DANĚ – informace nejen pro podnikatele.
Pečující rodič a změny v pojistném od 1. 1. 2026.*
Pronájem chaty ke krátkodobým pobytům.*
Vrácení bezdůvodně zaplacené DPH.*
Zrušení srážkové daně u nerezidentů od 1. 1. 2026.*
Pečující rodič a změny v pojistném od 1. 1. 2026.
30.10.2025, Monika Doleželová, Zdroj: Verlag Dashöfer
Za jakých podmínek bude pečující rodič státním pojištěncem od roku 2026? Jak bude platit pojistné v případě souběhu podnikání a péče o dítě?
Dotaz:
Chtěla bych se zeptat na status „žena v domácnosti“, tzn. osoba bez zdanitelných příjmů. Žena je OSVČ, má 4 děti (věk 3, 6,8,11). Slyšela o tom, že by mohla být doma, nemusela si nic platit (tuším, že poslednímu dítěti by muselo být pak 16 let). Nemohla by ale pracovat jako OSVČ, že? Jak bude v praxi vypadat taková situace?
Odpověď:
Status státního pojištěnce od 1. 1. 2026
Zákon č. 289/2025 Sb., který novelizuje zákon č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění, mění s účinností od 1. 1. 2026 okruh osob, za které platí zdravotní pojištění stát. Od 1. 1. 2026 zůstává status „státního pojištěnce“ pouze rodičům, kteří pečují alespoň o jedno dítě mladší 7 let, což tazatelka bude splňovat (do 31. 12. 2025 to byla péče o jedno dítě ve věku 7 let nebo o dvě děti ve věku 15 let). Jakmile ale to nejmladší dítě dosáhne 7 let, přestane být rodič státním pojištěncem. Stát je plátcem zdravotního pojistného prostřednictvím státního rozpočtu mimo jiné i za příjemce rodičovského příspěvku nebo za ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené a osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství podle předpisů o nemocenském pojištění. Po skončení rodičovské dovolené by tedy měl rodič řešit svůj pojistný vztah, např. být v evidenci uchazečů o zaměstnání.
Co se týká zařazení do kategorie pečujících osob, novela zákona upřesňuje, že status pečující osoby vzniká až dnem uvedeným v oznámení doručeném zdravotní pojišťovně. Pokud se rodiče chtějí nechat do této kategorie zařadit, musí od 1. 1. 2026 svou situaci pojišťovně potvrdit nebo ji aktualizovat. Podmínkou nadále zůstává, že celodenní péče se považuje za splněnou i tehdy, je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem (školák nesmí chodit do družiny). Za takové osoby se považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů, pokud nemají příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti.
Podnikání OSVČ a souběh péče o dítě
Souběh péče o dítě a podnikání upravuje zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění (konkrétně § 3a odstavec 3 odstavec 8).
Pečující osoba může být registrována v kategorii, za kterou platí pojistné stát, pouze v případě, kdy nemá příjem ze zaměstnání nebo ze své samostatné výdělečné činnosti. Pokud takový příjem má, stát pojistné neplatí, avšak při splnění zákonných podmínek má tato osoba určitá zvýhodnění, například, že při odvodu pojistného nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ ani v zaměstnání, ani v samostatné výdělečné činnosti. Nicméně pokud takto pečující osoba začíná podnikat, musí v kalendářním roce, ve kterém samostatnou výdělečnou činnost zahajuje, platit zálohy na pojistné proto, že není osobou, za kterou platí pojistné stát (vykazuje příjem ze samostatné výdělečné činnosti).
Ovšem pozor, sociální pojištění má pojem „péče o dítě“ jen u dítěte do 4 let (bez omezení školky). Se starším dítětem budete mít pro sociálku podnikání jako hlavní činnost a na důchod Vám bude započítána doba péče pouze o dítě do čtyř let dle § 5 odst. 2 písm. c) zákona o důchodovém pojištění (zákon č. 155/1995 Sb.).
Příklady
Příklad č. 1: OSVČ a rodičovská dovolená
Maminka Lenka je na rodičovské dovolené s dítětem ve věku 3 let. Od 1. 1. 2026 začala podnikat.
Zdravotní pojištění:
- kategorie státního pojištěnce = vedlejší činnost OSVČ
- zdravotní pojištění se bude platit jen ze skutečného zisku
- vyměřovacím základem je 50 % zisku
- pojistné činí 13,5 % z vyměřovacího základu
Sociální pojištění:
- kategorie státního pojištěnce = vedlejší činnost OSVČ
- ale pouze do výdělku do tzv. „rozhodného příjmu“, který by měl pro rok 2026 činit 117 521 Kč, po překročení zisku 117 521 Kč za rok (za 12 měsíců) se považuje OSVČ za hlavní
- vyměřovacím základem bude 55 % zisku
- pojistné činí 29,2 % z vyměřovacího základu
Lenka má v roce 2026 zisk 100 000 Kč:
- zdravotní: 100 000 * 50 % * 13,5% = 6 750 Kč
- sociální: 100 000 * 55 % * 29,2% = 16 060 Kč
Příklad č. 2: OSVČ a péče o dítě do 7 let
Maminka Romana celodenně řádně pečuje o dítě ve věku 4,5 let. Od 1. 1. 2026 začala podnikat.
Zdravotní pojištění:
- nesplňuje kategorii státního pojištěnce, ale díky péči o dítě do 7 let ji lze považovat za vedlejší činnost OSVČ (musí tuto skutečnost pojišťovně doložit)
- zdravotní pojištění se bude platit jen ze skutečného zisku
- vyměřovacím základem je 50 % zisku
- pojistné činí 13,5 % z vyměřovacího základu
Sociální pojištění:
- dítě starší 4 let = hlavní činnost OSVČ
- vyměřovacím základem bude 55 % zisku
- pojistné činí 29,2 % z vyměřovacího základu
- ale musí být dodržen minimální vyměřovací základ, který pro rok 2026 bude činit 235 044 Kč
Romana má v roce 2026 zisk 100 000 Kč:
- zdravotní: 100 000 * 50 % * 13,5% = 6 750 Kč
- sociální: 235 044 * 55 % * 29,2% = 37 749 Kč
Pronájem chaty ke krátkodobým pobytům.
12.11.2025, Ing. Zuzana Rylová Ph.D., Zdroj: Verlag Dashöfer
Jak posuzovat pronájem chaty ke krátkodobým pobytům? Půjde o pronájem nebo ubytovací služby? Jaké daňové a ostatní aspekty je třeba zohlednit?
Dotaz:
Majitelem chaty je fyzická osoba (zaměstnanec) v současné době bez živnostenského oprávnění. Opakovaně pronajímá svou chatu včetně bazénu a grilu ke krátkodobým pobytům od dubna do října. K soukromým účelům chatu nepoužívá. Nezajišťuje v chatě služby, jako je úklid. Ovšem čistění bazénu, praní ložního prádla a ručníků zajišťuje. Inzeruje chatu na internetovém portálu, platí rekreační poplatky za ubytované obecnímu úřadu.
Otázky:
1) Zdaňuje příjem dle § 9 zákona o dani z příjmu (ZDP) nebo podle § 7 ZDP? V případě zdanění dle § 7 musí mít živnostenský list a pak by mohl uplatnit výdaje paušální 60 % nebo i lze zdaňovat jako podnikání bez živnostenského listu s výdaji paušálně 40 %?
2) Podléhá činnost sociálnímu a zdravotnímu pojištění?
3) Musí platit vyšší sazbu daně z nemovitosti jako objekt sloužící k ekonomickým účelům?
Odpověď:
Zásadní pro posouzení druhu příjmu je charakter a časový úsek poskytovaného ubytování, tzn., zda je toto poskytováno relativně dlouhodobě za účelem zajištění bytové potřeby nájemce (tj. nájem podle § 9 ZDP), nebo je poskytováno přechodně příp. krátkodobě, např. za účelem rekreace (tj. ubytovací služby podle § 7 ZDP). Pro nájem je charakteristické, že pronajímatel zajistí po dobu nájmu pouze nezbytné služby, kterými jsou dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů), ale služby typu úklid prostor užívaných nájemcem, poskytování lůžkovin, výměna ložního prádla nebo toaletních potřeb, institut nájmu obecně nepředpokládá a tyto jsou již nad jeho rámec. Rozdíl mezi nájmem a ubytovací službou lze shledat rovněž v provádění běžné údržby nebo drobných oprav, v případě nájmu se předpokládá provádění těchto činností nájemcem, kdežto v případě ubytovací služby nelze provádění těchto činností ubytovanými předpokládat. Dalším kritériem je i způsob stanovení ceny, kdy v případě ubytovacích služeb je cena stanovena za den, případně týden, a takto je ubytování nabízeno na internetu, případně v tisku, letáky, billboardy apod.
Ad 1) S ohledem na výše uvedené poskytování krátkodobých ubytovacích služeb prostřednictvím internetových platforem vykazuje všechny znaky podnikání, a sice podle § 7 odst. 1 písm. b) ZDP, pokud fyzická osoba disponuje živnostenským oprávněním nebo podle § 7 odst. 1 písm. c) ZDP, pokud je činnost vykonávána bez živnostenského oprávnění (i když k provozování činnosti je oprávnění povinné). Ubytovací služby jsou oborem živnosti ohlašovací volné „Výroba, obchod a služby neuvedené v příloze č. 1 až 3 živnostenského zákona“, konkrétně oborem č. 55. Pokud poskytovatel neuplatní výdaje ve skutečné výši a má živnostenské oprávnění, může si uplatnit výdaje procentem z příjmů, a to ve výši 60 % z příjmů. Jelikož majitel chaty živnostenské oprávnění nemá, tak si může uplatnit paušální výdaje ve výši 40 % z příjmů.
Ad 2) S ohledem na to, že se jedná o příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP, podléhají tyto příjmy jak pojistnému na sociální zabezpečení, tak pojistnému na veřejné zdravotní pojištění. Pouze v případě, kdy jsou ubytovací služby považovány za vedlejší činnost (majitel chaty je zaměstnancem, takže vedlejší činnost lze předpokládat) a dílčí základ daně bude nižší, než je rozhodná částka, tak se pojistné na sociální zabezpečení neplatí. Rozhodná částka činí 2,4 násobek částky, která se stanoví jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, za který se účast na důchodovém pojištění posuzuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu a v roce 2025 činí 111 736 Kč, v roce 2026 pak bude činit 117 521 Kč. Rozhodná částka se snižuje o jednu dvanáctinu zaokrouhlenou na celé koruny nahoru za každý kalendářní měsíc, v němž nebyla vykonávána vedlejší samostatná výdělečná činnost. Takže pokud by ubytovací služby nebyly poskytovány v měsících listopad až březen, bylo by nutno rozhodnou částku odpovídajícím způsobem snížit.
Ad 3) Je-li chata užívána k poskytování ubytovacích služeb nebo k této činnosti prokazatelně nabízena na internetovém portálu, lze konstatovat, že tato nemovitost slouží k podnikání a podléhá příslušné sazbě daně pro podnikání. Chata je považována za užívanou k podnikání, i když není k 1. lednu zdaňovacího období zrovna obsazena. Nemovitost sloužící k podnikání z důvodu poskytování ubytovacích služeb je posuzována jako nemovitá věc užívaná k ostatním druhům podnikání a podléhá sazbě daně ve výši 18 Kč za 1 m2 zastavěné plochy nebo upravené podlahové plochy.
Vrácení bezdůvodně zaplacené DPH.
18.11.2025, Zdroj: Verlag Dashöfer
Od roku 2026 vstupuje v účinnost § 81 zákona o DPH, který umožní požádat o vracení daně z bezdůvodného obohacení.
Příjemce plnění bude mít možnost požádat správce daně o vrácení bezdůvodně zaplacené daně v případě, kdy nelze dosáhnout toho, aby poskytovatel plnění vrátil daň příjemci plnění.
Jde o situaci, kdy
- dodavatel uvedl na daňovém dokladu vyšší DPH, než přísluší plnění,
- dodavatel neprovedl opravu daně,
- daň byla stanovena a uhrazena a není předmětem řízení před správcem daně,
- odběratel zaplatil dodavateli i částku odpovídající bezdůvodně zaplacené daně,
- dodavatel nevrátil odběrateli částku odpovídající bezdůvodně zaplacené daně,
- v soudním řízení bylo rozhodnuto o vydání částky odpovídající bezdůvodně zaplacené daně.
Vrácení DPH lze uplatňovat podáním daňového přiznání pro vrácení daně do konce 4. kalendářního roku po roce uskutečnění plnění. Po dobu soudního řízení se lhůta staví.
Zrušení srážkové daně u nerezidentů od 1. 1. 2026.
12.11.2025, Zdroj: Verlag Dashöfer
Zákon č. 360/2025 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele, mění v zákoně o daních z příjmů (ZDP) od roku 2026 způsob zdanění odměn členů orgánů právnických osob, kteří jsou daňovými nerezidenty ČR.
Dosavadní aplikace srážkovou daní se nově nahradí zálohovou daní. Změna je v důsledku přijaté novelizace v § 22 odst. 1 písm. g) bodu 6 a bodu 15 ZDP, na který navazuje ustanovení § 36 odst. 1 písm. a) bod 1.
S účinností od 1. 1. 2026 je ze srážkové daně vyňata odměna člena statutárního orgánu, který je fyzickou osobou, která je nerezidentem [výjimka v § 22 odst. 1 bodu 6, přesunuto do bodu 15]. Srážková daň tedy bude u daňových nerezidentů ČR nahrazena zálohovou daní z příjmů fyzických osob (jako u jiných zaměstnanců).