DANĚ – informace nejen pro podnikatele.
Potvrzení pro účely minimálního odvodu ZP.*
Nový limit stravného: Kolik mohou firmy přispět na stravenku bez zdanění?*
Náhrada nákladů při práci na dálku pro rok 2026.*
Přehled daňových změn 2026.
7.1.2026, Zdroj: Česká daňová správa
- 1) Změny v oblasti daní z příjmů
- 2) Změny v oblasti DPH
- 3) Změny v ostatních zákonech týkající se oblasti daní
- 4) Okamžité platby u České národní banky
Od 1. ledna 2026 vstupuje v účinnost řada změn v daňových předpisech, které ovlivní jak podnikatele, zaměstnance a zaměstnavatele, tak i běžné občany. Změny u fyzických osob nastávají automaticky u těch ustanovení zákona o daních příjmů, která jsou navázána na výši minimální nebo průměrné mzdy. Projeví se i nová pravidla pro zdaňování zaměstnaneckých opcí, úprava podmínek pro paušální režim a přibude možnost odečtu úroků z úvěru bytového družstva. Je třeba sledovat i změny v oblasti DPH. Blíží se rovněž podávání jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele (JMHZ), které nahrazuje dosavadní roztříštěné povinnosti a řadu samostatných formulářů.
Dále přinášíme stručný přehled daňových novinek 2026.
1) Změny v oblasti daní z příjmů
Kvalifikované zaměstnanecké opce
Od roku 2026 se zavádí nový zvýhodněný daňový režim podporující zaměstnanecké akciové a opční programy. Ten má být podle předkladatelů zacílen zejména na menší podniky a především má podporovat rozvoj tzv. startupů v českém prostředí. Pokud budou splněny zákonem stanovené podmínky, příjmy zaměstnanců při využití nároků z těchto programů nebudou zdaněny okamžitě, jejich daňová povinnost se odkládá. Zákon z toho důvodu stanovuje oznamovací povinnost zaměstnavatelů vůči správci daně, a to ve lhůtě pro podání jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele.
Zpřesnění podmínek pro poskytování zaměstnaneckých benefitů
Nově se zpřesňuje definice nepeněžitých plnění, která mohou být jako zaměstnanecké benefity osvobozena od daně. Jde o typické příspěvky na sportovní, zdravotní, kulturní, rekreační a podobné účely poskytované zaměstnavateli jejich zaměstnancům. Osvobození se neuplatní v případě těch nepeněžních plnění, která mají povahu mzdy, platu, odměny nebo náhrady za ušlý příjem.
Úroky z úvěru bytového družstva jako odčitatelná položka u členů družstva
Nově bude možné odečíst od základu daně také úroky z úvěrů bytových družstev, pokud připadnou na podíl poplatníka a splní ostatní zákonné podmínky. Odpočet mohou poplatníci uplatnit za zdaňovací období roku 2026. Maximální celkový roční limit odpočtu zůstává 150 tisíc korun na jednu společně hospodařící domácnost.
„Superdávka“ a sleva na manžela
Nová dávka státní sociální pomoci, tzv. superdávka, nahrazuje čtyři dosavadní dávky – příspěvek na dítě, příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení. Z hlediska daně z příjmů je důležité, že superdávka se nezapočítává do výše vlastního příjmu manžela/manželky pro účely slevy na dani. Limit příjmů 68 tisíc korun pro nárok na uplatnění slevy zůstává beze změny.
Povinný příspěvek zaměstnavatele na spoření na stáří u rizikových profesí
Od roku 2026 vzniká zaměstnavatelům povinnost přispívat zaměstnancům, kteří vykonávají rizikovou práci, na jejich produkty spoření na stáří – penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo doplňkové penzijní spoření.
Příspěvek je povinný, pokud zaměstnanec:
- má sjednaný produkt spoření na stáří,
- oznámí zaměstnavateli, že uplatňuje právo na příspěvek.
Tento příspěvek se započítává do limitu 50 000 korun pro osvobození příjmů z příspěvků zaměstnavatele na daňově podporované produkty spoření na stáří a pojištění dlouhodobé péče zaměstnance.
Změna v paušální záloze a připomenutí lhůty pro oznámení v roce 2026
Od roku 2026 se podle automaticky nastavených pravidel zvyšuje paušální záloha v prvním pásmu na 9 984 korun. U druhého a třetího pásma zůstávají paušální zálohy stejné. Připomínáme, že do 12. ledna je letos nutné podat oznámení o vstupu nebo výstupu z paušálního režimu a o změně pásma. Do stejného data je možné provést změnu výše paušální daně za rok 2025, pokud skutečná výše příjmů odpovídala jinému než zvolenému pásmu a poplatník má stále zájem, aby se jeho daň stanovila jako paušální daň, i když v jiném pásmu. (k paušální dani více viz článek K paušální dani 2026)
Lex Ukrajina a dopad do výše daňového odpočtu darů
Za zdaňovací období 2026 je stále možné odečíst si hodnotu darů, resp. bezúplatných plnění v úhrnu až do 30 % ze základu daně na zákonem stanovené účely podle stanovených podmínek.
Kryptoaktiva, cenné papíry a obchodní podíly
Od 1. ledna 2026 se ruší limit 40 milionů korun pro osvobození příjmů fyzických osob z prodeje cenných papírů a obchodních podílů, pokud byl splněn tzv. časový test. Vedle toho je zachován také tzv. hodnotový test pro osvobození stanovený na 100 tisíc korun. U kryptoaktiv se limit 40 milionů korun nemění.
Zrušení režimu srážkové daně u odměn členů orgánů právnických osob
Od 1. ledna 2026 dochází ke zrušení srážkové daně u odměn členů orgánů právnických osob, kteří jsou fyzickými osobami a zároveň daňovými nerezidenty České republiky. Zároveň jim vznikne povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, jestliže za zdaňovací období odměny přesáhnou 36násobek průměrné mzdy. Nově se bude uplatňovat zdanění prostřednictvím záloh na daň ve výši 15 % z příjmů do 36násobku průměrné mzdy a ve výši 23 % z příjmů nad tuto hranici.
Příjmy daňových nerezidentů – umělců a sportovců
Příjmy veřejně vystupujících umělců, sportovců, artistů a spoluúčinkujících osob, které mají povahu příjmů ze závislé činnosti, se od 1. ledna 2026 nebudou zdaňovat srážkovou daní. Podmínkou je, že plátce těchto příjmů je rezidentem České republiky nebo je daňovým nerezidentem, ale v České republice má postavení plátce daně. Nově se na tyto příjmy bude uplatňovat standardní zdanění prostřednictvím záloh na daň ve výši 15 % nebo 23 % u příjmů nad hranici 36násobku průměrné mzdy.
Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ)
Od 1. dubna 2026 nastane povinnost zaměstnavatelů podávat ohledně svých zaměstnanců jednotné měsíční hlášení, které sjednocuje agendy dosud oznamované několika institucím. Hlášení bude obsahovat souhrnnou, pojistnou a individualizovanou část včetně údajů pro daňové, statistické a další účely. Podávat se bude elektronicky za každý předchozí měsíc, a to ve lhůtě od 1. do 20. dne následujícího měsíce.
Od 1. dubna 2026 budou zrušeny registrační povinnosti zaměstnavatelů vůči správcům daně a registrace budou prováděny pouze prostřednictvím ČSSZ. Součástí změny je také zavedení osobního identifikačního čísla (OIČ), které nahradí rodná čísla v komunikaci mezi zaměstnavatelem a státní správou.
Další vybrané dílčí změny v oblasti daní z příjmů
- Od 1. ledna 2026 nastanou změny v pravidlech pro odpočty na podporu výzkumu a vývoje i na podporu odborného vzdělávání. Dochází k prodloužení lhůty pro jejich uplatnění na pět období a ke změnám ve výpočtu nároku na odpočet na podporu výzkumu a vývoje. Dále je umožněn flexibilnější přesun uplatnění odpočtů do dalších období.
- V zákoně o daních z příjmů je zavedena možnost smluvního přenosu povinností plátce daně u licenčních poplatků.
- Úrok z prodlení za pozdě vyplacené příjmy ze závislé činnosti je nově příjmem z kapitálového majetku.
- Nová jsou pravidla pro souběh daně u přeshraničního pronájmu pracovní síly.
- Zejména při stanovení nepeněžního příjmu za služební vozidlo používané i pro soukromé účely ocení plátci nově zavedenou definici nízkoemisního vozidla.
2) Změny v oblasti DPH
Změny účinné od 1. ledna 2026 přináší i zákon o DPH.
Úprava osvobozených finančních činností
Některé finanční činnosti již nebudou osvobozeny od DPH. Tato změna se týká například obstarávání inkasa, vedení evidence investičních nástrojů a vybírání televizních a rozhlasových poplatků.
Vracení DPH ve specifických případech
Do zákona o DPH se zavádí procesní rámec vracení DPH, který nově upravuje podmínky pro vybrané kategorie osob a situace:
- osoby požívající výsad a imunit,
- mezinárodní organizace,
- zahraniční osoby,
- případy bezdůvodně zaplacené daně.
Nově se nárok uplatňuje formou daňového přiznání pro vrácení daně. Zákon stanoví příslušné lhůty a povinné přílohy, jako například kopie daňových dokladů. Zavádí se také nová úprava pro vracení bezdůvodně zaplacené daně.
Změny při vracení DPH cestujícím (TAX FREE)
Dochází k výrazné modernizaci systému – doklad o prodeji může být nově vystaven pouze v jednom vyhotovení, data uvedená na dokladu o prodeji budou zaslána celní správě pro následné elektronické potvrzení vývozu.
3) Změny v ostatních zákonech týkající se oblasti daní
Zákon o rezervách
Zvyšuje se hodnota tzv. nevýznamných pohledávek, ke kterým lze tvořit daňově uznatelné opravné položky rovnou v plné výši, a to z 30 000 na 50 000 korun.
Zákon o účetnictví
Dochází k navýšení limitů pro kategorizaci účetních jednotek. To vyvolá u řady účetních jednotek přechod do nižší kategorie a sníží jim náklady i administrativní zátěž. Od roku 2026 budou povinnému auditu podléhat jen střední a velké účetní jednotky. Tento krok má vliv na lhůty pro podání daňového přiznání k dani z příjmů, jelikož prodloužená lhůta do 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období se vztahuje jen na daňové subjekty, které mají povinnost auditu uloženou zákonem.
Celostátní působnost finančních úřadů v oblasti vymáhání daňových nedoplatků
Od ledna 2026 dojde k dalšímu organizačnímu zefektivnění v podobě postupného zapojování všech finančních úřadů do tzv. celostátního vymáhání. Pro daňové poplatníky to znamená, že jejich daňové nedoplatky bude moci vymáhat i jiný než místně příslušný finanční úřad. Podle zákona o finanční správě totiž nově provádí vymáhání peněžitého plnění ten finanční úřad, který jej zahájil jako první. Klíčové je samozřejmě poskytnout poplatníkům přesné a včasné informace. Pokud tedy bude jejich daňový nedoplatek vymáhán jiným finančním úřadem, budou včas informováni standardizovaným dokumentem uvádějícím všechny potřebné údaje.
4) Okamžité platby u České národní banky
Na závěr je třeba připomenout ještě jednu novinku, kterou od 18. listopadu 2025 přinesla Česká národní banka (ČNB) a která se přímo projevuje v podobě většího komfortu pro daňové poplatníky při vztazích se státem.
Jedná se o zavedení okamžitých plateb. Ty mohou usnadnit včasné plnění daňových povinností, ale hlavně po zrušení kolkových známek zrychlí získání různých potvrzení a podobných dokumentů vydávaných ze strany finančních úřadů, pokud je spojeno s povinností úhrady správního poplatku. Příchozí platby od českých bank, které podporují okamžité platby, budou u ČNB na daňové účty finančních úřadů připisovány okamžitě a každý den – včetně víkendů a státních svátků.
Potvrzení pro účely minimálního odvodu ZP.
6.1.2026, Ing. Antonín Daněk, Zdroj: Verlag Dashöfer
Dotaz:
Zaměstnankyně pracuje u naší organizace na poloviční úvazek a nedosahuje minimálního základu pro odvod zdravotního pojištění. Současně je zaměstnancem jiné organizace, kde má volno z důvodu čerpání rodičovské dovolené a pobírá rodičovský příspěvek. Doložila mi potvrzení od Úřadu práce o pobírání rodičovského příspěvku v období 2/2024 až 7/2026. V potvrzení je uvedeno i to, že si dobu pobírání rodičovského příspěvku může změnit. Podepsala čestné prohlášení, že rodičovský příspěvek bude pobírat dle nastavení délky (období) uvedeného v potvrzení, s tím, že pokud nastane změna, nahlásí to neprodleně zaměstnavateli. Stačí tento doklad jako potvrzení, že je plátcem zdravotního pojištění stát nebo musí doložit potvrzení od ÚP každý měsíc?
Odpověď:
Vycházejte z čestného prohlášení zaměstnankyně, to postačuje. Kdyby nastala změna, tak vám to oznámí.
Abyste nemuseli dopočítávat do minima, postačí, když budete mít doklad o počátku a ukončení pobírání rodičovského příspěvku. A ještě, kdyby nepobírala rodičovský příspěvek, tak je u dalšího zaměstnavatele na rodičovské dovolené, což je také kategorie osob, za které je plátcem pojistného stát, tedy rovněž bez dopočítávání do minima.
OSVČ bez záloh v roce 2026.
21.1.2026, Zdroj: Verlag Dashöfer
Které OSVČ nepodléhají povinnosti dodržet minimální vyměřovací základ a nemusí nově během roku hradit zálohy na zdravotní pojištění?
Od 1. ledna 2026 došlo ke změně u hrazení záloh na zdravotní pojištění pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Doposud byly od povinnosti hradit zálohy osvobozeny OSVČ pracující současně jako zaměstnanci, kdy samostatná výdělečná činnost nebyla hlavním zdrojem příjmů, nebo OSVČ v prvním roce výdělečné činnosti, za které byl zároveň plátcem pojistného stát. Nově se výjimka z hrazení záloh rozšiřuje i na další OSVČ, které nepodléhají povinnosti dodržet minimální vyměřovací základ a mezi které patří i osoby, za něž pojistné hradí stát, pokud tato skutečnost trvá po celý kalendářní měsíc. Tyto OSVČ nemusí hradit zálohy během roku a pojistné doplatí až po podání přehledu za daný rok podle skutečně dosažených příjmů. Rozhodne-li se podnikatel zálohy i přesto hradit, například kvůli očekávanému vyššímu doplatku, může tak učinit dobrovolně. Změnu nařizuje zákon č. 289/2025 Sb., kterým se novelizují zákony upravující oblast veřejného zdravotní pojištění.
Co je minimální vyměřovací základ?
Každý, kdo podniká jako OSVČ, si musí pravidelně hradit zdravotní pojištění. Výše této platby se odvíjí od tzv. vyměřovacího základu. Zákon stanovuje minimální výši vyměřovacího základu, ale také stanovuje okruh osob, které pokud si vydělají méně, nemusí odvod z této minimální částky dodržet. Minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ od 1. ledna 2026 činí 24 483,50 Kč. Z této částky se pak vypočítává minimální měsíční záloha na zdravotní pojištění, která pro OSVČ v roce 2026 činí 3 306 Kč měsíčně. Mezi výjimky, na něž se povinnost dodržet minimální vyměřovací základ nevztahuje, patří například OSVČ vykonávající samostatnou výdělečnou činnost jako činnost vedlejší, kdy v zaměstnání odvádí pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu.
Které OSVČ nemusí hradit zálohy?
OSVČ, pro které od 1. 1. 2026 neplatí povinnost dodržet minimální vyměřovací základ, nemusí během roku hradit zálohy na pojistné. Pojistné uhradí až po podání přehledu za rok 2026. Mezi takové osoby patří:
- OSVČ v souběhu se zaměstnáním, kdy samostatná výdělečná činnost není hlavním zdrojem příjmů a v zaměstnání odvádí pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu,
- OSVČ, která je po celý kalendářní měsíc uznána práce neschopnou nebo jí byla nařízena karanténa podle zvláštních právních předpisů,
- OSVČ, za niž je zároveň plátce pojistného stát (studenti, maminky na mateřské nebo osoby na rodičovské dovolené, poživatelé starobní důchodu, osoby osobně a řádně pečující alespoň o jednou dítě do 7 let věku atd.),
- OSVČ, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P,
- OSVČ, která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, ale nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání,
Pozn.: Pokud uvedené skutečnosti trvají po celý kalendářní měsíc.
Nový limit stravného: Kolik mohou firmy přispět na stravenku bez zdanění?
Horní hranice stravného se pro rok 2026 zvyšuje o osm korun na 185 Kč. Sedmdesát procent z této částky (129,50 Kč) je maximální částkou, kterou může firma nebo organizace poskytnout zaměstnanci bez daňové zátěže na jeho straně.
30.12.2025 | BusinessInfo.cz
Stravné je oblíbeným benefitem pro zaměstnance, jež podniky poskytují nejčastěji formou paušálního příspěvku nebo stravenek. Do určité částky je bonus daňově zvýhodněn.
V roce 2025 byl tento limit 123,90 koruny na osobu a den, od ledna 2026 se zvyšuje o necelých šest korun na 129,50.
„Od roku 2024 už není od daní a odvodů osvobozena jakákoli částka. Daňově zvýhodněno je maximálně 70 % hodnoty stravného na pracovní cestě. Vše nad tento limit už podléhá dani z příjmu i odvodům na sociální, zdravotní a nově také nemocenské pojištění,“ připomíná Jan Michelfeit ze společnosti Pluxee.
Do limitu 129,50 Kč bude v roce 2026 benefit osvobozen od daně i pojištění pro zaměstnance a daňově uznatelný pro firmu.
Firmy v Česku na tento benefit přispívají nejčastěji 55 procenty, zbylých 45 procent si platí zaměstnanec.
Daňově optimální hodnota stravenky je 235 korun
Pokud firma zvolí nejobvyklejší model (55:45), vychází celková daňově optimální hodnota stravenky na 235 korun. To je ideální pro zaměstnance a pro firmu to znamená daňově uznatelné náklady, o které si sníží základ daně.
Jinými slovy: Zaměstnavatel v takovém případě přispěje částkou 129,50 koruny a zbývajících 105,50 Kč doplatí zaměstnanec.
Daňové zvýhodnění stravování pro exzaměstnance se vrací. Stát napravil chybu
Firmy ale většinou přispívají zaměstnancům na stravování nižší částkou. „Firmy potenciál stravenek dlouhodobě nevyužívají. Nejčastější hodnota příspěvku na stravování se u našich klientů pohybuje mezi 120 až 130 korunami na den,“ přibližuje realitu Jan Michelfeit.
Cena průměrného oběda kolem 200 korun
Data společnosti Pluxee ukazují, že průměrná cena obědových menu se už v roce 2022 dostala nad hranici 200 korun. Od té doby se drží zhruba na této úrovni. Částka 235 korun by tedy měla v současnosti bez problémů pokrýt běžný oběd v restauraci.
Podle průzkumu Edenred Restaurant Index vyjde aktuálně plnohodnotný oběd průměrného českého zaměstnance na 198 korun.
„Každoročně pozorujeme, že ceny obědů rostou nejrychleji v období letních prázdnin, a s koncem roku spíše stagnují. Platí to i letos. Oproti turbulentnímu období pandemie, které zapříčinilo rychlejší tempo zdražování, se růst cen sice zpomalil – ale nezastavil,“ shrnuje Aneta Martišková ze společnosti Edenbred.
SPECIÁL: Změny pro podnikatele od roku 2026
Ještě na začátku roku se průměrná cena obědů podle Edenred pohybovala kolem 192,50 koruny, za rok se tedy zvýšila asi o pět korun.
Horní limit tuzemského stravného v rámci služebních cest trvajících 5 až 12 hodin – tedy zmíněných 185 korun – stanovilo Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhláškou č. 573/2025 Sb.
V zákoně o daních z příjmů je doslova uvedeno, že 70 procent z tohoto limitu může zaměstnavatel poskytnout zaměstnanci jako od daní osvobozený příspěvek na stravování, a to za každý den, kdy zaměstnanec odpracuje alespoň tři hodiny.
Poměr 55:45 byl jako povinný limit pro daňovou uznatelnost zrušen od roku 2024 u soukromých firem. Přesto jej dodnes využívají nejen zaměstnavatelé ve veřejném sektoru, ale stále také mnoho soukromých podniků.
Stravenky = kvalitnější a pravidelnější stravování
Stravenky se v průzkumech řadí k nejoblíbenějším benefitům vůbec. Jak uvádějí sami zaměstnanci: pokud je dostáváme, stravujeme se pravidelněji a kvalitněji.
„Pokud by o příspěvek přišli, až 52 % z nich by omezilo návštěvu restaurací. V situaci, kdy zejména kvůli rostoucím cenám hlásí až třetina stravovacích zařízení pokles návštěvnosti, jde také o důležitý krok k podpoře dostupnosti vyváženého poledního menu,“ říká Aneta Martišková.
Podle dat společnosti Pluxee je příspěvek na stravování standardním a plošně rozšířeným benefitem. Podle průzkumů jej v roce 2025 využívalo přes 80 procent zaměstnanců. Téměř čtvrtina zaměstnanců dostává příspěvek formou stravenek nebo digitální stravenkové karty.
Pro rok 2026 je rozpětí stravného při cestě v délce 5 až 12 hodin stanoveno na 155 až 185 korun. Pro daňovou optimalizaci je rozhodující právě horní hranice.
„Z pohledu zaměstnavatele je celá hodnota stravování vždy daňovým nákladem. Firma si tak může do nákladů uplatnit i 300 korun na den, pokud je to cena obvyklá za oběd v dané lokalitě – ať už formou stravenek, stravovacího paušálu nebo v podobě závodního stravování,“ vysvětluje Jan Michelfeit.
jap
Náhrada nákladů při práci na dálku pro rok 2026.
31.12.2025, Zdroj: Verlag Dashöfer
Vyhláška č. 572/2025 Sb. stanoví výši paušální částky náhrady nákladů při práci na dálku pro rok 2026.
Paušální částka náhrady nákladů při práci na dálku podle § 190a odst. 1 písm. b) zákoníku práce činí 4,70 Kč za hodinu.
Zároveň touto vyhláškou dochází ke zrušení vyhlášky č. 474/2024 Sb., o stanovení výše paušální částky náhrady nákladů při práci na dálku pro rok 2025, se zrušuje.