BOZP – Informace nejen pro podnikatele.
Kategorie VV AF a periodicita revizí.
Údržba OOPP.
3.4.2023, JUDr. Eva Dandová, Zdroj: Verlag Dashöfer
Dotaz:
Musí se zaměstnavatel (základní škola) postarat o údržbu a čištění osobních ochranných pracovních prostředků sám, tedy je nechat vyčistit v čistírně, nebo může zakoupit prací prostředek zaměstnanci, který si je vypere doma?
Odpověď:
Na zaměstnance základní školy se vztahují všechna ustanovení týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jako na ostatní zaměstnance, řídí se tedy v plném rozsahu zákoníkem práce a jejich škola vystupuje pro ně z posice zaměstnavatele. Proto se na ně vztahuje plně i ustanovení § 104 zákoníku práce, které v odstavci 4 ukládá, že „zaměstnavatel je povinen udržovat osobní ochranné pracovní prostředky v použivatelném stavu a kontrolovat jejich používání.“
Vzhledem k tomu, že zaměstnavatel má povinnost udržovat OOPP v použivatelném stavu, musí také zajistit jejich čištění, praní, ale i třeba opravu apod. V případě, kdy nemá vlastní čistírnu nebo nemá možnost zajistit praní OOPP jinak sám, může v dohodě se zaměstnanci jim poskytovat příspěvek na praní a čištění OOPP. Tento příspěvek však není považován z hlediska daňového za příjem zaměstnance. Je věcí zaměstnavatele a často také kolektivní smlouvy, zda se zaměstnancům poskytuje příspěvek na praní nebo se jim poskytují přímo prací prostředky. To se ponechává na zaměstnavateli.
Toto řešení vyplývá z § 6 odst. 7 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého „se za příjmy ze závislé činnosti nepovažují a předmětem daně není hodnota osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čistících a dezinfekčních prostředků v rozsahu stanoveném zvláštním předpisem, včetně nákladů na udržování osobních ochranných a pracovních prostředků, jakož i hodnota poskytovaných stejnokrojů, včetně příspěvku na jejich udržování, dále hodnota pracovního oblečení, určeného zaměstnavatelem pro výkon zaměstnání, včetně příspěvku na jeho udržování“. Proto je možno konstatovat, že ani za situace, kdy zaměstnavatel zaměstnancům přiděluje stejnokroj nebo jím určený pracovní oděv a v souladu s kolektivní smlouvou zaměstnancům pravidelně poskytuje příspěvek na údržbu, tj. na praní a čištění, není třeba ani hodnotu oděvů a obuvi ani tyto příspěvky zaměstnancům danit.
Závěrem je však třeba podotknout, že zaměstnavatel nemůže na zaměstnanci vynutit souhlas k tomu, že si bude OOPP doma sám prát. Povinnost udržovat OOPP v použivatelném stavu je uložena primárně zaměstnavateli.
Kategorie VV AF a periodicita revizí.
24.2.2023, Ing. Karel Dvořáček, Zdroj: Verlag Dashöfer
Dotaz:
Kdy je kategorie dle protokolu vnějších vlivů považována v rámci prostředí s výskytem vody (tedy kategorie VV AD 1-8) a v prostředí korozivním (tedy kategorie VV AF 1-4) za úroveň, která již spadá do kategorie pro roční periodicitu revize? Ptám se s ohledem na přílohu k nařízení vlády č. 190/2022 Sb., a stanovení lhůt pravidelných revizí. Konkrétně jde o kategorii prostorů mokrých a s trvalým výskytem korozivních nebo znečišťujících látek, kde je stanoven 1 rok (maximálně 2 roky).
Odpověď:
Rozdělení vnějších vlivů dle kategorií a v tomto případě vnějšího činitele prostředí určuje v současnosti ČSN 33 2000-5-51 ed. 3+Z1+Z2+Z3. Vnější vliv s povahou „D“, tedy s výskytem vody, je v normě uveden tak, že AD1 je zanedbatelný a je považován za „normální“, ostatní (AD2 až AD8) jsou buďto řešeny pro vymezený prostor řešeny v části 7 – Zařízení jednoúčelová a ve zvláštních objektech – ČSN 33 2000, nebo je nutno řešit individuálně.
(Pozor! I když je daný prostor řešen v příslušné normě, je třeba posoudit, zda se v něm nevyskytují další vnější vlivy, které by bylo nutno zohlednit. Bohužel v tomto bodě nařízení vlády 190/2022 Sb. nepoužívá kvantifikační rozdělení v souladu s ČSN 33 2000-5-51 ed. 3+Z1+Z2+Z3, takže je problém „mokrý prostor“ přiřadit jednoznačně nižší třídě, jak to činila například dříve platná Z1 ČSN 33 2000-4-41 ed. 2.). O mokrém prostředí hovoří pouze ČSN 33 1500, která z hlediska působení vody zná prostředí vlhké a mokré.
Rovněž vnější vliv povahy „F“ tedy dle ČSN 33 2000-5-51 ed. 3+Z1+Z2+Z3 je pouze vnější vliv AF1 zanedbatelný a je považován za „normální“. Nařízení vlády č. 190/2022 Sb., nerozlišuje třídu vnějšího vlivu, takže od defacto od třídy AF2 je požadováno, aby elektrické zařízení podléhalo každoroční revizi.
Na závěr je nutno upozornit, že dodavatel elektrického zařízení může vyžadovat častější revize tohoto zařízení.
Práce s křovinořezem v noci.
26.3.2023, JUDr. Petr Kožmín, LL.M., Zdroj: Verlag Dashöfer
Dotaz:
Je sekání trávy pomocí křovinořezu nebo motorové kosy v nočních hodinách v souladu s bezpečností práce? Pokud ano, tak za jakých podmínek?
Odpověď:
Žádný právní předpis nezakazuje sekání trávy pomocí křovinořezu nebo motorové kosy v nočních hodinách. Aby však tato práce byla v souladu s požadavky právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, je nutno dodržet určité stanovené zásady.
I zde platí ustanovení § 101 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, že zaměstnavatel musí zajistit BOZP zaměstnanců s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce a ustanovení § 102 odst. 1 téhož zákona, podle kterého zaměstnavatel musí vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací BOZP a přijímáním opatření k předcházení rizikům. Problematikou výše uvedené práce se zabývá zejména nařízení vlády č. 339/2017 Sb., o bližších požadavcích na způsob organizace práce a pracovních postupů při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru, které v ustanovení § 3 ukládá zaměstnavateli řadu povinností, mj. povinnost seznámit zaměstnance před zahájením prací se stanovenými pracovními postupy a způsobem organizace práce, se způsobem zajištění první pomoci a stanoví i povinnost zaměstnavatele zaměstnance vybavit příslušnými osobními ochrannými pracovními prostředky, a dále například konkretizuje, že při práci s křovinořezem nebo ručním nářadím s ostřím musí být zaměstnanci vybaveni prostředky pro poskytnutí první pomoci, včetně prostředků umožňujících přivolání poskytovatele zdravotnické záchranné služby.
Tito zaměstnanci musí při práci s křovinořezem dodržovat předpisy k zajištění BOZP a nesmí například používat křovinořez s demontovaným ochranným krytem řezného nástroje atd. Důležitá je i povinnost zaměstnavatele zajistit, aby se při práci s křovinořezem nevyskytovaly v ohroženém prostoru další fyzické osoby mimo obsluhy. Za ohrožený prostor je podle § 4 odst. 2 považována kruhová plocha o poloměru 15 m, pokud výrobce křovinořezu nestanoví větší poloměr. Je důležité si uvědomit, že se tato pracovní činnost provádí na tzv. venkovním pracovišti, na kterém musí být z hlediska BOZP rovněž splněny stanovené podmínky. Podle Přílohy k nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí, bod 9.3 platí, že pokud není denní osvětlení dostatečné (pozn. sekání trávy probíhá v nočních hodinách), musí mít venkovní pracoviště po dobu, kdy se na něm zdržují zaměstnanci, zajištěno umělé osvětlení odpovídající intenzity. Osvětlením venkovních prostor se dále zabývá nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, v platném znění, které mj. uvádí v ustanovení § 45a, že umělé osvětlení venkovních pracovišť musí odpovídat náročnosti vykonávané práce na zrakovou činnost a ochranu zdraví v souladu s normovými hodnotami a požadavky české technické normy na osvětlení venkovních prostor. Touto normou je ČSN EN 12464-2 Světlo a osvětlení – Osvětlení pracovních prostorů – Část 2: Venkovní pracovní prostory. Požadavky na osvětlení pro různé prostory, úkoly a činnosti jsou uvedeny v tabulkách v článku 5.4, kdy pro výše uvedenou činnost je stanoven minimální limit, týkající se osvětlení. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že vykonávat tuto práci v nočních hodinách lze, avšak za předpokladu dodržení stanovených podmínek.