GFŘ upozorňuje na daňové povinnosti tzv. influencerů.* 

Nesprávné doručování písemností správcem daně.* 

Podáváte daňové přiznání? Kdo může uplatnit slevy na děti a kdo má nárok na bonus.* 

Pronájem bytů v Rakousku.* 

Přestupek nezveřejnění účetní závěrky.* 

GFŘ upozorňuje na daňové povinnosti tzv. influencerů.

31.3.2026, Zdroj: Verlag Dashöfer

Vzhledem k blížícímu se termínu pro podání daňového přiznání za rok 2025 GFŘ zveřejnilo doporučení pro fyzické osoby, jejichž příjmy plynou z produkce obsahu na sociálních sítích.

Jde o přehled oblastí, ve kterých fyzické osoby z příjmy tohoto typu často chybují. Pravidla samotná se nemění, pouze některé hranice, např. sazba daně 23 % se za rok 2025 použije nad základ daně ve výši 1 676 052 Kč.

• Zdaňují se veškeré příjmy

Do přiznání patří nejenom peněžní příjmy z ČR, ale i ze zahraničí, příjmy z různých platforem a za různé formy činnosti (product placement, provize apod.). Zdaňují se i nepeněžní příjmy ve formě barterů (např. služba nebo výrobek za propagaci).

• Forma uplatnění výdajů

Pokud fyzická osoba uplatní výdaje procentem z příjmů, nelze žádné další výdaje uplatnit (např. cestovné, paušál za auto apod.). Výdaje lze uplatnit pouze vůči příjmům do 2 mil. Kč.

• Paušální daň

Pokud fyzická osoba vstoupila do režimu pro paušální daň, musí si hlídat výši příjmů i splnění ostatních podmínek. Při porušení je nutné podat standardně přiznání k dani z příjmů.

• Přepočet příjmů ze zahraničí

Přepočet příjmů na české koruny fyzické osoby zpravidla provádějí pomocí jednotného kurzu pro poplatníky, kteří nevedou účetnictví. Pro rok 2025 byl vyhlášen pokynem GFŘ-D-75.

• Registrace k DPH

Při překročení obratu 2 mil. Kč se osoby stávají plátcem daně.

Velmi často se osob s těmito příjmy týká povinnost registrace jako identifikovaná osoba, pokud již influencer není registrován jako plátce DPH. Může to být při přijetí služeb od platforem usazených mimo ČR, ale i při poskytnutí služeb do jiného členského státu.

---

Nesprávné doručování písemností správcem daně.

23.3.2026, Zdroj: Verlag Dashöfer

Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu zkoumal dopady chybného doručování ze strany správce daně.

Jde o případ (usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 11. 2025, čj. 1 Afs 206/2023-103), který vyplynul z provedené kontroly daně z příjmů právnických osob. Správce daně doměřil daň a vydal tři dodatečné platební výměry. Po dobu daňové kontroly komunikoval správce daně se zástupcem žalobkyně (daňovým poradcem). Platební výměry však zaslal přímo žalobkyni do datové schránky, nikoliv zástupci.

Společnost podala sama proti dodatečným platebním výměrům odvolání, ve kterém však nenamítala jejich nesprávné doručení. Odvolací finanční ředitelství („OFŘ“) zamítlo odvolání a rozhodnutí opět doručilo pouze společnosti.

Následně se společnost bránila proti rozhodnutí OFŘ žalobou, kterou podala v zastoupení advokátem odlišným od daňového poradce, který ji zastupoval v daňovém řízení. V žalobě namítala mimo jiné nesprávné doručení dodatečných platebních výměrů a rozhodnutí o odvolání, a s ním související uplynutí lhůty pro stanovení daně (prekluzi práva doměřit daň).

Případ dospěl až k NSS, přičemž senát řešící tuto kauzu dospěl k závěru, že se jeho právní názor liší od právního názoru vyjádřeného v předchozích rozhodnutích NSS.

Rozšířený senát konstatoval, že otázka doručování úzce souvisí s právem na právní pomoc. Aby zástupce mohl právní pomoc poskytovat, musí mít možnost posoudit úkony, které orgán veřejné moci směřuje vůči účastníkovi, a v případě potřeby na ně v zastoupení účastníka reagovat.

Podle daňového řádu je adresátem písemnosti standardně pouze zástupce v rozsahu oprávnění k zastupování a výhradně jemu mají být písemnosti doručovány. Za účinné doručení naopak nelze označit doručení písemnosti samotnému daňovému subjektu, pokud je zastoupen.

Zákonem předvídané způsoby doručování písemností jsou upraveny v daňovém řádu. Jde například o doručení přímo při ústním jednání, nebo elektronicky do datové schránky.

Z daňového řádu navíc plyne (úprava od roku 2021), že se oznámením rozhodnutí pro účely tohoto zákona rozumí doručení rozhodnutí nebo jiný prokazatelný způsob seznámení příjemce s obsahem rozhodnutí. Rozšířený senát pojednává o tzv. materiálním doručení, kdy je zcela jasné z dalšího jednání, že se zástupce s písemností seznámil.

Zároveň však rozšířený senát dodává, že výjimečně mohou nastat situace, kdy bude ze všech okolností věci zřejmé, že daňový subjekt vědomě udržuje správce daně ohledně jím doručovaných písemností v omylu. Například proto, že si správce daně chybně vyložil rozsah zastoupení, nebo prostým opomenutím. V takovém případě by bylo možné uvažovat o aplikaci zákazu zneužití práva.

Závěrem svého pojednání rozšířený senát uvedl obvyklé scénáře při doručování. Jednou z těchto možností je, že zmocnitel udržuje správce daně v omylu o existenci zastoupení. Pak je potřeba zkoumat okolnosti, zda nedošlo ke zneužití práva (zmocnitel záměrně nežádá doručování zmocněnci, aby mohl např. namítat prekluzi práva na doměření daně). S tímto vrátil rozšířený senát věc k dořešení. Zkoumá se tedy, zda v daném případě mlčení o zástupci nebylo účelové.

---

Podáváte daňové přiznání? Kdo může uplatnit slevy na děti a kdo má nárok na bonus.

Podnikatelé budou moci i v daňovém přiznání za rok 2025 počítat u daně z příjmu fyzických osob se slevami na děti, a to ve stejné výši jako loni. Přečtěte si, za jakých okolností máte nárok na daňový bonus (přeplatek od státu) a jak vysoký bude.

09.04.2026 | BusinessInfo.cz

Finanční úřad vám takzvaný daňový bonus vyplatí, pokud je daňové zvýhodnění na dítě vyšší než vaše daň z příjmů. Zaměstnanci bonus dostávají měsíčně, OSVČ jednou ročně při podání daňového přiznání.

Pro úplnost dodáváme, že přiznání k dani z příjmu fyzických i právnických osob musíte jako OSVČ či firma podat do 4. května. V případě, že využíváte služeb daňového poradce nebo máte za zákona povinný audit, máte čas do 1. července

Základní nejzazší termín 1. dubna pro papírové podání se týká pouze těch, kteří nemají aktivní datové schránky a nemusejí tedy komunikovat se správcem daně výhradě elektronicky.

Výše slevy se už čtyři roky nemění

Zákonodárci před několika lety schválili zvýšení zmíněných přídavků na děti a současně zvedli ruce pro zvýšení daňového zvýhodnění pro rodiče dvou a více potomků. Zvýhodnění zůstává od roku 2021 stejné. Nezměnila se ani sleva na první dítě. A totéž bude platit i pro daňové přiznání za rok 2025, které odevzdáváte letos na jaře.

Slevu na dítě můžete uplatnit na vyživovaného potomka, který s vámi žije ve společné domácnosti.

Podle zákona jde o:

• nezletilé dítě (do 18 let),
• nebo zletilého do 26 let, které se soustavně připravuje na budoucí povolání (potomka, který je studentem).

„Roční zvýhodnění na jednoho potomka zůstává už delší dobu na 15 204 korunách za rok. Je-li váš potomek držitelem průkazu ZTP-P je výhoda dvojnásobná – ročně jde tedy o částku 30 408 korun,“ upozorňuje daňový poradce Michal Dvořáček.

Daňová sleva na druhé dítě se před čtyřmi lety zvýšila z 19 404 na 22 320 korun ročně. Rodiče tří a více potomků si budou moci v daňovém přiznání na rok 2025 odepsat od daní až 27 840 korun (do roku 2021 24 204 Kč).

V té době byla zároveň zrušena maximální částka měsíčního daňového bonusu 5 025 korun. V praxi to znamená, že zatímco do té doby jste mohli dostat od státu maximální přeplatek 60 300 korun, nyní můžete teoreticky dostat neomezenou částku (viz níže).

Jediné, co se mění, je výše příjmu, od kterého máte na bonus nárok. Chcete-li uplatnit slevu na dítě za rok 2025, musíte si v něm vydělat alespoň 124 800 korun. V roce 2026 se částka zvyšuje na 134 400 Kč (minimální mzda je stanovena na 22 400 korun měsíčně).

SPECIÁL: Daně z příjmů za rok 2025

Máte děti? Dobře počítejte

Bonus mohou nadále využívat i OSVČ, které uplatňují výdajové paušály. Totéž se týká i dalších slev (například na vyživovaného manžela/manželku). U těch ovšem došlo ještě za Fialovy vlády k jistým úpravám.

Tou nejvýznamnější je, že mají na toto zvýhodnění nárok jen ti, již mají partnera pečujícího o dítě do tří let věku. Podnikatelé s dětmi předškolního věku navíc už nemohou od loňského roku využít takzvané školkovné (slevu na dani za umístění dítěte do mateřské školy či dětské skupiny).

Babišova vláda nicméně slibuje, že slevu na manžela/manželku upraví a školkovné a mimo jiné také slevu na studenta do legislativy vrátí. Pro rok 2026 (u přiznání za rok 2025) to ale ještě neplatí.

V přiznání pro rok 2025 je tedy dále možné uplatnit slevy ve výši 1 267 korun za měsíc na jednoho potomka, 1 860 korun na dvě děti a 2 320 korun měsíčně na tři a více ratolestí. Bonus je ve všech případech dvojnásobný, pokud je dítě držitelem průkazu ZTP/P. Rodič se třemi dětmi si tak každý měsíc může odečíst z daní 5 447 korun.

Daňové zvýhodnění na děti 2025	roční	měsíční
na první dítě	15 204 Kč	1 267 Kč
na druhé dítě	22 320 Kč	1 860 Kč
na třetí a každé další dítě	27 840 Kč	2 320 Kč
na první dítě (s průkazem ZTP/P)	30 408 Kč	2 534 Kč
na druhé dítě (ZTP/P)	44 640 Kč	3 720 Kč
na třetí a každé další dítě (ZTP/P)	55 680 Kč	4 640 Kč

Zdroj: FS ČR

Výhoda se vás týká v případě, že se staráte o vyživovaného nezletilého ve společně hospodařící domácnosti. Případně o zletilého potomka do 26 let věku, který se „soustavně připravuje na budoucí povolání“, tj. studuje vysokou školu. V takovém případě nehraje roli ani to, že studující potomek pracuje (ať už na DPP, DPČ nebo má hlavní pracovní poměr).

Nárok na plné zvýhodnění má ovšem pouze jeden rodič (pokud žijí v jedné domácnosti). Proto je nutné k daňovému přiznání přidat potvrzení, že slevu nečerpá druhý z rodičů. Potvrzení vydá zaměstnavatel, v případě podnikatelů nebo nezaměstnaných se dokládá čestným prohlášením.

Pokud vám při započítání slevy vyjde záporná daň, platí, že:

• státu neodvedete na dani z příjmu ani korunu,
• stát vám ve formě takzvaného daňového bonusu peníze vrátí.

Jste-li rozvedení, zákon počítá s tím, že slevu na dani uplatní rodič, který žije s dítětem ve společné domácnosti.

Pokud mají rodiče dítě ve střídavé péči, je na jejich dohodě, kdo z nich daňové zvýhodnění využije. Mohou ho dokonce uplatnit oba – ale samozřejmě jen v poměrné výši. V takovém případě každý z rodičů může požádat o slevu za tolik měsíců, kolik s ním dítě žije ve společné domácnosti.

Jaký je daňový bonus pro rok 2025?

Pokud si OSVČ – v případě, že nevyužívá slev na děti – vypočítá po uplatnění ostatních slev a dalších zvýhodnění zápornou daň, nezaplatí sice finančnímu úřadu na dani z příjmů ani korunu, stát mu ale nic nevrátí.

V případě, že je vypočítaná daň záporná po započtení slev na děti, mají poplatníci nárok na zmiňovaný daňový bonus. Jinými slovy: daň z příjmu je v takovém případě nižší, než je daňové zvýhodnění na potomky. Stát následně těmto lidem rozdíl vyplatí.

Jaké slevy na daních můžete stále využít? Podnikatelé se dočkali mnoha změn

Na bonus nicméně dosáhnou jen ti, kteří mají za uplynulé roční zdaňovací období příjem nejméně ve výši šestinásobku minimální měsíční mzdy.

Tu vláda pro rok 2025 stanovila na 20 800 korun. V praxi to znamená, že váš roční příjem musel být v roce 2025 více než 124 800 korun.

K uplatnění daňové slevy musí jít o dítě:

• vlastní,
• osvojené nebo v náhradní péči,
• druhého z manželů,
• vnouče, jehož rodiče nemají příjmy, ze kterých by mohli slevu na dani uplatnit.

Peníze od státu (přeplatek na dani) dostávají nejen OSVČ, ale i zaměstnanci. U nich je rozhodující, zda mají měsíční příjem minimálně roven polovině minimální mzdy.

Stát nevrátí méně než 100 korun

Připomínáme, že poplatník může daňový bonus uplatnit, pokud je výsledná částka alespoň 100 korun.

Peníze, na které se tento benefit vztahuje, musíte získat ze závislé činnosti (zaměstnání) či podnikání. Do nedávna se týkal i příjmů z pronájmu nebo z kapitálového majetku. To už ale neplatí.

Máte-li pouze výdělky, které definuje paragraf 10 zákona o dani z příjmů jako Ostatní příjmy, máte rovněž smůlu a berňák vám nevrátí ani korunu.

Jakub Procházka

---

Pronájem bytů v Rakousku.

19.3.2026, Ing. Pavel Novák, Zdroj: Verlag Dashöfer

Jak zdaňovat příjmy z nájmu a jak řešit daňovou ztrátu, je-li nemovitost umístěna v zahraničí?

Dotaz:

Česká s.r.o. je vlastníkem 6 bytů v Rakousku. Byty v Rakousku pronajímá pro účely rekreace. O veškerých aktivitách v souvislosti s byty – tzn. náklady na provoz, odpisy bytů, výnosy z pronájmu účtuje ve svém českém účetnictví dle českých předpisů. V Rakousku je plátcem DPH a podává i daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob, ale stálá provozovna ji tam nevznikla. V souvislosti s byty zatím stále dosahuje ztráty v ČR i Rakousku. Žádnou daň tedy neplatí. Je možné v rámci českého daňového přiznání ponechat ztrátu dosahovanou z bytů provozovaných v Rakousku, tzn., ztráta tak v podstatě ponižuje celkový základ daně?

Odpověď:

Předpokládám, že česká s.r.o. je daňovým rezidentem České republiky dle § 17 odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP). Ze zadání plyne, že je česká s.r.o. v Rakousku registrována k DPH, podává daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob (Körperschaftsteuerererklärung) a v Rakousku ji nevznikla stálá provozovna. K zodpovězení otázek, kde mají být zdaněny příjmy z nájmu, jakou metodou se v ČR vylučuje dvojí zdanění a zda lze ztrátu z rakouských bytů uplatnit v českém základu daně, je třeba vyjít ze znění Smlouvy mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o zamezení dvojímu zdanění (Sdělení č. 31/2007 Sb. m. s. – dále jen SZDZ). Příjmy z nájmu se posuzují dle článku č. 6 SZDZ – Příjmy z nemovitého majetku, nikoli podle článku 7 SZDZ – Zisky podniků. Příjmy z nemovitého majetku mohou být zdaněny ve státě, kde je nemovitost umístěna a toto pravidlo platí nezávisle na existenci stálé provozovny. Stálá provozovna v případě popsaném v zadání dotazu nemusela vzniknout, např. z důvodu toho, že s.r.o. v Rakousku vlastní pouze nemovitost (pouhé vlastnictví nemovitosti obvykle stálou provozovnu nezakládá), správa je zajištěna externě (nemají tam zaměstnance či kancelář). Nicméně pro zdanění příjmů z nemovitosti to není rozhodující, protože čl. 6 SZDZ umožňuje zdanění nájemného v Rakousku i bez stálé provozovny v Rakousku. Česká s.r.o. je daňovým rezidentem ČR, a proto má neomezenou daňovou povinnost v ČR (s.r.o. zdaňuje v ČR své celosvětové příjmy). To znamená, že do českého základu daně vstupují příjmy z ČR, příjmy z nájmu v Rakousku i případná ztráta. Teprve následně se použije metoda vyloučení dvojího zdanění. A tou je v souladu s článkem č. 22 metoda prostého zápočtu. Princip metody je ten, že se zahraniční příjem zahrne do českého základu daně, vypočte se česká daň a odečte se rakouská daň do limitu české daně připadající na tento příjem. Otázkou je, zda lze uplatnit ztrátu z Rakouska v ČR? Odpověď je: Ano, a to z důvodu toho, že metoda zápočtu funguje tak, že zahraniční příjmy zůstávají součástí českého základu daně (nevyjímají se). Pokud tedy vznikne ztráta z pronájmu rakouské nemovitosti, je součástí celkového základu daně české s.r.o. V důsledku toho tato ztráta snižuje český základ daně. V případě, že by byl v Rakousku dosažen zisk, tak by se zaplacená rakouská daň započetla podle § 38f ZDP na českou daňovou povinnost. Pokud je ale dosažena ztráta, tak se žádná zahraniční daň nezapočítává, ale ztráta zůstává v českém základu daně.

Stručná odpověď tedy zní: Ano, je možné ponechat ztrátu z pronájmu bytů v Rakousku v českém daňovém přiznání, protože smlouva s Rakouskem používá metodu prostého zápočtu, nikoliv metodu vynětí. Zahraniční příjmy (a tedy i ztráty) proto vstupují do českého základu daně.

---

Přestupek nezveřejnění účetní závěrky.

24.3.2026, Zdroj: Verlag Dashöfer

Nejvyšší správní soud se zabýval přestupkem podle zákona o účetnictví, kdy účetní jednotka nezveřejnila účetní závěrku ve Sbírce listin ve stanovené lhůtě.

Šlo o případ účetní jednotky, která nezveřejnila účetní závěrku a správce daně jí udělil trest napomenutí, nikoliv pokutu (NSS č.j. 6 Afs 122/2025 – 30).

Účetní jednotka se odvolala a namítala, že správce daně sám vyhledával v obchodním rejstříku, bez návaznosti na daňové řízení, což bylo podle ní šikanózní. Dále namítala, že nedošlo k narušení veřejného zájmu.

NSS potvrdil, že nezveřejnění účetní závěrky naplňuje formální znaky pro udělení přestupku.
Zveřejňování účetních závěrek chrání legitimní veřejný zájem – zejména informovanost obchodních partnerů a věřitelů. To, že správce daně sám provádí vyhledávací činnost, nemůže být považováno za šikanózní jednání. Podle daňového řádu vyhledávací činnost provádí správce daně i bez součinnosti s daňovým subjektem.

Za nezveřejnění účetní závěrky může být teoreticky udělena pokuta až 3 % hodnoty aktiv.