DANĚ – informace nejen pro podnikatele.
Změny v platbách zdravotního pojištění od 1. 1. 2026.*
Změna v platbě záloh na zdravotní pojištění OSVČ od roku 2026.*
Změna CZ-NACE: v přiznáních a dalších podáních používejte od 1. 1. 2026 nový kód.*
Autorský honorář a paušální režim daně.*
Změny v platbách zdravotního pojištění od 1. 1. 2026.
23.1.2026, Zdroj: VZP
Důležité informace pro OSVČ, OBZP i zaměstnavatele.
OSVČ
Od 1. 1. 2026 činí minimální měsíční vyměřovací základ 24 483,50 Kč, z něj vyplývající minimální měsíční záloha na pojistné pro rok 2026 se zvyšuje na 3 306 Kč.
Zálohu ve výši 3 306 Kč musí poprvé za leden 2026 uhradit OSVČ, které zahajují v roce 2026 samostatnou výdělečnou činnost, nebo dosud platily zálohy nižší než 3 306 Kč, pokud tyto osoby mají povinnost dodržet minimální vyměřovací základ.
Záloha na pojistné je splatná vždy od 1. dne kalendářního měsíce, za který se platí, až do 8. dne následujícího měsíce. Tzn., že zálohu na zdravotní pojištění za měsíc leden musí OSVČ uhradit od 1. 1. 2026 do 9. 2. 2026.
OSVČ, pro které od 1. 1. 2026 neplatí povinnost dodržet minimální vyměřovací základ, nemusí během roku hradit zálohy na pojistné. Pojistné uhradí až po podání přehledu za rok 2026.
OBZP
Protože se zvyšuje minimální mzda z 20 800 Kč na 22 400 Kč, zvyšuje se pro osoby bez zdanitelných příjmů v roce 2026 pojistné z dosavadních 2 808 Kč na 3 024 Kč. Pojistné je splatné od 1. dne kalendářního měsíce, za který se platí, až do 8. dne následujícího měsíce. Tzn., že lednovou platbu musí OBZP uhradit od 1. 1. 2025 do 9. 2. 2026.
Zaměstnavatelé
Spolu se zvýšením minimální mzdy od 1. 1. 2026 dochází u zaměstnanců ke zvýšení minimálního měsíčního pojistného na zdravotní pojištění na 3 024 Kč (dosud 2 808 Kč). Tato změna ovlivní výši pojistného na zdravotní pojištění od platby za měsíc leden 2026, které je splatné od 1. do 20. dne následujícího měsíce, tj. do 20. 2. 2026.
Platba pojistného státem
Od 1. 1. 2026 se mění i platby za osoby, za které je plátcem pojistného stát. Měsíční pojistné činí od tohoto data 2 188 Kč.
Praktický návod krok za krokem na zavedení jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele získáte zde.
Změna v platbě záloh na zdravotní pojištění OSVČ od roku 2026.
2.2.2026, Zdroj: VZP
Které OSVČ nepodléhají povinnosti dodržet minimální vyměřovací základ a nemusí nově během roku hradit zálohy na zdravotní pojištění?
Změna od 1. 1. 2026
Od 1. ledna 2026 došlo ke změně u hrazení záloh na zdravotní pojištění pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Doposud byly od povinnosti hradit zálohy osvobozeny OSVČ pracující současně jako zaměstnanci, kdy samostatná výdělečná činnost nebyla hlavním zdrojem příjmů, nebo OSVČ v prvním roce výdělečné činnosti, za které byl zároveň plátcem pojistného stát. Nově se výjimka z hrazení záloh rozšiřuje i na další OSVČ, které nepodléhají povinnosti dodržet minimální vyměřovací základ a mezi které patří i osoby, za něž pojistné hradí stát, pokud tato skutečnost trvá po celý kalendářní měsíc. Tyto OSVČ nemusí hradit zálohy během roku a pojistné doplatí až po podání přehledu za daný rok podle skutečně dosažených příjmů. Rozhodne-li se podnikatel zálohy i přesto hradit, například kvůli očekávanému vyššímu doplatku, může tak učinit dobrovolně. Změnu nařizuje zákon č. 289/2025 Sb., kterým se novelizují zákony upravující oblast veřejného zdravotního pojištění.
Co je minimální vyměřovací základ?
Každý, kdo podniká jako OSVČ, si musí pravidelně hradit zdravotní pojištění. Výše této platby se odvíjí od tzv. vyměřovacího základu. Zákon stanovuje minimální výši vyměřovacího základu, ale také stanovuje okruh osob, které pokud si vydělají méně, nemusí odvod z této minimální částky dodržet. Minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ od 1. ledna 2026 činí 24 483,50 Kč. Z této částky se pak vypočítává minimální měsíční záloha na zdravotní pojištění, která pro OSVČ v roce 2026 činí 3 306 Kč měsíčně. Mezi výjimky, na něž se povinnost dodržet minimální vyměřovací základ nevztahuje, patří například OSVČ vykonávající samostatnou výdělečnou činnost jako činnost vedlejší, kdy v zaměstnání odvádí pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu.
Které OSVČ nemusí hradit zálohy?
OSVČ, pro které od 1. 1. 2026 neplatí povinnost dodržet minimální vyměřovací základ, nemusí během roku hradit zálohy na pojistné. Pojistné uhradí až po podání přehledu za rok 2026. Mezi takové osoby patří:
- OSVČ v souběhu se zaměstnáním, kdy samostatná výdělečná činnost není hlavním zdrojem příjmů a v zaměstnání odvádí pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu,
- OSVČ, která je po celý kalendářní měsíc uznána práce neschopnou nebo jí byla nařízena karanténa podle zvláštních právních předpisů,
- OSVČ, za niž je zároveň plátce pojistného stát (studenti, maminky na mateřské nebo osoby na rodičovské dovolené, poživatelé starobního důchodu, osoby osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do 7 let věku atd.),
- OSVČ, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P,
- OSVČ, která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, ale nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání.
Pozn.: Pokud uvedené skutečnosti trvají po celý kalendářní měsíc.
Změna CZ-NACE: v přiznáních a dalších podáních používejte od 1. 1. 2026 nový kód.
2.2.2026, Zdroj: Česká daňová správa
Český statistický úřad aktualizoval na základě nařízení Evropské komise číselník „Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE)“ a jeho změny, platné již od 1. 1. 2025, promítl do Registru ekonomických subjektů s účinností od 1. 1. 2026. Registr ekonomických subjektů bude po přechodnou dobu uvádět kódy jak podle nové, tak podle staré klasifikace. Podrobné informace najdete na stránkách Českého statistického úřadu věnovaných Klasifikaci ekonomických činností CZ-NACE platné od 1. 1. 2025.
Nový číselník NACE byl s účinností od 1. 1. 2026 implementován i do informačních systémů a aplikací Finanční správy ČR, zejména do aplikace Online finanční úřad – Daňová informační schránka plus (DIS+) a do aplikace Elektronická podání pro Finanční správu (EPO) na portálu Moje daně.
V souvislosti s uvedenou změnou upozorňujeme uživatele, že při vyplňování údaje o ekonomické činnosti v daňových přiznáních i v jiné komunikaci s finanční správou je třeba uvádět již výhradně NACE podle nového (aktuálního) číselníku, a to i v případech, kdy se podání týká období před 1. 1. 2026.
Stříbrné mince – účtování.
22.1.2026, Ing. Alena Čechová, Zdroj: Verlag Dashöfer
Jak účetní jednotka zaúčtuje nákup stříbrných mincí?
Dotaz:
Jeden z mých klientů mi předložil fakturu, že nakoupil stříbrné investiční mince. Jak mám o nich účtovat? Hodnota je dohromady 5 000 Kč, takže celkem nevýznamná částka. Zatím nemám informaci, za jakým účelem mince nakoupil (možná půjde o dar…).
Odpověď:
Předměty z drahých kovů se považují vždy za dlouhodobý majetek.
Pokud splňují limit pro tzv. „velký“, neboli odepisovaný majetek, pak jsou evidovány v položce „samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných movitých věcí“, tj obvykle na účtu 022, ale účetní jednotka si může stanovit různé účty v účtové skupině 02.
Pokud nesplňují limit, který si určuje účetní jednotka s ohledem na významnost pro danou účetní jednotku a také s přihlédnutím k podmínkám uplatňování daňových odpisů dlouhodobého majetku, pak se jedná o kategorii „drobného dlouhodobého majetku“. I zde je na účetní jednotce, jaký účet v rámci účtové skupiny 02 zvolí.
Pokud by byly mince zakoupeny jako dar pro někoho, jak píšete, pak samozřejmě nepůjde o dlouhodobý majetek, ale o nedaňový náklad účetní jednotky, a pokud byly zakoupeny za účelem následného prodeje, tak se bude jednat o zboží.
Autorský honorář a paušální režim daně.
22.1.2026, Ing. Marcela Srněnská, Zdroj: Verlag Dashöfer
Je autorský honorář součástí příjmů ze samostatné činnosti, tj. podléhá paušálnímu režimu daně?
Dotaz:
V předchozím roce 2025 jsem jako OSVČ vydělal pouze 470 000 Kč a na autorskou smlouvu mi přišlo na účet 150 000 Kč. Autorský honorář nebyl daněn srážkovou daní. Jsem v paušálním režimu daně. Je autorský honorář součástí paušálního režimu, nebo je to jiný příjem, který způsobí nesplnění podmínek, a tím pádem budu muset podat přiznání k dani z příjmu FO za rok 2025?
Odpověď:
Příjem z autorského honoráře je příjmem dle ustanovení § 7 odst. 2 písm. a) zákona o daních z příjmů, tudíž spadá do příjmů ze samostatné činnosti. Podle ustanovení § 2a zákona o daních z příjmů podléhají paušálnímu režimu poplatníci, kteří mají příjmy ze samostatné činnosti. Z uvedeného vyplývá, že příjem z autorského honoráře je součástí paušálního režimu a nemusíte podávat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob.