Finanční správa posiluje kontroly v oblasti nelegálního zaměstnávání.* 

Změna částky rozhodné pro odvod pojistného u DPP od roku 2026.* 

Vyšší zdanění nerezidentů ve vedení firem.* 

Dlouhodobé ošetřovné při pobírání starobního důchodu.* 

Finanční správa posiluje kontroly v oblasti nelegálního zaměstnávání.

27.10.2025, Zdroj: Česká daňová správa

• Dodavatelé různými schématy maskují závislou práci
• Řetězce smluv a platební agenti: kdo nese odpovědnost za zákonné odvody
• Transformace mzdy do nenárokových náhrad: jak zaměstnavatelé obcházejí zdanění
• Finanční správa doporučuje firmám, jak být obezřetné a jaké rizikové znaky prověřovat

Finanční správa na základě své analytické činnosti zjišťuje pokračující šíření nelegálních forem zaměstnávání včetně tzv. „zastřeného“ zprostředkování pracovní síly. Na základě toho upozorňuje na rizikové znaky a spolu s dalšími institucemi posiluje kontroly.

Nelegální zaměstnávání má bezesporu více příčin – mezi nimi lze vedle „úspor“ daní a pojistných odvodů motivovaných vysokými náklady práce vyjmenovat i nedostatek pracovní síly, vysoký podíl zahraničních pracovníků v určitých sektorech a náročnost administrativy spojené s jejich získáváním. Vyhýbání se pracovněprávním povinnostem se často skrývá za formálními smlouvami o dílo či pronájmy výrobních prostor, fiktivními „agenturami“ a složitými řetězci právnických osob. Finanční správa proto v rámci svých kontrolních pravomocí i v úzké součinnosti s dalšími institucemi cíleně odhaluje případy, kdy se za smluvními vztahy ve skutečnosti skrývá závislá činnost podle zákona o daních z příjmů. Nejužší spolupráce přirozeně probíhá se Státním úřadem inspekce práce, který při své činnosti odhaluje a postihuje nelegální zaměstnávání a zastřený výkon závislé práce.

„Finanční správa aktivně bojuje proti nelegálnímu zaměstnávání a ‚zastřenému‘ zprostředkování pracovníků. Úzce přitom spolupracuje zejména s orgány inspekce práce. Nedávná diskuse u kulatého stolu pořádaná na půdě Hospodářské komory ukázala, že máme se zástupci podnikatelů společný zájem na zajištění férových podmínek pracovního trhu. Vedle cílených kontrol proto i za pomoci profesních organizací provádíme osvětu mezi uživateli pracovní síly a sdílíme informace ohledně znaků rizikového chování i typické modelové případy, abychom zvýšili schopnost firem takové situace včas rozpoznat a při svém podnikání se jim vyhnout.“ sděluje Simona Hornochová, generální ředitelka Finanční správy ČR.

Dodavatelé různými schématy maskují závislou práci

Z kontrolní praxe vyplývá několik opakujících se schémat. Typické jsou například umělé smluvní vztahy v řetězcích firem včetně formálních agentur práce, ve kterých často není možné dohledat právního zaměstnavatele poskytnutých pracovníků, kteří pracují pod vedením uživatele. Dále řetězce právnických osob, které fakturují dodání díla, zatímco zaměstnanci vykonávají práci pod vedením uživatele. Všechny tyto praktiky mají významné fiskální dopady spojené s krácením daní i pojistných odvodů – odhady z různých analýz ukazují škody v řádu desítek miliard korun. Finanční správa při své analytické práci a v rámci prováděných kontrol posuzuje ekonomickou realitu obchodních vztahů, faktické znaky vykonávané práce a ověřuje plnění daňových povinností.

Řetězce smluv a platební agenti: kdo nese odpovědnost za zákonné odvody

V oblasti přijímání pracovní síly mimo zákonný rámec finanční správa identifikuje řadu struktur, které se liší zapojením subjektů i formálním nastavením vztahů. Jedním z častých schémat je zastřené zprostředkování, navenek formálně prezentované jako poskytování služeb – například plnění na základě smlouvy o dílo. V praxi pak dodavatel formálně vystupující jako poskytovatel díla, tzv. „pseudoagentura práce“, reálně zajišťuje pracovníky pro uživatele, přičemž ti jsou plně pod kontrolou uživatele: uživatel provádí skutečné organizační vedení a zadávání úkolů, poskytuje všechny pracovní pomůcky, nářadí, stroje, materiál, kontroluje a řídí výrobu a podobně. Z právního hlediska se jedná o relativní simulaci právního jednání. Tyto konstrukce bývají často doplněny dalšími smluvními vztahy, například nájemní smlouvou o pronájmu výrobních prostor nebo strojního zařízení mezi uživatelem a „pseudoagenturou“. V případech, kdy nejsou v takových uspořádáních řádně odváděny povinné odvody, tedy daň ze závislé činnosti, sociální a zdravotní pojištění, nese riziko doměrků subjekt vykonávající reálnou kontrolu nad pracovní silou – tedy uživatel. Fakt, že odměna je vyplácena prostřednictvím třetí osoby (reálně v postavení platebního agenta) není pro posouzení odpovědnosti relevantní.

Transformace mzdy do nenárokových náhrad: jak zaměstnavatelé obcházejí zdanění

Snahy o snižování nákladů na pracovní sílu bývají v praxi doprovázeny i případy, kdy zaměstnavatelé formálně „transformují“ část zdanitelné mzdy do různých nenárokových nebo paušálních náhrad, které nepodléhají zdanění – typicky cestovní náhrady, náhrady na údržbu pracovního oblečení nebo náhrady za opotřebení vlastního nářadí. Tyto náhrady jsou někdy vypláceny neoprávněně (například cestovní náhrady, přestože zaměstnanec nikam necestoval) nebo jsou za pomoci paušalizace silně nadhodnoceny (například náhrady za praní pracovních oděvů jsou stanoveny podle ceníku čistírny, i když si je zaměstnanec pere doma). Kromě toho se objevují i další „optimalizační“ konstrukce – část mzdy vyplacená formou dohody mimo pracovní poměr, přes propojené zahraniční subjekty nebo úplně mimo systém (černé výplaty). V takových případech zůstává odpovědnost za správné odvedení daně ze závislé činnosti a pojistných na zaměstnavateli.

Finanční správa doporučuje firmám, jak být obezřetné a jaké rizikové znaky prověřovat

Finanční správa doporučuje firmám provádět konkrétní opatření, která výrazně snižují riziko zapojení do nelegálních struktur. Považujeme za důležité prověřovat reálnou povahu sjednané spolupráce a vždy vyhodnocovat ekonomickou realitu smluvních vztahů. V rámci smlouvy s agenturou práce doporučujeme sjednat povinnost agentury vedle řádného povolení MPSV doložit i skutečnost, že odvádí povinné odvody za své zaměstnance poskytnuté uživateli a poskytnutí pracovníci jsou skutečně jejími zaměstnanci. V rámci diskuse u kulatého stolu zaznělo, že například členové Asociace poskytovatelů personálních služeb taková ujištění svým obchodním partnerům standardně poskytují a často přikládají i potvrzení o bezdlužnosti vůči státním institucím, v praxi tedy nejde o nic neobvyklého. Mezi další doporučení patří aktivní zájem o pracovní podmínky agenturních zaměstnanců, reference dodavatelů i fakt, zda se ve skutečnosti nejedná o „prázdné schránky“. Jelikož se na trhu objevují placené „optimalizační produkty“, které zaměstnavatelům nabízejí různé modely cílící na snížení nákladů práce, doporučuje finanční správa být i v takových případech obezřetní vůči umělým konstrukcím a v případě nejistoty konzultovat postup s vhodným specialistou.

Finanční správa na podvodné praktiky v oblasti poskytování pracovní síly upozorňovala již v roce 2017, kdy byla tato schémata využívána zejména pro krácení DPH: Upozornění na podvody v oblasti daně z přidané hodnoty – poskytování pracovní síly | Informace, metodika, stanoviska | Daň z přidané hodnoty | Daně | Daně | Finanční správa. V osvětové činnosti mezi podnikatelskou veřejností budeme spolu s dalšími partnery pokračovat i nadále. Věříme, že tím společně přispějeme nejen k řádnému výběru daní a pojistných odvodů, ale i k férovému a předvídatelnému podnikatelskému prostředí.

Doporučení na závěr pro nastavení obchodní spolupráce s OSVČ, prevenci a obranu před nařčením ze švarcsystému – tipy, rady a modelové situace – vše bude řešeno 4. 12. 2025. Více informací ZDE.

Změna částky rozhodné pro odvod pojistného u DPP od roku 2026.

30.10.2025, Zdroj: Verlag Dashöfer

Nové sdělení MPSV č. 396/2025 Sb. mění výši částky rozhodné pro účast zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce na nemocenském pojištění.

Ministerstvo práce a sociálních věcí podle § 7a odst. 1 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění zákona č. 365/2011 Sb. a zákona č. 470/2024 Sb., vyhlašuje, že od 1. ledna 2026 výše částky rozhodné pro účast zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce (DPP) na nemocenském pojištění činí 12 000 Kč (v roce 2025 platí částka 11 500 Kč).

Výše uvedené také dopadá na možnost aplikace 15% srážkové daně u zaměstnanců na DPP, kteří neučinili u svého zaměstnance tzv. prohlášení k dani dle § 6 odst. 4 písm. a) zákona o daních z příjmů:

„Příjmy zúčtované nebo vyplacené plátcem daně jsou samostatným základem daně pro zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně, pokud zaměstnanec u tohoto plátce daně neučinil prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, 5 nebo 7 anebo nevyužije-li postup podle § 36 odst. 6 nebo 7 a jedná-li se o příjmy podle odstavce 1

1. a)  plynoucí na základě dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nedosáhne za kalendářní měsíc částku rozhodnou pro účast zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce na nemocenském pojištění,…

Poznámka: hranice účasti na nemocenském pojištění u zaměstnanců na dohody o pracovní činnosti se od roku 2026 nemění, zůstává ve výši 4 500 Kč.

Vyšší zdanění nerezidentů ve vedení firem.

4.11.2025, Zdroj: Verlag Dashöfer

Od roku 2026 se mění zdanění statutárních orgánů a jejich členů, kteří nejsou daňovými rezidenty ČR.

Doposud se příjmy jednatelů, členů představenstva a jiných členů orgánů, kteří jsou daňovými nerezidenty ČR, zdaňují 15% srážkovou daní.

Od roku 2026 se tyto příjmy budou zdaňovat běžnou zálohovou daní, jako je tomu u poplatníků – daňových rezidentů. Sazba daně je 15 % do výše příjmů 1 762 812 Kč ročně (od roku 2026), což je 36násobek průměrné mzdy, a nad tuto hranici pak 23 %.

Zároveň nad uvedený limit vzniká povinnost podat daňové přiznání a zaměstnavatel mu nemůže provést roční zúčtování.

Dlouhodobé ošetřovné při pobírání starobního důchodu.

27.10.2025, Ing. Růžena Klímová, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Škola zaměstnává účetní, která již pobírá starobní důchod. Ve společné domácnosti (přihlášen k trvalému pobytu) se starého o svého otce, jehož zdravotní stav se zhoršil. Zaměstnankyně proto nyní čerpá dovolenou. Po jejím vyčerpání by měla mít nárok na dlouhodobé ošetřovné? Myslíme si, že ne, jelikož už pobírá starobní důchod a zaměstnání může ukončit.

Odpověď:

Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, stanoví podmínky nároku na dlouhodobé ošetřovné v § 41a.  Pokud se jedná o pojištěné zaměstnání, které není zaměstnáním malého rozsahu a pojištěnka splní další podmínky stanovené právním předpisem (přímá příbuzenská linie), bude vznikat nárok na tuto dávku. Není podstatné, zda pojištěnka pobírá starobní důchod.

Další podmínka pro nárok na dlouhodobé ošetřovné je hospitalizace ošetřovaného alespoň po dobu 4 dnů nebo inkurabilní stav pacienta.

Splnění podmínek posuzuje ÚSSZ, pokud lékař zašle identifikátor k dávce. Lékař je v dané situaci nejdůležitějším činitelem, který posuzuje zdravotní stav pacienta.