DANĚ – informace nejen pro podnikatele.
Povinný přehled o příjmech a výdajích OSVČ pro správu sociálního zabezpečení.*
Povinný přehled o výši daňového základu OSVČ pro zdravotní pojišťovnu.*
Finanční správa doporučuje nechat si zaslat údaje pro platbu daně e-mailem.*
Cestovní náhrady členům statutárního orgánu SVJ.*
Finanční správa opět v terénu: odborná pomoc s vyplněním daňového přiznání i jeho podáním přímo v obci.
12.2.2026, Zdroj: Finanční správa
Nabídnou lidem osobní konzultace i praktickou pomoc s vyplněním formulářů. Podporu doplní také konzultační telefonní linky a prodloužené úřední hodiny na podatelnách finančních úřadů.
Praha, 12. února
Pracovníci finanční správy budou i v roce 2026 poplatníkům aktivně pomáhat s podáním daňového přiznání k daním z příjmů. V nadcházejících dnech vyšlou finanční úřady své specialisty do 119 obcí v rámci 272 výjezdů napříč celým Českem. ů.
„K výjezdům dlouhodobě dostáváme velmi pozitivní zpětnou vazbu – hlavně z menších obcí, kde jsou služby úřadů hůře dostupné. Chceme být lidem blíž a umožnit jim splnit daňové povinnosti co nejjednodušeji a v co největším pohodlí,“ uvedla Simona Hornochová, generální ředitelka Finanční správy ČR.
Pomoc s daněmi bez cesty na úřad: 272 mobilních kanceláří v obcích
Od konce února do začátku dubna 2026 uskuteční pracovníci finanční správy celkem 272 výjezdů finanční správy do 119 obcí. Výjezdy směřují především do míst, kde byla v minulosti zrušena územní pracoviště finančních úřadů. Tato iniciativa slouží zejména občanům, kteří si dosud nezvykli na elektronická podání a potřebují pomoci s vyplněním formuláře daňového přiznání. Odborní pracovníci finančních úřadů budou připraveni zodpovědět dotazy a poskytnout potřebné informace. Vyplněné daňové přiznání bude možné na místě také podat – to platí pro poplatníky, kteří nemají ze zákona zřízenu datovou schránku. Tato možnost se tedy netýká většiny OSVČ, které podávají daňové přiznání elektronicky.
Elektronické přiznání šetří čas – využívá ho už většina poplatníků
Finanční správa pro správu daňových povinností doporučuje využívat portál MOJE daně, který umožňuje pohodlné elektronické podání i přehlednou komunikaci se správcem daně v jednom místě. U přiznání k daním z příjmů za zdaňovací období roku 2024 (podávaných v roce 2025) bylo elektronicky podáno 76,34 %, což potvrzuje rostoucí oblibu online podání.
„Zájem o elektronická podání dlouhodobě roste a tento trend se potvrzuje každý rok. Online vyplnění a podání daňového přiznání je rychlé, bezpečné a praktické – portál provede uživatele celým procesem krok za krokem a pomůže předejít nejčastějším chybám. Přihlásit se lze například pomocí bankovní identity nebo přístupovými údaji do datové schránky,“ dodává Simona Hornochová.
Konzultační infolinky a rozšířené úřední hodiny
V období podávání daňových přiznání budou na finančních úřadech jednotně nastaveny rozšířené úřední hodiny:
V době od pondělí 23. 3. 2026 do středy 1. 4. 2026
- pondělí – čtvrtek: 8:00 – 17:00
- pátek 27. 3. 2026: 8:00 – 14:00
Konzultační infolinky k daním z příjmů provozované finančními úřady budou v uvedeném období v provozu ve stejných časech jako rozšířené úřední hodiny. Aktuální seznam všech kontaktů pro telefonické konzultace včetně rozvržení plánovaných výjezdů je uveden níže.
Finanční správa má nové telefonní linky
Připomínáme, že v souvislosti s modernizací telekomunikačních služeb došlo v loňském roce k přečíslování všech telefonních linek finanční správy. Podrobnější informace k zavedení nových telefonních linek jsou uvedeny v samostatné tiskové zprávě.
Klíčové lhůty pro podání daňového přiznání k daním z příjmů za rok 2025
- listinná (papírová) podoba: do středy 1. dubna 2026
- elektronické podání: do pondělí 4. května 2026
- podání prostřednictvím daňového poradce nebo pro poplatníky s povinným auditem účetní závěrky: do středy 1. července 2026.
Základní tříměsíční lhůta pro podání daňového přiznání tradičně zajímá i poplatníky, kteří požadují co nejdříve vrátit přeplatek na dani – pokud do 1. dubna 2026 podají daňové přiznání i žádost o vrácení přeplatku, vrátí jim správce daně přeplatek nejpozději do 2. května 2026. To platí pro všechny způsoby podání daňového přiznání – samozřejmě za předpokladu, že správce daně nemá o údajích v daňovém přiznání pochybnosti a u žadatele neeviduje žádné nedoplatky.
Povinný přehled o příjmech a výdajích OSVČ pro správu sociálního zabezpečení.
19.2.2026, Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení
Každá OSVČ, která alespoň po část roku 2025 vykonávala samostatnou výdělečnou činnost (dále jen „SVČ“), má povinnost podat příslušné Územní správě sociálního zabezpečení (dále jen „ÚSSZ“) na předepsaném tiskopise Přehled o příjmech a výdajích OSVČ a dalších údajích za rok 2025 (dále jen „přehled“).
OSVČ, které jsou poplatníky v paušálním režimu, naleznou více informací zde.
Obecně ke lhůtám
Lhůta pro podání přehledu se odvíjí od lhůty pro podání daňového přiznání, kdy toto se mění podle toho, kdy bylo podáno, v jaké podobě a kdo jej podal.
Obecně dle § 136 odst. 1 daňového řádu zůstává lhůta pro podání daňového přiznání nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období zachována.
Tato lhůta se však prodlužuje:
- na 4 měsíce po uplynutí zdaňovacího období, pokud daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období, ale následně bylo daňové přiznání podáno elektronicky,
- na 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období, pokud daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně daňové přiznání podal daňový poradce nebo daňový subjekt má zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.
ÚSSZ bude stanovovat den, kdy měl být podán přehled podle údajů, které OSVČ zaznamená v přehledu (v řádcích č. 40 a 41).
Skutečnost, že přehled bude podávat daňový poradce, není třeba ÚSSZ dopředu oznamovat a následně dokládat, údaj o této skutečnosti se pouze uvede v přehledu za daný rok (v řádku č. 41).
Pakliže OSVČ nevyplní potřebné údaje v ř. 40 a ř. 41 bude za den lhůty pro podání přehledu stanoven termín 4. 5. 2026.
Termíny pro podání přehledu za rok 2025
Termíny pro podání přehledu za rok 2025 jsou:
- 4. 5. 2026, pokud bylo daňové přiznání podáno OSVČ nebo daňovým poradcem ve lhůtě 3 měsíců od uplynutí zdaňovacího období, bez ohledu na to, zda bylo podáno elektronicky či v papírové podobě,
- 1. 6. 2026 (prodloužená lhůta), pokud OSVČ podala daňové přiznání elektronicky po 1. 4. 2026,
- 3. 8. 2026, pokud daňové přiznání podal daňový poradce po 1. 4. 2026.
Způsob podání přehledu
- OSVČ, které mají ze zákona zpřístupněnu datovou schránku, jsou povinny podávat Přehled o příjmech a výdajích OSVČ výhradně v elektronické podobě ve formátu XML. Podání je možné provést prostřednictvím ePortálu ČSSZ (interaktivní formulář umožňuje přímé odeslání v požadovaném formátu) nebo zasláním do datové schránky e‑Podání (ID: 5ffu6xk), případně do datové schránky příslušné OSSZ. Do ePortálu ČSSZ doporučujeme nejprve se přihlásit (např. prostřednictvím ověření datovou schránkou), kde se po přihlášení značná část údajů do přehledu vyplní automaticky.
- Pokud OSVČ vlastní uznávaný elektronický podpis, může Přehled o příjmech a výdajích OSVČ ve formátu xml podat také prostřednictvím veřejného rozhraní pro e‑Podání (VREP/APEP).
Nemá-li OSVČ zpřístupněnou datovou schránku, která jí byla zřízena ze zákona, nebo v odůvodněných případech, může vyplněný interaktivní formulář z ePortálu ČSSZ, zaslat v čitelném formátu (např. PDF) na e-podatelnu (jestliže vlastní uznávaný elektronický podpis), nebo jej doručí na adresu příslušné ÚSSZ.
Vyplnění formuláře není podmíněno přihlášením. Pokud se však klient přihlásí prostřednictvím datové schránky nebo portálu Identita občana (s využitím elektronického občanského průkazu eObčanka, uživatelského účtu NIA, bankovní identity či identifikačního certifikátu I. CA), systém automaticky předvyplní jeho identifikační údaje z databází ČSSZ. Interaktivní formuláře na ePortálu ČSSZ přitom poskytují logické a formální kontroly, které usnadňují správné vyplnění a předcházejí tak chybám, pro která jsou/mohou být podání zamítána.
Rozpracovaný tiskopis je možné uložit na vlastní počítač a následně jej upravovat či vytisknout.
Upozornění: pro zmocnění/pověření osoby k podání přehledu, je vhodné využít formulář plné moci na ePortálu ČSSZ; pro klienty přihlášené do ePortálu je k dispozici funkce Správa plných mocí, ve které lze plnou moc přímo zadat, zrušit či upravovat její rozsah. Plnou moc v čitelném formátu je možné vložit jako přílohu přímo do formuláře nebo zaslat (poštou/elektronicky) či osobně doručit příslušné ÚSSZ. Podání učiněná zmocněnou/pověřenou osobou za OSVČ nebudou bez předložení (dřívějšího předložení) k tomu určeného zmocnění akceptována ani dále zpracovávána.
Další informace
Podrobnější informace týkající se Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2025 jsou ZDE.
Povinný přehled o výši daňového základu OSVČ pro zdravotní pojišťovnu.
19.2.2026, Zdroj: VZP
- Jakým způsobem doručit přehled zdravotní pojišťovně?
- Jaké jsou termíny pro podání přehledu o výši daňového základu OSVČ za rok 2025?
- Dokdy musím zaplatit nedoplatek?
- Jak požádat o přeplatek na pojistném a dokdy mi ho zdravotní pojišťovna vrátí?
- Zálohy dle přehledu OSVČ
Od 1. ledna 2026 se mění způsob, jakým OSVČ podávají přehled o výši daňového základu pro účely zdravotního pojištění. Nově je možné jej podat pouze elektronickou cestou. Přehled je nutné podat včas, aby nedošlo ke vzniku nedoplatku na pojistném, proto níže uvádíme také konkrétní termíny. Minimální výše zálohy na zdravotní pojištění OSVČ je od 1. 1. 2026 stanovena na částku 3 306 Kč.
Jakým způsobem doručit přehled zdravotní pojišťovně?
V případě VZP je nejjednodušší a nejrychlejší podání přehledu v aplikaci Moje VZP. Interaktivní formulář provede plátce celým procesem podání. Většinu potřebných dat formulář čerpá přímo ze systému VZP – např. úhrn zaplacených záloh či dobu pojištění. OSVČ vyplní výši daňového základu a následně zkontroluje automaticky vyplněná data a případně doplní chybějící údaje, které systém VZP nemá k dispozici. Formulář zároveň vypočítá pojistné, vyčíslí přeplatek nebo nedoplatek a v případě vzniku nedoplatku je součástí potvrzení QR kód, pomocí kterého lze platbu ihned snadno provést.
OSVČ může také přehled podat přes VZP Point nebo datovou schránkou (i48ae3q).
Poznámka redakce: způsob podání přehledu uvádí jednotlivé zdravotní pojišťovny na svých webových stránkách, OSVČ (s výjimkou OSVČ, jejíž daň z příjmů je rovna paušální dani) je povinna předložit přehled o výši daňového základu a zaplacených zálohách na pojistné všem zdravotním pojišťovnám, u kterých byla v daném zdaňovacím období pojištěna.
Jaké jsou termíny pro podání přehledu o výši daňového základu OSVČ za rok 2025?
Termíny pro podání přehledu o výši daňového základu OSVČ zdravotní pojišťovně se odvíjejí od data pro podání daňového přiznání. V praxi to znamená, že OSVČ má povinnost zdravotní pojišťovně přehled předložit nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém měla podat daňové přiznání.
- OSVČ, které nemají povinnost podávat daňové přiznání za rok 2025 – do 8. 4. 2026
- OSVČ, kterým nezpracovává daňové přiznání za rok 2025 daňový poradce – do 4. 5. 2026
- OSVČ, které nepodaly daňové přiznání do 1. 4. 2026 a následně ho do 4. 5. 2026 podaly elektronicky – do 4. 6. 2026
- OSVČ, kterým zpracovává daňové přiznání za rok 2025 daňový poradce – do 3. 8. 2026
Dokdy musím zaplatit nedoplatek?
Případný nedoplatek je třeba uhradit do osmi dnů od data, kdy byl nebo měl být přehled OSVČ podán.
Jak požádat o přeplatek na pojistném a dokdy mi ho zdravotní pojišťovna vrátí?
Pokud jste na přehledu OSVČ zaškrtl, že žádáte o vrácení přeplatku a máte ho skutečně evidován, pak vám bude automaticky vrácen do jednoho měsíce ode dne, kdy jste přehled OSVČ podal.
Zálohy dle přehledu OSVČ
OSVČ hradí pojistné formou měsíčních záloh na pojistné. Novou výši zálohy platnou pro další období, vypočtenou dle přehledu, zaplatí OSVČ poprvé za měsíc, ve kterém byl nebo měl být přehled OSVČ odevzdán.
OSVČ, pro které od 1. 1. 2026 neplatí povinnost dodržet minimální vyměřovací základ, nemusí během roku hradit zálohy na pojistné. Pojistné uhradí až po podání přehledu za rok 2026. Mezi takové osoby patří:
- OSVČ v souběhu se zaměstnáním, kdy samostatná výdělečná činnost není hlavním zdrojem příjmů a v zaměstnání odvádí pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu,
- OSVČ, která je po celý kalendářní měsíc uznána práce neschopnou nebo jí byla nařízena karanténa podle zvláštních právních předpisů,
- OSVČ, za niž je zároveň plátce pojistného stát (studenti, maminky na mateřské nebo osoby na rodičovské dovolené, poživatelé starobního důchodu, osoby osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do 7 let věku atd.),
- OSVČ, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P,
- OSVČ, jež dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, ale nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání.
Pro OSVČ, které musejí minimální vyměřovací základ dodržet, je minimální výše zálohy na zdravotní pojištění OSVČ v roce 2026 stanovena ve výši 3 306 Kč.
Záloha je vždy splatná od 1. dne kalendářního měsíce, na který se platí, do 8. dne následujícího kalendářního měsíce. Připadne-li termín na sobotu, neděli či svátek, je posledním dnem splatnosti nejbližší následující pracovní den.
Finanční správa doporučuje nechat si zaslat údaje pro platbu daně e-mailem.
30.1.2026, Zdroj: Finanční správa
Finanční správa připomíná možnost zasílání údajů pro placení daně z nemovitých věcí prostřednictvím e-mailu. Tato služba poplatníkům přináší detailní přehled daně za jednotlivé nemovité věci tak, jak byly uvedeny v daňovém přiznání.
Zasílání údajů pro placení daně e-mailem doporučuje FS jako velmi pohodlný a bezpečný způsob, jak získat platební údaje včas a přehledně. Poplatník získá kromě samotných údajů k platbě i podrobný rozpis daně podle jednotlivých nemovitostí, což papírová složenka neumožňuje.
Služba je dostupná všem poplatníkům. Lze o ni snadno požádat prostřednictvím online formuláře.
Přihlášení ke službě je jednoduché – stačí vyplnit žádost, vytisknout, ručně podepsat, vyfotit či naskenovat a následně e-mailem zaslat do 15. března daného roku na příslušný finanční úřad. Seznam e-mailových adres konkrétních finančních úřadů a jejich územních pracovišť je dostupný na webu finanční správy ve formátu PDF.
Poplatníkům, kteří si údaje nechají zasílat e-mailem, již nebudou složenky zasílány poštou. Tímto krokem se ušetří časové i finanční náklady na její doručení. E-mail obsahuje QR kód pro snadné zaplacení daně prostřednictvím mobilního bankovnictví.
Proč zvolit e-mail místo složenky?
- Obsahuje přehledný rozpis daně podle jednotlivých nemovitých věcí tak, jak jsou uvedeny v daňovém přiznání
- Platební údaje obdržíte dříve než poštovní složenku
- Pohodlná platba mobilem díky QR kódu
- Oficiální e-mail finanční správy s platebními údaji je spolehlivá cesta, jak platit na správný účet a nenaletět podvodníkům
- Snížení nákladů veřejné správy
- Šetrný k životnímu prostředí
Přihlášení k zasílání údajů e-mailem pro aktuální zdaňovací období je každoročně možné do 15. března. Poplatníci se tak stále mohou přihlásit k využití služby v roce 2026.
Více informací o službě naleznete na webových stránkách finanční správy.
Doměrky DPH a sankce.
9.2.2026, Zdroj: Verlag Dashöfer
V zákoně o DPH je speciální úprava pro vyměření a doměření daně odlišně od tvrzení daňového subjektu.
Pro DPH platí speciální úprava v oblasti vyměření a doměření daně odlišně oproti tvrzení daňového subjektu obsažená v § 104 zákona o DPH.
Oproti standardnímu přístupu v ostatních daních podle daňového řádu se částky neposouvají do zdaňovacího období, kam náleží, a nevyměřuje se 20% penále z doměřené částky. Základní sankcí je úrok z prodlení. Ten se stanoví na úrovni 8 % + repo sazba ČNB.
Ustanovení upravuje tyto situace:
- Plátce uvedl skutečnosti rozhodné pro stanovení daně v přiznání za dřívější období a nesníží tím daň v tomto dřívějším období → správce daně k těmto skutečnostem přihlédne a vyměří či doměří daň za toto dřívější období podle toho, jak to uvedl plátce. Tato situace by neměla vést k sankcím.
- Plátce uvedl skutečnosti rozhodné pro stanovení daně v přiznání za pozdější období a nesníží tím daň v období, do kterého skutečnosti náležely → správce daně k těmto skutečnostem přihlédne a vyměří či doměří daň za toto pozdější období podle toho, jak to uvedl plátce. Tato situace by neměla vést k sankcím.
- Plátce uvedl skutečnosti rozhodné pro stanovení daně v přiznání za dřívější období a sníží tím daň v tomto dřívějším období → správce daně k těmto skutečnostem přihlédne a vyměří či doměří daň za toto dřívější období podle toho, jak to uvedl plátce. Bude vyměřen úrok z prodlení.
- Plátce uvedl skutečnosti rozhodné pro stanovení daně v přiznání za pozdější období a sníží tím daň v období, do kterého skutečnosti náležely → správce daně k těmto skutečnostem přihlédne a vyměří či doměří daň za toto pozdější období podle toho, jak to uvedl plátce. Bude vyměřen úrok z prodlení.
Uvedené neplatí pro plnění, u kterých vznikla povinnost přiznat daň a zároveň byl uplatněn plný nárok na odpočet.
Dále se uvedený postup nepoužije u plnění, která mají vliv na stanovení poměrného nebo krátícího koeficientu.
Cestovní náhrady členům statutárního orgánu SVJ.
20.1.2026, Ing. Zdeněk Morávek, daňový poradce, Zdroj: Verlag Dashöfer
Dotaz:
Může prosím člen výboru SVJ, pokud nemá odměnu statutárního orgánu, nárokovat cestovní náhrady? Pokud ano, v jaké výši u nákladního vozidla?
Odpověď:
Obecně platí, že cestovní náhrady jsou upraveny v § 156 až 189 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Tato úprava se ovšem týká pouze zaměstnanců, ovšem člen výboru SVJ zaměstnancem z pohledu zákoníku práce není. Případné poskytování cestovních náhrad těmto osobám je tak pouze věcí dohody mezi členem výboru a SVJ.
V této souvislosti je potřeba připomenout, že důležitá je také úprava zákona o daních z příjmů (zákon č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Odměna člena výboru je příjmem ze závislé činnosti podle § 6 zákona o daních z příjmů, a poplatník s příjmy ze závislé činnosti je dále označen jako „zaměstnanec“, plátce příjmu jako „zaměstnavatel“. Následně ZDP některé příjmy u zaměstnanců vyjímá z předmětu daně a některé osvobozuje od daně. Ovšem je otázkou, zda je možné tuto úpravu uplatnit i na případy, kdy poplatník vykonává funkci bezplatně a fakticky tedy příjmy ze závislé činnosti nepobírá, jako je tomu v tomto případě.
Tento výkladový problém by ale měl být vyřešen na základě příspěvku na Koordinační výbor KDP ČR a GFŘ č. 520/02.05.18 Daňový režim cestovních náhrad a ostatních příjmů fyzické osoby obdržených v souvislosti s bezplatným výkonem funkce člena orgánu právnické osoby předkladatele JUDr. Kopeckého. Předkladatel v příspěvku uvádí, že ZDP legislativní zkratku „zaměstnanec“ a „zaměstnavatel“ neváže primárně na výkon určité činnosti nebo funkce, ale na existenci příjmu za tuto činnost nebo výkon funkce. To znamená, že aby určitá osoba byla považována za „zaměstnance“ ve smyslu § 6 odst. 2 ZDP, nepostačí, aby byla např. jednatelem s. r. o., ale musí od této s. r. o. pobírat jako jednatel také odměnu. To znamená, že jednatel bez odměny nenaplní definici zaměstnance podle § 6 odst. 1 a 2 ZDP. Předkladatel je toho názoru, že před gramatickým výkladem je nutno dát přednost výkladu teleologickému. Smyslem vynětí ze zdanění položek uvedených v § 6 odst. 7 ZDP a osvobození od daně položek uvedených v § 6 odst. 9 ZDP je zabránit zdanění v situacích, kdy u fyzické osoby reálně nedochází ke zvýšení jejího majetku, ale náhrady přijaté od „zaměstnavatele“ mají pouze pokrýt související výdaje „zaměstnance“ (oba pojmy uvedené v uvozovkách jsou zde ve smyslu § 6 odst. 2 ZDP). Přitom tyto výdaje jsou hrazeny buď v prokázané výši (§ 6 odst. 7 písm. c) ZDP) nebo jde o paušalizované náhrady (§ 6 odst. 7 písm. a) ZDP), popř. jde o nepeněžní příjmy, jejichž reálnou hodnotu pro zaměstnance nelze spolehlivě vyčíslit (§ 6 odst. 9 písm. a) ZDP).
K tomu GFŘ uvádí, že s výše uvedeným závěrem, “že i v případě, kdy fyzická osoba vykonává funkci člena orgánu právnické osoby bezplatně (tzn. bez odměny), uplatní se u příjmů uvedených v § 6 odst. 7 ZDP vyloučení ze zdanění a u příjmů uvedených v § 6 odst. 9 ZDP osvobození od daně“ – se ztotožňujeme.
Byl tedy přijat sjednocující závěr, že fyzická osoba vykonávající funkci člena orgánu právnické osoby nemusí za tuto činnost pobírat odměnu, a přesto má jako zaměstnanec ve smyslu § 6 odst. 2 ZDP nárok v souvislosti s výkonem této funkce na vynětí příjmů, které nejsou předmětem daně z příjmů podle § 6 odst. 7 ZDP a na osvobození příjmů podle § 6 odst. 9 ZDP.
Pokud tedy člen výboru, který nepobírá za tuto svou činnost odměnu, obdrží od SVJ cestovní náhrady, tyto příjmy nejsou za podmínek § 6 odst. 7 písm. a) zákona o daních z příjmů, předmětem daně.
Je potřeba doplnit, že automatický nárok na cestovní náhrady člen výboru nemá, nelze aplikovat úpravu zákoníku práce, kde by nárok vznikl automaticky. Pokud bude dohodnuto, že budou poskytovány cestovní náhrady ve výši stanovené zákoníkem práce, bude poskytnuta sazba základní náhrady ve výši dvojnásobku sazby pro osobní automobily, tedy 2 x 5,90 Kč za každý ujetý km. K tomu potom samozřejmě náhrada za spotřebované pohonné hmoty.