BOZP – Informace nejen pro podnikatele.

 27. 9. 2026

Sankce za včasné neohlášení a nezapsání úrazu?* 

Srážka náhrady za ztrátu nebo zničení OOPP ze mzdy zaměstnance.* 

Obsluha MMV – přechod k jinému zaměstnavateli.* 

Sankce za včasné neohlášení a nezapsání úrazu?

21.6.2026, JUDr. Eva Dandová, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Může zaměstnavatel nějakým způsobem sankcionovat zaměstnance za to, že včas neohlásil pracovní úraz a nezapsal ho do knihy úrazů?

Odpověď:

Podle § 106 odst. 4 písm. h) zákoníku práce platí, že zaměstnanec je povinen bezodkladně oznamovat svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci svůj pracovní úraz, pokud mu to jeho zdravotní stav dovolí, a pracovní úraz jiného zaměstnance, popřípadě úraz jiné fyzické osoby, jehož byl svědkem, a spolupracovat při objasňování jeho příčin. Je to tedy zákonná povinnost zaměstnance. Okamžité ohlášení pracovního úrazu má zásadní význam pro zaměstnavatele, který musí přesně vyšetřit příčiny a okolnosti pracovního úrazu.

Pokud zaměstnanec ohlásí pracovní úraz např. až druhý den nebo dokonce i s několikadenním odstupem (v praxi jsem řešila případ, kdy se zaměstnanec „pokoušel“ ohlásit pracovní úraz za několik měsíců, dokonce po skončení pracovního poměru), nemůže zaměstnavatel objektivně zjistit, co se skutečně v daný moment stal a jak došlo k pracovnímu úrazu. Pokud např. zaměstnanec tvrdí, že včera zakopl na pracovišti a pohmoždil si kotník a nemá navíc kolegy, svědky, kteří by mu jeho tvrzení dosvědčili, nemůže zaměstnavatel úraz uznat za pracovní, protože není jisto, zda k úrazu nedošlo např. cestou do zaměstnání a jak je všeobecně známo, úraz na cestě do zaměstnání není úrazem pracovním. V těchto případech zaměstnanec úraz jednoduše neuzná za úraz pracovní a zaměstnanci nezbývá než se případně domáhat uznání úrazu za pracovní soudní cestou.

Poslední možností je dát v takovém případě zaměstnanci upozornění na možnost výpovědi podle § 52 písm. f) zákoníku práce, neboť porušil povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci. V praxi se však tento způsob, nevyužívá, stačí pouhé neuznání úrazu za úraz pracovní.


Srážka náhrady za ztrátu nebo zničení OOPP ze mzdy zaměstnance.

14.7.2026, JUDr. Eva Dandová, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Smí zaměstnavatel bez souhlasu zaměstnance srážet ze mzdy náhradu za ztrátu nebo zničení OOPP? Za jakých podmínek?

Odpověď:

Obecně platí, že OOPP, jejichž hodnota nepřesahuje 50 000 Kč, se zaměstnancům vydávají na tzv. písemné potvrzení podle § 255 zákoníku práce. V případě dražších OOPP (jejichž cena přesahuje 50 000 Kč) se se zaměstnancem uzavírá tzv. dohoda o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů. Tato dohoda je může uzavřít pouze se zaměstnancem starším 18 let.

Předpoklady vzniku odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů jsou:

  • písemné potvrzení nebo dohoda o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů
  • vznik škody (např. ztráta svěřených věcí),
  • zavinění zaměstnance, které se předpokládá.

Pokud jde o výši požadované škody, tu zásadně určuje zaměstnavatel. Výši požadované škody je podle § 262 zákoníku práce zaměstnavatel povinen projednat se zaměstnancem, ideálně na osobním setkání, kde zaměstnanci sdělí, z jakého důvodu po něm požaduje náhradu škody a v jaké výši. Výše požadované náhrady škody je zaměstnavatel povinen zaměstnanci písemně oznámit. Projednací a oznamovací povinnost musí zaměstnavatel zpravidla splnit nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy bylo zjištěno, že škoda vznikla a že je zaměstnanec povinen ji nahradit.

Zaměstnanec může svou povinnost nahradit škodu v určité výši (tedy svůj dluh) uznat (viz § 2053 občanského zákoníku). V takovém případě se právo na náhradu škody promlčí za 10 let ode dne, kdy k uznání duhu došlo.

Uznání výše škody (dluhu) je však v praxi spíše než samostatným dokumentem častěji součástí písemné dohody o způsobu náhrady škody uzavřené mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Dohoda o způsobu náhrady škody musí být uzavřena písemně.

Uznání výše škody (dluhu) ze strany zaměstnance ani uzavření dohody o způsobu náhrady škody nicméně bez dalšího neopravňuje zaměstnavatele, aby částku potřebnou k náhradě škody jednostranně srazil zaměstnanci ze mzdy nebo platí či z odměny z některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr či z jiných příjmů (např. z odstupného), to je možné pouze na základě dohody o srážkách ze mzdy uzavřené se zaměstnancem. Uvedená dohoda o srážkách ze mzdy nicméně může být součástí dohody o způsobu náhrady škody.

V případě, že výše požadované náhrady škody přesahuje částku 1 000 Kč, je zaměstnavatel povinen projednat výši požadované náhrady škody a obsah dohody o způsobu náhrady škody s odborovou organizací, pokud u zaměstnavatele působí.


Obsluha MMV – přechod k jinému zaměstnavateli.

16.6.2026, JUDr. Eva Dandová, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Na zakázce přebíráme zaměstnance, který v rámci své pracovní činnosti obsluhuje i MMV. Do vstupní LP mu dáme příslušný kód pro obsluhu, ale zajímá mě, zda je platné školení od bývalého zaměstnavatele, nebo musí být také nové školení pro obsluhu MMV (s názvem nového zaměstnavatele).

Odpověď:

Pokud rozumím dobře vašemu dotazu, dochází u vás k tzv. přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů ve smyslu § 338 a násl. zákoníku práce, tzn., dochází k převodu činnosti jiného zaměstnavatele na Vašeho zaměstnavatele.

Vtom případě není z hlediska pracovněprávních vztahů třeba nic dělat, pracovní smlouva platí, pracovnělékařské prohlídky platí. Zaměstnavatel pouze se zaměstnancem uzavře dodatek k pracovní smlouvě, ve kterém změní název a adresu zaměstnavatele.

Otázka školení BOZP je ale správná. Z vašeho dotazu nevyplývá, jaký je druh práce sjednaný se zaměstnancem v pracovním smlouvě. Pokud dotyčný obsluhoval i u bývalého zaměstnavatele MMV a bude ho obsluhovat na stejném pracovišti i nadále, tak další školení není třeba. Také školení o obsluze stroje platí i nadále. Pokud ovšem bude nový zaměstnanec obsluhovat stroj na jiném pracovišti, pak doporučuji provést školení BOZP – ne zaměřené na obsluhu stroje, ale na bezpečnostní podmínky na novém pracovišti (místní specifika, nouzové východy apod.). Takové školení zaměřené výhradně na bezpečnostní podmínky na novém pracovišti by konečně měli absolvovat všichni noví zaměstnanci.

Krajská hospodářská komora Královéhradeckého kraje

IČ: 25948890DIČ: CZ25948890
Zapsána: Krajským soudem v Hradci Králové, Spisová značka A 9526
Krajská hospodářská komora KHK
Přehled ochrany osobních údajů

Tyto webové stránky používají soubory cookies, abychom vám mohli poskytnout co nejlepší uživatelský zážitek. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání, když se na naše webové stránky vrátíte, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webových stránek považujete za nejzajímavější a nejužitečnější.