Daňové novinky pro rok 2026.* 

Nejdůležitější údaje pro sociální zabezpečení v roce 2026.* 

Povinnost elektronického podání se vztahuje také na živnostníky.* 

Zdanění stálé provozovny z důvodu práce z domova.* 

Daňové novinky pro rok 2026.

31.12.2025, Zdroj: Finanční správa

Od 1. ledna 2026 vstupuje v účinnost řada změn v daňových předpisech. Podívejme se na novinky v oblasti daně z příjmů.

Kvalifikované zaměstnanecké opce

Od roku 2026 se zavádí nový zvýhodněný daňový režim podporující zaměstnanecké akciové a opční programy. Ten má být podle předkladatelů zacílen zejména na menší podniky a především má podporovat rozvoj tzv. startupů v českém prostředí. Pokud budou splněny zákonem stanovené podmínky, příjmy zaměstnanců při využití nároků z těchto programů nebudou zdaněny okamžitě, jejich daňová povinnost se odkládá. Zákon z toho důvodu stanovuje oznamovací povinnost zaměstnavatelů vůči správci daně, a to ve lhůtě pro podání jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele.

Zpřesnění podmínek pro poskytování zaměstnaneckých benefitů

Nově se zpřesňuje definice nepeněžitých plnění, která mohou být jako zaměstnanecké benefity osvobozena od daně. Jde o typické příspěvky na sportovní, zdravotní, kulturní, rekreační a podobné účely poskytované zaměstnavateli jejich zaměstnancům. Osvobození se neuplatní v případě těch nepeněžních plnění, která mají povahu mzdy, platu, odměny nebo náhrady za ušlý příjem.

Úroky z úvěru bytového družstva jako odčitatelná položka u členů družstva

Nově bude možné odečíst od základu daně také úroky z úvěrů bytových družstev, pokud připadnou na podíl poplatníka a splní ostatní zákonné podmínky. Odpočet mohou poplatníci uplatnit za zdaňovací období roku 2026. Maximální celkový roční limit odpočtu zůstává 150 tisíc korun na jednu společně hospodařící domácnost.

„Superdávka“ a sleva na manžela

Nová dávka státní sociální pomoci, tzv. superdávka, nahrazuje čtyři dosavadní dávky – příspěvek na dítě, příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení. Z hlediska daně z příjmů je důležité, že superdávka se nezapočítává do výše vlastního příjmu manžela/manželky pro účely slevy na dani. Limit příjmů 68 tisíc korun pro nárok na uplatnění slevy zůstává beze změny.

Povinný příspěvek zaměstnavatele na spoření na stáří u rizikových profesí

Od roku 2026 vzniká zaměstnavatelům povinnost přispívat zaměstnancům, kteří vykonávají rizikovou práci, na jejich produkty spoření na stáří – penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo doplňkové penzijní spoření.

Příspěvek je povinný, pokud zaměstnanec:

• má sjednaný produkt spoření na stáří,
• oznámí zaměstnavateli, že uplatňuje právo na příspěvek.

Tento příspěvek se započítává do limitu 50 000 korun pro osvobození příjmů z příspěvků zaměstnavatele na daňově podporované produkty spoření na stáří a pojištění dlouhodobé péče zaměstnance.

Změna v paušální záloze a připomenutí lhůty pro oznámení v roce 2026

Od roku 2026 se podle automaticky nastavených pravidel zvyšuje paušální záloha v prvním pásmu na 9 984 korun. U druhého a třetího pásma zůstávají paušální zálohy stejné. Připomínáme, že do 12. ledna je letos nutné podat oznámení o vstupu nebo výstupu z paušálního režimu a o změně pásma. Do stejného data je možné provést změnu výše paušální daně za rok 2025, pokud skutečná výše příjmů odpovídala jinému než zvolenému pásmu a poplatník má stále zájem, aby se jeho daň stanovila jako paušální daň, i když v jiném pásmu.

Lex Ukrajina a dopad do výše daňového odpočtu darů

Za zdaňovací období 2026 je stále možné odečíst si hodnotu darů, resp. bezúplatných plnění v úhrnu až do 30 % ze základu daně na zákonem stanovené účely podle stanovených podmínek.

Kryptoaktiva, cenné papíry a obchodní podíly

Od 1. ledna 2026 se ruší limit 40 milionů korun pro osvobození příjmů fyzických osob z prodeje cenných papírů a obchodních podílů, pokud byl splněn tzv. časový test. Vedle toho je zachován také tzv. hodnotový test pro osvobození stanovený na 100 tisíc korun. U kryptoaktiv se limit 40 milionů korun nemění.

Zrušení režimu srážkové daně u odměn členů orgánů právnických osob

Od 1. ledna 2026 dochází ke zrušení srážkové daně u odměn členů orgánů právnických osob, kteří jsou fyzickými osobami a zároveň daňovými nerezidenty České republiky. Zároveň jim vznikne povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, jestliže za zdaňovací období odměny přesáhnou 36násobek průměrné mzdy. Nově se bude uplatňovat zdanění prostřednictvím záloh na daň ve výši 15 % z příjmů do 36násobku průměrné mzdy a ve výši 23 % z příjmů nad tuto hranici.

Příjmy daňových nerezidentů – umělců a sportovců

Příjmy veřejně vystupujících umělců, sportovců, artistů a spoluúčinkujících osob, které mají povahu příjmů ze závislé činnosti, se od 1. ledna 2026 nebudou zdaňovat srážkovou daní. Podmínkou je, že plátce těchto příjmů je rezidentem České republiky nebo je daňovým nerezidentem, ale v České republice má postavení plátce daně. Nově se na tyto příjmy bude uplatňovat standardní zdanění prostřednictvím záloh na daň ve výši 15 % nebo 23 % u příjmů nad hranici 36násobku průměrné mzdy.

Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ)

Od 1. dubna 2026 nastane povinnost zaměstnavatelů podávat ohledně svých zaměstnanců jednotné měsíční hlášení, které sjednocuje agendy dosud oznamované několika institucím. Hlášení bude obsahovat souhrnnou, pojistnou a individualizovanou část včetně údajů pro daňové, statistické a další účely. Podávat se bude elektronicky za každý předchozí měsíc, a to ve lhůtě od 1. do 20. dne následujícího měsíce.

Od 1. dubna 2026 budou zrušeny registrační povinnosti zaměstnavatelů vůči správcům daně a registrace budou prováděny pouze prostřednictvím ČSSZ. Součástí změny je také zavedení osobního identifikačního čísla (OIČ), které nahradí rodná čísla v komunikaci mezi zaměstnavatelem a státní správou.

Další vybrané dílčí změny v oblasti daní z příjmů

Od 1. ledna 2026 nastanou změny v pravidlech pro odpočty na podporu výzkumu a vývoje i na podporu odborného vzdělávání. Dochází k prodloužení lhůty pro jejich uplatnění na pět období a ke změnám ve výpočtu nároku na odpočet na podporu výzkumu a vývoje. Dále je umožněn flexibilnější přesun uplatnění odpočtů do dalších období.

V zákoně o daních z příjmů je zavedena možnost smluvního přenosu povinností plátce daně u licenčních poplatků.

Úrok z prodlení za pozdě vyplacené příjmy ze závislé činnosti je nově příjmem z kapitálového majetku.

Nová jsou pravidla pro souběh daně u přeshraničního pronájmu pracovní síly.

Zejména při stanovení nepeněžního příjmu za služební vozidlo používané i pro soukromé účely ocení plátci nově zavedenou definici nízkoemisního vozidla.

---

Nejdůležitější údaje pro sociální zabezpečení v roce 2026.

11.12.2025, Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

Česká správa sociálního zabezpečení informuje o nejdůležitějších údajích platných pro sociální zabezpečení v roce 2026.

SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ V ROCE 2026 

Všeobecný vyměřovací základ za rok 2024	46 278 Kč
Přepočítávací koeficient pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2024	1,0581
Průměrná mzda (tj. 46 278 Kč × 1,0581)	48 967 Kč
Maximální roční vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení (tj. 48 × 48 967 Kč)	2 350 416 Kč

 

ÚČAST NA DŮCHODOVÉM A NEMOCENSKÉM POJIŠTĚNÍ

Rozhodný příjem podmiňující účast zaměstnanců na nemocenském i důchodovém pojištění zůstává v roce 2026 ve výši 4 500 Kč.

Rozhodná částka pro povinnou účast na důchodovém pojištění u OSVČ vykonávající vedlejší činnost se v roce 2026 zvyšuje na 117 521 Kč.

Pro dohodu o provedení práce (DPP) se rozhodný příjem zvyšuje na 12 000 Kč.

Účast OSVČ na nemocenském pojištění je pro rok 2026 dobrovolná.

 

DÁVKY NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ

V roce 2026 se zvyšují redukční hranice pro stanovení denního vyměřovacího základu pro výpočet dávek nemocenského pojištění.

I. redukční hranice	1 633 Kč
II. redukční hranice	2 449 Kč
III. redukční hranice	4 897 Kč

Výpočet redukovaného denního vyměřovacího základu pro stanovení výše nemocenského, ošetřovného a dlouhodobého ošetřovného zůstává pro rok 2026 beze změny.

Do I. redukční hranice	90 %
Nad I. do II. redukční hranice	60 %
Nad II. do III. redukční hranice	30 %
Nad III. redukční hranici	nezohledňuje se

V roce 2026 se nemění výše nemocenského z redukovaného denního vyměřovacího základu:

Od 15. do 30. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti	60 %
Od 31. do 60. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti	66 %
Od 61. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti	72 %

 

Výše ošetřovného a dlouhodobého ošetřovného z redukovaného denního vyměřovacího základu pro rok 2026 činí:

Výše dlouhodobého ošetřovného	60 %
Výše ošetřovného	60 %

Výpočet redukovaného denního vyměřovacího základu pro stanovení výše peněžité pomoci v mateřství, otcovské a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství:

Do I. redukční hranice	100 %
Nad I. do II. redukční hranice	60 %
Nad II. do III. redukční hranice	30 %
Nad III. redukční hranici	nezohledňuje se

Procentuální výše dávek z redukovaného denního vyměřovacího základu:

Výše peněžité pomoci v mateřství (PPM) z redukovaného denního vyměřovacího základu	70 %
Výše otcovské z redukovaného denního vyměřovacího základu	70 %

Výše vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství je rozdílem mezi redukovaným denním vyměřovacím základem pro účely zákona o nemocenském pojištění zjištěným ke dni převedení a průměrem započitatelných příjmů připadajících na jeden kalendářní den po převedení.

 

POJISTNÉ NA SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ A PŘÍSPĚVEK NA STÁTNÍ POLITIKU ZAMĚSTNANOSTI

V roce 2026 se pro zaměstnavatele budou uplatňovat tři různé sazby pojistného, tak jako v roce 2025:

• Běžná sazba pojistného zaměstnavatele činí nadále 24,8 % z úhrnu vyměřovacích základů jeho zaměstnanců, kteří nevykonávají činnost v rizikovém zaměstnání nebo činnost zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku, z toho 2,1 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti.
• Zvýšená sazba pojistného zaměstnavatele z úhrnu vyměřovacích základů jeho zaměstnanců, kteří vykonávají činnost zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku, bude činit 29,8 %, z toho 2,1 % na nemocenské pojištění, 26,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti.
• Zvýšená sazba pojistného zaměstnavatele z vyměřovacích základů jeho zaměstnanců, kteří vykonávají činnost v rizikovém zaměstnání, bude činit 27,8 %, z toho 2,1 % na nemocenské pojištění, 24,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti.

Pro placení pojistného u zaměstnavatele ve zvýšené sazbě (29,8 % a 27,8 %) se nezohlední vyměřovací základy těch zaměstnanců, za které za kalendářní měsíc vznikla zaměstnavateli povinnost platit povinný příspěvek na zaměstnancův produkt spoření na stáří podle zákona o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří.

Sazby pojistného u ostatních poplatníků se nemění. Výše sazeb pro daný kalendářní rok bude přehledně uvedena na webových stránkách ČSSZ od 1. 1. 2026.

Nadále platí sleva na pojistném zaměstnavatele za vybrané zaměstnance při splnění zákonem stanovených podmínek („sleva za zkrácené úvazky“).

• Za kalendářní měsíc ve výši 5 % z úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců, na které slevu uplatňuje.

V roce 2026 nadále platí také sleva na pojistném zaměstnance „pro pracující důchodce“.

• Za kalendářní měsíc činí 6,5 % z vyměřovacího základu zaměstnance.
• Sleva se týká jak zaměstnanců, tak osob samostatně výdělečně činných (OSVČ), které pobírají starobní důchod v plné výši. Nárok na slevu uplatňuje zaměstnanec u svého zaměstnavatele, pro OSVČ se uplatňuje zpětně v přehledu za daný rok.
• Pokud OSVČ splňuje v daném kalendářním roce podmínky alespoň po jeden celý kalendářní měsíc, činí sleva 6,5 % z poměrné části vyměřovacího základu. OSVČ, jejíž daň z příjmu za daný kalendářní rok bude rovna paušální dani, uplatní slevu samostatně na předepsaném tiskopisu (ne dříve než 1. května násl. kalendářního roku).

Od 1. 1. 2026 se zavádí sleva na pojistném zaměstnance v ovocnářství a při pěstování zeleniny:

• Zaměstnanec, který má sjednanou dohodu o provedení práce a splňuje podmínky podle zákona o zemědělství, má nárok na slevu na pojistném za kalendářní měsíc.
• Sleva činí 7,1 % z vyměřovacího základu zaměstnance.

Dobrovolné pojištění: V případě, že se platba dobrovolného pojištění netýká specifického období, je možné doplatit až jeden rok před podáním přihlášky a maximální délka placení tohoto typu dobrovolného pojištění je 15 let.

Nejnižší měsíční pojistné hrazené pro dobrovolnou účast na důchodovém pojištění v roce 2026 činí 28 % z částky odpovídající jedné čtvrtině průměrné mzdy platné v roce 2026, tedy
3 428 Kč (minimální měsíční vyměřovací základ pro pojistné na dobrovolné důchodové pojištění hrazené v roce 2026 činí 12 242 Kč).

Minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ po podání přehledu o příjmech a výdajích za rok 2025:

Při hlavní činnosti (40 % průměrné mzdy)	19 587 Kč
Při vedlejší činnosti (11 % průměrné mzdy)	5 387 Kč

Minimální výše měsíční zálohy na pojistné na důchodové pojištění OSVČ v roce 2026:

Pro hlavní činnost bude minimální záloha na sociální pojištění v roce 2026 činit 5 720 Kč (pro tzv. „nové“ OSVČ i pro ty, které 20 let nepodnikaly, pak 3 575 Kč).

Minimální záloha na důchodové pojištění pro OSVČ s vedlejší činností bude 1 574 Kč měsíčně. Tato částka se platí v případě, že daňový základ při výkonu vedlejší činnosti po celý rok 2025 dosáhl částky 117 521 Kč.

Při hlavní činnosti	5 720 Kč
Při vedlejší činnosti	1 574 Kč

 

Minimální roční vyměřovací základ OSVČ:

Minimální roční vyměřovací základ pro hlavní činnost (19 587 Kč × 12)	235 044 Kč
Minimální roční vyměřovací základ pro vedlejší činnost (5 387 Kč × 12)	64 644 Kč
Minimální roční vyměřovací základ pro hlavní činnost při prvním zahájení činnosti nebo zahájení po více než 20 kalendářních letech (12 242 Kč x 12)	146 904 Kč

Maximální vyměřovací základ činí v roce 2026 u zaměstnanců i OSVČ 48násobek průměrné mzdy, tedy 2 350 416 Kč.

Minimální měsíční pojistné na nemocenské pojištění OSVČ zůstává pro rok 2026 ve výši 243 Kč.

Zproštění povinnosti OSVČ platit zálohy na pojistné

OSVČ není povinna platit v roce 2026 zálohy na pojistné, pokud v předchozích 5 kalendářních letech tuto činnost nevykonávala a zahájila ji nejdříve v roce 2025. Tato výjimka platí pro kalendářní měsíc, ve kterém činnost zahájila, a pro následující celý kalendářní rok.

OSVČ, která je poplatníkem v paušálním režimu v roce 2026, bude platit měsíční paušální zálohy (správci daně).

---

Povinnost elektronického podání se vztahuje také na živnostníky.

12.12.2025, Zdroj: VZP

Zákon od nového roku jiný způsob nepřipouští.

Elektronickou komunikaci se zdravotními pojišťovnami nařizuje legislativní úprava platná od 1. ledna 2026 také živnostníkům. OSVČ tak přehledy o výši daňového základu budou moci od příštího roku podávat pojišťovnám pouze elektronickou formou.

Stejně jako v případě zaměstnavatelů úpravu přináší novely zákona č. 592/1992 Sb. a zákona č. 48/1997 Sb. Další formy odevzdání přehledu v listinné podobě (zaslaných poštou či odevzdaných do sběrných boxů) již nebudou možné. Všeobecná zdravotní pojišťovna upozorňuje, že přehledy je nutné podávat včas, aby nedošlo ke vzniku nedoplatku na pojistném. Níže tak uvádíme nejen návod k elektronickému podání, ale také jejich konkrétní termíny pro rok 2026.

Jak doručit přehled zdravotní pojišťovně elektronickou formou?

Nejjednodušší a nejrychlejší je podání přehledu v aplikaci Moje VZP. Interaktivní formulář provede plátce celým procesem podání. Většinu potřebných dat formulář čerpá přímo ze systému VZP – např. úhrn zaplacených záloh či dobu pojištění. OSVČ vyplní výši daňového základu a následně zkontroluje automaticky vyplněná data a případně doplní chybějící údaje, které systém VZP nemá k dispozici. Formulář zároveň vypočítá pojistné, vyčíslí přeplatek nebo nedoplatek a v případě vzniku nedoplatku je součástí potvrzení QR kód, pomocí kterého lze platbu ihned snadno provést.

OSVČ může také přehled podat přes VZP Point nebo datovou schránkou (i48ae3q).

Termíny pro podání přehledu o výši daňového základu OSVČ za rok 2025

Termíny pro podání přehledu o výši daňového základu OSVČ zdravotní pojišťovně se odvíjí od data pro podání daňového přiznání. V praxi to znamená, že OSVČ má povinnost zdravotní pojišťovně přehled předložit nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém měla podat daňové přiznání.

• OSVČ, které nemají povinnost podávat daňové přiznání za rok 2025 – do 8. 4. 2026
• OSVČ, kterým nezpracovává daňové přiznání za rok 2025 daňový poradce – do 4. 5. 2026
• OSVČ, které nepodaly daňové přiznání do 1. 4. 2026 a následně ho do 4. 5. 2026 podaly elektronicky – do 4. 6. 2026
• OSVČ, kterým zpracovává daňové přiznání za rok 2025 daňový poradce – do 3. 8. 2026

Zálohy dle přehledu OSVČ

OSVČ platí pojistné formou měsíčních záloh na pojistné. Novou výši zálohy, vypočtenou dle přehledu, zaplatí OSVČ poprvé za měsíc, v němž byl nebo měl být přehled OSVČ odevzdán.

Od 1. 1. 2026 je minimální výše zálohy na zdravotní pojištění OSVČ stanovena na částku 3 306 Kč.

OSVČ, pro které od 1. 1. 2026 neplatí povinnost dodržet minimální vyměřovací základ, nemusí během roku hradit zálohy na pojistné. Pojistné uhradí až po podání přehledu za rok 2026.

---

Zdanění stálé provozovny z důvodu práce z domova.

9.12.2025, Zdroj: Verlag Dashöfer

S rozvojem tzv. home office se řeší otázka, zda taková práce může nechat vzniknout stálou provozovnu, jejíž výnosy musí být zdaněny ve státě výkonu práce.

K této problematice byl vydán v listopadu 2025 aktualizovaný komentář k modelové smlouvě o zamezení dvojího zdanění OECD, konkrétně jde o komentář k čl. 5.

Výklad OECD je poměrně benevolentní a vyplývá z něj, že pokud zaměstnanec nějaké společnosti pracuje ve svém bydlišti či jiném soukromém místě méně než 50 % celkového odpracovaného času během 12 měsíců ve fiskálním období, neměla by společnosti se sídlem v jednom státě vzniknout stálá provozovna ve státě bydliště zaměstnance.

I pokud by zaměstnanec pracoval ve státě svého bydliště nad polovinu času, posuzuje se charakter jeho činnosti. Je-li obchodní a jedná se zákazníky či dodavateli či jinými společnostmi, pak stálá provozovna vznikne. Pokud však nevykonává obchodní činnost a důvodem jeho práce z domova je např, úspora nákladů, stálá provozovna nevzniká.

Je však potřeba upozornit, že ČR má k tomuto výkladu výhradu a konstatuje, že i nadále bude vycházet striktně z textu smluv o zamezení dvojího zdanění, protože forma výkonu práce nemůže ovlivnit existenci stálé provozovny.