BOZP – Informace nejen pro podnikatele.
Zrušení pracovnělékařského posudku.
Mimořádná lékařská prohlídka.
28.3.2022, JUDr. Eva Dandová, Zdroj: Verlag Dashöfer
Dotaz:
Zaměstnanci byla po dlouhodobé nemoci ukončena jeho registrujícím lékařem neschopenka. Jedná se o servisního technika v kategorii 2 (hluk, pracovní poloha, ruční manipulace s břemeny, chlad). Zaměstnavatel ho ve lhůtě do 5ti dnů poslal na mimořádnou lékařskou prohlídku ke svému lékaři PLS. Ten si ale vyžádal další odborná vyšetření. Do doby vydání posudku, může zaměstnanec vykonávat svoji původní práci, nebo by měl zůstat doma „na překážkách“? Náhradní práci v kategorii 1 mu zaměstnavatel momentálně přidělit nemůže. Pokud na překážkách, jedná se o překážky na straně zaměstnavatele?
Odpověď:
Právní úprava služeb pracovnělékařské péče u nás vychází z řady mezinárodních dokumentů, z nichž je třeba jmenovat na prvním místě Úmluvu MOP č. 161 o závodních zdravotních službách (vyhláška č. 145/1988 Sb.) a směrnici 89/391/EHS o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Úmluva č. 161 stanoví v článku 12, že „Dohled na zdraví pracovníků ve vztahu k práci nesmí být pro ně spojen se ztrátou na výdělku; musí být bezplatný a konat se pokud možno v pracovní době.“ Tato Úmluva má ve smyslu Ústavy přednost před zákonem, protože se jedná o ratifikovanou mezinárodní smlouvu. Rámcová směrnice o BOZP zase v článku 6 odst. 5 stanoví „Náklady na bezpečnost, hygienu a ochranu zdraví při práci nesmějí v žádném případě nést zaměstnanci.“ Tento požadavek směrnice máme transponovaný do § 101 odst. 6 zákoníku práce.
Z uvedeného tedy – bez dalšího komentáře – vyplývá, že prohlídka nesmí být pro zaměstnance spojena s jakoukoliv ztrátou a že musí být vykonána v pracovní době. Náš zákoník práce to také takto upravuje.
Ustanovení § 101 odst. 6 zákoníku práce stanoví „Náklady spojené se zajišťováním bezpečnosti ochrany zdraví při práci je povinen hradit zaměstnavatel; tyto náklady nesmějí být přenášeny přímo ani nepřímo na zaměstnance.“ Toto ustanovení odpovídá výše citované směrnici.
Ustanovení § 103 odst. 1 písm. e) zákoníku práce říká „Zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci, který se podrobí preventivní prohlídce, vyšetření nebo očkování podle písmene d), případnou ztrátu na výdělku, a to ve výši průměrného výdělku, popřípadě ve výši rozdílu mezi náhradou mzdy nebo platu podle § 192 nebo nemocenským a průměrným výdělkem,“. I to odpovídá § 101 odst. 6 zákoníku práce – vyplývá z něj, že prohlídka je považována za výkon práce a že zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci případnou ztrátu na výdělku s ní spojenou.
Navíc ještě bod 2 přílohy nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci řadí pracovnělékařskou prohlídku mezi důležité osobní překážky v práci – viz „Pracovnělékařská prohlídka, vyšetření nebo očkování související s výkonem práce Pracovní volno na nezbytně nutnou dobu se poskytne zaměstnanci, který se podrobil pracovnělékařské prohlídce, vyšetření nebo očkování souvisejícím s výkonem práce v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy nebo rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví.“ Osobně pracovnělékařskou prohlídku nepovažuji za překážku v práci, přikláním se k názoru, že podle § 103 zákoníku práce se jedná o výkon práce, ale v konečném důsledku je to jedno, ať je to výkon práce nebo překážka v práci, v každém případě musí být zaměstnanci poskytnuta za dobu pracovněléakřská prohlídky náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku a co je rozhodují, že žádný předpis neomezuje dobu trvání prohlídky. Proto když bude prohlídka (tím myslím potřebná vyšetření) trvat týden, musí zaměstnavatel poskytnout zaměstnanci náhradu mdzy za celou tu dobu.
Redakční výběr komentářů:
28.3.2022 – Doplňující dotaz
Odpověď se týkala jen placení mzdy během této prohlídky. Ale mně zajímá, jestli ten pracovník může nastoupit do práce, třebaže ještě nemá tuto prohlídku (byť jednodenní) uzavřenou – kvůli termínu objednání.
Prosím za prominutí, to Vám ale právník poradit nemůže. To je výhradní odpovědnost zaměstnavatele. Zaměstnavatel odpovídá v plném rozsahu za bezpečnost a ochranu zdraví při práci a on si musí sám rozhodnout, zda zaměstnance bez prohlídky zařadí do práce, když zákon (§ 59 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách) jasně říká „Osoba ucházející se o zaměstnání se považuje za zdravotně nezpůsobilou k výkonu práce, k níž má být zařazena, pokud se nepodrobí vstupní lékařské prohlídce“. To je skutečně výhradně odpovědnost zaměstnavatele, on odpovídá za bezpečnost a ochranu zdraví při práci i za případné pracovní úrazy. Navíc si musí být vědom i případné hrozby pokuty podle § 92h odst. 7 písm. b) zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, kde je sazba pokuty až 1 000 000 Kč.
Osobně ale vidím problém trochu někde jinde, a to v tom, jak píšete, termínu objednání. Podle mne by zaměstnavatel neměl „prosit“ lékaře o nějaké termíny objednání. Zaměstnavatel má s lékařem řádně uzavřenou smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb a ten lékař by mu měl maximálně vycházet vstříc a ne dávat mu na prohlídky termíny, které ohrozí nástup zaměstnanců do práce k 1. dni kalendářního měsíce. Samozřejmě chápu, že když půjde na prohlídku v jednom měsíci 100 zaměstnanců, že bude muset lékař udělat nějaký plán, ale jinak bych viděla slušnou dohodu, že lékař zajistí poslední týden v měsíci pro zaměstnavatele x (např. deset) prohlídek, aby se pokryla případná potřeba výstupních i vstupních prohlídek. A taková dohoda by měla mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem platit, lékař má zaměstnavateli pomáhat.
Zrušení pracovnělékařského posudku.
3.4.2022, Mgr. Kateřina Gerö, JUDr. Věra Čížková, Zdroj: Verlag Dashöfer
Dotaz:
Když KÚ zruší posudek – je v ZoSZS nebo vyhlášce č. 79/2013 Sb., případně někde jinde, uveden nějaký termín, do kdy má být vypracován posudek nový? A když KÚ posudek vrátí k opravě, tak nějaká zákonná lhůta na opravu je?
Odpověď:
JUDr. Věra Čížková
vedoucí Oddělení zdravotní správy
odbor zdravotnictví
Krajský úřad Jihočeského kraje
Přímo v nějakém paragrafu v souvislosti se zrušením LP správním orgánem v zákoně asi lhůta není uvedena, ale dle mě platí lhůty pro vydání LP dle § 43 odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., to je lhůta pro vydání LP a dle mě je jedno jestli jde o první vydání LP nebo o vydání na základě toho, že původní LP správní orgán zruší a věc vrátí k vydání nového LP, navíc je to logické i analogicky, protože i případě, že sám poskytovatel vyhoví návrhu na přezkoumání, tak v § 46 odst. 4 se říká, že pro něho platí lhůty dle § 43 odst 1. Tím jsou pro mě jsou de facto lhůty jsou dány.
Mgr. Kateřina Gerö
vedoucí správního oddělení odboru zdravotnictví
Krajský úřad Libereckého kraje
Nikdy jsme nevraceli lékařský posudek k opravě. Pokud přezkoumáváme lékařský posudek, pak je výsledkem dle § 47 odst. 2 jedna z níže uvedených možností:
- návrh se zamítne a napadený lékařský posudek se potvrdí, nebo
- napadený lékařský posudek se zruší a věc se vrátí poskytovateli k vydání nového lékařského posudku, nebo
- napadený lékařský posudek se zruší.
V případě, že LP zrušíme a věc vrátíme poskytovateli k vydání nového lékařského posudku, řídí se lhůta pro vydání nového LP dle mého názoru § 43 zákona č. 373/2011 Sb.
LP musí být vydán do 10 pracovních dnů (jde-li o LP o zdravotní způsobilosti k práci) ode dne obdržení nebo ústního podání žádosti (pacienta, který je posuzovanou osobou x jiné k tomu oprávnění osoby). Rozhodnutí o přezkumu LP o zdravotní způsobilosti k práci obdrží posuzovaná osoba a zaměstnavatel, v kopii jej zasíláme i poskytovateli. Je tedy předpoklad, že dotčená strana požádá o vydání nového LP.