Daň z příjmů v dotazech a odpovědích.* 

Povinnost správce daně zkoumat správnost údajů uvedených v dodatečném přiznání.* 

Sdělení finanční správy k vykazování vybraných údajů v JMHZ.* 

Úroky uplatněné mezi partnery.* 

Vracení DPH při soukromém vývozu.* 

Změna způsobu uplatňování výdajů v dodatečném daňovém přiznání.* 

Daň z příjmů v dotazech a odpovědích.

24.3.2026, Zdroj: Finanční správa

Podívejme se na několik odpovědí na otázky týkající se daně z příjmů ze závislé činnosti.

Dotaz č. 1

Nastává nějaká změna u dohod o provedení práce pro rok 2026

Pro rok 2026 není již u dohod o provedení práce (DPP) stanovena hranice 11 500 Kč, ale je stanovena podmínka, že výše příjmů, které plynou z DPP nesmí u téhož zaměstnavatele dosáhnout za kalendářní měsíc částky rozhodné pro účast zaměstnanců činných na základě DPP na nemocenském pojištění. Rozhodná částka byla pro rok 2026 stanovena na 12 000 Kč. Daň vybíraná srážkou bude u DPP uplatňována na příjmy, které nepřevýší částku 11 999 Kč.

Dotaz č. 2

Nastává pro rok 2026 nějaká změna u prací malého rozsahu?

Pro rok 2026 pro práci malého rozsahu nesmí příjmy (bez DPP) u téhož plátce daně dosáhnout za kalendářní měsíc částky rozhodné pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění. Rozhodná částka zůstává i pro rok 2026 ve výši 4 500 Kč. Daň bude vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně z těchto příjmů do částky 4 499 Kč.

Dotaz č. 3

Zaměstnanec má příjmy plynoucí souběžně z hlavního pracovního poměru a z dohody o provedení práce u jednoho zaměstnavatele. Jakým způsobem se zdaňují tyto příjmy a je zaměstnanec povinen podat daňové přiznání?

Záleží na konkrétní situaci. Za předpokladu, že poplatník u plátce daně učiní (podepíše) „Prohlášení k dani“ na určité zdaňovací období, pak se i příjmy plynoucí na základě dohody o provedení práce za kalendářní měsíc zdaňují zálohovou daní spolu s příjmy z hlavního pracovního poměru. Pro účely stanovení základu pro výpočet zálohy na daň se tyto příjmy sčítají. Poplatníkovi lze případně provést roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, pokud splňuje další podmínky definované zákonem o daních z příjmů.

Za předpokladu, že poplatník nemá u plátce daně učiněné (podepsané) „Prohlášení k dani“ a jsou splněny podmínky § 6 odst. 4 zákona o daních z příjmů, pak z příjmů na základě dohody o provedení práce od 1. 1. 2026 je limit stanoven na 11 999 Kč) bude sražena daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně. Z příjmů z pracovního poměru bude sražena záloha na daň. Po skončení roku není možné poplatníkovi provést roční zúčtování záloh na daň a daňového zvýhodnění (za předpokladu že nevyužije možnost dle § 38k odst. 7 zákona o daních z příjmů – dodatečně učiněné Prohlášení k dani). Poplatník má povinnost podat daňové přiznání.

Dotaz č. 4

Zaměstnavatel na základě kolektivní smlouvy poskytuje svým zaměstnancům nepeněžní formou tzv. „plavenky“ v rámci své společnosti. Jedná se v daném případě o benefit, který spadá do zákonného limitu podle § 6 odst. 9 písm. d) bod 2 zákona o daních z příjmů?

Ano, jedná se o nepeněžní plnění poskytnuté zaměstnavatelem zaměstnanci, které lze z titulu použití sportovního zařízení osvobodit podle § 6 odst. 9 písm. d) bod 2 zákona o daních z příjmů. Osvobození lez uplatnit od zákonného limitu, který činní maximálně polovinu průměrné mzdy za dané zdaňovací období. Pro rok 2026 je limit stanoven na 24 483,50 Kč. Pokud souhrnná hodnota nepeněžních plnění v daném roce přesáhne zákonný limit, částka přesahující tento limit je zdanitelným příjem zaměstnance podle § 6 odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů. Nepeněžní příjem zaměstnance musí být oceněn podle § 6 odst. 3 zákona o daních z příjmů, např. cenou obvyklou podle zákona o oceňování majetku.

Dotaz č. 5

Zaměstnavatel poskytuje svým zaměstnancům roční bonus, jehož výše závisí na výsledcích firmy a který není pevnou součástí sjednané mzdy zaměstnanců. Lze tento roční bonus po změně zákona o daních z příjmů od 1. 1. 2026 považovat za benefit nad rámec vyplacené mzdy a osvobodit ho podle § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů.

Od 1. 1. 2026 se osvobození od daně z příjmů fyzických osob v § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů vztahuje pouze na nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem nad rámec běžné mzdy, platu či odměny, která nejsou náhradou za ušlý příjem a nemají přímou vazbu na pracovní výkon zaměstnance. Nová úprava má jednoznačně odlišit skutečné zaměstnanecké benefity od naturální mzdy či jiných forem odměny podléhající zdanění.

Pokud je roční bonus koncipován jako dobrovolné plnění zaměstnavatele, poskytované nad rámec sjednané mzdy a nevzniká na něj zaměstnanci automatický nárok ze zákona, lze jej kvalifikovat jako zaměstnanecký benefit. Nejedná se o obligatorní složku mzdy, nýbrž o nástroj motivační či retenční povahy. Tento typ bonusu zpravidla není nárokový ani automatický a nebývá přímo vázán na individuální výkon či dosažení konkrétních pracovních výsledků zaměstnance, i když jeho poskytnutí může záviset na interních kritériích, například naplněním strategických cílů nebo hospodářským výsledkem společnosti. Zaměstnavatel si zachovává pravomoc rozhodnout o poskytnutí bonusu, jeho výši a podmínkách.

Aby mohl být roční bonus považován za osvobozený benefit, musí být splněny určité podmínky. Především je nutné, aby byl poskytován výhradně v nepeněžní formě (např. prostřednictvím poukázek, dárkových karet, služeb nebo využití sportovních, rekreačních či kulturních zařízení). Peněžní plnění nebo proplácení nákladů zaměstnance tuto podmínku nesplňuje. Dále musí být benefit dobrovolný a nezávislý na konkrétním pracovním výkonu zaměstnance. Jakákoliv vazba na individuální výkon zaměstnance by znamenala, že jde o odměnu za práci, která podléhá zdanění. Současně musí být poskytován nad rámec běžného odměňovacího systému, tedy nesmí nahrazovat mzdu, plat ani jiné složky odměny.

Pokud zaměstnavatel nastaví roční bonus jako dobrovolný nepeněžní benefit a dodrží uvedené podmínky, bude tento benefit osvobozen od daně z příjmů fyzických osob podle § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů. Zaměstnavatel jej může hradit například z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku po zdanění nebo jako nedaňový náklad.

Dotaz č. 6

Vztahuje se prodloužení maximální doby pro zdanění příjmů ze zaměstnaneckých akciových a opčních plánů z 10 na 15 let, zavedené novelou zákona o daních z příjmů účinnou od 1. ledna 2026, pouze na plány sjednané po účinnosti této novely, nebo se tato delší lhůta uplatní i na již existující plány vzniklé před tímto datem?

Patnáctiletá doba se vztahuje na všechny zaměstnanecké akciové a opční plány, na které se vztahuje § 6 odst. 14 zákona o daních z příjmů, tedy i na plány sjednané před účinností novely.

Zákon č. 360/2025 Sb. prodloužil maximální dobu odkladu zdanění příjmů z těchto plánů z 10 let na 15 let. Současně však neobsahuje přechodné ustanovení, které by určovalo, jak se nová úprava použije na dříve vzniklé právní vztahy.

Daňová povinnost u zaměstnaneckých akciových a opčních plánů vzniká až v měsíci nebo zdaňovacím období, kdy uplyne stanovená doba od nabytí podílu nebo opce. Proto nelze použít obecné přechodné ustanovení zákona. Navíc desetiletá doba nemohla uplynout před účinností zákona č. 360/2025 Sb., protože tato úprava existuje teprve od roku 2024.

Z toho vyplývá, že pro všechny dotčené plány platí nová patnáctiletá lhůta, a uplatní se tedy i na plány sjednané před účinností zákona č. 360/2025 Sb.

Dotaz č.  7

Zaměstnavatel mi na základě mého oznámení poskytuje povinný příspěvek na penzijní připojištění se státním příspěvkem podle zákona č. 324/2025 Sb. Započítává se tento příspěvek do ročního limitu 50 000 Kč osvobozených příjmů podle § 6 odst. 9 písm. m) zákona o daních z příjmů?

Ano, povinný příspěvek zaměstnavatele podle zákona č. 324/2025 Sb. se započítává do ročního limitu 50 000 Kč osvobozených příjmů podle § 6 odst. 9 písm. m) zákona o daních z příjmů. Tento příspěvek je příspěvkem zaměstnavatele na daňově podporované produkty spoření na stáří (penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření).

Limitní částka 50 000 Kč pro osvobození příspěvku od daně z příjmů ze závislé činnosti se sleduje u zaměstnavatele souhrnně za všechny druhy produktů spoření na stáří. Pokud příspěvek zaměstnavatele na produkty spoření na stáří převyšuje v souhrnu v kalendářním roce u zaměstnance částku 50 000 Kč, bude v příslušném měsíci, kdy dojde k překročení tohoto limitu, připočtena nadlimitní výše příspěvku ke zdanitelné mzdě zaměstnance pro výpočet měsíční zálohy na daň z příjmů. Příspěvek, který není osvobozen od daně z příjmů a podléhá u zaměstnance zdanění, vstupuje rovněž do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

Lze prostředky uhrazené poplatníkem v rámci dlouhodobého investičního produktu v cizí měně – ať už jde o vlastní příspěvky fyzické osoby, nebo příspěvky poskytované zaměstnavatelem v cizí měně – uplatnit jako nezdanitelnou část základu daně?

Poskytovatel dlouhodobého investičního produktu není omezen tím, v jaké měně přijme od majitele tohoto produktu příspěvek. Ve své evidenci však musí zajistit to, aby mohl majiteli produktu vystavit za zdaňovací období potvrzení o tom, o jakou částku si při splnění dalších podmínek může snížit daňový základ o tuto nezdanitelnou částku základu daně. V roční zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a daňového zvýhodnění se nezdanitelné části základu daně uvádějí v české měně. Pokud tedy majitel vloží příspěvek v cizí měně, je nutné při uplatnění nezdanitelné části základu daně uvést příspěvek přepočtený na českou měnu.

---

Povinnost správce daně zkoumat správnost údajů uvedených v dodatečném přiznání.

17.3.2026, Zdroj: Verlag Dashöfer

NSS se vyjádřil k otázce, jak moc má správce daně zkoumat správnost údajů uvedených v dodatečném přiznání při konkludentním doměření.

Šlo o případ plátce, který uplatnil nároky na odpočet DPH z daňových dokladů formou dodatečného daňového přiznání a následného kontrolního hlášení. V průvodním dopise uvedl, že má správce daně prověřit nárok na odpočet z daňových dokladů, pokud nebude s uplatněným nárokem na odpočet souhlasit.

Správce daně nejprve konkludentně doměřil daň podle dodatečného přiznání.

Následně zahájil postup k odstranění pochybností a vyzval k podání dalšího dodatečného přiznání. Následně daň znovu doměřil.

Plátce tento postup napadl.

Podle názoru NSS (Rozsudek NSS ze dne 22. 1. 2026 s označením 8 Afs 9/2025 – 50) však správce daně nemusí předem důkladně zkoumat věcnou správnost dodatečného přiznání. Postup správce daně tak nebyl důvodem pro zrušení rozhodnutí o doměrku daně a příslušenství. Konkludentní doměření neblokuje správci daně možnost daň dále prověřit.

---

Sdělení finanční správy k vykazování vybraných údajů v JMHZ.

18.3.2026, Zdroj: Česká daňová správa

• I. Sdělení k vykazování osvobozených příjmů ze závislé činnosti v rámci JMHZ
• II. Sdělení k vykazování výsledků ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění v rámci JMHZ

Finanční správa vydala v souvislosti s jednotným měsíčním hlášením zaměstnavatele (JMHZ) pro poplatníky následující sdělení.

1. Sdělení k vykazování osvobozených příjmů ze závislé činnosti v rámci JMHZ

 

Příjmy ze závislé činnosti osvobozené od daně jsou v souladu se zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, standardně evidovány na mzdových listech zaměstnanců. Vzhledem k tomu, že jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele vychází z údajů vedených na mzdových listech jednotlivých zaměstnanců, jsou jeho součástí rovněž údaje o příjmech ze závislé činnosti, které jsou od daně osvobozeny.

V případě, že zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům příjmy ze závislé činnosti osvobozené od daně, jsou tyto příjmy v rámci jednotného měsíčního hlášení vykazovány zejména v následujících atributech:

• 10286 – zúčtovaný příjem celkem,
• 10289 – osvobozené příjmy ze zúčtovaných příjmů,
• 10417 – příspěvky zaměstnavatele na produkty spoření na stáří.

 

Specifika některých druhů osvobozených příjmů a výjimka z hlášení

V souvislosti s implementací jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele je ze strany dodavatelů mzdových a personálních systémů opakovaně vznášena otázka, zda je nezbytné prostřednictvím tohoto hlášení vykazovat také příjmy ze závislé činnosti osvobozené od daně v případech, kdy:

• osoba, které byl takový příjem poskytnut, není v daném kalendářním měsíci zaměstnancem zaměstnavatele (např. jde o bývalého zaměstnance) nebo
• pracovní vztah vůbec nevznikl
• a současně tato osoba nemá v daném kalendářním měsíci žádný jiný příjem ze závislé činnosti, ať již zdanitelný či osvobozený.

Jedná se zejména o tyto situace:

• příjmy žáků a studentů z praktického výcviku (§ 6 odst. 9 písm. k) zákona o daních z příjmů)
• odměny členů okrskových volebních komisí (§ 6 odst. 9 písm. s) zákona o daních z příjmů)
• zvýhodnění bývalých zaměstnanců poskytované zaměstnavatelem provozujícím veřejnou dopravu (§ 6 odst. 9 písm. e) zákona o daních z příjmů)
• příjmy plynoucí z účasti bývalých zaměstnanců na společenských akcích organizovaných bývalým zaměstnavatelem (§ 6 odst. 9 písm. g) zákona o daních z příjmů, po novele písm. d))
• stravování bývalých zaměstnanců, kteří odešli do starobního nebo invalidního důchodu, poskytované bývalým zaměstnavatelem (§ 6 odst. 9 písm. t) zákona o daních z příjmů).

Na základě meziresortních jednání mezi Ministerstvem práce a sociálních věcí, Ministerstvem financí a zástupci Generálního finančního ředitelství bylo dohodnuto řešení spočívající v legislativní úpravě zákona č. 323/2005 Sb. o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele.

Připravovaná novela má za cíl vyloučit povinnost zaměstnavatelů vykazovat v jednotném měsíčním hlášení tyto příjmy osvobozené od daně a osoby, kterým jsou poskytovány, pokud v daném kalendářním měsíci tyto osoby nemají od tohoto zaměstnavatele jiné příjmy ze závislé činnosti.

Legislativní práce na uvedené úpravě již byly zahájeny a předpokládá se, že tato změna nabude účinnosti od 1.  ledna 2027.

S ohledem na připravovanou legislativní změnu a za účelem snížení administrativní zátěže zaměstnavatelů Finanční správa České republiky sděluje, že již pro rok 2026 bude v uvedených případech akceptovat postup, kdy zaměstnavatelé za výše uvedených podmínek nebudou prostřednictvím jednotného měsíčního hlášení vykazovat údaje o výše uvedených příjmech ani o osobách, kterým byly poskytnuty.

Tento přístup vychází ze základních zásad pro správu daní se zřetelem na očekávanou legislativní změnu. Zároveň je zohledněna skutečnost, že uvedené příjmy nepředstavují příjmy podléhající zdanění a neovlivňují výši daňové povinnosti ani registrační povinnosti osob, které by nastávaly z jiných důvodů.

1. Sdělení k vykazování výsledků ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění v rámci JMHZ

Standardní součástí dat předávaných v rámci JMHZ budou rovněž údaje o výsledcích ročního zúčtování záloh na daň a daňového zvýhodnění podle zákona o daních z příjmů.

Tyto údaje jsou nezbytné především pro správné stanovení a samovyměření daně z příjmů ze závislé činnosti na straně plátce daně. Výsledky ročního zúčtování totiž přímo ovlivňují výši daňové povinnosti plátce daně za příslušné období.

1. Přechodné řešení při spuštění systému JMHZ v roce 2026

V souvislosti se spuštěním systému JMHZ v roce 2026 finanční správa akceptuje přechodné řešení, podle kterého nebude po zaměstnavatelích v počáteční fázi vyžadováno vykazování údajů o ročním zúčtování za zaměstnance, jejichž pracovní poměr skončil v roce 2025 a kteří tedy nejsou v systému evidováni prostřednictvím registrace zaměstnance ani identifikátoru individuálního pracovněprávního vztahu (IDPPV).

Finanční správa dále akceptuje z důvodu snížení administrativní zátěže zaměstnavatelů v souvislosti se spuštěním systému JMHZ skutečnost, že u zaměstnanců, kteří jsou evidováni prostřednictvím registrace zaměstnance, nebudou výsledky ročního zúčtování za rok 2025 reportovány povinně, ale na dobrovolné bázi zaměstnavatelů s ohledem na připravenost mzdových systémů.

Toto přechodné řešení je však výhradně technického charakteru a nijak nemění zákonnou povinnost zaměstnavatele provést roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za splnění zákonných podmínek i u zaměstnanců, jejichž pracovní poměr v průběhu předchozího roku skončil.

2. Hlášení údajů o příjmech zaměstnanců za rok 2025 vyplacených nebo obdržených do 31. 1. 2026 v JMHZ za měsíc leden 2026

Finanční správa současně oznamuje, že v souvislosti se spuštěním systému JMHZ a na základě informací od odborné i laické veřejnosti bude akceptovat za rok 2025 absenci údajů o příjmech poplatníků vyplacených nebo obdržených do 31. 1. 2026. V JMHZ se jedná o tyto údaje (atributy):

• Zdanitelné příjmy v ČR vyplacené nebo obdržené do 31.1. následujícího roku – příjmy zdaněné zálohou na daň celkem
• Skutečně sražená záloha na daň z příjmů vyplacených nebo obdržených do 31.1. následujícího roku
• Doplatky příjmů zúčtovaných v minulých zdaňovacích obdobích zdanitelných v ČR zdaněné zálohou na daň, vyplacené nebo obdržené do 31.1. následujícího roku
• Skutečně sražená záloha na daň z doplatků příjmů zdanitelných v ČR
• Příjmy podléhající srážkové dani podle zvláštní sazby daně vyplacené nebo obdržené do 31.1. následujícího roku
• Skutečně sražená daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně.

Finanční správa však zdůrazňuje, že pro účely správy daně je nezbytné, aby v rámci jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele byly vykazovány veškeré příjmy ze závislé činnosti, které jsou zaměstnanci vypláceny, a to bez ohledu na skutečnost, zda je zaměstnanec v době výplaty nadále v pracovněprávním vztahu se zaměstnavatelem.

Z tohoto důvodu musí být v měsíčním hlášení zaměstnavatele za leden 2027 uvedeny také úhrny příjmů vyplacených všem zaměstnancům do 31. 1. 2027 za rok 2026, tedy i těm zaměstnancům, jejichž pracovní poměr v průběhu roku 2026 již skončil.

Stejným způsobem musí být v příslušných měsících roku 2027 vykázány rovněž výsledky ročního zúčtování záloh na daň a daňového zvýhodnění za rok 2026.

V roce 2027 již nebude tolerance ze strany finanční správy možná z důvodu, že by znemožnila správné stanovení a samovyměření daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti.

---

Úroky uplatněné mezi partnery.

18.3.2026, Ing. Marcela Srněnská, Zdroj: Verlag Dashöfer

Za jakých podmínek si lze/nelze uplatnit úroky z hypotéky u partnerů, resp. bývalých partnerů?

Dotaz:

Nesezdaní partneři s jejich dětmi spolu bydleli v rodinném domě, který vlastní pouze partnerka. Partner se v 10/2025 odstěhoval a v RD zůstala bydlet jen expartnerka a jejich společné děti. Partner má hypotéku na rekonstrukci RD a úvěr ze stavebního spoření na pořízení fotovoltaické elektrárny na RD, obě jsou uzavřeny na partnera a on je také platí. V jednom potvrzení je partnerka jako další účastník, v druhém potvrzení je pouze partner bez dalšího účastníka.

Může si partner na základě potvrzení uplatnit za rok 2025 úroky, když nebyli manželé, on nevlastní RD a od 10/2025 už v něm ani nebydlí (bydlí v něm pouze jejich děti a ona)? On má ale stále adresu RD zapsanou jako trvalé bydliště.

Odpověď:

Podle § 15 odst. 3 zákona o daních z příjmů (dále jen ZDP) lze od základu daně odečíst úroky zaplacené z úvěru na financování bytové potřeby.

Bytová potřeba, resp. rekonstrukce rodinného domu, je definována v ustanovení § 4b odst. 1 písm. e) ZDP: údržba a změna stavby bytového domu, rodinného domu, bytu v nájmu nebo v užívání nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru

Dle ustanovení § 15 odst. 4 ZDP druhé věty musí být poplatník vlastníkem předmětu bytové potřeby: Jde-li o předmět bytové potřeby uvedený v § 4b odst. 1 písm. a) až c) a e), může být základ daně snížen pouze ve zdaňovacím období, po jehož celou dobu poplatník předmět bytové potřeby uvedený v § 4b odst. 1 písm. a) až c) vlastnil …

Z uvedené citace zákona o daních z příjmu je zřejmé, že bývalý partner nemůže uplatnit odečet úroků z hypotečního úvěru od základu daně z příjmů za rok 2025, neboť rodinný dům nevlastnil.

Trvalé bydliště ohlášené na adrese rodinného domu nemá vliv na odpočet úroků od základu daně z příjmů.

---

Vracení DPH při soukromém vývozu.

10.3.2026, Zdroj: Verlag Dashöfer

Od roku 2026 přinesl zákon o DPH změny ve vracení DPH ze zboží, které je vyvezeno v osobním zavazadle.

Od roku 2026 je prodávající povinen bezprostředně po vystavení dokladu o prodeji oznámit elektronicky prostřednictvím informačního systému pro vracení daně cestujícímu spravovaného celní správou údaje na dokladu uvedené.

Celní úřad pro účely osvobození od daně potvrdí na žádost cestujícího výstup zboží, které se nachází v jeho osobním zavazadle, z území EU. Cestující může o vrácení daně požádat do konce šestého kalendářního měsíce následujícího po měsíci prodeje.

Podle sdělení celní správy se posouvá zprovoznění nových systémů. Místo původně plánovaného data 1. 1. 2026 budou uvedeny do provozu až 1. 4. 2026. Důvodem je snaha předejít komplikacím pro cestující na letištích.

Do 31. 3. 2026 je možné potvrzovat doklady o prodeji vystavené do 31. 12. 2025, proto Celní správa ČR nechce prodlužovat dobu odbavení tím, že by současně provozovala dva elektronické systémy pro odbavení cestujících. U dokladů vystavených v období od 1. 1. 2026 do 31. 3. 2026 proto bude využit havarijní proces odbavení stanovený novým zněním § 84 zákona o DPH, tj. potvrzení dokladu otiskem mechanického pryžového razítka.

Doklady vystavené po 1. 1. 2026 jsou do doby spuštění nového elektronického systému zpracovávány stejným způsobem jako do konce roku 2025, musí však již obsahovat nové náležitosti o cestujícím dle novely zákona o DPH, zejména číslo cestovního dokladu kupujícího.

Přehledná schémata Vám pomohou velice rychle a snadno najít řešení Vašeho problému v DPH.

---

Změna způsobu uplatňování výdajů v dodatečném daňovém přiznání.

4.3.2026, Ing. Zuzana Rylová Ph.D., Zdroj: Verlag Dashöfer

Lze či nelze měnit způsob uplatňování výdajů, podává-li poplatník dodatečné daňové přiznání?

Dotaz:

Poplatník uplatňoval výdaje paušálem (u pronájmu, § 9 ZDP). Nyní zjistil, že zapomněl dát do příjmů ještě další příjmy z pronájmu pozemků, což pro něho znamená zpracovat dodatečné přiznání k dani z příjmů za rok 2024 a současně by rád uplatnil výdaje ve skutečné výši. Je toto možné? Je to důchodce, jiné příjmy nemá. Opakuji, že se jedná o daňové přiznání za rok 2024.

Odpověď:

V případě, že poplatník uplatnil za rok 2024 paušální výdaje, nemůže za rok 2024 změnit způsob jejich uplatnění na výdaje skutečné, a to ani v případě, že zjistil, že by jeho daňová povinnost měla být vyšší. Podle ustanovení § 9 odst. 4 ZDP způsob uplatnění paušálních výdajů nelze zpětně měnit. Výdaje skutečné bude moci uplatnit až v daňovém přiznání za rok 2025.