Srážková daň u příjmů ze závislé činnosti.* 

Příležitostný příjem do 50 000 nedaníte. Kde je rozdíl mezi podnikáním a příležitostnou činností?* 

Jak správně zaplatit daň finančnímu úřadu v roce 2026.* 

Kdo a kdy musí přiznat daň z příjmu? Podnikatelé mají čas do května.* 

DPH u úprav vyvolaných převodními cenami.* 

Kdo, kdy a proč platí DPH? Provedeme vás úskalími daňové legislativy.* 

Srážková daň u příjmů ze závislé činnosti.

10.2.2026, Zdroj: Verlag Dashöfer

Zároveň se změnami ve zdanění daní z příjmů fyzických osob se ustupuje od zdanění srážkovou daní, která byla považována za konečnou.

Od roku 2026 se příjmy jednatelů, členů představenstva a jiných členů orgánů, kteří jsou daňovými nerezidenty ČR, již nezdaňují 15% srážkovou daní, ale tyto příjmy se zdaňují běžnou zálohovou daní, jako je tomu u poplatníků – daňových rezidentů. Sazba daně je 15 % do výše příjmů 1 762 812 Kč ročně (od roku 2026), což je 36násobek průměrné mzdy, a nad tuto hranici pak 23 %.

Od roku 2027 má dojít ke zrušení srážkové daně z příjmů ze závislé činnosti i v ostatních případech. Nemá to však mít za následek, že by všichni automaticky museli podat daňové přiznání. Pokud přiznání nepodají, půjde o daň konečnou. Pokud přiznání podají, aby uplatnili další položky snižující daňovou zátěž, bude to právo poplatníků.

---

Příležitostný příjem do 50 000 nedaníte. Kde je rozdíl mezi podnikáním a příležitostnou činností?

Příležitostný příjem umožňuje formu přivýdělku, za který nemusejí lidé odvádět daň z příjmu, pokud výše odměny nepřesáhne částku 50 tisíc korun za rok. Co přesně jsou příležitostné příjmy a jaké jsou daňové povinnosti při překročení limitu, si přečtěte v následujícím textu na BusinessInfo.cz.

14.09.2025 | BusinessInfo.cz

Příležitostné příjmy do výše 50 tisíc korun ročně (do roku 2023 30 tisíc korun) nepodléhají zdanění za žádných okolností.  Připomínáme, že sem nepatří výdělky autorů, tedy takzvané autorské honoráře.

„Musí se jednat o jednorázové aktivity či služby, pro které nemá člověk zavedené živnostenské oprávnění,“ připomíná poradce Michal Dvořáček.

Kdy zásadně nemůže jít o příležitostné příjmy?

• Příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání nebo práce na dohodu)
• Příjmy z autorských honorářů (například za články do novin a časopisů)
• Příjmy z kapitálového majetku nebo pronájmu
• Příjmy z podnikání

Pokud si příležitostnými pracemi za rok vyděláte víc, státu daň odvedete, a vaší povinností je podat daňové přiznání, přestože nejste OSVČ. Pro příjmy za rok 2024 platí padesátitisícový limit poprvé.

„Legislativa osvobozuje od daně z příjmů fyzických osob příjmy z příležitostných činností nebo příležitostného nájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby a lesního a vodního hospodářství, které nejsou provozovány podnikatelem,“ přibližuje Hana Baráková z Generálního finančního ředitelství. Podrobnosti o zdanění příležitostných příjmů najdete v paragrafu 10 zákona o dani z příjmu

Může jít o nepravidelné a nárazové příjmy z činností jako doučování, úklid domácnosti, prodej vámi vypěstovaného ovoce, zeleniny, vajec nebo občasný pronájem movitých věcí (počítač, auto).

Co vše patří mezi příležitostné příjmy?

• činnosti, které provozujete příležitostně (například na smlouvu o dílo)
• příležitostný pronájem movitých věcí
• zemědělská výroba, činnosti v lesní a vodní hospodářství, pokud je neprovozujete jako podnikatelé
• činnost a příjem včelařů – Za příležitostný příjem se považuje i prodej medu spojený s chovem včel v případě, že jste měli maximálně 50 včelstev. Za jedno včelstvo se jako příležitostný příjem počítá 1000 Kč.

„Za příležitostný příjem není možné považovat ani nízký příjem pod 50 tisíc korun, pokud ho člověk má na základě svého živnostenského oprávnění,“ dodává poradce.

Pro úplnost připomínáme, že ani podnikatelé s živnostenským oprávněním nemusejí za všech okolností podávat přiznání k dani z příjmu. Pokud je roční příjem OSVČ pod 50 tisíc korun, daně přiznávat nemusí. Netýká se to ani zaměstnanců, kteří mají vedlejší příjmy (kromě zaměstnání) do 20 tisíc korun. Do předloňského roku byly limity ve výši patnáct respektive šest tisíc korun.

Příklad:

Penzista pan Novák jednou týdně doučuje angličtinu syna svého souseda za 500 korun na hodinu. Celkově si za rok vydělá 40 000 korun. Jeho příležitostný příjem je tedy nižší než limit 50 000 a pan Novák z něj neplatí žádné daně, nevyplňuje formuláře pro správce daně a příjmy nemusí nikde přiznávat.

Nespornou výhodou příležitostného příjmu je také to, že se z něj neodvádí zdravotní ani sociální pojištění, a to bez ohledu na jeho výši.

Příležitostný příjem: Doklad

U příležitostného příjmu můžete jako potvrzení o poskytnutí služeb nebo o prodeji zboží vystavit fakturu bez IČO. V tomto případě je nutné rozlišovat mezi fakturou a daňovým dokladem. Faktura je dokumentem, který může vystavit prakticky kdokoliv, tedy i nepodnikatel.

Hrozí vám pokuty?

Při překročení limitu padesát tisíc korun je samozřejmě nutné zdanit celý příležitostný příjem (nikoli jen částku nad limit). Pokud neodevzdáte daňové přiznání nebo nezaplatíte včas daň, hrozí vám standardní postih jako každému jinému, kdo platí daň z příjmu.

Za normálních okolností jsou poplatníci sankcionováni, opozdí-li se s přiznáním či placením o více než pět pracovních dnů. V případě delšího zdržení dostanou pokutu a následně jim naskakují úroky z prodlení.

Sankce za každý den prodlení činí 0,05 procenta ze zaplacené daně (případně 0,01 procenta ztráty). Maximální postih se může vyšplhat na pět procent z vyměřené daně. Pokud nepodáte daňové přiznání vůbec, pokuta bude minimálně 500 korun. Stejný postih vás čeká, pokud nezaplatíte včas daň.

Podáváte i letos daňové přiznání? Jaké jsou nejčastější omyly a nejasnosti

Pozor! Pokud nezdaníte příjmy „při výkonu pravidelné soustavné samostatné činnosti“, živnostenský list nemáte a odvoláváte se na to, že jde o příjem příležitostný, jedná se o nedovolené podnikání, za což hrozí dle živnostenského zákona podstatně vyšší sankce.

Například za provozování volné živnosti bez příslušného živnostenského oprávnění může být uložena sankce do půl milionu. Pokud provozujete i živnosti řemeslné nebo vázané bez živnostenského listu, může vaše peněženka zhubnout až o 750 000 korun.

Co si mohou podnikatelé odečíst z nákladů?

Pro podnikatele je důležité, že pokud pro ně někdo vykoná nějakou příležitostnou práci, ze které má „nezdanitelný příležitostný příjem“, mohou si živnostníci a firmy takový výdaj odečíst z nákladů.

Podle mluvčí FS ČR Petry Homolové by měl ovšem člověk, vykonávající byť jednorázovou službu pro podnikatele pracovat na základě smluvního ujednání, ať už ústního nebo písemného.

Kupní smlouvu nebo smlouvu o dílo je možné v případě poskytnutí služeb uzavřít takzvaně konkludentně, a to pouhým zaplacením věci nebo služby a jejím převzetím. Smlouva tedy nemusí mít písemnou formu. Má to ovšem svá rizika.

U ústních dohod však finanční ředitelství upozorňuje na to, že v případě kontroly z finančního úřadu je to podnikatel, kdo musí dokládat skutečnosti, které uvádí v daňovém přiznání. „V takovém případě by důkazní pozice podnikatele, ale i nepodnikatele-příjemce by byla značně oslabena,“ konstatuje mluvčí.

Poradíme vám: Jak vyplnit daňové přiznání řádek po řádku

Jelikož ten, kdo nepodniká nemůže vystavit daňový doklad, bylo by vhodné mu příjem vyplatit na základě smlouvy o příležitostné činnosti, například smlouvy o dílo, případně vystavit výdajový pokladní doklad, kde vám potvrdí, že peníze převzal.

Záleží ovšem na tom, jaký je rozsah práce a výše odměny. „U malých, zanedbatelných částek by mohl být dostatečný i popis služby na výdajovém pokladním dokladu,“ doplňuje Alice Šrámková z Komory daňových poradců

Provedení příležitostné služby bez smlouvy má podle ní i další rizika. „Při neexistenci písemné smlouvy může být pro podnikatele obtížné vymáhat na protistraně plnění sjednané ve smlouvě v případě neplnění smluvních podmínek,“ doplňuje Alice Šrámková.

Soustavná činnost (podnikání)

Za soustavnou činnost, která je definovaná v paragrafu 7 zákona o daních z příjmů, se považuje činnost, kterou máte v úmyslu opakovat a která je systematická. Výše příjmů v tomto případě není rozhodující. Pro finanční úřad jste podnikatelem a nezáleží na tom, jak vysoké máte příjmy.

Příležitostná činnost

Příležitostnou činnost je možné definovat jako jednorázovou, nahodilou, neopakující se výjimečnou činnost. Řídí se paragrafem 10 zákona o daních z příjmů a je do částky 50 000 Kč za rok osvobozena od daně.

Jakub Procházka

---

Jak správně zaplatit daň finančnímu úřadu v roce 2026.

5.2.2026, Zdroj: Generální finanční ředitelství

Komplexní informace Generálního finančního ředitelství.

Jak správně zaplatit daň finančnímu úřadu v roce 2026

Dle zákona č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů, je výběrem daní pověřeno 14 finančních úřadů a Specializovaný finanční úřad, který má působnost na celém území České republiky.

Od 18. 11. 2025, kdy zavedla ČNB okamžité platby, jsou připisovány příchozí okamžité platby z jiných bank v České republice na daňové bankovní účty finančních úřadů každý den okamžitě a nepřetržitě, tj. o víkendech i státních svátcích.

Daňový subjekt může daň, zálohy na daň, příp. splátky daně (daňovou povinnost) platit zejména těmito způsoby (§ 56 a § 163 DŘ):

• Bezhotovostně prostřednictvím internetového a mobilního bankovnictví (včetně QR plateb) nebo bankovním příkazem k úhradě přímo v bance
• V hotovosti prostřednictvím Poštovní poukázky A
• V hotovosti úřední osobě, popř. bezhotovostně mobilní aplikací prostřednictvím vygenerovaného QR kódu úřední osobou – na vybraných finančních úřadech a územních pracovištích finančních úřadů v úředních hodinách pokladny (https://financnisprava.gov.cz/cs/financni-sprava/kontakty/seznam-pokladenfinancnich-uradu-pro-placeni-v-hotovosti)
• Prostřednictvím SIPO – pouze k úhradě daně z nemovitých věcí

Finanční správa na základě své informační povinnosti dle § 56 DŘ, mj. dle odst. 1 písm. d) definuje a zveřejňuje čísla účtů, na které přijímá platby, a způsob označení úhrady na tyto účty podle jednotlivých daní, jejichž správa jí náleží, a to na úřední desce a na webových stránkách (https://financnisprava.gov.cz/cs/dane/placeni-dani).

Každá platba musí být správně směrována na daňový bankovní účet finančního úřadu místně příslušného pro konkrétní daň a konkrétní daňový subjekt:

• Číslo bankovního účtu finančního úřadu:
  – předčíslí bankovního účtu – číslo před pomlčkou, které definuje druh daně (viz příloha č. 2 a č. 3)
  – matrika – číslo za pomlčkou, které definuje finanční úřad (viz příloha č. 1)
  – kód banky – kód ČNB (0710)
• Variabilní symbol – prostřednictvím variabilního symbolu daňový subjekt sděluje finančnímu úřadu svou totožnost.
  – Má-li daňový subjekt přiděleno DIČ, vepíše do příslušné kolonky pro variabilní symbol kmenovou část DIČ, tj. čísla za písmeny CZ.
  – Není-li daňový subjekt registrován, to znamená, že nemá přiděleno DIČ, uvede v případě fyzické osoby do kolonky pro variabilní symbol své rodné číslo, a to bez jakýchkoliv mezer, pomlček nebo lomítek, tj. uvede 9 nebo 10 číslic v řadě za sebou.
  – Neregistrované právnické osoby uvádějí své IČO.
  – V případě, že se jedná o osobu, která nemá taková čísla přidělena (zahraniční osoby), přidělí jim správce daně vlastní identifikátor v podobě tzv. VČP, a to v souladu s § 130 odst. 4 DŘ. Do kolonky pro variabilní symbol se uvede přidělené VČP.
  – Od 1. 1. 2021 jsou fyzické osoby oprávněny žádat o vlastní identifikátor, který nahradí jejich identifikátor obecný.
  – Pro zvláštní případ plnění platební povinnosti vůči finančnímu úřadu v rámci daňové exekuce, tzn. při placení na bankovní účet finančního úřadu s předčíslím 35 Zvláštní prostředky – exekuce, se do kolonky pro variabilní symbol vyplňuje variabilní symbol exekučního příkazu.
  – V případě zvláštního způsobu zajištění daně dle § 109a ZDPH je třeba postupovat při vyplnění variabilního symbolu odlišně –viz samostatná kapitola V.
• Specifický symbol – vyplňuje se v pouze v případě zvláštního způsobu zajištění daně dle § 109a ZDPH – viz samostatná kapitola V.
• Konstantní symbol – nepovinný údaj
• Zpráva pro příjemce – nepovinná položka, vyplňuje se povinně pouze v případech zvláštního způsobu zajištění daně dle § 109a ZDPH a placení DPH ve zvláštním režimu jednoho správního místa – viz kapitoly V. a VI.

Za den platby daně je považován den, kdy je částka připsána na bankovní účet příslušného finančního úřadu vedeného v ČNB a u platby prováděné v hotovosti finančnímu úřadu den, kdy úřední osoba platbu převzala (§ 166 DŘ).

Na portálu Moje daně je poplatníkovi k dispozici podpora placení (viz https://adisspr.mfcr.cz/pmd/platba), prostřednictvím které si může na základě vyplnění intuitivního elektronického formuláře vygenerovat platební údaje včetně IBAN a QR kódu pro zaplacení své daňové nebo poplatkové povinnosti.

Přehled praktických informací pro placení daní:
Čísla matrik bankovních účtů FÚ a SFÚ – viz Příloha č. 1
Předčíslí bankovních účtů FÚ – viz Příloha č. 2
Předčíslí bankovních účtů SFÚ – viz Příloha č. 3
Nejčastěji používané bankovní účty pro placení daní – viz Příloha č. 4
Nejčastěji používané bankovní účty pro placení daní ve formátu IBAN – viz Příloha č. 5

1. Bezhotovostní způsob placení daňové povinnosti

V případě příkazu k úhradě v rámci osobního, internetového nebo mobilního bankovnictví (včetně QR plateb) je nutné zadávat:
• Číslo bankovního účtu finančního úřadu
• Variabilní symbol

V rámci zavedených příchozích okamžitých plateb z jiných bank v České republice jsou připisovány okamžité platby na daňové bankovní účty finančních úřadů bez prodlení a nepřetržitě, tzn. i o víkendech a státních svátcích.

Poplatník má možnost si vygenerovat QR kód pro platbu daně či správního poplatku v rámci Podpory placení na Portálu MOJE daně – viz https://adisspr.mfcr.cz/pmd/platba. Pro správné vygenerování QR kódu je nutné zadat konkrétní druh příjmu, místně příslušný finanční úřad, přesnou částku k platbě a variabilní symbol, na základě kterého bude platba identifikována a připsána na osobní daňový účet poplatníka. Po zadání všech požadovaných údajů do formuláře dojde k okamžitému vygenerování QR kódu, prostřednictvím kterého může poplatník následně provést platbu např. prostřednictvím mobilního bankovnictví.

V případě zvláštního způsobu zajištění daně dle § 109a ZDPH a Placení DPH v režimu OSS je třeba postupovat podle samostatných kapitol V. Placení zvláštního způsobu zajištění daně dle § 109a ZDPH a VI. Placení DPH ve zvláštním režimu jednoho správního místa – OSS.

Je-li platba poukázána v cizí měně, zaeviduje ji správce daně na osobní daňový účet daňového subjektu ve výši, v jaké mu byla připsána na účet v české měně (§ 163 odst. 2 DŘ).

1. Hotovostní způsob placení daňové povinnosti – Poštovní poukázka A

Poštovní poukázka A se používá pro zasílání peněžních částek v hotovosti určených k připsání na účet finančního úřadu prostřednictvím České pošty, s.p. Tato služba je zpoplatněna dle ceníku poskytovatele.

Poštovní poukázka A musí být správně vyplněna. Při ručním vyplňování údajů je třeba dbát na to, aby jednotlivé údaje byly dobře rozeznatelné kvůli zamezení dezinterpretace.

Na Poštovní poukázce A je nezbytné vyplnit:

Částka Kč – částka poukazované platby daně v hotovosti v Kč

Slovy  –  slovy vyjádřená odesílaná částka v Kč

Adresa majitele účtu – název a adresa příslušného finančního úřadu

Číslo účtu/Kód banky – číslo bankovního účtu musí být uvedeno v levé části Poštovní poukázky A přesně ve tvaru odpovídajícímu struktuře čísla bankovního účtu, tj. ve tvaru předčíslímatrika/kód banky

Variabilní symbol – (V. symbol) – Identifikace daňového subjektu (DIČ – pokud mu bylo přiděleno, IČO- rodné číslo nebo VČP). V případě zajištění daně dle § 109a ZDPH – viz kapitola V

Specifický symbol – (S. symbol) – vyplňuje se pouze v případě zajištění daně dle § 109a ZDPH

Konstantní symbol – nepovinný údaj (K. symbol)

Ve prospěch účtu – položka v pravé části Poštovní poukázky A obsahuje číselné označení předčíslí a matriky finančního úřadu, předčíslí i vlastní číslo účtu (tzv. matrika) jsou doplněné o vedoucí nuly

Kód banky –  vyplní se kód ČNB 0710

Odesílatel  – jméno a adresa bydliště (fyzické osoby) nebo název a adresa sídla (právnické osoby)

Zpráva pro příjemce – nepovinná položka vyplňuje se v případě zajištění daně dle § 109a ZDPH

Příklad vyplněné poštovní poukázky A:

III. Placení prostřednictvím SIPO

Prostřednictvím SIPO je možné platit pouze daň z nemovitých věcí, a to na základě § 56 DŘ ve spojení se zákonem o dani z nemovitých věcí.

Podrobné informace k možnosti platby daně z nemovitých věcí prostřednictvím SIPO jsou k dispozici na webu https://financnisprava.gov.cz/cs/dane/dane/dan-z-nemovitych-veci/sipo

1. Placení správních poplatků

Správní poplatky dle ZSP jsou z hlediska úkonů finanční správy zařazeny pod legislativní zkratku „daň“ uvedenou v § 2 odst. 3 písm. a) DŘ.

Správní poplatky lze hradit:
a) bezhotovostně (včetně QR plateb) na účty pro placení správních poplatků

1. b) v hotovosti prostřednictvím Poštovní poukázky A
2. c) v hotovosti úřední osobě, popř. bezhotovostně mobilní aplikací prostřednictvím vygenerovaného QR kódu úřední osobou – na vybraných finančních úřadech a územních pracovištích finančních úřadů v úředních hodinách pokladny (https://financnisprava.gov.cz/cs/financni-sprava/kontakty/seznam-pokladenfinancnich-uradu-pro-placeni-v-hotovosti)

Správní poplatky za správní úkony učiněné finančním úřadem se hradí na účet s PBÚ 3711 a matrikou příslušného finančního úřadu, viz Příloha č. 1.

Správní poplatky spojené pouze se specifickými úkony finanční správy, a to Generálního finančního ředitelství a Odvolacího finančního ředitelství jsou hrazeny na tyto účty s PBÚ 13717:

1. Placení zvláštního způsobu zajištění daně dle § 109a ZDPH

V § 109 ZDPH se upravuje ručení příjemce zdanitelného plnění za nezaplacenou daň a ručení oprávněného příjemce, tj. osoby, jejíž postavení upravuje zákon o spotřebních daních. V § 109aa ZDPH je zakotveno ručení osoby povinné k dani, která dodala zboží provozovateli elektronického rozhraní. Využije-li oprávněný příjemce nebo osoba povinná k dani, která dodala zboží provozovateli elektronického rozhraní, zvláštní způsob zajištění daně (§ 109a ZDPH), hledí se na tyto osoby pro účely zvláštního způsobu zajištění daně jako na příjemce zdanitelného plnění.

Realizaci zvláštního způsobu zajištění daně dle § 109a ZDPH, tedy postupu, kdy příjemce zdanitelného plnění uhradí za poskytovatele zdanitelného plnění daň z dotčeného plnění přímo na účet místně příslušného finančního úřadu poskytovatele zdanitelného plnění, je třeba věnovat zvýšenou pozornost.

Aby úhrada provedená příjemcem zdanitelného plnění byla v souladu s § 109a odst. 2 ZDPH a mohla být použita na úhradu daně z předmětného zdanitelného plnění, musí příjemce poskytnout finančnímu úřadu nezbytné identifikační údaje, a to:
a) identifikaci poskytovatele zdanitelného plnění,
b) daň, na kterou je úhrada určena,
c) identifikaci příjemce zdanitelného plnění,
d) den uskutečnění zdanitelného plnění nebo den přijetí úplaty poskytovatelem zdanitelného plnění.

Příjemce zdanitelného plnění, popřípadě oprávněný příjemce uvede při bezhotovostním platebním styku nebo při hotovostní platbě prostřednictvím České pošty, s. p. na Poštovní poukázce A následující údaje:

• Předčíslí bankovního účtu – je nezbytné vyplnit 80039, matriku bankovního účtu relevantního finančního úřadu a kód banky 0710 (kód ČNB)
  • Variabilní symbol – uvádí se kmenová část DIČ poskytovatele zdanitelného plnění
  • Specifický symbol – uvádí se kmenová část DIČ příjemce zdanitelného plnění
  • Zpráva pro příjemce

1. uvede se den uskutečnění zdanitelného plnění ve tvaru DD/MM/RRRR-P (Příklad: den uskutečnění zdanitelného plnění: 18. 3. 2026, tzn. 18/03/2026-P) nebo
   2. den přijetí úplaty ve tvaru DD/MM/RRRR-U (Příklad: den přijetí úplaty: 22. 4. 2026, tzn. 22/04/2026-U)
   3. provádí-li platbu oprávněný příjemce, do zprávy pro příjemce uvede: den přijetí vybraných výrobků z jiného čl. státu ve tvaru DD/MM/RRRR-O (Příklad: den přijetí vybraných výrobků z jiného čl. státu: 8. 4. 2026, tzn. 08/04/2026-O). Toto datum se pro dané účely identifikace platby považuje za datum uskutečnění zdanitelného plnění
2. Placení DPH ve zvláštním režimu jednoho správního místa – OSS

V rámci zjednodušení plnění povinností k DPH byl pro poskytovatele vybraných plnění zaveden zvláštní režim jednoho správního místa. Tento režim se rovněž označuje jako tzv. OSS.

Podrobnější informace k OSS jsou k dispozici na internetových stránkách Finanční správy ČR (https://financnisprava.gov.cz) v rámci nabídky Mezinárodní spolupráce – Mezinárodní spolupráce a DPH – One Stop Shop (OSS):
https://financnisprava.gov.cz/cs/mezinarodni-spoluprace/mezinarodni-spoluprace-a-dph.

Daňový subjekt (osoba uskutečňující vybraná plnění nebo zprostředkovatel) platí DPH v eurech na příslušný bankovní účet finančního úřadu, a to bezhotovostním převodem. K platbě vždy uvádí jednoznačné referenční číslo příslušného daňového přiznání.

Daň je splatná ve lhůtě, která je shodná s lhůtou pro podání daňového přiznání, tzn. do konce kalendářního měsíce následujícího po skončení zdaňovacího období. Platba je považována za uhrazenou v den, kdy je připsána na bankovní účet finančního úřadu. Každé daňové přiznání musí být uhrazeno samostatně.

Platby daně v režimu OSS je třeba provést bezhotovostním převodem na číslo bankovního účtu Finančního úřadu pro Jihomoravský kraj vedeného v ČNB v eurech:

Referenční číslo daňového přiznání se uvádí v platebním příkazu do položky „Zpráva pro příjemce“.

Struktura Referenčního čísla daňového přiznání pro jednotlivé režimy:

VII. Zadávání symbolů platebního styku při platbách ze zahraničí a platbách v rámci České republiky v cizí měně

Platí-li plátce ze svého účtu v zahraničí do České republiky, případně platí-li v rámci České republiky v cizí měně, zadá své bance (v zahraničí) u příkazu k úhradě do položky Zpráva pro příjemce (textové pole) variabilní, konstantní a specifický symbol.

Symboly se uvedou ve tvaru:
/VS/nnn, kde nnn je variabilní symbol
/KS/nnn, kde nnn je konstantní symbol
/SS/nnn, kde nnn je specifický symbol

Do nnn se uvede pouze prvních 10 číslic, tj. jedno až desetimístné číslo.

Pro zadání symbolů platí tato pravidla:
• znaky /XX/nnn se zadávají těsně za sebou bez mezer,
• následuje-li za nnn další znak, nesmí to být číslice,
• symboly nemusí být uvedeny všechny,
• pořadí symbolů je libovolné,
• do položky Zpráva pro příjemce lze zapsat i další text,
• symboly lze umístit kdekoliv v položce Zpráva pro příjemce,
• je-li položka Zpráva pro příjemce rozdělena do řádků po 35 znacích, je vhodné, aby zápis symbolu nepřesahoval do následující řádky.

ČNB uvede celou nezměněnou položku Zpráva pro příjemce na výpisu z účtu finančního úřadu jako textovou zprávu (tzv. AV pole). Budou-li symboly zapsány v textové zprávě výše uvedeným způsobem, uvede je ČNB v rámci svých možností na výpis účtu finančního úřadu do polí pro symboly (variabilní, konstantní a specifický symbol).

Informace k zadávání variabilního, konstantního a specifického symbolu u plateb poukázaných ze zahraničí a u plateb v rámci České republiky v cizí měně, včetně uvedení příkladů vyplnění položky Zpráva pro příjemce, jsou k dispozici na webu: Služby pro klienty, ceník – Česká národní banka (cnb.cz).

VIII. Seznam zkratek

ČNB Česká národní banka
DIČ Daňové identifikační číslo
DPH Daň z přidané hodnoty
DŘ Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších přepisů
Finanční úřad 14 finančních úřadů a Specializovaný finanční úřad
FÚ Finanční úřad
IČO Identifikační číslo osoby
OSS One Stop Shop
PBÚ Předčíslí bankovního účtu
SFÚ Specializovaný finanční úřad
SIPO Soustředěné inkaso plateb obyvatelstva
VČP Vlastní číslo plátce
Zákon o dani z nemovitých věcí Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších
předpisů
ZDPH Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších
předpisů
ZSP Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších
předpisů

1. Seznam příloh

Příloha č. 1 – Čísla matrik bankovních účtů FÚ a SFÚ
Příloha č. 2 – Předčíslí bankovních účtů FÚ
Příloha č. 3 – Předčíslí bankovních účtů SFÚ
Příloha č. 4 – Nejčastěji používané bankovní účty pro placení daní
Příloha č. 5 – Nejčastěji používané bankovní účty pro placení daní ve formátu IBAN

Celý text v pdf si stáhněte zde.

---

Kdo a kdy musí přiznat daň z příjmu? Podnikatelé mají čas do května.

Přiznání k dani z příjmu fyzických osob musejí letos podnikatelé s aktivními datovými schránkami podat nejpozději do pondělí 4. května, a to výhradně elektronicky. Ostatní termíny pro odevzdání přiznání zůstávají v roce 2026 stejné jako loni.

03.02.2026 | BusinessInfo.cz

Za normálních okolností by byl deadlinem pro přiznání daně elektronickou formou druhý květnový den. Ten ale v roce 2026 připadá na sobotu, proto se termín posouvá na 4. 5. K tomuto datu musejí podnikatelé doplatit i daň za loňský rok.

Osoby samostatně výdělečně činné mají už tři roky povinné datové schránky a s tím je spojena povinnost komunikovat se správcem daně výhradně elektronicky.

Nejzazší termín pro podání papírového přiznání zůstal stejný, a to 1. duben. Posledním klíčovým datem je středa 1. července. Má-li poplatník povinný audit nebo mu přiznání zpracovává daňový poradce, prodlužuje se mu lhůta do prvního červencového dne každoročně.

Co říká zákon?

Lhůty pro podání daňového přiznání jsou stanoveny v § 136 daňového řádu.

Základní lhůta tři měsíců pro podání daňového přiznání se prodlužuje na:

• čtyři měsíce po uplynutí zdaňovacího období, pokud daňové přiznání není podáno nejpozději do tří měsíců po uplynutí zdaňovacího období (letos do 1. dubna) a následně je podáno elektronicky (do 4.5.)
• nebo na šest měsíců po uplynutí zdaňovacího období (do 1.7.), pokud má daňový subjekt zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem či není-li daňové přiznání podáno v základní lhůtě a následně jej podá poradce.

Elektronickému podání se OSVČ nevyhnou

V případě nesplnění elektronického podání dostanete od správce daně varování a následně pokutu. Ta je minimálně ve výši 1000 korun.

Pozor! Ve výše zmíněných termínech musíte doplatit také daň, uhradit dluh na dani respektive požádat o vrácení daňového přeplatku či výplatu daňového bonusu.

Pro úplnost dodáváme, že už několik let využívá mnoho živnostníků s nižšími příjmy (aktuálně do dvou milionů korun ročně) výhod takzvané paušální daně. Pokud fungují v tomto režimu, nemusejí podávat přiznání ani přehledy o příjmech a výdajích zdravotním pojišťovnám či sociálce.

V současnosti je takových podnikatelů v ČR zhruba 130 tisíc. Jjšich počet se výrazně zvýšil po zavedení ročního dvoumilionového příjmového limitu. Dříve mohli výhod paušální daně využívat jen ti s příjmy do milionu korun ročně.

SPECIÁL: Změny pro podnikatele od roku 2026

Na dani z příjmů zaplatí ti, kteří mají příjmy do jednoho milionu korun a spadají do prvního pásma paušální daně pouze 100 korun měsíčně, zbytek měsíční platby tvoří minimální záloha na sociální pojištění zvýšená o 15 procent a nejnižší možný odvod na zdravotní pojištění.

V roce 2025 se paušální daň v prvním pásmu zvyšuje na 9984 korun měsíčně, za rok tedy OSVČ zaplatí 119 808 korun. Účastníci paušálního režimu navíc nemají nárok na slevy a další daňová zvýhodnění. V dalších dvou pásmech, tedy u podnikatelů s příjmy nad milion ročně, se odvod v roce 2026 nezvyšuje.

Pro jistotu připomínáme, že novou měsíční zálohu je potřeba zaplatit do úterý 20. ledna 2026. Více o tom, jak vysokou paušální daň platí ti s vyššími příjmy si přečtěte v článku Jak se v roce 2026 zvýší paušální daň a komu se vyplatí? Nejvyšší čas se k ní přihlásit! na BussinessInfo.cz.

Nová Babišova vláda chce navíc odvody pro živnostníky snížit, zatím ale není jasné, kdy vstoupí nová legislativa v platnost a v jaké podobě bude přijata.

Kdo musí přiznávat daň z příjmů?

Přiznání k dani z příjmů fyzických osob (DAP) nemusejí na finanční úřad podávat všichni, kteří měli za loňský rok příjmy podle paragrafů 7 až 10 zákona č. 586/1992 Sb.. Přiznat daň jste totiž povinni podat pouze v případě, že vaše roční příjmy ze samostatné činnosti přesáhly 50 tisíc korun.

Pokud měl v daném roce příjmy ze samostatně výdělečné činnosti zaměstnanec, limit na příjmy mimo zaměstnání se mu snižuje na dvacet tisíc korun za rok. A nejde jen o výdělky z podnikání. Patří sem i příjmy z pronájmu, kapitálového majetku, výher či prodeje nemovitosti.

Odevzdané DAP a zaplacenou daň musejí mít berní úředníci k dispozici nejpozději do 4. května respektive 1. července. Pokud jde o daň z příjmu právnických osob, podává se přiznání ve stejných termínech.

Týdenní zpoždění berňák toleruje

Pokud se s přiznáním poplatník opozdí pouze o pět pracovních dnů, žádné sankce mu nehrozí. V kalendáři si tedy může podtrhnout data 11. května respektive 8. července. Při delším zdržení už se ale pokutě nevyhnete. Stejný vzorec platí analogicky i v případě dubnového termínu.

Odevzdáte-li přiznání pozdě, sankce za každý den prodlení činí 0,05 procenta ze zaplacené daně (nejvíce ale 5 procent stanovené daně), případně 0,01 procenta daňové ztráty. Maximální možný postih je 300 tisíc korun.

Nízkou pokutu neplatíte

Pokuta vzniklá v důsledku pozdního podání daňového tvrzení se nepředepíše a daňovému subjektu nevzniká povinnost ji uhradit, dosáhne-li její výše vypočtená podle § 250 odst. 1, 2 daňového řádu částku menší než 1 000 korun.

Zhruba stejný postih jako u přiznání vás čeká, když nezaplatíte včas daň. Od zmíněných dat opozdilcům naskakuje úrok z prodlení, a to o několik desetin promile každých 24 hodin.

Jeho aktuální výše je 17,5 procenta z výše daně za rok. Penále je tvořeno aktuálně platnou repo sazbou ČNB (3,5 procenta), jíž banka snížila naposledy loni v květnu, tradičně navýšenou o čtrnáct procentních bodů.

U všech typů daní hrozí neplatičům a opozdilcům postihy. Jak se sankcím vyhnout?

Na stránkách Finanční správy najdete čísla bankovních účtů jednotlivých finančních úřadů pro platbu daně z příjmů. Připomínáme, že variabilním symbolem je vaše daňové identifikační číslo, případně rodné číslo.

Slevy a zvýhodnění

OSVČ mohou při vyplňování daňového přiznání u daně z příjmu fyzických osob využít i letos celou řadu slev. Většinu zvýhodnění je možné uplatňovat měsíčně, slevy na manžela či manželku při ročním zúčtování. V roce 2026 – respektive pro zdaňovací období 2025 – zůstává základní sleva na poplatníka ve stejné výši jako loni (ročně 30 840 korun).

Totožné zůstávají také slevy na jedno, ale i dvě a více dětí. Úpravy se dotkly pouze daňového bonusu, který vám stát vyplatí, pokud vám po započtení slev na děti vyjde záporná daň.

Na bonus dosáhnou jen ti, kteří mají za uplynulé roční zdaňovací období příjem nejméně ve výši šestinásobku minimální měsíční mzdy. Tu vláda pro rok 2025 stanovila na 20 800 korun, což je oproti roku předchozímu navýšení o 1900 Kč. Abyste měli nárok, musel být váš roční příjem v roce 2025 vyšší než 124 800 korun (což vychází průměrně na 10 400 Kč měsíčně). Pro úplnost dodejme, že pro rok 2026 se minimální mzda zvýšila na 22 400 korun.

Některé legislativní změny přinesl vládní konsolidační balíček. Letos už neuplatníte například školkovné či slevu na studenta, slevu na vyživovaného partnera pak využijí jen lidé s dětmi do tří let věku (platí jen pro partnery s hrubými příjmy pod 68 tisíc).

Jaké slevy na daních můžete stále využít? Podnikatelé se dočkali mnoha změn

Institut spolupracující osoby

Specifickou výhodou je možné využití takzvaného „institutu spolupracující osoby v rámci optimalizace daňové povinnosti“. Platí zejména pro ty, kteří mají vyšší příjmy, a tedy vyšší daňový základ

Institut spočívá v „přerozdělení příjmů na spolupracující osobu“, kterou může být manžel/manželka, člověk žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti nebo člen rodiny, který se účastní na provozu rodinného podniku.

V případě spolupracujícího manžela/manželky je možné rozdělit příjmy do 50 procent, nejvýše však 540 000 korun za rok. U ostatních spolupracujících osob je možné rozdělit v úhrnu maximálně 30 procent příjmů, nejvíc ale 180 000 korun. Podnikatel si tak může snížit vlastní daňový základ. Příjmy a výdaje spolupracujících osob upravuje paragraf 13 zákona o daních z příjmů.

Zvažte daňové přiznání s poradcem

Podnikatelé, kterým vyplňuje přiznání k dani z příjmů daňový poradce, mají letos čas do 1. července. V týž den musí mít finanční úřad na účtu opět zaplacenou daň. Do konce třetího měsíce po skončení zdaňovacího období (březen) už ale nemusí – tak jako dříve – doručovat na finanční úřad plnou moc.

„Daňoví poradci musejí být ze zákona na riziko způsobení škody pojištěni. Pokud dojde k pochybení, jsou povinni spolupracovat při zjednání nápravy, a pokud sankce vznikla jejich zaviněním, tak ji nakonec uhradit“

Blanka Štarmanová, daňová poradkyně

Do zavedení paušální daně si daňového poradce na přiznání najímalo asi třicet procent tuzemských drobných podnikatelů. Například v roce 2017 využily v Česku posunutý termín zhruba dvě pětiny firem a patnáct procent fyzických osob. V roce 2020 již šlo o téměř třetinu subjektů.

„Zvlášť u fyzických osob zájem o služby daňových poradců do roku 2021 stoupal. Od roku 2013 do roku 2020 narostl více než trojnásobně,“ popisuje daňová poradkyně TaxVision Blanka Štarmanová. V roce 2022 nicméně zájemců opět ubylo díky zmiňovanému zavedení paušální daně (PD), kterou aktuálně využívá přes 130 tisíc živnostníků.

A proč se podnikatelům spolupráce s expertem vyplatí? Lidé se od profesionála mohou dočkat rad, jak uplatnit všechny slevy a odpočty, ale poradce také minimalizuje riziko omylů. Pokud přece jen udělá chybu, je za ni odpovědný poplatník, nicméně může na svém poradci vymáhat náhradu škody. Dodojme, že se to týká pouze daňových poradců, nikoli účetních.

„Daňoví poradci musejí být ze zákona na riziko způsobení škody pojištěni. Pokud dojde k pochybení, jsou povinni spolupracovat při zjednání nápravy, a pokud sankce vznikla jejich zaviněním, tak ji nakonec uhradit,“ doplňuje Blanka Štarmanová.

Jakub Procházka

---

DPH u úprav vyvolaných převodními cenami.

2.2.2026, Zdroj: Verlag Dashöfer

Aplikací DPH u úprav vyvolaných mechanismem převodních cena a rozdělování zisku jednotlivým entitám ve skupině se zabývá Soudní dvůr EU.

Jde o případ C-603/24, kde se řeší situace distributora, která od spojených osob nakupovala vozidla a náhradní díly za účelem dalšího prodeje nezávislým prodejcům, kteří zboží prodávali zákazníkům.

Pokud zákazníci vozy reklamovali, nesl náklady na opravy distributor. Následně distributorovi byla ze strany výrobců zboží upravena hodnota dodaného zboží, přičemž se zohlednily principy rozdělování zisku ve skupině spojených osob. Úpravy se tedy promítly jako opravné daňové doklady na nakoupené zboží.

Správce daně tu úpravu však považoval za poskytnutí služby distributorem výrobci, která měla podléhat DPH.

Podle názoru generální advokátky však je potřeba rozlišovat tyto situace:

Pokud je úprava zisku provedena prostřednictvím samostatného poskytnutí služeb za úplatu a nejedná se pouze o fiktivní služby, představují tato samostatná poskytnutí služeb za úplatu zdanitelná plnění.

Pokud je úprava zisku jednostranně a se zpětnou účinností provedena finanční správou, a to pouze za účelem náležitého rozdělení zisku mezi dva státy provádějící zdanění, je to z hlediska práva upravujícího DPH v zásadě irelevantní.

Pokud je však stejně jako v projednávané věci úprava zisku provedena prostřednictvím proměnlivě sjednané kupní ceny stanovené přesně za tímto účelem, která se vztahuje na konkrétní dodání zboží, představuje to snížení základu daně ve vztahu k uskutečněnému dodání. Nemůže tedy v tomto případě jít o poskytnutí služby za úplatu.

O finálním rozhodnutí soudu budeme čtenáře informovat.

---

Kdo, kdy a proč platí DPH? Provedeme vás úskalími daňové legislativy.

DPH patří mezi nejsložitější daně. Kdo a za jakých okolností ji musí odvádět státu? Komu se vyplatí dobrovolná registrace k dani? V čem spočívá princip placení a jaké změny se dotkly plátců po velké novele zákona o DPH, která obsahuje řadu změn? Odpoví vám následující text na BusinessInfo.cz.

06.02.2025 | BusinessInfo.cz

Daň z přidané hodnoty je historicky nejmladší spotřební daní a dlouhodobě tvoří hlavní daňový příjem státní pokladny. V roce 2024 vybral stát na DPH 584 miliard korun (meziročně o tři procenta více).

• Princip odvodu DPH
• Co je předmětem daně a kdo je plátcem?
• Registrace k DPH
• Dobrovolný plátce. Kdy se to vyplatí?
• Sazby DPH v ČR se změnily
• Čtvrtletní nebo měsíční platby?
• Kontrolní a souhrnná hlášení
• K tématu DPH na BusinessInfo.cz

Tuto univerzální nepřímou daň platí prakticky všichni při nákupu většiny zboží a služeb.

„Dodavatel, který je registrován jako plátce, musí odvést státu z obchodu část hodnoty. Odběratel si naopak může za jistých okolností zažádat o vrácení daně, kterou státu zaplatí,“ shrnuje poradce Michal Dvořáček.

SPECIÁL: Změny pro podnikatele od roku 2025

Princip odvodu DPH

DPH hradí plátce pouze z rozdílu ceny mezi vstupy a výstupy, tedy z toho, o kolik se při dodání zvýší původní (nákupní, základní či velkoobchodní) cena zboží.

Obecně se dá říci, že obchodník zaplatí dodavateli cenu včetně DPH a dodavatel odvede státu rozdíl mezi obdrženou částkou a původní cenou zboží (nezvýšenou o příslušnou sazbu daně z přidané hodnoty). Případně má za určitých okolností nárok na vrácení daně. Obdobně to samozřejmě platí pro poskytovatele služeb.

Do roku 2023 byly tři základní sazby daně 10, 15 a 21 procent. Loni byly dvě nižší sazby sloučeny do jediné – ve výši 12 procent. Aktuálně máme tedy v ČR jen dvě sazby daně z přidané hodnoty.

Příklad (při sazbě DPH 12 procent):

Obchodník koupí od svého dodavatele zboží za 2500 korun – z toho 2200 Kč tvoří cena zboží a 300 korun DPH, kterou dodavatel odvede státu. Obchodník zboží rozveze dalším odběratelům a prodá jej za 3360 korun. Z toho částka 3000 Kč představuje stanovenou cenu zboží a 360 korun DPH. Obchodník pak zaplatí DPH, která odpovídá rozdílu mezi daní na výstupu (360 Kč) a daní na vstupu (300 Kč) – tedy 60 korun. V případě záporného rozdílu mu vzniká odpočet a peníze mu finanční úřad vrátí.

DPH je harmonizována s příslušnými předpisy Evropské unie. Podléhá jí naprostá většina zdanitelného plnění v České republice i zboží dovezené ze zahraničí. V Česku byla zavedena k 1. lednu 1993 (tedy v den vzniku samostatné ČR) a nahradila původní daň z obratu.

• Základ daně z přidané hodnoty (paragraf 36)

Co je předmětem daně a kdo je plátcem?

Na rozdíl od daně z příjmů jde o takzvanou nepřímou daň, kterou může státu platit jiný subjekt (plátce) než ten, která je dani podroben a na kterého její účinky dopadají (poplatník).

Předmětem daně je ze zákona (paragraf 2 zákona č. 235/2004 Sb.)

• dodání zboží za úplatu osobou povinnou k dani, která jedná jako taková, s místem plnění v tuzemsku
• poskytnutí služby za úplatu osobou povinnou k dani, která jedná jako taková, s místem plnění v tuzemsku
• pořízení
  a) zboží z jiného členského státu za úplatu s místem plnění v tuzemsku osobou povinnou k dani, která jedná jako taková, nebo právnickou osobou nepovinnou k dani
  b) nového dopravního prostředku z jiného členského státu za úplatu s místem plnění v tuzemsku osobou nepovinnou k dani
• dovoz zboží s místem plnění v tuzemsku.

Zdanitelné plnění je plnění, které je předmětem daně a není od ní osvobozené

Plátcem daně se můžete stát dobrovolně, pro mnohé podnikatele je ale registrace k DPH povinností. Zaregistrovat se na berňák a začít platit DPH musejí od roku 2025 všichni ti, jejichž obrat překročil dva miliony korun (v období leden až prosinec) případně 100 tisíc eur (2 536 500 korun) v daném roce.

Případně se to týká těch osob, které pokračovaly v činnosti po původním plátci, který zemřel, nebo:

• se stanou členem sdružení, kde je některý z dalších členů plátcem DPH
• nabydou majetku privatizací či prodejem podniku
• další méně časté příklady v zákoně o DPH.

Jak systém registrace nově funguje?

Na úvod připomínáme, že k zásadní změně došlo díky rozsáhlé novele zákona o DPH od 1. ledna 2025.

Sledované měsíce

Potenciální plátce daně už nepočítá obrat za každých dvanáct bezprostředně předcházejících měsíců (jako do roku 2024), ale pouze od prvního dne kalendářního roku – tj. výhradně za leden až prosinec.

Od kdy se stáváte plátcem DPH

Pokud váš obrat v období od ledna do prosince překročí hranici dva miliony korun (ale současně nepřekročí hranici 100 tisíc eur, tedy 2 536 500 korun), stanete se plátcem DPH od 1. ledna následujícího roku.

Plusy a mínusy registrace k DPH: Kdy se vyplatí stát se dobrovolným plátcem?

Pokud se chceme stát plátcem DPH dříve, můžete tak samozřejmě učinit dobrovolně, což zákon umožňoval vždy. Přihlášku k registraci k DPH podnikatel podá do 10 pracovních dní od překročení dvoumilionového limitu za dvanáct předchozích měsíců. Plátcem daně se pak stane ode dne „následujícího po překročení výše obratu“.

V tomto případě mohou jisté problémy způsobovat časové prodlevy ve zveřejňování seznamu plátců DPH.

Další (druhý) limit obratu

Zatímco do roku 2024 platila pouze jedna finanční hranice (a to zmíněné dva miliony obratu za dvanáct uplynulých měsíců), od nového roku (1.1. 2025) existují dva limity.

Pozor! Pokud v daném kalendářním roce překročíte i další novou hranici obratu, to jest částku 2 536 500 korun, stáváte se plátcem DPH okamžitě, respektive od druhého dne po překonání tohoto limitu.

Plátce DPH čekají od ledna změny v povinné registraci k dani. Co ještě přináší novela zákona?

Při splnění určitých podmínek se podnikatel nemusí stát plátcem či osobou povinnou k dani, ale jen identifikovanou osobou (viz níže). Kdo je ze zákona o DPH osobou povinnou k dani?

Rozdíl mezi plátcem a neplátcem daně nespočívá jen v možnosti nebo povinnosti daň odvést. Plátce musí vést evidenci k DPH, a to tak, aby byl kdykoli schopen svůj nárok na přeplatky nebo povinnost daň platit prokázat.

Registrace k DPH v kostce

Nově dochází také k tomu, že podnikatelé usazení v jiném členském státě EU mohou využívat osvobození od DPH v tuzemsku (tj. osvobození do limitu pro zákonnou registraci) za stejných podmínek jako tuzemské daňové subjekty. Musejí se nicméně registrovat ve svém členském státě usazení do tzv. přeshraničního režimu pro malé podniky pro Českou republiku.

Přihláška k registraci DPH se podává pouze elektronicky na elektronickou adresu podatelny zveřejněnou správcem daně.

Podrobnější informace k registraci k DPH

Podnikatelská veřejnost často zapomíná, že se kromě plátce (z definice v zákoně) týkají platby DPH i dalších subjektů.

„Povinná registrace buď jako osoby identifikované k DPH nebo jako plátce může vzniknout také při obchodování se zahraničím. Registrovat se musíte v případě pořízení zboží z EU za více než 326 tisíc korun ročně, také při přijetí služby ze zahraničí nebo při poskytnutí služby do EU,“ upozorňuje daňová poradkyně Blanka Štarmanová.

Přihlášku k registraci musíte podat elektronicky do 15 dnů ode dne, kdy jste se stali identifikovanou osobou, a to buď na Daňovém portále, nebo datovou schránkou.

Kdo je identifikovaná osoba?

Pokud podnikáte v České republice, jste neplátcem daně z přidané hodnoty nebo neziskovou organizací a pořídíte zboží z jiného členského státu EU, můžete se stát identifikovanou osobou. Předmětem DPH v ČR nicméně není pořízené zboží, pokud jeho hodnota za kalendářní rok v součtu nepřekročila 326 000 korun.

Příklad

Pan Novák, podnikatel v České republice a neplátce DPH, se zabývá nákupem a prodejem zboží, které nepodléhá spotřební dani. K 1. prosinci 2024 nakoupil oblečení z Německa (týká se všech členských zemí EU) za 350 tisíc korun. Svým nákupem tedy překročil limit 326 000 podle § 2a odst. 2 ZDPH a stává se okamžitě identifikovanou osobou. Jeho povinností je podat do patnácti dnů přihlášku k registraci na finanční úřad.

Identifikované osoby DPH pouze vykazují a odvádějí státu, nemají jako plátce nárok na odpočet daně na vstupu, ale mají přiděleno DIČ. Přiznání podávají pouze v případě, že jim ve zdaňovacím období vznikne daňová povinnost.

Skupinová registrace

Skupinová registrace je dobrovolná a je určená jen pro podniky se sídlem, místem podnikání nebo provozovnou na území České republiky. Netýká se zahraničních provozoven českých firem (na rozdíl od českého zastoupení zahraniční firmy, která ovšem musí být registrovaná k české DPH).

Další podmínkou je propojenost členů, ať už kapitálově nebo jinak (lidé ve firmě pod společným vedením). Takzvaně kapitálově spojené osoby mají ze zákona vyšší než čtyřicetiprocentní podíl na kapitálu či hlasovacích právech druhého člena skupiny. Sesterské podniky (tedy podniky se společnou matkou) mohou být členy za předpokladu, že se jí účastní i mateřská společnost.

„Ze všech členů nakonec musí být vybrán k registraci jeden jako zastupující. Pro toho pak platí přísnější podmínka – je nutné, aby měl sídlo přímo v České republice,“ doplňuje Blanka Štarmanová.

Ulehčete si odvod DPH při prodeji přes hranice. Pomůže vám registrace do OSS

Skupina se stává plátcem od 1. ledna následujícího roku, pokud je přihláška k registraci skupiny podána nejpozději do 31. října běžného kalendářního roku. Pokud je přihláška k registraci skupiny podána později, musejí členové skupiny vydržet až do 1. ledna roku, který přichází po roce následujícím. Pokud se například přihlásíte 7. prosince 2024, stane se vaše skupina plátcem až od 1. 1. 2026.

Pokud do skupiny přistoupí další člen, který není plátcem daně z přidané hodnoty, stává se členem skupiny od prvního dne druhého měsíce následujícího po měsíci, ve které skupina podá s jejím souhlasem žádost o přistoupení do skupiny.

Po novele (od 1.1. 2025) se v zákoně (paragraf 4, odstavec 1, písmeno m) nově objevil pojem kapitálově spojené seskupení osob.

Dobrovolný plátce. Kdy se to vyplatí?

Dobrovolný plátce DPH by podle zákona daň platit nemusel, ale přihlásí se k ní ze své vůle, pokud mu to přináší výhody. „Většinou se tak rozhodují ti, kteří mají mezi svými dlouhodobými obchodními partnery především plátce DPH,“ doplňuje Michal Dvořáček.

Změna od neplátce k plátci DPH většinou mírně zdraží zboží a služby, ale plátci si daň odečtou, takže ve výsledku získají více peněz.

Pokud firma obchoduje se zahraničím, čeští neplátci DPH vypadají podezřele a netransparentně a těžko se jim navazují obchodní vztahy. Plátci daně jsou naopak zástupci zahraničních firem vnímání jako rovnocenní a důvěryhodní partneři.

Pokud obchodujete těsně pod hranicí dvoumilionového obratu (případně pod hranicí obratu ve výši 100 tisíc eur), a nejste dobrovolným plátcem, vaše vstupy jsou dražší než u plátců. Proto jste bez registrace opět v určité nevýhodě.

Stane-li se podnikatel dobrovolným plátcem DPH, není nutné, aby své zboží zdražoval, po zaplacení daně mu zůstane větší marže.

Co jsou zdanitelná plnění (podle paragrafu 13-20 zákona o DPH)

Opačně je to v případě poskytování mnoha služeb. Pokud se zabýváte službami jako poradenství, školení či umělecké profese, statut dobrovolného plátce pro vás může být nevýhodný. Má totiž minimální vstupní náklady a vysokou přidanou hodnotu.

Obecně se dá říct, že dobrovolný plátce DPH se vyplatí vždy, pokud podnikatel provádí transakce se zahraničím, respektive často nakupuje zboží v cizině (a to nejen v Evropské unii). Dobrovolný plátce má nižší vstupní náklady.

Důležité jsou ale i marketingové důvody. Statut plátce DPH vám zvýší prestiž a obchodní partneři vás vnímají jako větší a často i důvěryhodnější firmu.

Sazby DPH v ČR se loni změnily

Od 1. ledna 2015 platily v Česku tři sazby daně z přidané hodnoty. Základní ve výši 21 procent, první snížená 15 procent a nejnižší 10 procent. Od roku 2024 ale nastaly zásadní změny.

Podle konsolidačního balíčku (návrh zákona o konsolidaci veřejných rozpočtů) od 1. ledna 2024:

• zůstala zachována základní sazba DPH ve výši 21 %
• snížené sazby daně ve výši 15 % a 10 % byly sloučeny do jedné snížené ve výši 12 %

U dodání knih je  od 1. 1. 2024 uplatňováno úplné osvobození od daně.

Nulová sazba DPH

• knihy

Snížená sazba DPH 12 %

• potraviny (bez nápojů) –⁠ původně 15 %
• stavební práce –⁠ původně 15 %
• vodné a stočné –⁠ původně 10 %
• teplo –⁠ původně 10%
• léky a farmaceutické výrobky –⁠ původně 15 %
• zdravotnické prostředky –⁠ původně 15 %
• pravidelná doprava cestujících, hromadná autobusová doprava –⁠ původně 21 %
• ubytovací a stravovací služby –⁠ původně 10 %
• pohřební služby –⁠ původně 15 %
• vstupenky do divadel, kin, sportovních akcí, ZOO, bazénů, fitcenter… –⁠ původně 10 %
• časopisy a noviny –⁠ původně 10 %
• dětské sedačky –⁠ původně 15 %

Některé položky se v roce 2024 přesunuly ze snížené do základní (vyšší) sazby. Týká se to nejen některých služeb, ale také například točeného piva (původní sazba 10 procent) či nápojů (původně 15 procent).

Zvýšení DPH z 10 % na 21 %

• točené pivo
• úklidové práce v domácnostech
• opravy obuvi, kožených výrobků a kol
• kadeřnické služby a sauny
• půjčování knih, novin, časopisů, hudebnin…

Zvýšení DPH z 15 % na 21 %

• nápoje
• palivové dřevo
• řezané květiny
• sběr, přeprava, skládkování komunálního odpadu
• služby autorů a výkonných umělců

Seznam zboží a služeb pro jednotlivé sazby na stránkách Finanční správy

U dovozu zboží, u něhož je jednotná celní sazba, se uplatňuje základní sazba, pokud alespoň jeden druh zboží podléhá této sazbě DPH.

Čtvrtletní nebo měsíční platby?

Potenciální plátci DPH se často ptají, jak často budou muset plnit své povinnosti vůči berňáku? Stejně jako v případě ostatních daní musíte pravidelně podávat daňová přiznání, a navíc se vás týkají i kontrolní a nikoli ve všech případech také souhrnná hlášení.

Souhrnné hlášení podáváte pouze v případě, že jste:

• dodali zboží osobě v jiném státě EU, která je rovněž registrovaná k DPH,
• poskytli službu s místem plnění v jiném státě EU, je-li příjemce služby povinen přiznat a zaplatit daň,
• přemístili obchodní majetek do jiného státu EU.

Zdaňovacím obdobím pro plátce DPH je nejčastěji kalendářní měsíc. Každý nový plátce daně z přidané hodnoty se stává automaticky měsíčním plátcem.

Na čtvrtletní režim můžete přejít nejdříve po uplynutí dvou let od data registrace. Pokud jste například měsíčním plátcem od února 2023, mohli jste si o kvartální placení a přiznávání daně zažádat až v lednu 2025.

„Pokud je zdaňovací období stanovené na čtvrtletí, může to mít pro plátce jisté výhody včetně administrativních. Daň odvádí státu až po třech měsících, povinná přiznání, hlášení a podobně podává čtyřikrát namísto dvanáctkrát za rok,“ doplňuje Michal Dvořáček.

Čtvrtletní nebo měsíční plátce DPH? Co je povinné a kde hledat výhody

Do roku 2012 platilo, že se nový plátce stával automaticky čtvrtletním plátcem a po překročení potřebného obratu – nebo i z vlastního rozhodnutí – se stal plátcem měsíčním. Tito „staří“ čtvrtletní plátci (registrovaní před rokem 2012) jimi zůstávají automaticky i nadále.

Měsíční plátce se může rozhodnout pro čtvrtletní zdaňovací období, pokud:

• jeho obrat za předcházející kalendářní rok nepřesáhl 15 000 000 korun (limit zvýšen z 10 milionů korun),
• není nespolehlivým plátcem
• není skupinou

Změnu zdaňovacího období musíte oznámí správci daně do konce měsíce ledna příslušného kalendářního roku (nejlépe pomocí přiznání za prosinec).

Pomocí daňového přiznání k DPH za prosinec můžete měnit zdaňovací období vyplněním příslušného kódu do kolonky „Kód zdaňovacího období následujícího roku“.

K dispozici jsou dva kódy:

• Q – pokud se měsíční plátce rozhodl, že bude pro následující kalendářní rok čtvrtletním plátcem (splní-li výše uvedená kritéria)
• M – pokud se čtvrtletní plátce chce stát pro následující kalendářní rok plátcem měsíčním (dobrovolně, nebo ze zákona, splnil-li příslušná kritéria).

Plátce, který v následujícím kalendářním roce své zdaňovací období nemění, kód nevyplňuje.

Změny zdaňovacího období v paragrafu 99 a zákona o DPH

Kontrolní a souhrnná hlášení

Už osm let mají ti, kteří odvádějí daň z přidané hodnoty, povinnost podávat jednou za měsíc či za čtvrtletí kontrolní hlášení. Zapomenou-li, hrozí jim přísné postihy. Hlášení nenahrazují klasická přiznání, jsou pouze jejich doplňkem. Jedná se vlastně o kontrolní výkazy o všech přijatých i vydaných fakturách.

Součástí kontrolního hlášení je kromě výše DPH a základu daně například daňové identifikační číslo dodavatele a odběratele či den, kdy má plátce povinnost přiznat daň z přidané hodnoty (tzv. datum zdanitelného plnění). Spolu s ním podávají podnikatelé i klasické daňové přiznání za předchozí měsíc a doplácejí daň.

Ti, kteří dodávají zboží za hranice (a to osobám či firmám, které jsou registrované k dani v jiném státě EU) odevzdávají ještě takzvané souhrnné hlášení. Podrobnosti si přečtěte v paragrafu 102 zákona o DPH.

Co je v zákoně?

Kontrolní hlášení podává každý plátce DPH, pokud:

• uskutečnil zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku, nebo přijal úplatu přede dnem uskutečnění tohoto plnění,
• přijal zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku, nebo poskytl úplatu přede dnem uskutečnění tohoto plnění,
• ve zvláštním režimu pro investiční zlato přijal zprostředkovatelskou službu, u které byla uplatněna daň, uskutečnil dodání investičního zlata osvobozeného od daně, u kterého má nárok na odpočet daně, nebo investiční zlato vyrobil nebo zlato přeměnil na investiční zlato.

Podrobnosti ke Kontrolnímu hlášení včetně příslušných formulářů najdete na internetových stránkách finanční správy.

Povinností plátců daně je posílat hlášení elektronicky. Pro tyto účely postačí běžný počítač s připojením na internet. Využít můžete buď datovou schránku (povinností firem coby plátců DPH je datovou schránku mít) nebo dokumenty, které najdete na stránkách Finanční správy.

K tématu DPH na BusinessInfo.cz

Problematika DPH je velmi široká. Dalším detailům včetně reverse charge (přenesení daňové povinnosti), toho, jak postupovat, pokud se zapomenete registrovat včas, jaké jsou postihy a sankce při neplacení DPH a neplnění dalších povinností, jaká je administrativa spojená s hlášením daně, jaké výhody má evidovaní osob pro účely DPH (týká se zahraničního obchodu), se věnujeme v dalších textech, které najdete na stránkách BusinessInfo.cz.

• Ulehčete si odvod DPH při prodeji přes hranice. Pomůže vám registrace do OSS
• Kdo je nespolehlivým plátcem DPH? Obchodům se subjekty na blacklistu se vyhněte
• Plusy a mínusy registrace k DPH: Kdy se vyplatí stát se dobrovolným plátcem?
• Reverse charge jako nástroj proti podvodům? ČR jej zatím plošně nezavedla, dostává ale víc času
• Daňová evidence u DPH: Jak si usnadnit práci s komplikovanou administrativou

Jakub Procházka