DANĚ – informace nejen pro podnikatele.
Osvobození zaměstnaneckých benefitů.*
Povinnosti oznámit kontaktní osobu.*
Pravidla pro zveřejnění účetní závěrky u malých firem.*
Promíjení příslušenství daně nově.*
Výpočet podlahové plochy pro účely DPH.*
Osvobození zaměstnaneckých benefitů.
11.2.2025, Zdroj: Verlag Dashöfer
Zákonem č. 470/2024 Sb. byla upravena ustanovení týkající se nepeněžitých plnění poskytovaných zaměstnavatelem zaměstnanci.
Již pro rok 2025 tedy platí tato úprava § 6 odst. 9 písm. d) ZDP pro osvobození nepeněžních plnění poskytovaných zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi z FKSP, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo jako nedaňový náklad, ve formě
- pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení nebo pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis – v úhrnu do výše průměrné mzdy za zdaňovací období (46 557 Kč za rok 2025),
- použití vzdělávacích nebo rekreačních zařízení, poskytnutí rekreace nebo zájezdu, použití zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona, knihovny zaměstnavatele nebo tělovýchovných a sportovních zařízení nebo poskytnutí příspěvku na kulturní nebo sportovní akce nebo příspěvku na tištěné knihy, včetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy – v úhrnu do výše poloviny průměrné mzdy za zdaňovací období (23 278,50 Kč za rok 2025).
Povinnosti oznámit kontaktní osobu.
6.3.2025, Zdroj: Finanční analytický úřad
FAÚ poskytuje bližší informace k povinnosti oznámit kontaktní osobu, které jsou stanovené v § 22 AML zákona.
Řádné a včasné splnění povinnosti dle § 22 AML zákona „Kontaktní osoba“
Na koho se povinnost určit a oznámit kontaktní osobu vztahuje?
Povinnost určit a oznámit kontaktní osobu dle § 22 AML zákona se vztahuje na všechny povinné osoby uvedené v § 2 odst. 1 nebo v § 2 odst. 2 písm. d) AML zákona, vyjma advokátů a notářů tj. povinných osob dle § 2 odst. 1 písm. g) AML zákona, kteří mají jen povinnost kontaktní osobu určit, ale nemusejí ji oznamovat, a s výjimkou povinných osob, na které se vztahuje § 28, § 29a nebo § 29b AML zákona, které nemají ani povinnost kontaktní osobu určit.
Povinnost oznámit kontaktní osobu dle § 22 AML zákona tedy mají zde uvedené povinné osoby.
Kdo má být určen jako kontaktní osoba?
Požadavky na kontaktní osobu jsou následující:
- musí jít o zaměstnance nebo člena statutárního orgánu povinné osoby;
- pokud je povinnou osobou úvěrová nebo finanční instituce, pak jí nemůže být člen statutárního orgánu bez dalšího, anebo zaměstnanec, který je odpovědný za uzavírání nebo vypořádávání jejích obchodů, nebo se podílí na výkonu vnitřního auditu. Výjimka by se uplatnila za předpokladu, že by to bylo opodstatněno povahou a rozsahem činnosti této povinné osoby.
Tuto povinnost nelze „outsourcovat“ na externí osoby, např. advokáty.
Co je úlohou kontaktní osoby?
Kontakt s FAÚ, a to jak v případě oznamování podezřelých obchodů dle § 18 AML zákona, tak k zajišťování průběžného styku s FAÚ, zejména ve vztahu k plnění informační povinnosti podle § 24 AML zákona a plnění pokynů FAÚ.
Může povinná osoba oznámit více kontaktních osob?
Ano, to umožňuje i nový formulář pro oznámení (funkční od 1. 2. 2025). U každé kontaktní osoby musí být splněny podmínky stanovené v § 22 AML zákona. Zpravidla bude počet kontaktních osob odpovídat velikosti a povaze činnosti povinné osoby.
Komu se kontaktní osoba oznamuje?
Finančnímu analytickému úřadu.
Co je obsahem oznámení kontaktní osoby?
Dle § 22 odst. 2 AML zákona jde o následující údaje, které se vyplní do formuláře připraveného na základě vyhlášky Ministerstva financí:
- jméno a příjmení kontaktní osoby
- pracovní zařazení kontaktní osoby,
- údaje pro spojení včetně telefonického a elektronického (musí být funkční)
- doba, kdy lze tuto osobu kontaktovat (doba provádění obchodů či poskytování služeb povinnou osobou)
- o jaký druh povinné osoby podle § 2 odst. 1 se jedná, s uvedením typu povinné osoby.
Kdy vzniká povinnost určit a oznámit kontaktní osobu?
V zákonem stanovené lhůtě do 30 dnů ode dne, kdy jste se stali povinnou osobou, nebo do 15 dnů ode dne, kdy nastaly změny, např. oznámená kontaktní osoba nahrazena jinou osobou, změny v telefonickém či emailovém spojení.
Musím oznámit kontaktní osobu FAÚ dle nových pravidel a prostřednictvím formuláře, i když už jsem ji nahlásil v lednu 2025 nebo dříve?
Ano, musíte. Důvodem je skutečnost, že se s účinností od 1. 2. 2025 změnil rozsah informací, které musíte oznámit, a také způsob jejich oznámení (prostřednictvím formuláře a datové schránky).
Musím informovat FAÚ o ukončení činnosti, tj. oznámit změnu u kontaktní osoby?
Ano. Povinná osoba, tím splní svoji povinnost o oznámení změny, přičemž by tak měla učinit do 15 dnů, ode dne kdy činnost povinné osoby ukončí (např. pozastavení či zrušení příslušné živnosti, zrušení licence, registrace). Pokud tak neučiní, bude na ní stále nahlíženo jako na povinnou osobu, která musí plnit všechny povinnosti dle AML zákona.
Jakým způsobem oznámit kontaktní osobu FAÚ?
S účinností od 1. 2. 2025 je pro oznamování kontaktní osoby závazná vyhláška Ministerstva financí (vyhláška č. 420/2024 Sb., o formátu a struktuře podání Finančnímu analytickému úřadu obsahujícího informace o kontaktní osobě), která stanovuje předepsaný formát a strukturu (formulář). Více informací zde. Oznámení kontaktní osoby je požadováno výlučně prostřednictvím datové schránky povinné osoby dle § 22 odst. 2 AML zákona. To bude možné (od 1. 2. 2025) provést jednoduše kliknutím na tlačítko „odeslat“ v interaktivním formuláři a následným přihlášením se do datové schránky povinné osoby, jejíž kontaktní osoba je oznamována.
Pravidla pro zveřejnění účetní závěrky u malých firem.
15.4.2025, Ing. Pavla Strakošová, Zdroj: Verlag Dashöfer
Co vše a za jakých podmínek musí malá a mikro účetní jednotka zveřejnit v rámci účetní závěrky?
Dotaz:
Které listiny je po účetní závěrce povinna uložit do sbírky listin obchodního rejstříku mikro a malá účetní jednotka a od kterého roku tato povinnost platí?
Odpověď:
Povinnost zveřejňování účetní závěrky, případně výroční zprávy, stanoví § 21a zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o účetnictví“) a § 66 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících fyzických a právnických osob.
Mikro a malé účetní jednotky, podnikatelé, zveřejňují účetní závěrku ve sbírce listin obchodního rejstříku podle následujících pravidel.
Mikro účetní jednotka a malá účetní jednotka bez povinného ověření účetní závěrky auditorem nemusí podle § 21a odst. 9 zákona o účetnictví zveřejňovat výkaz zisku a ztráty, tudíž mají povinnost zveřejnit rozvahu a přílohu. Mikro účetní jednotka a malá účetní jednotka bez povinného ověření účetní závěrky auditorem zveřejňují účetní závěrku jejich uložením do sbírky listin, a to buď prostřednictvím datové schránky nebo prostřednictvím správce daně (§ 21b zákona o účetnictví). Termín pro zveřejnění je nejpozději do 12 měsíců od rozvahového dne (§ 21a odst. 2 zákona o účetnictví).
Malá účetní jednotka s povinným ověřením účetní závěrky auditorem zveřejňuje podle § 21a zákona o účetnictví výročí zprávu, včetně účetní závěrky, uložením do sbírky listin prostřednictvím datové schránky. Účetní jednotky, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, zveřejní podle § 21a odst. 2 zákona o účetnictví účetní závěrku i výroční zprávu po jejich ověření auditorem a po schválení k tomu příslušným orgánem podle zvláštních právních předpisů, do 30 dnů od splnění obou uvedených podmínek, pokud zvláštní právní předpisy nestanoví jinak, nejpozději však do 12 měsíců od rozvahového dne zveřejňované účetní závěrky bez ohledu na to, zda byly tyto účetní záznamy uvedeným způsobem schváleny.
Povinnost zveřejňování účetní závěrky, případně výroční zprávy, byla do zákona o účetnictví zavedena zákonem č. 492/2000 Sb.
Potřebujete naopak poradit s konsolidovanou účetní závěrkou? S tím může pomoci Ing. L. Vašek, Ph.D. – více informací zde.
Promíjení příslušenství daně nově.
1.4.2025, Zdroj: Verlag Dashöfer
Pokyn GFŘ D-67 k promíjení příslušenství daně nahrazuje dosavadní úpravu s účinností od 1. 3. 2025.
Nová správní praxe umožňuje správci daně prominout pokutu za pozdní podání daňového tvrzení, pokud daň byla v době původní či náhradní splatnosti zcela uhrazena v případech, kdy daň bylo třeba uhradit. V tomto případě lze prominout až 70 % sankce.
Stejné procento (70 %) lze prominout, pokud prodlení s podáním daňového tvrzení, k němuž se váže pokuta, o jejíž prominutí je žádáno, činilo maximálně 15 kalendářních dnů.
Pokud pokuta vznikla při opožděném podání daňového tvrzení podaném daňovým subjektem bez výzvy správce daně, lze prominout příslušenství z 50 %.
Pokud je důvodem nepříznivá ekonomická či sociální situace, považuje se za ni nově příjem do 48násobku minimální mzdy.
Pokud měl daňový subjekt v posledních třech letech více než jeden daňový nedoplatek, vůči kterému správce daně zahájil daňovou exekuci, sníží se hodnota prominutí na polovinu.
Příjem z prodeje pozemku.
5.2.2025, Ing. Zuzana Rylová Ph.D., Zdroj: Verlag Dashöfer
Kdy bude příjem z prodeje pozemku osvobozen?
Dotaz:
Soukromá osoba vlastnila pozemek více než 14 let. Dne 12. 12. 2024 prodala tento pozemek za 340 000 Kč firmě – s.r.o. na základě smlouvy o koupi pozemku. Dne 8. 1. 2025 dala návrh na vklad na katastr a byl zaplacen správní poplatek 2 000 Kč.
1) Firma s.r.o. zaplatila částku 340 000 Kč soukromé osobě až po podání návrhu na vklad na katastr, to znamená 8. 1. 2025. Musí tato soukromá osoba tento příjem zdanit? Jestliže ano, v jakém roce (částku 340 000 Kč nepoužije na bydlení)?
2) A jak to bude u s.r.o. – majetkem se pozemek stává až zápisem do katastru – to znamená 8. 1. 2025?
Odpověď:
Podle § 4 odst. 1 písm. b) ZDP je příjem z prodeje pozemku osvobozen, přesáhne-li doba mezi nabytím vlastnického práva k pozemku a jeho prodejem dobu 10 let. Vzhledem k tomu, že fyzická osoba vlastnila pozemek před prodejem více než 14 let, tzn., že ho nabyla ještě před rokem 2021, platí pro osvobození příjmů z prodeje lhůta 5 let (přechodná ustanovení k zákonu č. 386/2020 Sb., bod 2). Jelikož před prodejem fyzická osoba vlastnila pozemek dostatečně dlouho, je příjem z prodeje od daně osvobozen. Osvobození příjmů z prodeje by nebylo možno uplatnit pouze v případě, že by pozemek v období 5 let před prodejem byl zahrnut do obchodního majetku.
Co se týká převodu vlastnictví, tak podle ustanovení § 1105 občanského zákoníku při převodu vlastnického práva k nemovité věci zapsané ve veřejném seznamu se nabývá věc do vlastnictví až zápisem do takového seznamu. Podle § 10 katastrálního zákona právní účinky zápisu nastávají k okamžiku, kdy návrh na zápis došel příslušnému katastrálnímu úřadu. Jelikož návrh na vklad byl katastrálnímu úřadu doručen dne 8. 1. 2025, k prodeji (převodu vlastnictví) došlo až v roce 2025.
Výpočet podlahové plochy pro účely DPH.
20.5.2025, Zdroj: Verlag Dashöfer
Od 1. 7. 2025 nabývají účinnost změny v DPH v oblasti zdanění stavební činnosti a dodáním nemovitých věcí.
Jednou ze změn je i způsob výpočtu podlahové plochy, který je významný zejména pro určení, zda jde o stavbu pro sociální bydlení. To pak má dopad i na určení sazby daně, která se při dodání nebo výstavbě či stavebních pracích použije.
Nově má výpočet vycházet z vyhlášky Ministerstva financí. Podle návrhu se podlahová plocha stavby vypočte jako součet podlahových ploch jednotlivých místností a prostorů uvnitř obvodové konstrukce stavby, která odděluje tuto stavbu od vnějšího prostředí. Má jít o plochu, která není pod svislými konstrukcemi, což je věcná změna.
Do podlahové plochy stavby se nemá započítávat podlahová plocha:
- půdy,
- lodžie (balkon či například terasa jsou z počítání podlahové plochy zpravidla vyloučeny proto, že se nenacházejí uvnitř obvodové konstrukce stavby, která odděluje stavbu od vnějšího prostředí),
- schodiště a místnosti nebo prostoru, které jsou určeny k obdobnému využití,
- kotelny, strojovny, výtahové šachty a jiné místnosti nebo prostory, které jsou určeny k využití jako technologické zázemí (neplatí pro rodinné domy).
Vyhláška má nabýt účinnosti 1. 7. 2025, prozatím ještě není schválena.