DANĚ – informace nejen pro podnikatele.
Upozornění na změny v registraci plátců daně ze závislé činnosti.*
Sdělení Finanční správy ČR k okamžiku uplatnění nároku na odpočet DPH.*
Postup správce daně při uplynutí lhůty pro stanovení daně.*
DPH z převodu pozemků určených pro výstavbu.*
Upozornění na změny v registraci plátců daně ze závislé činnosti v souvislosti se zavedením jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů a potřeba vyplnit daňovou rezidenci zaměstnanců.
9.4.2026, Zdroj: Finanční správa
Od 1. dubna 2026 dochází k nahrazení registrační povinnosti plátců příjmů ze závislé činnosti (zaměstnavatelů) přihlašováním do evidence zaměstnavatelů a zaměstnanců, která vznikla v souvislosti se zavedením jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele (JMHZ).
Zaměstnavatelé, kteří jsou plátci daně z příjmů ze závislé činnosti, se tedy nově budou registrovat u České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) i pro účely daně z příjmů ze závislé činnosti. Údaje z evidencí zaměstnavatelů a zaměstnanců pak budou využívat i správci daně k plnění úkolů v jejich působnosti.
V souvislosti s touto změnou upozorňujeme na základní informace a časté otázky.
Kde naleznu podrobnější informace?
Veškeré potřebné informace k podání přihlášky do registru zaměstnavatelů najdete na internetových stránkách České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) zde. Na internetových stránkách ČSSZ jsou rovněž k dispozici informace k evidenci zaměstnanců, a to zde.
Musím vyplňovat všechny své údaje znovu, když už jsem registrovaný u správce daně?
Pokud jste v posledních dvou letech (tedy za zdaňovací období roku 2023 nebo 2024) podal vyúčtování nebo jste se u správce daně zaregistroval v roce 2025 nebo v prvním čtvrtletí roku 2026, Finanční správa České republiky předá Vaše údaje ČSSZ automaticky.
Do evidence zaměstnavatele musíte doplnit jen několik údajů, které nebyly registračními údaji plátce daně ze závislé činnosti a finanční správa je tedy nemá k dispozici. Zároveň musíte přihlásit zaměstnance do evidence zaměstnanců. Podrobnosti najdete na internetových stránkách ČSSZ – Evidence zaměstnavatelů a Evidence zaměstnanců.
Co když jsem podal přihlášku k registraci nebo žádost o zrušení registrace u správce daně, ale ještě nemám výsledek?
Pokud jste před 1. dubnem 2026 podal přihlášku k registraci u správce daně a ten o Vaší přihlášce dosud nerozhodl, údaje uvedené v přihlášce předá správce daně ČSSZ. Obdobný postup se použije v případě žádosti o zrušení registrace podané u správce daně, o které nebylo do 31. března 2026 rozhodnuto. Stejně jako ve výše uvedené situaci musíte do evidence zaměstnavatelů doplnit několik údajů, které nebyly registračními údaji plátce daně ze závislé činnosti, a přihlásit Vaše zaměstnance do evidence zaměstnanců.
Do kdy musím evidenční údaje doplnit?
Pro dokončení přihlášení zaměstnavatele je třeba údaje, které nebyly registračními údaji plátce daně ze závislé činnosti, doplnit do 30. dubna 2026. Zároveň je třeba přihlásit zaměstnance do evidence zaměstnanců a vyplnit příslušné údaje.
Řádné vyplnění údajů v evidenci zaměstnanců je nutné pro zajištění průchodnosti měsíčních hlášení do systému JMHZ. Jednotné měsíční hlášení bude poprvé podáno za měsíc duben 2026, a to ve lhůtě od 1. do 20. května 2026.
Nezapomeňte vyplnit údaj o daňové rezidenci zaměstnance!
Na základě zkušeností z pilotního provozu upozorňujeme, že pro zajištění průchodnosti měsíčních hlášení je nezbytné, abyste v měsíci dubnu při doplňování údajů o Vašich zaměstnancích u každého z nich uvedl stát daňové rezidence. To platí i u českých pracovníků s daňovou rezidencí v České republice.
V praxi někdy zaměstnavatelé zaměňují údaj o státním občanství zaměstnance s jeho daňovou rezidencí. Upozorňujeme proto, že jde o rozdílné údaje, daňovou rezidenci fyzické osoby nelze spojovat se státním občanstvím – státní občan České republiky může být daňovým rezidentem v zahraničí a naopak.
- Pokud je zaměstnanec daňovým rezidentem v zahraničí, v evidenci zaměstnanců uvedete kód příslušného zahraničního státu daňové rezidence.
- U zaměstnance, který je daňovým rezidentem v České republice, uvedete kód státu daňové rezidence CZ.
Důležité je tento údaj v evidenci zaměstnance vyplnit, protože je nezbytný pro správné vyhodnocení nároku na uplatnění daňových slev a pro validaci podání v systému. Pokud by nebyl uveden, mohou být podání měsíčního hlášení při uplatnění daňových slev zamítnuta.
Údaj o daňové rezidenci zaměstnance uvedete podle informací, které máte v době vyplnění evidence zaměstnance k dispozici. V případě potřeby či získání nových informací jej můžete následně změnit či opravit.
Doplňující informace k DIČ
Upozorňujeme, že pokud nejste registrován k jiné dani (např. k DPH), dojde k 1. dubnu 2026 také ke zrušení Vašeho daňového identifikační čísla (DIČ). Nicméně toto číslo (bez kódu „CZ“) můžete i nadále používat při identifikaci své osoby vůči správci daně.
Praktický návod krok za krokem na zavedení jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele získáte zde.
Sdělení Finanční správy ČR k okamžiku uplatnění nároku na odpočet DPH.
16.4.2026, Zdroj: Česká daňová správa
Finanční správa ČR vydává sdělení k okamžiku uplatnění nároku na odpočet DPH v souvislosti s aktuální judikaturou Soudního dvora EU. Pokud plátce obdrží daňový doklad ve zdaňovacím období následujícím po uskutečnění zdanitelného plnění (DUZP), může uplatnit nárok na odpočet daně, kterou vůči němu uplatnil jiný plátce, nejdříve za toto následující zdaňovací období. Rozsudek Tribunálu Soudního dvora EU (SDEU) T-689/24 I. S. A. nemění současný právní stav ani dosud uplatňovanou správní praxi.
Důvod pro vydání sdělení
Tímto sdělením reaguje Finanční správa České republiky na dotazy veřejnosti k otázce časového uplatnění nároku na odpočet daně z přidané hodnoty (DPH) u přijatých plnění, konkrétně k možnosti uplatnit nárok na odpočet daně za zdaňovací období, v němž nastalo zdanitelné plnění (DUZP), pokud plátce obdrží daňový doklad až po skončení tohoto období, ale před podáním daňového přiznání.
Rozsudkem Tribunálu SDEU ze dne 11. února 2026 ve věci T-689/24, I. S. A., byl vyložen čl. 167, čl. 168 písm. a) a čl. 178 písm. a) Směrnice Rady 2006/112/ES a zásady neutrality a proporcionality tak, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž osoba povinná k dani nemůže uplatnit nárok na odpočet v přiznání za období, ve kterém vznikl nárok na odpočet, pouze z toho důvodu, že do konce tohoto období neobdržela fakturu, ač ji obdržela ještě před podáním daňového přiznání za toto období.
Stávající znění § 73 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (zákon o DPH) společně s ustanovením § 73 odst. 2 zákona o DPH, která stanoví časový okamžik, kdy vzniká nárok na odpočet v návaznosti na dobu obdržení daňového dokladu, by tedy nebyla s výkladem zaujatým Tribunálem SDEU v souladu.
Odůvodnění závěru
Proti uvedenému rozsudku Tribunálu SDEU však bylo dne 4. března 2026 v souladu s čl. 256 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie zahájeno přezkumné řízení před Soudním dvorem SDEU ve věci C-167/26 RX, které je dosud vedeno jako probíhající. Přezkumné řízení je možné zahájit pouze v případě vážného ohrožení jednoty nebo souladu práva Unie. Proto v souladu s čl. 62b Statutu SDEU nabývá odpověď, která je předmětem přezkumu, účinku po skončení přezkumného řízení. Existence tohoto přezkumu fakticky suspenduje aplikaci závěrů rozsudku Tribunálu SDEU ve věci T-689/24 I. S. A. Aplikace závěrů tohoto rozsudku se tak nelze dovolávat ani s odkazem na přímý účinek Směrnice Rady 2006/112/ES.
Pro posouzení věci je současně relevantní i rozsudek SDEU ze dne 12. března 2026 ve věci C-521/24, Aptiv Services Hungary, který obsahuje obecné závěry k načasování výkonu práva na odpočet. SDEU v této věci vychází z toho, že právo na odpočet se v zásadě vykonává za zdaňovací období, ve kterém jsou splněny podmínky pro jeho uplatnění, včetně držby faktury.
Závěr
V kontextu výše uvedeného tedy i nadále platí, že obdrží-li plátce daňový doklad až v následujícím zdaňovacím období, uplatní nárok na odpočet daně podle aktuálně účinné tuzemské právní úpravy nejdříve za toto následující zdaňovací období, případně za některé z pozdějších období v rámci zákonné lhůty.
Aplikuje se tedy ustanovení § 73 odst. 1 písm. a) zákona o DPH, kde je jednou z podmínek pro uplatnění nároku na odpočet daně u přijatých plnění držba daňového dokladu, a ustanovení § 73 odst. 2 zákona o DPH, podle kterého lze nárok na odpočet uplatnit nejdříve za zdaňovací období, ve kterém jsou splněny podmínky dle § 73 odst. 1 zákona o DPH.
Postup správce daně při uplynutí lhůty pro stanovení daně.
14.4.2026, Zdroj: Verlag Dashöfer
Finanční správa vydala nový metodický pokyn k postupu správce daně v případě uplynutí lhůty pro stanovení daně a k možnému prodloužení objektivní desetileté lhůty.
Reaguje jím na usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 2. 2025, č. j. 1 Afs 231/2022-44, který do správy daně přinesl nové myšlenky.
První změnou je, že neskončí-li nalézací řízení pravomocným stanovením daně v zákonné lhůtě, nelze daň v rámci daňového řízení stanovit. Zatímco dříve, pokud nebylo rozhodnuto pravomocně o výši daně v 10leté lhůtě, byla akceptována výše tvrzená subjektem. Nově nebude daň stanovena vůbec. Pokud by šlo o nadměrný odpočet, nebude tedy vrácen. Subjekt se může soudit soukromoprávní žalobou mimo daňové řízení o náhradu škody.
Druhá změna se týká 10leté lhůty pro stanovení daně. Ta se prodlužuje o 1 rok, pokud v posledních 12 měsících před uplynutím této lhůty došlo k podání dodatečného daňového tvrzení na nižší daň. Správce daně může v této prodloužené lhůtě provádět kontrolní postupy, jenž se nemusí omezovat pouze na důvody, které vedly daňový subjekt k podání dodatečného daňového tvrzení, je však omezen co do výše tvrzené daně, tj. výsledkem daňového řízení nemůže být vyšší daň, než je poslední známá daň.
Pokyn vč. různých scénářů je přístupný na stránkách finanční správy.
Na první pohled vidíte, co se v daňovém řádu změnilo. Tučně zvýrazněný text upozorňuje na nový text. Přeškrtané písmo Vám ukáže, co bylo ze zákona vypuštěno.
DPH z převodu pozemků určených pro výstavbu.
7.4.2026, Zdroj: Verlag Dashöfer
Nejvyšší správní soud rozhodoval ve věci zdanění převodu pozemků, kdy v kupní smlouvě bylo sjednáno právo jejich zpětné koupě, pokud se nepodaří po převodu dosáhnout právního stavu, který umožní realizaci stavby.
Šlo o převod dvou pozemků v roce 2016, tedy judikát (č. j. 4 Afs 121/2024 – 31) má vliv na výklad tehdy platného zákona o DPH.
Pozemky se podle územního plánu hlavního města Prahy nacházely v zastavitelné ploše. Na jednom z pozemků (790/2) měla být vystavěna základní škola, u druhého z pozemků (781/16) nebyl účel převodu zřejmý.
Kupní smlouva obsahovala ujednání o právu jejich zpětné koupě, pokud by do dvou let od jejího uzavření nedošlo k vydání územního rozhodnutí umožňujícího realizaci stavby základní školy na pozemku 790/2. Převodce z prodeje pozemků neodvedl daň z přidané hodnoty, neboť měl za to, že podle § 56 zákona o DPH, v tehdy platném znění, jde o plnění osvobozené od této daně.
Správce daně DPH doměřil, neboť pozemky považoval za stavební pozemky.
Podle Nejvyššího správního soudu z obsahu kupní smlouvy nevyplývá, že by na pozemku 781/16 měla být zhotovena stavba pevně spojená se zemí. Naopak je patrné, že realizace záměru se předpokládala pouze na pozemku 790/2. Z obsahu kupní smlouvy ani z žádné jiné skutečnosti nebylo patrné, že by převod vlastnického práva k pozemku 781/16 měl sloužit k lepšímu využití pozemku 790/2.
NSS zároveň uvedl, že i když kupní smlouva obsahovala ujednání o kupní ceně jako celkové ceně za oba prodávané pozemky bez dalšího, nemůže to být důvodem, pro který by na pozemky mělo být nahlíženo jako na jedno nedělitelné plnění ve smyslu výše citovaných judikaturních závěrů.
NSS tedy nesouhlasil se správcem daně ve věci doměrku DPH na převod pozemku 781/16, neboť nepovažoval za prokázané, že na něm má být zhotovena stavba pevně spojená se zemí.
Nutno dodat, že od 1. 7. 2025 bylo příslušné znění zákona o DPH novelizováno.