DANĚ – informace nejen pro podnikatele.
Paušální částka pro zaměstnance pracující na dálku.*
Nelegální zaměstnávání připravuje stát o miliardy, přibývá kontrol správce daně.*
Daně nebo pojistné za pár sekund.*
DPH u stavebních a montážních prací.*
Paušální částka pro zaměstnance pracující na dálku.
9.12.2025, Zdroj: ČTK
Nový rok znamená také nové mzdové parametry. Jedním z nich je paušální částka kompenzující zaměstnanci náklady při práci z domova.
Lidé, kteří pracují z domova, by mohli od zaměstnavatelů dostávat od ledna 4,70 Kč za každou započatou hodinu práce. Je to o 10 haléřů méně než letos. V paušálu se zohledňují náklady na plyn, elektřinu, teplo, vodu či odpad.
Počítá s tím navrhovaná vyhláška o paušální částce, kterou zveřejnilo na vládním webu ministerstvo práce.
„Paušální částka představuje jednu z možností, jak lze nahrazovat náklady, které zaměstnanci vznikají při práci na dálku. Tato částka má, v případě že je poskytována, reprezentovat veškeré náklady, které by zaměstnanci při práci na dálku mohly vzniknout,“ uvedli autoři v podkladech k vyhlášce. Podle nich se v drobném snížení náhrady odráží pokles nákladů.
Ministerstvo má podle zákoníku práce stanovit kompenzaci na každý kalendářní rok. Náhrada má zahrnovat prokazatelné výdaje kvůli práci na dálku a paušál. Při jeho výpočtu resort vychází z údajů statistického úřadu o spotřebě domácností a životních nákladech. V potaz se bere spotřeba plynu, elektřiny, teplé vody či odvoz odpadů. S pomocí koeficientů se vypočítá částka na dospělého v průměrné domácnosti za jednu hodinu. Mimořádně by se náhrada v daném roce upravovala tehdy, pokud by se výchozí hodnoty zvedly, nebo klesly nejméně o 20 procent.
Zaměstnavatel paušál poskytuje na elektřinu, teplo či vodu za každou započatou hodinu práce, pokud si to s ním zaměstnanec písemně sjednal či pokud to stanovuje firemní předpis. Paušální náhradu mohou pobírat i takzvaní dohodáři, když si to domluví. Vedení a pracovník se ale mohou předem také písemně dohodnout, že kompenzace nákladů při práci na dálku nepřísluší.
Paušál se má od ledna snížit z letošních 4,80 na 4,70 Kč. Pokud by zaměstnanec pracoval z domova pět dnů v měsíci vždy osm hodin, paušální částka by činila 188 korun. Letos je to 192 korun. U desetidenní práce by od ledna měl dostat 376 korun místo letošních 384 korun. Pokud by se na dálku pracovalo celý měsíc – tedy čtyři týdny, mohlo by to být 752 korun. V tomto roce je to 768 korun. Zaměstnavatelé mohou pracovníkům posílat i vyšší náhrady. Neplatí to ale pro stát, samosprávy, jejich organizace či státní a veřejné školy. Kompenzaci na daný měsíc dostává pracovník nejpozději v dalším měsíci.
Nelegální zaměstnávání připravuje stát o miliardy, přibývá kontrol správce daně.
Finanční správa znovu upozorňuje na nelegální zaměstnávání, které připravuje státní rozpočet o desítky miliard korun ročně kvůli neodvedeným daním a pojištění. Správce daně varuje firmy před zostřenými kontrolami.
25.11.2025 | BusinessInfo.cz
Nelegální zaměstnávání, které společnosti maskují smlouvami o dílo nebo pronájmem, v Česku jen kvete. Vytvářejí se jakési pseudoagentury práce, které porušují pracovní právo. Zaměstnavatelé neplatí státu daně ani pojistné.
Potvrzuje to i generální ředitelka Finanční správy Simona Hornochová, podle níž se v Česku šíří sofistikované způsoby, jak obejít zákon – firmy maskují závislou práci smlouvami o dílo a vyhýbají se placení daní i pojistného.
„Finanční správa aktivně bojuje proti nelegálnímu zaměstnávání a ‚zastřenému‘ zprostředkování pracovníků. Úzce přitom spolupracuje zejména s orgány inspekce práce,“ upozorňuje Hornochová.
Finanční správa letos na podzim varovala, že se zaměří primárně na kontroly týkající se nelegálního zaměstnávání. Dosud se věnovala spíše boji s neplatiči daně z přidané hodnoty. Daňových kontrol v Česku po zrušení EET opět přibývá a týkají se tisíců podnikatelských subjektů ročně.
„Vedle cílených kontrol i za pomoci profesních organizací provádíme osvětu mezi uživateli pracovní síly a sdílíme informace ohledně znaků rizikového chování i typické modelové případy, abychom zvýšili schopnost firem včas rozpoznat rizika a při svém podnikání se jim vyhnout,“ doplňuje Hornochová.
Pokud je při kontrole podvod odhalen, doměřené daně s případnou sankcí v podobě úroků z prodlení a penále mohou být pro firmy velmi citelné. Podle Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP ČR) pro některé podnikatele dokonce likvidační.
Jak obcházení pravidel funguje?
Podle správce daně se v posledních letech v Česku velmi rozšířily nelegální formy zaměstnávání včetně tzv. „zastřeného“ zprostředkování pracovní síly.
Zastřené zprostředkování
Firma „pronajímá“ pracovníky jiné firmě, aniž by měla licenci agentury práce, a přitom předstírá jiný smluvní vztah, například smlouvu o dílo nebo o poskytování služeb.
- Firma A fakticky „pronajímá“ své zaměstnance firmě B
- Firma B je řídí a využívá jejich práci
- Místo legální dohody o dočasném přidělení mezi agenturou a uživatelem je uzavřena jiná smlouva, jako je smlouva o dílo nebo rámcová smlouva o poskytování služeb
- Firmy se tváří jako „obchodní partneři“, nikoliv jako agentura a uživatel.
„Podvodné praktiky poškozují poctivé zaměstnavatele, vedou ke krácení daní a pojistných odvodů a často jsou spojeny i se špatnými pracovními podmínkami využívaných pracovníků,“ připomíná tiskový mluvčí FS ČR Patrik Madle.
Úředníci při kontrolách zjistili, že se opakuje několik schémat. Typické jsou umělé smluvní vztahy v řetězcích firem včetně vytváření formálních agentur práce. V řetězci ale není možné dohledat skutečného (právního) zaměstnavatele poskytnutých pracovníků, tedy toho, kdo má odvádět státu všechny příslušné odvody. Dále vznikají seskupení společností, které fakturují dodání díla, zatímco zaměstnanci vykonávají práci pod vedením uživatele.
OSVČ stále využívají paušální výdaje. Komu se při výpočtu daně i po změnách vyplatí?
V praxi dodavatel formálně vystupující jako poskytovatel díla, tzv. „pseudoagentura práce“, reálně zajišťuje pracovníky pro uživatele. Ti jsou ovšem plně pod kontrolou firmy, pro níž pracují. Uživatel pracovníky řídí a zadává jim úkoly, poskytuje jim pracovní pomůcky, nářadí, stroje, materiál, kontroluje a řídí výrobu.
„Všechny tyto praktiky mají významné dopady na příjmy státního rozpočtu, protože jsou samozřejmě spojené s krácením daní i pojistných odvodů. Různé analýzy ukazují, že může jít o nižší desítky miliard korun ročně,“ popisuje daňový poradce Michal Dvořáček.
Pseudoagentury formálně působí jako dodavatelé služeb – ale ve skutečnosti jen „převádějí“ pracovníky k uživateli. Pracovníci pak pracují pod vedením klienta, používají jeho nástroje a podléhají jeho pokynům, čímž jde podle zákona o závislou činnost.
Patrik Madle, FS ČR
Výše zmíněné konstrukce bývají často doplněny dalšími smluvními vztahy, například nájemní smlouvou o pronájmu výrobních prostor nebo strojního zařízení mezi uživatelem a „pseudoagenturou“.
V případě, kdy kontrola zjistí, že nejsou státu odváděny daně ze závislé činnosti, sociální a zdravotní pojištění, nese veškeré riziko nese právě uživatel (tj. firma, pro níž lidé pracují) – a to bez ohledu na to, že formální výplaty jdou přes jiný subjekt. Uživatel pak může čelit drastickým sankcím.
Transformace mzdy do nenárokových náhrad
„Zaměstnavatelé také často formálně „transformují“ část zdanitelné mzdy do různých nenárokových nebo paušálních náhrad, které nepodléhají zdanění – typicky cestovní náhrady, náhrady na údržbu pracovního oblečení nebo náhrady za opotřebení vlastního nářadí,“ upozorňuje Patrik Madle.
Tyto náhrady jsou vypláceny neoprávněně. Typickým příkladem jsou cestovní náhrady vyplacené v případě, že pracovník nikam necestoval. Někdy jsou náhrady také výrazně nadhodnocené. FS ČR uvádí jako příklad náhrady za praní pracovních oděvů, které jsou stanoveny podle ceníku čistírny, i když si je zaměstnanec pere doma sám.
„Kromě toho se objevují i další „optimalizační“ konstrukce – například část mzdy vyplacená formou dohody mimo pracovní poměr, přes propojené zahraniční subjekty nebo úplně mimo systém (černé výplaty). V takových případech zůstává odpovědnost za správné odvedení daně ze závislé činnosti a pojistných opět na zaměstnavateli,“ dodává mluvčí.
Proč se firmy snaží šetřit za každou cenu?
Podle správce daně má nelegální zaměstnávání mnoho příčin. Primárně ale podnikatelé podléhají pokušení kvůli nastavení českého trhu práce.
„Mezi příčiny lze vedle „úspor“ daní a pojistných odvodů motivovaných vysokými náklady práce vyjmenovat i nedostatek pracovní síly, vysoký podíl zahraničních pracovníků v určitých sektorech a náročnost administrativy spojené s jejich získáváním,“ potvrzuje Simona Hornochová.
Pro podnikatele a živnostníky znamená přísnější postup FS ČR jediné – investovat čas a peníze do posílení svých kontrolních mechanismů a poradenství s cílem vyhnout citelným sankcím. Zároveň je to samozřejmě varování pro podvodníky, kteří musejí počítat s tím, že budou jejich nelegální praktiky odhaleny.
Finanční správa doporučuje podnikům následující několik kroků:
- důsledně ověřovat, zda má agentura má povolení od MPSV a odvádí za pracovníky daně a pojištění,
- vyžadovat potvrzení o bezdlužnosti,
- mít přehled o pracovních podmínkách,
- vyhýbat se obchodům s neznámými nebo „prázdnými“ firmami.
Úřad doporučuje spolupráci s ověřenými agenturami, pečlivé prověřování obchodních vztahů a v případě nejistoty konzultaci s odborníkem.
Například Asociace poskytovatelů personálních služeb poskytují svým obchodním partnerům ujištění o správném plnění povinností – včetně potvrzení o bezdlužnosti. Takové ověření může firmám pomoci předejít budoucím potížím.
jap
Daně nebo pojistné za pár sekund.
27.11.2025, Zdroj: Finanční správa
Česká národní banka spustila okamžité platby pro stát.
Zaplatit daně, poplatky, pojistné a další odvody státu je nově možné za pár sekund – ve všední dny, o víkendech i o svátcích. Finanční úřady, správa sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovny a další instituce s účtem u České národní banky od 18. listopadu přijímají okamžité platby.
Spuštění okamžitých příchozích plateb je dalším krokem v postupné digitalizaci služeb ČNB. Vedle již zmíněných finančních úřadů, České správy sociálního zabezpečení a zdravotních pojišťoven patří mezi klienty ČNB také ministerstva, celní správa, školy a školky, policie, hasiči, nemocnice a další státní instituce a veřejné organizace.
„V daňové oblasti je tato novinka klíčová zejména pro situace, kdy občan nebo firma potřebují od finančního úřadu získat nějaké potvrzení nebo jiný dokument, za jehož vydání je třeba uhradit správní poplatek,“ sděluje k novince generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová. „Po zrušení kolkových známek nastávaly praktické problémy v podobě časové prodlevy při uskutečnění úhrady na účty vedené u ČNB. Finanční správa proto musela na všech územních pracovištích zřídit daňové pokladny omezené na přijímání správních poplatků, pokut a podobných druhů plateb. Nově bude moci každý, kdo má u své banky funkční okamžité platby, uhradit na místě nejen správní poplatek, ale i daň, a to doslova na poslední chvíli. Platba se projeví na účtu finančního úřadu u ČNB během několika vteřin. Tím se snižuje riziko prodlení a odpadá čekání i nejistota z víkendů nebo svátků. Postup se přitom nemění: stejné číslo účtu finančního úřadu a správný variabilní symbol, QR kódy budou dostupné na finančních úřadech i na portálu Moje daně. Při placení daní je samozřejmě důležité si pohlídat, zda banka daňového subjektu okamžitou platbu umožňuje a v jakém limitu,“ dodává Simona Hornochová.
Okamžité platby jsou rychlé, bezpečné a spolehlivé. V České republice jsou navíc velmi dobře dostupné, využívat je může 99 % spotřebitelů. Systém provozuje ČNB a svým klientům je nabízí také dalších 15 bank. Vedle jednotlivců je stále častěji využívají také drobní podnikatelé nebo provozovatelé e-shopů – výhodou pro ně může být nejen rychlost a spolehlivost platby, ale také nižší náklady oproti jiným platebním metodám (například ve srovnání s platbami kartou).
První okamžitá mezibankovní platba se uskutečnila v listopadu 2018. V říjnu 2025 se denně uskutečnilo v průměru 1,65 milionu okamžitých plateb a představovaly 41 % všech mezibankovních úhrad. A čísla neustále rostou. Pro srovnání, v říjnu 2024 byl průměr 1,28 milionu okamžitých plateb denně, v říjnu 2023 1,04 milionu.
K paušální dani 2026.
18.12.2025, Zdroj: Česká daňová správa
Finanční správa ČR informuje osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) o změnách v paušálním režimu pro rok 2026. Upozorňuje na některé novinky, termíny a doporučení pro OSVČ.
Paušální režim představuje pro OSVČ výrazné zjednodušení daňové administrativy. Namísto každoročního podávání daňových přiznání a přehledů o pojistném odvádějí podnikatelé jednu měsíční paušální částku, která v sobě zahrnuje daň z příjmů, sociální a zdravotní pojištění.
Pokud se OSVČ rozhodne od roku 2026 vstoupit do paušálního režimu, musí podat oznámení o vstupu do paušálního režimu nejpozději do pondělí 12. ledna 2026.
Pokud má OSVČ povinně ze zákona zřízenou datovou schránku, musí oznámení podat elektronicky (pošle tedy vyplněný formulář datovou schránkou). Některé OSVČ povinnou datovou schránku zřízenu nemají, ty pak mohou oznámení poslat na příslušný finanční úřad i poštou nebo jej odevzdat osobně na podatelně finančního úřadu.
OSVČ, které už v paušálním režimu jsou, mohou do pondělí 12. ledna 2026 učinit následující změny:
- Vystoupit dobrovolně z paušálního režimu.
- Změnit pásmo paušálního režimu.
- Oznámit jinou výši paušální daně za rok 2025, pokud skutečná výše příjmů odpovídala jinému než zvolenému pásmu a jsou splněny podmínky pro vyměření paušální daně.
Připomínáme podmínky pro vstup do paušálního režimu
OSVČ může vstoupit do paušálního režimu, pokud splňuje tyto podmínky:
- Není plátcem DPH.
- Má roční příjmy do 2 milionů Kč.
- Nevykonává činnost, ze které má příjmy ze závislé činnosti (s výjimkou příjmů zdaňovaných srážkou).
- Není v insolvenčním řízení.
- Není společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem komanditní společnosti.
- V bezprostředně předcházejícím roce neměla příjmy vyšší, než je rozhodný příjem pro zvolené pásmo paušálního režimu.
- V případě zahájení podnikatelské činnosti v průběhu roku neměla OSVČ před tímto datem příjmy ze závislé činnosti (nezdaňované srážkou) nebo zdanitelné příjmy z kapitálového majetku, z nájmu nebo ostatní příjmy, které nejsou zdaňované srážkou, v úhrnu vyšší než 50 000 Kč.
Změna paušálních záloh od roku 2026
Od 1. ledna 2026 se mění výše paušálních záloh v prvním pásmu. Paušální zálohy ve druhém a třetím pásmu zůstávají stejné. Pokud máte zadaný trvalý bankovní příkaz na placení paušálních záloh v prvním pásmu, nezapomeňte jej upravit nejpozději do úterý 20. ledna 2026.
DPH u stavebních a montážních prací.
17.12.2025, Ing. Ivana Langerová, Zdroj: Verlag Dashöfer
Kdy aplikovat režim přenesení daňové povinnosti?
Dotaz:
Plátce (poskytovatel instalatérských prací) fakturuje jinému plátci (výrobci transformátorů, cívek, senzorů, elektromagnetů apod.) rozvod potrubní chladicí vody v hale, která byla pro tyto účely zkolaudovaná. Toto potrubí, resp. chladicí voda, je součástí výrobní technologie.
Jsou tyto práce zařazeny do kódu 41-43 nebo jsou z režimu PDP vyloučeny? Podle Informace GFŘ ze dne 31. 8. 2012 bych usuzovala, že jde o „průmyslové“ zařízení, které je z kategorie 41-43 vyloučeno, ale podle Judikátu NSS 5 Afs 3/2010-144 bych si myslela, že se jedná o instalaci zařízení, které je nedílnou součástí stavby, protože umožňuje funkci a účel výrobní haly, ke kterému byla tato hala kdysi zkolaudována. Nechci se spoléhat na právní fikci a dohodu mezi příjemcem a poskytovatelem o použití režimu PDP, která není stejně v jasných případech přípustná.
Odpověď:
Problém není v tom, že by se nejednalo o stavebně-montážní práce, ale o to, že nebudou zařazeny do kódu CZ-CPA 41-43.
Instalace výrobních technologií je součástí kódu CZ-CPA 33 a plnění v tomto kódu nepodléhají režimu PDP.
Ve vámi zmíněné Informaci GFŘ je to, myslím, celkem dobře ukázáno na rozdílu mezi zabudováním klimatizace průmyslové (CZ-CPA 33 a fakturace v běžném režimu) a klimatizace do budovy (CZ-CPA 43 a použití režimu PDP).