DANĚ – informace nejen pro podnikatele.
Legislativní změny z gesce MPSV účinné od 1. ledna 2026.*
Pokyn D-75 ke stanovení jednotných kurzů za rok 2025.*
Pomůcka pro podání daňového přiznání k dani z nemovitých věcí na rok 2026.*
Změny u odvodů na zdravotním pojištění pro DPP a DPČ 2026.*
Daňové echo IV umožní opravu chyb při zdanění hazardních výher.*
Legislativní změny z gesce MPSV účinné od 1. ledna 2026.
5.1.2026, Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí
Mezi klíčové novinky patří zejména úprava podpory v nezaměstnanosti a příspěvku při rekvalifikaci a zavedení Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele.
Přehled legislativních změn v gesci MPSV s účinností od 1. ledna 2026
- Podpora v nezaměstnanosti
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění novely č. 120/2025 Sb., mění parametry podpory v nezaměstnanosti.
U uchazečů o zaměstnání do 52 let se podpora v prvních dvou měsících podpůrčí doby zvyšuje na 80 % předchozího výdělku (dosud 65 %). Ve 3. a 4. měsíci zůstává na úrovni 50 % a ve zbývající části podpůrčí doby činí 40 % (dosud 45 %).
U uchazečů nad 52 let se podpora v prvních třech měsících podpůrčí doby zvyšuje na 80 % předchozího výdělku (dosud 65 %). Ve 4. – 6. měsíci zůstává na 50 % a ve zbývající části činí 40 % (dosud 45 %).
Současně se prodlužuje celková podpůrčí doba podle věku:
- do 52 let na 5 měsíců (nyní do 50 let),
- 52–57 let na 8 měsíců (nyní 50–55 let),
- nad 57 let na 11 měsíců (nyní nad 55 let).
Podpora při rekvalifikaci se nově vyplácí ve výši 80 % průměrné mzdy v národním hospodářství (původně 60 %) a vztahuje se i na dny účasti na kurzech.
Ruší se také dosavadní redukovaná výše podpory při dobrovolném odchodu ze zaměstnání (45 %). Nově se podpora vyplácí ve stejné výši podle věkové skupiny, bez ohledu na důvod ukončení pracovního poměru.
- Náhradní doba pojištění a rodičovská dovolená pro pečující osoby ve výjimečných případech
Zákon č. 300/2025 Sb. mění několik souvisejících právních předpisů, včetně zákona o sociálních službách, zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, právních předpisů o důchodovém pojištění, zákoníku práce a zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Klíčovou změnou je zavedení nového typu náhradní doby pojištění, která se bude v důchodovém pojištění hodnotit stejně jako péče o dítě do 4 let věku.
Nová náhradní doba se vztahuje na osoby, které osobně pečují o dítě do 3 let věku, pokud jde o dítě svěřené do jejich péče na základě dohody s rodiči dítěte [srov. § 5 odst. 2 písm. j) zákona o důchodovém pojištění].
Náhradní doba pojištění bude hodnocena na základě společného prohlášení o péči o dítě mezi rodiči dítěte a osobou, která o dítě bude osobně pečovat. Toto společné prohlášení bude možné učinit pouze v případě úmrtí jednoho z rodičů dítěte nebo v případě jeho dlouhodobého závažného onemocnění.
V návaznosti na zavedení společného prohlášení dochází rovněž k rozšíření práva na rodičovskou dovolenou na osoby, které osobně pečují o dítě, jehož nejsou rodičem, a to právě na základě tohoto společného prohlášení (úprava § 197 zákoníku práce).
- Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů: nový systém podávání údajů
Zákon č. 323/2025 Sb., o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele (JMHZ), zavádí elektronické jednotné měsíční hlášení, které nahradí přibližně 25 dosavadních hlášení podávaných zaměstnavateli různým institucím.
Namísto desítek formulářů budou firmy nově odevzdávat jediné souhrnné hlášení měsíčně, což výrazně zjednoduší administrativu a urychlí sdílení informací mezi úřady (MPSV, ČSSZ, ÚP ČR, SÚIP, GFŘ aj.).
Účinnost zákona začíná 1. 1. 2026, přičemž hlavní povinnosti, včetně zasílání jednotného měsíčního hlášení, vstoupí v platnost od 1. 4. 2026. Do té doby potřebují zaměstnavatelé upravit mzdové softwary kvůli změně registrací zaměstnanců a zasílání měsíčních hlášení. Čas do konce března by měli také využít k ověření, zda mají u České správy sociálního zabezpečení evidovány správně všechny své zaměstnance, za které budou měsíční hlášení posílat. V první fázi po účinnosti bude totiž nezbytné doplnit několik nových údajů o zaměstnavatelích a jejich zaměstnancích.
- Doprovodný zákon k JMHZ a navýšení příspěvku na péči pro osoby ve stupni závislosti I a II
K navýšení příspěvku na péči dochází v rámci zákona č. 360/2025 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti se zavedením JMHZ.
Tento doprovodný změnový zákon technicky upravuje desítky právních předpisů – například zákon o zaměstnanosti, zákony o sociálním a důchodovém pojištění či předpisy v oblasti daní – tak, aby zavedení jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů proběhlo plynule a aby byly informační systémy úřadů vzájemně propojeny.
Součástí zákona je rovněž novela zákona o sociálních službách, která zvyšuje příspěvek na péči pro osoby ve stupni závislosti I a II.
- U osob do 18 let se příspěvek ve stupni I zvyšuje z 3 300 Kč na 4 900 Kč a ve stupni II ze 7 400 Kč na 8 200 Kč.
- U osob starších 18 let se příspěvek ve stupni I zvyšuje z 880 Kč na 1 300 Kč a ve stupni II z 4 900 Kč na 5 400 Kč.
- Nařízení vlády k provedení zákona o JMHZ
Nařízení vlády č. 417/2025 Sb., vydané podle § 37 zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele slouží k jeho provedení. Podstatnou částí nařízení jsou přílohy, které stanoví zejména výčet hlášených údajů a obsahovou strukturu jednotlivých podání.
Nařízení obsahuje celkem 8 příloh. Jednotlivé typy podání jsou upraveny v přílohách č. 1, 2, 3 a 4. Každá z těchto příloh obsahuje několik tabulek (částí), které se vztahují vždy ke konkrétnímu typu podání.
Významná je také příloha č. 6, která uvádí výčet méně závažných formálních vad. Pokud se jich zaměstnavatel při odeslání podání dopustí, nebude to mít za následek neúčinnost části nebo součásti podání.
- Zjednodušené postupy při pracovních úrazech pro zaměstnavatele
Nařízení vlády č. 322/2025 Sb. nahrazuje dosavadní nařízení vlády č. 201/2010 Sb. Cílem nové právní úpravy je snížení administrativní zátěže nejen pro zaměstnavatele, ale také pro orgány inspekce práce a další zúčastněné subjekty.
Nařízení blíže stanoví postupy zaměstnavatelů při plnění jejich povinností v souvislosti s pracovními úrazy, přičemž část úkonů budou moci zaměstnavatelé provádět dálkovým přístupem prostřednictvím portálu Státního úřadu inspekce práce.
- Zvýšení náhrad za ztrátu na výdělku a náhrad nákladů na výživu pozůstalých
Podstatou nařízení vlády č. 466/2025 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle pracovněprávních předpisů, je zvýšení náhrad za ztrátu na výdělku a náhrad nákladů na výživu pozůstalých.
Tyto náhrady přísluší podle zákoníku práce zaměstnancům poškozeným v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání a pozůstalým po zaměstnancích, kteří v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání zemřeli.
Průměrný výdělek před vznikem škody, od něhož se výše těchto náhrad odvíjí, se zvyšuje o 2,6 % a o 240 Kč.
- Minimální mzda v roce 2026 vzroste na 22 400 Kč
Sdělení MPSV č. 356/2025 Sb., o vyhlášení minimální mzdy, nejnižších úrovní zaručeného platu a rozpětí výše příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí pro rok 2026, stanoví zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2026.
Minimální mzda se zvyšuje o 1 600 Kč na 22 400 Kč měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin činí 134,40 Kč.
Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného do zákoníku práce v roce 2024. Tento mechanismus zajišťuje, aby byl vývoj minimální mzdy předvídatelný a transparentní.
- Vyhlášení průměrné mzdy pro účely zákona o zaměstnanosti
Sdělení MPSV o vyhlášení průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí roku 2025 pro účely zákona o zaměstnanosti stanoví průměrnou mzdu, která se používá pro výpočet příspěvků, podpor a dalších úhrad v oblasti zaměstnanosti.
Průměrná mzda za 1. až 3. čtvrtletí roku 2025 bude vyhlášena v prosinci 2025. Její výše slouží jako základ pro stanovení příspěvků, podpor a jiných náhrad podle zákona o zaměstnanosti.
- Zvýšení rozhodné částky pro DPP v roce 2026
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 396/2025 Sb., kterým se vyhlašuje výše částky rozhodné pro účast zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce na nemocenském pojištění, stanoví novou výši této rozhodné částky.
Od 1. ledna 2026 se částka rozhodná pro účast zaměstnanců pracujících na dohodu o provedení práce na nemocenském pojištění zvyšuje na 12 000 Kč.
- Redukční hranice pro nemocenské pojištění v roce 2026
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 397/2025 Sb., kterým se vyhlašuje pro účely nemocenského pojištění výše redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu platných v roce 2026, stanoví nové redukční hranice pro výpočet dávek nemocenského pojištění.
Pro rok 2026 činí:
- první redukční hranice: 1 633 Kč,
- druhá redukční hranice: 2 449 Kč,
- třetí redukční hranice: 4 897 Kč.
Pokyn D-75 ke stanovení jednotných kurzů za rok 2025.
20.1.2026, Zdroj: Ministerstvo financí
Ve Finančním zpravodaji 2/2026 byl publikován pokyn GFŘ č. D-75, který stanoví jednotné kurzy za zdaňovací období 2025 pro poplatníky, kteří nevedou účetnictví.
Připomeňme, že poplatníci, kteří nevedou účetnictví, použijí pro přepočet cizí měny jednotný kurz stanovený podle § 38 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném do 31. 12. 2025. Pro přepočet cizích měn neuváděných v kurzovním lístku se použije přepočet přes třetí měnu, kterou si mezi sebou poplatníci dohodnou, případně lze využít služeb znalců se specializací na devizovou problematiku. Správcem informačního systému, do něhož se zapisují znalci, znalecké kanceláře a znalecké ústavy, je Ministerstvo spravedlnosti České republiky. Seznam znalců je zveřejněn na internetových stránkách tohoto ministerstva.
Pokyn GFŘ D-75 ke stažení zde
Pomůcka pro podání daňového přiznání k dani z nemovitých věcí na rok 2026.
15.1.2026, Zdroj: Česká daňová správa
- Služba předvyplnění daňového přiznání
- Kdy je nutné podat daňové přiznání?
- Jednodušší správa daně online
- Jak probíhá předvyplnění daňového přiznání?
- Platba daně
Lhůta pro podání letošního daňového přiznání k dani z nemovitých věcí končí 2. února 2026. Poplatníci této daně mohou využít službu Předvyplnění daňového přiznání údaji z finančního úřadu a katastru nemovitostí, která je dostupná na portálu MOJE daně (www.mojedane.cz) po přihlášení do Online finančního úřadu a po vstupu Daňové in-formační schránky plus (DIS+).
Služba předvyplnění daňového přiznání
Služba předvyplnění daňového přiznání údaji z finančního úřadu a katastru nemovitostí umožňuje načtení předvyplněných údajů do průvodce daňovým přiznáním k dani z nemovitých věcí (dále jen „průvodce“).
Je nutné, aby uživatel v průvodci předvyplněné údaje zkontroloval a případně doplnil a až následně daňové přiznání odeslal příslušnému správci daně. Nedoporučujeme odeslání předvyplněného daňového přiznání bez kontroly údajů uživatelem.
Upozorňujeme, že daňové přiznání se podává ve lhůtě od 1. až 31. ledna a uvádí se v něm vždy všechny vlastněné nemovité věci k 1. lednu, včetně změn za předešlý kalendářní rok (nově nabyté uvedete, pozbyté neuvedete). Přiznání lze podat i po této lhůtě, ale bude dle situace považováno za pozdně podané přiznání nebo za dodatečné přiznání.
Příklad:
Pokud například koupíte nebo prodáte nemovitou věc v průběhu roku 2025, podáváte daňové přiznání až následující rok ve lhůtě od 1. ledna do 2. února 2026 (31. leden je sobota, takže se posouvá konec lhůty na první pracovní den), do položky zdaňovací období uvedete rok 2026 a v přiznání uvedete všechny nemovité věci, které k 1. lednu 2026 vlastníte (nezáleží, jestli u nich došlo ke změně), a ty které již k 1. lednu 2025 nevlastníte, neuvedete vůbec.
Před odesláním také doporučujeme provést ověření daňového přiznání k dani z nemovitých věcí oproti údajům v katastru nemovitostí.
Více informací k přiznání k dani z nemovitých věcí ZDE.
Kdy je nutné podat daňové přiznání?
Daňové přiznání k dani z nemovitých věcí není nutné podávat pravidelně každý rok. Podává se v případech, kdy někdo během uplynulého roku nemovitou věc nabyl, prodal, daroval nebo se změnilo vlastnictví z jiného důvodu, případně na své nemovitosti provedl změny, které ovlivňují výši daně. Poplatníkům, u kterých nic takového nenastalo, stanoví daň správce daně automaticky na základě údajů z předchozích let.
Jednodušší správa daně online
Portál MOJE daně umožňuje požádat o předvyplnění daňového přiznání údaji z katastru nemovitostí a z evidencí správce daně. Po zkontrolování a případném doplnění předvyplněných údajů je možné daňové přiznání prostřednictvím portálu rovnou podat. Vedle úspory času pomáhá portál MOJE daně minimalizovat riziko chyb.
Jak probíhá předvyplnění daňového přiznání?
- uživatel po přihlášení do portálu MOJE daně – Daňové informační schránky DIS+ požádá o předvyplnění daňového přiznání,
- systém tento požadavek zpravidla do 20 minut zpracuje,
- uživatel následně načte předvyplněné údaje do průvodce, kde může údaje upravovat či doplňovat,
- pokud uživateli průvodce nevyhovuje, může se kdykoliv přepnout zpět do klasické podoby formuláře a zde daňové přiznání dokončit.
- Podrobný návod je k dispozici na stránkách ePodpory.
V loňském roce bylo do konce ledna podáno více než 300 tisíc daňových přiznání, z toho okolo 35 % bylo podáno online. Automatické předvyplnění daňového přiznání využívá stále více poplatníků.
Platba daně
V průběhu dubna a května rozešle finanční správa milionům poplatníků informace o výši jejich daňové povinnosti na rok 2026, a to včetně QR kódu pro snadné zaplacení.
Změny u odvodů na zdravotním pojištění pro DPP a DPČ 2026.
20.1.2026, Zdroj: VZP
Změny se týkají pouze osob pracujících na dohodu o provedení práce.
Praha, 19. ledna
Od 1. 1. 2026 vstoupily v platnost změny, které ovlivnily podmínky zdravotního pojištění pro osoby pracující na dohodu o provedení práce (DPP). U dohody o pracovní činnosti (DPČ) se podmínky nemění.
Co se mění u DPP?
Pro účely zdravotního pojištění se za zaměstnance považuje osoba pracující na DPP, pokud její příjem z této dohody (nebo součtu dohod u jednoho zaměstnavatele) v kalendářním měsíci dosáhne částky, která splňuje podmínky pro účast na nemocenském pojištění, což od 1. 1. 2026 činí 12 000 Kč hrubého měsíčního příjmu (do 31. 12. 2025 to byla částka 11 500 Kč a vyšší).
Jak je to u DPČ?
Osoba pracující na DPČ se pro účely zdravotního pojištění považuje za zaměstnance, pokud její hrubý měsíční příjem (nebo příjem z více dohod u jednoho zaměstnavatele) dosáhne stanovené výše započitatelného příjmu. V roce 2026 zůstává tato částka stejná jako v roce 2025, tedy 4 500 Kč.
Je třeba něco hlásit?
Osoby pracující na dohodu o provedení práce (DPP) nebo dohodu o pracovní činnosti (DPČ) by měly především sledovat svůj aktuální měsíční příjem, protože od jeho výše se odvíjí, zda pojistné bude odvádět zaměstnavatel, nebo budou tyto osoby povinny si zdravotní pojištění hradit jako samoplátci, případně zda za ně bude plátcem pojistného stát (splní-li příslušné podmínky). V praxi to znamená, že zaměstnanec by měl pravidelně kontrolovat, zda jeho příjem z DPP/DPČ dosáhne nebo překročí stanovené částky (u DPP 12 000 Kč, u DPČ 4 500 Kč), a pokud ano, odpovědnost za přihlášení pracovníka na DPP/DPČ ke zdravotnímu pojištění a za odvody nese zaměstnavatel. Naopak nedosáhne-li jeho příjem této stanovené částky a zaměstnanec není evidován v některé z kategorií, za kterou pojistné hradí stát, musí se přihlásit jako samoplátce a zdravotní pojištění si hradit sám jako tzv. osoba bez zdanitelných příjmů (OBZP).
Daňové echo IV umožní opravu chyb při zdanění hazardních výher.
26.12.2025, Zdroj: Finanční správa
Finanční správa ČR spustila v pořadí již čtvrtou etapu projektu Daňové echo, moderního nástroje správy daní.
Prostřednictvím Daňového echa finanční správa neformálně upozorní daňové poplatníky na možné nesrovnalosti v jejich daňových povinnostech. Umožní jim tak napravit případná pochybení a vyhnout se dodatečným pokutám či kontrolám. Tentokrát budou osloveni poplatníci, kteří podle dostupných údajů v roce 2022 a 2023 dosáhli čisté výhry z hazardních her převyšující zákonný limit pro osvobození. Ten byl v dané době jeden milion korun.
Daňové echo IV navazuje na předchozí úspěšné fáze projektu. Smyslem je upozornit poplatníky na možné nesrovnalosti v jejich daňových povinnostech ještě před zahájením případné daňové kontroly a před doměřením daně finančním úřadem.
„Dlouhodobě prosazujeme postupy, které občanům usnadňují plnění jejich daňových povinností. Daňové echo je moderní nástroj správy daní, kdy cílem není represe, ale pomoc poplatníkům opravit chyby, aby se vyhnuli sankcím a zbytečným nákladům,“ uvedla Simona Hornochová, generální ředitelka Finanční správy ČR.
Čtvrtá etapa projektu se vůbec poprvé zaměřuje na hazardní hry. Osobní dopis s upozorněním obdrží celkem 93 poplatníků, u nichž dostupné údaje nasvědčují tomu, že v roce 2022 a 2023 dosáhli čisté výhry z hazardních her přesahující jeden milion korun – částku, která překročila hranici zákonného limitu pro osvobození od daně z příjmů.
Co je čistá výhra a kdy vzniká povinnost podat daňové přiznání
Za čistou výhru se podle zákona o daních z příjmů považuje rozdíl mezi celkovými výhrami a celkovými vklady v daném roce. Pokud tato čistá výhra přesáhne částku, která je ze zákona osvobozena od daně, vzniká povinnost podat daňové přiznání a tuto výhru zdanit.
Hranice pro osvobození se posuzuje za každý druh hazardní hry samostatně. Čisté výhry a ztráty se tedy v případě, že hráč využil pro hraní stejného druhu hry vícero provozovatelů, sčítají. Pokud naopak hrál během roku více druhů her, čisté výhry a ztráty z různých druhů her se nesčítají ani nekompenzují. Součástí Daňového echa tentokrát byly i návodné příklady, jak výši čisté výhry stanovit.
Dosavadní výsledky Daňového echa
- Daňové echo I (chyby u penzijního spoření za rok 2022): 575 oslovených poplatníků, 357 podaných dodatečných přiznání (úspěšnost 62 %), dobrovolně přiznáno 3,5 mil. Kč.
- Daňové echo II (nesprávné uplatnění slevy na manžela/manželku): 3 432 oslovených poplatníků, 2 580 podaných dodatečných přiznání (úspěšnost 74 %), dobrovolně přiznáno 48,8 mil. Kč.
- Daňového echo III se zaměřilo na chyby v penzijním spoření za zdaňovací období 2023 a 2024. Vyhodnocení proběhne v průběhu roku 2026.
Celkem první dvě etapy oslovily více než 4 000 poplatníků a do státní pokladny přispěly 52,3 mil. korun. Díky Daňovému echu tak byly státu uhrazeny desítky milionů korun bez nutnosti daňových kontrol.