3) Po jedné kopii záznamu o pracovním úrazu podle odstavce 2 předá zaměstnavatel bez zbytečného odkladu úrazem postiženému zaměstnanci, zástupci zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci a zástupci odborové organizace, pokud u zaměstnavatele působí. V případě smrtelného pracovního úrazu předá jednu kopii rodinným příslušníkům úrazem postiženého zaměstnance.

Z uvedeného lze dovodit povinnost informovat odborovou organizaci o pracovním úrazu a následně jí umožnit účast při objasňování příčin a okolností tohoto pracovního úrazu.

Dále je nezbytné zajistit podpis zástupce odborové organizace na ohlášení pracovního úrazu a na záznamu o pracovním úrazu a předat odborové organizaci kopii příslušného ohlášení nebo záznamu. Podpis lze zajistit také prostřednictvím elektronického podpisu.

Doporučuji proto se zástupci odborové organizace projednat a nastavit funkční model spolupráce a předávání informací v souvislosti s plněním povinnosti zaměstnavatele odborovou organizaci informovat o otázkách bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a projednávat s ní záležitosti v této oblasti.

JUDr. Eva Dandová

Otázka sociálního dialogu (ve všech otázkách, v BOZP zejména) je otázkou vzájemné dohody zaměstnavatele a odborové organizace. V okamžiku, kdy odborová organizace oznámí zaměstnavateli, že u něho působí, mělo by dojít k setkání jejich zástupců (zaměstnavatele a odborové organizace) a k vyjasnění, jak bude probíhat jejich spolupráce. Ze zákona (§ 322 zákoníku práce) vyplývá mimo jiné, že zaměstnavatel je povinen odborové organizaci umožnit výkon kontroly a za tím účelem jí zajistit možnost prověření toho, zda zaměstnavatel řádně vyšetřuje pracovní úrazy a zajistit možnost účastnit se zjišťování příčin pracovních úrazů a nemocí z povolání, popřípadě je objasňovat. Z Vašeho dotazu vyplývá, že jde o nově vzniklou odborovou organizaci, a proto nepředpokládám, že by bylo v možnostech členů výboru organizace účastnit se vyšetřování příčin a okolností každého úrazu na každé z Vašich poboček.

Nařízení vlády č. 322/2025 Sb., o povinnostech zaměstnavatele při pracovních úrazech však ukládá zaměstnavateli povinnost předat odborové organizaci kopii záznamu o úrazu. Nevím, jak u Vás nyní probíhá elektronické hlášení záznamů o pracovních úrazech na ePortál SÚIP, ale myslím si, že by bylo asi nejjednodušší dohodnout s odborovou organizací, že ji budete elektronicky zasílat kopie záznamů o úrazech nebo ji umožníte – jak píšete v dotaze – přístup do databáze úrazů s tím, že budou informováni o každém nově evidovaném úrazu. Pro odbory je nejdůležitější, aby byli jejich zástupci informováni, jak byly vyšetřeny závažné úrazy (s déletrvající pracovní neschopností – pokud se u Vás vyskytují) a jaká byla přijata opatření, aby se příště neopakovaly. Důležité také je – v případech, kde by mohlo dojít ke sporu se zaměstnancem ohledně výše odškodnění zaměstnance – projednat s odborovou organizací podle § 271r zákoníku práce způsob a výši odškodnění (to se týká hlavně případů, kdy se zaměstnavatel své odpovědnosti částečně zprostí, protože zaměstnanec porušil nějakou svoji povinnost).

Nejprve ale projednejte s odborovou organizací, co bude její prioritní zájem a jak si představují spolupráci na úseku BOZP vůbec (nejen při vyšetřování příčin a okolností pracovních úrazů), a podle toho se zařiďte. Nová odborová organizace, resp. členové výboru nové odborové organizace (pokud odborová organizace není členem některého odborového svazu a nemá metodické vedení) asi všechny úkoly, které odborům dává zákoník práce, nebude moci ihned využívat a je proto třeba jí umožnit to, co budou členové výboru považovat sami za důležité.

Zvedání břemen v sedě – hygienický limit po ženy.

19.7.2026, JUDr. Eva Dandová, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Mám dotaz ke zvedání břemen ženami v pracovní poloze vsedě. Podle nařízení vlády č. 361/2007 Sb., hmotnost břemen v pracovní poloze v sedě u žen by neměla přesáhnout 3 kg. Je jedno, kolikrát žena zvedá toto břemeno, nebo je i toto vztaženo na kumulativní hmotnost 6 500 kg? Nebo žena prostě se 4 kg vsedě nesmí v žádném případě manipulovat nebo to záleží na měření svalové zátěže autorizovanou formou a dle tohoto měření se pak určí hmotnost při manipulaci s břemeny v sedě?

Odpověď:

Podle ustanovení § 29 nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, platí, že přípustný hygienický limit pro hmotnost ručně manipulovaného břemene přenášeného ženou při občasném zvedání a přenášení je 20 kg, při častém zvedání a přenášení 15 kg. Při práci vsedě je přípustný hygienický limit pro hmotnost ručně manipulovaného břemene ženou 3 kg. Z uvedeného vyplývá, že ženy nemohou vsedě manipulovat s těžšími břemeny jak 3 kg.

Průměrný hygienický limit pro celosměnovou kumulativní hmotnost ručně manipulovaných břemen v průměrné osmihodinové směně ženou je 6 500 kg. Tento limit je ale pomocný a používá se v případě, kdy manipulovaná břemena mají nestejnou hmotnost. Pak se používá tento celkový limit.
Přitom při posuzování rizikovosti práce dotyčných zaměstnankyň ale musíte vzít v úvahu také lokální svalovou zátěž podle § 22 až § 25a nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci. Novela nařízení vlády v r. 2010 vložila do něj právě ustanovení § 25a o tom, že práce spojená s celkovou fyzickou zátěží a lokální svalovou zátěží, překračující hygienické limity, musí být přerušována bezpečnostními přestávkami v trvání 5 až 10 minut po každých 2 hodinách od započetí výkonu práce nebo musí být zajištěno střídání činností nebo zaměstnanců. A to je důležité z hlediska prevence před riziky spojenými s celkovou fyzickou zátěží.

Závěrem jen upozorňuji, že pro posouzení lokální svalové zátěže je nutné posouzení více kritérií ve vzájemné souvislosti, a to zejména nadměrnosti, jednostrannosti a dlouhodobosti. Za dlouhodobost lze považovat dobu poškozování, která vylučuje úrazový mechanismus. Kritéria jednostrannosti a nadměrnosti jsou posuzována vždy ve vzájemné souvislosti a vypovídají o poměru vynakládaných sil k jejich časovému průběhu z hlediska zátěže stejných anatomických struktur.