Daně 2025 – termíny, pozdní podání, sankce.* 

Lhůty pro správce daně.* 

Směna bytů z pohledu daně z příjmů.* 

Dotace na pořízení stroje v daňové evidenci.* 

Fakturace společníků do společnosti.* 

Kde a jak daníte své příjmy ze zahraničí? Záleží i na tom, zda jste rezidentem.* 

Daně 2025 – termíny, pozdní podání, sankce.

24.3.2026, Zdroj: Finanční správa

Poplatníci, kteří podávají daňové přiznání k dani z příjmů v listinné (papírové) podobě, by neměli zapomenout, že konec lhůty pro jeho podání se blíží.

Přiznání je nutné podat nejpozději 1. dubna 2026. Elektronicky je možné daňové přiznání podat až do 4. května 2026. Pokud přiznání zpracovává daňový poradce nebo advokát, případně má poplatník povinnost auditu účetní závěrky, prodlužuje se lhůta až do 1. července 2026. Ve stejných lhůtách je třeba rovněž daň uhradit.

Upozorňujeme, že pokud je daňové přiznání podáno do 1. dubna 2026, byť elektronicky, je nutné i daň uhradit do tohoto data. Tato povinnost se nevztahuje na poplatníky s povinným auditem účetní závěrky, pro které platí lhůta pro úhradu daně do 1. července 2026.

Pozdní podání a případné sankce

V případě, že je daňové přiznání podáno o více než 5 pracovních dnů po uplynutí lhůty, ve které mělo být podáno, vzniká povinnost uhradit pokutu za pozdní podání ve výši 0,05 % stanovené daně za každý den prodlení – nejvýše však 5 % stanovené daně, resp. 300 000 Kč.

Pokuta se neplatí, pokud nedosáhne 1 000 Kč.

Pokud poplatník přiznání nepodá ani po výzvě správce daně, nebo jej podá až po lhůtě uvedené v této výzvě, stanoví se pokuta na horní hranici (minimálně 500 Kč).

V případě pozdní úhrady daně začne od čtvrtého dne po její splatnosti nabíhat úrok z prodlení, aktuálně ve výši 11,5 % p.a.

---

Lhůty pro správce daně.

23.2.2026, Zdroj: Verlag Dashöfer

Finanční správa vydala pokyn č. MF-20 o stanovení lhůt při správě daní, který nahrazuje dosavadní pokyn č. MF-5.

Nový pokyn vyšel ve Finančním zpravodaji 16/2025. Pokyn upravuje lhůty pro samotnou správu daní, tj. nejde o lhůty pro subjekty (poplatníky a plátce daně).

Pro vydání rozhodnutí o závazném posouzení způsobu, jakým byla vytvořena cena sjednávaná mezi spojenými osobami, je stanovena 6měsíční lhůta.

Pro vydání jiných rozhodnutí o závazném posouzení je stanovena 3měsíční lhůta.

Lhůta 6 měsíců je stanovena pro vydání rozhodnutí o prominutí daně nebo příslušenství daně.

Lhůty stanovené tímto pokynem se použijí u všech řízení při správě daní zahájených ode dne nabytí účinnosti tohoto pokynu a u neukončených řízení při správě daní, zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto pokynu.

---

Směna bytů z pohledu daně z příjmů.

18.2.2026, Ing. Zuzana Rylová, Ph.D., Zdroj: Verlag Dashöfer

S jakými daňovými dopady je směna spojena?

Dotaz:

Poplatník A (fyzická osoba) úplatně pořídil byt 1+1 v roce 2024 s tím, že se rozhodl tento byt směnit v roce 2025 za byt větší, a to konkrétně byt 4+1 s poplatníkem B. Poplatník A doplatí rozdíl mezi hodnotou bytu 1+1 a 4+1 peněžní formou. Můj dotaz směřuje na správné stanovení příjmu a výdaje v roce 2025 u poplatníka A (příp. s ohledem na možnou optimalizaci daní). Nevím, zda by poplatník A měl doplatit tržní cenu většího bytu nebo cenu zjištěnou?

A jak postupovat v případě, že se poplatník A následně rozhodne v roce 2026 byt 4+1 úplatně prodat?

Odpověď:

Směnnou smlouvou se každá ze stran zavazuje převést druhé straně vlastnické právo k věci výměnou za závazek druhé strany převést vlastnické právo k jiné věci. Na směnnou smlouvu se přiměřeně použijí ustanovení o kupní smlouvě s tím, že se každá ze stran považuje ohledně věci, kterou směnou dává, za stranu prodávající, a ohledně věci, kterou přijímá, za stranu kupující.

V případě směny bytu 1+1 za větší je příjmem hodnota bytu 4+1 snížená o doplatek a výdajem je pořizovací cena bytu 1+1. Pokud nebyl byt 4+1 pořízen pro vlastní bytovou potřebu fyzické osoby A, pak se u něj jedná o zdanitelný příjem. Ocenění by mělo být provedeno na bázi tržní ceny, cenou zjištěnou se oceňují bezúplatně nabyté nemovitosti, což není případ směny. Základ daně u poplatníka A by byl nula v případě, že doplatek by byl ve výši rozdílu mezi tržní cenou bytu 4+1 a pořizovací cenou bytu 1+1.

Pokud by v roce 2026 prodal byt 4+1, pak by příjmem byla cena, za kterou by byt prodal, a výdajem nabývací cena toho bytu, tedy hodnota bytu 1+1 stanovená pro směnu a doplatek.

---

Dotace na pořízení stroje v daňové evidenci.

19.2.2026, Ing. Pavel Novák, Zdroj: Verlag Dashöfer

Jak daňově řešit dotaci na pořízení stroje u poplatníka vedoucího daňovou evidenci?

Dotaz:

FO, která vede daňovou evidenci, pořídí v roce 2025 stroj (zařadí do majetku, vytvoří kartu majetku). Na tento stroj má zažádáno o investiční dotaci. Jak postupovat za situace, kdy:

1) rozhodnutí o dotaci bude již v roce 2025, ale peníze přijdou až v roce 2026;

2) rozhodnutí o dotaci bude až v roce 2026 a peníze přijdou také v roce 2026.

Je samozřejmé, že investiční dotace sníží vstupní (pořizovací) cenu stroje. Ale v jakém okamžiku? V roce 2025 nebo 2026?

Jde o stejný princip jako při vedení účetnictví, tj. jestliže je nezpochybnitelný nárok, tak se snižuje pořizovací cena?

Odpověď:

Přijaté dotace na straně poplatníků daně z příjmů, kteří nevedou účetnictví, jsou až na výjimky zdanitelným příjmem v tom zdaňovacím období, kdy je poplatník obdrží. To znamená ve zdaňovacím období kalendářního roku 2026, kdy by byly připsány na účet.  Výjimkou jsou případy, kdy dotace z veřejných zdrojů jsou od daňové povinnosti osvobozeny podle § 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP). Od daně jsou osvobozeny podle § 4 odst. 1 písm. r) ZDP mimo jiné dotace ze státního rozpočtu, z rozpočtu obce, kraje, státního fondu, Národního fondu, regionální rady regionu soudržnosti, podpora z Vinařského fondu, z přiděleného grantu nebo příspěvek ze státního rozpočtu, který je výdajem státního rozpočtu podle zákona upravujícího rozpočtová pravidla anebo dotace, grant a příspěvek z prostředků Evropské unie, na pořízení hmotného majetku. Stroj uvedený v zadání dotazu je bezesporu hmotným majetkem ve smyslu § 26 odst. 2 písm. a) ZDP. Může se jednat například o pořízení kovoobráběcího stroje či jiného stroje. V prvním roce odpisování zatřídí poplatník hmotný majetek do odpisových skupin dle přílohy č. 1 k ZDP. V případě kovoobráběcího stroje by se jednalo o položku (2-58) přílohy č. 1 k ZDP uvedenou pod kódem CZ-CPA 28.4 (kód „Klasifikace produkce (CZ-CPA)“ zavedené sdělením Českého statistického úřadu č. 275/2008 Sb., o zavedení Klasifikace produkce (CZ-CPA)) a hmotný majetek by se zařadil do 2. odpisové skupiny (odpisování v délce 5 let). Odpisováním se pro účely ZDP rozumí zahrnování odpisů z hmotného majetku evidovaného u poplatníka, který se vztahuje k zajištění zdanitelného příjmu, do výdajů (nákladů) k zajištění tohoto příjmu. Odpisování ze vstupní ceny lze zahájit po uvedení pořizované věci do stavu způsobilého obvyklému užívání, kterým se rozumí dokončení věci a splnění technických funkcí a povinností stanovených zvláštními právními předpisy pro užívání. Pořízený stroj má vstupní cenu (§ 29 ZDP) vyšší než 80 000 Kč.  Podmínky pro osvobození hmotného majetku (stroje) jsou splněny (dotace plyne ze státního rozpočtu, je určena na pořízení hmotného majetku a nejedná se o dotaci, která by byla účtována do výnosů v souladu s účetními předpisy. Podle § 29 odst. 1 ZDP platí, že vstupní cena hmotného majetku (stroje) se snižuje o poskytnutou dotaci. Poplatník FO má možnost v okamžiku, kdy existuje významná jistota, že dotaci obdrží, zaevidovat pohledávku a snížení vstupní ceny.

1) Pokud nezpochybnitelné rozhodnutí orgánu poskytujícího dotaci o přidělení dotace existuje již v roce 2025, ale peníze přijdou až v roce 2026, tak poplatník zaeviduje už v roce 2025 pohledávku a snížení vstupní ceny hmotného majetku.

2) Pokud nezpochybnitelné rozhodnutí orgánu poskytujícího dotaci o přidělení dotace existuje až v roce 2026 (a peníze přijdou také v roce 2026), tak poplatník zaeviduje pohledávku a snížení vstupní ceny hmotného majetku až v roce 2026.

Dodatečné následné získání investiční dotace na pořízení hmotného majetku řeší interpretace Národní účetní rady I-27 – Následné získání dotace na dlouhodobý majetek. Interpretace je zaměřená na účetní jednotky, ale její závěry se dovozují i pro poplatníky vedoucí daňovou evidenci. Takže, ano, platí zde obdobný princip jako při vedení účetnictví.

---

Fakturace společníků do společnosti.

24.2.2026, Zdroj: Verlag Dashöfer

Nejvyšší správní soud se vyjádřil k dopadům fakturace společníků z pohledu daně z příjmů fyzických osob.

Šlo o případ č.j. 4 Afs 166/2024, kde NSS řešil situaci, kdy společníci s.r.o., kteří byli autorizovanými inženýry, fakturovali své společnosti inženýrské a projekční služby.

Finanční správa tuto fakturaci překlasifikovala na závislou činnost. NSS tento závěr potvrdil s tím, že je potřeba zohlednit tyto znaky:

• Výkon podle pokynů plátce příjmu

Dani z příjmů ze závislé činnosti jsou podrobeny příjmy za práci společníků společností s ručením omezeným, a to i pokud nejsou povinni při výkonu práce pro tuto společnost dbát příkazů plátce (společnosti). Tato otázka je irelevantní.

• Úzké ekonomické propojení

Ekonomický vztah mezi společností a jejími společníky vyvěral z korporačně‑právního vztahu a nešlo o vztah dodavatelsko‑odběratelské povahy. Indicie pro tento závěr plynou nejen z obecné příbuznosti činnosti vykonávané stěžovatelkou a jejími společníky, nýbrž i z konkrétní činnosti, která jimi byla osobně vykonávaná, a z dalších zjištěných skutečností.

• Příbuznost činností

Činnosti byly dodávány jako ucelený soubor služeb souvisejících s projektovou dokumentací a je patrné, že v případě provádění uvedených služeb společníci osobně plnili část předmětu zakázek, k jehož plnění se zavázala přímo společnost. Finanční správa a NSS zohlednili faktický výkon vykonávaných činností, a nikoli význam pojmu „projektová činnost ve výstavbě“ dle stavebních přepisů.

Doporučením je, aby práce pro společnost byla zdaňována zálohou daní, tj. obdobně jako mzdy.

---

Kde a jak daníte své příjmy ze zahraničí? Záleží i na tom, zda jste rezidentem.

O tom, kde a jak budete zdaňovat své příjmy, rozhoduje váš daňový status. Ten se odvíjí od délky pobytu v ČR či od toho, zda máte v Česku trvalé bydliště. Důležité je také sledovat, se kterými zeměmi má Česko smlouvy o zamezení dvojího zdanění.

23.03.2026 | BusinessInfo.cz

Patříte mezi české daňové rezidenty, nebo máte daňový domicil v jiné zemi a jste nerezidentem? Rozdělení je pro daňové poplatníky zásadní a určuje, jaké příjmy a kdy musí v České republice i v zahraničí zdaňovat.

Ten, kdo v tuzemsku žije, je ze zákona daňovým rezidentem a je povinen platit daně z příjmů v tuzemsku, i když zároveň vydělává v cizině.

Neplatí to ale bezvýhradně a vždy na všechny příjmy. Při zdaňování zahraničních příjmů vstupují do hry takzvané smlouvy o zamezení dvojího zdanění, které má ČR s mnoha jinými zeměmi.

Daňový rezident ČR – daní své celosvětové příjmy (z tuzemska i zahraničí) v Česku

Daňový nerezident ČR – zde daní pouze příjmy plynoucí ze zdrojů v Česku

Daňovým rezidentem je ten, kdo má v Česku bydliště pro daňové účely (za okolností, z nichž lze usuzovat na jeho úmysl trvale se zde zdržovat). Nemusí přitom bydlet ve vlastním domě či bytě, může jít i o bydlení v pronájmu a nemusí se v tuzemsku zdržovat každodenně.

SPECIÁL: Daně z příjmů za rok 2025

Pokud má poplatník stálé bydlení ve dvou či více zemích, rozhoduje primárně o tom, zda je tuzemským rezidentem to, jak dlouho v ČR pobývá. Konkrétně to musí být nadpoloviční většina dnů v kalendářním roce – tedy minimálně 183 dní.

V přiznání k dani z příjmu vyplní poplatník – v případě, že nemá trvalý pobyt na území České republiky – řádky 23 až 28.

„Za nerezidenta je podle zákona považována také osoba, která se na území ČR zdržuje jen za účelem studia nebo léčení, a to i v případě, že se podle § 2 odst. 4 zákona o daních z příjmů na území České republiky obvykle zdržuje,“ upozorňuje Finanční správa ČR.

Středisko životních zájmů

Komplikovanější situace nastává, má-li poplatník bydliště v obou smluvních státech. V tomto případě bývá pro určení, zda je rezidentem, rozhodující takzvané středisko životních zájmů, což je místo, ve kterém bydlí s rodinou případně to, kde vykonává samostatnou výdělečnou činnost, nebo je zaměstnán.

Zmíněná pravidla platí u fyzických osob. U firem je klíčové, kde má společnost sídlo, respektive v jaké zemi působí její vedení.

Pokud jste v Česku pobývali méně než šest měsíců, ale měli jste zde po část roku trvalé bydliště, můžete být považováni za daňového rezidenta také jen část roku, a to za dobu, kdy naplníte kritérium stálého pobytu.

Daní se příjmy dvakrát? Jak kdy…

Čech, který pracovně „pendluje“ mezi tuzemskem a jinou zemí, musí často řešit placení daní v zahraničí.

„Tato situace nastane, pokud je pokládán za daňového rezidenta ve dvou nebo více zemích, má-li příjmy a bydliště ve dvou zemích, nebo když si nárok na zdanění jednoho a téhož příjmu činí dva státy,“ přibližuje daňový poradce Michal Dvořáček.

Do hry v tu chvíli vstupují dvoustranné vztahy ČR s ostatními zeměmi. Přesně se stovkou států světa (včetně například Íránu nebo Ruska) má Česko podepsanou smlouvu o zamezení dvojího zdanění (SZDZ). Loni k nim přibyla Černá Hora. Především jde ale o všechny členské státy EU a také drtivou většinu vyspělých zemí.

Česká republika a unijní státy mají navíc velmi podobná pravidla k určování „daňové rezidence“. O tom, kdo je daňový rezident, nicméně do detailů rozhodují kritéria uvedená v konkrétním článku příslušné smlouvy.

Seznam zemí, s nimiž má ČR smlouvy o zamezení dvojího zdanění

Vztah se státem, se kterým má ČR v účinnosti SZDZ: Obvyklá kritéria pro daňovou rezidenci

• stálý byt či jakákoliv forma bydlení (důležitý je úmysl trvale se zde zdržovat)
• středisko životních zájmů (úzké hospodářské a osobní vazby)
• obvyklé zdržování se
• státní občanství
• jiná dohoda mezi smluvními státy

Češi pracující v Unii

Český občan, který dlouhodobě žije a pracuje pouze v jednom členském státě sedmadvacítky (a je tedy pro správce daní nerezidentem), bude v této zemi s největší pravděpodobností platit také daň z příjmu.

„Důvodem jsou daňové povinnosti, které v členském státě vznikají po určité délce pobytu nebo výdělečné činnosti,“ připomíná poradce.

Při nástupu do zaměstnání v jiné zemi by měl být pracovník přihlášen na zahraničním finančním úřadě. Dokladem je přidělení osobního daňového čísla. Pokud budete pracovat například ve Finsku, měli byste navštívit registrační úřad a vyřídit si zde osobní identifikační kód.

„Následně vám daňový úřad vydá daňovou kartu, kterou potřebuje váš zaměstnavatel. Jestliže má český občan příjmy (zdroj příjmů) pouze ze závislé činnosti v zahraničí, platí zálohy a odevzdává přiznání ve státě, kde je zaměstnán,“ upřesňuje Ministerstvo zahraničních věcí. Příjmy ze závislé činnosti se rozumí výdělky za zaměstnání.

Připomínáme, že příjmy v cizí měně je v případě zdanění v ČR třeba přepočítat na české koruny. K tomu se používá kurz stanovený Českou národní bankou platný k datu uskutečnění příjmu, či jednotný kurz vyhlášený po konci roku.

Práva a povinnosti daňového rezidenta

Obecně platí, že jste-li českým rezidentem, máte zde neomezené daňové povinnosti. Jinými slovy: měl byste doma v daňovém přiznání uvést a zdanit veškeré své příjmy, a to tuzemské i zahraniční.

Ve státě, kde poplatník pouze pracuje, zdaní jen to, co si vydělal na místě. Pro úplnost připomínáme, že daňové přiznání odevzdávají v Česku finančnímu úřadu všichni ti, jejichž zdanitelné příjmy jsou minimálně ve výši 50 tisíc korun.

Zejména v příhraničních oblastech je běžné, že Češi vyrážejí za lépe placenou prací například do Německa či Rakouska. Odvedou tedy daň z příjmů dvakrát? „Práci v cizině odvede plátce jednu, platit daně dvakrát by tedy nedávalo žádnou logiku. Právě na to mysleli autoři smluv o zamezení dvojího zdanění,“ upozorňuje právník Jiří Koukal.

Daňové doklady

Při zdaňování příjmů ze zahraničí je důležité mít k dispozici doklady o zaplacených daních. Může jít o výplatní pásky, potvrzení od zaměstnavatele nebo daňové přiznání ze zahraničí.

Jak nedanit dvakrát?

Právě SZDZ brání tomu, abyste ze svého příjmu odváděli daně vícekrát (v zemi, kde jste si peníze vydělali, a ve státě, kde máte daňový domicil). Každá bilaterální smlouva je ale jiná a jiné jsou také metody, jimiž se dvojí zdanění vylučuje.

Existují i dohody, které a priori určují, že se příjmy daní pouze v jednom státě a ve druhém se daně neodvádějí za žádných okolností (viz níže).

V případě konkrétní země proto doporučujeme konzultovat situaci s daňovým poradcem, nebo si sami pečlivě prostudovat text dohody, kterou má Česko s touto zemí podepsánu.

Poradíme vám, jak vyplnit daňové přiznání řádek po řádku

Nejčastěji se používají dvě metody, vylučující dvojí zdanění:

• Metoda vynětí příjmů (častěji s výhradou progrese)
• Metoda prostého zápočtu daně

Metoda vynětí příjmů (Exemption Method)

Vyskytuje se převážně ve starších smlouvách o zamezení dvojího zdanění (například s Německem či Británií). Tato metoda se neuplatňuje vůči příjmům z dividend, úroků a licenčních poplatků.

Při aplikaci metody vynětí příjmů sice rezident přizná své celosvětové výdělky, nicméně příjmy ze zahraničí vyjme ze základu daně před výpočtem samotné daňové povinnosti. Jinými slovy výdělky nejsou podrobeny zdanění ve státě, kde jste rezidentem, tedy v našem případě v ČR.

Příklad (Německo)

• Příjmy ze závislé činnosti: Pokud český daňový rezident pracuje v Německu, jeho mzda je zdaněna v Německu. V českém daňovém přiznání se tento příjem vyjme (§ 38f odst. 4 zákona o daních z příjmů). Příjem se uvede v příloze č. 3 daňového přiznání.
• Započtení (s výhradou): Pokud by v Německu příjem zdaněn nebyl, může být nutné použít metodu zápočtu

1. Úplné vynětí příjmů – příjem není v tuzemsku zdaněn, protože se tak stalo v zahraničí. Příjmy jsou tedy v ČR úplně vyňaty bez dopadu na ostatní příjmy (neberou se v potaz).
2. Vynětí s výhradou progrese – příjem ze zahraničí se do daňového základu nezahrnuje, použije se pro volbu sazby daně v souhrnu příjmů. Jinými slovy: Zahraniční výdělky jsou v ČR vyňaty z daně, ale ovlivňují sazbu daně na ostatní české příjmy.
   Metoda s výhradou progrese má smysl v případech, kdy jsou příjmy ve smluvním státě zdaněny progresivní daní. Jsou-li například v Německu vyšší daně z příjmu pro bohatší než v ČR, zaplatí český rezident daně jen v Německu (dle vyšší sazby, viz příklad níže)

Více si přečtěte v paragrafu 38 f zákona o daních z příjmů

Se starší metodou vynětí příjmu se můžete potkat nejčastěji u smluv, které uzavřelo ještě socialistické Československo před více než třiceti lety – nejčastěji v 80. letech. Metoda prostého zápočtu je novější.

Metoda prostého zápočtu

Jednodušší a efektivnější metoda prostého zápočtu znamená, že se porovná daň z příjmu, která byla zaplacena v zahraničí, s daní, kterou by ze stejného příjmu odvedl poplatník v ČR. Pokud je daň zaplacená v zemi, kde si vyděláváte na chleba, nižší, rozdíl doplatíte na daních v Česku. Pokud je vyšší, žádnou další dávku už českému státu odvádět nemusíte.

Daň zaplacená v zahraničí se odečte od daně splatné v ČR, ale jen do výše, kterou by měla, kdyby byla vypočítaná v Česku.

V Česku progresivní zdanění existuje pouze u lidí s velmi vysokými příjmy (za rok 2025 pouze u podnikatelů, jejichž roční příjmy přesáhly 1 676 052 korun), takže se de facto postupuje stejně jako u prostého zápočtu.

Příklad

Pan Novák pracuje pro firmu v Bavorsku a ročně si vydělá 20 000 eur (asi 500 tisíc korun). V Německu je výrazné progresivní zdanění. U ročního příjmu 11 604 eur byla v roce 2025 sazba daně 14 %, a při každém zvýšení daňového základu o tisíc eur se daň zvyšuje zhruba o 0,5 procenta. Systém je extrémně složitý, nicméně platí, že pan Novotný hradí o několik procentních bodů vyšší daň, než by ze stejného výdělku odvedl v Česku (kde je základní sazba 15 procent a progrese je jen u velmi vysokých výdělků). V ČR už tedy žádnou daň doplácet nebude.

Jak vyplnit daňové přiznání s příjmy ze zahraničí (postup)

• Připravte si dokumenty o příjmech, výdajích a daňových slevách.
• Přihlaste se na portál Moje Daně.
• Vyplňte formulář – portál vás provede všemi kroky a prověří správnost údajů, formulář vybíráte podle toho, zda jste OSVČ, zaměstnanec s vedlejšími příjmy atd.
• Vyberte metodu zamezení dvojího zdanění – podle smlouvy mezi ČR a danou zemí
• Přiložte požadované přílohy (přílohu č. 1 pro OSVČ, přehledy pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu, dokumenty o slevách atd).
• Odešlete formulář elektronicky
• Zaplaťte daň

Špatnou zprávu má finanční správa pro ty, kteří pracují v zemích, jež SZDZ s Českem uzavřenu nemají. Příjmy, kterých tito lidé dosáhli v jiném státě, se zde nejdříve zdaní podle místních pravidel. Poté ale musí být daň znovu zaplacena v Česku.

Jak jsou na tom daňoví nerezidenti

Daňoví nerezidenti logicky do české státní pokladny odvádějí jen daně z toho, co si na našem území vydělali. Jde o příjmy, které jsou vymezeny v § 22 zákona o daních z příjmů.

Jste-li rezidentem státu, s nímž má ČR uzavřenou SZDZ, je možné, že tyto příjmy budete danit nižší sazbou daně, což ovšem záleží na konkrétním znění smlouvy.

Právo zdanění

Některé smlouvy o zamezení dvojího zdanění definují příjmy a určují, kterému státu náleží právo zdanění. U konkrétního druhu příjmů může být smlouvou stanoveno, že se takové výdělky zdaňují výhradně v jednom ze smluvních států. Pak druhý stát takový příjem vůbec nezdaňuje a ani se v tomto druhém státě tento příjem nezahrnuje do daňového přiznání.

Častěji se konkrétní příjmy v souladu se smlouvou zdaňují v obou státech – ve státě rezidence z titulu neomezené daňové povinnosti a ve státě zdroje příjmů z titulu příjmů ze zdrojů na daném území. Pak platí, že stát rezidence přihlédne ke zdanění ve státě zdroje. To znamená, že v zemi, kde je daňový subjekt rezidentem, dojde k vyloučení dvojího zdanění v souladu s příslušnou smlouvou (vnitrostátní úpravou).

Zdroj: GFŘ

Jakub Procházka