Podáváte letos přiznání k dani z příjmu? Dejte si pozor na omyly a nejasnosti.* 

Podmínky pro vrácení nesprávně uplatněné DPH.* 

Novinky v sociálním zabezpečení v roce 2026.* 

Změny v nároku na odpočet DPH od roku 2025.* 

Podáváte letos přiznání k dani z příjmu? Dejte si pozor na omyly a nejasnosti.

Podnikatelé musejí letos na jaře tradičně odevzdat přiznání k dani z příjmu za rok 2025. Poradíme vám, jak se při vyplňování dokumentu vyhnout chybám a jak překonat některá úskalí.

16.01.2026 | BusinessInfo.cz

Nejzazším termínem pro odevzdání přiznání k dani z příjmů fyzických i právnických osob je letos pondělí 4. května. OSVČ s povinnými datovými schránkami musejí komunikovat s finančním úřadem elektronicky. Pro zbytek poplatníků platí tradiční deadline – tedy první pracovní dubnový den.

Ti, kteří mají ze zákona povinný audit nebo využívají služeb daňového poradce, pak mají v roce 2026 čas až do 1. července.

OSVČ musí podávat přiznání k dani z příjmu fyzických osob výhradně elektronicky. Tato povinnost platí od roku 2023. Jinak hrozí podnikatelům pokuty. Pro úplnost dodejme, že začínajícím podnikatelům je datová schránka aktivována nejpozději do 15 dnů od jejího zřízení.

Nejčastější dotazy podnikatelů

1. Jak je to s vracením přeplatků na dani z příjmů?

Obecně platí, že správce daně začíná podnikatelům vyplácet peníze od května 2025 a má čas až do počátku června. Pro vrácení přeplatku na dani je totiž stanovena třicetidenní lhůta, která se ale vždy počítá od okamžiku, kdy uplyne termín pro podání daňového přiznání (nikoli od data, kdy přiznání odevzdáte).

V praxi to znamená, že i když daň přiznáte během dubna, finanční správa má čas na doplacení příslušné částky až do 4. června. K tomuto datu už musíte mít peníze na účtu.

Pokud odevzdáte přiznání v papírové podobě, musí dát správce daně příkaz do banky na vrácení peněz nejpozději 1. května 2026.

To vše se týká případů, kdy je „stanovena daň v souladu s daňovým přiznáním a nebyl zahájen žádný kontrolní postup.“ Jinými slovy: máte-li všechny náležitosti spojené s přiznáváním daní v pořádku a podáváte řádné nikoli opravné DAP.

Pozor! Přeplatek vám finanční správa nevyplatí automaticky, musíte o něj požádat. Žádost nepřehlédněte na poslední straně formuláře daňového přiznání, kde najdete příslušnou kolonku.

Můžete přitom zažádat o převod na účet i o zaslání složenky. Sami si tedy zvolíte způsob výplaty. Vracejí se ovšem pouze přeplatky, které jsou vyšší než 100 korun.

	Termín pro přiznání daní	Termín pro vracení přeplatku
Zaměstnanci	15. února	v dubnu (březnová výplata)
Daňové přiznání OSVČ (elektronicky)	4. května	4. června
Daňové přiznání s poradcem	1. července	31. července

V případě, že zaměstnanec požádal zaměstnavatele o roční zúčtování, přičemž si uplatnil slevy na dani, přeplatek mu bude vrácen ve výplatě za březen, tedy v dubnu 2026. Přesné datum není možné stanovit vzhledem k tomu, že je výplatní termín u každého zaměstnavatele v jiný den.

1. Podávají daňové přiznání OSVČ přihlášené k paušální dani?

Živnostníci, kteří výhod paušální daně využívají, nemusejí za rok 2025 přiznání k dani z příjmů podávat vůbec a netýká se jich ani odevzdávání přehledů o příjmech a výdajích pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu. Nemají ovšem zároveň nárok na tradiční slevy a další daňová zvýhodnění.

Poplatníci z řad OSVČ ale nesmějí zapomenout na zvýšení záloh na daň v prvním pásmu. Tu první (v nové výši) je třeba zaplatit už do 20. ledna 2026.

Jak se v roce 2026 zvyšuje paušální daň a komu se vyplatí? Přihlásit se je třeba do 12. ledna

1. Jak je to s podpisy?

Ten, kdo stále podává daňové přiznání na růžovém papíře, musí ho na konci ručně podepsat. Pokud současně žádá o vrácení přeplatku, přidá podpis i v tomto oddíle.

Formálně jde totiž o dvě podání a obě musejí být signovaná. Při elektronickém podání přes portál Moje daně či datovou schránku samozřejmě podpisy řešit nemusíte.

Před odevzdáním tiskopisu by navíc neměl daňový poplatník zapomenout všechny formuláře (především včetně potřebných příloh) pečlivě zkontrolovat.

SPECIÁL: Změny pro podnikatele od roku 2026

1. Jaké jsou nové lhůty pro podání přiznání a sankce z prodlení?

Prodloužení lhůty pro odevzdání daňových přiznání o měsíc se už několik let všech OSVČ, tedy majitelů aktivních datových schránek, pro které je povinné elektronické podání (letos do 4. května). Do pěti pracovních dní po nejzazším termínu mohou poplatníci přiznat daň bez sankcí. S poradcem se deadline posouvá na 1. července.

Zajímají vás tedy data 11. května respektive 9. července 2026 (mezi 1. a 9. 7. jsou tři volné dny včetně státního svátku). Pokud podáte přiznání v pozdějším termínu, čeká vás postih.

Odevzdají-li podnikatelé přiznání pozdě, sankce za každý den prodlení činí 0,05 procenta ze zaplacené daně (případně 0,01 procenta daňové ztráty). Maximální postih je pět procent z daně či 300 tisíc korun. Pokud DAP nepodají vůbec, a to ani dodatečně na výzvu berňáku, pokuta dosáhne minimálně 500 korun.

Finanční správa ČR nicméně vymáhá jen pokuty vyšší než 1000 korun. Díky tomu většinou nedochází k uložení pokuty tam, kde je povinnost splněna se zpožděním a základ pro výpočet pokuty je nízký (například u majetkových daní).

Jaké jsou sankce v případě pozdního přiznání či zaplacení daně. Jak se jim vyhnout?

1. Je sleva na poplatníka nižší, uplatníte-li ji jen za část roku?

Základní sleva ve výši 30 840 korun ročně letos zůstává stejná jako loni a mají na ni nárok úplně všichni (pokud nefungují v režimu paušální daně).

Tato sleva se nekrátí a v daňovém přiznání se uplatňuje vždy v plném rozsahu bez ohledu na to, kolik měsíců jste v daném roce podnikali.

Nezáleží tedy na tom, zda jste měli zdanitelné příjmy pouze v některých měsících. Sleva se vždycky počítá za celý rok. Nedělí se ani v případě, že jste měli zdanitelné příjmy například jen v září. I v tom případě můžete uplatnit celou roční slevu – a to maximálně do výše daně, kterou si vypočítáte.

Jak je to s podpisem u elektronických podání?

1. Uložení plné moci pro daňového poradce na finančním úřadě?

Pro podání daňového přiznání prostřednictvím daňového poradce nebo advokáta nadále platí prodloužená lhůta do 1. července (pokud připadá tak jako letos na pracovní den). S nedávnou novelou daňového řádu se ale změnila situace kolem plných mocí, které poplatníci udělují svému poradci.

Podmínka podat finančnímu úřadu do 1. 4. plnou moc udělenou daňovému poradci byla zrušena. Od roku 2021 se plná moc přikládá až společně s odevzdáním přiznání.

V čem ještě poplatníci chybují…

Podnikatelé by neměli zapomenout, že před třemi lety nastala změna v limitu ročních příjmů, při kterém musejí přiznání podávat. Do roku 2023 platila tato povinnost pro ty, kteří měli roční příjmy ze samostatně výdělečné činnosti nad 15 tisíc korun. Nyní už je rozhodující spodní hranice 50 tisíc korun.

Pokud jste zaměstnancem s vedlejšími příjmy – a to nejen z podnikání – příjmový limit se vám snižuje na dvacet tisíc korun za rok. Nezapomínejte, že v obou případech jde o hrubý příjem před odečtením výdajů, tedy takzvaný dílčí základ daně.

Připomínáme, že v případě uplatnění základní slevy na poplatníka mohou podnikatelé i zaměstnanci s vedlejšími příjmy využít i ostatních slev a zvýhodnění.

Například rodič může využít slevy na děti. Jeden z rodičů nyní na dani ušetří až 1267 korun měsíčně na jednoho potomka, 1860 na druhé a 2320 korun měsíčně na třetí a každé další dítě. Částky jsou dvojnásobné, pokud je váš potomek držitelem průkazu ZTP-P.

Pokud se při výpočtu daně dostanete do záporných čísel, tedy je-li bonus vyšší než vypočtená DPFO, máte dokonce od státu nárok na přeplatek. Více si přečtěte v textu Kdo může v roce 2026 uplatnit slevy na děti a kdo má nárok na bonus? Výše slev se nezmění. Pozor, už druhým rokem neplatí školkovné (tedy sleva na umístění dítěte v mateřské škole) ani sleva na studenta.

Jaké slevy na daních můžete stále využít? Podnikatelé se dočkali mnoha změn

Už několik let mohou uplatnit slevu na dítě či vyživovaného manžela/manželku všichni podnikatelé bez výjimek. Do roku 2018 tak nemohli činit ti, kteří využívali výdajové paušály.

Od loňského roku ovšem nemají podnikatelé často jasno v tom, kdo může slevu na vyživovaného partnera využít. Nově jsou to pouze ti, jejichž vyživovaný partner pečuje o dítě do tří let věku.

Předloňskou novinkou je zvýhodnění takzvaných marných exekucí, které běží bezvýsledně (nic se od dlužníka nevymohlo) déle než tři roky a u nichž původní dluh představoval maximálně 1500 korun. Tyto exekuce se zastavují od začátku roku 2022. Věřitelé si mohou odečíst z daní 450 korun (30 procent z 1500 Kč) za každé takto zastavené vymáhání pohledávky.

Pro plátce paušální daně slevy nejsou

Pro úplnost připomínáme, že žádné slevy nemohou využít plátci takzvané paušální daně (pro rok 2025 šlo o 8716 korun měsíčně (v prvním pásmu), letos se daň pro ty, kteří mají roční příjmy do milionu, zvyšuje na 9984 korun. Ti si ale zároveň nemusejí lámat hlavu s vyplňováním přiznání. Tato povinnost pro ně neplatí.

Podnikatelé by neměli zapomanpout anina to, že pokud v roce 2025 obdrželi osvobozený příjem vyšší než 5 milionů korun, musejí o tom informovat finanční úřad (podat oznámění o osvobozených příjmexch – odkaz).

Nejčastěji jde o získané dary, dědictví či příjmy z prodeje movitých věcí, cenných papírů nebo podílů na obchodních společnostech. Může jít ale i například o vysoké odškodjnmé od pojhišťoven v případě velkých živelních pohorm (loni například zářijové povodně)

Chybná adresa

Ani korektní vyplnění adresy není nepodstatným detailem. Lidé často vyplní do kolonky „adresa místa pobytu“ stávající adresu místa, na kterém se momentálně zdržují, nikoli adresu svého trvalého pobytu.

Chybné vyplnění těchto údajů ovšem může vést k tomu, že poplatník podá přiznání na jiný než svůj místně příslušný finanční úřad, a podání je tak odmítnuto.

Přílohy k přiznání

K přiznání je třeba přidat přílohy dokazující nárok na odečitatelné položky případně slevy na dani. Pokud příslušné doklady (například potvrzení o daru či darovací smlouvu) berňáku nedodáte, slevy vám při kontrole neuzná.

Příklady dokumentů, které se přidávají k přiznání k dani z příjmů:

• potvrzení o pobírání důchodu
• potvrzení o zaplacených částkách na důchodové připojištění
• potvrzení o zaplaceném pojistném na životní pojištění
• potvrzení o zaplacených úrocích z hypotéky
• potvrzení o daru nebo darovací smlouva
• potvrzení výše příjmů od zahraničního správce daně
• důvody pro podání dodatečného přiznání
• účetní závěrka poplatníka, který vede účetnictví
• Chcete ušetřit na daních? Darujte krev, využijte hypotéku či připojištění

Ze základu daně si můžete odečíst i dar

Pozor! Už několik let je možné odečíst si ze základu daně výjimečně až 30 procent, a to v případě darů na dobročinné účely.

Limit je sice standardně 15 procent, ale v předchozích letech se výjimečně zvýšil kvůli covidu a ruskému útoku na Ukrajinu. V souvislosti s pomocí Ukrajině se zároveň rozšířil okruh uznatelných darů.

Problematiku daňové uznatelnosti darů od roku 2022 upravuje zvláštní zákon o opatřeních v oblasti daní v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace.

Co říká zákon?

Za bezúplatné plnění (dar) se považuje poskytnutí jakékoli hmotné věci, finanční částky, služby či nemovitosti jiné osobě (fyzické i právnické) zcela zdarma.

„Pokud například darujete jednou za rok LDN, kde leží vaše babička, 3 000 korun, samozřejmě si je můžete od daňového základu odečíst. Dávejte jen pozor na podmínku, že si lze odečíst jen určité procento ze základu,“ potvrzuje poradce Michal Dvořáček.

Abyste dar mohli zahrnout do svého ročního zúčtování, musí mít hodnotu alespoň 1 000 korun nebo přesáhnout dvě procenta vašeho základu daně. Postačí přitom splnit pouze jednu z obou uvedených podmínek.

Příklad:

Vzhledem k tomu, že příslušnou částku odečítáte z daňového základu, odepíšete z výsledné daně patnáct procent. Pan Novotný daroval sociálnímu zařízení 2000 korun, jeho daň z příjmu fyzických osob tedy bude ve výsledku nižší o 300 korun (15 procent ze základu).

Prodej cenných papírů

Pokud jste loni díky prodeji cenných papírů vydělali, měli byste ze zisku zaplatit daň. Přiznat dokonce musíte i ztrátové investice.

Přesto existují dvě výjimky, kdy jsou příjmy osvobozené a neuvádějí se ani v daňovém přiznání:

• celkový příjem nepřesáhl 100 tisíc korun za rok,
• cenné papíry jste prodali nejdříve po třech letech od nákupu

Jak je to s hypotékami?

Stát před několika lety zavedl (kvůli podpoře vlastnického bydlení) novou odečitatelnou položku coby nezdanitelný základ daně. Možnost odečíst si od daní úroky z hypotéky nebo ze stavebního spoření mají teoreticky všichni, kdo tyto úvěry využívají.

Od základu daně se ovšem v případě hypotečních úvěrů odečítají jenom zaplacené úroky, nikoli celková výše splátek. Potvrzení o tom, kolik jste zaplatili na úrocích, vám poskytne příslušná banka nebo stavební spořitelna.

Odečítat si příslušné částky může pouze takzvaný účastník úvěru, tedy osoba uvedená ve smlouvě. Nestačí tedy, když úvěr reálně splácíte. Zároveň musí jít o nemovitost používanou k trvalému bydlení, ne pouze k rekreaci nebo nájmu. Výjimkou je situace, kdy člověk využívá rekreační nemovitost celý rok k bydlení.

Limit pro odpočet úroků z hypoték je od roku 2021 poloviční oproti původním 300 tisícům korun. Nový strop 150 tisíc korun ročně na společně hospodařící domácnost se však uplatní – zjednodušeně řečeno – jenom pro úvěry sjednané od roku 2021.

Jakub Procházka

---

Podmínky pro vrácení nesprávně uplatněné DPH.

12.1.2026, Zdroj: Verlag Dashöfer

Nejvyšší správní soud vymezil podmínky pro vracení neoprávněně fakturované DPH. To se promítlo i do zákona o DPH.

Nejvyšší správní soud se v rozsudku ze dne 13. 8. 2025, čj. 6 Afs 127/2024-42 věnoval otázce, za jakých předpokladů lze vrátit odběrateli DPH, která byla dodavatelem fakturována nadbytečně.

Nejvyšší správní soud potvrdil, že daňový subjekt může požadovat vrácení neoprávněně zaplacené DPH od správce daně za těchto podmínek:

1. Jedná se o DPH, kterou dodavatel neoprávněně fakturoval a odběratel ji skutečně zaplatil v ceně plnění.
2. Toto neoprávněné účtování nesmí být výsledkem podvodu či zneužití práva.
3. Dodavatel musí daň skutečně odvést do státního rozpočtu a nesmí ji vzápětí obdržet zpět.
4. Daňový subjekt se musí nejprve pokusit daň vymoci soukromoprávní cestou (např. žalobou na vydání bezdůvodného obohacení). Nesmí mu však být vrácena.
5. Až pokud je toto nemožné nebo nepřiměřeně náročné, může se obrátit na správce daně.

Novelizace zákonem č. 461/2024 Sb. tuto možnost zavedla i do § 81 zákona o DPH s účinností od roku 2026.

---

Novinky v sociálním zabezpečení v roce 2026.

13.1.2026, Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

V oblasti důchodového, nemocenského a sociálního pojištění dochází k řadě změn. Podívejme se na ně.

SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ V ROCE 2026             

Všeobecný vyměřovací základ za rok 2024	46 278 Kč
Přepočítávací koeficient pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2024	1,0581
Průměrná mzda (tj. 46 278 Kč × 1,0581)	48 967 Kč
Maximální roční vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení (tj. 48 × 48 967 Kč)	2 350 416 Kč

ÚČAST NA DŮCHODOVÉM A NEMOCENSKÉM POJIŠTĚNÍ

Rozhodný příjem podmiňující účast zaměstnanců na nemocenském i důchodovém pojištění

zůstává v roce 2026 ve výši 4 500 Kč.

Rozhodná částka pro povinnou účast na důchodovém pojištění u OSVČ vykonávající vedlejší činnost se v roce 2026 zvyšuje na 117 521 Kč.

Pro dohodu o provedení práce (DPP) se rozhodný příjem zvyšuje na 12 000 Kč.

Účast OSVČ na nemocenském pojištění je pro rok 2026 dobrovolná.

DÁVKY NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ

V roce 2026 se zvyšují redukční hranice pro stanovení denního vyměřovacího základu pro výpočet dávek nemocenského pojištění.

I. redukční hranice	1 633 Kč
II. redukční hranice	2 449 Kč
III. redukční hranice	4 897 Kč

Výpočet redukovaného denního vyměřovacího základu pro stanovení výše nemocenského, ošetřovného a dlouhodobého ošetřovného zůstává pro rok 2026 beze změny.

Do I. redukční hranice	90 %
Nad I. do II. redukční hranice	60 %
Nad II. do III. redukční hranice	30 %
Nad III. redukční hranici	nezohledňuje se

V roce 2026 se nemění výše nemocenského z redukovaného denního vyměřovacího základu:

Od 15. do 30. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti	60 %
Od 31. do 60. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti	66 %
Od 61. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti	72 %

Výše ošetřovného a dlouhodobého ošetřovného z redukovaného denního vyměřovacího základu pro rok 2026 činí:

Výše dlouhodobého ošetřovného	60 %
Výše ošetřovného	60 %

Výpočet redukovaného denního vyměřovacího základu pro stanovení výše peněžité pomoci v mateřství, otcovské a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství:

Do I. redukční hranice	100 %
Nad I. do II. redukční hranice	60 %
Nad II. do III. redukční hranice	30 %
Nad III. redukční hranici	nepřihlíží se

Procentuální výše dávek z redukovaného denního vyměřovacího základu:

Výše peněžité pomoci v mateřství (PPM) z redukovaného denního vyměřovacího základu	70 %
Výše otcovské z redukovaného denního vyměřovacího základu	70 %

Výše vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství je rozdílem mezi redukovaným denním vyměřovacím základem pro účely zákona o nemocenském pojištění zjištěným ke dni převedení
a průměrem započitatelných příjmů připadajících na jeden kalendářní den po převedení.

Na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí na adrese www.mpsv.cz naleznete kalkulačku pro orientační výpočet dávek nemocenského pojištění v roce 2026.

DŮCHODY

Každý důchod se skládá ze základní a procentní výměry. Výše základní výměry důchodu je pevně stanovena jako 10 % průměrné mzdy a je stejná pro všechny příjemce důchodu. Výše procentní výměry důchodu je individuální a závisí na průběhu pojištění.

Od roku 2026 začne platit opatření, které postupně omezí míru započítávání výdělků i dob pojištění.

Doby důchodového pojištění – sazba procenta z výpočtového základu za rok pojištění se postupně sníží z dřívějších 1,5 % na 1,45 % platných pro důchody přiznávané v roce 2035
a později. K prvnímu snížení dojde v roce 2026 na úroveň 1,495 % s následným tempem snižování o 0,005 % každý další rok.

Výdělky (vyměřovací základy) – započítávání do první redukční hranice se bude postupně snižovat z dřívějších 100 % na 90 % platných pro důchody přiznávané v roce 2035 a později. K prvnímu snížení dojde v roce 2026 na úroveň 99 % s následným tempem snižování o 1 % každý další rok.

Od 1. ledna 2026 dojde ke zvýšení základní i procentní výměry důchodu.

Základní výměra důchodu se zvýší o 240 Kč na 4 900 Kč (respektive o dílčí částku, která odpovídá poměru českých dob pojištění k úhrnu dob pojištění získaných v České republice a v cizině).

Procentní výměra důchodu přiznaného před 1. 1. 2026 se po 31. 12. 2025 zvýší o 2,6 % (uvedené neplatí pro poživatele předčasného starobního důchodu přiznaného po 30. září 2023, který před 1. lednem 2026 nedosáhl důchodového věku).

Pro poživatele starobního důchodu, kterému bude přiznán důchod v roce 2026 a který vychoval dítě/děti, bude výchovné činit 500 Kč za každé vychované dítě.

Při dosažení věku 85 let se důchod navýší o dalších 1 000 Kč, při dosažení věku 100 let pak o 2 000 Kč (v případě dílčích důchodů o dílčí částku, která odpovídá poměru českých dob pojištění k úhrnu dob pojištění získaných v České republice a v cizině).

Přehled minimálních výší důchodů pro rok 2026

Od 1. ledna 2026 se výrazně navyšuje zákonem zaručená minimální výše důchodu.

Druh důchodu	Minimální výše důchodu		Základní výměra Kč	Procentní výměra Kč
% z průměrné mzdy (přibližně)	Kč
Starobní	20	9 800	4 900	4 900
Invalidní třetího stupně	20	9 800	4 900	4 900
Invalidní druhého stupně	15	7 350	4 900	2 450
Invalidní prvního stupně	13,33	6 534	4 900	1 634
Vdovský/vdovecký	15	7 350	4 900	2 450
Sirotčí	14	6 860	4 900	1 960

 

V případě dílčích důchodů je minimální výše důchodu upravena v poměru českých dob pojištění k úhrnu dob pojištění získaných v České republice a v cizině.

Základní údaje:

Základní výměra důchodu od 1. 1. 2026	4 900 Kč
Procentní výměra důchodu od 1. 1. 2026	vzroste o 2,6 %
Potřebná doba důchodového pojištění pro nárok na starobní důchod Potřebná doba důchodového pojištění pro nárok na předčasný starobní důchod	35 let 40 let

Předčasný starobní důchod v roce 2026:

Potřebná doba pojištění pro nárok na předčasný starobní důchod je 40 let a tento důchod je možné přiznat až 3 roky před dosažením důchodového věku.

Předčasný starobní důchod se krátí s ohledem na to, o kolik dní dříve před dosažením důchodového věku do důchodu pojištěnec odchází, a toto krácení je trvalé.

V případě přiznání předčasného starobního důchodu se sazba procentní výměry důchodu snižuje za každých i započatých 90 kalendářních dnů z doby ode dne přiznání důchodu do dosažení důchodového věku o 1,5 % výpočtového základu.

Nově od 1. 1. 2026, pokud pojištěnec získal alespoň 45 let doby pojištění, bude mít krácení poloviční, tzn. pouze o 0,75 %. Do doby pojištění 45 let se započítává pouze výdělečná činnost a náhradní doby pojištění, které jsou spojeny s fyzickou aktivitou – péče o dítě, péče o závislou osobu a základní vojenská služba.

Redukční hranice pro výpočet důchodu v roce 2026:

V důsledku důchodové reformy se při výpočtu důchodu započítává do první redukční hranice jen 99 % osobního vyměřovacího základu (místo 100 % platných do roku 2025). V zápočtu nad první redukční hranici do druhé redukční hranice ale ke změně nedochází a započítá se dosavadních 26 % osobního vyměřovacího základu.

Do 21 546 Kč	zápočet 99 %
Nad 21 546 Kč do 195 868 Kč	zápočet 26 %
Nad 195 868 Kč	nepřihlíží se

Pro informace o nároku na starobní důchod, odkdy jej můžete pobírat, v jaké částce a také co je třeba splnit pro vznik nároku na něj, tj. zejména kolik let vám chybí k dosažení důchodového věku nebo
k získání potřebné doby pojištění, můžete využít Informativní důchodovou aplikaci (IDA). IDA je dostupná v prostředí ePortálu ČSSZ pro přihlášené uživatele a je zcela zdarma. Přihlášení je jednoduché, stačí datová schránka nebo Identita občana. Jednoduchým a oblíbeným způsobem přihlášení je bankovní identita.

Přesný výpočet důchodu se zohledněním všech rozhodných skutečností provádí ČSSZ až na základě řádně uplatněné žádosti, kterou lze podat na kterékoli správě sociálního zabezpečení. Podat žádost o starobní, invalidní či pozůstalostní důchod je možné také v elektronické formě prostřednictvím služby ePortálu ČSSZ Žádost o důchod online. Tato elektronická služba výrazně usnadňuje a zjednodušuje podání žádosti o důchod.

POJISTNÉ NA SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ A PŘÍSPĚVEK NA STÁTNÍ POLITIKU ZAMĚSTNANOSTI

V roce 2026 se pro zaměstnavatele budou uplatňovat tři různé sazby pojistného, tak jako v roce 2025:

Běžná sazba pojistného zaměstnavatele činí nadále 24,8 % z úhrnu vyměřovacích základů jeho zaměstnanců, kteří nevykonávají činnost v rizikovém zaměstnání nebo činnost zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku, z toho 2,1 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti.

Zvýšená sazba pojistného zaměstnavatele z úhrnu vyměřovacích základů jeho zaměstnanců, kteří vykonávají činnost zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku, bude činit 29,8 %, z toho 2,1 % na nemocenské pojištění, 26,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti.

Zvýšená sazba pojistného zaměstnavatele z vyměřovacích základů jeho zaměstnanců, kteří vykonávají činnost v rizikovém zaměstnání, bude činit 27,8 %, z toho 2,1 % na nemocenské pojištění, 24,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti.

Pro placení pojistného u zaměstnavatele ve zvýšené sazbě (29,8 % a 27,8 %) se nezohlední vyměřovací základy těch zaměstnanců, za které za kalendářní měsíc vznikla zaměstnavateli povinnost platit povinný příspěvek na zaměstnancův produkt spoření na stáří podle zákona o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří.

Sazby pojistného u ostatních poplatníků se nemění. Výše sazeb pro daný kalendářní rok bude přehledně uvedena na webových stránkách ČSSZ od 1. 1. 2026.

Nadále platí sleva na pojistném zaměstnavatele za vybrané zaměstnance při splnění zákonem stanovených podmínek („sleva za zkrácené úvazky“).

Za kalendářní měsíc ve výši 5 % z úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců, na které slevu uplatňuje.

V roce 2026 nadále platí také sleva na pojistném zaměstnance „pro pracující důchodce“.

Za kalendářní měsíc činí 6,5 % z vyměřovacího základu zaměstnance.

Sleva se týká jak zaměstnanců, tak osob samostatně výdělečně činných (OSVČ), které pobírají starobní důchod v plné výši. Nárok na slevu uplatňuje zaměstnanec u svého zaměstnavatele, pro OSVČ se uplatňuje zpětně v přehledu za daný rok.

Pokud OSVČ splňuje v daném kalendářním roce podmínky alespoň po jeden celý kalendářní měsíc, činí sleva 6,5 % z poměrné části vyměřovacího základu. OSVČ, jejíž daň z příjmu za daný kalendářní rok bude rovna paušální dani, uplatní slevu samostatně na předepsaném tiskopisu (ne dříve než 1. května násl. kalendářního roku).

Od 1. 1. 2026 se zavádí sleva na pojistném zaměstnance v ovocnářství a při pěstování zeleniny:

Zaměstnanec, který má sjednanou dohodu o provedení práce a splňuje podmínky podle zákona o zemědělství, má nárok na slevu na pojistném za kalendářní měsíc.

Sleva činí 7,1 % z vyměřovacího základu zaměstnance.

Dobrovolné pojištění: V případě, že se platba dobrovolného pojištění netýká specifického období, je možné doplatit až jeden rok před podáním přihlášky a maximální délka placení tohoto typu dobrovolného pojištění je 15 let. Více o dobrovolném důchodovém pojištění naleznete na adrese: https://www.cssz.cz/web/cz/dobrovolna-ucast-na-pojisteni.

Nejnižší měsíční pojistné hrazené pro dobrovolnou účast na důchodovém pojištění v roce 2026 činí 28 % z částky odpovídající jedné čtvrtině průměrné mzdy platné v roce 2026, tedy
3 428 Kč (minimální měsíční vyměřovací základ pro pojistné na dobrovolné důchodové pojištění hrazené v roce 2026 činí 12 242 Kč).

Minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ po podání přehledu o příjmech a výdajích za rok 2025:

Při hlavní činnosti (40 % průměrné mzdy)	19 587 Kč
Při vedlejší činnosti (11 % průměrné mzdy)	5 387 Kč

Minimální výše měsíční zálohy na pojistné na důchodové pojištění OSVČ v roce 2026:

Pro hlavní činnost bude minimální záloha na sociální pojištění v roce 2026 činit 5 720 Kč (pro tzv. „nové“ OSVČ i pro ty, které 20 let nepodnikaly, pak 3 575 Kč).

Minimální záloha na důchodové pojištění pro OSVČ s vedlejší činností bude 1 574 Kč měsíčně. Tato částka se platí v případě, že daňový základ při výkonu vedlejší činnosti po celý rok 2025 dosáhl částky 117 521 Kč.

Při hlavní činnosti	5 720 Kč
Při vedlejší činnosti	1 574 Kč

Minimální roční vyměřovací základ OSVČ:

Minimální roční vyměřovací základ pro hlavní činnost (19 587 Kč × 12)	235 044 Kč
Minimální roční vyměřovací základ pro vedlejší činnost (5 387 Kč × 12)	64 644 Kč
Minimální roční vyměřovací základ pro hlavní činnost při prvním zahájení činnosti nebo zahájení po více než 20 kalendářních letech (12 242 Kč x 12)		146 904 Kč

Maximální vyměřovací základ činí v roce 2026 u zaměstnanců i OSVČ 48násobek průměrné mzdy, tedy 2 350 416 Kč.

Minimální měsíční pojistné na nemocenské pojištění OSVČ zůstává pro rok 2026 ve výši 243 Kč.

Zproštění povinnosti OSVČ platit zálohy na pojistné

OSVČ není povinna platit v roce 2026 zálohy na pojistné, pokud v předchozích 5 kalendářních letech tuto činnost nevykonávala a zahájila ji nejdříve v roce 2025. Tato výjimka platí pro kalendářní měsíc, ve kterém činnost zahájila, a pro následující celý kalendářní rok.

OSVČ, která je poplatníkem v paušálním režimu v roce 2026, bude platit měsíční paušální zálohy (správci daně).

VÝPLATA DŮCHODŮ DO ZAHRANIČÍ

U důchodů vyplácených na Slovensko již nebude v roce 2026 potřeba zasílat ČSSZ tzv. potvrzení o žití (informace o úmrtí jsou předávány elektronicky). U ostatních příjemců důchodů vyplácených do členských států EU/EHP (s výjimkou Slovenska), do Spojeného království nebo do států, s nimiž ČR uzavřela dvoustrannou mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení, bude ČSSZ od roku 2026 vyžadovat potvrzení o žití pouze dvakrát ročně, a to vždy v červnu a v prosinci. Potvrzení s úředně ověřeným vlastnoručním podpisem příjemce důchodu je nezbytné pro zajištění pravidelné měsíční výplaty důchodu na další pololetí.

Na rozdíl od stavu platného do konce roku 2025 se bude důchod do těchto států automaticky    vyplácet měsíčně, tedy v pravidelných měsíčních splátkách náležejících za běžný kalendářní měsíc. Pokud příjemce důchodu nezašle potvrzení o žití v požadovaném termínu, ČSSZ mu pozastaví od následujícího měsíce výplatu důchodu do doby, než jí potvrzení o žití opět doručí.

Změna se týká všech druhů důchodů vyplácených ČSSZ (starobních, invalidních
i pozůstalostních – vdovských/vdoveckých, sirotčích).

Změna se netýká výplaty důchodu do tzv. nesmluvní ciziny (tj. států, které nejsou členy EU/EHP, a států, s nimiž ČR nemá sjednanou mezinárodní dvoustrannou smlouvu o sociálním zabezpečení). Do těchto nesmluvních států se bude důchod nadále vyplácet zpětně
a v termínech, které jsou závislé na tom, jak často v daném roce zašle příjemce důchodu ČSSZ potvrzení o žití.

Nově nebude možné vyplácet do zahraničí důchody v hotovosti prostřednictvím šeků. Klienti, kteří tento způsob výplaty důchodu dosud využívali, musí pro zajištění další výplaty svého důchodu doložit ČSSZ platební údaje pro výplatu na jejich osobní účet.

VALORIZAČNÍ OZNÁMENÍ

V roce 2026 ČSSZ již nebude automaticky zasílat klientům oznámení o zvýšení důchodu (dále jen „valorizační oznámení“) v papírové podobě. Valorizační oznámení bude dostupné v elektronické podobě po přihlášení na ePortálu ČSSZ, případně jej klienti obdrží automaticky do datové schránky.

O zasílání oznámení v papírové formě bude nezbytné požádat prostřednictvím formuláře dostupného na ePortálu ČSSZ (Žádost o zasílání oznámení o zvýšení důchodu v listinné podobě | ePortál ČSSZ). Náklady na poštovné v souvislosti s využitím listinné formy doručení budou odečteny z první valorizované splátky důchodu. Od hrazení nákladů spojených se zasíláním budou osvobozeni občané narození před 1. 1. 1955. Cílem změny je přechod na modernější a efektivnější formu komunikace s klienty.

---

Změny v nároku na odpočet DPH od roku 2025.

13.1.2026, Zdroj: Verlag Dashöfer

Generální finanční ředitelství zveřejnilo výklad k nároku na odpočet po novelizaci účinné od roku 2025.

Závěrem roku 2025 byla zveřejněna Informace ke změnám v uplatňování nároku na odpočet daně od 1. 1. 2025, která shrnuje změny vyplývající z novelizace zákonem č. 461/2024 Sb. Rozebírá následující oblasti:

• Přeshraniční režim pro malé podniky

Tento režim slouží k tomu, aby se české subjekty nemusely registrovat k DPH v jiných státech EU, pokud tam vykonávají činnost a pokud jsou splněny další podmínky. Těmi je zejména obrat v EU do 100 000 EUR ročně a registrace do režimu pro daný stát přes českého správce daně.

Pokud by byla taková osoba plátcem daně v ČR a uskutečnila plnění například s místem plnění na Slovensku pro osobu nepovinnou k dani, přičemž byla registrována do režimu pro malé podniky pro Slovensko, nemusí se na

Slovensku registrovat k DPH a odvádět daň tam. Zároveň však nemá u souvisejících přijatých plnění nárok na odpočet DPH. Zpravidla jí tedy vznikne povinnost počítat krátící koeficient podle § 76 zákona o DPH.

• Pořízení vybraného osobního automobilu

Limit nároku na odpočet 420 000 Kč u osobních vozidel se netýká sportovních vozidel, která jsou zapsána v registru historických a sportovních vozidel a mají příslušnou registrační značku.

• Lhůta pro uplatnění nároku na odpočet daně

Nárok na odpočet nelze uplatnit po uplynutí druhého kalendářního roku bezprostředně následujícího po kalendářním roce, ve kterém nárok na odpočet daně vznikl. To znamená, že nárok na odpočet DPH vzniklý v roce 2025 lze uplatnit nejpozději v přiznání za listopad 2027 nebo 3. čtvrtletí 2027.

• Nárok na odpočet daně v poměrné výši (§ 75)

Pokud je nárok na odpočet DPH uplatněn kvalifikovaným odhadem a v posledním přiznání roku opraven, platí tato pravidla:

• Pravidla pro uplatnění nároku na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění, která se nestanou součástí dlouhodobého majetku, se nemění. Opravu ve prospěch plátce není třeba dělat a opravu ve prospěch státu je nutné dělat pouze tehdy, pokud rozdíl překročí 10 procentních bodů.
• Pravidla pro uplatnění nároku na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění, která se stanou součástí dlouhodobého majetku, se změnila. Opravu je potřeba udělat vždy, bez ohledu na to, zda je ve prospěch či neprospěch plátce a bez ohledu na hranici 10 procentních bodů.

• Nárok na odpočet daně v krácené výši (§ 76)

Zákon stanoví povinnost sjednotit rozsah nároku na odpočet daně u všech plnění, která se stanou součástí dlouhodobého majetku, na shodnou výchozí úroveň. Opravu je potřeba udělat vždy, bez ohledu na to, zda je ve prospěch či neprospěch plátce a bez ohledu na hranici 10 procentních bodů.

 

• Dlouhodobý majetek vytvořený vlastní činností

U majetku tvořeného vlastní činností, jehož pořizování započalo před 1. 1. 2025 a který nebyl uveden do stavu způsobilého k užívání do 31. 12. 2024 a u kterého plátci vznikl nárok na odpočet daně do 31. 12. 2024, se postupuje následovně:

• Je-li uveden do stavu způsobilého k užívání kdykoli v průběhu roku 2025, postupuje se při uplatňování DPH podle ZDPH před novelou (znění do konce roku 2024).
• Je-li uveden do stavu způsobilého k užívání kdykoli v průběhu roku 2026 a později, může se plátce rozhodnout mezi novým a starým postupem.

 

• Nárok na odpočet daně při registraci plátce

Ustanovení § 79 umožňuje uplatnit nárok na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění, která se stanou součástí pořizovaného dlouhodobého majetku a jsou pořízena v období zahrnujícím 60 po sobě jdoucích měsíců přede dnem, kdy se osoba povinná k dani stala plátcem. Nově též tehdy, pokud k uvedení dlouhodobého majetku do stavu způsobilého k užívání dojde ke dni, kdy se osoba povinná k dani stane plátcem, nebo později.