DANĚ – informace nejen pro podnikatele.
Změny v daních a odvodech 2026: Čemu mají podnikatelé věnovat pozornost?*
Chcete ušetřit na daních? Kromě slev využijte odpočty z darů, spoření či dárcovství krve.*
DPH u finančních služeb od 2026.*
Změny v daních a odvodech 2026: Čemu mají podnikatelé věnovat pozornost?
Daňoví poplatníci se dočkali mnoha změn v daních i dalších odvodech státu, které vstoupí v platnost v roce 2026. Shrnutí všech podstatných novinek a legislativních úprav najdete v následujícím přehledu.
12.11.2025 | BusinessInfo.cz
V některých případech platí, že se mění jen parametry, jinde došlo k výraznějším úpravám zákonů, které by podnikatelé neměli přehlédnout. Novinky se letos primárně týkají daní z příjmů, rozpočtového určení daní či odvodů na zdravotní a sociální pojištění.
Daňové odpočty na výzkum a vývoj
Podstatná změna se týká uplatnění daňového odpočtu na výzkum a vývoj pro firmy. Nově bude možné tento odpočet využít až v pěti bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích (oproti současným třem). Dochází také ke změně výše odpočtu, která by měla inovativní podniky potěšit.
Podle nových pravidel bude možné uplatnit:
- 150 % výdajů vynaložených na výzkum a vývoj, a to do výše limitu pro zvýšenou sazbu
odpočtu, což je 50 milionů korun - 100 % výdajů převyšujících tento limit
Administrativně náročné daňové odpočty dosud odrazovaly zejména malé podniky. Novelu zákona, která by to měla změnit, schválili poslanci v září 2025.
„Tím, že odpočty bude možné využít v pěti následujících zdaňovacích obdobích, získají firmy více prostoru pro daňové plánování a budou moci lépe kombinovat různé daňové výhody, například slevy na dani za zdravotně znevýhodněné zaměstnance. Aby se předešlo účelovému dělení firem nebo vyčleňování výzkumných aktivit, vztahuje se limit 50 milionů korun na celý odpočtový celek, tedy na propojené subjekty,“ shrnuje odcházející ministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek.
V praxi to znamená, že si firma bude moci od roku 2026 od základu daně odečíst veškeré náklady na výzkum a vývoj a ještě dalších 50 procent z dané částky. Za výzkumný projekt realizovaný příští rok tak může učinit například až v roce 2030 (nebo kdykoli do té doby).
SPECIÁL: Změny pro podnikatele od roku 2025
Dohled finančních úřadů nad projekty zůstane zachován, administrativní zátěž podnikatelů by se ale měla snížit a celý proces od podání žádosti zjednodušit.
„Oslovili jsme odpovědné orgány ke koordinované přípravě metodických pokynů, které jasně vymezí, jak mají být odpočty na výzkum a vývoj uplatňovány a jaké parametry mají jednotlivé projekty splňovat,“ doplňuje ministr.
Podrobnosti si přečtěte v článku Daňové odpočty na výzkum a vývoj: Kdy a proč budou pro firmy výhodnější a dostupnější na BusinessInfo.cz.
Úpravy v benefitech zaměstnanců
Mírné úpravy se dočkají benefity zaměstnanců, respektive jejich zdanění. Z této změny už mají zástupci firem menší radost.
V paragrafu 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů se nově stanoví, že se osvobození od daně bude vztahovat pouze na plnění, která nejsou mzdou, platem, odměnou, náhradou za ušlý příjem ani jiným plněním s vazbou na výkon práce.
Jinými slovy: Od ledna 2026 už nebude možné, aby jako dosud někteří zaměstnavatelé nahrazovali část mzdy zaměstnanců volnočasovými benefity a tím ušetřili na odvodech.
Firmy se nebrání zdravotním benefitům. Většina chce do zaměstnanců investovat více
Stát tímto dosavadním postupem (výhodným oboustranně pro firmy i zaměstnance) přicházel o peníze. Proto se ministerstvo financí rozhodlo těmto praktikám zamezit. Nová pravidla schválili poslanci v září 2025.
Benefit i nadále zůstane benefitem, pokud není podmíněn výkonem práce, docházkou nebo výsledky. Nesmí být smluvně nárokový jako složka mzdy. Může být poskytován jen určité skupině zaměstnanců, ale musí to mít objektivní důvod.
Dosud byla praxe taková, že se zaměstnavatel se zaměstnancem domluvili na tom, že část mzdy bude nahrazena nepeněžními benefity. Například ze mzdy 45 tisíc korun dostal zaměstnanec 43 tisíc korun v penězích a zbylé dva tisíce obdržel ve formě vstupného na kulturní či sportovní akce.
„Klasické benefity zůstanou osvobozené od daně, pokud jsou poskytovány nad rámec mzdy a nejsou zaměňovány za odměnu za práci,“ popisuje daňový poradce Michal Dvořáček.
Budou nadále dobrovolné – to znamená, že se zaměstnavatel může, ale nemusí rozhodnout benefit poskytnout. A zůstávají také nenárokové (zaměstnanec na ně nemá právní nárok, nemůže je vymáhat soudně jako mzdu).
A jaká bude v roce 2026 částka, do které jsou benefity osvobozené od daně? Její výše se bude odvozovat od průměrné mzdy, jak ji pro daný rok určí ministerstvo práce a sociálních věcí. Pro rok 2026 je to 48 967 korun.
- Roční limit pro zdravotní benefity je roven průměrné mzdě, tedy 48 967 Kč.
- Roční limit pro volnočasové benefity odpovídá polovině průměrné mzdy, tedy 24 483,50 Kč.
Pokud by vám zaměstnavatel poskytnul benefity v hodnotě nad tyto sumy, už se z nich musí dovádět daň z příjmů a zdravotní i scoiální pojištění.
Konec danění prodejů firem nad 40 milionů
Prodeje firem či akcií nad 40 milionů korun nebudou od 1. ledna 2026 podléhat zdanění. Rozhodli o tom v létě 2025 poslanci na návrh Senátu. Novelu ve třetím zářijovém týdnu podepsal prezident Petr Pavel.
Prodeje firem nad 40 milionů už se danit nebudou, pravidla se změní od ledna 2026
Proti byli pouze Piráti, kteří novelu označují za dáreček miliardářům. Podle bývalého poslance Jakuba Michálka prosadili zástupci ostatních stran „dáreček pro nejbohatší, zatímco běžným rodinám vláda zrušila školkovné, živnostníkům zvýšila odvody a zákon proti drahým potravinám rok blokovala ve Sněmovně“.
Prodej firem, akcií či kryptoaktiv nad čtyřicet milionů za určité zdaňovací období bez ohledu na časový test podléhal od letošního ledna zdanění, a to kvůli nově zavedenému stropu na osvobození od daně z příjmu.
Toto pravidlo se tedy nyní opět mění a vrací se stav, který tu byl před rokem 2025. Nově bude stačit splnit časový test a prodej velkých firem bude od daně osvobozen.
- u podílů v obchodních společnostech a u akcií se strop 40 milionů pro osvobození od daně z příjmů fyzických osob zruší od 1. 1. 2026
- u kryptoaktiv limit 40 milionů korun zůstane zachován.
Cílem nově zavedeného limitu bylo omezit daňová osvobození při transakcích a navýšit daňový příjem státu. V praxi se nicméně ukázalo, že opatření očekávaný efekt nepřineslo.
Příjmy státního rozpočtu se významně nezvýšily, pravidlo navíc bylo možné jednoduše obcházet například rozložením splátek do několika let.
Srážková daň u drobných výdělků bude zrušena
K úplnému zrušení srážkové daně u fyzických osob má dojít ve dvou fázích. Od 1. ledna 2026 má být odstraněna srážková daň „vybíraná zvláštní sazbou u příjmů ze závislé činnosti u fyzických osob daňových nerezidentů, které jsou členy orgánů právnických osob“. Ti budou nově podrobeni progresivnímu zdanění obdobně jako čeští jednatelé.
Od 1. ledna 2027 by pak měl institut tzv. srážkové daně u příjmů ze závislé činnosti zrušit úplně. Zrušení zmíněného odvodu se týká drobných výdělků. Těmi jsou zatím dohoda o provedení práce do 11 500 Kč měsíčně a ostatní formy pracovněprávních vztahů do 4 500 korun za měsíc.
Koho se zrušení srážkové daně dotkne:
- brigádníků a studentů s příjmy z dohod o provedení práce
- důchodců s přivýdělkem
- členů dozorčích rad a předsedů SVJ
- zaměstnanců s více pracovními úvazky
Poplatníci s jedním příjmem od jednoho zaměstnavatele se budou moci rozhodnout, zda u svého plátce daně učiní prohlášení k dani a požádají si o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění (a tím bude jejich daňová povinnost splněna), anebo si podají daňové přiznání sami.
Rozpočtové určení daní nově: Co se změní pro obce?
Rok 2026 bude přelomový pro příjmy do rozpočtů měst a obcí. Dvě novelizace klíčového zákona o rozpočtovém určení daní a nepřímá změna zdanění příjmů územních samospráv, zásadně promění strukturu jejich příjmů, metodiku výpočtu podílů i daňové povinnosti.
Díky změně by mělo směřovat do obecních rozpočtů více peněz. Některé obce navíc budou poprvé reálně odvádět část svých podnikatelských příjmů do státního rozpočtu.
Od 1. ledna 2026 se zvyšuje podíl obcí a krajů na sdílených daních. Podíl obcí se navýší z dosavadních 24,16 na 25,93 procenta, zatímco kraje si polepší z 9,45 na 10,23 %. Nové určení bylo letos schváleno v rámci novelizace školského zákona
Kolik peněz půjde v roce 2026 kam?
- obce: 23,0 miliardy
- kraje: 10,5 miliardy
celkem: 33,5 miliardy Kč
Pro srovnání: v roce 2025 činil schválený rozpočet 27,4 miliardy, v průběhu roku byl navýšen o 4,2 miliardy na celkových 31,6 miliard korun.
Zásadně se mění i váhy pro přerozdělování těchto daní mezi jednotlivé obce, kde nově významně narůstá vliv počtu žáků a studentů, naopak klesá váha velikosti katastru a počtu obyvatel.
Změna kritérií pro přerozdělování daní mezi obcemi:
- Zvýšení váhy škol: Vliv počtu žáků a studentů se zvyšuje na 15,15 procenta (oproti 9 % dříve)
- Snížení váhy dalších kritérií: Váha velikosti katastru a počtu obyvatel klesá
- Úprava koeficientu postupných přechodů: Tento koeficient se snižuje ze 78 na 72,73 %
Obce, které zřizují školy, by měly díky těmto změnám zaznamenat posílení svých příjmů, zároveň se pro ně ale mohou mírně navýšit také výdaje spojené s financováním školství. Menší obce bez škol se mohou potýkat s relativním poklesem svého podílu na daních.
Zvýšení minimální mzdy
Pro rok 2026 se zvyšuje minimální mzda z 20 800 na 22 400 korun. Od ledna 2025 se změnil způsob jejího navyšování, v příštích letech už bude valorizace minima automatická. Spolu s průměrnou mzdou má minimum dopad na výši některých odvodů státu (ať už na povinné pojistné či daně).
Pro zaměstnavatele to znamená, že nemohou svým lidem platit za práci na plný úvazek a měsíc méně. Dobrou zprávou pro ně naopak bylo zrušení takzvané zaručené mzdy v soukromé sféře. Zůstal jen zaručený plat ve státní a veřejné sféře.
Zaručený plat bude v roce 2026 činit v 1. skupině prací 22 400 Kč, ve 2. skupině 26 880 Kč, ve 3. skupině 31 360 korun a ve 4. skupině 35 840 korun měsíčně.
Minimální mzda se příští rok zvýší na 22 400 korun. Jak poroste dál a co vše ovlivňuje?
S nárůstem minimální mzdy dojde k navýšení minimálního vyměřovacího základu pro odvod zdravotního pojištění u osob bez zdanitelných příjmů. Výše záloh na zdravotní pojištění u OBZP činí 13,5 % minimální mzdy, v roce 2025 je to 2 808 korun měsíčně. Pro příští rok by mělo jít o částku 3 024 Kč za měsíc.
Hranice pro daňové osvobození pravidelně vyplácených důchodů představuje 36násobek minimální mzdy, příští rok tedy 806 400 korun.
Minimální mzda má vliv i na hranici příjmů, které jsou nutné k dosažení nároku na výplatu daňového bonusu. Tato hranice je totiž šestinásobkem minima. V roce 2025 jsou nejnižší roční příjmy pro vznik nároku na daňový bonus 124 800 korun, v roce příštím bude tento limit na 134 400 korunách.
Podrobnější informace najdete v článku Kdo může uplatnit slevy na děti a v jaké výši? Mnozí mají nárok na daňový bonus na BusinessInfo.cz.
Více peněz sociálce, vyšší paušální daň
Špatnou zprávu má ovšem stát pro drobné živnostníky, kteří odvádějí státu minimální zálohy na povinné pojistné, případně platí paušální daň v prvním příjmovém pásmu.
Jsme připraveni zastavit zvyšování vyměřovacího základu na sociální pojistné. Případně ho prosadit se zpětnou působností doplněnou o vrácení či započtení přeplatků
Alena Schillerová, poslankyně ANO
V roce 2026 se jim zálohy u sociálního i zdravotního pojištění meziročně zvednou nejvíc v historii. Zaplatí na nich měsíčně v součtu o 1124 korun více než v roce 2025.
Radost nemohou mít ani ti, kteří využívají režim paušální daně. Těm s nejnižšími příjmy se paušální daň zvedne o závratných 1268 korun měsíčně. Za celý rok si tak připlatí více než patnáct tisíc korun.
Kromě zvýšení průměrné mzdy, která je pro stanovení záloh určující, došlo nedávno ještě k dalším změnám v rámci vládního konsolidačního balíčku, které do příštího roku budou zvedat minima razantněji než obvykle.
Výše minimálních záloh na sociální pojištění pro rok 2026:
- OSVČ hlavní činnost: 5720 Kč
- OSVČ vedlejší činnost: 1574 Kč
- Začínající OSVČ (první dva roky podnikání): 3575 Kč
Tou nejdůležitější úpravou je navýšení takzvaného minimálního vyměřovacího základu.
„Ten do přijetí konsolidačního balíku představoval 25 procent průměrné mzdy. Z rozhodnutí vlády se ale každý rok až do příštího roku zvyšuje o pět procent. V roce 2026 se dostává až na úroveň 40 procent průměrného výdělku,“ přibližuje poradce Michal Dvořáček.
Úměrně tomu samozřejmě rostou i odvody většiny podnikatelů státu. Stejný základ pro OSVČ, které mají podnikání jako vedlejší činnost, zůstane v roce 2026 na 11 procentech průměrné mzdy.
Jak se v roce 2026 zvýší paušální daň? Hlaste se k ní od října do ledna
Ve volbách vítězné hnutí ANO nicméně slibuje, že navýšení odvodů pro živnostníky nedopustí, a to ani pro rok 2026. Karel Havlíček, Alena Schillerová i Andrej Babiš tvrdí, že zmírní dopady předloňského konsolidačního balíku Fialovy vlády. Většinu nápadů ale nelze realizovat ve zbytku roku tak, aby je podnikatelé pocítili už v roce 2026. To se týká právě i nezvyšování minimálního vyměřovacího základu pro výpočet sociálního pojištění.
Ze základu a průměrné mzdy se vypočítávají minimální zálohy na sociální pojištění u OSVČ. Pokud by tento základ zůstal na 35 procentech průměrné mzdy a v novém roce nenarostl na plánovaných 40 procent, drobní podnikatelé by za rok ušetřili tisíce korun na zálohách či odvodech na paušální daň. Na změnu ovšem už není čas. ANO nicméně tvrdí, že by po legislativní úpravě vrátil stát živnostníkům peníze uhrazené na zálohách zpětně.
„Náš slib samozřejmě platí. Jsme připraveni zastavit zvyšování vyměřovacího základu na sociální pojistné. Případně ho prosadit se zpětnou působností doplněnou o vrácení či započtení přeplatků,“ potvrzuje Alena Schillerová.
Jakub Procházka
Výklady v oblasti DPH.
3.11.2025, Zdroj: Verlag Dashöfer
Generální finanční ředitelství vydalo informaci ke skupinové registraci a chystá informaci ke zdanění dodání nemovitých věcí
Skupinová registrace v oblasti DPH se roku 2025 rozšiřuje o možnost vytvořit skupinu též na
- organizační složky státu a jimi zřízené příspěvkové organizace
- územní samosprávné celky a jimi zřízené příspěvkové organizace.
V informaci je však především důležitý výklad ke skutečnosti, že při zániku registrace plátce DPH z důvodu vzniku jeho členství ve skupině nevzniká tomuto plátci povinnost snížit uplatněný nárok na odpočet daně podle § 79a ZDPH. Pokud dojde ke změně v rozsahu nároku na odpočet, snížení nároku na odpočet zohlední skupina podle příslušných ustanovení.
GFŘ dále chystá informaci k dodání nemovitých věcí a souvisejícím otázkám. Očekávané jsou výklady zejména u dodání pozemků s daní či bez daně, podstatné změny a další, které zákon podrobně neupravuje. Vydání informace se očekává do konce roku.
Chcete ušetřit na daních? Kromě slev využijte odpočty z darů, spoření či dárcovství krve.
Podnikatelé, kteří chtějí ušetřit na daních z příjmů, mohou využít nejen tradičních slev, ale také nezdanitelných částí základu daně. Díky takzvaným odečitatelným položkám si jednoduše sníží daňový základ. Specifické odpočty se týkají i firem.
07.11.2025 | BusinessInfo.cz
Díky odpočtům z darů, hypoték, příspěvků za dárcovství krve nebo penzijního připojištění OSVČ výrazně klesnou daně z příjmů, často až na nulu. Legálně tak lze ušetřit tisíce korun. Daňové odpočty nicméně na rozdíl od slev snižují podnikatelům základ daně nikoli daň samotnou.
Na rozdíl od slev, které jsou automatické a můžete je zohlednit až při vyplňování daňového přiznání, musíte bonus v podobě nezdanitelných částí příjmu vyřešit do konce roku.
Daňové odpočty – tedy položky odčitatelné od základu daně – mohou vyžit také právnické osoby (firmy). Odečíst si mohou výdaje na výzkum a vývoj případně na podporu odborného vzdělávání. Podrobnosti najdete v paragrafu 34 zákona o daních z příjmu.
- Daňové odpočty – snižují základ daně, ze kterého se daň počítá.
- Daňové slevy – snižují samotnou daň, kterou máte zaplatit.
Připomeňme si jednu významnou legislativní změnu, k níž došlo letos a která je zásadní nikoli pro OSVČ, ale pro firmy. Týká se uplatnění daňového odpočtu na výzkum a vývoj pro právnické osoby. Nově bude možné tento bonus využít až v pěti bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích (oproti současným třem). Dochází také ke změně výše odpočtu, která by měla inovativní podniky potěšit.
Podle nových pravidel bude možné uplatnit:
- 150 % výdajů vynaložených na výzkum a vývoj, a to do výše limitu pro zvýšenou sazbu
odpočtu, což je 50 milionů korun - 100 % výdajů převyšujících tento limit
V praxi to znamená, že si firma bude moci od roku 2026 od základu daně odečíst veškeré náklady na výzkum a vývoj a ještě dalších 50 procent z dané částky. Za výzkumný projekt realizovaný příští rok tak může učinit například až v roce 2030 (nebo kdykoli do té doby).
Dohled finančních úřadů nad projekty zůstane zachován, administrativní zátěž podnikatelů by se ale měla snížit a celý proces od podání žádosti zjednodušit. Podrobnosti si přečtěte v článku Daňové odpočty na výzkum a vývoj: Kdy a proč budou pro firmy výhodnější a dostupnější na BusinessInfo.cz.
Odpočty vyřešte do prosince
Některé odečitatelné položky zrušila vláda v rámci takzvaného konsolidačního balíčku. Většina ovšem v legislativě zůstává. Minulostí už jsou odpočty za příspěvky odborové organizaci či za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání.
Nezdanitelné části základu daně mohou uplatnit nejen podnikatelé, ale také zaměstnanci. Ti je uplatňují v ročním zúčtování, podnikatelé v daňovém přiznání. Zaměstnanci musejí u zaměstnavatele vyplnit příslušné kolonky ve formuláři Prohlášení k dani.
Zdaňovacím obdobím při vyplňování přiznání k daním z příjmů, jež OSVČ odevzdávají do května (dnes již pouze elektronicky) respektive do července, pokud využívají služeb daňového poradce či mají ze zákona povinný audit, je obvykle kalendářní rok.
Srážková daň z příjmů bude zrušena, brigádníci ale přiznání podávat nebudou
Slevy (ať už měsíční či roční) zohledňují podnikatelé až při vyplňování daňového přiznání – tedy na jaře kalendářního roku následujícího po zdaňovacím období, bonus v podobě nezdanitelných částí daně musejí vyřešit do konce roku.
Například hodnotu daru, který jste poskytli v listopadu 2025, můžete odečíst při přiznání daní na jaře či v létě 2026. Pokud darujete až v lednu 2026, musíte počkat do následujícího roku.
„Chcete-li optimalizovat daně v přiznání, jež budete odevzdávat příští rok, máte na to, abyste využili výhody odpočtů čas do konce letošního roku. Všechny základní odečitatelné položky jsou uvedeny v paragrafu 15 zákona o daních z příjmů,“ potvrzuje poradce Michal Dvořáček.
Paragraf 15 Zákona 586/1992 Sb. obsahuje tyto odečitatelné položky (daň z příjmu fyzických osob):
- bezúplatná plnění (dříve dary) včetně darování krve či plazmy,
- úroky ze stavebního spoření, hypotečního úvěru a dalších obdobných úvěrů
- pojistné na penzijní připojištění
- příspěvky na dlouhodobý investiční produkt
- pojistné na soukromé životní pojištění
- pojištění dlouhodobé péče
Zákon obecně říká, že „od základu daně lze odečíst příspěvky v celkovém úhrnu nejvýše 48 000 korun zaplacené poplatníkem ve zdaňovacím období na jeho daňově podporované produkty spoření na stáří a daňově podporované pojištění dlouhodobé péče, jehož je pojistníkem“.
Zaměstnanci a také osoby samostatně výdělečně činné, jež platí zálohy na daň z příjmu v průběhu roku, mají šanci dosáhnout na přeplatek, který jim uhradí stát. Musejí o něj ovšem vždy sami požádat.
SPECIÁL: Změny pro podnikatele od roku 2025
Zálohy se nicméně týkají jen omezeného počtu podnikatelů s vysokými příjmy. Nehradí je ti, kteří s podnikáním v daném roce začínají, ani ti, kteří zaplatili na dani z příjmů fyzických osob ročně 30 tisíc korun nebo méně.
Těchto drobných živnostníků, kterých je stále drtivá většina, se tedy netýká přeplatek, ale jen možnost snížit si daňový základ. Základ je roven rozdílu mezi vašimi ročními příjmy a výdaji.
Podmínkou uvedenou v zákoně (odstavec 7 paragrafu 15) je, aby byl poplatník daňovým rezidentem Česka nebo jiného členského státu Evropské unie či státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, což jsou Norsko, Island a Lichtenštejnsko.
Přiznání ke všem typům daní: Kdy a za jakých okolností je musíte podávat?
„Úhrn jeho příjmů v Česku musí ovšem představovat minimálně 90 procent všech jeho ročních výdělků. Výši příjmů ze zdrojů v zahraničí prokazuje poplatník potvrzením zahraničního správce daně. A pokud tyto příjmy z ciziny máte, doložit je musíte,” dodává poradce.
Jak postupovat při vyplňování přiznání?
Nezdanitelné části základu daně respektive seznam odečitatelných položek najdete ve formuláři daňového přiznání na druhé straně v oddílu č. 3.
Potvrzení o tom, že jste poskytli dar, zaplatili příspěvek či splátku na hypotéku musí být vždy součástí přiznání, jinak vám berňák nárok neuzná. Přidává se k němu jako příloha na samostatném listu.
Co je daňový přeplatek?
Daňový přeplatek vzniká tehdy, pokud během roku odvede plátce zálohu na daně z příjmu, která je vyšší než daň vypočtená po skončení roku. Přeplatek odpovídá rozdílu těchto částek. Pokud nemáte evidované nedoplatky, bude vám přeplatek vrácen. Musíte o něj ale zažádat a finanční úřad má následně na vyplacení peněz čas 30 dní.
Zaměstnanec, kterému provedl roční zúčtování zaměstnavatel, obvykle žádá o vracení přeplatku do 15. února a vyplacenou vratku dostane ve výplatě za březen.
OSVČ pak nesmějí zapomenout podat žádost spolu s daňovým přiznáním a peníze jim přijdou na účet nejpozději do června, respektive do srpna (vyplňuje-li jim přiznání poradce). Připomínáme, že přeplatky se vracejí pouze tehdy, jsou-li vyšší než 100 korun.
Co si můžete odečíst ze základu daně z příjmu?
- Bezúplatná plnění (dříve dary) – odstavce 1,2 paragrafu 15 zákona
Zákon hovoří o tom, že za bezúplatné plnění (dar) se považuje poskytnutí jakékoli hmotné věci, finanční částky, služby či nemovitosti jiné osobě (fyzické i právnické) zcela zdarma. Komu lze dar poskytnout?
Platí to samozřejmě i tehdy, poskytnete-li dar na veřejně prospěšné účely (například útulky, školy nebo zdravotnictví). Pak si můžete ze základu daně odečíst jeho hodnotu.
Pro uplatnění tohoto odpočtu doložte jakékoliv potvrzení o daru, nejčastěji se využívá darovací smlouva. Potvrzení musí každopádně obsahovat základní údaje, ze kterých je evidentní, kdo je poskytovatelem a příjemcem daru, jaká je jeho hodnota, účel či datum darování.
Abyste mohli prezent zahrnout do svého ročního zúčtování, musí mít hodnotu alespoň 1 000 korun nebo přesáhnout dvě procenta vašeho základu daně. Postačí přitom splnit pouze jednu z obou uvedených podmínek.
„Pokud například darujete jednou za rok LDN, kde leží vaše babička, 3 000 korun, samozřejmě si je můžete od daňového základu odečíst. Nezapomeňte ale, že si lze odečíst jen určité procento,“ potvrzuje poradce.
Příklad:
Pan Novák daroval sociálnímu zařízení 2000 korun, jeho daň z příjmu fyzických osob tedy bude ve výsledku nižší o 300 korun. Vzhledem k tomu, že příslušnou částku odečítáte z daňového základu, odepíše z výsledné daně nikoli celou částku, ale patnáct procent.
Dlouhodobě nebylo možné mezi odečitatelné položky zahrnout dar, respektive dary, jejichž úhrnná hodnota přesahuje 15 procent základu daně. Od roku 2020 je ale teoreticky možné odečíst si ze základu daně až 30 procent, a to v případě darů na dobročinné účely. Dočasná úprava, která toto umožnila, měla podle legislativců skončit v roce 2021, nakonec ale vydržela v platnosti i v dalších letech.
O prodloužení výjimky rozhodla ruská invaze na Ukrajinu, kvůli níž byl přijat speciální zákon o opatřeních v oblasti daní v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace. Jinými slovy: Limit na odečet darů byl zvýšen na 30 % kvůli covidové pandemii a válce na Ukrajině. Tento limit by měl ale zatím platit jen do roku 2026.
Jednotlivé dary (do zmíněného limitu) lze také sčítat. Pokud někoho během roku obdarujete několika drobnějšími prezenty, všechny položky si můžete odečíst.
Mezi takzvaná bezúplatná plnění patří i bezplatné dárcovství krve či plazmy. Pokud jste pravidelným dárcem, opět se můžete těšit na nižší daň z příjmu. A v tomto případě nejde o malé sumy. Jeden odběr je aktuálně oceněn částkou 3 000 korun. U složitějších lékařských zákroků je pak částka ještě výrazně vyšší. Žijící dárce orgánů nebo člověk, který daruje kostní dřeň či kmenové buňky, má nárok na odpočet od základu až 20 tisíc korun.
Bezúplatná plnění mohou podle litery zákona společně poskytovat i manželé v rámci „společného jmění manželů“.
Daň z příjmů: Kdo a kdy musí platit čtvrtletní a pololetní zálohy?
Pokud dárce podává daňové přiznání sám, zapíše úhrnnou hodnotu daru do příslušného řádku DP. Písemný doklad potvrzující poskytnutí daru na A4 je přílohou daňového přiznání.
Pokud za dárce vyúčtování daně z příjmů provádí zaměstnavatel, předá dárce doklad potvrzující poskytnutí daru zaměstnavateli do 15. 2. následujícího roku a ten doklad do vyúčtování zahrne.
Zákon samozřejmě umožňuje odečíst také dary poskytnuté na financování odstraňování následků živelní pohromy, jakou byly například loňské nedávné ničivé povodně. Primárně jde ovšem o dary poskytnuté obcím, krajům, organizačním složkám státu a právnickým osobám „na zákonem vymezené účely“.
Připomínáme, že u nepeněžních darů je třeba stanovit jejich hodnotu. Ta je buď známá anebo musí být určena podle takzvaných oceňovacích předpisů.
- Úroky z hypoték, stavebního spoření a obdobných úvěrů – odstavce 3,4 paragrafu 15 zákona
Hypotéky nebo úvěry poskytnuté stavební spořitelnou patří dnes v Česku k nejčastěji využívaným odčitatelným položkám a jsou pro plátce daní z příjmů velmi výhodné.
Pokud jste si pořídili dům nebo byt k vlastnímu bydlení a pravidelně splácíte hypotéku nebo úvěr ze stavebního spoření, můžete si ze základu daně odečíst až 150 000 korun (v případě úvěrů sjednaných do konce roku 2020 300 000 korun).
V podstatě to znamená, že pokud jste si zařídili hypotéku do roku 2020 a v uplynulém roce jste na úrocích z hypotéky zaplatili například 200 000 korun, celou částku uvedete do daňového přiznání a na daních celkem ušetříte 30 000 Kč. U hypoték zařízených po roce 2020 vám může výsledná roční daň teoreticky klesnout maximálně o 22 500 korun (patnáct procent ze 150 tisíc).
Od základu si dnes můžete odečíst maximálně 150 tisíc korun ročně (ze všech úvěrů poplatníků v jedné společně hospodařící domácnosti), které jste zaplatili na úrocích plynoucích z poskytnutého hypotečního úvěru nebo stavebního spoření.
Pokud si zařídíte hypoteční úvěr až v průběhu roku, lze si odečíst pouze poměrnou část (jednu dvanáctinu za 150 tisíc, což je nejvýše 12 500 korun měsíčně). Ti, kteří první splátku zaplatí v září, tak budou mít nárok maximálně na 50 tisíc korun odpočtu.
Nabízíme přehled slev na daních. Některé zrušil vládní balíček
Vlastníte-li nemovitost pro účely podnikání nebo ji pronajímáte, základ daně si tímto způsobem snížit nemůžete.
K prokázání přiložte k daňovému přiznání nebo ročnímu zúčtování potvrzení o výši zaplacených úroků od banky nebo stavební spořitelny. Banky i spořitelny ho posílají automaticky.
III. Pojistné na penzijním připojištění a životním pojištění – odstavce 5,6 paragrafu 15 zákona
Pokud jde o penzijní připojištění se státním příspěvkem, můžete si od základu daně odečíst zaplacené pojistné za uplynulý rok, maximálně ale 48 tisíc korun. Nejvyšší možná roční úspora na dani je tak 7200 korun.
Jako potvrzení vám poslouží potvrzení o výši vkladů od penzijního fondu, které vám přijde automaticky do schránky.
„U soukromých životních pojištění (ŽP) je situace obdobná jako u klasického „penzijka“. I v tomto případě si můžete ze základu odepsat maximálně 48 tisíc korun ročně,“ informuje Dvořáček.
Na maximální daňový odpočet za rok 2025 vzniká při pravidelném vkladu na smlouvu nárok při měsíční úložce ve výši 3 000 korun a více. Bohužel ale nejde toto pravidlo uplatnit u smlouvy na ŽP, která obsahuje možnost mimořádných výběrů peněz. Podle poradkyně Gabriely Ivanco ze společnosti Mazars přitom není podstatné, jestli peníze během daného roku vyberete nebo nikoliv. Stačí, je-li ve smlouvě zmíněna ona možnost.
Částka 48 000 korun je maximum, které si můžete odečíst dohromady za tzv. státem podporované produkty – tedy penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření (DPS), životní pojištění, dlouhodobý investiční produkt (DIP).
Další podmínky pro možnost daňových odpočtů ze ŽP:
- nemůže dojít k výplatě jiného příjmu, který není pojistným plněním a v jehož důsledku nedojte k ukončení pojistné smlouvy,
- pojištění je sjednáno alespoň na dobu pět let,
- máte sjednanou částku alespoň 40 000 korun pro případ dožití (pojistná doba 5 až 15 let), respektive 70 000 korun a více, pokud se jedná o pojistnou dobu delší než 15 let.
Jakub Procházka
DPH u finančních služeb od 2026.
11.11.2025, Zdroj: Verlag Dashöfer
Od roku 2026 se mění vyhodnocení některých doposud osvobozených služeb z pohledu DPH.
Zákonem č. 461/2024 Sb. byl novelizován § 54 zákona o DPH v tom směru, že některé služby doposud osvobozené od DPH již osvobozené nejsou či od 1. 1. 2026 nebudou.
S účinností od roku 2025 bylo z výčtu finančních činností vypuštěno obhospodařování majetku zákazníka na základě smlouvy se zákazníkem, pokud je součástí majetku investiční nástroj, s výjimkou správy nebo úschovy v oblasti investičních nástrojů. Podle judikatury jde o činnost „správa a úschova“, která nemůže být od daně osvobozena.
K dalším změnám dochází od roku 2026, neboť jsou vypuštěny i tyto služby:
- vedení evidence investičních nástrojů – důvodem je opět skutečnost, že nejde o operace s cennými papíry, ale správu a úschovu, která podle směrnice o DPH a ve smyslu judikatury Soudního dvora EU nemůže být od daně osvobozena,
- obstarávání inkasa,
- vybírání rozhlasových nebo televizních poplatků,
- výplata dávek důchodového pojištění nebo vybírání opakujících se plateb obyvatelstva.
Uvedené služby, pokud jsou poskytovány jako samostatné služby, budou tedy nově zdanitelné.
Přehledná schémata Vám pomohou velice rychle a snadno najít řešení Vašeho problému v DPH.