Inspekce práce v loňském roce při kontrolách odhalila téměř 2,5 tisíce nelegálně pracujících osob.* 

Označení místnosti s tlakovými lahvemi.* 

Práce v chladu.* 

Inspekce práce v loňském roce při kontrolách odhalila téměř 2,5 tisíce nelegálně pracujících osob.

22.6.2026, Zdroj: Státní úřad inspekce práce (www.suip.cz)

V uplynulém roce 2025 bylo při kontrolách Státního úřadu inspekce práce odhaleno téměř 2,5 tisíce nelegálně pracujících osob a za přestupky nelegální práce vyměřeny pokuty v souhrnné výši přesahující 133 miliónů korun.

Z celkového počtu 21 146 kontrol provedených Státním úřadem inspekce práce v roce 2025 bylo 6 278 kontrol zaměřených přímo na odhalování nelegálního zaměstnávání, při kterých byla oblastními inspektoráty zjištěna nelegální práce u 1 089 subjektů. Kontrolami bylo odhaleno 2 484 nelegálně zaměstnaných osob. V 714 případech se jednalo o občany České republiky, v 97 případech o občany Evropské unie (nejčastěji občany Slovenska, Rumunska a Maďarska) a v 1 673 případech o cizince, občany třetích zemí (nejčastěji občané Ukrajiny, Moldavska, Uzbekistánu a Vietnamu). V porovnáním s rokem 2024 došlo k mírnému nárustu v počtu nelegálně zjištěných pracujících osob, a to jak v kategorii nelegálně zaměstnávaných občanů ČR, tak cizinců. I v loňském roce bylo nejvíce osob, které byly při kontrolách odhaleny, ukrajinské státní příslušnosti. Z celkového počtu nelegálně zaměstnaných cizinců tvořili 57 procent.

Za přestupky nelegální práce byly v roce 2025 uloženy pokuty v celkové výši 133 398 500 Kč.

Nejčastěji byly v roce 2025 odhalovány nelegálně pracující osoby dle klasifikace CZ NACE v oblasti stavebnictví (201 zaměstnavatelů), ubytování, stravování a pohostinství (185 zaměstnavatelů), zpracovatelský průmysl (151 zaměstnavatelů), o velkoobchod, maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel (108 zaměstnavatelů). 

Z pohledu velkosti zaměstnavatele se nelegálního zaměstnávání dopouštěli nejčastěji zaměstnavatelé v kategorii do 9 zaměstnanců a zaměstnavatelé s 10–49 zaměstnanci.

Specifikem velké části kontrol NLZ je jejich časová a administrativní náročnost. Inspektoři se nezřídka setkávají, i přes riziko možného postihu, s nesoučinností jak kontrolovaných, tak povinných osob nebo naopak se snahou kontrolní orgán zahltit předkládáním velké množství, mnohdy nesouvisejících dokladů. Situaci rovněž komplikuje rozplétání provázaných obchodních vztahů a zapojení obchodních partnerů, kteří odmítají odpovědnost za kontrolou zjištěné pracující osoby, nebo se snaží přenést zodpovědnost na jiný subjekt.

Při organizaci a provádění kontrol orgány inspekce práce spolupracovaly s dalšími orgány státní správy. Pokračovala dlouhodobě fungující spolupráce s ozbrojenými složkami, především s Policií ČR, Službou cizinecké policie a Celní správou. Stejně tak spolupráce s Úřadem práce ČR, Českou správou sociálního zabezpečení, Generálním finančním ředitelstvím a Odborem azylové a migrační politiky, Ministerstva vnitra.

Tiskové materiály SÚIP

---

Označení místnosti s tlakovými lahvemi.

28.5.2026, Ing. Radek Brabec, DiS., Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Pokud je v místnosti umístěné strojní zařízení, jehož součástí je tlaková nádoba potřebná pro provoz zařízení (např. klimatická komora), je nutné označit dveře této místnosti bezpečnostní značkou „Pozor tlakové lahve“?

Odpověď:

Problematice talkových nádob se blíže věnuje nařízení vlády č. 192/2022 Sb., o vyhrazených technických tlakových zařízeních a požadavcích na zajištění jejich bezpečnosti, které definuje tlakové zařízení takto v příslušném paragrafu:

• 4 Vyhrazená tlaková zařízení

(1) Vyhrazenými tlakovými zařízeními jsou tlakové nádoby a kotle s nejvyšším pracovním tlakem vyšším než 0,5 bar, a to

1. a) parní a kapalinové kotle, jejichž nejvyšší pracovní tlak přesahuje 0,5 bar a teplota pracovní tekutiny převyšuje při tomto tlaku bod varu pracovní tekutiny,
2. b) tlakové nádoby, jejichž nejvyšší pracovní tlak přesahuje 0,5 bar a které obsahují plyny, páry nebo žíravé, toxické a výbušné kapaliny skupiny 1 o jakékoliv teplotě nebo jakékoliv kapaliny o teplotě převyšující jejich bod varu při tlaku 0,5 bar; za tlakovou nádobu jsou považovány též vyvíječe páry typu pára/pára a typu horká voda/pára a vyvíječe páry bez nebezpečí přehřátí,
3. c) nádoby na plyny sloužící k dopravě plynů, jejichž kritická teplota je nižší než + 50 °C nebo u nichž při teplotě + 50 °C je absolutní tlak par vyšší než 3 bar od zdroje na místo spotřeby.

Bližší požadavky na tlakové nádoby na plyny naleznete v ČSN 07 8304 Tlakové nádoby na plyny – Provozní pravidla. Norma uvádí v části 10, které se věnuje skladování odkaz na přílohu A, která upravuje značení místností, ve kterých jsou umístěny provozní nádoby. Část A.2 se věnuje bezpečnostním tabulkám, značení skladů a míst s nádobami. Na dveřích skladů a míst, kde jsou nádoby trvale umístěny nebo vedle těchto dveří musí být umístěna bezpečnostní tabulka se symbolem nádoby. Tabulka může být doplněna počtem lahví. Pokud je to potřeba, umisťuje se i zákaz vstupu s otevřeným plamenem, zákaz kouření a zákaz vstupu nepovolaným osobám. Na tabulce by měl být uvedený konkrétní druh plynu, počet nádob, pokud se počet v prostoru mění.

Doporučuji, se obrátit do návodu výrobce, kde by se měli nalézat bližší informace.

—

Z vašeho dotazu není patrné, zda náhodou nemyslíte stabilitní tlakovou nádobu. V takovém případě by se řešilo použití bezpečnostní výstražné tabulky Pozor tlaková nádoba. Doporučuji podívat se do návodu výrobce, kde byste měli nalézt bližší informace.

---

Práce v chladu.

24.7.2026, JUDr. Eva Dandová, Zdroj: Verlag Dashöfer

V celé BOZP platí zásada, že zaměstnavatel povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací práce v oblasti BOZP a přijímáním opatření k předcházením rizikům. To ukládá zaměstnavateli přímo zákoník práce. Jde o tzv. metodu prevence rizik, na základě které musí zaměstnavatel vyhledávat rizika a když je nemůže odstranit, tak je musí vhodnými opatřeními alespoň minimalizovat.

Jedním z rizik je práce v nepříznivých mikroklimatických podmínkách, tedy práce v chladu a v horku. Proto zákoník práce v § 104 výslovně stanoví, že na pracovištích s nevyhovujícími mikroklimatickými podmínkami je zaměstnavatel povinen poskytovat zaměstnancům ochranné nápoje a odkazuje na prováděcí předpis. Ochranné nápoje jsou prostředkem individuální ochrany, který má chránit zaměstnance před účinky nepříznivých klimatických podmínek – tepelné a chladové zátěže.

Konkrétní podmínky ochrany zdraví při práci s rizikovými faktory mikroklimatických podmínek upravuje nařízení vlády č. 361/2007 Sb., o ochraně zdraví při práci (dále jen nařízení vlády č. 361/2007 Sb.). Toto nařízení vlády bylo za dobu své účinnosti několikrát měněno, novela v roce 2016 se týkala především ochranných nápojů a úpravy byly prováděny podle poznatků praxe.

Práce v chladu

Právní úprava minimálních opatření k ochraně zdraví při práci v chladu a poskytování ochranných nápojů při této práci je obsažena – jak jsme uvedli výše – v § 6 a § 7 nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů.

Minimální teplota na pracovišti je stanovená v příloze č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulce č. 2. Záleží, do jaké třídy práce podle tabulky č. 1 přílohy č. 1 tohoto nařízení vlády jsou zaměstnanci zařazeni. Minimální teplota na pracovišti je pro třídu práce I (např. práce v administrativě) 20 °C, pro IIa (lehká manuální práce) 18 °C, s těžší prací se snižuje až na 10 °C. Tuto požadovanou teplotu musí zaměstnavatel zajistit. Pokud ji z technologických důvodů nemůže zajistit, nastupují bezpečnostní opatření jako přestávky, které se počítají do pracovní doby, OOPP (oděv, obuv, rukavice), ochranné nápoje.

Při poklesu teploty vzduchu na pracovišti na 4 °C a nižší musí být zaměstnanec vybaven také rukavicemi a pracovní obuví chránící před chladem.

Při práci vykonávané po dobu delší než 2 hodiny za směnu v udržované operativní nebo výsledné teplotě jako technologickém požadavku nebo v korigované teplotě 4 °C a nižší má zaměstnanec právo na bezpečnostní přestávku v ohřívárně; ohřívárna se vybavuje zařízením pro prohřívání rukou. Bezpečnostní přestávka musí trvat nejméně 10 minut.

Nejde-li u práce spojené s manipulací s materiálem, jehož teplota je 10 °C a nižší, používat rukavice proti chladu a druh práce vyžaduje přímý kontakt tepelně nechráněné kůže ruky, musí být zaměstnanci umožněna po ukončení takové práce bezpečnostní přestávka určená pro prohřátí rukou v trvání minimálně 5 minut.

Minimální teplota na pracovišti je stanovená v příloze č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulce č. 2. Záleží, do jaké třídy práce podle tabulky č. 1 přílohy č. 1 tohoto nařízení vlády jsou zaměstnanci zařazeni. Minimální teplota na pracovišti je pro třídu práce I (např. práce v administrativě) 20 °C, pro IIa (lehká manuální práce) 18 °C, s těžší prací se snižuje až na 10 °C. Tuto požadovanou teplotu musí zaměstnavatel zajistit. Pokud ji z technologických důvodů nemůže zajistit, nastupují bezpečnostní opatření jako přestávky, které se počítají do pracovní doby, OOPP (oděv, obuv, rukavice), ochranné nápoje.

Platí také ale požadavek z přílohy nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky, že musí být přerušeny práce ve výškách při teplotě nižší než – 10 °C.  Dále se v ustanovení § 6 nařízení vlády č. 339/2017 Sb., o bližších požadavcích na způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru zakazuje, že při poklesu teploty pod -15 °C nesmí zaměstnanci kácet stromy.

Při sklenářských pracích se musí dodržet zákaz manipulovat na venkovních prostranstvích s tabulemi skla při silném větru a při teplotě během směny nižší než – 5 °C (příloha č. 3 bod XVI. nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, ve znění nařízení vlády č. 136/2016 Sb.).

V neposlední řadě platí vyhláška č. 160/2024 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých, ve znění pozdějších předpisů, která upravuje teplotu ve škole a stanoví, že při teplotě nižší 20 °C, v učebnách určených k pobytu dětí a žáků ve třech po sobě následujících dnech musí být provoz zařízení pro výchovu a vzdělávání a provozoven pro výchovu a vzdělávání zastaven. V příloze č. 3 k této vyhlášce je stanovena minimální teplota pro učebny 20 °C, tělocvičny 18 °C, šatny 20 °C, sprchy 24 °C, záchody 18 °C a chodby 18 °C.

Chladová zátěž

S chladovou zátěží zaměstnanců se setkáváme nejen v přechodných a zimním období roku na venkovních pracovištích, ale i v řadě nevenkovních pracovišť, ať už je to potravinářský průmysl, skladové prostory apod. Stejně tak jako u zátěže teplem bychom měli na těchto pracovištích ochranu zaměstnanců před zátěží chladem řešit kromě příslušného oděvu i organizačními opatřeními, tj. stanovením dlouhodobě a krátkodobě přípustné doby práce při zjištěných teplotách vzduchu na pracovišti.

Při dodržení dlouhodobě přípustné doby práce v zátěži chladem je tepelná bilance vyrovnaná pomocí termoregulačních procesů organismu – jde především o zmenšování průřezu periferních cév, snížení povrchové teploty těla a snížení toku tepla do okolí. Pobyt v těchto podmínkách je zpravidla bez omezení, jen s vhodným oděvem.

V případě krátkodobě únosné doby práce v zátěži chladem je již tepelná bilance organismu negativní, dochází k trvalému prochládání organismu, proto pobyt v těchto podmínkách může být pouze krátkodobý.

Celkové působení chladu omezuje průtok krve kůží, stoupá krevní tlak i srdeční frekvence, zvyšuje se spotřeba kyslíku v tkáni. Při vyčerpání termoregulačních možností organismu dochází k poklesu teploty tělesného jádra, oslabení dýchání, ke zpomalení srdeční frekvence, snížení aktivity CNS – objevuje se ospalost, může následovat smrt následkem selhání krevního oběhu. Objeví-li se u zaměstnance silný třes, je to signál k okamžitému přerušení práce v chladu a využití ohřívárny a prohřívání rukou. Lokální působení chladu může vést až ke vzniku omrzlin.

Pro stanovení přípustných dob práce v chladové zátěži i určení potřebného tepelného odporu pracovního oděvu je třeba vycházet z ČSN EN ISO 11079 Ergonomie tepelného prostředí – Stanovení a interpretace stresu z chladu pomocí potřebné izolace oděvu (IREQ) a místních účinků chladu.

Tato norma platí pro prostředí s teplotami nižšími než 10 °C.

Státní zdravotní ústav má na svých webových stránkách (www.szu.gov.cz) výpočetní program, pomocí něhož lze stanovit:

• Požadovanou izolaci oděvu (IREQ) a dobu omezené expozice (D_lim)
• Požadovanou dobu zotavení (RT)
• Teplotu ochlazování větrem (twc).

Do programu se dosazují naměřené mikroklimatické hodnoty prostředí a zjištěný energetický výdej zaměstnance (stejně jako u programu pro výpočet tepelné zátěže, který je volně stažitelný na výše na stránkách SZÚ v odstavci „Výpočet tepelné zátěže“). Sama norma je sice přeložená do češtiny, ale program je pouze v angličtině. Program pracuje i s údaji obsaženými v ČSN EN ISO 9920 Ergonomie tepelného prostředí – Stanovení tepelné izolace a odporu odpařování oděvu.

Ochranné nápoje obecně

Poskytování ochranných nápojů na pracovištích je jedním z řady opatření, která je zaměstnavatel povinen přijímat s ohledem na hodnocení rizik, výsledky jejich vyhodnocení a výsledky pravidelně prováděných kontrol BOZP.

Základem pro hodnocení rizik možného ohrožení zdraví zaměstnanců je hodnocení expozic a zátěží faktorů pracovního prostředí s přihlédnutím k pracovním podmínkám. Na základě výsledku vyhodnocení rizik je pak, s ohledem na použitá technická či jiná opatření, třeba (po zjištění účinnosti a spolehlivosti těchto opatření) přijmout případná další opatření. Takovýto postup se vztahuje i na poskytování ochranných nápojů na pracovištích s pracovní zátěží teplem nebo chladem. O poskytování ochranných nápojů je zaměstnavatel povinen vést řádnou evidenci.

V případě existence škodliviny, která působí na zdraví zaměstnance při výkonu jeho práce, má zaměstnavatel povinnost přednostně zamezit vzniku a šíření škodliviny a dále omezit vliv škodliviny na zdraví svých zaměstnanců. Pokud snížení expozice příslušné nelze zajistit dostatečně obecnými postupy (větráním, snížením intenzity sálání zdroje tepla, zřízením clon proti sálání tepla apod.), případně organizačními opatřeními (vhodná organizace práce, rozvržení pracovní doby a doby odpočinku, a to včetně pracovních přestávek a bezpečnostních přestávek), teprve pak přichází na řadu postup spočívající v přijetí individuálních ochranných opatření a takovým je právě například poskytování ochranných nápojů.

Ochranný nápoj se poskytuje zaměstnanci k ochraně zdraví před účinky zátěže teplem nebo chladem. Z tohoto pohledu je žádoucí, aby zaměstnavatel, zejména při rozhodování, jaký druh ochranného nápoje zvolit, projednával tyto otázky s lékařem, který pro něj zajišťuje pracovnělékařské služby. Tento lékař na základě svých odborných znalostí a dostupných informací musí znát, jaké nároky vyžadují práce vykonávané na pracovištích na zaměstnance, jaké je na pracovištích zaměstnavatele pracovní prostředí, jaké je složení zaměstnanců i jakého jsou věku. Důležité jsou tyto skutečnosti zejména pro pracoviště s extrémní tepelnou nebo chladovou zátěží, a to zejména s ohledem na zátěž srdečně cévní soustavy a periferního krevního oběhu zaměstnanců.

Ochranný nápoj při zátěži chladem

Vzhledem k tomu, že každý zaměstnanec je více citlivý na chlad než na zvýšenou teplotu (každý člověk má na kůži desetkrát více receptorů chladu než receptorů tepla) upravuje nařízení vlády č. 361/2007 Sb., podrobně minimální opatření k ochraně zdraví při práci na pracovištích, kde udržovaná operativní nebo výsledná teplota jako technologický požadavek nebo korigovaná teplota vzduchu poklesne pod 10 °C a kde poklesne pod 4 °C.

Poskytování ochranných nápojů při práci v chladu je jedním z prostředků individuální ochrany zaměstnance při práci v tomto nevyhovujícím mikroklimatickém prostředí.  Ochranný nápoj chránící před zátěží chladem se poskytuje při práci na

• nevenkovním pracovišti, na němž musí být udržována operativní nebo výsledná teplota jako technologický požadavek nižší než 4 °C,
• venkovním pracovišti, na němž je korigovaná teplota vzduchu nižší než 4 °C.

Pokud se týká ochranných nápojů v chladové zátěži, tak nařízení vlády č. 361/2007 Sb., je poměrně stručné a stanoví pouze, že se poskytuje teplý, v množství alespoň půl litru za osmihodinovou směnu. Předpisem však není určen sortiment, může se poskytovat polévka, káva či čaj, proto záleží na praxi zaměstnavatele a také na jeho dohodě se zaměstnanci, ne každému zaměstnanci např. vyhovuje denně pít ½ litru kávy. Protože v BOZP platí základní zásada, a to že všechny otázky BOZP zaměstnavatel konzultuje se zaměstnanci, měl by ji respektovat i v tomto směru a se zaměstnanci předem projednat, co jim vyhovuje.