Daňové novinky pro rok 2026: změny v daních z příjmů, DPH i v oblasti administrativních povinností.* 

Finanční úlevy pro bydlení, investice a ochranu spotřebitele od roku 2026.* 

Tip pro podnikatele: OSVČ a daňové přiznání přes datovou schránku.* 

Změny v daních a odvodech 2026: Čemu mají podnikatelé věnovat pozornost?* 

Finanční správa zveřejnila výklad k DPH u nemovitých věcí od 1. 7. 2025.* 

Daňové novinky pro rok 2026: změny v daních z příjmů, DPH i v oblasti administrativních povinností.

5.1.2026, Zdroj: Finanční správa

Od 1. ledna 2026 vstupuje v účinnost řada změn v daňových předpisech, které ovlivní jak podnikatele, zaměstnance a zaměstnavatele, tak i běžné občany. Změny u fyzických osob nastávají automaticky u těch ustanovení zákona o daních příjmů, která jsou navázána na výši minimální nebo průměrné mzdy.

Projeví se i nová pravidla pro zdaňování zaměstnaneckých opcí, úprava podmínek pro paušální režim a přibude možnost odečtu úroků z úvěru bytového družstva. Je třeba sledovat i změny v oblasti DPH. Blíží se rovněž podávání jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele (JMHZ), které nahrazuje dosavadní roztříštěné povinnosti a řadu samostatných formulářů.

Rok 2026 přináší změny v oblasti daní. Níže připomínáme jejich stručný přehled.

„V daních z příjmů nastává automatická valorizace některých položek a mění se několik specifických oblastí. Důležitý rozsah změn se týká i DPH, tyto úpravy jsou ale postupně rozloženy v čase. Odborní pracovníci finanční správy proto již v průběhu loňského roku připravovali řadu metodických informací a další témata zpracováváme. Naším cílem je přispět k tomu, aby byly nové povinnosti přehledné a srozumitelné. Účastí v projektu Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů také podporujeme digitalizaci nejen daňové správy.“ uvedla Simona Hornochová, generální ředitelka Finanční správy ČR.

1) Změny v oblasti daní z příjmů

Kvalifikované zaměstnanecké opce

Od roku 2026 se zavádí nový zvýhodněný daňový režim podporující zaměstnanecké akciové a opční programy. Ten má být podle předkladatelů zacílen zejména na menší podniky a především má podporovat rozvoj tzv. startupů v českém prostředí. Pokud budou splněny zákonem stanovené podmínky, příjmy zaměstnanců při využití nároků z těchto programů nebudou zdaněny okamžitě, jejich daňová povinnost se odkládá. Zákon z toho důvodu stanovuje oznamovací povinnost zaměstnavatelů vůči správci daně, a to ve lhůtě pro podání jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele.

Zpřesnění podmínek pro poskytování zaměstnaneckých benefitů

Nově se zpřesňuje definice nepeněžitých plnění, která mohou být jako zaměstnanecké benefity osvobozena od daně. Jde o typické příspěvky na sportovní, zdravotní, kulturní, rekreační a podobné účely poskytované zaměstnavateli jejich zaměstnancům. Osvobození se neuplatní v případě těch nepeněžních plnění, která mají povahu mzdy, platu, odměny nebo náhrady za ušlý příjem.

Úroky z úvěru bytového družstva jako odčitatelná položka u členů družstva

Nově bude možné odečíst od základu daně také úroky z úvěrů bytových družstev, pokud připadnou na podíl poplatníka a splní ostatní zákonné podmínky. Odpočet mohou poplatníci uplatnit za zdaňovací období roku 2026. Maximální celkový roční limit odpočtu zůstává 150 tisíc korun na jednu společně hospodařící domácnost.

„Superdávka“ a sleva na manžela

Nová dávka státní sociální pomoci, tzv. superdávka, nahrazuje čtyři dosavadní dávky – příspěvek na dítě, příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení. Z hlediska daně z příjmů je důležité, že superdávka se nezapočítává do výše vlastního příjmu manžela/manželky pro účely slevy na dani. Limit příjmů 68 tisíc korun pro nárok na uplatnění slevy zůstává beze změny.

Povinný příspěvek zaměstnavatele na spoření na stáří u rizikových profesí

Od roku 2026 vzniká zaměstnavatelům povinnost přispívat zaměstnancům, kteří vykonávají rizikovou práci, na jejich produkty spoření na stáří – penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo doplňkové penzijní spoření.

Příspěvek je povinný, pokud zaměstnanec:

• má sjednaný produkt spoření na stáří,
• oznámí zaměstnavateli, že uplatňuje právo na příspěvek.

Tento příspěvek se započítává do limitu 50 000 korun pro osvobození příjmů z příspěvků zaměstnavatele na daňově podporované produkty spoření na stáří a pojištění dlouhodobé péče zaměstnance.

Změna v paušální záloze a připomenutí lhůty pro oznámení v roce 2026

Od roku 2026 se podle automaticky nastavených pravidel zvyšuje paušální záloha v prvním pásmu na 9 984 korun. U druhého a třetího pásma zůstávají paušální zálohy stejné. Připomínáme, že do 12. ledna je letos nutné podat oznámení o vstupu nebo výstupu z paušálního režimu a o změně pásma. Do stejného data je možné provést změnu výše paušální daně za rok 2025, pokud skutečná výše příjmů odpovídala jinému než zvolenému pásmu a poplatník má stále zájem, aby se jeho daň stanovila jako paušální daň, i když v jiném pásmu.

Lex Ukrajina a dopad do výše daňového odpočtu darů

Za zdaňovací období 2026 je stále možné odečíst si hodnotu darů, resp. bezúplatných plnění v úhrnu až do 30 % ze základu daně na zákonem stanovené účely podle stanovených podmínek.

Kryptoaktiva, cenné papíry a obchodní podíly

Od 1. ledna 2026 se ruší limit 40 milionů korun pro osvobození příjmů fyzických osob z prodeje cenných papírů a obchodních podílů, pokud byl splněn tzv. časový test. Vedle toho je zachován také tzv. hodnotový test pro osvobození stanovený na 100 tisíc korun. U kryptoaktiv se limit 40 milionů korun nemění.

Zrušení režimu srážkové daně u odměn členů orgánů právnických osob

Od 1. ledna 2026 dochází ke zrušení srážkové daně u odměn členů orgánů právnických osob, kteří jsou fyzickými osobami a zároveň daňovými nerezidenty České republiky. Zároveň jim vznikne povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, jestliže za zdaňovací období odměny přesáhnou 36násobek průměrné mzdy. Nově se bude uplatňovat zdanění prostřednictvím záloh na daň ve výši 15 % z příjmů do 36násobku průměrné mzdy a ve výši 23 % z příjmů nad tuto hranici.

Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ)

Od 1. dubna 2026 nastane povinnost zaměstnavatelů podávat ohledně svých zaměstnanců jednotné měsíční hlášení, které sjednocuje agendy dosud oznamované několika institucím. Hlášení bude obsahovat souhrnnou, pojistnou a individualizovanou část včetně údajů pro daňové, statistické a další účely. Podávat se bude elektronicky za každý předchozí měsíc, a to ve lhůtě od 1. do 20. dne následujícího měsíce.

Od 1. dubna 2026 budou zrušeny registrační povinnosti zaměstnavatelů vůči správcům daně a registrace budou prováděny pouze prostřednictvím ČSSZ. Součástí změny je také zavedení osobního identifikačního čísla (OIČ), které nahradí rodná čísla v komunikaci mezi zaměstnavatelem a státní správou.

Další vybrané dílčí změny v oblasti daní z příjmů

• Od 1. ledna 2026 nastanou změny v pravidlech pro odpočty na podporu výzkumu a vývoje i na podporu odborného vzdělávání. Dochází k prodloužení lhůty pro jejich uplatnění na pět období a ke změnám ve výpočtu nároku na odpočet na podporu výzkumu a vývoje. Dále je umožněn flexibilnější přesun uplatnění odpočtů do dalších období.
• V zákoně o daních z příjmů je zavedena možnost smluvního přenosu povinností plátce daně u licenčních poplatků.
• Úrok z prodlení za pozdě vyplacené příjmy ze závislé činnosti je nově příjmem z kapitálového majetku.
• Nová jsou pravidla pro souběh daně u přeshraničního pronájmu pracovní síly.
• Zejména při stanovení nepeněžního příjmu za služební vozidlo používané i pro soukromé účely ocení plátci nově zavedenou definici nízkoemisního vozidla.

2) Změny v oblasti DPH

Změny účinné od 1. ledna 2026 přináší i zákon o DPH.

Úprava osvobozených finančních činností

Některé finanční činnosti již nebudou osvobozeny od DPH. Tato změna se týká například obstarávání inkasa, vedení evidence investičních nástrojů a vybírání televizních a rozhlasových poplatků.

Vracení DPH ve specifických případech

Do zákona o DPH se zavádí procesní rámec vracení DPH, který nově upravuje podmínky pro vybrané kategorie osob a situace:

• osoby požívající výsad a imunit,
• mezinárodní organizace,
• zahraniční osoby,
• případy bezdůvodně zaplacené daně.

Nově se nárok uplatňuje formou daňového přiznání pro vrácení daně. Zákon stanoví příslušné lhůty a povinné přílohy, jako například kopie daňových dokladů. Zavádí se také nová úprava pro vracení bezdůvodně zaplacené daně.

Změny při vracení DPH cestujícím (TAX FREE)

Dochází k výrazné modernizaci systému – doklad o prodeji může být nově vystaven pouze v jednom vyhotovení, data uvedená na dokladu o prodeji budou zaslána celní správě pro následné elektronické potvrzení vývozu.

3) Změny v ostatních zákonech týkající se oblasti daní

Zákon o rezervách

Zvyšuje se hodnota tzv. nevýznamných pohledávek, ke kterým lze tvořit daňově uznatelné opravné položky rovnou v plné výši, a to z 30 000 na 50 000 korun.

Zákon o účetnictví

Dochází k navýšení limitů pro kategorizaci účetních jednotek. To vyvolá u řady účetních jednotek přechod do nižší kategorie a sníží jim náklady i administrativní zátěž. Od roku 2026 budou povinnému auditu podléhat jen střední a velké účetní jednotky. Tento krok má vliv na lhůty pro podání daňového přiznání k dani z příjmů, jelikož prodloužená lhůta do 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období se vztahuje jen na daňové subjekty, které mají povinnost auditu uloženou zákonem.

Celostátní působnost finančních úřadů v oblasti vymáhání daňových nedoplatků

Od ledna 2026 dojde k dalšímu organizačnímu zefektivnění v podobě postupného zapojování všech finančních úřadů do tzv. celostátního vymáhání. Pro daňové poplatníky to znamená, že jejich daňové nedoplatky bude moci vymáhat i jiný než místně příslušný finanční úřad. Podle zákona o finanční správě totiž nově provádí vymáhání peněžitého plnění ten finanční úřad, který jej zahájil jako první. Klíčové je samozřejmě poskytnout poplatníkům přesné a včasné informace. Pokud tedy bude jejich daňový nedoplatek vymáhán jiným finančním úřadem, budou včas informováni standardizovaným dokumentem uvádějícím všechny potřebné údaje.

4) Okamžité platby u České národní banky

Na závěr je třeba připomenout ještě jednu novinku, kterou od 18. listopadu 2025 přinesla Česká národní banka (ČNB) a která se přímo projevuje v podobě většího komfortu pro daňové poplatníky při vztazích se státem.

Jedná se o zavedení okamžitých plateb. Ty mohou usnadnit včasné plnění daňových povinností, ale hlavně po zrušení kolkových známek zrychlí získání různých potvrzení a podobných dokumentů vydávaných ze strany finančních úřadů, pokud je spojeno s povinností úhrady správního poplatku. Příchozí platby od českých bank, které podporují okamžité platby, budou u ČNB na daňové účty finančních úřadů připisovány okamžitě a každý den – včetně víkendů a státních svátků.

Více informací nejen k legislativním novinkám naleznete na webu Finanční správy ČR.

---

Finanční úlevy pro bydlení, investice a ochranu spotřebitele od roku 2026.

2.1.2026, Zdroj: MF ČR

• Změny s účinností od 1. ledna 2026
• Změny s účinností od 19. června 2026
• Další avizované legislativní priority

Ministerstvo financí přichystalo od roku 2026 řadu změn, které lidem přinesou úlevy v oblasti bydlení, investování i ochrany spotřebitele. Nově se například rozšíří daňové úlevy na bydlení i pro družstevníky, posílí se ochrana spotřebitelů při online nákupech a lidé získají výhodnější podmínky pro dlouhodobé spoření a investice.

Změny s účinností od 1. ledna 2026

Možnost odpočtu úroků připadajících na podíl poplatníka v bytovém družstvu od základu daně

Od 1. ledna 2026 lze od základu daně odečíst také částku odpovídající úrokům připadajícím na podíl poplatníka v bytovém družstvu, které poplatník zaplatil ve zdaňovacím období. Jde o úroky z úvěru bytového družstva ze stavebního spoření, hypotečního úvěru nebo úvěru poskytnutého bankou či stavební spořitelnou. Novela však nezvyšuje celkový limit pro odpočet úroků společně hospodařící domácnosti, který zůstává 150 000 Kč.

Osvobození příjmů z úplatného převodu podílu v obchodní korporaci

Od 1. ledna 2026 se ruší limit 40 mil. Kč pro osvobození od daně z příjmů fyzických osob u příjmů z úplatného převodu podílu v obchodní korporaci, který není představován cenným papírem, a z cenného papíru.

Změny denních sazeb příspěvku do garančního fondu při nesplnění povinnosti pojištění odpovědnosti z provozu vozidla  

Od 1. ledna 2026 se mění výše příspěvku, který platí provozovatelé vozidel do garančního fondu v případě, že neplní svoji povinnost mít sjednáno povinné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Výše sazeb tohoto příspěvku je u jednotlivých kategorií vozidel upravena tak, aby tyto sazby reflektovaly změny ve výši sazeb pojistného, ke kterým došlo od roku 2017, kdy byla výše sazeb příspěvku naposledy upravena. V průměru se sazby zvyšují o cca 30 % s tím, že u jednotlivých kategorií se navýšení liší, protože se liší i výše pojistného na trhu, které u jednotlivých kategorií odráží míru rizika na základě vyhodnocení škodného průběhu. Pro srovnání, průměrné pojistné se od roku 2017 zvýšilo o 25 % a průměrná škoda hrazená z pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se zvýšila o 55 %. Řidičů a provozovatelů, kteří řádně plní povinnost pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, se tato změna nijak nedotkne.

Odpočet na podporu výzkumu a vývoje a na podporu odborného vzdělávání

Od 1. ledna 2026 dochází ke změnám v odpočtu na podporu výzkumu a vývoje, jejichž cílem je zpřístupnit tento odpočet širšímu okruhu poplatníků a současně snížit administrativní zátěž na straně poplatníků i správce daně.

Hlavní změnou je zvýšení procentní výše uplatnitelných výdajů na výzkum a vývoj ze 100 % na 150 %, a to do maximální výše 50 mil. Kč. Výdaje nad tento limit lze uplatnit ve výši 100 % (možnost uplatnění 110 % byla zrušena).

Současně se zavádí pojem odpočtový celek, který tvoří ovládající osoba a jí přímo či nepřímo ovládané osoby. Pokud odpočet uplatňuje více poplatníků v rámci jednoho odpočtového celku, vztahuje se limit 50 mil. Kč na celý tento celek.

V rámci snížení administrativní zátěže se zjednodušují požadavky na projektovou dokumentaci. Dále se prodlužuje lhůta pro uplatnění neuplatněného odpočtu ze tří na pět zdaňovacích období, a to jak u odpočtu na výzkum a vývoj, tak u odpočtu na podporu odborného vzdělávání.

Financování energetických úspor pro organizační složky státu (EPC projekty)

Od 1. ledna 2026 budou moci organizační složky státu (OSS) financovat renovace svých budov pomocí tzv. energetických služeb se zaručeným výsledkem (EPC, energy performance contracting). Tato metoda umožňuje hradit náklady na část či celou renovaci z garantovaných budoucích energetických úspor. Podmínkou je schválení dodavatelského úvěru OSS ze strany Ministerstva financí. Tento způsob financování se v ČR aktuálně využívá u budov, které vlastní samosprávy a státní příspěvkové organizace, nově se k němu dostanou i budovy přímo vlastněné státem. Zapojení soukromého kapitálu posílí motivaci dodavatelů dosáhnout maximálních úspor při minimálních nákladech, zrychlí tempo renovací veřejných budov a ulehčí veřejným financím. Změnu přináší novelizované ustanovení § 49 odst. 2 zákona 2018/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech.

Nový zákon o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří  

Od 1. ledna 2026 budou zaměstnavatelé povinni platit zaměstnancům, kteří u nich vykonávají rizikovou práci zařazenou do třetí kategorie pro vybrané faktory pracovních podmínek, povinný příspěvek na jejich penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření ve výši 4 % z vyměřovacího základu. Cílem změny je přispět k tomu, aby tito zaměstnanci mohli na svých soukromých penzijních produktech nashromáždit peněžní prostředky, z nichž by mohli financovat své životní potřeby v letech před vznikem nároku na důchod ze státního důchodového pojištění.

Úprava daňového režimu zaměstnaneckých akcií

Od 1. ledna 2026 se zavádí nový daňový režim pro tzv. kvalifikované zaměstnanecké opce. Příjmy z realizace těchto opčních programů budou vyňaty příjmů ze závislé činnosti (§ 6 zákona o daních z příjmů) a nově budou zdaňovány jako ostatní příjmy podle § 10 zákona o daních z příjmů, které nepodléhají povinným odvodům na pojistné.

Tento režim bude zaveden vedle stávající úpravy, která umožňuje odklad zdanění příjmů ze závislé činnosti do některého ze zákonem stanovených okamžiků (§ 6 odst. 14 až 17 zákona o daních z příjmů).

Současně dochází i k úpravě stávajícího daňového režimu ve výčtu okamžiků pro realizaci odloženého zdanění příjmu zaměstnanců, kdy se vypouští ztráta daňové rezidence ČR zaměstnance nebo zaměstnavatele. Dále se prodlužuje nejzazší lhůta pro zdanění z 10 let na 15 let.

Osvobození příjmů z nabytí nemovité věci od obce nebo od poplatníka, jehož je obec členem nebo zřizovatelem 

Osvobození příjmů z nabytí nemovité věci se od 1. ledna 2026 rozšiřuje i na případy, kdy fyzická osoba nabývá nemovitou věc od obce, která byla jejím jediným vlastníkem, a na jejíž výstavbu byla poskytnuta dotace podle § 4a písm. p) zákona o daních z příjmů. Na základě přechodného ustanovení se osvobození vztahuje i na příjmy vzniklé před 1. lednem 2026.

Změna zdanění zaměstnaneckých benefitů

V ustanovení § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů se upřesňuje, že se jedná o nepeněžní plnění, která nejsou mzdou, platem, odměnou ani náhradou za ušlý příjem.

Zvýšení daně z tabákových výrobků, zahřívaného tabáku a alternativních výrobků v souladu s principy ochrany veřejného zdraví

V souladu s principy ochrany veřejného zdraví, bojem se závislostmi a doporučeními NERV se bude pokračovat ve víceletém schváleném harmonogramu postupného zvyšování spotřební daně z tabákových výrobků, zahřívaných tabákových výrobků a tzv. výrobků souvisejících s tabákovými výrobky.

Od 1. ledna 2026 dojde ke zvýšení sazeb spotřební daně z cigaret, tabáku ke kouření, doutníků a cigarillos o 5 %. Stejným tempem porostou sazby spotřební daně u těchto výrobků i v roce 2027. V letech 2026–2027 rovněž dojde k navyšování sazeb spotřební daně u zahřívaného tabáku, a to tempem 15 % ročně. Rychlejší růst sazeb u zahřívaného tabáku sleduje vývoj v okolních zemích.

Zvýšení sazeb spotřební daně se v České republice bude v roce 2026 aplikovat i u nově zdaňovaných výrobků, které uživatelům slouží jako substitut tradičních tabákových výrobků. Sazba spotřební daně z náplní do elektronických cigaret, nikotinových sáčků a ostatních tabákových výrobků (žvýkací a šňupací tabák) vzroste o 50 %. S nárůstem sazeb je u těchto výrobků nutné počítat i v roce 2027, kdy v případě náplní do elektronických cigaret sazba spotřební daně dosáhne úrovně 10 Kč/ml, u nikotinových sáčků to bude 1,7 Kč/g.

Zdanění nových alternativních výrobků sleduje celoevropský trend, a to aplikovat spotřební daň na všechny výrobky, které fungují nejenom na bázi tabáku, ale i nikotinu a případně dalších látek. Nastavená míra zdanění a rozložení jejího plného náběhu do více let je však v případě těchto inovativních výrobků významně nižší než u tradičních tabákových výrobků, a to zejména z důvodu jejich deklarované nižší míry škodlivosti pro lidské zdraví.

Zvýšení daně z lihu v souladu s principy ochrany veřejného zdraví

V souladu s principy ochrany veřejného zdraví, bojem se závislostmi a doporučeními z NERV se bude pokračovat ve víceletém schváleném harmonogramu postupného zvyšování spotřební daně z lihu. V roce 2026 se sazba daně navýší o 5 %. Na základě trvalé výjimky dojednané v EU se bude nadále uplatňovat poloviční sazba daně u produktů z pěstitelského pálení pro vlastní spotřebu pěstitele.

Pro ilustraci, výše spotřební daně z lihu v roce 2025 činí v případě půl litru 40% lihoviny 78,20 Kč, v roce 2026 vzroste spotřební daň u tohoto produktu na 82,10 Kč, tedy o 3,90 Kč.

Úprava povinností plátce srážet zálohy na daň u zaměstnanců vykonávajících práci v zahraničí

Od 1. ledna 2026 se upravují povinnosti plátce daně při srážení záloh u zaměstnanců pracujících v zahraničí. V zákonem vymezených případech (§ 38h odst. 11 zákona o daních z příjmů) plátci tato povinnost nevzniká.

Změny související se zavedením jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele (JMHZ)

Od 1. 1. 2026 se ruší možnost stanovit odlišnou lhůtu pro platbu úhrnu sražených záloh, a to z důvodu zavedení jednotného termínu pro podání měsíčního hlášení.

Současně se zrušuje povinnost plátce příjmu ze závislé činnosti, a to z důvodu, že v rámci JMHZ bude zavedena registrace zaměstnavatele.

Pro plátce daně se dále na přechodnou dobu zavádí oznamovací povinnost v rozsahu individualizovaných údajů o poplatnících daně z příjmů ze závislé činnosti, které budou později uváděny v hlášení k záloze. Tato povinnost se nevztahuje na vybrané subjekty podle § 38j odst. 11 zákona o daních z příjmů.

Daňový režim příjmů z úroků z prodlení s vyplacením mzdy 

Od 1. ledna 2026 se úroky z prodlení při opožděné výplatě mzdy nebo jiné odměny výslovně vyjímají z příjmů ze závislé činnosti a zdaňují se jako příjmy z kapitálového majetku podle § 8 zákona o daních z příjmů.

Vymezení nízkoemisního vozidla

Od 1. ledna 2026 zákon o daních z příjmů nově výslovně definuje nízkoemisní vozidlo. Pro účely daní z příjmů se jím rozumí silniční motorové vozidlo kategorie M1, M2 nebo N1 s emisemi CO₂ do 50 g/km, které zároveň není bezemisním vozidlem.

Změna daňového režimu odměn členů orgánů právnických osob

U příjmů ze závislé činnosti členů orgánů právnických osob dochází od 1. ledna 2026 ke změně pro daňové nerezidenty. Nově nemohou být tyto příjmy zdaněny srážkou podle zvláštní sazby, pokud jejich úhrnná výše za rok přesáhne 36násobek průměrné mzdy. V takovém případě mají povinnost podat daňové přiznání.

Rozšíření povinnosti podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob

Povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob se nově vztahuje na všechny poplatníky, kteří byli alespoň část zdaňovacího období v paušálním režimu a jejichž daň není rovna paušální dani.

Odpisy fotovoltaických elektráren

Od 1. ledna 2026 se ruší speciální režim daňových odpisů technologických částí fotovoltaických elektráren, který nebyl systémový a znevýhodňoval tento typ zařízení oproti jiným zdrojům elektrické energie. Odpisování se nově řídí standardními pravidly.

Změna zákona o rezervách

Od 1. ledna 2026 se v zákoně o rezervách zvyšuje limit pro tzv. nevýznamné pohledávky, ke kterým lze jednorázově vytvořit 100% opravnou položku, a to z 30 000 Kč na 50 000 Kč. Úprava přispěje ke zjednodušení daňové administrativy.

Změny oceňování nemovitých věcí

Od 1. ledna 2026 se novelou oceňovací vyhlášky aktualizují základní ceny některých staveb pro porovnávací způsob ocenění a mění se koeficienty změny cen staveb. V souvislosti s aktuálním zněním stavebního zákona se pro účely oceňování pozemků určených k zastavění nově používá pojem „rozhodnutí o povolení záměru“. Změny reagují na vývoj cen na trhu s nemovitými věcmi v České republice a jejím cílem je přispět k jejich objektivnějšímu oceňování.

Změny s účinností od 19. června 2026

Finanční služby sjednávané na dálku

Od 19. června 2026 se mění pravidla pro finanční služby sjednávané na dálku, zejména v oblasti předsmluvních informací, jejich vysvětlení a odstoupení od smlouvy. Úprava v občanském zákoníku bude sloužit jako tzv. záchranná síť a použije se primárně na finanční služby bez vlastní sektorové úpravy.

Při poskytování předsmluvních informací elektronickými prostředky, zejména prostřednictvím webových stránek a aplikací, bude možné některé informace vrstvit. To umožní přizpůsobit jejich sdělení např. velikosti displeje mobilního telefonu a usnadní tak orientaci spotřebitele v poskytnutých informacích. Poskytovatelé finančních služeb budou mít zároveň povinnost tyto informace spotřebiteli náležitě vysvětlit.

Nově se stanoví také nejzazší lhůta pro odstoupení od smlouvy. Pokud spotřebitel obdrží informaci o právu na odstoupení před uzavřením smlouvy, může od smlouvy odstoupit nejpozději do jednoho roku a 14 dnů od jejího uzavření.

Tlačítko pro odstoupení od smlouvy

Od 19. června 2026 budou mít nejen poskytovatelé finančních služeb, ale všichni retailoví obchodníci, kteří prodávají zboží nebo poskytují služby online, povinnost přidat na své webové stránky nebo do své aplikace tlačítko pro odstoupení od smlouvy. Účelem tlačítka je, aby odstoupení od smlouvy bylo stejně jednoduché jako její sjednání. Klíčové je, aby toto tlačítko bylo snadno dostupné, viditelně označené a bylo spotřebiteli k dispozici po celou dobu, kdy právo na odstoupení trvá. Aby se zabránilo nezamýšlenému odstoupení od smlouvy ze strany spotřebitele, musí spotřebitel odstoupení od smlouvy potvrdit, podobně jako potvrzuje objednávku v e-shopu.

Pokud obchodníci používají k informování spotřebitele o jeho právu na odstoupení od smlouvy vzorový formulář podle nařízení vlády č. 29/2023 Sb., nově v něm budou muset uvést i informaci o tlačítku pro odstoupení.

Omezení „dark patterns“

Od 19. června 2026 začnou pro finanční služby platit nová pravidla proti tzv. „dark patterns“ – tedy klamavým nebo manipulativním praktikám v online rozhraních, které mohou spotřebitele navádět k nevýhodným rozhodnutím. Poskytovatelé finančních služeb budou povinni zajistit, aby jejich webové stránky a aplikace byly přehledné, pravdivé a neomezovaly schopnost zákazníků svobodně se rozhodovat. Zakázané budou například situace, kdy je uživatel záměrně veden k určité volbě, která pro něj nemusí být výhodná.

Další avizované legislativní priority

V souvislosti s nástupem nové vlády se mezi zákony prosazené v roce 2026 zařadí mj. také zákon, který zavede elektronickou evidenci tržeb (EET 2.0) a s ním související úlevy pro podnikatele a živnostníky – například přímá daňová sleva pro evidující OSVČ, osvobození dobrovolného spropitného v gastronomii od daní a pojistných, nižší DPH pro nealkoholické nápoje v gastronomii (snížení z 21 % na 12 %), nižší daň z příjmů právnických osob, zkrácení lhůty pro vrácení DPH z nezaplacených faktur a podobně.

V daňové oblasti hovoří programové prohlášení vlády dále o vrácení školkovného i původní podoby slevy na druhého z manželů a návratu slevy pracujícím studentům. Zaměstnancům má být zrušeno zastropování jejich volnočasových benefitů.

V oblasti finančních trhů bude připraveno avizované řešení pro lidi, kteří měli uzavřené penzijní spoření před 1. červencem 2024, byl jim přiznán starobní důchod, ale nestihli spořit alespoň pět let, a tak nemohli ze systému vystoupit bez ztráty svých finančních prostředků. Zákon jim umožní dokončit penzijní spoření za podmínek, které platily před změnou legislativy, jež od července 2024 zastavila vyplácení státního příspěvku u lidí pobírajících starobní důchod.

---

Tip pro podnikatele: OSVČ a daňové přiznání přes datovou schránku.

Datová schránka je pro OSVČ povinná. Podívejte se, jak elektronicky vyplnit a podat daňové přiznání bez zbytečných chyb.

13.01.2026 | BusinessInfo.cz

Datová schránka je pro osoby samostatně výdělečně činné povinná od ledna 2023. Povinnost elektronického podání daňového přiznání však vzniká až okamžikem její aktivace, nejpozději patnáct dní po zřízení. Od té chvíle musí OSVČ komunikovat se státem elektronicky, a to včetně přiznání k dani z příjmů.

Podnikatelé nejsou odkázáni pouze na jedno řešení. Daňové přiznání lze podat prostřednictvím datové schránky, e-mailem s elektronicky ověřeným podpisem nebo přes portál Moje daně. Právě elektronická podání přinášejí větší přehled a menší riziko chyb díky automatickým kontrolám formulářů.

Datová schránka se novým OSVČ zřizuje automaticky při založení živnosti. Přihlásit se lze několika způsoby, například jménem a heslem, pomocí Identity občana, Mobilního klíče eGovernmentu, bankovní identity, certifikátu nebo jednorázovým SMS kódem.

Pro samotné vyplnění přiznání mohou OSVČ využít aplikace Elektronická podání pro Finanční správu nebo Online finanční úřad. Tyto nástroje umožňují vyplnit interaktivní formuláře, uložit je, zkontrolovat pomocí protokolu chyb a následně odeslat elektronicky. Průvodce formulářem dokáže většinu výpočtů provést automaticky.

Veškeré informace a přístup do datové schránky

Přiznání lze odeslat i přímo z datové schránky. V takovém případě musí být dokument ve zveřejněném formátu XML. Na Daňovém portálu je možné formulář vyplnit, uložit k odeslání do datové schránky a doplnit povinné přílohy. Alternativou jsou také programy třetích stran, které umožní vytvořit XML soubor a následné elektronické podání.

OSVČ s aktivní datovou schránkou mají tedy povinnost podat daňové přiznání elektronicky. Lhůta pro podání končí prvním pracovním dnem v květnu (pokud čtvrtý měsíc od konce zdaňovacího období připadne na den, který je svátek, víkend či jiný den, kdy se obecně nepodává, platí jako poslední den následující pracovní den).

Poplatníci s povinným auditem nebo ti, kteří využívají služeb daňového poradce, mají lhůtu prodlouženou do 1. července.

Poznámka pro podnikatele

Pokud s elektronickým podáním začínáte, využijte průvodce ve formulářích. Snížíte riziko chyb a systém vás upozorní na nevyplněné nebo nesprávné údaje ještě před odesláním.

Datová schránka, portál občana a digitální identita jak na to

Kliknutím na náhled / tlačítko Přehrát Vás přesměrujeme na samotný audio/video obsah na webu třetí strany. Pro přehrávání audio/video obsahu přímo na stránkách BusinessInfo.cz, prosím potvrďte jednorázově souhlas s ukládáním cookies třetích stran.

---

Změny v daních a odvodech 2026: Čemu mají podnikatelé věnovat pozornost?

Daňoví poplatníci se dočkali mnoha změn v daních i dalších odvodech státu, které vstupují v platnost v roce 2026. Shrnutí všech podstatných novinek a legislativních úprav najdete v následujícím přehledu.

09.01.2026 | BusinessInfo.cz

V některých případech platí, že se mění jen parametry, jinde došlo k výraznějším úpravám zákonů, které by podnikatelé neměli přehlédnout. Novinky se letos primárně týkají daní z příjmů, rozpočtového určení daní či odvodů na zdravotní a sociální pojištění.

Daňové odpočty na výzkum a vývoj

Podstatná změna se týká uplatnění daňového odpočtu na výzkum a vývoj pro firmy. Nově bude možné tento odpočet využít až v pěti bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích (oproti současným třem). Dochází také ke změně výše odpočtu, která by měla inovativní podniky potěšit.

Podle nových pravidel bude možné uplatnit:

• 150 % výdajů vynaložených na výzkum a vývoj, a to do výše limitu pro zvýšenou sazbu
  odpočtu, což je 50 milionů korun
• 100 % výdajů převyšujících tento limit

Administrativně náročné daňové odpočty dosud odrazovaly zejména malé podniky. Novelu zákona, která by to měla změnit, schválili poslanci v září 2025.

„Tím, že odpočty bude možné využít v pěti následujících zdaňovacích obdobích, získají firmy více prostoru pro daňové plánování a budou moci lépe kombinovat různé daňové výhody, například slevy na dani za zdravotně znevýhodněné zaměstnance. Aby se předešlo účelovému dělení firem nebo vyčleňování výzkumných aktivit, vztahuje se limit 50 milionů korun na celý odpočtový celek, tedy na propojené subjekty,“ shrnuje odcházející ministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek.

V praxi to znamená, že si firma může od roku 2026 od základu daně odečíst veškeré náklady na výzkum a vývoj a ještě dalších 50 procent z dané částky. Za výzkumný projekt realizovaný letos tak může učinit například až v roce 2030 (nebo kdykoli do té doby).

SPECIÁL: Změny pro podnikatele od roku 2026

Dohled finančních úřadů nad projekty zůstává zachován, administrativní zátěž podnikatelů by se ale měla snížit a celý proces od podání žádosti zjednodušit.

„Oslovili jsme odpovědné orgány ke koordinované přípravě metodických pokynů, které jasně vymezí, jak mají být odpočty na výzkum a vývoj uplatňovány a jaké parametry mají jednotlivé projekty splňovat,“ doplňuje ministr.

Podrobnosti si přečtěte v článku Daňové odpočty na výzkum a vývoj: Kdy a proč budou pro firmy výhodnější a dostupnější na BusinessInfo.cz.

Úpravy v benefitech zaměstnanců

Mírné úpravy se dočkaly benefity zaměstnanců, respektive jejich zdanění. Z této změny už mají zástupci firem menší radost.

V paragrafu 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů se nově stanoví, že se osvobození od daně bude vztahovat pouze na plnění, která nejsou mzdou, platem, odměnou, náhradou za ušlý příjem ani jiným plněním s vazbou na výkon práce.

Jinými slovy: Od ledna 2026 už není možné, aby jako dosud někteří zaměstnavatelé nahrazovali část mzdy zaměstnanců volnočasovými benefity a tím ušetřili na odvodech.

Firmy se nebrání zdravotním benefitům. Většina chce do zaměstnanců investovat více

Stát tímto dosavadním postupem (výhodným oboustranně pro firmy i zaměstnance) přicházel o peníze. Proto se ministerstvo financí rozhodlo těmto praktikám zamezit. Nová pravidla schválili poslanci v září 2025.

Benefit i nadále zůstane benefitem, pokud není podmíněn výkonem práce, docházkou nebo výsledky. Nesmí být smluvně nárokový jako složka mzdy. Může být poskytován jen určité skupině zaměstnanců, ale musí to mít objektivní důvod.

Dosud byla praxe taková, že se zaměstnavatel se zaměstnancem domluvili na tom, že část mzdy bude nahrazena nepeněžními benefity. Například ze mzdy 45 tisíc korun dostal zaměstnanec 43 tisíc korun v penězích a zbylé dva tisíce obdržel ve formě vstupného na kulturní či sportovní akce.

„Klasické benefity zůstanou osvobozené od daně, pokud jsou poskytovány nad rámec mzdy a nejsou zaměňovány za odměnu za práci,“ popisuje daňový poradce Michal Dvořáček.

Budou nadále dobrovolné – to znamená, že se zaměstnavatel může, ale nemusí rozhodnout benefit poskytnout. A zůstávají také nenárokové (zaměstnanec na ně nemá právní nárok, nemůže je vymáhat soudně jako mzdu).

A jaká bude v roce 2026 částka, do které jsou benefity osvobozené od daně? Její výše se bude odvozovat od průměrné mzdy, jak ji pro daný rok určí ministerstvo práce a sociálních věcí. Pro rok 2026 je to 48 967 korun.

• Roční limit pro zdravotní benefity je roven průměrné mzdě, tedy 48 967 Kč.
• Roční limit pro volnočasové benefity odpovídá polovině průměrné mzdy, tedy 24 483,50 Kč.

Pokud by vám zaměstnavatel poskytnul benefity v hodnotě nad tyto sumy, už se z nich musí dovádět daň z příjmů a zdravotní i sociální pojištění.

Konec danění prodejů firem nad 40 milionů

Prodeje firem či akcií nad 40 milionů korun nebudou od 1. ledna 2026 podléhat zdanění. Rozhodli o tom v létě 2025 poslanci na návrh Senátu. Novelu ve třetím zářijovém týdnu podepsal prezident Petr Pavel.

Prodeje firem nad 40 milionů už se danit nebudou, pravidla se změní od ledna 2026

Proti byli pouze Piráti, kteří novelu označují za dáreček miliardářům. Podle bývalého poslance Jakuba Michálka prosadili zástupci ostatních stran „dáreček pro nejbohatší, zatímco běžným rodinám vláda zrušila školkovné, živnostníkům zvýšila odvody a zákon proti drahým potravinám rok blokovala ve Sněmovně“.

Prodej firem, akcií či kryptoaktiv nad čtyřicet milionů za určité zdaňovací období bez ohledu na časový test podléhal od letošního ledna zdanění, a to kvůli nově zavedenému stropu na osvobození od daně z příjmu.

Toto pravidlo se tedy nyní opět mění a vrací se stav, který tu byl před rokem 2025. Nově bude stačit splnit časový test a prodej velkých firem bude od daně osvobozen.

• u podílů v obchodních společnostech a u akcií se strop 40 milionů pro osvobození od daně z příjmů fyzických osob zruší od 1. 1. 2026
• u kryptoaktiv limit 40 milionů korun zůstane zachován.

Cílem nově zavedeného limitu bylo omezit daňová osvobození při transakcích a navýšit daňový příjem státu. V praxi se nicméně ukázalo, že opatření očekávaný efekt nepřineslo.

Příjmy státního rozpočtu se významně nezvýšily, pravidlo navíc bylo možné jednoduše obcházet například rozložením splátek do několika let.

Srážková daň u drobných výdělků bude zrušena

K úplnému zrušení srážkové daně u fyzických osob má dojít ve dvou fázích. Od 1. ledna 2026 má být odstraněna srážková daň „vybíraná zvláštní sazbou u příjmů ze závislé činnosti u fyzických osob daňových nerezidentů, které jsou členy orgánů právnických osob“. Ti budou nově podrobeni progresivnímu zdanění obdobně jako čeští jednatelé.

Od 1. ledna 2027 by pak měl institut tzv. srážkové daně u příjmů ze závislé činnosti zrušit úplně. Zrušení zmíněného odvodu se týká drobných výdělků. Těmi jsou zatím dohoda o provedení práce do 11 500 Kč měsíčně a ostatní formy pracovněprávních vztahů do 4 500 korun za měsíc.

Koho se zrušení srážkové daně dotkne:

• brigádníků a studentů s příjmy z dohod o provedení práce
• důchodců s přivýdělkem
• členů dozorčích rad a předsedů SVJ
• zaměstnanců s více pracovními úvazky

Poplatníci s jedním příjmem od jednoho zaměstnavatele se budou moci rozhodnout, zda u svého plátce daně učiní prohlášení k dani a požádají si o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění (a tím bude jejich daňová povinnost splněna), anebo si podají daňové přiznání sami.

Povinný příspěvek na produkty spoření na stáří

Nový zákon o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří upravuje povinnost zaměstnavatele platit povinný příspěvek na produkt spoření na stáří zaměstnancům vykonávajícím rizikovou práci.

Nejedná se ale samozřejmě o všechny zaměstnance. Za zaměstnance konající práci zařazenou do čtvrté kategorie podle zákona o ochraně veřejného zdraví již zaměstnavatelé odvádí od letošního roku vyšší sociální pojištění. Po odpracování určitého počtu směn (minimálně 2200 směn osmihodinových směn) mají snížený věk pro odchod do důchodu.

Popisovaný povinný příspěvek se týká jen zaměstnanců konajících práci ve třetí rizikové kategorii pro vybrané faktory pracovních podmínek, a to vibrace, zátěž chladem, zátěž teplem nebo celková fyzická zátěž, jde-li o zátěž při dynamické práci vykonávané velkými svalovými skupinami (zvedání těžkých břemen). Těmto zaměstnancům bude zaměstnavatel po splnění zákonem daných podmínek poskytovat zmíněný povinný příspěvek.

Rozpočtové určení daní nově: Co se změní pro obce?

Rok 2026 bude přelomový pro příjmy do rozpočtů měst a obcí. Dvě novelizace klíčového zákona o rozpočtovém určení daní a nepřímá změna zdanění příjmů územních samospráv, zásadně promění strukturu jejich příjmů, metodiku výpočtu podílů i daňové povinnosti.

Díky změně by mělo směřovat do obecních rozpočtů více peněz. Některé obce navíc budou poprvé reálně odvádět část svých podnikatelských příjmů do státního rozpočtu.

Od 1. ledna 2026 se zvyšuje podíl obcí a krajů na sdílených daních. Podíl obcí se navýší z dosavadních 24,16 na 25,93 procenta, zatímco kraje si polepší z 9,45 na 10,23 %. Nové určení bylo letos schváleno v rámci novelizace školského zákona

Kolik peněz půjde v roce 2026 kam?

• obce: 23,0 miliardy
• kraje: 10,5 miliardy
  celkem: 33,5 miliardy Kč

Pro srovnání: v roce 2025 činil schválený rozpočet 27,4 miliardy, v průběhu roku byl navýšen o 4,2 miliardy na celkových 31,6 miliard korun.

Zásadně se mění i váhy pro přerozdělování těchto daní mezi jednotlivé obce, kde nově významně narůstá vliv počtu žáků a studentů, naopak klesá váha velikosti katastru a počtu obyvatel.

Změna kritérií pro přerozdělování daní mezi obcemi:

• Zvýšení váhy škol: Vliv počtu žáků a studentů se zvyšuje na 15,15 procenta (oproti 9 % dříve)
• Snížení váhy dalších kritérií: Váha velikosti katastru a počtu obyvatel klesá
• Úprava koeficientu postupných přechodů: Tento koeficient se snižuje ze 78 na 72,73 %

Obce, které zřizují školy, by měly díky těmto změnám zaznamenat posílení svých příjmů, zároveň se pro ně ale mohou mírně navýšit také výdaje spojené s financováním školství. Menší obce bez škol se mohou potýkat s relativním poklesem svého podílu na daních.

Zvýšení minimální mzdy

Pro rok 2026 se zvyšuje minimální mzda z 20 800 na 22 400 korun. Od ledna 2025 se změnil způsob jejího navyšování, v příštích letech už bude valorizace minima automatická. Spolu s průměrnou mzdou má minimum dopad na výši některých odvodů státu (ať už na povinné pojistné či daně).

Pro zaměstnavatele to znamená, že nemohou svým lidem platit za práci na plný úvazek a měsíc méně. Dobrou zprávou pro ně naopak bylo zrušení takzvané zaručené mzdy v soukromé sféře. Zůstal jen zaručený plat ve státní a veřejné sféře.

Zaručený plat bude v roce 2026 činit v 1. skupině prací 22 400 Kč, ve 2. skupině 26 880 Kč, ve 3. skupině 31 360 korun a ve 4. skupině 35 840 korun měsíčně.

Minimální mzda se příští rok zvýší na 22 400 korun. Jak poroste dál a co vše ovlivňuje?

S nárůstem minimální mzdy dojde k navýšení minimálního vyměřovacího základu pro odvod zdravotního pojištění u osob bez zdanitelných příjmů. Výše záloh na zdravotní pojištění u OBZP činí 13,5 % minimální mzdy, v roce 2025 je to 2 808 korun měsíčně. Pro příští rok by mělo jít o částku 3 024 Kč za měsíc.

Hranice pro daňové osvobození pravidelně vyplácených důchodů představuje 36násobek minimální mzdy, příští rok tedy 806 400 korun.

Minimální mzda má vliv i na hranici příjmů, které jsou nutné k dosažení nároku na výplatu daňového bonusu. Tato hranice je totiž šestinásobkem minima. V roce 2025 jsou nejnižší roční příjmy pro vznik nároku na daňový bonus 124 800 korun, v roce příštím bude tento limit na 134 400 korunách.

Podrobnější informace najdete v článku Kdo může uplatnit slevy na děti a v jaké výši? Mnozí mají nárok na daňový bonus na BusinessInfo.cz.

Více peněz sociálce, vyšší paušální daň

Špatnou zprávu má ovšem stát pro drobné živnostníky, kteří odvádějí státu minimální zálohy na povinné pojistné, případně platí paušální daň v prvním příjmovém pásmu.

Jsme připraveni zastavit zvyšování vyměřovacího základu na sociální pojistné. Případně ho prosadit se zpětnou působností doplněnou o vrácení či započtení přeplatků

Alena Schillerová, poslankyně ANO

V roce 2026 se jim zálohy u sociálního i zdravotního pojištění meziročně zvednou nejvíc v historii. Zaplatí na nich měsíčně v součtu o 1124 korun více než v roce 2025.

Radost nemohou mít ani ti, kteří využívají režim paušální daně. Těm s nejnižšími příjmy se paušální daň zvedne o závratných 1268 korun měsíčně. Za celý rok si tak připlatí více než patnáct tisíc korun.

Kromě zvýšení průměrné mzdy, která je pro stanovení záloh určující, došlo nedávno ještě k dalším změnám v rámci vládního konsolidačního balíčku, které do příštího roku budou zvedat minima razantněji než obvykle.

Výše minimálních záloh na sociální pojištění pro rok 2026:

• OSVČ hlavní činnost: 5720 Kč
• OSVČ vedlejší činnost: 1574 Kč
• Začínající OSVČ (první dva roky podnikání): 3575 Kč

Tou nejdůležitější úpravou je navýšení takzvaného minimálního vyměřovacího základu.

„Ten do přijetí konsolidačního balíku představoval 25 procent průměrné mzdy. Z rozhodnutí vlády se ale každý rok až do příštího roku zvyšuje o pět procent. V roce 2026 se dostává až na úroveň 40 procent průměrného výdělku,“ přibližuje poradce Michal Dvořáček.

Úměrně tomu samozřejmě rostou i odvody většiny podnikatelů státu. Stejný základ pro OSVČ, které mají podnikání jako vedlejší činnost, zůstane v roce 2026 na 11 procentech průměrné mzdy.

Jak se v roce 2026 zvýší paušální daň? Hlaste se k ní od října do ledna

Ve volbách vítězné hnutí ANO nicméně slibuje, že navýšení odvodů pro živnostníky nedopustí, a to ani pro rok 2026. Karel Havlíček, Alena Schillerová i Andrej Babiš tvrdí, že zmírní dopady předloňského konsolidačního balíku Fialovy vlády. Většinu nápadů ale nelze realizovat ve zbytku roku tak, aby je podnikatelé pocítili už v roce 2026. To se týká právě i nezvyšování minimálního vyměřovacího základu pro výpočet sociálního pojištění.

Ze základu a průměrné mzdy se vypočítávají minimální zálohy na sociální pojištění u OSVČ. Pokud by tento základ zůstal na 35 procentech průměrné mzdy a v novém roce nenarostl na plánovaných 40 procent, drobní podnikatelé by za rok ušetřili tisíce korun na zálohách či odvodech na paušální daň. Na změnu ovšem už není čas. ANO nicméně tvrdí, že by po legislativní úpravě vrátil stát živnostníkům peníze uhrazené na zálohách zpětně.

„Náš slib samozřejmě platí. Jsme připraveni zastavit zvyšování vyměřovacího základu na sociální pojistné. Případně ho prosadit se zpětnou působností doplněnou o vrácení či započtení přeplatků,“ potvrzuje Alena Schillerová.

Jakub Procházka

---

Finanční správa zveřejnila výklad k DPH u nemovitých věcí od 1. 7. 2025.

19.1.2026, Zdroj: Verlag Dashöfer

Novinky ve zdanění dodání nemovitých věcí a uplatnění sazeb ve stavebnictví účinné od 1. 7. 2025 si vyžádaly novou informaci GFŘ.

Informace reaguje na novinky přijaté novelizací zákonem č. 461/2024 Sb. a na judikaturu soudů.

Potvrzuje i některé přístupy, které mohly být sporné.

Například výslovně stanoví, že snížená sazba daně se uplatní i u stavebních nebo montážních prací prováděných na takové části dokončené stavby, která neslouží k bydlení (např. prodejna potravin), pokud stavba jako celek je dokončenou stavbou pro bydlení nebo sociální bydlení. Tento přístup vychází z jazykového výkladu zákona, kterému odpovídá dlouhodobě uplatňovaná správní praxe. Tento výklad je rovněž výslovně potvrzen důvodovou zprávou k novelizací zákonem č. 461/2024 Sb.

U dodání stavebních pozemků s DPH je důležité, že pozemek lze zastavět. Není nutné, aby v okamžiku dodání již existoval konkrétní stavební záměr, či aby byly dokonce známy základní parametry konkrétní stavby. Oproti stavu do 30. 6. 2025 je pro posouzení pozemku rozhodující jeho charakter v okamžiku dodání. Samotné podání návrhu na změnu územního plánu není pro účely klasifikace pozemku jako stavebního relevantní. Pokud byl přede dnem dodání pozemku podán návrh na změnu územního plánu, jehož cílem je budoucí zastavitelnost pozemku, ke dni dodání však pozemek není podle územně plánovací dokumentace (či vymezení zastavěného území) zastavitelný, nejedná se o dodání stavebního pozemku ve smyslu § 55a odst. 2 písm. a) ZDPH. Je však potřeba vyloučit, že nejde o stavební pozemek ve smyslu § 55a odst. 2 písm. b) ZDPH, tj. pozemek, na kterém nebo v jehož okolí byly nebo jsou prováděny stavební nebo obdobné práce za účelem budoucího umístění stavby pevně spojené se zemí na tomto pozemku.