DANĚ – informace nejen pro podnikatele.

Úvod
INFORMAČNÍ SERVIS KHK KHK
Daně a účetnictví
DANĚ – informace nejen pro podnikatele.

22. 3. 2026

Kdy je třeba podat daňové přiznání k dani z příjmů FO za rok 2025?*

Pokuta za opoždění podání přiznání.*

Poradíme vám: Jak vyplnit daňové přiznání řádek po řádku.*

Přeplatky na daních z příjmů budou vypláceny po 1. dubnu 2026.*

Roční zúčtování v dotazech a odpovědích.*

Daňové přiznání musejí někdy podávat i zaměstnanci. Kdy a za jakých okolností?*

Kdy je třeba podat daňové přiznání k dani z příjmů FO za rok 2025?

17.2.2026, Zdroj: Česká daňová správa

Ustanovení § 38g ZDP stanoví, kdy je daňový subjekt povinen podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob.

Obecně k povinnosti podat přiznání k dani z příjmů FO

Podle § 38g zákona č. 586/1992 Sb., zákona o daních z příjmů (dále ZDP),

je daňové přiznání povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 50 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně (§ 36 ZDP). Daňové přiznání je povinen podat i ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 50 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu.
Daňové přiznání je povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti podle § 6 ZDP pouze od jednoho, anebo postupně od více plátců daně včetně doplatků mezd od těchto plátců (§ 38ch odst. 4 ZDP) a nepodepsal u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k ZDP, a dále poplatník, který vedle příjmů ze závislé činnosti vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň srážkou sazbou daně podle § 36 ZDP, má jiné příjmy podle § 7 až 10 ZDP vyšší než 20 000 Kč.
Daňové přiznání za zdaňovací období je povinen podat poplatník uvedený v § 2 odst. 3 ZDP (daňový nerezident), který uplatňuje slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) ZDP, nebo daňové zvýhodnění, anebo nezdanitelnou část základu daně.
Daňové přiznání je povinen podat poplatník, kterému byly vyplaceny nebo který jiným způsobem obdržel příjmy ze závislé činnosti za uplynulá léta, které se nepovažovaly podle § 5 odst. 4 ZDP za jeho příjmy ve zdaňovacím období, kdy byly zúčtovány plátcem daně v jeho prospěch,
dále poplatník s příjmy ze závislé činnosti, který uplatňuje pro snížení základu daně hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého do zahraničí za podmínek uvedených v § 15 odst. 1 ZDP.
Daňové přiznání může podat nerezident ČR (rezident EU nebo EHP), který využije postup podle § 36 odst. 7 ZDP.
Daňové přiznání je také povinna podat osoba, které tak stanoví § 239 a následující zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, v případě úmrtí poplatníka nebo poplatník dle § 244 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, v souvislosti s insolvenčním řízením. V těchto případech se pak postupuje podle § 38ga a § 38gb ZDP.
Daňové přiznání je povinen podat poplatník, jehož plátce daně oznámil dlužnou částku na dani nebo neoprávněně vyplacenou částku na daňovém bonusu vzniklou zaviněním poplatníka správci daně a předal doklady potřebné k vybrání vzniklého rozdílu podle § 38i odst. 5 písm. b) ZDP.
Daňové přiznání je povinen podat poplatník, kterému v rámci navrácení daňové podpory produktu spoření na stáří vznikl příjem podle § 6 (příjem ze závislé činnosti).
Dále je povinen podat daňové přiznání každý poplatník, který je správcem daně k podání daňového přiznání vyzván (§ 135 odst. 1 daňového řádu).

Řešené příklady z praxe

Příklad 1:

Musí podat daňové přiznání důchodce, který v roce 2025 prodal ovoce ze své zahrady a obdržel za něj 29 000 Kč?

Jestliže neměl tento důchodce kromě důchodu (do 748 800 Kč v součtu za rok) a příjmu 29 000 Kč za prodej ovoce jiný příjem, povinnost podat daňové přiznání nemá, protože příjem z jednotlivého druhu příjmu dle § 10 ZDP (mj. příjem z příležitostné činnosti nebo příležitostného nájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby, které nejsou provozovány podnikatelem) je příjmem od daně osvobozeným, pokud úhrn příjmů spadajících do tohoto druhu příjmu nepřesáhne ve zdaňovacím období 50 000 Kč (§ 10 odst. 3 písm. a) ZDP).

Příklad 2:

Poplatníkovi byl ve zdaňovacím období 2025 pravidelně vyplácen starobní důchod v úhrnné výši 220 000 Kč a současně má příjmy z nájmu nemovitosti. Má povinnost podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob?

Poplatník podá za rok 2025 daňové přiznání, kde uvede pouze příjmy z nájmu, pokud jejich roční úhrn přesáhne částku 50 000 Kč (jedná se o příjem z nájmu dle § 9 ZDP). Příjmy z pravidelně vypláceného důchodu se do daňového přiznání neuvádí.

Příklad 3:

Poplatník v roce 2025 prodal jednotku, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, která nebyla zahrnuta do obchodního majetku a ve které měl bydliště od roku 2004. Budou příjmy z prodeje osvobozeny?

Příjmy z prodeje jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, a souvisejícího pozemku, pokud poplatník v něm měl bydliště nejméně po dobu 2 let bezprostředně před prodejem, jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob podle § 4 odst. 1 písm. a) ZDP.

Příklad 4:

Jak se postupuje u příjmů z prodeje rodinného domu, pokud v něm měl poplatník bydliště po dobu kratší než dva roky?

Podle § 4 odst. 1 písm. a) ZDP je příjem z prodeje rodinného domu, jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru a souvisejícího pozemku, pokud v něm měl prodávající bydliště bezprostředně před prodejem po dobu kratší 2 let, osvobozen, použije-li získané prostředky na obstarání vlastní bytové potřeby a pokud toto oznámí správci daně. V případě, že příjem z prodeje nebude použitý na obstarání vlastní bytové potřeby, bude podléhat zdanění podle § 10 odst. 1 písm. b) ZDP. Zdaněn bude příjem snížený o výdaje podle § 10 odst. 5 ZDP.

Příklad 5:

V rámci jednoho zdaňovacího období poplatník pobíral jak příjmy z ČR, tak příjmy z Francie. Jak vyřešit otázku podání daňového přiznání?

Za předpokladu, že se jedná o rezidenta ČR, tento má povinnost v daňovém přiznání uvést a zdanit veškeré příjmy, tedy příjmy ze zdrojů v ČR i příjmy ze zdrojů v zahraničí, tj. ve Francii.

Příklad 6:

Poplatník podnikal do konce června v ČR jako osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) a od července do konce roku byl zaměstnán v zahraničí u agentury EU spadající pod Evropskou Komisi. Platy zaměstnanců této agentury podléhají dani ES a nepodléhají dani národní. Jak má postupovat při vypořádání daňových povinností v ČR?

Poplatník je povinen v ČR podat daňové přiznání, ve kterém přizná a zdaní své příjmy z první poloviny roku, kdy podnikal v ČR jako OSVČ, a ve vztahu k druhé části roku, kdy pracoval pro agenturu EU, je potřeba doložit místně příslušnému správci daně potvrzení od uvedené agentury EU, že příjmy na základě Protokolu o výsadách a imunitách Evropských společenství ze dne 8. 4. 1965 podléhají jen dani do ES a nikoli daním národním.

Příklad 7:

Má český daňový rezident povinnost podat daňové přiznání, pokud mu plynuly příjmy z dividend (podílů na zisku) ze slovenské společnosti?

V článku 10 odst. 1 Smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi Českou republikou a Slovenskou republikou je uvedeno, že dividendy vyplácené společností, která je rezidentem jednoho smluvního státu (v daném případě tedy Slovenska), rezidentu druhého smluvního státu (tedy České republiky) mohou být zdaněny (tedy „budou zdaněny“ dle vnitrostátního práva daného státu) v tomto druhém státě.

Způsob zdanění těchto dividend je pak obsažen v § 8 odst. 4 ZDP, dle kterého jsou podíly na zisku ze zdrojů v zahraničí nesnížené o výdaje základem daně (dílčím základem daně). Z uvedeného vyplývá, že český rezident má povinnost podat v ČR daňové přiznání.

Pokuta za opoždění podání přiznání.

9.3.2026, Zdroj: Verlag Dashöfer

Sankce za opožděné podání daňového tvrzení může být snížena na polovinu při včasné reakci.

Podle § 250 daňového řádu hrozí při pozdním podání daňového přiznání, ať už řádného nebo dodatečného, pokud je zpoždění delší než 5 pracovních dnů nebo není podáno vůbec.

Výše pokuty bohužel závisí na částce, která měla být včas přiznána. Denní sankce je 0,05 % ze stanovené daně nebo daňového odpočtu, 0,01 % z daňové ztráty. Sankce do 1 000 Kč se nepředepisují, nicméně při nepodání přiznání se vybere pokuta vždy alespoň 500 Kč Maximálně se vyměří pokuta 300 000 Kč.

Od roku 2026 platí možnost snížit pokutu na poloviční výši, pokud

daňový subjekt podá daňové tvrzení do 30 dnů od marného uplynutí lhůty pro jeho podání a
v daném kalendářním roce nebylo správcem daně u daňového subjektu v době vydání platebního výměru zjištěno jiné prodlení při podání daňového tvrzení.

Tato nová úprava významně snižuje sankce u krátkých prodlení.

Poradíme vám: Jak vyplnit daňové přiznání řádek po řádku.

Přiznání k dani z příjmu za rok 2025 musejí OSVČ vyplnit výhradně elektronicky a odevzdat do 4. května 2026. Dalším termínem je 1. červenec, pokud mají poplatníci za zákona povinný audit, nebo jim přiznání zpracovává daňový poradce.

03.02.2026 | BusinessInfo.cz

Víte, jak správně vyplnit formuláře, jaké jsou všechny termíny pro jejich odevzdání a za jakých okolností je lze odložit?

Než začnete:
Změny v hlavních tiskopisech
Vyplňujete si přiznání sami? Jak na to?

Přeskočit seznam kapitol

Návod, jak na to

Pokud plátci, kteří nevyužívají paušální daň, vyplňují přiznání elektronicky na portále Moje Daně FS ČR, stačí zadat do formuláře jen podstatné údaje jako daňový základ či příslušné slevy a odpočty a výši daně za vás formulář vypočítá sám.

OSVČ, které mají povinnou datovou schránku, musejí podávat daňové přiznání (DAP) výhradně elektronicky. V papírové podobě mohou podávat přiznání například zaměstnanci, ti, co mají příležitostné příjmy podle paragrafu 10 zákona o DP či pronajímatelé. Proto si připomeňme, jak vyplnit klasický růžový tiskopis. Návod může pomoci i OSVČ při zadávání základních údajů do interaktivního online formuláře.

Obdobný formulář jako DAP k dani z příjmu fyzických osob najdete na BusinessInfo.cz i k dani z příjmu právnických osob.

Podnikatelé, kteří mají aktivní datovou schránku, nemusejí nutně podávat přiznání jejím prostřednictvím. Využít mohou jakoukoli jinou formu elektronického podání.

Jakou elektronickou formu podání lze zvolit?

přes datovou schránku
e-mailem s elektronicky ověřeným podpisem
přes portál Moje daně (aplikaci Elektronická podání pro Finanční správu nebo aplikaci Online finanční úřad)

Zde vám ale poradíme, jak bez chyb ručně vyplnit klasický růžový tiskopis „Daňové přiznání k příjmu fyzických osob“. Poplatníci, kteří nemají aktivní datovou schránku, mohou odevzdat přiznání v papírové podobě do 1. dubna 2026. Běžně jsou poplatníci sankcionováni, pokud se opozdí o více než pět pracovních dnů.

Přiznání k dani z příjmů fyzických osob (DAP) jste ze zákona jako podnikatelé povinni podat v případě, že vaše roční příjmy přesáhly 50 tisíc korun. Pokud jste zaměstnancem s vedlejšími příjmy – například i z podnikání – příjmový limit se vám snižuje na dvacet tisíc korun za rok.

Pokud podáváte daňové přiznání elektronicky, můžete tak učinit nejpozději do čtyř měsíců po uplynutí zdaňovacího období (letos tedy 4. 5.). Běžným termínem je druhý květnový den, ten ale v roce 2026 připadá na sobotu, deadline se tedy posouvá na následující pondělí.

Kompletní informace nejen k daňovému přiznání najdete ve SPECIÁLU Daně z příjmů za rok 2025

Daňové přiznání: jak je to s daňovými limity, termíny a formy podání přiznání

Kliknutím na náhled / tlačítko Přehrát Vás přesměrujeme na samotný audio/video obsah na webu třetí strany. Pro přehrávání audio/video obsahu přímo na stránkách BusinessInfo.cz, prosím potvrďte jednorázově souhlas s ukládáním cookies třetích stran.

Má-li podnikatel povinný audit nebo mu přiznání (dále jen DAP) zpracovává daňový poradce, jehož služeb může využít každý plátce daně, prodlužuje se mu každoročně lhůta do července.

Pro úplnost dodáváme, že od zdaňovacího období 2021 mnozí živnostníci využívají výhod takzvané paušální daně, která znamená, že jim odpadla povinnost podávat daňové přiznání i přehledy zdravotním pojišťovnám či sociálce. Znamená to tedy méně administrativy a často i ušetřené peníze, není to tak ale ve všech případech. Více si přečtěte v článku Jak se v roce 2026 zvyšuje paušální daň a komu se vyplatí?

Změny v hlavních tiskopisech

Oproti loňskému roku nedošlo v tiskopisu přiznání k dani z příjmu fyzických osob k jediné změně. Dokonce ani v řádku 52, který se týká odpočtů na výzkum a vývoj. Změnilo se jen znění paragrafu 34a, odstavec 4 Zákona o daních z příjmů, v tiskopisu se ale úprava neprojevila.

Také v uplynulých letech doznalo daňové přiznání i jeho přílohy jen minimum změn, které si nicméně můžeme připomenout. Předloňskou novinkou jsou položky na čtvrté straně tiskopisu (Přílohy) – Výpočet daně za samostatného základu podle paragrafu 16a zákona o daních z příjmů a Usnesení o zastavení exekuce. V té souvislosti přibyl v hlavním tiskopisu i řádek 62a „Sleva za zastavenou exekuci podle paragrafu 35 odstavec 4 zákona„.

Už v předchozích letech došlo k úpravám ve druhém oddíle, 1. části. Týká se pouze těch, kteří mají ještě vedlejší příjmy za zaměstnání.

Především jde o řádek 32, který je označen jako neobsazený. Donedávna uváděli plátci do tohoto řádku „úhrn povinného pojistného podle paragrafu 6 odstavec 12 zákona o dani z příjmu“, což se změnilo k 1. 1. 2022. Šlo o částky, které za ně ročně platil jako povinné odvody na zdravotním a sociálním pojištění zaměstnavatel. V řádku 35 pak v té souvislosti zůstává jen formulace „úhrn příjmů plynoucích ze zahraničí podle paragrafu 6 zákona“ (vypadla slova „zvýšený o povinné pojistné“) a zmizely i řádky 36a a 41a.

V řádku 44 je přeformulovaná „pravomocně stanovená daňová ztráta“ na „Uplatňovanou výši pravomocně stanovené ztráty (maximálně do výše ř. 41)“. Daňovou ztrátou se podle zákona zjednodušeně rozumí situace, kdy jsou daňové výdaje vyšší než dosažené daňové příjmy (více v paragrafu 5 zákona).

V DAP už nenajdou všichni ti, kteří evidovali tržby elektronicky, řádek 69b, který byl označený jako sleva na evidenci tržeb (dnes je v tiskopisu uvedeno „neobsazeno“). Poplatník, který v daném období zaevidoval tržby podle zákona o EET, si mohl snížit daň maximálně o pět tisíc korun. EET byla ovšem od loňského ledna definitivně zrušena a elektronicky nelze tržby evidovat ani dobrovolně.

Slovo „neobsazeno“ je ve formuláři i u řádku 59. Ten do roku 2021 zajímal plátce s vysokými příjmy, kteří odváděli takzvanou solidární daň. Ta byla ale zrušena a nahrazena jinou formou daňové progrese.

Kvůli zrušení superhrubé mzdy a solidární přirážky se základ daně (nad šestatřicetinásobkem průměrné mzdy) nově daní 23 procenty.

Pokud jako OSVČ uplatníte v daňovém přiznání k dani z příjmů výdajový paušál, můžete využít slevu na vyživovanou manželku či manžela i slevu na dítě. Vláda už předloni prosadila úpravu, jež znamená, že tuto výhodu mohou využít i drobní živnostníci s paušálem.

Ve slevě pro vyživovanou partnerku/partnera ovšem loni došlo k důležité změně. Nárok na ni mají nově jen ti, kteří pečují o dítě do tří let.

Maximální daňový bonus (přeplatek od státu, pokud vám vyjde po započtení slev na děti záporná daň) byl do roku 2022 60 300 korun, ale limit byl zrušen. Z toho důvodu došlo k úpravám na konci 5. oddílu (řádky 75 až 77 a), které jsou ovšem dobře srozumitelné i pro laika.

Připomínáme, že se pro zdaňovací období 2025 zůstává základní sleva na poplatníka stejně vysoká jako v předchozím roce. Do řádku 64 tak může každý poplatník vyplnit slevu 30 840 korun. V elektronických formulářích tuto položku vyplňovat nemusíte, do příslušného políčka se příslušná částka vypíše automaticky už v momentě, kdy zadáte do řádku 31 úhrn příjmů od všech zaměstnavatelů nebo do řádku 37 dílčí základ daně nebo ztrátu ze samostatné činnosti podle § 7 zákona.

V přiznáních musíte uvádět nové NACE

Tou nejdůležitější změnou, která se projeví v roce 2026, je změna klasifikace ekonomických činností. V souvislosti s aktualizací došlo u části podnikatelů ke změně zařazení ekonomické činnosti v Registru ekonomických subjektů (RES). Podle odhadů Českého statistického úřadu se úprava dotýká až 40 procent subjektů (více než milion OSVČ a firem).

Při vyplňování údaje v daňových přiznáních pro zdaňovací období 2025 i v jiné komunikaci s finanční správou je třeba uvádět již pouze nové NACE, které bylo aktuálně zavedeno.

Podnikatelé, u kterých došlo ke změně, ji musejí zohlednit při vyplňování přiznání. V daňové schránce měli v průběhu ledna najít příslušné informace od FS ČR. Pokud se tak nestalo, doporučujeme jim se na správce daně neprodleně obrátit, aby při vyplňování formuláře nechybovali. Více si přečtěte v článku Aktualizace klasifikace CZ-NACE: zkontrolujte zařazení své firmy.

NACE je standardní evropská klasifikace ekonomických činností. Slouží k jednotnému třídění firem a podnikatelů podle toho, co vyrábějí nebo jakou službu poskytují. Každému subjektu je přiřazen kód CZ-NACE na základě jeho hlavní ekonomické činnosti, což usnadňuje statistické sledování a analýzy. Pro vyhledání kódu konkrétní firmy použijte zmíněný Registr ekonomických subjektů ČSÚ.

Jak na daňové přiznání OSVČ (1/4): Základní informace

Daňové přiznání OSVČ – úvodem (článek s videem)

Jak na daňové přiznání OSVČ (2/4): Vedlejší činnost a tiskopisy DP, ČSSZ, VZP

Daňové přiznání OSVČ činnost vedlejší (článek s videem)

Jak na daňové přiznání (3/4): OSVČ na mateřské, student a důchodce

III. Daňové přiznání OSVČ na mateřské, student, důchodce (článek s videem)

Jak na daňové přiznání OSVČ (4/4): Pronájem nemovitosti a doporučení pro všechna OSVČ na závěr

Daňové přiznání OSVČ s pronájmem nemovitosti (článek s videem)

Další otázky a odpovědi k přiznání k dani z příjmů fyzických osob

Vyplňujete si přiznání sami? Jak na to?

V papírovém DAP i jeho přílohách vyplňuje plátce jen políčka a řádky s bílým podkladem (řádky s růžovým podkladem se ho netýkají a jsou určeny pro potřebu správce daně). Pokud vyplňuje formulář ručně, měl by dbát na to, aby byl text psaný hůlkovým písmem a především čitelný.

Pokud se stane, že se vám text do místa vyhrazeného pro vyplnění vašich údajů nevejde, musíte údaje doplnit na čistý list A4 a odevzdat ho spolu s přiznáním jako přílohu. Počet listů těchto příloh pak uvedete v části „Přílohy DAP“ na čtvrté straně tiskopisu do políčka „Další přílohy výše neuvedené“.

V případě elektronického formuláře je postup jednoduchý. U příslušné přílohy pouze kliknete v pravém sloupci na „Vyberte nebo přetáhněte soubor“ a jednoduše soubor, který může mít až 10 MB, nahrajete a následně potvrdíte volbou „Vložit přílohu“

Připravte si příslušné dokumenty

K přiznání je třeba doložit doklady – ve formě příloh – dokazující nárok na odečitatelné položky či slevy na dani. Pokud příslušné doklady (například potvrzení o daru či darovací smlouvu) berňáku nedodáte nebo nepřiložíte k elektronickému formuláři, slevy vám při kontrole neuzná.

Příklady dokumentů (jež se přidávají k DAP jako přílohy):

potvrzení o studiu
potvrzení o pobírání důchodu
potvrzení o zaplacených částkách na důchodové připojištění
potvrzení o zaplaceném pojistném na životní pojištění
potvrzení o zaplacených úrocích z hypotéky
potvrzení o daru nebo darovací smlouva
potvrzení výše příjmů od zahraničního správce daně
účetní závěrka poplatníka, který vede účetnictví

V záhlaví růžového tiskopisu „Přiznání k dani z příjmu fyzických osob“ patří na straně 1 do bílého pole za text „Finančnímu úřadu pro“ zbytek oficiálního názvu finančního úřadu, v jehož obvodu máte adresu trvalého bydliště. Ten, kdo bydlí například na Praze 6, dopíše do horního řádku Finančnímu úřadu pro „hlavní město Prahu“ a následně do spodního doplní: „Územní pracoviště pro Prahu 6“.

Do řádku č.1 vypište Daňové identifikační číslo, pokud vám bylo přiděleno, jinak postačí rodné číslo. Odevzdáváte-li přiznání v řádném termínu, tedy do do 4. května (OSVČ), případně do 1. července s poradcem, označte křížkem políčko typ DAP „řádné“. Pokud si vyberete variantu „dodatečné“ (tj. týká-li se vás audit či vaše přiznání zpracuje daňový poradce), musíte vyplnit i řádky 5 a 6 a v řádku 4 uvést datum, kdy došlo k rozhodnutí o podání dodatečného přiznání. Do přílohy pak uvedete důvody pro jeho podání.

Políčko typ DAP „opravné“ se bude týkat jen těch z vás, u kterých najde FÚ chyby a vy budete nuceni tiskopis či jeho přílohy dodatečně opravovat. U dodatečného DAP pak uvedete datum, kdy například FÚ zjistil důvody pro jeho podání (podle § 141 daňového řádu „Dodatečné daňové přiznání a dodatečné vyúčtování„).

Pokud vám nebude důvod jasný, na finančním úřadu vám poradí, a to ten úředník, který vás na chybu upozorní. Co přesně znamená „Kód rozlišení typu DAP“ (řádek 4), zjistíte na první straně Pokynů k vyplnění DAP.

Dobrým pomocníkem je daňové přiznání z minulého roku. Letos je to jednodušší v tom, že v tiskopisech nedošlo k žádným úpravám a jsou pro obě zdaňovací období neprosto totožné. Identifikační údaje jednoduše opíšete a ve zbytku se můžete inspirovat. Ve složitějších případech se poraďte s účetním či daňovým poradcem.

Jak vyplnit první oddíl: Osobní údaje

Zdaňovacím obdobím je v tiskopisu míněn kalendářní rok, za který DAP podáváte. Příslušná část kalendářního roku se vyplňuje jen ve speciálních případech, například pokud během roku plátce zemře, je rozhodnuto o jeho úpadku, zrušení, konkurzu a podobně.

K vyplňování osobních údajů na následujících řádcích není potřeba podrobný návod, tiskopis je jasný a přehledný. Upozorňujeme jen, že do řádku číslo 11 patří číslo pasu tehdy, je-li poplatník „nerezidentem“ (tedy nemá trvalé bydliště v Česku). V takovém případě vyplní do řádků 12 až 18 svoji zahraniční adresu, jinak samozřejmě místo trvalého bydliště v ČR.

Oddíly 19 až 22 zajímají plátce pouze v případě, že se tato adresa liší od místa pobytu v den podání DAP. Následující část se týká jen těch, kteří nemají trvalé bydliště v Česku, ale zdržují se zde více než 183 dní v roce (tedy minimálně šest měsíců). I tito lidé patří mezi daňové rezidenty a mají stejné daňové povinnosti jako čeští občané. Ti do řádků 23 až 28 vypíší adresu místa, kde v tuzemsku přebývají nejčastěji. Ve formuláři je v tomto oddíle upozornění jak postupovat.

Kdo a co přesně vyplňuje do políček „Kód státu“, „Výše celosvětových příjmů“ či „Transakce uskutečněné se zahraničními spojenými osobami“ se opět dočtete v Pokynech k vyplnění DAP.

Jak vyplnit přílohu č.1: Výpočet dílčího základu daně

Každý plátce daně začíná při vyplňování údajů k ročnímu příjmu, výdajům a základu, ze kterého se vypočítá daň, přílohami. Většina OSVČ, pokud nemají příjmy například z pronájmu, kapitálového majetku či jakéhokoli vedlejšího zaměstnání, vyplňuje pouze přílohu č. 1 nazvanou „Výpočet dílčího základu daně z příjmu ze samostatné činnosti (§ 7 zákona)“, která je samozřejmě součástí růžového tiskopisu.

Pokud si sami nevedete daňovou evidenci či podvojné účetnictví, zaškrtnete nad čarou třetí políčko „Uplatňuji výdaje procentem z příjmů“ (a to bez ohledu na to, zda paušálně).

Do prvního řádku „Příjmy podle paragrafu 7 zákona“ uvedete celkový roční hrubý příjem bez výdajů. Ti z vás, kteří nemají vlastní firmu a dostávají například honoráře na základě smlouvy o provedení pracovní činnosti, zjistí potřebné údaje z „Potvrzení o zdanitelných příjmech“, které vám musí na vaši žádost vydat každý zaměstnavatel. Většina z nich už si tuto povinnost uvědomuje a vydává potvrzení automaticky, nicméně plátce by si měl tuto skutečnost ohlídat.

Přečtěte si, kdo může uplatnit jaké paušální výdaje

Pokud uplatňujete paušální výdaje, záleží na jejich výši. Pro větší přehlednost uveďme konkrétní příklad: Bezdětnému a svobodnému živnostníkovi Michalovi H., který má relativně nízké náklady na provoz a který za rok 2025 vydělal 600 tisíc korun, se určitě vyplatí uplatnit výdajový paušál, pokud se tedy nepřihlásí k paušální dani, která by pro něj byla v tomto případě finančně podobně výhodnou variantou a ušetřil by si povinnost podávat DAP a přehledy ČSSZ a zdravotní pojišťovně. V jeho případě bude zmíněný paušál ve výši 60 procent z celkového příjmu (šedesátiprocentní odpočet se týká příjmů z libovolné živnosti s výjimkou řemeslných).

Do řádku č.102 přílohy vyplní tento podnikatel údaj odpovídající 60 procentům z 600 tisíc, tj. 360 tisíc Kč. Do řádku 104 pak uvede částku odpovídající rozdílu příjmů a výdajů, která činí v tomto případě 240 tisíc (tedy 40 procent z původní částky). Tu pak opíše i do řádku č. 113 „Dílčí základ daně z příjmu (ztráta) podle paragrafu 7 zákona“ a především do řádku 37 samotného daňového přiznání.

Tím je prakticky s přílohou hotov. Ostatní řádky vyplňuje pouze ve specifických případech, které jsou uvedeny v pokynech k příloze č. 1. Pokud si živnostník spočítá, že může odečíst náklady, které jsou vyšší než 40 procent příjmů (například na nákup materiálu, benzin, který ročně projezdí apod.) a nevyplatí se mu výdajový paušál, pak do políčka 102 sečte všechny tyto výdaje, ovšem včetně částky, kterou ročně odvádí na zdravotní a sociální pojištění.

Ve složitějších případech opět doporučujeme poradit se s daňovým poradcem.

Dodejme, že přílohu číslo 2 „Výpočet dílčích základů daně z příjmů z nájmu (§ 9 zákona) a z ostatních příjmů (§ 10 zákona)“ vyplňují pouze ti, kteří mají ještě další příjmy.

Formulář daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob

Pokud máte přílohy úspěšně za sebou, zajímá vás nejdůležitější část DAP, tedy 2. a 3. strana růžového tiskopisu, kde vyplňujete a dopočítáváte základ daně či samotnou daň. Případně zde můžete uplatnit slevy či daňová zvýhodnění například na rodinné příslušníky.

Jak vyplnit druhý oddíl: Dílčí základ daně, základ daně, ztráta

Vraťme se k příkladu svobodného a bezdětného třicetiletého živnostníka, který za rok vydělal 600 tisíc a uplatnil na výdaje šedesátiprocentní paušál, na který má ze zákona nárok. Ten vynechá řádky 31 až 35, kam vypisují údaje pouze ti, kteří mají kromě vlastní živnosti ještě vedlejší příjem z nějakého zaměstnání, a to případně i v zahraničí. Nevyplňuje ani řádky 38 až 40, protože nemá příjmy z kapitálového majetku, nájmu či další.

Do políčka 31 (do ř. 33 a 35 pouze ti, kteří mají zaměstnání v cizině) vyplňují zmíněné osoby součet příjmů od zaměstnavatele či zaměstnavatelů a do loňska se v této části DAP vyplňovaly i částky, které za ně zaměstnavatel ročně zaplatil jako povinné odvody na zdravotním a sociálním pojištění. Od součtu těchto položek pak odečtou daň zaplacenou zaměstnavatelem a vyjde jim „Dílčí základ daně (ze závislé činnosti) podle paragrafu 6 zákona“, který vyplní do ř. 34 a přepíší do řádku 36.

Náš živnostník Michal H. ovšem začíná druhý oddíl vyplňovat až od řádku 37, kam opíše částku z řádku 113 přílohy č.1. – tedy 240 tisíc, která je pro něj dílčím základem daně. Řádky 38 – 40 pak zajímají pouze ty, kteří mají kromě živnosti ještě další příjmy uváděné do přílohy č. 2. V našem případě vyplní poplatník jen řádky 41, 42 a 45 (základ daně), do nichž opíše částku z ř. 37. Pokud by živnostník měl ještě další zmiňované příjmy (z nájmu apod.), základ daně se o ně samozřejmě zvýší.

Jak vyplnit třetí a čtvrtý oddíl: Odečitatelné položky a daň celkem

První část třetího oddílu DAP představuje odečitatelné položky, tj. to, co si mohou živnostníci od základu daně odečíst. Jde zejména o dary, například pokud dáváte příspěvky na charitu, odečet úroků z hypotečních úvěrů či penzijního připojištění, nebo odborové příspěvky. Zde jsou částky stanoveny zákonem o dani z příjmů.

Řekněme, že Michal H. věnoval za rok na charitu tři tisíce a odečítá 12 tisíc ročně za penzijní připojištění. Do řádku 54 tedy vyplní součet obou položek, tedy 15 tisíc. Jednotlivé částky vyplní do řádků výše (ř. 46 a 48)

O tuto částku si pak sníží základ daně (řádek 55), který činil zmíněných 240 tisíc, zaokrouhlí na celá sta dolů (řádek 56) a vypočítá si daň podle paragrafu 16 zákona. Výpočet je velmi jednoduchý, protože daň bude představovat 15 procent za základu, tj. z 225 tisíc. Do řádků 57, 58 a 60 tedy vyplní částku 33 750 korun. Každý z těchto řádků je srozumitelně popsán, nemělo by proto docházet k omylům.

V další části DAP lze ještě uplatnit slevy a daňová zvýhodnění na poplatníka, na zletilé děti, které studují, na nezletilé děti, manželku či člena domácnosti. Dvojnásobné slevy pak využijete, pokud jsou váš partner/partnerka či potomek držitelem průkazu ZTP/P.

Jak vyplnit pátý oddíl: Slevy na poplatníka, děti či manželku

Náš živnostník, který je svobodný a nemá nezletilé nebo studující děti, ovšem uplatní pouze slevu na poplatníka, jejíž výši vyplní do řádku 64, písmeno a. Tato sleva představuje ze zákona již zmíněnou částku 30 840 korun ročně. Ti, kdo děti mají, mohou výše uvedené slevy uplatnit už několik let i v případě, že využívají výdajový paušál.

Celkovou výši těchto slev, které poplatník vyplňuje do 5. oddílu DAP na 2. a 3. straně tiskopisu, respektive jejich součet, pak vypíšete do řádku 70. V řádku 71 pak tyto slevy – v námi zmíněném případě pouze 30 840 Kč – odečteme od daně 33 750. Za rok tedy zaplatí na dani z příjmu pouze 2910 korun. Pokud vám vyjde záporné číslo, napíšete do řádku 71 nulu.

Tabulka č. 1 a č. 2 na třetí straně tiskopisu zajímá logicky jen ty, kteří mají nárok na slevu na manželku či děti. Ten, kdo uplatní slevu na dítě/děti a vyjde mu záporná daň – řekněme ve výši 5000 korun – má nárok na takzvaný daňový bonus, tedy přeplatek od státu. Finanční správa by mu měla zmíněnou částku vyplatit. Jaké slevy můžete uplatnit, a více o tom, co a kdy vám stát doplatí na daňových bonusech, si přečtěte v článku Nabízíme přehled slev na daních. Některé ruší vládní balík na BusinessInfo.cz

K následujícímu přehledu pro úplnost dodejme, že nová vláda Andreje Babiše plánuje vrátit například školkovné (tedy slevu za umístění dítěte do mateřské školy), v letošním roce ji ale uplatnit nelze (předchozí vlády ji zrušila).

Přehled slev uplatnitelných v 5. oddíle DAP:

řádek 64 a) DAP – základní sleva na poplatníka 30 840 korun/rok
řádek 65 a) – sleva na (vyživované) manželku/manžela 24 840 korun/rok
řádek 65 b) – sleva na manželku/manžela, držitele průkazu ZTP-P 49 680 korun/rok
řádek 66 – sleva na invaliditu pro inv. I. a II. stupně 2520 korun/rok
řádek 67 – rozšířená sleva na invaliditu pro inv. III. stupně 5040 korun/rok
řádek 68 – sleva na držitele průkazu ZTP-P 16 140 korun/rok
řádek 69 – neobsazeno, do r. 2023 sleva na studenta 4 020 korun/rok
řádek 69a – neobsazeno, do roku 2023 sleva za umístění dítěte max. 17 300 korun / rok

NEPŘEHLÉDNĚTE! SPECIÁL: Změny pro podnikatele od roku 2026

Jak vyplnit šestý a sedmý oddíl: Dodatečné DAP a zálohy

Šestý oddíl DAP vyplňují pouze poplatníci, kteří jsou povinni vyplnit dodatečné daňové přiznání, a ti mají většinou daňového poradce. Ti, kteří odevzdávají přiznání na FÚ sami v řádném termínu, si opět nemusejí s touto částí lámat hlavu. Další oddíl „Placení daně“ se pak týká jen těch OSVČ, které platí v průběhu roku zálohy. Od předloňského roku je novinkou je řádek 86 „Úhrn záloh podle paragrafu 38lk zaplacených poplatníkem v paušálním režimu“.

Jinak se zálohy týkají pouze těch, jež vydělávají velmi vysoké částky.

Podnikatelé a OSVČ, kteří ročně platí na dani z příjmu více než 30 000 korun, musejí finančnímu úřadu odvádět pravidelné čtvrtletní či pololetní zálohy na daň z příjmu. Pololetní zálohy hradí ti, kterým byla za předchozí zdaňovací období vypočtena daň od 30 do 150 tisíc korun. Ti, kteří státu odvedli více než 150 tisíc, platí zálohy kvartálně.

Pokud máte vše podstatné vyplněno, zbývá pouze na poslední straně zaškrtnout, jaké jste odevzdali přílohy a kolik listů celkem. Na závěr už jen vyplníte své osobní údaje do prohlášení o tom, že jsou „uvedené údaje v tomto přiznání pravdivé a úplné“, stvrdíte je svým podpisem a můžete kompletně vyplněné přiznání odevzdat na finanční úřad.

Pro přesnost připomínáme, že je pro správce daně rozhodující, kdy je mu přiznání doručeno, nikoli datum, kdy jej poštou odešlete. Úplně poslední oddíl se týká pouze těch, kteří mají nárok na daňové bonusy, tedy přeplatek od státu.

Jinými slovy: Žádost o vrácení přeplatku vyplňte pouze v případě, že můžete uplatnit daňový bonus. Podrobnosti čtěte v textu Vyšší slevy na děti i zrušený limit pro daňový bonus na BusinessInfo.cz

Jakub Procházka

Přeplatky na daních z příjmů budou vypláceny po 1. dubnu 2026.

3.3.2026, Zdroj: Finanční správa

Týká se to jak přiznání podaných v listinné i elektronické podobě, tak těch, která podává daňový poradce.

Praha, 3. března

Finanční správa upozorňuje, že přeplatky z daňových přiznání k daním z příjmů podaných do 1. dubna začnou správci daně vyplácet po uplynutí základní lhůty, tedy po 1. dubnu 2026. Není přitom rozhodující, jakou formou bylo daňové přiznání podáno, týká se to bez rozdílu jak přiznání podaných v listinné i elektronické podobě, tak situací, kdy daňové přiznání do 1. dubna 2026 podal daňový poradce nebo jde o poplatníka s povinným auditem.

Všem poplatníkům, kteří sami nebo prostřednictvím daňového poradce podali daňové přiznání do 1. dubna 2026, vrátí správce daně přeplatek nejpozději do 30 dnů po uplynutí základní lhůty pro podání daňového přiznání, konkrétně do 4. května 2026.

U daňových přiznání podaných po 1. dubnu 2026 se lhůta pro vrácení případných přeplatků již stanoví odlišně.

Pokud by někdo podal po 1. dubnu 2026 (tedy po lhůtě) daňové přiznání v listinné (papírové) podobě, začne 30denní lhůta pro vrácení přeplatku běžet ode dne následujícího po podání přiznání.

U daňových přiznání podaných elektronicky po 1. dubnu 2026 se vrácení přeplatku odvíjí od prodloužené lhůty pro jejich podání, která uplyne 4. května 2026. Přeplatek pak bude vrácen do 30 dnů po uplynutí této lhůty, tedy do 3. června 2026. I zde platí, že bude-li elektronické daňové přiznání podáno až po 4. květnu 2026, začne 30denní lhůta pro vrácení přeplatku běžet ode dne následujícího po podání přiznání.

Obdobná pravidla platí pro daňová přiznání, která podá po 1. dubnu 2026 daňový poradce nebo poplatník s povinným auditem účetní závěrky. Pro ty totiž platí šestiměsíční prodloužená lhůta pro podání přiznání, která uplyne 1. července 2026. Pokud podají daňové přiznání po 1. dubnu 2026, případný přeplatek bude vrácen do 31. července 2026.

O vrácení přeplatku je třeba požádat

„Pokud poplatníkovi vznikne za příslušné zdaňovací období přeplatek a chtěl by jej vrátit, nesmí zapomenout o jeho vrácení v daňovém přiznání požádat. Správce daně ověří vratitelnost přeplatku, tedy zda nemá o údajích v daňovém přiznání pochybnosti nebo neeviduje nějaké nedoplatky, a do 30 dnů částku poplatníkovi vyplatí,“ upřesňuje Simona Hornochová, generální ředitelka Finanční správy ČR.

Jak žádost podat?

Žádost o vrácení přeplatku je součástí formuláře daňového přiznání a je umístěna na jeho konci. V případě listinného podání je potřeba ji vyplnit a samostatně podepsat (formulář daňového přiznání tedy bude podepsán dvakrát).

Pro daňové přiznání podané v elektronické podobě postačí autorizace přiznání při jeho odeslání a (na rozdíl od listinné podoby) další podpis již není nutný. Důležité je ale ve formuláři vyplnit žádost o vrácení přeplatku a uvést údaje pro jeho vrácení.

V případě, že poplatník nevyužije pro podání žádosti o vrácení přeplatku předepsanou část uvedenou v závěru formuláře daňového přiznání, může žádost podat samostatně – může k tomu využít webovou aplikaci finanční správy.

Samostatnou žádost o vrácení přeplatku lze podat i ve formě volného textu adresovaného věcně a místně příslušnému finančnímu úřadu, a to stejnými způsoby jako daňové přiznání – elektronicky pomocí portálu MOJE daně nebo datové schránky, případně v listinné podobě na podatelně příslušného finančního úřadu či poštou.

Přeplatek je pak vrácen do 30 dnů ode dne obdržení žádosti.

Upozornění pro podnikatele a firmy

Právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám lze přeplatek vrátit pouze bezhotovostně na bankovní účet uvedený v žádosti.

U registrovaných daňových subjektů, tedy poplatníků daně z příjmů právnických osob a plátců daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (zaměstnavatelů) se musí jednat o bankovní účet uvedený při registraci.

Roční zúčtování v dotazech a odpovědích.

17.3.2026, Zdroj: Finanční správa

Podívejme se na několik otázek spojených s ročním zúčtováním záloh a daňového zvýhodnění.

Dotaz č. 1

Jaká je lhůta pro podání žádosti o roční zúčtování záloha a daňového zvýhodnění u zaměstnavatele?

Poplatník může požádat o provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2025 nejpozději do 16. února 2026. Ve stejném termínu je poplatník povinen předložit doklady potřebné pro provedení ročního zúčtování. Pokud měl ve zdaňovacím období postupně příjmy od více plátců daně, je třeba předložit poslednímu plátci daně Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti od předchozích plátců.

Dotaz č. 2

V roce 2025 jsem pracoval po celý rok u jednoho zaměstnavatele, kde jsem učinil (podepsal) „Prohlášení k dani“. V dubnu 2025 jsem s jiným zaměstnavatelem uzavřel dohodu o provedení práce s odměnou 5 000 Kč. Mohu požádat o provedení ročního zúčtování?

Můžete, příjmy od druhého zaměstnavatele na základě dohody o provedení práce, pokud nepřesáhly v kalendářním měsíci 11 499 Kč (limit 11 499 Kč platí do 31. 12. 2025), jsou zdaněny daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně. Uvedené příjmy nebrání poplatníkovi požádat o provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění.

Dotaz č. 3

Pro účely provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, resp. pro prokázání nezdanitelné části základu daně, po mě zaměstnavatel požaduje předložení smlouvy o soukromém životním pojištění. Tato smlouva obsahuje citlivé údaje, které nechci svému zaměstnavateli sdělovat, co mám dělat?

Nárok na nezdanitelnou část základu daně prokazuje poplatník plátci daně smlouvou o soukromém životním pojištění nebo uzavřenou pojistkou a každoročně potvrzením pojišťovny o pojistném zaplaceném poplatníkem na jeho soukromé životní pojištění v uplynulém zdaňovacím období nebo o zaplacené poměrné části jednorázového pojistného připadajícího na uplynulé zdaňovací období.

Údaje nepotřebné k posouzení, zda smlouva splňuje podmínky soukromého životního pojištění v souladu s ustanovením § 15a odst. 3 zákona o daních z příjmů, lze na smlouvě zakrýt (anonymizovat).

Dotaz č. 4

Za rok 2025 jsem obdržel příjmy ze závislé činnosti s učiněným (podepsaným) „Prohlášením poplatníka k dani ze závislé činnosti“, které přesáhly hranici 36násobku průměrné mzdy. Mohu požádat zaměstnavatele o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2025?

Ano, poplatníci s příjmy nad 36násobek průměrné mzdy nemají povinnost podávat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, pokud splňují podmínky pro provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění.

Daňové přiznání musejí někdy podávat i zaměstnanci. Kdy a za jakých okolností?

Povinnosti spojené s přiznáním daně z příjmu řeší za zaměstnance obvykle zaměstnavatel. Zaměstnanci pouze každoročně do poloviny února podepisují roční zúčtování daně. V jakých případech si musejí zaměstnanci vyplňovat daňové přiznání sami? A jaké pro ně platí termíny?

16.03.2026 | BusinessInfo.cz

OSVČ odevzdávají daňové přiznání v případě, že jejich roční příjmy přesahují 50 tisíc korun. U zaměstnanců je to složitější a daně přiznává sama každoročně jen menší část z nich.

Dodejme, že pokud měl zaměstnanec v daném roce příjmy například i ze samostatně výdělečné činnosti, limit na příjmy mimo zaměstnání se mu snižuje na dvacet tisíc korun.

Ekvivalentem daňového přiznání (DP) pro zaměstnance a také takzvané dohodáře je za běžných okolností roční zúčtování daně. Daňoví poplatníci ho musejí podepsat každoročně do poloviny února, a to v účtárně svého zaměstnavatele, který za ně daňovou povinnost vyřeší.

K tomu by měli účetním dodat veškeré doklady o případných slevách na dani nebo odečitatelných položkách (viz níže). Při ročním zúčtování daně totiž může vzniknout daňový přeplatek a poplatník má následně nárok na vyplacení peněz, a to v březnové výplatě.

Změny v daních a dalších odvodech 2025 v kostce: Na co si dát pozor?

Co je roční zúčtování daně?

Zúčtování daně je souhrnným přehledem vyplacených mezd, záloh na daň a záloh na sociální a zdravotní pojištění. Zajištují jej mzdoví účetní firem, které vás zaměstnávají. „Roční zúčtování přesto není automatické, zaměstnanec o něj musí svého zaměstnavatele požádat, a to vždy do 15. února,“ připomíná poradce Michal Dvořáček.

Zaměstnancům je za běžných okolností z hrubé mzdy srážena záloha na daň z příjmu, a to každý měsíc.

Zaměstnanci, kteří během roku měli pouze zdanitelné příjmy od jednoho zaměstnavatele nebo více zaměstnavatelů v různém období, případně nemají další vedlejší příjmy, žádné starosti s daněmi nemají.

Zaměstnanec tedy nepodává DP, pokud:

měl v roce 2025 příjmy pouze od jednoho zaměstnavatele nebo měl víc zaměstnavatelů, ale zaměstnání se časově nepřekrývala
podepsal u zaměstnavatele Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (růžový papír)
neměl příjmy podle § 7 až § 10 zákona o daních z příjmů (podnikání, kapitálový majetek či nájem), a to celkově vyšší než 20 tisíc korun.

Když zálohy na daň odvádí zaměstnavatel…

Plátce daně (tedy zaměstnavatel) vypočítává zálohu na daň z příjmů zaměstnanců ze stanoveného základu pro její výpočet. Základem je měsíční hrubá mzda zaokrouhlená na stokoruny nahoru. Vyděláváte-li tedy například 44 850 korun měsíčně, základem je částka 44 900 korun.

Záloha na daň pak bude 15 procent ze 44 900 Kč – tj. 6735 korun. Jen v případě, že základ přesahuje trojnásobek průměrné mzdy (v roce 2026 půjde o částku 146 901 korun), bude vám z výdělku nad tuto hranici sražena vyšší záloha, a to 23 procent. Připomínáme, že do letošního roku se progresivní daň týkala těch, kteří vydělávali měsíčně čtyřnásobek průměru, limity se ale změnily.

Jak se vypočítává měsíční záloha na daň u příjmů za závislé činnosti (zaměstnání)?

Ostatní zaměstnanci musejí podávat přiznání sami. V praxi se to nejčastěji týká těch, kteří si během roku přivydělávají podnikáním, pracují pro dva zaměstnavatele současně nebo mají příjmy z nájmu (nárazově z prodeje nemovitosti) a podobně.

V takovém případě to zaměstnanci oznámí svému zaměstnavateli a přiznání si vyplní a odevzdají samostatně. Firma, kde pracují, jim k tomu dodá potřebné podklady především potvrzení o zdanitelných příjmech. Přiznání (DP) pak budou muset podat do 1. dubna respektive do 4. května 2026 (elektronicky). V případě, že jim přiznání vyplní daňový poradce, budou mít čas až do července.

Zaměstnanci s pasivními příjmy vyplňují klasické čtyřstránkové daňové přiznání, a to včetně příslušné přílohy. Například pro výpočet dílčího základu daně z nájmu je určena příloha číslo dvě. Pozor! Do přiznání se uvádějí všechny zdanitelné příjmy za rok 2025, tedy ze závislé činnosti (zaměstnání) i příslušný pasivní příjem.

„K vyplnění daňového přiznání je potřeba si od všech zaměstnavatelů vyžádat potvrzení o zdanitelných příjmech, kde je uvedena souhrnná roční hrubá mzda a zaplacená částka zálohové daně z příjmu během roku. Toto potvrzení musí být přílohou přiznání,“ upozorňuje daňová poradkyně ze společnosti Forvis Mazars Gabriela Ivanco.

Zaměstnanec musí podat daňové přiznání sám, má-li:

1) Přivýdělek jako OSVČ

Pokud si zaměstnanec při práci na hlavní pracovní poměr přivydělává podnikáním, musí přiznávat vedlejší příjem ze samostatně výdělečně činnosti sám, a to v DP, jež odevzdává ve stejných termínech jako osoby samostatně výdělečně činné, které mají podnikání jako hlavní činnost.

2) Příjmy z pronájmu

Zaměstnanec musí také přiznat příjmy z pronájmu vlastní nemovitosti a řádně je zdanit. V takových případech vyplňuje klasický čtyřstránkový daňový formulář a musí požádat zaměstnavatele o potvrzení o zdanitelných příjmech za rok 2024, které je povinnou přílohou daňového přiznání. V přiznání pak vypíše všechny své roční příjmy (tedy z pronájmu i zaměstnání).

SPECIÁL: Změny pro podnikatele od roku 2025

3) Příjmy z kapitálu

V daňovém přiznání musí zaměstnanec přiznat i příjmy z kapitálu (zisky z obchodní korporace a podobně). Do formuláře ale nemusí vyplňovat například úroky na spořicím účtu nebo z investování do fondů.

Ještě doplňme, že zaměstnanci mající roční zdanitelné příjmy podle § 7 až § 10 zákona o dani z příjmů (ze samostatné výdělečné činnosti, kapitálových příjmů, z nájmu nebo ostatních příjmů) nemají povinnost podat daňové přiznání pouze v případě, že jejich další příjmy nepřesahují 20 tisíc korun (viz výše).

4) Příležitostné příjmy

Daňové přiznání musí odevzdat zaměstnanec i v případě příležitostných příjmů, pokud přesáhnou 50 000 korun za rok. Co jsou příležitostné příjmy si přečtěte na Businessinfo.cz.

Koalice zrušila některé vlastní změny u DPP. Dohodářům se zvýší limit pro placení pojistného

5) Dvě práce během jednoho měsíce (či stejného období)

Zjednodušený dvoustránkový formulář DP mohou využít ti, kteří mají zdanitelné příjmy pouze ze závislé činnosti (zaměstnání). Tito lidé sami podávají přiznání v případě, že pracují alespoň v jednom měsíci roku pro dva zaměstnavatele, kdy je jim z obou příjmů stržena zálohová daň z příjmu.

To se týká i takzvaných dohodářů, například při práci pro dvě firmy současně na dohodu o pracovní činnosti s hrubou měsíční odměnou 4500 korun a více (od roku 2025) u každého zaměstnavatele.

Změny u dohod o provedení práce (DPP)

Poplatníkům připomínáme, že v letech 2024 a 2025 došlo u DPP k několika změnám. Po mnoha letech se dohodářům o několik set korun zvýšil horní limit pro odvádění zdravotního a sociálního pojištění.

„Pro rok 2026 jde o částku 12 000 korun a v dalších letech se bude automaticky měnit podle výše průměrné mzdy (PM). Dosud byla tato hranice na 11 500 korunách,“ připomíná poradce Michal Dvořáček. Jinými slovy: pokud váš příjem u jednoho zaměstnavatele nepřesáhne 11 999 korun, zdravotní ani sociální pojištění neplatíte.

Zaměstnanec dnes může dohodu o provedení práce uzavřít s libovolným počtem zaměstnavatelů. Pokud je u jedné firmy uzavřeno více dohod, příjmy se sčítají.

V předloňském roce se dohodáři dočkali následujících změn. Od 1. ledna 2024 získali nárok na dovolenou a přiblížili se tak zaměstnaným na hlavní pracovní poměr. Zároveň mají nově nárok na příplatky za práci o víkendu, o svátcích či za práci v noci. Rozvrh pracovní doby musí být zaměstnavatelem oznámen předem. Všechny tyto novinky zůstávají v platnosti i v letech 2025 a 2026.

6) Prodej nemovitosti

V některých případech musí zaměstnanec odevzdat daňové přiznání, pokud prodal nemovitost. Příjem z prodeje nemovitosti je ovšem často od daně osvobozený. Více v paragrafu 4 zákona o daních z příjmů.

7) Zrušení životního pojištění

Pokud zaměstnanec zruší životní pojištění, penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření před termínem určeným zákonnými předpisy pro výplatu, musí odevzdat daňové přiznání a dodanit případné daňové úlevy poskytnuté státem v minulých letech.

I když zaměstnanec povinnost podat DP samostatně nemá, může tak učinit dobrovolně, například když nestihne účtárně svého zaměstnavatele včas dodat všechna potřebná potvrzení k případným slevám či odpočtům.

Poradíme vám: Jak vyplnit daňové přiznání řádek po řádku

Jak je to se životním a penzijními pojištěními

Povinnost podat daňové přiznání bude mít na jaře 2026 zaměstnanec, který předčasně ukončil v roce 2025 životní pojištění, na které mu přispíval zaměstnavatel, a tento příspěvek byl u zaměstnance osvobozen od zdanění. Zde dokonce neplatí ani dvacetitisícová příjmová hranice.

Příklad: Zaměstnavatel přispíval zaměstnanci na jeho životní pojištění částkou 5 000 korun ročně (možný je maximálně příspěvek 50 tisíc). Zaměstnanci takto pomáhal poslední tři roky, takže šlo celkem o částku 15 000 korun.

I kdyby neměl ještě další vedlejší příjmy, bude mít zaměstnanec povinnost podat přiznání za rok 2025. Předčasné ukončení životního pojištění samozřejmě oznámí zaměstnavateli a opět jej požádá o vystavení potvrzení o zdanitelných příjmech.

Pokud zaměstnanec předčasně zruší penzijní připojištění a uplatňovaný odpočet se vejde do výše zmíněného limitu 20 tisíc korun, daňové přiznání nepodává. Uplatňované odpočty se přitom zdaňují deset let zpětně.

8) Další případy

Jste daňovým rezidentem? Jak v Česku daní ti, kteří mají příjmy ze zahraničí

Daňové přiznání musí podat také daňový nerezident (zaměstnanec), pokud chce uplatnit jakékoliv slevy na dani nebo nezdanitelné položky – kromě základní slevy na poplatníka nebo slevy na studenta.

Pokud chcete při daňové optimalizaci uplatnit dar poskytnutý v roce 2024 právnickým nebo fyzickým osobám se sídlem na Ukrajině, podejte jako zaměstnanci daňové přiznání rovněž. Výjimkou jsou dary, poskytnuté prostřednictvím zastupitelského úřadu Ukrajiny v ČR – ty může zaměstnanec uplatnit i v ročním zúčtování daně.

Dodatečné daňové přiznání musí podat také zaměstnanec, kterému byla jeho vlastní chybou sražena menší záloha na daň nebo vyplacen vyšší daňový bonus ze slevy na dítě/děti.

	Přiznání daní 2025 do…	Termín pro vracení přeplatku
Zaměstnanci	16. února (1. pracovní den po 15.2.)	v dubnu (březnová výplata)
Daňové přiznání OSVČ (elektronicky)	4. května	počátek června
Daňové přiznání s poradcem	1. července	31. července

Na závěr doplňme, že v některých případech, kdy jako zaměstnanci neodevzdáváte daňové přiznání a pouze podepisujete roční zúčtování daně, máte nárok na přeplatek. Poplatník se dočká vyplacení peněz v březnové výplatě. Dochází k tomu v případě, že je reálně zaplacená daň z příjmu (v průběhu předchozího roku) vyšší než částka, kterou vám mzdoví účetní vypočítají při zúčtování.

„Typicky jde o situace, kdy jste některou z daňových slev neuplatňovali po celý rok, nebo kdy poplatník využívá daňovou slevu, jíž je možné uplatnit výhradně jednou ročně. Daňová vratka může také vzniknout, máte-li nárok na nezdanitelné položky, které se také uplatňují pouze jednou ročně,“ vypočítává poradce.

Jaká zvýhodnění a kdy můžete uplatnit?

Pokud uplatňuje daňové zvýhodnění na dítě nebo více potomků, má nárok na daňový bonus (tedy v případě, že je vypočtena záporná daň) čili přeplatek od státu, každý.

Roční zvýhodnění na jednoho potomka je v současnosti na 15 204 korunách (1267 Kč měsíčně), daňová sleva na druhé dítě se od roku 2022 zvýšila z 19 404 na 22 320 korun ročně (1 860 korun za měsíc). Rodiče tří a více potomků si zatím mohou odepsat od daní až 27 840 korun ročně. Limit na maximální výši daňového bonusu byl navíc nedávno zrušen.

Měsíční vs. roční slevy

U daňových slev pro zaměstnance je poněkud jiná situace než v případě OSVČ.

Některá zvýhodnění se na dani projevují v každé měsíční výplatě mzdy:

základní daňová sleva na poplatníka,
daňové zvýhodnění na děti,
sleva na invaliditu,
a sleva pro držitele průkazu ZTP/P.

Patřila sem ještě sleva na studenta, ta byla ovšem letos zrušena.

I v těchto případech doložíte mzdové účtárně nárok na danou měsíční slevu. Při ročním zúčtování se tyto slevy neprojeví a nárok na daňovou vratku nevzniká.

Výjimkou je situace, kdy poplatník nepracoval pro daného zaměstnavatele celý rok a v některých měsících zmíněné slevy nevyužil. Pak se zvýhodnění započítá do ročního zúčtování a poplatníci se v březnové výplatě v následujícím roce odměny ve formě přeplatku dočkají.

Kromě daňových slev, které se uplatňují každý měsíc, existují i zvýhodnění, jež jste dosud mohli využít pouze jednou za rok:

školkovné,
sleva na vyživovanou manželku (nebo manžela).

Také zde ale došlo v rámci konsolidačního balíku ke změnám a školkovné platilo ve zdaňovacím období 2023 naposledy. Od roku 2024 bylo toto zvýhodnění zrušeno. U slevy na vyživovaného partnera pak došlo k úpravám parametrů. Nová vláda se ale chystá, že školkovné od roku 2027 znovu zavede.

Jaké můžete využít slevy? Některé zrušil vládní balíček

Na rozdíl od základní slevy, která se pro zdaňovací období 2022 zvýšila na 30 840 korun (platí to i pro rok 2024), zůstala sleva na manželku na 24 840 korunách ročně. Od loňského roku navíc platí jen pro ty, kteří pečují o dítě do tří let.

Nárok na slevu na manželku (manžela) bez zdanitelných příjmů je potřeba doložit písemným čestným prohlášením.

Jakub Procházka

DANĚ – informace nejen pro podnikatele.

Kdy je třeba podat daňové přiznání k dani z příjmů FO za rok 2025?

Pokuta za opoždění podání přiznání.

Poradíme vám: Jak vyplnit daňové přiznání řádek po řádku.

Přeplatky na daních z příjmů budou vypláceny po 1. dubnu 2026.

Roční zúčtování v dotazech a odpovědích.

Daňové přiznání musejí někdy podávat i zaměstnanci. Kdy a za jakých okolností?

Krajská hospodářská komora Královéhradeckého kraje