DANĚ – informace nejen pro podnikatele.
Léto je sezonou příležitostných prací: Jaké daně a kdy platí brigádníci?
Ministři financí EU schválili ČR navýšení limitu pro registraci k DPH.
Ubytování v nájemních bytech pro zaměstnance – cizince.
Zprostředkování prodeje z hlediska DPH.
Léto je sezonou příležitostných prací: Jaké daně a kdy platí brigádníci?
Možnost přivýdělku ke studiu stále láká tisíce mladých lidí. Sezonní či příležitostné práce ale zajímají i seniory. Přečtěte si, jak a kdy musejí brigádníci přiznávat a platit daně a pojištění, případně jaké mohou využít daňové slevy.
15.06.2022 | BusinessInfo.cz
Zájem o brigády v Česku v posledních letech klesá a nezměnila to ani dramatická inflace a příliv ukrajinských uprchlíků. Také letos tedy překoná nabídka brigád poptávku, přestože jsou firmy ochotné platit více než v předchozích letech. Přivýdělek formou letní brigády hledají letos zejména studenti, nejvíce je lákají administrativní pozice.
- Co je nejvýhodnější?
- DPČ stále výhodnější
- Brigádníci a daňové přiznání. Ano či ne?
- Co se v posledních letech změnilo?
- Slevy pro studenty a další výhody
- Slevu na poplatníka uplatní i senioři
- Úskalí dohod o provedení práce
A jaké daně z příjmu odvádějí brigádníci státu? Záleží na tom, na jakou smlouvu pracují a jak vysokou hrubou mzdu či odměnu mají. Studenti nejsou nijak limitováni, mohou mít libovolný příjem, ať už pracují na dohodu nebo standardní pracovní smlouvu.
Sezonní práce jsou sjednávány na dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. V čem je tato forma spolupráce výhodná a na jaká úskalí si dát pozor?
Co je nejvýhodnější?
Brigády fungují na bázi dohod mimo pracovní poměr. Dohoda o pracovní činnosti (DPČ) nebo dohoda o provedení práce (DPP) jsou brigádníkům ušity na míru, protože respektují krátkodobý charakter zaměstnání.
„Dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti jsou koncipovány právě pro krátkodobá zaměstnání. Obě je nutné rozlišovat, protože pracují s odlišnými podmínkami. Po jejich správném splnění mohou pracovníci čerpat řadu výhod,“ potvrzuje ředitel projektu pracovních příležitostí Robeeto Stanislav Koukal.
Při krátkodobé brigádě s měsíční mzdou do 10 tisíc korun je ideální dohoda o provedení práce.
Tento režim je výhodný nejen z hlediska pojistných odvodů, ale za určitých podmínek i z pohledu zdanění. „Pokud jste ale podepsali již dříve s jiným zaměstnavatelem takzvané „růžové prohlášení“ (prohlášení k dani poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti) druhé už podepsat nelze a měsíční slevy na dani nebo daňová zvýhodnění vám uplatní pouze první zaměstnavatel,“ vysvětluje daňový poradce KODAP Jan Kašpar.
Letní brigády: Hlídejte si smlouvu a pracovní podmínky
V situaci, kdy nebylo podepsáno prohlášení, a dosáhli jste příjmů v maximální výši 10 000 korun za měsíc, bude vám z příjmu odečtena srážková daň ve výši 15 procent. Pokud toto splněno nebude, uplatní se daň zálohová, a to rovněž ve výši 15 procent. Zálohová daň se snižuje o slevy a daňové zvýhodnění a v mnohých případech tedy bude nulová.
„Smlouva je omezena 300 hodinami za kalendářní rok u jednoho zaměstnavatele. Pokud je ale měsíční odměna do 10 tisíc korun, je tato dohoda výhodná pro obě strany,“ říká daňová poradkyně společnosti TaxVision Blanka Štarmanová.
Co je srážková daň?
Srážková daň je daň vybíraná srážkou přímo u zdroje příjmů. Vybírá ji plátce daně z příjmů (v tomto případě zaměstnavatel) od poplatníka. Finančnímu úřadu ji odvádí sám zaměstnavatel (plátce daně)
Uzavře-li brigádník se zaměstnavatelem DPP, nemusí totiž platit státu z výdělku do 10 000 zdravotní ani sociální pojištění. Pokud je příjem vyšší než deset tisíc, odvádí 6,5 procenta z něj na sociální a 4,5 procenta na zdravotní pojištění.
Pozor! Zdravotní pojištění je povinné a musí ho tedy platit každý (pokud ho za něj neodvádí zaměstnavatel) ve všech případech, tedy i pokud jde o „osobu bez zdanitelného příjmu“. Výše minimálního pojistného pro rok 2022 je 2 187 korun měsíčně.
DPČ stále výhodnější
Dohoda o pracovní činnosti (DPČ) není tak výrazně omezena počtem hodin jako v případě DPP. U těchto smluv ovšem pojištění „dohodáři“ platit v drtivé většině musí.
Pozitivní změna nastala už v roce 2019, kdy se zvýšila hranice výdělku, ze kterého brigádníci ještě zákonné pojištění neodvádějí. Výjimka nastala v případě, že byl jejich výdělek nižší než 3 tisíce korun. Pak sociální a zdravotní pojištění neplatili, a osvobozen byl i zaměstnavatel.
Od ledna 2021 je tato dohoda ještě výhodnější. Částka započitatelného příjmu se zvýšila až na 3500 korun. Navíc je tu zrušení superhrubé mzdy. A úspora je tak ještě výraznější.
„Brigádníci by si měli nicméně uvědomit, že podmínkou DPČ je práce na dobu nejdéle 52 týdnů s maximálním rozsahem poloviny plné pracovní doby,“ doplňuje Blanka Štarmanová.
Z částky 3500 korun tedy již zaměstnavatel platí odvody, ale stále je účtována srážková daň. Zálohová daň (bez možnosti uplatnění slev na dani při neučiněném prohlášení k dani) bude zúčtována až z měsíční odměny 3501 Kč.
| Odměna na DPČ | 3499 Kč | 3 500 Kč | 3 501 Kč |
| Sociální pojištění | Ne | Ano | Ano |
| Zdravotní pojištění | Ne | Ano | Ano |
| Daň při neučiněném prohlášení | Srážková | Srážková | Zálohová |
V případě obou dohod lze uplatnit tradiční daňovou slevu na poplatníka a v případě studentů případnou slevu 4 020 korun za rok.
Zaměstnaní studenti mají na slevu nárok, podepíší-li u zaměstnavatele zmíněné prohlášení k dani. Při uplatnění slevy na studenta se neplatí daň z příjmu při hrubé mzdě do 17 700 Kč (viz tabulku).
Brigádníci a daňové přiznání. Ano či ne?
Daňové přiznání mají povinnost odevzdat na finanční úřad jen ti, kteří pracují pro více zaměstnavatelů současně.
Před nástupem do práce mohou brigádníci podepsat Prohlášení k dani poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti – tedy takzvaný růžový papír. V takovém případě daňové přiznání podávají a daň platí v každém případě. V daném měsíci ovšem nesmí růžový papír podepsat u jiného zaměstnavatele.
„Brigádníci pak dostanou od zaměstnavatele potvrzení o příjmech ze závislé činnosti, nebo si jej vyžádají,“ říká Blanka Štarmanová. To pak předloží finančnímu úřadu kvůli výpočtu daně.
Jestliže prohlášení nepodepíše, dostane na ruku méně peněz, protože za něj odvede daň z příjmu (15 %) zaměstnavatel. Po skončení kalendářního roku může také požádat firmu, pro níž pracoval, o roční zúčtování, ale opět jen v případě, že nepracuje pro více podniků najednou.
Část nebo celou zaplacenou zálohovou daň (podle slev, na které má nárok) mu poté firma vrátí. Nevrací jen takzvanou srážkovou daň, jež se uplatňuje na příjmy do 10 tisíc korun, případně (od ledna 2021) do 3500 korun, pokud má student ještě další příjmy.
Příklady
Podepsané prohlášení k dani a práce na DPP
Pan Novák pracuje pouze pro jednoho zaměstnavatele a má s ním podepsánu dohodu o provedení práce (DPP). Hrubá měsíční odměna je 10 tisíc a pracovník podepsal u zaměstnavatele růžový papír. Při výpočtu čisté odměny uplatní základní daňovou slevu na poplatníka ve výši 2 320 korun a daň z příjmu fyzických osob je tedy rovna nule. V případě DPP s výdělkem do 10 tisíc neplatí brigádník z hrubé odměny sociální ani zdravotní pojištění. Pan Novák tedy dostane čistou odměnu 10 tisíc korun.
Nepodepsané prohlášení k dani (odměna do 10 tisíc)
Zaměstnanec, který pracuje na HPP u zaměstnavatele A, si u firmy B sezónně přivydělává opět na dohodu o provedení práce (DPP). Jeho hrubý měsíční příjem z této brigády je 10 tisíc korun. Zdravotní a sociální pojištění tedy neplatí. Je mu ale sražena daň z příjmu fyzických osob – obvyklých patnáct procent. Čistá odměna tedy činí 8 500 korun. Zaměstnanec má prohlášení k dani (na které by mohl uplatnit slevu na dani) podepsáno u firmy A. U firmy B, kde je na brigádě, už tuto výhodu využít nemůže.
Podepsané prohlášení k dani (odměna nad 10 tisíc)
Studentka pracuje opět na dohodu o provedení práce s hrubou měsíční odměnou 30 000 korun. U zaměstnavatele má podepsáno prohlášení k dani a uplatňuje daňovou slevu na poplatníka ve výši 2 320 korun a slevu na studenta ve výši 335 Kč. Hrubá odměna je nad limit deset tisíc, tudíž se z hrubého příjmu odvádí sociální pojištění (6,5 % z výdělku – 1950 Kč) a zdravotní pojištění (4,5 % – 1350 korun). U DPP je možné platit takto vysoké odměny, je ovšem omezena počtem hodin za rok. Na dani z příjmu pak odvede státu 1845 korun (300 x 15 (patnáct procent z výdělku) – 2320 – 335). Po stržení daně z příjmu a sociálního a zdravotního pojištění bude její čistý příjem 24 855 korun.
Pokud je růžový papír podepsaný, mohou i brigádníci samozřejmě uplatnit i další slevy například na děti. V případě nepodepsaného prohlášení k dani je srážka ještě vyšší. Zaměstnanec totiž nemůže uplatnit slevu na dani a ze zákona povinné pojištění musí zaplatit.
Co se v posledních letech změnilo?
Částečnou změnu přinesla už novela zákona platná od ledna 2018. Srážková daň se předtím uplatňovala pouze u příjmů do 10 tisíc korun (v souhrnné výši). Nyní jsou limity dva: již zmíněná maximální měsíční odměna z dohod o provedení práce u jednoho zaměstnance a jednoho zaměstnavatele 10 000 Kč a nižší částka pro ostatní příjmy v měsíčním úhrnu (opět u jednoho zaměstnance a jednoho zaměstnavatele). Jedná se o dva samostatné základy daně. Ten druhý byl loni posunut na 3500 korun.
I srážkovou daň ale může dostat brigádník zpět, i když ne od zaměstnavatele – a to právě v případě, že přiznání podá. Vyměřenou daň mu doplatí stát, a ještě pracovníkům ve většině případů vznikne přeplatek vzhledem k daňovým slevám, které mohou uplatnit.
Slevy pro studenty a další výhody
Každý plátce daně z příjmů může uplatnit základní daňovou slevu, která činí 27 840 korun za rok, za měsíc tedy 2 320 korun (od roku 2022 se zvyšuje na 30 840 korun).
„Specifickou skupinu tvoří právě studující, kteří kromě slevy na poplatníka mají nárok na slevu na studenta. V praxi jim tak často vychází nulová daň a ve výsledku pak dostanou částku, kterou si skutečně vydělali,“ uvádí Dana Trezziová z poradenské společnosti BDO.
Studenti si mohou odečíst z daně 4 020 korun za rok, to jest 335 korun měsíčně. Tento bonus zůstává i letos stejný jako v předchozích letech. Nárok na slevu mají mladí lidé do 26 let, případně až do 28 roku věku, pokud absolvují denní studium v doktorském programu.
„Při práci pro více zaměstnavatelů je možné uplatnit slevu pouze jednou. Slevu na studenta je možné uplatnit i při práci na dohodu. Vždy je ovšem potřeba doručit mzdové účetní potvrzení od školy,“ upozorňuje daňový expert Petr Gola.
Studenti jsou v tomto případě značně zvýhodněni a ti, kteří podepsali u zaměstnavatele prohlášení k dani, neplatí díky slevám nic až do hrubé měsíční mzdy či odměny ve výši 17 700 korun (viz tabulka).
Někteří splňují podmínku pro slevy pouze po část roku, např. pokud ukončí studium na střední nebo vysoké škole. Přestože během studia nepracovali a pracovní smlouvu uzavřou až po absolvování školy, tak jim v ročním zúčtování nebo daňovém přiznání náleží poměrná sleva na studenta za první měsíce roku.
Výpočet daně z příjmu
Hrubá měsíční mzda či odměna 17 700 Kč
Daň z příjmu bez slev 2 655 Kč (17 700 x 15 %)
Sleva na poplatníka 2 320 Kč
Sleva na studenta 335 Kč
Daň z příjmu 0 Kč (2 655 – 2 655)
Slevu na poplatníka uplatní i senioři
O letní práce je zájem i mezi seniory. A kdy se jejich příjem daní?
„Důchodci nemají žádné zvláštní postavení, pokud se týká podávání daňových přiznání a zdanění jejich výdělků. Jejich činnost se z hlediska sociálního a zdravotního pojištění považuje za vedlejší činnost. Pokud bude práce vykonávána na základě živnostenského listu, podléhá tento příjem zdanění i odvodu sociálního a zdravotního pojištění,“ doplňuje Blanka Štarmanová.
V takovém případě mají také brigádníci – penzisté nárok na slevu na poplatníka ve výši 2 320 korun měsíčně.
Pokud důchodce vykoná takzvanou příležitostnou činnost, například jednorázovou výpomoc v sousedství, pak je příjem osvobozen od daně z příjmů, jestliže nepřesáhne hranici 30 tisíc korun za rok. Z takového příjmu se neodvádí ani sociální a zdravotní pojištění.
Úskalí dohod o provedení práce
U dohod o provedení práce mohou nastat tři varianty
- Výdělek je u dohody nižší než zákonný limit – Při výdělku do 3,5 respektive 10 tisíc nejsou placeny odvody na sociální ani zdravotní pojištění. V takovém případě jsou zaměstnanci na tyto dohody z pohledu placení zdravotního pojištění vnímány jako OBZP a musí si platit minimální výši pojistného, tedy výše zmíněných 2187 korun.
Pro účely placení zdravotního pojištění jsou OBZP samoplátci a každý měsíc musí platit zdravotní pojištění ve výši 13,5 % z minimální mzdy tedy v roce 2022 ze 16 200 Kč (2187 korun)
- Výdělek za práci na dohodu je vyšší než limit, ale nižší než minimální mzda. Minimální mzda pro rok 2022 je stanovena 16 200 Kč. Pokud si při práci na dohodu vyděláte méně, je vaší povinností doplatit zdravotní pojištění do minimální výše. Pokud tedy pracujete na některou z dohod, výdělek máte nad limitem, ale také pod výší minimální mzdy, bude vám od nového roku zaměstnavatel strhávat více na zdravotním pojištění a vaše čistá mzda bude nižší.
- Pokud si na některou z dohod vydělají brigádníci více než 16 200 Kč, tak se na jejich daních, sociálních ani zdravotních odvodech nic nemění. Jejich čistá mzda bude stejná jako o rok dříve.
Sezónní práce v zahraničí
Pracovní podmínky zahraničních brigád se odvíjí od konkrétní země a práce, kterou tam budete vykonávat. Ve většině zemí EU můžete krátkodobě pracovat bez pracovního povolení i povolení k pobytu, což jinde ve světě, například v USA či Austrálii, nepůjde.
„Odlišnosti panují i v oblastech pojištění a daní. Obecně platí, že při odjezdu za prací do zemí EU se musíte odhlásit ze systému českého zdravotního pojištění a po návratu se opět přihlásit,“ upozorňuje daňová poradkyně Dana Trezziová. „V případě, že jedete mimo EU, avšak jen na dobu maximálně půl roku, zůstáváte českým pojištěncem,“ doplňuje.
Rozdíly vznikají i ohledně sociálního pojištění. Výhodu mají studenti, kteří sociální pojištění neplatí a nemusí tedy ani svůj pracovní odjezd do zahraničí složitě řešit. V rámci EU platí evropská koordinační pravidla pro účely sociálního zabezpečení, která určují, do kterého systému sociálního zabezpečení se z příjmu bude platit pojistné. Obvykle se platí do systému toho státu, kde je práce vykonávána.
Co se týče daně z příjmu, mají brigádníci povinnost přiznat veškeré své příjmy, to znamená i ty zahraniční. Česká republika má však s řadou zemí smlouvu, která zamezuje dvojímu zdanění jednoho výdělku. Doporučujeme tedy ještě před samotným odjezdem podívat se do seznamu těchto zemí, který lze najít na webu Ministerstva financí ČR.
Jakub Procházka
Ministři financí EU schválili ČR navýšení limitu pro registraci k DPH.
25.5.2022, Zdroj: Ministerstvo financí
Na zasedání Rady Ecofin se probíraly ekonomické dopady války na Ukrajině, další zpřísňování sankcí proti Rusku, ale také umožnění ČR aplikovat zvýšený limit pro povinnou registraci k DPH.
Mezi projednanými body bylo přijetí rozhodnutí Rady schválit žádost České republiky o možnost zvýšit hranici obratu pro osvobození od DPH až na 85 000 eur dříve než od 1. ledna 2025, jak předpokládá novela evropské směrnice o DPH. „Rada EU vyhověla naší žádosti o výjimku aplikovat dříve vyšší limit pro povinnou registraci k DPH. Česká legislativa zvyšující tento roční limit na dva miliony korun už prošla mezirezortním připomínkovým řízením a nyní ho projedná vláda. Na dvojnásobek podle našeho návrhu vzroste od příštího roku také limit pro využívání paušální daně,“ řekl ministr financí Zbyněk Stanjura.
Stávající limit pro plátcovství DPH ve výši 1 mil. Kč ročně vychází z částky 35 000 eur vyjednané při našem vstupu do EU v roce 2004 a nezměnil se už 18 let navzdory významnému růstu cenové hladiny. MF předpokládá, že se osvobození od DPH nově dotkne zhruba 105 tisíc poplatníků, až 80 tisíc z nich by se mohlo ze systému DPH reálně odhlásit.
Hlavním tématem diskuze byly hospodářské dopady války na Ukrajině.
Evropská komise v otázce fiskální odpovědnosti aktuálně doporučila v důsledku války na Ukrajině a s cílem podpořit ekonomický růst prodloužení únikové doložky z pravidel Paktu o stabilitě a růstu. Fakticky tak Komise nebude zahajovat řízení při porušení fiskálního pravidla, tedy kvůli nadměrnému rozpočtovému deficitu nad 3 % HDP, ani v roce 2023. ČR souhlasí s doporučením Komise, že vlády členských zemí EU musí přistoupit ke snižování schodků veřejných financí ambiciózněji, než určují mantinely stanovené zákonem. „Bez ohledu na dopady Putinovy války na Ukrajině se Evropa i Česká republika musí vrátit k rozpočtově odpovědné politice, byť tempo konsolidace nakonec nebude tak rychlé, jak jsme si mysleli před 24. únorem,“ dodal Zbyněk Stanjura.
Ministři financí debatovali také o ekonomických dopadech projednávaného šestého balíčku sankcí proti Rusku navrhujícím dále omezit fungování ruského bankovního sektoru, ruských médií či prodejů nemovitostí osobám z Ruska. Evropská komise v balíčku navrhla také zákaz dovozu ruské ropy do EU.
Ubytování v nájemních bytech pro zaměstnance – cizince.
9.6.2022, Ing. Martin Děrgel, Zdroj: Verlag Dashöfer
struktura dokumentu
Jaké jsou daňové aspekty nákladů na nájemní byty pro zaměstnance – cizí státní příslušníky? Posouzení nemusí být vůbec jednoduché…
Dotaz:
Společnost s r.o. zaměstnává cizí státní příslušníky z Rumunska a z Ukrajiny. Těmto zaměstnancům platí za byty, ve kterých zaměstnanci bydlí, a s tím spojené služby a náklady na spotřebu energií v těchto nájemních bytech (na základě faktur od společnosti, které vlastní tyto nájemní byty). Dotaz zní, zda je pro společnost, která zaměstnává zaměstnance a platí jim nájemní byty, tento výdaj nákladem daňovým nebo nedaňovým a z pohledu DPH, zda lze uplatnit na odpočet DPH.
Odpověď:
Z hlediska daně z příjmů
Zajištění a financování přechodného ubytování zaměstnance (ať už jde o daňového rezidenta nebo nerezidenta ČR) je naturálním benefitem (požitkem), při jehož daňovém posouzení nevystačíme s obecným pravidlem § 24 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů („ZDP“) – tj. že daňově uznatelné jsou výdaje (náklady) související se zdanitelnými příjmy poplatníka (zaměstnavatele) – protože platí speciální pravidlo § 24 odst. 2 písm. j) bodě 5 ZDP, podle kterého jsou daňově účinné výdaje na:
- „pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců
- vynaložené na práva zaměstnanců vyplývající z:
- kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní smlouvy nebo jiné smlouvy,
- pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak.“
Nesmíme ovšem přehlížet dovětek: „pokud tento … zákon nestanoví jinak“. Přičemž dotazovaného tématu – přechodného ubytování zaměstnance – se týká speciální § 25 odst. 1 písm. k) ZDP, podle něhož nejsou daňově účinné výdaje (náklady) převyšující příjmy v zařízeních k uspokojování potřeb zaměstnanců nebo jiných osob. Z těchto nedaňových výdajů však platí pět výjimek, které naopak mohou být daňově uznatelné:
- výdaje na přechodné ubytování zaměstnanců (poznámka: nejde-li o ubytování při pracovní cestě, které je daňově účinné ve vazbě na účel příslušné pracovní cesty) poskytované jako nepeněžní (!) plnění zaměstnavatelem zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce, pokud obec přechodného ubytování není shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště; přičemž výdaje (náklady) i příjmy se posuzují za každé zařízení k uspokojování potřeb zaměstnanců nebo jiných osob, samostatně,
Tazatel uvádí že „platí za byty“ sloužící jeho zahraničním zaměstnancům jako přechodné ubytování, což může případně znamenat peněžitý příspěvek, na který posledně citovaná regulace § 25 odst. 1 písm. k) ZDP nedopadá, a tudíž zůstává bez tohoto (či jiného) omezení obecné uznávací ustanovení citované výše – § 24 odst. 2 písm. k) bod 5 ZDP. Bude-li závazek zaměstnavatele poskytovat tento peněžitý benefit zakotven v některém z výše citovaných dokumentů, půjde o daňově uznatelný výdaj (náklad), a to bez omezení částky shora.
Jaké je však daňové posouzení z druhé strany? Podle § 6 odst. 9 písm. i) ZDP u zaměstnanců je osvobozen od daně z příjmů, tím pádem návazně i od pojistného – nepeněžitý (!) benefit v podobě přechodného ubytování v ČR. A to až do hodnoty nepeněžního plnění do 3 500 Kč měsíčně, případný přesah hodnoty tohoto naturálního požitku je zdanitelný i zpojistitelný příjem zaměstnance. Přičemž daňově relevantní hodnota nepeněžního příjmu se u zaměstnanců určuje v souladu s pravidly § 6 odst. 3 ZDP, tedy prakticky ve výši místně, věcně a časově podmíněné „ceny obvyklé“ ve smyslu zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění p.p. Zjednodušeně řečeno, hodnota tohoto majetkového prospěchu zaměstnance by měla více méně odpovídat peněžité částce, kterou díky tomuto benefitu od zaměstnavatele ušetří na svých výdajích za předmětné (srovnatelné) bydlení…
Naproti tomu případný peněžitý (!) příspěvek na přechodné ubytování zaměstnanec zdaní i zpojistní vždy v plném rozsahu, žádné osvobození zde není možné.
Aktuálně pro Ukrajince (zákon č. 128/2022 Sb.)
Aktuálně – s účinností sice od 28. 5. 2022, ovšem s použitelností pro celý rok 2022 – zákonodárci poskytli speciální daňové výhody lidem z Ukrajiny, a to včetně jejich zdejšího přechodného ubytování. Stalo se tak hodně nezvykle nepřímo formou zvláštního zákona č. 128/2022 Sb., o opatřeních v oblasti daní v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace (dále jen „ZUK“). Nejde tedy o přímou novelu ZDP, nicméně coby speciální (věcně bližší) právní úprava mají tato zvláštní daňová ustanovení ve vztahu k Ukrajincům (Ukrajině) přednostní uplatnění. Přičemž se tazatele týká zejména § 2 ZUK:
Ustanovení § 2
Opatření v oblasti osvobození od daně z příjmů
(1) Od daně z příjmů se osvobozuje
- a) příjem zaměstnance podle ZDP ve formě poskytnutého ubytování ve zdaňovacím období roku 2022, je-li poskytnuto zaměstnavatelem podle ZDP tomuto zaměstnanci a jeho rodinnému příslušníkovi s bydlištěm na území Ukrajiny z důvodu, že tento rodinný příslušník opustil Ukrajinu v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na jejím území vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, a
- b) bezúplatný příjem poskytnutý v roce 2022 za účelem podpory obranného úsilí Ukrajiny.
(2) Odstavec 1 lze použít pouze pro zdaňovací období, ve kterém bylo plnění poskytnuto.
Tato právní úprava byla přijata narychlo a neproběhlo standardní odborné připomínkové řízení, a zdá se, že bude třeba výkladově – s ohledem na proklamovaný cíl a účel normy – některé sporné záležitosti vyjasnit…
Dotazu se týká zejména písmeno a), u něhož není jednoznačné, zda speciální osvobození přechodného ubytování dopadá jen na nově příchozí rodinné příslušníky, kteří opustili „Ukrajinu v souvislosti s ozbrojeným konfliktem…“, anebo také na samotné ukrajinské zaměstnance, k nimž nově příchozí míří. S ohledem na název ZUK a také obecné pravidlo, že výjimky ze zdanění je nutno vykládat a priori rezervovaně, omezeně, úžeji, mám za to, že toto speciální osvobození hodnoty přechodného ubytování od daně dopadá pouze na příchozí rodinné příslušníky, nikoli na zde již delší čas pracující Ukrajince. Pokud se ovšem nyní nově příchozí Ukrajinci – kvůli vojenskému konfliktu na Ukrajině – stanou zaměstnanci českých firem, které jim poskytnou zdarma nebo cenově zvýhodněně přechodné ubytování, pak ale zřejmě tato speciální právní úprava ad § 2 odst. 1 písm. a) ZUK dopadne plně i na ně a osvobozena bude celá hodnota tohoto naturálního benefitu, nejen do 3 500 Kč měsíčně dle § 6 odst. 9 písm. i) ZDP; čemuž – zdá se – svědčí Důvodová zpráva návrhu ZUK (Sněmovní tisk č. 173/0):
- „Navrhované ustanovení písmene a) reaguje na situaci vzniklou v důsledku válečného konfliktu na území Ukrajiny, v jehož důsledku již započal příliv ukrajinských obyvatel opouštějících Ukrajinu. Často se jedná o případy, kdy ukrajinští obyvatelé přicházejí do České republiky za svými rodinnými příslušníky, kterým je jako zaměstnancům poskytováno jejich zaměstnavateli cenově zvýhodněné ubytování. V případě, že je takové ubytování poskytováno bezplatně nebo za nižší tržní hodnotu jedná se z pohledu zaměstnance podle § 6 odst. 3 zákona o daních z příjmů o příjem ze závislé činnosti. Pojmy zaměstnanec a zaměstnavatel jsou v tomto zákoně používány ve smyslu § 6 odst. 2 zákona o daních z příjmů.
- V případě, že zaměstnavatel umožní takto využívat toto ubytování nejen zaměstnancem, ale i jeho rodinnými příslušníky, kteří mají bydliště na Ukrajině, avšak opustili jej z důvodu válečného konfliktu na území tohoto státu, popřípadě mu takové ubytování nově poskytne, vzniká mu z tohoto titulu taktéž příjem ze závislé činnosti podle § 6 odst. 3 zákona o daních z příjmů. Z důvodu, že zaměstnavatel takové ubytování poskytuje z charitativních či humanitárních účelů s cílem pomoci jeho zaměstnanci a jeho rodinným příslušníkům, navrhuje se tento příjem v roce 2022 plošně osvobodit, přestože v některých případech může být takový příjem osvobozen i dnes na základě § 4a písmene k) zákona o daních z příjmů (poznámka: od daně z příjmů fyzických osob osvobozuj bezúplatné příjmy na humanitární nebo charitativní účel nebo z veřejné sbírky). To platí i pro případy, kdy jeden z rodinných příslušníků ukrajinských obyvatel nově příchozích v důsledku ozbrojeného konfliktu na území Ukrajiny získá na území České republiky zaměstnání s tím, že jemu a celé jeho rodině je poskytnuto ubytování ze strany zaměstnavatele.“
Z hlediska DPH
Přechodné ubytování zaměstnanců představuje režijní náklady zaměstnavatele, u nichž obecně platí, že plátce DPH má nárok na odpočet daně za podmínek § 72 až § 76 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH, ve znění p.p. („ZDPH“). Prakticky řečeno tedy závisí na druhu činnosti ubytovaných zaměstnanců, a pokud pracují v provozu věnujícím se výhradně uskutečňování zdanitelných plnění (typicky stavební dělníci), je plný nárok na odpočet DPH u vstupů, bez ohledu na to, mají-li charakter investiční (technické zhodnocení) či provozní (např. opravy).
Podle § 56a ZDPH je nájem „obytného prostoru“ osvobozen od daně – bez nároku na odpočet daně – takže zaměstnavatel nemůže nárokovat odpočet DPH u souvisejících vstupů. Zdanitelnou výjimkou je poskytnutí ubytovacích služeb, které odpovídají číselnému kódu klasifikace produkce CZ-CPA 55. Přičemž ubytovací služba je (až na výjimky ve zdravotnictví, školství a sociálních službách) zdanitelné plnění podléhající druhé snížené sazbě daně 10 % v Příloze č. 2a k ZDPH. V pochybnostech je vhodné reálnou situaci raději konzultovat s právníkem, protože o tom, jde-li o nájem či ubytování, nerozhoduje název smlouvy, ale objektivní okolnosti …
Základem pro výpočet DPH na výstupu z ubytovací služby poskytované zaměstnanci je v souladu s § 36 odst. 1 ZDPH vše, co jako úplatu obdržel nebo má obdržet za uskutečnění tohoto zdanitelného plnění. Přičemž zaměstnanec – až na výjimky z řad jednatelů, společníků apod. – nespadá do kategorie tzv. spojených osob ve smyslu § 36a ZDPH, u nichž je základem daně „cena obvyklá“. Proto je základem daně pouze dotyčným zaměstnancem skutečně placená částka za ubytovací službu poskytovanou zaměstnavatelem.
Jestliže neplatí za své ubytování zaměstnanec nic, pak je to ale složitější… Sice se jedná fakticky o bezúplatné plnění, které ve smyslu § 2 ZDPH není předmětem DPH, ovšem kvůli možným spekulacím stanoví § 14 odst. 3 písm. a) spolu s § 14 odst. 4 ZDPH, že určitá bezúplatná plnění – mimo jiné také pro osobní spotřebu zaměstnanců – se pro účely DPH považují za úplatná. A to v případě, že dotyčný plátce (zaměstnavatel) u předmětného majetku, resp. u přímo souvisejících přijatých plnění uplatnil odpočet DPH na vstupu. V souladu s § 36 odst. 6 ZDPH je v tomto případě základem pro výpočet DPH na výstupu výše celkových nákladů vynaložených na poskytnutí služby – zde tedy bezúplatného ubytování zaměstnance – ke dni uskutečnění. Jejich konkrétní vyčíslení je složité a zpravidla diskutabilní, takže je vhodnější jej ponechat na bedrech znalce…
Aby to bylo zamotanější, tak z judikatury Soudního dvora EU vyplývá, že někdy ale nejde o soukromý benefit zaměstnance, protože v převažující míře má z jeho ubytování ekonomický prospěch zaměstnavatel (např. možná při ubytování poblíž staveniště za městem), načež nevzniká zmíněná fikce úplatného zdanitelného plnění.
Zprostředkování prodeje z hlediska DPH.
12.5.2022, Ing. Zdeněk Kuneš, Zdroj: Verlag Dashöfer
Jak posuzovat zprostředkovatelské služby z hlediska DPH?
Dotaz:
Jsme česká firma, plátce DPH, vyrábíme a prodáváme potraviny, které spadají do 15% sazby DPH. Jiná česká firma, také plátce DPH, nám zprostředkuje na území ČR prodej našich výrobků na základě smlouvy o zprostředkování.
• Jakou sazbu DPH uplatní při fakturaci zprostředkování prodeje tohoto zboží?
• Jak by to bylo se sazbou DPH u zprostředkování prodeje, pokud bychom prodávali naši nemovitost na území ČR, prodej by byl osvobozený podle § 56 zákona o DPH a opět bychom uzavřeli smlouvu o zprostředkování prodeje s plátcem DPH?
Odpověď:
Podle § 47 odst. 4 zákona o DPH se u služeb uplatňuje základní sazba daně. U služeb uvedených v příloze č. 2 se uplatňuje první snížená sazba daně, u služeb uvedených v příloze 2a se uplatňuje druhá snížená sazba daně.
Zprostředkování je obecná služba, která není uvedena ani v jedné příloze k zákonu o DPH. U zprostředkování se tedy uplatní základní sazba daně, a to i v případě zprostředkování prodeje nemovité věci, které je osvobozeno od daně bez nároku na odpočet daně.
Pouze zprostředkování vyjmenovaných finančních činností podle § 54 odst. 1 písm. y) zákona o DPH je osvobozeno od daně bez nároku na odpočet daně.